Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

2005

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
3. tisíciletí
◄  20. stol. •21. století
◄◄  ◄  2001 •2002 •2003 •2004 •2005 •2006 •2007 •2008 •2009  ►  ►►
Leden •Únor •Březen •Duben •Květen •Červen •Červenec •Srpen •Září •Říjen •Listopad •Prosinec
2005
  • Doprava
  • Kultura
  • Sport
  • Společnost
←2004 |2006 →

Rok2005 (MMV)gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.

Události

[editovat |editovat zdroj]
Demografický vývoj v Česku
2005
Střední stav obyvatel10 234 092
Narození102 211
Zemřelí107 938
Přirozený přírůstek−5 727
Přírůstek stěhováním36 229
Celkový přírůstek30 502

Česko

[editovat |editovat zdroj]
  • 3. ledna –Státní rozpočet za rok2004 skončil se schodkem 93,5 miliardy Kč. Schodek je o 21,5 miliardy korun nižší, než předpokládal návrh rozpočtu. Na jeho snížení má zásluhu vyšší příjem státu zejména zdaní.
  • 4. března – Při udílení filmových cenČeský lev se nejúspěšnějším snímkem stal filmHorem pádem režiséraJana Hřebejka, který obdržel pět ocenění (nejlepší film, režie, scénář, herečka v hlavní roli (Emília Vášáryová) a nejlepší plakát). Cenu za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli získalJaša Kulťasov za výkon ve filmuKrál zlodějů.
  • 10. března – Nejvyšší soud zcela zprostil viny Michala Zítka, který v roce2000 vydal český překlad knihyAdolfa HitleraMein Kampf (Můj boj). Zítko byl obviněn z podpory a propagace hnutí potlačujících lidská práva a odsouzen soudy nižšího stupně, Nejvyšší soud však dnes konstatoval, že obžalovaný neměl v úmyslu taková hnutí propagovat.
  • 15. března
    • Českého mobilního operátoraOskar Mobil koupila britská společnostVodafone.
    • NaLabské boudě vKrkonoších bylo naměřeno 335 cm sněhu, což je nejvyšší dosud naměřená sněhová pokrývka v Česku. Labská bouda ovšem měří sníh jen od roku1961, takže zde chybí záznamy ze zim bohatých na sníh v předchozích letech. (Tehdy měřily jen níže položené meteorologické stanice.)
  • 31. března – PremiérStanislav Gross předal prezidentuVáclavu Klausovi demise tří ministrů zaKDU-ČSL. Gross prezidenta informoval, že hodlá navrhnout vyslance ČR uEvropské unie Jana Kohouta do funkce ministra zahraničí, dosavadního řediteleStátního fondu dopravní infrastruktury Pavla Švagra do funkce ministra dopravy a poslance zaČSSD Radko Martínka do funkce ministra životního prostředí.
  • 1. dubna – Poslanecká sněmovna neschválila návrhODS na vyslovení nedůvěry vládě. Pro návrh se ve jmenovitém hlasování vyslovili poslanci ODS aKDU-ČSL (včetně stávajících ministrů za tuto stranu), proti návrhu hlasovali poslanciČSSD a většina klubuUS-DEU. Tři poslanci z US-DEU a všichni poslanciKSČM se hlasování zdrželi, což má z hlediska výsledku hlasování stejný význam, jako kdyby hlasovali proti návrhu. 78 poslanců tedy hlasovalo pro návrh, 76 proti a 44 se zdrželo, 2 poslanci se hlasování ze zdravotních důvodů nezúčastnili.
  • 7. dubna – PremiérStanislav Gross (ČSSD) po jednání předsednictva ČSSD oznámil, že by se mohl vzdát funkce předsedy vlády výměnou za pokračování bývalé koalice ČSSD –KDU-ČSL –US-DEU pod jiným sociálnědemokratickým premiérem.
  • 25. dubna – Předsedové stran bývalé vládní koalice –ČSSD,KDU-ČSL aUS-DEU – podepsali smlouvu o politické spolupráci, která má umožnit vznik nové vlády v čele s dosavadním ministrem pro místní rozvojJiřím Paroubkem (ČSSD). Dosavadní předseda vládyStanislav Gross následně podal demisi, kterou prezidentVáclav Klaus přijal.
  • 2. května –Česká televize zahájila vysílání zpravodajského kanáluČT24.
  • 13. května –Poslanecká sněmovnaParlamentu ČR vyslovila 101 hlasy z 200 důvěru vládě premiéraJiřího Paroubka (ČSSD). Pro hlasovali všichni poslanci ČSSD,KDU-ČSL aUS-DEU, protiODS,KSČM a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík.
  • 16. května – Vznikl ojedinělý projekt sítě středních školEDUCAnet, využívajících při výuce všech předmětů informačních technologií – notebooků, jež mají studenti po celou dobu studia k dispozici, a dynamickýche-learningových řešení, jež nahrazují statické učebnice.
  • 9. července – Cenu Křišťálový glóbus za nejlepší film získal na 40. ročníkuMezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary polský snímek „Můj Nikifor“.
  • 30. července – Policie zasáhla proti účastníkům technopartyCzechTek 2005, který se konal na louce poblíž obce Mlýnec na Tachovsku. Při zásahu bylo na obou stranách zraněno několik desítek lidí. Legálnost zásahu i vlastního Czechteku je předmětem diskusí. Majitelé okolních pozemků podali na účastníky trestní oznámení.
  • 21. října – Začalo řádnédigitální televizní vysílání, z počátku jen proPrahu a částStředočeského kraje.
  • 2. prosince – 200. výročíbitvy u Slavkova, velká rekonstrukce průběhu boje; největší vojenská rekonstrukce bitvy v Evropě
  • 11. prosince – V souvislosti se začátkem platnosti jízdního řáduČeských drah na rok2006 začaly meziPrahou aOstravou (severní trať) a mezi Prahou aBřeclaví (jižní trať) jezdit vlakyPendolino.

Svět

[editovat |editovat zdroj]
  • 1. ledna
  • 6. ledna – Ukrajinský nejvyšší soud zamítl stížnostViktora Janukovyče, bývaléhoukrajinského předsedy vlády, proti výsledku opakovaného druhého kola prezidentských voleb. Janukovyč v nich prohrál s opozičním kandidátemViktorem Juščenkem.
  • 9. ledna – Novýmpalestinským prezidentem byl dle očekávání zvolenMahmúd Abbás. Získal 62,3 procent hlasů při volební účasti kolem 66 %. Jeho nejúspěšnější protikandidát,Mustafa Barghútí, obdržel 19,8 % hlasů.
  • 14. ledna –Evropskásonda Huygens úspěšně přistála na povrchuSaturnova měsíceTitanu. NaZemi vyslala přes mateřskousondu Cassini snímky a další vědecká data pořízená během sestupu i po přistání.
  • 15. ledna –Mahmúd Abbás byl slavnostně uveden do úřadupalestinského prezidenta. Ve stejný den rezignovali na protest proti údajným volebním machinacím v prezidentských volbách desítky členů volebních komisí. V nejnovějších srážkách bylo zabito 6 palestinských ozbrojenců a jedno izraelské dítě utrpělo těžké zranění při minometném palestinském útoku na osadu, kterouIzrael v rozporu s mezinárodním právem vybudoval v okupovanéGaze.
  • 20. ledna –George W. Bush složením přísahy zahájil své druhé období jakoprezidentUSA.
  • 24. ledna – Nový ukrajinský prezidentViktor Juščenko jmenoval do funkce premiérky vůdkyni opoziceJuliji Tymošenkovou.Rusko již dříve vydalo na Tymošenkovou zatykač kvůli údajnému podplácení. Jmenování Tymošenkové bylo oznámeno v den, kdy je Juščenko na své první zahraniční cestě – oficiální návštěvě Ruska.
  • 30. ledna – VIráku proběhly volby do Prozatímního národního shromáždění. Odhady účasti se pohybují kolem 60 procent.
  • 1. února –Nepálský král Gjánéndra vyhlásil v zemi výjimečný stav a ujal se na 3 roky sám moci.
  • 12. února
    • Palestinské militantní skupinyHamas aIslámský džihád po rozhovorech s palestinským prezidentemMahmúdem Abbásem odmítly podepsat formální závazek o příměří, fakticky však hodlají dodržovat klid zbraní v konfliktu sIzraelem.
    • vBrazílii byla zavražděnaamericko-brazilská řeholnice a ochránkyně přírody alidských právDorothy Stang. Její smrt přiměla brazilskou vládu vyslat do státuPará rozsáhlé policejní a vojenské síly k uklidnění situace a zastavení dalších vražd, nelegálních záborů půdy a kácení pralesů.
  • 13. února – Podle volební komise je vítězemiráckých voleb, které se konaly30. ledna, aliance šíitských skupin, která získala 47,6 % hlasů. V 275členném národním shromáždění by měla obsadit 132 míst. Druhé místo obsadila koalice kurdských stran s 26 % a uskupeníAmeričany dosazeného premiéraAjáda Alávího je třetí se 14 % hlasů. Volební účast dosáhla 58 %. V sunnitské provincii Anbar však hlasovala jen 2 % voličů.
  • 16. února –Kjótský protokol o omezení emisískleníkových plynů vstoupil v platnost. – KomisařNHLGary Bettman oznámil, že celá sezóna 2004–2005 se kvůli probíhající stávce ruší. Ke zrušení sezóny profesionální sportovní soutěže kvůliodborářským sporům došlo poprvé v americké historii.
  • 24. února –Palestinský parlament schválil novou vládu vedenouAhmadem Kurájou.
  • 27. února – Nejúspěšnějšímfilmem letošníchOscarů se stal filmLetec s pěti trofejemi. – VJaponsku byl proražen nejdelší suchozemský tunel na světě v délce 26,5 km. Železniční tunel podchází pohoří Hako na trati zTokia do Aomori na severu Japonska.
  • 3. března –Americký miliardářSteve Fossett úspěšně zakončil sólový obletZemě bez mezipřistání nebo doplnění paliva. Jeho letadlo GlobalFlyer Virgin Atlantic přistálo na letišti Salina v americkém státěKansas ve 20:48 SEČ po 67 hodinách a jedné minutě letu. Z tohoto letiště Fossett1. března vzlétl.
  • 8. března
    • Italský ministr zahraničíGianfranco Fini požaduje, abyUSA „identifikovaly a potrestaly“ osoby zodpovědné za střelbu na vůz s osvobozenou italskou novinářkou Guilanou Sgrenovou. Fini odmítl podezření Sgrenové, že se cílem americké palby stala záměrně, nesouhlasí však ani s americkým tvrzením, že vůz s italskými špióny a Sgrenovou jel příliš rychle.
    • Ruské zvláštní jednotky vČečensku zabili vůdce čečenských separatistůAslana Maschadova.
  • 14. března – VČínské lidové republice byl přijat zákon opravňující vojenský zásah v případě vyhlášení samostatnostiTchaj-wanu.
  • 16. března –Palestinské bezpečnostní síly převzaly odizraelské armády kontrolu nad městemJericho na Izraelem okupovanémZápadním břehu Jordánu.
  • 17. března – Na aukci vPaříži získala českáNárodní knihovna cenný fragment latinského překladuDalimilovy kroniky za 300 000 euro. Zakoupený fragment je podle odborníků nejvzácnějším bohemikem, jaké se na trhu objevilo v posledních nejméně osmdesáti letech.
  • 19. dubna –Konkláve kardinálůřímskokatolické církve zvolilo veVatikánu novéhopapeže. Stal se jím německý kardinálJoseph Ratzinger a přijal jménoBenedikt XVI.
  • 22. dubna – Dosavadníitalský premiérSilvio Berlusconi, který20. dubna podal demisi, sestavil novou vládu. Ta nyní musí získat důvěru parlamentu.
  • 28. dubna –Španělský parlament ratifikovalústavu Evropské unie.
  • 29. dubna –USA aItálie oficiálně oznámily, že se nedohodly na výsledku vyšetřování okolností smrti italského agentaNicoly Calipariho. Toho4. března zastřelili američtí vojáci, když zahájili palbu na automobil převážející nabagdádské letiště propuštěnou italskou novinářku Giulianu Sgrenovou. Sgrenová byla při incidentu raněna.
  • 5. května – Ve volbách do Dolní sněmovnySpojeného království Velké Británie a Severního Irska potřetí v řadě zvítězili labouristé. Získali 356 mandátů z celkových 646. Konzervativci mají 197, liberální demokraté 62 a další strany 30 mandátů. Labouristé ztratili 47 obvodů, v nichž zvítězili v minulých volbách, a nezískali žádný nový obvod. Konzervativci si polepšili o 33 poslanců a liberální demokraté o 11 poslanců.
  • 13. května –Poslanecká sněmovnaParlamentu ČR vyslovila 101
  • 15. května –Mistrem světa v ledním hokeji se stalo mužstvoČeska, ve finále porazilo mužstvoKanady v poměru 3:0.
  • 17. května
  • 21. května – VHavaně naKubě skončilo dvoudenní setkání asi 200 disidentů uspořádané Shromážděním na podporu občanské společnosti na Kubě (APSC). Účastníci akce, která proběhla na pozemku jednoho z organizátorů setkání, vyslechli mj. pozdravný projevamerického prezidentaBushe. Kubánské úřady setkání umožnily, ale nedovolily účast na něm politikům a novinářům ze Západu; někteří z nich přicestovali na Kubu s turistickým vízem. Známý kubánský disident Oswaldo Payá z Křesťanského hnutí osvobození celou akci kritizoval. Podle něj předsedkyně APSC Martha Beatriz Roqueová spolupracuje s kubánskými bezpečnostními silami a svými vazbami na představitele tvrdé linie v kubánském exilu dává kubánské vládě záminku pro další zásahy proti disidentům.
  • 29. května –Francouzští voliči v závazném referendu odmítli návrhústavy Evropské unie. Při téměř 70% účasti se pro přijetí smlouvy vyslovilo 45 % voličů, 55 % bylo proti. Francouzský prezidentJacques Chirac, který intenzivně agitoval za přijetí ústavy EU, prohlásil, že přijímá suverénní rozhodnutí voličů, které podle něj ale ztíží obranu francouzských zájmů v Evropě. Není zatím jasné, jaké důsledky bude mít francouzské „Ne“ pro smlouvu, která musí být před vstupem v platnost ratifikována všemi členskými zeměmiEU.
  • 31. května – Po více než 30 letech byla vUSA odhalena totožnost důležitého informačního zdroje vaféře Watergate, která vedla v roce1974 k demisi tehdejšího prezidentaRicharda Nixona. Mužem, který novinářům z deníku Washington Post prozradil klíčové informace a který byl označován přezdívkou „Deep Throat“, byl tehdejší náměstek řediteleFBI Mark Felt. Informaci zveřejnil sám Felt a Washington Post ji potvrdil.
  • 5. června – ObyvateléŠvýcarska v referendu schválili připojení země k tzv.schengenskému prostoruEvropské unie. Mezi státy tohoto prostoru jsou zrušeny hraniční kontroly osob, ovšem o to přísněji jsou střeženy vnější hranice tohoto prostoru. Pro připojení Švýcarska k Schengenskému prostoru se vyslovilo 54,6 procenta hlasujících. Švýcarští voliči také většinou 58 % schválili zavedeníregistrovaného partnerství prohomosexuály.
  • 25. června – V parlamentních volbách v Bulharsku zvítězila opoziční socialistická strana, která získala 31 % odevzdaných hlasů. Dosud vládnoucí Liberální strana má 20 %, strana turecké menšiny získala 12 % a radikální nacionalisté ze strany Útok dostali 8 %. Není jasné, zda se vítězným socialistům podaří sestavit vládu.
  • 26. června –Americký ministr obranyDonald Rumsfeld potvrdil zprávybritského týdeníkuThe Sunday Times, podle nichž USA vedly tajné rozhovory s vůdciiráckých povstalců. Podle Sunday Times se zástupci čtyř povstaleckých skupin setkali se čtyřmi americkými důstojníky 3. a 13. června ve vile asi 60 kilometrů severně odBagdádu. Rumsfeld neuvedl o rozhovorech žádné podrobnosti a prohlásil, že pozornost věnovaná této věci je „přehnaná“. Jedna z povstaleckých skupin, která se měla rozhovorů zúčastnit, svoji účast na nich popřela. Ohledně vyhlídek na porážku iráckých povstalců Rumsfled uvedl, že „povstání mohou pokračovat pět, šest, osm, deset, dvanáct let“.
  • 1. července – Dolní komoraněmeckého parlamentu nevyslovila důvěru vláděGerharda Schrödera. Schröder, který stojí v čele koaličního kabinetu SPD a Strany zelených, si nevyslovení důvěry přál, neboť mu umožnilo požádat prezidentaHorsta Köhlera o vypsání předčasných voleb. Schröder k tomuto kroku sáhl po porážce své strany SPD v regionálních volbách.
  • 2. července – Sérii koncertůLive 8 v deseti městech po celém světě navštívilo asi 1,5 milionu diváků a několik set milionů dalších sledovalo živý televizní přenos. Koncerty, které proběhly veFiladelfii,Barrii (Kanada),Torontu,Tokiu,Moskvě,Johannesburgu,Berlíně,Římě,Paříži aLondýně, měly upozornit na chudobu v rozvojových zemích, zejména vAfrice. Organizátoři akce doufají, že tak ovlivní jednání skupinyG 8, která sdružuje nejvlivnější země světa.
  • 4. července – Modul vypouštěný sondouNASA nazvanouDeep Impact se podle plánu srazil skometou9P/Tempel. Sonda tak mohla analyzovat výtrysk hmoty z jádra komety.
  • 6. července –Mezinárodní olympijský výbor rozhodl na zasedání vSingapuru, že letníolympijské hry v roce2012 uspořádáLondýn.
  • 7. července – VLondýně bylo při třech explozích vmetru a jednom v autobuse zabito nejméně 50 lidí a nejméně 700 dalších bylo zraněno. Celá síť londýnského metra byla uzavřena a byla zastavena i autobusová doprava v centrální části města. –BBC uvedla, že k atentátům vLondýně se přihlásila dosud málo známá skupina „Tajná organizace skupinaal-Káida organizaceislámské svaté války vEvropě“. Podle prohlášení na jejích webových stránkách mají být útoky odplatou „britskésionistické křižácké vládě“ za „masakry páchanéBritánií vAfghánistánu a Iráku“. Prohlášení, jehož autenticitu není možné ověřit, dále varujedánskou aitalskou vládu před stejnou odplatou, pokud nestáhnou své vojáky z Iráku a Afghánistánu.
  • 21. července – VLondýně vybuchly tři nálože v metru a jedna v autobuse. Nikdo nebyl zabit a jen jedna osoba byla zraněna. Podlebritské policie útoky spáchaly sebevražední atentátníci, ovšem výbušná zařízení v jejich zavazadlech selhala – explodovaly pouze rozbušky, nikoli vlastní nálože. K zodpovědnosti za útoky se přihlásila muslimská skupina Brigády abú Háfize Masrího, která má být součástí sítěal-Kajdá.
  • 22. července –Britská policie zastřelila ve stanici metra vLondýně 27letého Brazilce žijícího v Londýně. Podle tvrzení policie se muž před ní snažil uprchnout a policisté ho podezřívali z příslušnosti k teroristické skupině. Policie později prohlásila, že se jednalo o tragickou nehodu a že muž nebyl s teroristy nijak spojen.
  • 23. července – Při třech výbuších vegyptském turistickém letovisku Šarm-aš-Šajk na pobřežíRudého moře bylo zabito nejméně 88 lidí včetně řady zahraničních turistů. Přes 200 lidí bylo zraněno. Při jednom z útoků najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninami do hotelu, který se po explozi částečně zřítil. Další dvě nálože explodovaly na parkovišti a poblíž pouliční kavárny. K zodpovědnosti za útoky se dosud nikdo nepřihlásil.
  • 26. července – ZKennedyho kosmického střediska naFloridě odstartovalraketoplánDiscovery. Jde o první let raketoplánu odkatastrofy Columbie před dvěma a půl lety.
  • 29. července – Byl oznámen objev planetky (nyní trpasličí planety)2003 UB313, která má větší rozměry než planetaPluto.
  • 8. srpna –Írán obnovil jaderný program v zařízení na zpracováváníuranu poblíž městaIsfahán.
  • 9. srpna –Americkýraketoplán Discovery úspěšně přistál naletecké základně Edwards vKalifornii ve 14:12SELČ.NASA předtím zrušila plánované přistání raketoplánu na Kennedyho kosmickém středisku naFloridě z důvodu deštivého počasí.
  • 14. srpna – Nedaleko odAtén spadlo kyperskéletadlo typuBoeing 737 mířící zKypru doPrahy. Na palubě bylo 115 cestujících a 6 členů posádky, nikdo zřejmě nepřežil. Mezi cestujícími bylo několik desítek kyperských dětí mířících do Prahy na výlet. Pravděpodobnou příčinou byla porucha na klimatizaci pilotní kabiny. Letadlo už 3/4 hodiny před pádem nikdo nepilotoval, piloti byli zřejmě udušeni.
  • 16. srpna –21. srpna proběhlySvětové dny mládeže vKolíně nad Rýnem
  • 25. srpna – Nečekaně tvrdě postihl v nociMiami naFloriděhurikán Katrina.
  • 1. října – Z kazašskéhokosmodromu Bajkonur odstartovala kISS raketa s lodíSojuz, na jejíž palubě byl i třetívesmírný turista AmeričanGregory Olsen. Jeho úkolem na stanici během jedenáctidenní mise bylo pořídit fotografické snímky, provést tři lékařské experimenty proESA a další pokus týkající se dětí. Na palubě kosmické lodi byla i nová dvoučlenná posádka ISS RusValerij Tokarev a AmeričanWilliam McArthur, kteří nahradili na orbitálním komplexu RusaSergeje Krikaljova a jeho amerického koleguJohna Phillipse, kteří na stanici působili od dubna 2005.
  • 12. října –Čína vyslala zkosmodromu Ťiou-čchüan svou druhou pilotovanou vesmírnou loďŠen-čou 6.TchajkonautiFej Ťün-lung aNie Chaj-šeng strávili ve vesmíru pět dní a za tuto dobu 76krát obletěli planetu.
  • 25. listopadu –Slovácký verbuňk byl prohlášen Mistrovským dílem ústního a nemateriálního dědictví lidstvaUNESCO

Věda a umění

[editovat |editovat zdroj]

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Narození

[editovat |editovat zdroj]
Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 2005.

Česko

[editovat |editovat zdroj]
Linda Fruhvirtová (* 1. května)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]
Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 2005.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Svět

[editovat |editovat zdroj]
Max Schmeling († 2. února)
Arthur Miller († 10. února)
Jan Pavel II. († 2. dubna)
Rainier III. († 6. dubna)
Maria Schell († 26. dubna)
Anne Bancroftová († 6. června)
Alberto Lattuada († 3. červenec)
Ed McBain († 6. července)
Claude Simon († 6. července)
Roger Schütz († 16. srpna)
Robert Wise († 14. září)
Simon Wiesenthal († 20. září)
Aenne Burda († 3. listopadu)
George Best († 25. listopadu)
Birgit Nilssonová († 25. prosince)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Kategorie2005 ve Wikizprávách
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu2005 na Wikimedia Commons
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=2005&oldid=25064131“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2025 Movatter.jp