 Admiral Kuzněcov | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | letadlová loď |
| Třída | Projekt 1143.5 |
| Jméno podle | Nikolaj Gerasimovič Kuzněcovi |
| Objednána | 3. března 1981 |
| Zahájení stavby | 22. února 1983 |
| Spuštěna na vodu | 5. prosince 1985 |
| Uvedena do služby | 21. ledna 1991 plně dokončena v roce 1995 |
| Osud | V opravě (2022) |
| Poznámka | loděniceNikolajev |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 67 500 t (plný) |
| Délka | 304,5 m |
| Šířka | 72 m |
| Ponor | 11 m |
| Pohon | parní turbíny 8 kotlů 4 hřídele 204 000koní |
| Rychlost | 32 uzlů (59 km/h) |
| Dosah | 8 500 nám. mil (15 700 km) při rychlosti 18 uzlů (33 km/h) |
| Posádka | 1 690 důstojníků a námořníků |
| Výzbroj | 6×AK-630 8×3K87 Kortik 12×P-700 Granit 24×9K330 Tor |
| Letadla | 18×Suchoj Su-33 6×Mikojan-Gurevič MiG-29K 4×Kamov Ka-31 2×Kamov Ka-27 |
Admiral Kuzněcov (rusky plným názvemТяжёлый авианесущий крейсер «Адмирал Флота Советского Союза Кузнецов»; českyTěžký letadlový křižník „Admirál loďstva Sovětského svazu Kuzněcov“) je jedináletadlová loďruských námořních sil.[1] Původně byla postavena jako jedna ze dvou lodístejnojmenné třídy; podle ruské klasifikace jde o těžkýletadlový křižník, z jehož paluby měly primárně působit letounySuchoj Su-33 a vrtulníkyKamov Ka-27. Vlajková loďSeverní floty VMFAdmiral Kuzněcov strávila většinu své kariéry vdocích, sporadické plavby i přístavní službu komplikovaly nespolehlivé pohonné jednotky a nevyhovující zázemí pro posádku.[2]
První bojové nasazení Admirala Kuzněcova se uskutečnilo na přelomu let 2016 a 2017 běhemruské intervence v Sýrii, kdy z něj působily i nové letounyMiG-29K nebo vrtulníkyKa-52K. Zároveň se však projevil špatný technický stav a zanedbaná údržba lodi, což vedlo média i odborníky k označením typu „nejochořelejší válečná loď na světě“.[3] Od září 2018 byly na lodi prováděny dlouho odkládané střední opravy a modernizace. V noci z 29. na 30. října došlo v opravárenském závodě vMurmansku k vážné nehodě, při níž jen díky značnému úsilí posádky loď unikla z potápějícího seplovoucího dokuPD-50. Nedostatek servisních kapacit po ztrátě jediného dostupného doku ohrožuje dokončení oprav a návrat lodě do služby.[2][p 1]
Dne 12. prosince 2019 vypukl během oprav v murmanském přístavu na palubě lodi požár.[4] Opravy plavidla měly trvat do roku 2024,[5][6] ale ještě v prvním čtvrtletí roku 2025 nic nenasvědčovalo tomu, že by byly dokončeny.[7] V červenci 2025 bylo oznámeno, že práce na lodi byly pozastaveny a že loď může být buď sešrotována, nebo prodána.[8][9][10][11]
Loď byla zkonstruována v loděnici Jižní Nikolajev vMykolajivě naUkrajině. Její kýl byl položen22. února1983, na vodu byla spuštěna5. prosince1985 a do výzbrojeSovětského námořnictva byla zařazena až21. ledna1991; plně dokončena byla teprve v roce1995. Jedná se o jednu ze dvou lodí své třídy; druhá jednotka byla v nedostaveném stavu odkoupenaČínou, kde byla dokončena a zařazena dočínského námořnictva pod jménemLiao-ning.
Už od počátku byla loď opakovaně přejmenovávána. Její první jméno byloRiga, vlistopadu1982 byla přejmenována naLeonid Brežněv, vsrpnu1987 naTbilisi a4. října2000 naAdmiral Flota Sovětskogo Sojuza Kuzněcov, zkráceněAdmiral Kuzněcov, podle admirálaNikolaje Gerasimoviče Kuzněcova.
V listopadu 1991, kdy seUkrajina stala samostatným státem, byla loď „unesena“ Ruskem, přestože ukrajinský prezidentLeonid Kravčuk dal přímý rozkaz veliteli lodi, aby zůstal s křižníkem vSevastopolu. Kuzněcov odplul do ruského přístavuMurmansk a stal se tak ruskou lodí. Během tří desetiletí ve službě ruskému námořnictvu Kuzněcov provedl jen několik krátkých nasazení (Středozemní moře,Atlantik), avšak většinu času byla loď v loděnicích kvůli opravám. Průměrná doba plavby byla asi 15 dní v roce[12] (letadlové lodě stráví většinu svého života v přístavech, ale ne tak mnoho).[13]
Loď v roce 2012 měla projít modernizací, při níž měla dostat nové stíhací letounyMiG-29K (původně zamýšlené pro tuto loď, ale vyvíjeny nakonec byly proIndii a její nosičVikramaditya), které měly nahradit strojeSuchoj Su-33, kterým v roce2015 končila služba na lodi. Jelikož jsou letouny MiG-29K menší než Su-33, loď jich měla pojmout dvojnásobek.
Další částí modernizace mělo být rozšíření prostoru hangáru a výměna současné pohonné jednotky za parní turbínu nebo inukleární reaktor. Dále měla být posílena protiletadlová obrana a naopak demontována část protilodních střelP-700 Granit. V rámci případné modernizace je možná instalace katapultu na úhlovou palubu (podobně jako na amerických nosičích).[14]
Admiral Kuzněcov je jedinou letadlovou lodí, kterou provozujeNámořnictvo Ruské federace. Poprvé byla vojensky nasazena 15. listopadu 2016 v rámciruské vojenské intervence v Sýrii, kdy stíhačkySu-33 vybavené systémemSVP-24 zlikvidovaly podle oficiálních ruských zdrojů větší skupinu bojovníků teroristické organizaceDžabhat Fatah aš-Šám.[1]
Podle ruského portálu RBK stálo ruský rozpočet vyslání letadlové loděAdmiral Kuzněcov k břehům Sýrie asi 7,5 až 10 miliard rublů.[15]
.jpg)
Podle některých západních expertů[kdo?] loď není[kdy?] v dobrém technickém stavu a je závislá na značně zastaralých technologiích.[1] Dlouhodobě poruchami trpící a většinou do černého dýmu zahalené plavidlo je podle listuThe Daily Telegraph na každém kroku doprovázeno remorkérem připraveným loď v případě havárie všech strojů odtáhnout.[3]
V polovině listopadu 2016 informovalo ministerstvo obrany Ruské federace o havárii stíhacího letounuMiG-29K, jemuž při přistávání naKuzněcovovi selhaly oba motory.[16] V prosinci 2016 havaroval víceúčelový stíhací letounSuchoj Su-33 veStředozemním moři při pokusu o přistání.[16] Po těchto dvou nehodách byla veškerá letadla zAdmirala Kuzněcova přesunuta na ruskouleteckou pozemní základnu Hmímím, dokud technické problémy s přistáváním letadel na palubě lodi nebudou vyřešeny.[17]
Dne 12. prosince 2019 letadlovou loď zachvátil požár. Stalo se tak v opravárenském doku vMurmansku, kdy během svařování dopadla jiskra do podpalubí, kde se vznítil skladovanýmazut. Požár byl uhašen v ranních hodinách následujícího dne. Během události bylo zraněno 12 osob, jeden námořní důstojník zemřel.[18][19]
Dle ruského listu Kommersant jsou škody na plavidle odhadovány na 95 miliard rublů (35 miliard korun), přičemž jeho hodnota má být 110 miliard a není tedy jasné, jestli se oprava plavidla vůbec vyplatí.[20] Naopak dle ředitele Spojené loďařské společnosti plavidlo neutrpělo kritické poškození a oheň nebude mít významný dopad na délku a cenu oprav. Udržení provozuschopnosti vlajkové lodě je otázkou prestiže, neboť jde o jedinou ruskou letadlovou loď a stavba nové je nad možnosti ruských loděnic.[21]
V prosinci 2022 vznikl na lodi další požár, k větším škodám podle loďařů nedošlo.[22]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Obrázky, zvuky či videa k tématuAdmiral Kuzněcov na Wikimedia Commons| Letadlové lodě v aktivní službě | |
|---|---|
Čína:Liao-ning • Šan-tung •Francie:Charles de Gaulle •Indie:Vikramaditya •Vikrant •Itálie:Cavour | |
Rusko:Admiral Kuzněcov •Španělsko:Juan Carlos I •Thajsko:Chakri Naruebet •Velká Británie:Queen Elizabeth • Prince of Wales | |
Spojené státy americké:Abraham Lincoln • Carl Vinson • Dwight D. Eisenhower • George H. W. Bush • George Washington • Gerald R. Ford • Harry S. Truman • John C. Stennis • Nimitz • Ronald Reagan • Theodore Roosevelt | |
| Seznam letadlových lodí ve službě | |