| Agis II. | |
|---|---|
| spartský král | |
| Narození | 5. století př. n. l. Sparta |
| Úmrtí | 398 př. n. l. Sparta |
| Předchůdce | Archidamos II. |
| Nástupce | Agésilaos II. |
| Potomci | Leótychidas |
| Rod | Eurypontovci |
| Otec | Archidamos II. |
| Matka | Lampito |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Agis II. (starořeckyἎγις) bylspartskýkrál z královského roduEurypontovců od roku427 př. n. l. do roku398 př. n. l. Jeho spolukráli z královského roduAgiovců byliPleistoanax (427–409 př. n. l.) a Pausaniás (409–398 př. n. l.).
Agis, syn a nástupceArchidama II. se stal králem Sparty v polovině počáteční fázepeloponéské války (tzv.Archidamova válka), kterou vedlaSparta protiAthénám. Hlavním důvodem rozporů mezi oběma státy byla jejichpolitická rozdílnost. Sparta byla oporouoligarchických stran ve všech státechŘecka a Athény podporovalydemokratické státy, přičemž Sparta i Athény se snažily stát se v Řecku vedoucí mocností (hegemonem).
Krátce po nástupu na trůn na jaře roku426 př. n. l. vedl mladý Agis armádu Sparty a jejích spojenců doAttiky. Cestou je však v oblastiIsthmu překvapilo náhlé zemětřesení, což Sparťané považovali za špatné znamení, a to jejich odradilo od úmyslu zaútočit na Atiku. Král Agis v této fázi peloponéské války nedosáhl větších vojenských úspěchů. Hlavními aktéry ve válce těchto let byli talentovaný spartský vojevůdceBrásidás a athénský politikKleón. PoPeriklově smrti změnil Kleón předchozí athénskou strategii a po jednom odvážném vojenském útoku přímo naPeloponésu vbitvě u Sfakterie v roce425 př. n. l. zajal 120 Sparťanů. Sparťané, kteří již měli v průběhu války těžké ztráty, nabídli Athénám mír, ale Kleón však nabídnutý mír nepřijal. V krátké době se to ukázalo jako velká chyba.
V roce424 př. n. l. podnikl Brásidás odvážnou vojenskou operaci proti athénským spojencům na pobřežíThrákie a dobytím strategicky umístěného městaAmfipolis se mu podařilo Athéňanům odříznout cestu dodávek obilí z oblastiKrymu. Odpovědí Athéňanů na obsazení Amfipole byl jejich útok, který vedl osobně Kleón. V následnébitvě, která skončila vítězstvím Sparty padl jak Brásidás, tak i Kleón. Tentokrát Athéňané nabídli Spartě mír a Sparťané ho přijali.Níkiův mír, nazvaný podle umírněného athénského politikaNíkia, byl uzavřen v dubnu421 př. n. l. a měl podle dohody trvat 50 let. Mír ale nestál na pevných základech. Zčásti proto, že ne všichni spojenci ze strany Sparty nebo Athén se zúčastnili mírových jednání a také proto, že neodstraňoval příčiny rozporů mezi oběma stranami. Boje po krátké době opět vypukly, i když ještě na začátku ne přímo mezi Sparťany a Athéňany, ale napětí však mezi nimi nadále přetrvávalo.
Po uzavření Níkiova míru vedl Agis vojenskou výpravu protiArgu, který ohrožovalEpidauros. Přestože už měl vítězství na dosah, po šikovném manévrování armády Argu s ním uzavřel na čtyři měsíce příměří a stáhl své síly. Argos však toto příměří v krátkém čase porušil, když napadl spartského spojence městoOrchomenos vArkádii; jeho dalším cílem se měla státTegea. To vyvolalo ve Spartě rozhořčení a uzavřené příměří s Argem pokládali za Agidovo špatné rozhodnutí, za což měl být potrestán. Trestu zbourání jeho domu a zaplacení pokuty 10 000 drachem se vyhnul jen tím, že slíbil, že odčiní svou chybu vítězstvím v boji. Svůj slib splnil, když v roce418 př. n. l. obnovil stabilitu v Tegeji a později dobylMantineiu posílenou athénským vojskem, což bylo jedno z nejvýznamnějších vítězství Sparty v peloponéské válce.
V roce415 př. n. l. udělali Athéňané fatální chybu, když vyhověli žádosti o pomocSegestě naSicílii, která byla ohroženoSyrakusami, a následně v bojích přišli o největší expediční flotilu jakou kdy vystrojili.[pozn. 1] Vpočátečních bojích se Athénám dařilo, ale jen do té doby, než byl odvolán schopný velitelAlkibiadés, který měl v Athénách čelit obvinění z poškozeníhermovek,[pozn. 2] a velitelem Athéňanů se stal méně schopný stratég, váhavý a nerozhodný Níkias. Alkibiadés v obavě o svůj život místo návratu do Athén přešel na stranu Sparty, což v konečném důsledku uspíšilo pád Athén. Na jeho návrh vedl Agis armádu Sparty a jejích spojenců na jaře roku413 př. n. l. do Attiky aby obsadil a opevnil městoDekeleiu, která se nacházela ve vzdálenosti jen 24 km na sever od Athén. Dekeleia měla v poslední fázi peloponéské války pro Spartu důležitý strategický význam. Sparťané také posílili za peníze Peršanů své loďstvo, když ve smlouvě sesatrapouTissafernem uznali nadvládu Peršanů nad maloasijských Řeky. Tím se ale dopustili zrady na celořecké věci. Peršané ale posílali peníze Spartě jen pomalu a po menších částkách, šlo jim hlavně o to, aby zabránili sjednocení Řecka, a tím odvrátili případný útok na jejich říši.
Agis ještě v roce411 př. n. l. vedl neúspěšné tažení Sparty proti Athénám, ale v poslední fázi peloponéské války už významnější roli hrál vojevůdceLýsandros a na straně Athén opět Alkibiadés. Ten se po politických i osobních problémech s králem Agidem, jemuž údajně svedl manželku, vrátil po tříletém pobytu na ostrověSamos, kde ve službách tohoto ostrova dosáhl řadu důležitých vítězství, do Athén,kde ho přijali s nadšením. Alkibiadés přinesl po příjezdu do Athén naději na zvrat ve válce, ale když v roce407 př. n. l. navázal Lýsandros kontakt s perským princemKýrem a Peršané se rozhodli tentokrát Spartu podpořit výrazněji, naděje na vítězné ukončení války se Athénám rozplynuly. Athéňané sice ještě zvítězili v námořníbitvě u Arginuských ostrovů, ale již o rok později vbitvě u Aigospotamoi utrpěli katastrofální porážku. Vítězný Lýsandros poté obklíčil Athény blokádou od moře a Agidův spolukrál Pausaniás spartskou armádou posílenou spojenci z vnitrozemí. Vyhladovělé město se po šestiměsíčním obléhání v roce404 př. n. l. vzdalo nepříteli.
Po peloponéské válce svěřili asi v roce400 př. n. l. Sparťané Agidovi trestnou výpravu protiÉlidě. Po jejím vítězném završení v roce398 př. n. l. navštívil AgisDelfy, kde provedl oběť bohuApollónovi, ale po návratu do Sparty vážně onemocněl a zemřel. Přestože měl synaLeótychida, nechtěl ho uznat za svého, neboť jeho manželka Timaea byla ještě před početím obviněna z cizoložství. Podezření z jejího svedení padlo na Alkibiada. Agis sice na smrtelné posteli a v přítomnosti svědků uznal Leótychida na jeho úpěnlivé prosby za svého dědice, ale Leótychidova legitimita zůstala i nadále pochybnou. Králem Sparty se díky své obecné oblíbenosti nakonec stalAgésilaos, Agidův nevlastní bratr.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuAgis II. na slovenské Wikipedii.
