Aškenázská výslovnosthebrejštiny označuje druhyvýslovnosti tohoto jazyka vžidovských komunitách vestřední avýchodní Evropě. Důsledkem migrace se aškenázská výslovnost rozšířila do celého světa, hlavní centrum jejích uživatelů se nyní nachází vUSA aRusku.

Hlavním znakem aškenázské výslovnosti je absence rozdílu ve vyslovování hlásekalef aajin (obě jsou vyslovovány jako ráz), v některých variantách je tento znak ještě doplněn vyslovováním [n] (כאשר se může namístoka-ašer jakokanšer). Dalším je vyslovování třené hláskytav jako [s] namísto [t] nebo [θ].

Ohledně vokálů je výslovnost značně nejednotná, např. hláskacholem je vyslovována jakodiftong [oj], taktéž i jako [ej], [ou] nebo [au],kamec je ve většině případů vyslovován jako [o], někdy též jako [u].

Až do13. století se přitom aškenázská výslovnost hebrejštiny v zásadě nelišila odsefardské. PodleMaxe Weinreicha nastal zlom po příchodu řadybabylónských židů do Evropy ve 13. století, kteří s sebou přinesli babylónskou výslovnost, jež vycházela z tiberiadského systému. Aplikace této výslovnosti na aškenázské kulturní prostředí způsobila změny ve výslovnosti vokálů a ovlivnila následně i výslovnost nesemitského jazykajidiš.

Protože původní západní výslovnost téměř vymizela s přesunem aškenázského židovstva na východ, rozlišujeme dnes pouze tři nejrozšířenější druhy výslovnosti, a to variace východní výslovnosti.

Aškenázská výslovnost hebrejštiny
po najetí kurzorem na znakIPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka

	Severovýchodní			Jihovýchodní			Střední
Písmeno	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka	Přepis v ČJ	IPA	Zvuková ukázka
א	’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ
בּ	b	b		b	b		b	b
ב	v	v		v	v		v	v
גּ	g	g		g	g		g	g
ג	g	g		g	g		g	g
דּ	d	d		d	d		d	d
ד	d	d		d	d		d	d
ה	h	h		h, (ráz)	h,ʔ		h, (ráz)	h,ʔ
ו	v	v		v	v		v	v
ז	z	z		z	z		z	z
ח	ch	x		ch	x		ch	x
ט	t	t		t	t		t	t
י	j	j		j	j		j	j
כּ	k	k		k	k		k	k
כ	ch	x		ch	x		ch	x
ל	l	l		l	l		l	l
מ	m	m		m	m		m	m
נ	n	n		n	n		n	n
ס	š	ʃ		s	s		s	s
ע	’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ		’ (ráz)	ʔ
פּ	p	p		p	p		p	p
פ	f	f		f	f		f	f
צ	c	ʦ		c	ʦ		c	ʦ
ק	k	k		k	k		k	k
ר	r	r		r	r		r	r
שׂ	s	s		s	s		s	s
שׁ	š	ʃ		š	ʃ		š	ʃ
תּ	t	t		t	t		t	t
ת	s	s		s	s		s	s

Výslovnost vokálů v aškenázské hebrejštině
po najetí kurzorem na znakIPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka

jméno vokálu	znak vokálu	Aškenázská hebrejština
šva quiescens	ְ	prázdný vokál
šva mobile	ְ	ə,e
chatef segol	ֱ	v severovýchodníe,jinak též ej
chatef patach	ֲ	a
chatef kamec	ֳ	v severovýchodnío,jinaku
chirek	ִ	v severovýchodníi,jinak téžə
chirek male	י ִ	i
cere	ֵ	v severovýchodní ej,jinak aj
cere male	י ֵ	v severovýchodní ej,jinak aj
segol	ֶ	v severovýchodníe,jinak též ej
patach	ַ	a
kamec	ָ	v severovýchodnío,jinaku
cholem	ׂ	v severovýchodní ej,v jihovýchodní j,ve střední oj
cholem male	וֹ	v severovýchodní ej,v jihovýchodní j,ve střední oj
kibuc	ֻ	u
šurek	וּ	u

• Hebrejština
• Hebrejské písmo
• Fonologie

• Fonologie hebrejštiny

• Portál Hebraistika/Zapojené články