
Česká republika se dělí na 14 samosprávnýchkrajů a 6 254 obcí (tzv. obec 1. stupně); na úrovni obcí stojí také čtyřivojenské újezdy. Z celkového počtu obcí je jich 393 obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. obec 2. stupně) a z nich dále 205obcí s rozšířenou působností (tzv. obec 3. stupně), zkratkou ORP; ty stejně jako kraje vykonávají ve svých správních obvodechstátní správu vpřenesené působnosti.
Mimopražské území se dělí na 76 okresů (hlavní město Praha neníde iure okres, ale mělo podobné pravomoci; někdy se tak uvádí celkem 77 okresů); ty i po zrušeníokresních úřadů k 1. lednu 2003 a převedení jejich pravomocí na obce s rozšířenou působností slouží především pro statistické účely a územní členění některých úřadůstátní správy).[1]
Mimo toto administrativní členění se provolby do Senátu území republiky dělí na 81 zhruba stejně lidnatýchobvodů; pro evropské statistické účely a administraci evropských dotací se kraje sdružují do celkem osmiregionů soudržnosti.
Území obcí se pro katastrální účely dělí nakatastrální území, pro statistické účely nazákladní sídelní jednotky. Z evidenčního hlediska se obce člení načásti obce.
| Království české | Markrabství moravské | Vévodství slezské | |
|---|---|---|---|
| statutární města | 2 (Liberec,Praha) | 6 (Brno,Jihlava,Kroměříž,Olomouc,Uherské Hradiště,Znojmo) | 3 (Bílsko,Frýdek,Opava) |
| politické okresy | 92 | 33 | 8 |
| 1920–1928 | |||
|---|---|---|---|
| Země česká | Země moravská | Země slezská | |
| statutární města | 2 (Liberec,Praha) | 6 (Brno,Jihlava,Kroměříž,Olomouc,Uherské Hradiště,Znojmo) | 2 (Frýdek,Opava) |
| politické okresy | 103 | 36 | 9 |
| 1928–1938 | |||
| Země česká | Země moravskoslezská | ||
| statutární města | 2 (Liberec,Praha) | 3 (Brno,Olomouc,Opava) | |
| politické okresy | 103 | 45 | |
| Administrativní dělení Evropy | ||
|---|---|---|
| Země |
| |
| Teritoria, kolonie a zámořská území |
| |
| Území s částečným mezinárodním uznáním | ||
| Zaniklé státní struktury | ||