Jméno Ašdodu odkazuje nabiblické městoAšdód citované vKnize Jozue 15,46[4][5] V Bibli je zmíněn celkem třináctkrát. V knize Jozue je popisován jako proklamovaná součástJudského království:
Joz 15,46-15,47:od Ekrónu až k moři všechno, co leží stranou Ašdódu, a jejich dvorce, Ašdód s vesnicemi a dvorci, Gáza s vesnicemi a dvorci, až k Potoku egyptskému a Velkému moři s pobřežím.
V1. knize Samuelově je Ašdod popisován jako jedno z nejdůležitějších filištínských měst:
1S 6,17:Toto jsou zlaté hlízy, které odvedli Pelištejci Hospodinu v oběť za provinění: jedna za Ašdód, jedna za Gázu, jedna za Aškalón, jedna za Gat a jedna za Ekrón.
Ve Starém zákoně je též popisováno dobytí Ašdodu judským králemUzijášem.
2Pa 26,6:Vytáhl a válčil s Pelištejci a strhl hradby města Gatu, hradby Jabne a hradby Ašdódu. Vystavěl města kolem Ašdódu na území Pelištejců.
Nejstarší známá malba Ašdodu z počátku 19. století
V místech budoucího Ašdodu žili lidé již vpaleolitu; historie samotného města je velmi stará. Nejstarší dochovaná zmínka dokládá osídlení Ašdodu v obdobíkanaánské kultury ze17. století př. n. l.,[6],čímž se město řadí mezi nejstarší na světě. Důležitým mezníkem bylo jeho dobytíFilištíny na začátku 12. století př. n. l., z Ašdodu se posléze stalo prosperující město. V průběhu staletí byl ale několikrát dobyt a zničen. Nejprve v roce 950 př. n. l. egyptskýmfaraonemSiamunem, město bylo znovu kompletně vystavěno v roce 815 př. n. l., ale krátce nato bylo opět dobyto a zničeno asyrským králemSargonem II. Roku 605 př. n. l. město dobyl babylónský králNabukadnezar II., o několik desetiletí později se dostalo pod perskou nadvládu, kterou ukončilAlexandr Veliký – po dobytí ho přejmenoval naIzotus. Izotus pod helénskou správou prosperoval až doMakabejského povstání;Judovi Makabejskému se město dobýt nepovedlo, obsadil ho až v roce 147 př. n. l. jeho bratr Jonatán.
Během své historie bylo město osídlenoPelištejci,Izraelity,Byzantinci,křižáky aAraby.[7] Po Byzantincích městu vládliFátimovci, kteří zde vystavěli pobřežní pevnost, přes strategickou polohu význam Ašdodu postupně upadal. Na začátku 20. století (za nadvládyOsmanů) mělo město přibližně 5 000 obyvatel a bylo známé jakoIsdud.
V průběhuizraelské války za nezávislost Isdud dobyli Egypťané, ale zde se také jejich postup na sever zastavil na počátku června1948, když v rámciOperace Plešet na Egypťany zaútočili Izraelci včetně nově nasazeného vojenského letectva u mostuGešer ad Halom. 28. října1948 se egyptská vojska ze strachu z obklíčení stáhla a s nimi uprchla většina arabských obyvatel města.
Moderní Ašdod byl založen roku 1955, podle jiného zdroje roku1956 na písečných dunách poblíž místa starověkého města. Statusměstské rady (města) získal roku1968, kdy se rozkládal na ploše přibližně 60 km2. Jedná se o plánovitě postavené město, jehož rozvoj sledoval hlavní rozvojový plán, čímž se předešlo dopravním problémům a znečištění ovzduší v rezidenčních čtvrtích.[8]
V roce1965 zde byla vybudována nemocnice, v roce1963 nový přístav.
Ašdod je významné průmyslové centrum. Je regionálním průmyslovým centrem aAšdodský přístav je největším izraelským přístavem, kterým prochází 60 % veškerého importovaného zboží. Nachází se zde také důležitá elektrárna a jedna ze dvou izraelských ropných rafinerií.
Podle údajů z roku2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 188 100 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 206 200 osob).[3]
Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci2017 zde žilo 222 900 lidí.[2] Od roku1991 město zažívá nebývalý příliv obyvatel díky židovským imigrantům z bývaléhoSSSR. PodleCentrálního statistického úřadu zde v roce 2008 žilo 209 600 obyvatel a jednalo se tak o šesté nejlidnatější izraelské město.
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
↑abcPOPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. RočenkaCentrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-14].Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
↑Ashdod (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-08].Dostupné online. (anglicky)
↑DOTAN, M.Ashdod - Seven levels of excavations. Ašdod: Society for the Protection of Nature in Israel, 1990. S. 91. (hebrejsky)
↑KOLANI, O.; RAANAN, B.; BROSH, M.; PIPANO, S.Events calendar in Israel and Ashdod. Ašdod: Society for the Protection of Nature in Israel, 1990. S. 79. (hebrejsky)
.png)
