15. září – SpolečnostMicrosoft uvolnila českou aktualizaci opravného balíčku „Service Pack 2“ pro operační systém Windows XP. Balíček má řešit bezpečnostní problémy systému, ale řada komentátorů jeho nasazení nedoporučuje vzhledem k nekompatibilitě s některými aplikacemi pro Windows.
22. září – Vláda schválila návrhrozpočtu na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu činí 908,4 miliardy korun, příjmy 824,8 miliardy. Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený takzvaným konvergenčním programem. K jeho plnění se Česká republika zavázala uEvropské unie
9. října – Dosud největšíobecní referendum v historiiČeské republiky je neplatné. O plánu na odsun hlavního nádraží vBrně přišlo hlasovat jen 24,9 procent voličů, pro platnost referenda by bylo potřeba alespoň 50% účast. 85,1 % hlasujících bylo proti přesunu nádraží ze současné polohy.
Za vítěze krajských voleb lze označitODS (36,35 %), za nimi následujíKSČM (19,68 %),ČSSD (14,03 %) aKDU-ČSL (10,67 %). Účast v krajských volbách činila 29,62 %.
V prvním kole senátních voleb byl zvolen jediný kandidát, v ostatních obvodech se bude12.–13. listopadu konat druhé kolo voleb. Účast voličů byla 28,97 %.
12. listopadu – Začalo druhé kolo senátních voleb, volí se 26 senátorů.
16. listopadu – Vláda rozhodla, že političtí vězni komunistického režimu z let1948–1968 dostanou příspěvek kdůchodu jako odškodné. Příspěvek bude činit 50 Kč za každý započatý měsíc věznění.
5. prosince – Nejsilnější opoziční stranaODS zvolila na kongresu v Praze nové vedení, předsedou strany zůstalMirek Topolánek.
9. prosince – Při střetu vojenského nákladního auta s rychlíkem na železničním přejezdu uProstějova zahynulo 5 vojáků ze speciální jednotky a dalších 6 vojáků, strojvůdce a jedna cestující byli zraněni. Nehodu zavinil řidič,České dráhy utrpěly škodu asi 10 milionů korun. Jde o jednu z nejtragičtějších nehod v historii Českých drah.
28. ledna – VLondýně byly zveřejněny výsledky šetření lorda Huttona ohledně sebevraždybritského zbrojního expertaDavida Kellyho. Zpráva je příznivá pro britskou vládu, která prý nezkreslila údaje výzvědných služeb o zbraních hromadného ničení vIráku; naopak ostře je zde kritizovánaBBC.
14. března – V parlamentních volbách veŠpanělsku zvítězila Socialistická strana vedená José Luisem Rodríguezem Zapaterou nad Lidovou stranou dosavadního premiéra José María Aznara. Zapatera prosazoval stažení španělských vojáků zIráku.
5. srpna – Při ofenzívě amerických sil vIráku proti místním ozbrojencům byly zabity desítky až stovky lidí.
6. srpna – Cena ropy vystoupala na jednadvacetileté maximum cen téměř 45 dolarů za barel.
10. srpna – Při dvou bombových útocích vIstanbulu zahynuli 2 lidé a 7 jich bylo zraněno.
12. srpna – Americká armáda a jednotky tzv. dočasné irácké vlády zahájily velkou ofenzívu proti stoupencům šíitského duchovního Muktady Sadra. Trh s ropou reagoval překročením hranice 45 dolarů za barel.
1. září –Rusko čelí vlně teroristických útoků. Výbuch na autobusové zastávce, exploze dvou letadel, útok u stanice metra a stovky zajatých dětí ve škole v Beslanu, prezident Putin zatím nijak nereagoval.
3. září – Ruské jednotky obsadily školu v Beslanu, ve které teroristé drželi mnoho dětí, jejich rodičů a učitelů; podle oficiálního oznámení „většina“ rukojmích přežila.
4. září – Po upřesněných informací přesáhl počet obětí při obsazení školy 350, z toho 156 dětí.
17. září – Radikální vůdce čečenských separatistůŠamil Basajev se na internetu přiznal k odpovědnosti za poslední teroristické útoky v Rusku – ve škole v Beslanu, pumové útoky na dvě dopravní letadla v srpnu a na moskevské metro.
4. října – Komerční kosmické plavidlo SpaceShipOne získalo cenu 10 milionů dolarů za dvojnásobný výlet do kosmického prostoru (výška letu nad 100 km) během jednoho týdne.
6. října – Cena americké lehké ropy West Texas v poledne dosáhla 51,48 dolarů za barel. Na nejvyšší ceně v historii vyskočila i severomořská ropa Brent – 47,50 dolarů.
7. října – Při třech teroristických útocích v letoviscích naegyptském pobřeží Rudého moře v oblastiSinaje přišlo o život minimálně 31 lidí a 122 bylo zraněno. K útokům se přihlásily tři teroristické organizace. Většina obětí pochází zIzraele.
Volby vAustrálii vyhrála vládní Liberálně-národní koalice, Labouristická strana zůstává v opozici.
První prezidentské volby vAfghánistánu skončily ve zmatku. 15 z osmnácti prezidentských kandidátů vyzvalo k bojkotu voleb po zjištění, že údajně nesmytelný inkoust, sloužící k označování voličů, kteří již hlasovali, lze velmi snadno smýt.
Referendum vBělorusku, které umožnilo autoritářskému prezidentuLukašenkovi kandidovat v dalších prezidentských volbách i na třetí funkční období.
Barmský vojenský režim sesadil předsedu vlády Kchina Ňjuna.
VIráku byla neznámou ozbrojenou skupinou unesena britská vedoucí irácké pobočky humanitární organizace Care Margaret Hassanová vdaná za Iráčana a v Iráku žijící přes 30 let.
Povstalci bojující proti prozatímní irácké vládě dosazenéUSA podnikli minometný útok na základnu irácké národní gardy ve městě Mašahidán 40 kilometrů severně odBagdádu. Čtyři vládní vojáci byli zabiti a přes 80 zraněno.
Počet mrtvých jako následek tajfunu Tokage vJaponsku dosáhl počtu 66. Dalších 22 lidí se pohřešuje a 300 jich bylo zraněno. V Japonsku se jedná o největší živelní katastrofu tohoto druhu od roku 1991, kdy tajfun zabil 62 osob.
Výbuch plynu v uhelném dole v provincii Che-nan ve středníČíně připravil o život nejméně 150 lidí. Dvě stě horníků se dostalo na povrch. Je to jedno z největších neštěstí v čínských dolech za posledních několik let.
22. října – Ruská Duma (dolní komora parlamentu) schválila ratifikaciKjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů.
25. října – Ve volbách do parlamentusrbské provincieKosovo zvítězila Demokratická liga Kosova vedená albánským umírněným nacionalistouIbrahimem Rugovou.
Vrcholní představitelé 25 členských zemíEvropské unie vŘímě slavnostně podepsali návrh ústavní smlouvy EU. První ústava EU vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje všechny členské země EU.
VIráku padlo 9 příslušníkůnámořní pěchoty USA a dalších 9 bylo zraněno. Jde o největší ztráty amerických okupačních sil za jediný den od letošního2. května.
VBagdádu bylo nalezeno tělo dvacetičtyřletéhojaponského turisty, uneseného před týdnem. Únosci ho zavraždili poté, co japonská vláda odmítla stáhnout z Iráku své vojáky.
Ubagdádské redakce arabské satelitní televizní staniceAl-Arabíja vybuchl automobil naložený výbušninami. Sedm lidí bylo zabito a nejméně šestnáct zraněno. Dosud neznámá skupina, označující se za „Brigády 1920“, uvedla, že pracovníci stanice jsou „američtí špióni hovořící arabsky“.
Při minometném útoku na hotel viráckém městěTikrít zahynulo 15 Iráčanů.
V prvním kole prezidentských voleb naUkrajině nezvítězil žádný kandidát, do druhého kola postoupili současný premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko.Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že volby nevyhověly evropským demokratickým standardům.
Šestnáctiletýpalestinský útočník se odpálil na rušném tržišti vizraelskémTel Avivu a kromě sebe tak zabil tři Izraelce. Izraelské okupační síly následně srovnaly se zemí dům jeho rodiny vNáblusu.
Odvolací soudci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii přiznali bývalémujugoslávskému prezidentoviSlobodanu Miloševičovi právo hájit se sám, musí však využít pomoci jiných právníků.
VBagdádu byl neznámými útočníky zastřelen náměstek guvernéra města Hatem Kamil Abdúl Fatáh. Ozbrojenci také unesli z jedné bagdádské kanceláře občanaUSA,Nepálu a čtyřiIráčany.
Při výbuchu bomby před ministerstvem školství vBagdádu zahynulo 8 lidí. Další oběti si vyžádali boje mezi silami prozatímní vlády a protivládními bojovníky. Americká armáda pokračovalo v bombardování městaFallúdža.
VAmsterdamu byl zastřelen filmový režisér a novinář Theo van Gogh. Pachatelem byl zřejměislámský fundamentalista, který Goghovi zazlíval natočení film, ve kterém je islám označen za náboženství podněcující násilí vůči ženám.
VUSA začaly volby prezidenta, Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů. Hlavními uchazeči o post amerického prezidenta jsou demokratJohn Kerry a stávající prezident, republikánGeorge W. Bush.
Podleizraelské televize a některýchfrancouzských sdělovacích prostředků palestinský vůdce a držitel Nobelovy ceny za mírJásir Arafat zemřel ve vojenské nemocnici Percy u Paříže. Francouzští lékaři a palestinští činitelé však tuto zprávu dementovali. Podle některých pozorovatelů je Arafat pravděpodobně ve stavu nevratné klinické smrti, ale stále jsou udržovány tělesné funkce, aby si Palestinci mohli zvyknout na myšlenku, že Arafat zemřel a aby se palestinští představitelé připravili na oznámení jeho smrti.
Ruský prezidentVladimir Putin podepsal zákon, kterýmRusko ratifikovaloKjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. Ruská ratifikace byla nutnou a současně postačující podmínkou pro vstup tohoto protokolu v platnost.
Třibritští vojáci byli zabiti a osm zraněno při sebevražedném útoku na základnu Dogwood vzdálenou necelých 40 kilometrů odBagdádu. Zahynul i irácký tlumočník. Britští vojáci v počtu 850 mužů byli vysláni z jihuIráku do americké okupační zóny29. října 2004.
Mezinárodní humanitární organizaceLékaři bez hranic oznámila, že se stahuje z Iráku kvůli sílícím násilnostem. Bojující strany podle ní „opakovaně prokázaly, že nerespektují nezávislou humanitární pomoc“.
Generální tajemníkOSNKofi Annan varoval před zamýšleným útokemamerických a vládníchiráckých sil na odbojné městoFallúdža. Taková akce podle něj ohrozí volby plánované na leden2005. S chystaným útokem nesouhlasí rovněž prozatímní irácký prezidentGhazí Adžil, předseda prozatímní vládyAjád Aláví však na něm trvá.
Euro dosáhlo nejvyššího kursu vůčiamerickému dolaru ve své historii. Jedno euro se prodávalo za 1,295 USD.
37 osob zemřelo při pumových útocích a přestřelkách v iráckém městěSamarra a dalších 62 lidí bylo zraněno. Ve městě explodovaly tři automobily naložené trhavinami, čtvrtý explodoval krátce po poledni na jihu Sámarry u policejní stanice, kde exploze zabila deset policistů a pět jich zranila.
Při leteckém útoku vládních sil republikyPobřeží slonoviny na oblast kontrolovanou povstalci bylo zabito 9 a zraněno 22francouzských vojáků, kteří v zemi působí v rámci mírových silOSN. Francouzské jednotky poté obsadily letiště v hlavním městěAbidžan a zničily téměř celé letectvo této africké republiky.
Libanonské miliceHizballáh poprvé vyslaly bezpilotní průzkumný letoun nad severníIzrael. Podle izraelské armády se letoun po návratu do Libanonu zřítil do moře, podle Hizballáhu se bezpečně vrátil na základnu.
Vlak s nákladem jaderného odpadu přejel nohu jednoho z demonstrantů poblížfrancouzského města Avricourt. 23letý muž na následky zranění zemřel při převozu do nemocnice. Transporty jaderného odpadu do závodu na jeho přepracování uněmeckého městaGorleben jsou pravidelně terčem protestů místních obyvatel a protijaderných aktivistů.
Předsedairácké prozatímní vládyAjád Aláví vyhlásil v zemi na 60 dní výjimečný stav. Reagoval tak na vlnu útoků protivládních bojovníků na vládní policejní a vojenské jednotky a zahraniční okupační vojska, při nichž zahynula rovněž řada civilistů.
8. listopadu – Předsedairácké prozatímní vládyAjád Aláví dal zelenou k útoku amerických a iráckých vládních sil na odbojné městoFallúdža. PodleUSA se ve městě ukrývájordánský teroristaAbú Musab az-Zarkáví. Američané Fallúdžu již několik dní nepřetržitě bombardují, podle nemocničních zdrojů to mělo za následek početné civilní oběti. Během dnešního dne bylo v Iráku zabito 11 amerických vojáků – americké okupační síly tak utrpěly největší ztráty během jednoho dne od jara.
VIráku byli uneseni příbuzní šéfa prozatímní vládyAjáda Alávího. Únosci z dosud neznámé skupiny Ansar džihád prohlásili, že bratrance s manželkou a snachou podřežou, pokud nebude zastaven útok naFallúdžu. V reakci na boje ve Fallúdži opustila prozatímní vládu hlavní politická strana zastupující irácké sunnity a vlivná Asociace muslimských duchovních vyzvala k bojkotu voleb plánovaných na leden2005.
10. listopadu – VHaagu byli zatčeni dva údajní muslimští extrémisté. Policejní akce, kvůli které byl uzavřen i vzdušný prostor nad městem a při které byly těžce zraněni tři policisté, souvisí s vraždou kontroverzního holandského režiséra Theo van Gogha. Po vraždě, kterou2. listopadu spáchal zřejmě muslimský fundamentalista, došlo vNizozemsku k vandalským útokům na mešity.
Litva jako první členská země EU ratifikovala ústavní smlouvu Evropské unie, která byla podepsána29. října 2004 vŘímě. Litevský parlament hlasoval pro její ratifikaci v poměru 84 ku 4 hlasům.
Americká armáda ztratila v bojích siráckými povstalci uFallúdže dva vrtulníky typu Superkobra, jejich osádky údajně nebyly zraněny.
Americký prezidentBush jmenoval novou ministryní zahraničí svoji poradkyniCondoleezzu Riceovou. Zatímco odcházející ministr zahraničíColin Powell představoval v Bushově vládě umírněné křídlo, Riceová je obecně považována za stoupenkyni agresivní zahraniční politiky.
VIráku byla zavražděna unesená humanitární pracovnice britského původu Margaret Hassanová.
Podle humanitárních organizací bráníamerické jednotky v zásobování obyvatelFallúdže, kde dosud neustaly boje mezi protivládními povstalci a americkými a vládnímiiráckými jednotkami. Odpor povstalců zřejmě slábne, silné boje však vypukly vMosulu. Irácká prozatímní vláda oznámila dobytí Fallúdže již12. listopadu.
Výstřel zizraelského tanku zabil 3egyptské vojáky na hranici mezi Egyptem a Izraelem okupovanýmPásmem Gazy. Izrael se za incident oficiálně omluvil s tím, že posádka tanku si vojáky spletla spalestinskými ozbrojenci.
Vichřice naSlovensku ve Vysokých Tatrách napáchala stamiliónové škody. Od Podbanského až po Tatranskou Kotlinu vznikl tři kilometry široký pás zdevastované přírody. Za oběť vichřici padly asi 3 milióny kubíků dřeva, tj. 90 % slovenské roční těžby. Úřady zakázaly vstup do lesů v SR.
Sčítání hlasů v ukrajinských prezidentských volbách. Po počátečním vedení vládního Janukovyče začal Juščenko dotahovat a Centrální volební komise přerušila sčítání hlasů, ale pak po sečtení 99,38 % hlasů prohlásila vítězem prezidentských voleb Viktora Janukovyče s 49,42 % hlasů. Opoziční Viktor Juščenko podle komise získal 46,70 % hlasů. V Kyjevě opozice zorganizovala 50tisícovou demonstraci. Více v článkuOranžová revoluce.
Írán pozastavil výrobu obohaceného uranu, který je důležitou součástí nejen při výrobě elektřiny v atomových elektrárnách, ale také při výrobě atomové bomby. Rozhodnutí Íránu přišlo pár dní před čtvrtečním zasedánímMezinárodní agentury pro atomovou energii, kde se bude projednávat, zda by se Íránem měla zabývatRada bezpečnosti OSN a uvalit na něj sankce.
Mluvčí ukrajinské Centrální volební komise oznámila, že CVK zatím oficiální výsledky po sečtení 100 % hlasů tohoto neoznámí.
Ukrajinská Centrální volební komise nepřijala 300 protestů Juščenkova volebního štábu. Juščenkův právník nebyl vůbec vpuštěn dovnitř. Prý nebyl přítomný nikdo, kdo by mohl odemknout dveře a hlídající milice oznámila, že nemá klíč. O půlnoci uplynula lhůta, kdy se mohly podávat protesty proti průběhu voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
Ruským federálním bezpečnostním silám se podařilo osvoboditslovenskou studentku Miriam Jevíkovou, která byla na přelomu května a června 2004 unesena v oblasti severního předhůříKavkazu.
24. listopadu – Centrální volební komise odpoledne oficiálně oznámila, že vítězem druhého kola prezidentských voleb je dosavadní premiér Viktor Janukovyč. Opoziční lídr Viktor Juščenko vyzval Ukrajince ke generální stávce na protest proti volebním podvodům. Opozice také oznámila, že podá protest proti zveřejněným výsledkům voleb Nejvyššímu soudu. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
25. listopadu – Viktor Juščenko podal stížnost ukrajinskému Nejvyššímu soudu na postup Centrální volební komise. Ukrajinský Nejvyšší soud zakázal zveřejnit v tisku výsledky voleb (čímž by nabyly právní moci), dokud neprošetří stížnost Juščenkova na průběh voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
Ukrajinská opozice zablokovala všechny vchody do sídla ukrajinského prezidenta v Bankovní ulici a budovy Rady ministrů (vlády) v Hruševského ulici. PodleJurije Lucenka, jednoho ze spoluorganizátorů protestních akcí, tím chtěli zabránit tomu, aby odstupující prezident Leonid Kučma předal moc Viktoru Janukovyčovi.
Večer se sešli k jednání dosavadní ukrajinský prezident Leonid Kučma a oba prezidentští kandidáti Viktor Janukovyč a Viktor Juščenko za přítomnosti hlavního diplomata EU Javiera Solany a polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
Ukrajinský parlament na svém mimořádném zasedání prohlásil druhé kolo voleb za neplatné a že zveřejněné výsledky neodráží vůli voličů. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
28. listopadu – Při explozi v uhelném dole včínské provinciiŠan-si zahynulo 166 horníků, 127 dalších se podařilo zachránit.
VRumunsku proběhly parlamentní a prezidentské volby.
Čína a deset států jihovýchodníAsie sdružených v organizaciASEAN podepsaly dohodu o postupném vytvoření společného obchodního prostoru. Výsledkem by mohla být zóna volného obchodu zahrnující čtvrtinu světové populace.
Rumunská opozice žádala opakování voleb. Podle rumunské Ústřední volební komise vyhrál dosavadní premiér a levicový kandidát Adrian Nastase s 40,24 % (ještě neúplná data). Na druhém místě se ocitl pravicový kandidát a primátorBukurešti Traian Basescu. Podle rumunské opozice bylo zfalšováno alespoň 160 tisíc (podle jiných zdrojů až 350 tisíc) hlasů. Problém byl například s dodatečnými volebními seznamy, které umožňovaly lidem volit několikrát na různých místech a vládní strana si na den voleb najala několik desítek autobusů, kterým vozila voliče po různých volebních okrscích. Mezinárodní pozorovateléOBSE přinejmenším zčásti potvrzují argumenty opozice.
ZBělehradu byl hlášen údajný pokus o atentát nasrbského prezidentaBorise Tadiće. Černé audi se v centruBělehradu několikrát snažilo narazit do prezidentského automobilu, poté z místa incidentu ujelo. Vyšetřování ukázalo, že šlo o autonehodu, při níž řidič černého audi vjel do prezidentské kolony, zazmatkoval a ujel.
Ministr vnitřní bezpečnostiUSATom Ridge oznámil, že1. února2005 odstoupí z funkce. Jeho ministerstvo vzniklo v lednu2003 jako reakce na teroristické útoky ze září2001.
Izraelská vláda prohrála parlamentní hlasování o rozpočtu. PremiérAriel Šaron z blokuLikud poté odvolal ministry za stranu Šinui; poslanci této strany hlasovali proti vládnímu návrhu rozpočtu. Vláda tak ztratila většinu v izraelském parlamentu – Knesetu.
Evropská unie převzala odNATO dohled nad dodržováním míru vBosně a Hercegovině. V rámci operace Althea zde bude rozmístěno 7000 vojáků z 22 členských zemí EU a 11 nečlenských zemí.
Nejvyšší soudUkrajiny zrušil platnost druhého kola prezidentských voleb a nařídil opakovaní voleb26. prosince. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
Při útoku na silně opevněnou policejní stanici vBagdádu zabili protivládní povstalci 16 policistů, osvobodili zatčené zadržované na stanici, ukořistili zbraně a munici a zapálili policejní auta a jedno americké obrněné vozidlo typu Humvee.
Při výbuchu vozidla naloženého výbušninami poblíž šíitské mešity nedaleko Bagdádu zahynulo 11 civilistů a 19 dalších bylo zraněno.
Ukrajinský parlament odhlasoval poměrem hlasů 257:0 výzvu prezidentuLeonidu Kučmovi, aby stáhl zIráku 1600 ukrajinských vojáků. Ukrajinský kontingent je čtvrtým největším vojenským sborem, který se podílí naAmeričany vedené okupaci Iráku. Oba prezidentští kandidáti –Viktor Janukovyč iViktor Juščenko – stažení vojáků z Iráku podporují. Pro prezidenta není toto usnesení závazné.
Kosovský parlament zvolil předsedou vlády této jihosrbské provincie Ramushe Haradinaje, bývalého veliteleKosovské osvobozenecké armády (UÇK). Prezidentem Kosova, které je v současnosti pod správouOSN, byl zvolen umírněný nacionalistaIbrahim Rugova. Zvolení Haradinaje, kterému hrozí obvinění z válečných zločinů před soudem OSN v Haagu, kritizovalsrbský prezidentVojislav Koštunica, který to označil za politickou provokaci.
Vydána třetí verze časového standarduISO 8601:2004.
Rumunský Ústavní soud nevyhověl žádosti dvou opozičních stran o zrušení prvního kola voleb prezidenta. Případné podvody podle něj nebyly tak rozsáhlé, aby ovlivnily pořadí kandidátů. Požadavek vzneslo spojenectví dvou uskupení – strany Spravedlnosti a pravdy a Strany Velké Rumunsko. Do druhého kola postoupili vládní kandidát (současný premiér) Adrian Nastase s 40,94 % hlasů a opoziční kandidát (současný starosta Bukurešti, šéf strany Spravedlnost a pravda) Traian Basescu s 33,92 % hlasů.
VyslanecOSN vIráku Lachdar Brahímí prohlásil, že se volby plánované na30. ledna2005 nebudou moci uskutečnit, pokud se nezlepší bezpečnostní situace v zemi.USA i jimi dosazená prozatímní irácká vláda na termínu voleb trvají.
Maďarské referendum o udělení maďarského občanství zahraničním Maďarům a o zákazu privatizace nemocnic je neplatné. Nebyla totiž splněna podmínka, že na otázku musí alespoň 25 procent všech oprávněných voličů odpovědět shodně (tedy ano, či ne). Referenda, které prosadila maďarská opozice, se zúčastnilo pouze 37 % voličů.
Při sebevražedném útoku na policejní stanici poblíž tzv. Zelené zóny vBagdádu zahynulo nejméně sedm osob a 59 bylo zraněno. Dalších 17 mrtvých z řad kurdských policistů si vyžádal atentát uMosulu a poblíž města bylo nalezeno 9 mrtvýchiráckých vládních vojáků. K zodpovědnosti za útok na kurdské policisty se hlásí skupinajordánského teroristyAbú Musab az-Zarkávího.
Při výbuchu v uhelném dole vKazachstánu zahynulo 23 horníků.
6. prosince – KonzulátUSA vsaúdskoarabskéDžiddě se stal terčem útoku neznámých ozbrojenců, patrně muslimských fundamentalistů. Údaje o počtu obětí se různí, uvádí se 8 či 12 obětí, z toho mají být tři členové útočícího komanda a nejméně 5 zaměstnanců velvyslanectví včetně pracovníků ochranky. Mezi oběťmi údajně není žádný Američan.
Dosavadní prozatímníafghánský prezidentHámid Karzaj, který zvítězil v letošních prezidentských volbách, složil v Kábulu přísahu a ujal se funkce jako zvolený prezident.
Palestinská militantní organizaceHamas zabila jednoho příslušníkaizraelské armády a 4 zranila, když se jí podařilo vojáky okupačních sil působících v pásmu Gazy vlákat do léčky. V přestřelce byli zabiti dva členové Hamasu, při útocích izraelských vrtulníků byli poté zabiti i dva členové jiné palestinské skupiny,Islámského džihádu.
Ukrajinský prezidentLeonid Kučma podepsal dekret, kterým poslal premiéraViktora Janukovyče na dovolenou, během které se Janukovyč chystá vést svou volební kampaň před druhým kolem prezidentských voleb. Jeho zástupcem jmenoval Kučma prvního místopředsedu vlády Mykolu Azarova. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
Ukrajinský parlament schválil balík zákonů, kterým se mění volební zákon a omezují pravomoci prezidenta, a odhlasoval nové složení Ústřední volební komise. PrezidentLeonid Kučma zákony okamžitě po schválení podepsal přímo v budově parlamentu. Otvírá se tak cesta k řešení vleklé politické krize kvůli sporným volbám nového prezidenta. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
Britského premiéra Tonyho Blaira vyzvalo 46 předních britských osobností, aby dal vyšetřit počet civilních obětí současného konfliktu vIráku a příčiny jejich úmrtí. Signatáři výzvy, mezi nimiž jsou duchovní a vysloužilí důstojníci a diplomaté, reagují na nedávnou zprávu lékařského časopisuThe Lancet, podle které se počet civilních obětí americko-britské invaze do Iráku pohybuje kolem 100 000.
IBM, firma, která vyrobila prvníosobní počítač v dnešním slova smyslu, prodala svou divizi vyrábějící PCčínské firmě Lenovo za 1,75 miliardy amerických dolarů.
Rasová diskriminace je podle britských lordů-soudců přípustná. Vyplývá to z jejich rozsudku v kauze kontrol cestujících zČR doSpojeného království. Lordové uznali, že britské úřady při kontrolách cestujících diskriminovali Romy, ale takovou diskriminaci označili za přípustnou vzhledem k výrazně vyšší pravděpodobnosti, že budou ve Spojeném království žádat o azyl.
Stoupenciukrajinského opozičního kandidáta na úřad prezidentaViktora Juščenka zrušili blokádu vládních budov, ale stále blokovali budovu úřadu prezidenta Ukrajiny. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
Izraelský předseda vládyAriel Šaron získal souhlas své stranyLikud k přizvání opozičníStrany práce do vlády. Pro tento krok se vyslovilo 62 procent z více než 3000 členů ústředního výboru Likudu. Dosavadní izraelská vládní koalice se počátkem prosince rozpadla.
Představitelé šíitské komunity vIráku představili jednotnou kandidátku do voleb zákonodárného shromáždění, které mají proběhnout30. ledna2005. Koalice 22 politických stran s názvem Sjednocená irácká aliance má podporu předního šíitského duchovního, ajatolláha Alí Sistáního.
Při výbuchu bomby na tržišti vpákistánském městěKvéta zemřelo přinejmenším 10 lidí.
Italský premiérSilvio Berlusconi nebude odsouzen za údajnou korupci.Milánský soud ho v jednom bodě obžaloby zprostil obvinění a druhý označil za promlčený (v tomto případě šlo o podplácení soudců). Soud trval 4 roky a Berlusconi před ním stanul pouze třikrát.
Vedenírakouské nemocnice, ve které se léčí ukrajinský prezidentský kandidátViktor Juščenko, uvedlo, že příčinou jeho choroby byla otravadioxiny. Lékaři nevědí, zda šlo o úmyslnou otravu. Juščenko se domnívá, že byl otráven5. září 2004 na večeři u náměstka ředitele ukrajinských bezpečnostních služeb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
V parlamentních volbách naTchaj-wanu zvítězila opoziční koalice kolemKuomintangu, která je proti odtržení ostrova od pevninskéČíny.
Americký vojenský soud vBagdádu odsoudil vojáka, který zavraždil zraněného šestnáctiletéhoIráčana, ke třem letům. Třicetiletého vojáka rovněž degradoval, propustil z armády a snížil mu mzdu. Johnny Horne se účastnil útoku americké armády na popelářský vůz, o němž se okupanti domnívali, že klade na ulici bomby. Zavražděný Iráčan byl členem posádky popelářského vozu. Horne se hájil tím, že těžce zraněného zabil z milosti.
Útočníci zpalestinské militantní organizaceHamás a z Fatáhu, frakceOOP, vyhodili do vzduchu kontrolní stanovištěizraelské armády na hranici meziEgyptem a Izraelem okupovaným pásmem Gazy. Při výbuchu zahynulo 5 vojáků okupačních vojsk a 6 bylo zraněno, byl zabit rovněž nejméně jeden palestinský útočník.
V prezidentských volbách vRumunsku zvítězil těsným poměrem opoziční kandidát, starostaBukurešti Traian Basescu. Porazil současného premiéra Adriana Nastase.
Při bojích virácké provincii Anbar zahynulo osm příslušníkůamerické námořní pěchoty.
Sebevražedný atentátník odpálil automobil naložený výbušninami před vjezdem do tzv. Zelené zóny vBagdádu – opevněné oblasti města, kde sídlí úřadyirácké prozatímní vlády a velvyslanectvíUSA aSpojeného království. Počet obětí není jasný,BBC,Al-Džazíra aReuters hovoří o sedmi mrtvých,Associated Press udává 13. Desítky lidí byly zraněny.
Bývalýchilský diktátorAugusto Pinochet (89) má domácí vězení. Uložil mu ho chilský soudce vyšetřující zločiny vojenské junty, v jejímž čele Pinochet stál v letech1973 až1990.
UkrajinecAndrij Ševčenko získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.
Maďarský nejvyšší soud zrušil výsledky referenda o udělení maďarského občanství zahraničním Maďarům a o zákazu privatizace nemocnic. Ústřední volební komise totiž vyhlásila referendum za neplatné v době, kdy ještě nebyly prověřeny stížnosti na výsledky voleb z některých obvodů. Hlasy budou ve sporných obvodech znova přepočítány.
Při sebevražedném útoku automobilem u vstupu do Zelené zóny vBagdádu zahynulo sedm lidí a nejméně 13 bylo zraněno. Jde o druhý takový útok ve dvou dnech. Čtyři příslušníci irácké národní gardy byli zabiti při útoku na konvoj meziBasrou a Bagdádem.
Polsko hodlá do půlky února snížit počet svých vojáků podílejících se na okupaciIráku ze současných 2400 na 1700.
Předseda prozatímní irácké vládyAjád Aláví řekl, že příští týden začnou procesy s vedoucími představiteli svrženého iráckého režimu. Není jasné, zda mezi nimi má být iSaddám Husajn.
15. prosince – Dva ozbrojeníAlbánci unesli ráno vAthénách autobus s 23 cestujícími. Vymáhali výkupné 1 milioneur, ale krátce před půlnocí se vzdali.
Britští lordové soudci rozhodli, že zadržování podezřelých z terorismu po neomezeně dlouhou dobu bez soudu je nezákonné. Postup britské vlády odporuje Evropské úmluvě o lidských právech, rozhodla nejvyšší britská soudní instance.
SummitEvropské unie rozhodl, že jednání o přistoupeníTurecka do EU začnou3. listopadu2005. Rozhovory o přistoupení Chorvatska začnou v dubnu 2005.
Rada Doněckého obvodu (správní jednotka na východěUkrajiny) odvolala lokální referendum o přetvoření Ukrajiny na federální stát. Referendum bylo plánováno na9. ledna2005. Referendum by i tak nemělo žádné právní důsledky, protože o takovéto věci na Ukrajině smí být referendum pouze celostátní. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článkuOranžová revoluce.
Turečtí představitelé v první reakci vyjádřili zklamání nad nabídkouEU na zahájení rozhovorů o přistoupení – připojené podmínky, zejména to, aby Turecko uznaloKypr, považují za nepřijatelné. Později však Turecko ustoupilo a přislíbilo do3. října2005 podepsat dokument, kterým Kypr uzná. Turecká opozice tento ústupek vlády odmítá.
MluvčíOSN potvrdila, že v budově OSN vŽenevě bylo nalezeno odposlouchávací zařízení na vysoké technické úrovni. Tzv. Francouzský salónek, kde bylo nalezeno, používali loni ministři významných států k soukromým rozhovorům oIráku.
18. prosince –Izraelská armáda zabila při dvoudenní operaci v palestinském uprchlickém táboře vPásmu Gazy celkem 11 lidí (z toho 3 civilisty), zranila přes 40 osob a zničila několik domů. Z tábora byly předtím vypalovány rakety na izraelské osady na okupovaném palestinském území; 1 zahraniční dělník byl přitom zabit a 17 lidí zraněno.
19. prosince – Výbuchy aut naložených výbušninami zabily v iráckých městechNadžaf aKarbalá nejméně 64 lidí a zranily přes 140 dalších. Obě města jsou obývána iráckými šíity. Zdá se, že útoky byly původně namířeny proti policejní stanici v Karbale a místním představitelům v Nadžafu; oběťmi jsou však téměř výhradně civilisté.
20. prosince – Proběhla televizní debataukrajinských prezidentských kandidátůViktora Janukovyče aViktora Juščenka. Oba si dávali dotazy a odpovídali na ně. Moderátor hlídal čas, každý měl 50 minut. Janukovyč prohlásil, že pokud se Juščenko stane prezidentem, bude prezidentem pouze části Ukrajiny.
Při útokuiráckých povstalců na jídelnu na vojenské základněUSA v severoiráckém městěMosul bylo zabito 24 osob a dalších 72 zraněno. Mezi mrtvými je 14 amerických vojáků, 4 tzv. civilní dodavatelé z USA a 4 iráčtí vládní vojáci. K zodpovědnosti za útok se přihlásila radikální muslimská skupina Ansar al-Sunnah, která je součástíal-Káidy.
Dvafrancouzští novináři, Georges Malbrunot a Christian Chesnot, unesení20. srpna 2004 vIráku, byli propuštěni.
Z programu jednáníRady EU o zemědělství a rybolovu byla na poslední chvíli stažena směrnice umožňující patentování softwaru. Stalo se tak na žádostPolska. Proti možnosti patentování software vystupují příznivci tzv.svobodného softwaru z celé Evropy.
Podle varšavského soudu byl předsedapolského parlamentu a nově zvolený šéf vládní strany Svaz demokratické leviceJósef Oleksy tajným spolupracovníkem tajné policie bývalého komunistického režimu v letech1970–1978. Za svou činnost prý bral i peníze. Rozsudek, vynesený po šestiletém procesu, dosud není pravomocný a Oleksy se proti němu hodlá odvolat.
Ničivézemětřesení postihlo v neděli ráno ostrovSumatru. Zemětřesení a zvláště jím vyvolaná vlnatsunami o výšce až 10 metrů mají na svědomí zřejmě kolem 250 000 lidských životů.
Opakované druhé kolo prezidentských voleb naUkrajině vyhrál opoziční lídrViktor Juščenko se ziskem 52 % hlasů. Jeho protikandidát, předseda vládyViktor Janukovyč, získal 44 %. Voleb se zúčastnilo 77 procent voličů.
U Mezinárodní kosmické staniceISS přistálaruská nákladní loďProgress s nákladem zásob a vánočních dárků pro dvoučlennou rusko-americkou posádku. Kosmonauti měli zásoby jen do poloviny ledna2005.
Při pumovém útoku na sídlo šíitské stranySCIRI (Nejvyššího shromáždění islámské revoluce) vBagdádu zahynulo 13 lidí a 66 bylo zraněno. Mrtví jsou hlavně pracovníci ochranky vůdce této strany, Abdala Azíze Hakíma. Strana SCIRI má podporu významnéhoiráckého ajatolláha Alí Sistáního a podporuje konání voleb v lednu2005.
Hlavníirácká sunnitská politická strana, Irácká islámská strana, oznámila neúčast na volbách plánovaných na30. ledna2005. Reagovala tak na skutečnost, že nebylo vyhověno její žádosti o odklad voleb zdůvodněné pokračujícím násilím v zemi.
Několik desítek příslušníků vládního vojska a policie bylo zabito při útocích povstalců vIráku. Zabito bylo rovněž nejméně 6 civilistů. Útoky jsou hlášeny ze sunnitských měst Tikrít, Samarra a Bakúba, jakož i z hlavního městaBagdádu.
29. prosince – Sílyiráckého hnutí odporu vlákaly vBagdádu do léčky skupinu iráckých vládních policistů. Při výbuchu náloží v domě, který tito policisté prohledávali, zahynulo 7 policistů a 23 civilistů.
_(Gauff).jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
