Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1997

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 19. stol. •20. století •21. stol.
◄◄ ◄ 1993 •1994 •1995 •1996 •1997 •1998 •1999 •2000 •2001 ► ►►

1997 (MCMXCVII) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalstředou.

Události

[editovat |editovat zdroj]

1997
Doprava
1997 v loďstvech 1997 v dopravě 1997 v letectví
Kultura
1997 ve filmu 1997 v hudbě 1997 ve fotografii
Sport
1997 ve sportu
Společnost
←1996 \|1998 →

Česko

[editovat |editovat zdroj]

3. ledna – Skončilo vysílání první soukromételevizní stanice – Premiéra TV – a zahájila vysílání její následovnice –Prima televize. Ta se stala druhou soukromou celoplošnou televizí vČeské republice.
4. ledna –Prezident České republiky Václav Havel se oženil sDagmar Veškrnovou.
7. ledna –Ministr spravedlnosti Jan Kalvoda podal demisi. Důvodem jeho odstoupení z funkce ministra byla skutečnost, že protiprávně užíval titul JUDr., ačkoliv nesložil doktorské zkoušky. Nahradila hoVlasta Parkanová ze stejné strany.
11. ledna – vkatedrále sv. Víta vysvětil kardinál Miloslav Vlk nabiskupy V. Malého aJ. Paďoura.
21. ledna – PremiérVáclav Klaus a spolkový kancléřHelmut Kohl ratifikovali vPraze Česko-německou deklaraci. Proti ratifikaci, jakož i proti celéČesko-německé deklaraci, se ohradil předsedaSPR-RSČ Miroslav Sládek ve svém projevu, za nějž byl o rok později trestně stíhán.
22. ledna – Česká modelkaTereza Maxová založilaNadaci Terezy Maxové.
28. ledna – Pedagogové základních a středních škol zahájili tzv. řetězovou stávku jako výraz nespokojenosti se svými platy (k vyvrcholení došlo při demonstraci naStaroměstském náměstí v Praze 12. dubna t. r.).
4.–8. února – Proběhla stávka železničářů vyhlášená jejich odborovým svazem; jednalo se o největší stávku v české novodobé historii, která byla původně plánována na 2 dny. Stávkující si vymohli uzavření dohody s vládou (stávka znamenala ztrátu 1 miliardy korun).
5. února – byl pořezánposlanec Pavel Dostál.
14. února schválilyobě komory parlamentu ČR Česko-německou deklaraci.
26. února bylo připsáno na list ohrožených mokřadůLitovelské Pomoraví.
24. března rezignuje na svoji funkci šéfODA Jan Kalvoda. Nahradí hoMichael Žantovský.
9. dubna podává demisi ministr pro místní rozvojJaromír Schneider (KDU-ČSL). V květnu ho nahradíTomáš Kvapil ze stejné strany.
18. dubna byli odsouzeniOrličtí vrazi – Ludvík Černý na doživotí, Vladimír Kuna na 25 let, Karel Kopáč na 21 let, Petr Chodounský na 14 let a Irena Meierová na 10 let.
25.–27. dubna navštívil Prahu a Hradec Královépapež Jan Pavel II. Jeho návštěva byla součástíSvatovojtěšského milénia.
květen – ministr průmyslu a obchoduVladimír Dlouhý v televizním pořadu prohlašuje, že se ani po provalení ekonomických potíží nehodlá vzdát postu ministra. „To by mě museli vynést nohama napřed!“, zní jeho reakce.
25. května – došlo k sebevražednému výbuchu v Priessnitzově sanatoriu vJeseníku. Zemřel při něm pachatel Bohumil Šole, někdejší zaměstnanec Synthesie.
2. června – ministr průmyslu a obchoduVladimír Dlouhý (ODA) podává demisi. Nahradí hoKarel Kühnl ze stejné strany.
2. června –ministr školství Ivan Pilip (ODS) podává demisi. Nahradí ho nestraníkJiří Gruša.
9. června –Milan Uhde rezignuje na post předsedy poslaneckého klubuODS. Do této funkce je příští den zvolenJiří Honajzer.
10. června – Poprvé odlistopadu 1989 požádala vláda o vyslovení důvěry v průběhu svého funkčního období; získala v Poslanecké sněmovně 101 hlasů (díkyTomášovi Teplíkovi, bývalému členuČSSD, kterýpřeběhl do klubuODS, a nezařazenému poslanciJ. Wagnerovi, taktéž bývalému členuČSSD) proti 99 hlasům opozice.
12. června oznamujeprezident Havel svoji kandidaturu na prezidenta.
5. –16. července proběhly na Moravě a ve Slezsku rozsáhlé povodně. Jejím symbolem se stala obecTroubky, která byla prakticky kompletně zničena.
25. července došlo k úpravě česko-slovenské státní hranice.
srpen – po odvysílání reportáže„Cikáni jdou do nebe“, kterou natočila proTV Nova investigativní novinářská dvojceJosef Klíma aRadek John, začal masivní odchodRomů doKanady.
4. září začalo v PrazeForum 2000, které založiliVáclav Havel,Yohei Sasakawa aElie Wiesel. Jejím hostem byl itibetský dalajláma, který přijel na osobní pozvání prezidentaVáclava Havla, aby se zúčastnil tohoto diskuzního panelu.
21. září – NaStaroměstské náměstí v Praze přijel na kole z cesty kolem světaVítězslav Dostál, první Čech, který takovou cestu vykonal.
23. října odstoupil ze všech veřejných funkcíministr zahraničí Josef Zieleniec a jako první z významných členůODS se vzdal i členství ve straně. Reagoval tak dosavadní výsledky vyšetřovánífinančních skandálů ODS.
6. listopadu byl otevřen 62 km dlouhý úsekdálnice D5 z Plzně do Svaté Kateřiny u Rozvadova. Cesta z Plzně do Rozvadova se zkrátila na více než poloviční dobu. O 4 dny později otevřen společný česko-německý hraniční přechod Rozvadov-Weidhaus.
7. listopadu podává demisiministr vnitra Jan Ruml (ODS).
8. listopadu dochází ke jmenování tří nových ministrů vlády ČR – ministrem vnitra se stáváJindřich Vodička (ODS), na jeho místo (MPSV) přicházíStanislav Volák (ODS) a na prázdné křesloministra zahraničí je jmenován nestraníkJaroslav Šedivý.
8. listopadu byl na diskotéce v Biskupcově ulici v Praze 3 ubodán dvěmaskinheady súdánský studentHassan Elamin Abdelradi.
v listopadu vyzvalprimas katolické církvearcibiskup Miloslav Vlk v televizním vystoupení vládu Václava Klause k odstoupení. Vzápětí po jeho vystoupení předsedové koaličních stran Lux a Skalický oznámili odchod ministrů koaličních stran z vlády.
28. listopadu vystoupili před novináře vlivní členovéODS,Jan Ruml aIvan Pilip a přečetli předem připravené prohlášení, v němž vyzvaliVáclava Klause k odstoupení z čelaODS. Událost se dostala do všeobecného povědomí jakoSarajevský atentát.
29. listopadu odvysílalaTV Nova v hlavních zprávách informaci, žeVáclav Klaus má vilu ve Švýcarsku, která je patrně pořízena za peníze zašantročené z různých fondů. Jako zdroj informace byl představen bývalý policejní důstojníkJiří Sprušil.
30. listopadu byl na stranickém sjezduODA zvolen do funkce předsedyMinistr životního prostředí Jiří Skalický. Vystřídal tak svého koleguMichaela Žantovského, který již na funkci nekandidoval.
30. listopadu podává premiérVáclav Klaus demisi z funkce předsedy vlády. Poprvé vdějinách České republiky padla vláda.
1. prosince je v čísle 49/1997 týdeníku Respekt zveřejněna nikdy nepotvrzená zprávu o údajném tajném švýcarském kontuODS.
3. prosince vyšel zákon o územním členění státu – Česká republika byla rozdělena do 14krajů s platností od1. ledna 2000.
5. prosince byloDVD Fórem schválené rozšíření standardizovaných zvukových formátů o formát Dolby Digital (AC-3).
7. prosince požádal český prezidentVáclav Havel Josefa Luxe, aby zahájil jednání o složení a programu nové vlády.
9. prosince přednesl prezidentVáclav Havel před oběma komorami parlamentu vRudolfinu svůjprojev.
14. prosince byl naVIII. Kongresu ODS v Poděbradech potvrzen jako předsedaODS premiér v demisiVáclav Klaus a porazil tak svého vyzyvatele a politického konkurentaJana Rumla poměrem 227:72 z 312 možných. MístopředsedyODS byli zvoleniBohdan Dvořák,Libuše Benešová,Miroslav Beneš aMiroslav Macek.
16. prosince byl jmenován předsedou vládyJosef Tošovský.
19. prosince vznikla vODS názorová platforma reprezentovanáJanem Rumlem aIvanem Pilipem, kterou podpořila zhruba polovina poslanců a tři senátoři. Pro názorové neshody následně odešla17. ledna 1998 do nově se rodícíUnie svobody.

Svět

[editovat |editovat zdroj]

leden – po masových bouřích uznala srbská vláda zvláštním zákonem volební výsledky z obecních voleb do samosprávy v Jugoslávii, kde zvítězila opozice. Byl to počátek změn, který nakonec přivedl opozici k vládě nadBělehradem.
1. ledna –Kofi Annan se stal generálním tajemníkemOSN.
5. ledna – Na základě mírové dohody z30. srpna 1996 odešlaruská vojska zČečenska.
17. ledna – Téměř 30 let po dobytíHebronu začala opouštět toto územíIzraelská armáda. Stalo se tak na základě dohody z 15. ledna t.r. mezi izraelskou apalestinskou delegací.
23. ledna seamerickou ministryní zahraničí stala pražská rodačkaMadeleine Albrightová.
27. ledna bylAslan Maschadov zvolen prezidentemČečny.
21. února byl zvolen starostouBělehradu Zoran Đinđić, jeden z vůdců opozice protiMiloševićovi. Stal se tak prvním nekomunistickým starostouBělehradu podruhé světové válce. Toto vítězství opozice však bylo pouze dočasné, protimiloševičovská koalice se v květnu t.r. rozpadla a ztratila svůj vliv.
27. února byl vIrsku uzákoněn rozvod.
8. března propukly boje na jihuAlbánie.
23. března byla ve městěPrinceton (New Jersey) založenaLidová strana Jižního Mongolska. Ta si za cíl vytkla nezávislost tohoto území naČíně.
24. března získává v americkémLos Angeles Oscara filmJana Svěráka Kolja.
v noci z27. na28. března se vOtrantském průlivu po srážce s jednou italskou lodí potopila albánská loď. Na místě zůstalo 58 obětí. Jednalo se pravděpodobně o albánské uprchlíky, kteří opustili občanskou válkou zmítanou Albánii.
2. dubna byla vMinsku podepsánaSmlouva o unii mezi Běloruskem a Ruskem. Idea vzniku Svazového státuRuska aBěloruska pochází od běloruského prezidentaAlexandra Lukašenka.
3.–4. dubna –Masakrem v Thalitu započal nejkrvavější rok vAlžírské civilní válce (1991–2002).
19. dubna proběhly volby vBulharsku. V nich zvítězil pravicovýSvaz demokratických sil.
2. května seTony Blair stal premiéremVelké Británie.
24. května seKenneth Davis Anthony stal premiér ostrovaSvatá Lucie.
24. května proběhly volby vÍránu. V nich zvítězil umírněnýšíitský duchovníMuhammad Chátamí.
27. května podepsali vPaříži nejvyšší představiteléNATO aRuska „Ustavující akt o vztazích Rusko–NATO“.
1. června proběhlo druhé kolofrancouzských parlamentních voleb. V nich zvítězilaSocialistická strana Lionela Jospina. Teprve potřetí v dějináchV. republiky nastalo období tzv.kohabitace.
2. června se propadlthajský baht oprotidolaru o 18 %. Tím začalaasijská finanční krize r. 1997.
6. června byla vBangkoku podepsána dohoda o spolupráci zemí jihovýchodní Asie (Bangladéš,Indie,Srí Lanka,Thajsko,Bhútán aNepál), nazvaná BIST-EC. Dne 22. prosince t.r. se k této ekonomické spolupráci přidal iMyanmar (Barma) a vznikl takBIMSTEC (tj. Iniciativa Bengálského zálivu pro multisektorální technickou a ekonomickou spolupráci).
30. června vyšel vLondýně románHarry Potter a Kámen mudrců, první dílpotterovské sériebritské autorkyJ. K. Rowlingové.
1. července bylHongkong předán britskými úřadyČíně. Ta se zavázala nezměnit současnýkapitalistický systém a životní styl po dobu 50 let, tedy až do roku2047.
8. –9. července –Česká republika byla společně s dalšími dvěma zeměmistřední Evropy (Polskem aMaďarskem) naSummitu NATO v Madridu oficiálně pozvána doSeveroatlantické aliance.
15. července byl ve své vile v americkém letoviskuMiami Beach zavražděn italskýmódní návrhář Gianni Versace. Vrahem bylAndrew Cunanan, drogově závislýsériový vrah, ten se o 10 dní později zastřelil.
23. července skončilSlobodan Milošević jakoprezident Srbska. Až do zvolení nového prezidenta vykonával úřadDragan Tomić, předsedaSrbského národního shromáždění.
23. července skončil na postuprezidenta svazové republiky Jugoslávie Zoran Lilić. Vystřídal ho dosavadníprezident Srbska,Slobodan Milošević.
2. srpna se stal prezidentemÍránu Muhammad Chátamí.
5. srpna byl zvolen prezidentemBolívie někdejší diktátor, generálHugo Banzer. Stal se tak prvním diktátorem vLA, který se vrátil k moci demokratickou cestou.
19. srpna –24. srpna proběhlySvětové dny mládeže v Paříži.
31. srpna princezna Diana zemřela vPaříži spolu se svým tehdejším přítelem Dodim al-Fayedem při automobilové nehodě.
na začátkuzáří vypukla vKosovu meziUÇK ajugoslávským státem občanská válka.
5. září byl vMoskvě odhalenPomník Petra I. Velikého. V době jejího odhalení se jednalo o nejvyšší sochu vEvropě a dodnes (2010) se nikomu nepodařilo tento rekord překonat.
10. září vstoupila v platnost mezinárodní dohoda o vyhodnocování vlivů na životní prostředí.
11. září proběhlo veSkotsku referendum, na jehož základě byl ustanoven nezávislýSkotský parlament. První volby se uskutečnily v r.1999.
19. září proběhly prezidentské volby vČerné Hoře. V nich zvítězil prozápadně orientovanýMilo Đukanović.
21. září proběhly vPolsku parlamentní volby. V nich zvítězila pravicováVolební akce Solidarita.
24. září prezidentemVietnamu se stalTran Duc Luong.
25. září premiéremVietnamu se stalPhan Van Khat.
26. září postihlo středoitalskou obecAssisi silnézemětřesení. Nejzávažnější škody tohoto zemětřesení, které postihlo skoro celý krajUmbrie aMarche, bylo především zhroucení klenby v kostele sv. Františka, které zdobily vzácnéGiottovy fresky.
30. září byl z iniciativySrbského hnutí obnovy, bývalého koaličního partnera v komunální politice, odvolán z postu starostyBělehradu Zoran Đinđić. Opozice v Jugoslávii dočasně prohrála.
30. září se stal premiérem PolskaJerzy Buzek.
v průběhu září siLinda Trippová, kolegyně stážistkyMonika Lewinské, začíná tajně nahrávat důvěrné telefonáty, ve kterých se Monika svěřuje se svým tajným vztahem sBillem Clintonem. Začíná tak proces, který vyústí v tzv.Skandál Lewinské či Monicagate.
1. října – Na univerzitě vPrištině protestovali studenti proti srbskému režimu vKosovu.
2. října byla podepsánaAmsterdamská smlouva.
10. října seJihoafrická republika připojila kAfrickému hospodářskému společenství.
13. října se vseveroirském městě Belfast uskutečnila schůzka meziTonym Blairem aGerrym Adamsem, vůdcem stranySinn Féin. Šlo o první schůzku na takto vysoké úrovni.
17. října, poté, co ji2. dubna schválily obě komory polského parlamentu a co byla25. května odsouhlasena v referendu, vstoupila v platnost nováÚstava Polské republiky.
listopad – najaponském trhu se objeviltamagoči.
10. listopadu byla vMinsku vyhlášenaCharta 97. Inspirovala sečeskoslovenskou deklarací z r. 1977 a autoři v ní vyjadřovali svůj nesouhlas s porušováním lidských práv vBělorusku a naprostým zničení národní kultury.
16. listopadu byl čínský disidentWej Ťing-šeng, čínský politik a „vězeň č. 1.“ po téměř 20 letech ve vezení propuštěn na svobodu. Po propuštění odletěl doUSA.
17. listopadu se uskutečnilmasakr v Luxoru. Tento teroristický útok na západní civilisty (turisty) financovalUsáma bin Ládin.
11. prosince byl vjaponském městěKjóto podepsánKjótský protokol. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emiseskleníkových plynů o 5,2 %.
13. prosince rozhodli představitelé členských států EU na zasedání vLucemburku oficiálně pozvat šest kandidátských států (Česká republika,Estonsko,Kypr,Maďarsko,Polsko aSlovinsko) k přístupovým jednáním. Ta začala na začátku r.1998.
17. prosince měl veSpojených státech premiéru filmVrtěti psem. Film se stal nesmírně populárním, protože si diváci začali propojovat děj filmu (vymyšlená válka v médiích, která má dát voličům zapomenout na sexuální skandál prezidenta) se skutečností v následujícím roce1998 (Operace Pouštní liška XSkandál Lewinské)
18. prosince proběhly vJižní Koreji prezidentské volby. V nich zvítězil poprvé v jihokorejských dějinách představitel opoziční stranyKim Te-džung.
19. prosince měl veSpojené státech premiéru velkofilmTitanic, jeden z divácky nejúspěšnějších filmů všech dob.
22. prosince byl vmexickém městěChapas v době konání mše povražděna jednaindiánská komunita. Atentátníci se hlásili k jedné z polovojenských militantních skupin, operujících v celémMexiku. Bylo zavražděno 45 lidí, z toho 4 těhotné ženy.
23. prosince proběhly ve Slovinsku prezidentské volby. Už v prvním kole byl zvolen dosavadní prezidentMilan Kučan.
27. prosince byl zavražděnBilly Wright, vůdce jedné polovojenské protestantské skupiny vSeverním Irsku.
28. prosince – Aby bylo zabráněno dalšímu šíření viruH5N1, známého také jakovirus ptačí chřipky, nechaly úřady vHongkongu usmrtit asi 1,5 milionu kuřat.
29. prosince seMilan Milutinović,jugoslávský ministr zahraničí (1995–1998), stalprezidentem Srbska.

Neznámá data

[editovat |editovat zdroj]

Václav aDagmar Havlovi založiliVizi 97.
příchodHale-Boppovy komety způsobil hromadnou sebevraždu kultuHeaven's Gate.
Astana se stala hlavním městemKazachstánu.
VAngole byla nastolena vláda národní jednoty.
Bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, byla rozdělena na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně pronajata Rusku.
Španělsko,Slovensko,Monako,Chorvatsko aBulharsko se staly členyEUROCONTROLu.
Objevila se prvnísociální síť,SixDegrees.com.
VKongu nastal konec občanské války.
V Paříži byla založenaAsociace evropských kinematografií (Association des Cinémathéques Européenes – ACE). Mezi její zakládající členy patří iNárodní filmový archiv.

Demografický vývoj v Česku
1997
Střední stav obyvatel	10 303 642
Narození	90 930
Zemřelí	112 744
Přirozený přírůstek	−22 087
Přírůstek stěhováním	12 075
Celkový přírůstek	−10 012

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

23. února byl oficiálně oznámen úspěšný pokusnaklonovat savce i první výsledek tohoto pokusu –ovce Dolly.
23. května mělo v USA premiéru pokračováníSpielbergova trhákuZtracený svět: Jurský park, jenž byl natočen podle stejnojmenného románuMichaela Crichtona.
15. říjen – kSaturnu odstartovala americko-evropská kosmickásonda Cassini-Huygens
20. listopad – Premiéra českého povídkového filmu režiséraPetra ZelenkyKnoflíkáři
18. prosince byla vydána verze 4.0 jazykaHTML
24. prosince AsiaSat 3/HGS-1 – průlet kolem Měsíce
japonští chemici objevili směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato
starétoruňské město bylo zapsáno na seznam UNESCO
Tallinnské staré město bylo zapsáno na listinu světového dědictví UNESCO
vyšla nová verze FAT nazývanáFAT32
Přistání malého vozítka Sojourner na Marsu
standardGPRS

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1997.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Adam Mišík (* 7. května)

Filip Hronek (* 2. listopadu)

03. ledna –Markéta Davidová, biatlonistka
08. ledna –Jan Kuchta, fotbalista
25. ledna –Drahomíra Jůzová, pornoherečka
18. února –Kateřina Marie Fialová, muzikálová herečka a stepařka
19. února –Jiří Janošek, dráhový cyklista
13. března –Kateřina Janatová, běžkyně na lyžích
03. dubna –Tereza Nosková, sánkařka
06. dubna –Pavel Zacha, lední hokejista
09. dubna
- Vincent Navrátil, herec
- Andrea Nováková, herečka
- Michael Špaček, lední hokejista
07. května –Adam Mišík, herec a zpěvák
16. května –Lukáš Dvořák, varhaník
24. května –Veronika Andrýsková, házenkářka
03. června –Filip Chlapík, lední hokejista
12. června –Sabina Rojková, herečka
15. června –Vít Kopřiva, tenista
17. června –Ondřej Syrový, speciální pedagog, sociální pracovník a publicista
25. června –Sara Sandeva, herečka
23. července –Donovan Džavoronok, volejbalista
24. července –Anna Kadeřávková, herečka
25. července –Jana Czeczinkarová, bikerka a cyklokrosařka
28. července –Jan Macák, youtuber a influencer
20. srpna –Daniel Vladař, hokejový brankář
04. září
- Amálie Hilgertová, vodní slalomářka
- Pavel Protiva, rapper, hudební producent (†7. října 2024)
05. září –Kateřina Marková, rybářka
12. září –Petr Kváča, hokejový brankář
12. října –Eva Klímková, topmodelka
17. října –Václav Černý, fotbalista
21. října –Kristián Mensa, tanečník, ilustrátor a herec
26. října –Marek Beneš, florbalista
28. října –Tadeáš Růžička, bojovníkMMA
02. listopadu –Filip Hronek, lední hokejista
03. listopadu –Filip Forejtek, alpský lyžař
14. listopadu –Luboš Horký, lední hokejista
8. prosince –Patrik Indra, volejbalista
24. prosince –Marie Horáčková, lukostřelkyně

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Malála Júsufzajová (* 12. července)

02. ledna
- Adam Jakubech, slovenský fotbalový brankář
- Carlos Soler, španělský fotbalista
- Aršad Nadím, pákistánský oštěpař
9. ledna –Elvira Hermanová, běloruská sprinterka
10. ledna –Peato Mauvaka, francouzský ragbista
13. ledna –Connor McDavid, kanadský lední hokejista
18. ledna –Blair Kinghorn, skotský ragbista
21. ledna –Mikkel Frølich Honoré, dánský silniční cyklista
23. ledna –Steven Da Costa, francouzský karatista
05. února –Françoise Abandová, kanadská tenistka
10. února –Chloë Moretzová, americká herečka a modelka
12. února –Sione Tuipulotu, skotský ragbista
17. února –Jordie Barrett, novozélandský ragbista
18. února –Konstanze Klosterhalfenová, německá běžkyně
02. března –Becky G, americká zpěvačka
03. března –Camila Cabello, americká zpěvačka
06. březen –Alisha Boe, norsko-somálská herečka
8. března –Tijana Boškovićová, srbská volejbalistka
10. března –Belinda Bencicová, švýcarská tenistka
13. března –Rúben Neves, portugalský fotbalista
14. března –Simone Bilesová, americká sportovní gymnastka
17. března
- Konrad Bukowiecki, polský koulař
- Katie Ledecká, americká plavkyně
18. března –Rieko Ioane, novozélandský ragbista
21. března –Martina Stoessel, argentinská herečka, zpěvačka, modelka a tanečnice
23. března –Grégory Alldritt, francouzský ragbista
26. března –Duklock, slovenskýyoutuber
05. dubna –Ida Lienová, norská biatlonistka
08. dubna –Rūdolfs Balcers, lotyšský lední hokejista
15. dubna
- Donavan Brazier, americký běžec
- Maisie Williamsová, anglická herečka
20. dubna –Alexander Zverev, německý tenista
24. dubna –Veronika Kuděrmetovová, ruská tenistka
27. dubna –Jakub Grigar, slovenskývodní slalomář
07. května –Darja Kasatkinová, ruská tenistka
09. května –Alexandru Radu, rumunský fotbalista
10. května –Júki Hada, japonský sportovní lezec
11. května –Lana Condor, americká herečka
23. května –Johannes Dale, norský biatlonista
06. června –Samuel Antálek, slovenský fotbalista
16. června –K. J. Apa, novozélandský herec
21. června –Darcy Graham, skotský ragbista
12. července –Malála Júsufzajová, pákistánská bojovnice za lidská práva
26. července
- Sebastian Aho, finský lední hokejista
- Ewa Swoboda, polská atletka
27. července –Hidajat Hejdarov, ázerbájdžánský judista
29. července –Anže Peharc, slovinský sportovní lezec
30. července –Marcos Kremer, argentinský ragbista
05. srpna
- Adam Irigoyen, americký herec
- Olivia Holt, americká herečka a zpěvačka
- Yungblud, britský zpěvák, rapper a textař
09. srpna –Hifumi Abe, japonský judista
10. srpna –Kylie Jennerová, americká modelka, návrhářka a podnikatelka
18. srpna –Josephine Langfordová, australská herečka
23. srpna –Graeme Fish, kanadský rychlobruslař
24. srpna –Alan Walker, britsko-norský hudební producent a DJ
01. září
- Čon Čong-kuk, jihokorejský zpěvák a tanečník
- Joan Mir španělský motocyklový závodník
06. září –Denis Heldák, slovenský hokejový útočník
17. září –Auston Matthews, americký lední hokejista
30. září –Max Verstappen, belgicko-nizozemský automobilový závodník
02. října –Tammy Abraham, anglický fotbalový útočník
07. října –Vanessa Voigtová, německá biatlonistka
08. října –Bella Thorne, americká herečka, zpěvačka, modelka a tanečnice
16. října
- Charles Leclerc,monacký pilotFormule 1
- Naomi Ósakaová, japonská tenistka
31. října –Marcus Rashford, anglický fotbalista
06. listopadu
- Hero Fiennes-Tiffin, anglický herec a model
- Aliona Bolsovová, španělská tenistka
- Elena-Gabriela Ruseová, rumunská tenistka
15. listopadu –Paula Badosová, španělská tenistka
18. listopadu –Kamila Żuková, polská biatlonistka
19. listopadu –Grant Holloway, americký atlet, sprinter
28. listopadu –Julija Levčenková, ukrajinská výškařka
01. prosince
- Hannah Schubert, rakouská sportovní lezkyně
- Sada Williamsová, barbadoská atletka
15. prosince –Magdalena Fręchová, polská tenistka
16. prosince –Zara Larsson, švédská zpěvačka
20. prosince –Issa Adekunle, nigerijský fotbalista
20. prosince –Suzuka Nakamoto, japonská zpěvačka, modelka a idol
24. prosince –Níradž Čopra, indický oštěpař
27. prosince –Ana Konjuhová, chorvatská tenistka
? –Jevgenija Lapšinová, ruská sportovní lezkyně

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1997.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Bohumil Hrabal († 3. února; spisovatel)

František Kožík († 5. dubna; spisovatel)

09. ledna –Milan Kopřiva, typograf (*22. listopadu 1929)
13. ledna –Vladimír Miltner, indolog (*6. července 1933)
17. ledna
- Karel Benedík, malíř a restaurátor (*6. listopadu 1923)
- František Jungwirth, překladatel a redaktor (*27. července 1920)
23. ledna –Alois Hudec, Sokol, gymnasta, olympijský vítěz 1936 (*12. ledna 1908)
27. ledna –Božena Komárková, filozofka a teoložka (*28. ledna 1903)
30. ledna –Josef Švejcar, pediatr (*20. května 1897)
31. ledna –Marie Bayerová, filozofka, překladatelka (*2. ledna 1922)
01. února –Antonín Mores, pediatr a vysokoškolský pedagog (*24. května 1908)
03. února –Bohumil Hrabal, spisovatel (*28. března 1914)
06. února –Ivan Skála, básník a politik (*6. října 1922)
08. února –Miroslav Řihošek, atlet, dálkař a trojskokan (*16. října 1919)
09. února –Luboš Pistorius, divadelní režisér a dramaturg (*11. prosince 1924)
15. února –Vladimír Maděra, profesor chemie, rektor pražskéVŠCHT (*23. ledna 1905)
19. února –Jarmil Burghauser, hudební skladatel (*21. října 1921)
25. února –František Belfín, hudební skladatel a dirigent (*11. července 1923)
01. března –Václav Roziňák, hokejový reprezentant (*7. listopadu 1922)
13. března –Karel Pecka, spisovatel, politický vězeň a disident (*6. prosince 1928)
14. března –Drahomíra Tikalová, operní pěvkyně – sopranistka (*9. května 1915)
26. března –Stanislav Bacílek, hokejový reprezentant (*13. listopadu 1929)
27. března –Emanuel Macek, bibliograf (*11. dubna 1924)
01. dubna –Karel Kyncl, reportér a novinář (*6. ledna 1927)
05. dubna –František Kožík, autor životopisných próz (16. května 1909)
13. dubna –Ladislav Holý, antropolog (*4. dubna 1933)
14. dubna
- Milan Neděla, herec a moderátor (*23. února 1934)
- Vladimír Novotný, kameraman (*17. října 1914)
15. dubna –Zdeněk Mlynář, právník, politik a politolog (*22. června 1930)
19. dubna –Andrej Bělocvětov, malíř a grafik (*8. října 1923)
20. dubna –Bedřich Prokoš, herec (*23. října 1912)
03. května –Pavel Novák, disident a politik (*26. února 1943)
05. května –Jaroslav Mařík, esperantista (*22. prosince 1913)
12. května –Jiří Pecka, kanoista, olympijský medailista (*4. června 1917)
13. května –Zdeňka Veřmiřovská, gymnastka (*27. června 1913)
17. května –Jiří Syllaba, lékař a umělec (*8. března 1902)
23. května –Albert Rosen, dirigent (*14. února 1924)
21. května –Karel Odstrčil, hudební skladatel (*5. srpna 1930)
28. května –Erich Sojka, spisovatel, autor písňových textů a překladatel (*11. září 1922)
29. května –Antonín Dvořák, režisér a scénograf (*12. září 1920)
11. června –Bohuslav Čáp, herec (*26. října 1925)
19. června –Jiří David, sprinter (*16. února 1923)
21. června –Eva Oubramová, básnířka, spisovatelka a žurnalistka (*1. března 1939)
22. června –Miloš Hruška, český výtvarný pedagog, sochař, malíř a restaurátor, původem ze Slovenska (*6. listopadu 1924)
25. června –Michael Čakrt, hudební skladatel (*15. ledna 1924)
29. června –Ema Řezáčová, spisovatelka (*17. listopadu 1903)
07. července –Ivo Fleischmann, básník, spisovatel, překladatel, literární historik a diplomat, působící ve Francii (*21. června 1921)
15. července –Jaromír Tomeček, spisovatel (*30. září 1906)
21. července –Růžena Grebeníčková, literární historička, teoretička a překladatelka (*1. listopadu 1925)
23. července –Stanislava Součková, operní a koncertní pěvkyně (*27. listopadu 1923)
25. července –Jan Kratochvíl, malíř, sochař, dramatik a teoretik výtvarného umění (*30. července 1941)
30. července –Vladimír Thiele, básník a spisovatel (*14. února 1921)
04. srpna
- Tadeáš Řehák, administrátortepelského kláštera (*6. června 1923)
- Emil Fafek, reportážní fotograf (*3. června 1922)
- Miroslav Nohýnek, herec a režisér (*19. září 1941)
09. srpna –Oldřich Leška, lingvista, rusista a slavista (*16. června 1927)
10. srpna –František Matějek, historik (*12. srpna 1910)
16. srpna –Ludvík Šváb, psychiatr, jazzman, surrealista a odborník na němé filmy (*20. července 1924)
19. srpna –Petr Novák, zpěvák a skladatel (*6. září 1945)
23. srpna
- Jan Šejna, politik a generál (*12. května 1927)
- Miloslav Jágr, průmyslový výtvarník a malíř (*8. června 1927)
08. září –Vladimír Sommer, hudební skladatel (*28. února 1921)
23. září –Rudolf Rokl, klavírista, skladatel a hudební aranžér (*16. prosince 1941)
30. září –Václav Maňas st., skladatel a hudebník (*13. ledna 1914)
12. října –Jan Melka, fotbalový reprezentant (*14. února 1914)
21. října –Ervín Urban, akademický malíř, ilustrátor a grafik (*7. května 1931)
23. října –Leopold Musil, voják a příslušník výsadkuTungsten (*15. listopadu 1911)
29. října –František Domažlický, houslista a skladatel (*13. května 1913)
05. listopadu
- Helena Šmahelová, spisovatelka (*14. července 1910)
- Jindřich Martiš, horolezec a filmař (*20. března 1952)
21. listopadu –Veronika Lieblová, manželka válečného zločinceAdolfa Eichmanna (*3. dubna 1909)
24. listopadu –Radim Malát, malíř, ilustrátor a grafik (*12. května 1930)
30. listopadu –Božena Srncová, sportovní gymnastka a olympijská vítězka (*11. června 1925)
01. prosince
- Ivan Hojar, herec (*16. února 1926)
- Jiří Pleskot, herec (*3. května 1922)
10. prosince –Ján Šmok, fotograf (*30. prosince 1921)
19. prosince –Vladimír Lavický, malíř, grafik a básník (*13. března 1923)
25. prosince –Vojtěch Tkadlčík, římskokatolický teolog (*8. února 1915)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Victor Vasarely († 15. března)

Allen Ginsberg († 5. duben)

Bulat Okudžava († 12. června)

Jacques-Yves Cousteau († 25. červen)

James Stewart († 2. července)

Princezna Diana († 31. srpen)

Matka Tereza († 5. září)

02. ledna –Randy California, americký zpěvák a kytarista (*20. února 1951)
08. ledna –Melvin Calvin, americký chemik, nositelNobelovy ceny za chemii (*8. dubna 1911)
10. ledna –Alexander Robertus Todd, skotský biochemik, Nobelova cena za chemii 1957 (*2. října 1907)
17. ledna –Clyde Tombaugh, americký astronom (*4. února 1906)
20. ledna –Albín Brunovský, slovenský malíř, grafik a ilustrátor (*25. prosince 1935)
02. února –Sanford Meisner, americký herec (*31. srpna 1905)
19. února
- Leo Rosten, americký spisovatel a humorista (*11. dubna 1908)
- Teng Siao-pching, čínský komunistický politik a reformátor (*22. srpna 1904)
23. února –Tony Williams, americký jazzový bubeník (*12. prosince 1945)
24. února –Nils-Olof Franzén, švédský spisovatel (*23. srpna 1916)
25. února –Andrej Donatovič Siňavskij, ruský literární vědec, spisovatel a literární kritik (*8. října 1925)
01. března –Hans Robert Jauß, německý literární teoretik (*12. prosince 1921)
06. března –Cheddi Jagan, prezident Guyany (*22. března 1918)
07. března
- Steve Alder, britský herec (* ?1950)
- Edward Mills Purcell, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1952 (*30. srpna 1912)
09. března
- Jean-Dominique Bauby, francouzský novinář a spisovatel (*23. dubna 1952)
- The Notorious B.I.G., americký rapper (*21. května 1972)
11. března –Hugh Lawson, americký jazzový klavírista a pedagog (*12. března 1935)
14. března –Fred Zinnemann, rakousko-americký filmový režisér (*29. dubna 1907)
15. března –Victor Vasarely, maďarsko–francouzský malíř (*9. dubna 1906)
19. března –Willem de Kooning, americký malíř a sochař (*24. dubna 1904)
20. března –Ronnie Barron, americký zpěvák, herec, varhaník a klávesista (*9. října 1943)
31. března –Lyman Spitzer, americký teoretický fyzik (*26. června 1914)
02. dubna –Julij Mejtus, ukrajinský hudební skladatel (*28. ledna 1903)
04. dubna –Jehuda Leo Picard, izraelský geolog a hydrolog (*3. června 1900)
05. dubna –Irwin Allen Ginsberg, americký básník (*3. června 1926)
07. dubna –Georgij Šonin, sovětský vojenský letec a kosmonaut (*3. srpna 1935)
08. dubna –Laura Nyro, americká hudební skladatelka, textařka, zpěvačka a pianistka (*18. října 1947)
09. dubna –Mae Boren Axton, americká hudební skladatelka (*14. září 1914)
10. dubna –Martin Schwarzschild, americký fyzik německého původu (*31. května 1912)
12. dubna
- Nechama Leibowitz, izraelskábiblistka (*3. září 1905)
- George Wald, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny (*18. listopadu 1906)
16. dubna
- Roland Topor, francouzský výtvarník a spisovatel (*7. ledna 1938)
- Claude Tresmontant, francouzský filosof (*5. srpna 1927)
17. dubna –Chajim Herzog, prezident Izraele (*17. září 1918)
24. dubna –Viktor Kubal, slovenský výtvarník (*20. března 1923)
02. května –Paulo Freire, brazilský filozof (*19. září 1921)
03. května –Narciso Yepes, španělský klasický kytarista (*14. listopadu 1927)
05. května
- David E. Scherman, americký fotograf (*1916)
- John Carew Eccles, australský neurofyziolog, Nobelova cena (*27. ledna 1903)
08. května –Ralph Wendell Burhoe, americký teolog (*21. června 1911)
10. května –Jacinto Quincoces, španělský fotbalový reprezentant (*17. července 1905)
11. května –Júsaku Kamekura, japonský grafický designér (*6. dubna 1915)
17. května
- Giuseppe de Santis, italský režisér (*11. února 1917)
- Michail Byčkov, sovětský hokejový reprezentant (*22. května 1926)
21. května –Noël Browne, irský politik (*20. prosince 1915)
22. května –Alfred Hershey, americký bakteriolog a genetik, Nobelova cena 1969 (*4. prosince 1908)
24. května –Edward Mulhare, americký herec (*8. dubna 1923)
26. května –Manfred von Ardenne, německý fyzik (*20. ledna 1907)
29. května –Jeff Buckley, americký zpěvák a kytarista (*11. listopadu 1966)
01. června –Nikolaj Alexandrovič Tichonov, sovětský politik (*14. května 1905)
02. června –Helen Jacobsová, americká tenistka (*6. srpna 1908)
04. června –Johnny Smith, americký jazzový varhaník (*16. prosince 1933)
05. června –Ivan Krajíček, slovenský herec, zpěvák, komik, režisér, moderátor a bavič (*24. května 1940)
06. června –Eitel Cantoni, uruguayský automobilový závodník (*4. října 1906)
07. června –Stanley Schachter, americký psycholog (*15. dubna 1922)
08. června –Amos Tutuola, nigerijský spisovatel (*20. června 1920)
11. června –Lütfiye Sultan, osmanská princezna a vnučka sultánaMehmeda V. (*20. března 1910)
12. června –Bulat Okudžava, ruský básník (*9. května 1924)
13. června –Zoran Polič, slovinský právník a politik (*20. prosince 1912)
15. června –Dal Stivens, australský novinář, spisovatel, humorista a lidový vypravěč (*31. prosince 1911)
18. června
- Edmond Leburton, premiér Belgie (*18. dubna 1915)
- Lev Kopelev, sovětský spisovatel (*9. dubna 1912)
20. června
- John Akii-Bua, ugandský olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek, 1972 (*3. prosince 1949)
- Alberto Rivera, protestantský náboženský publicista (*19. srpna 1935)
25. června –Jacques-Yves Cousteau, francouzský námořní důstojník (*11. června 1910)
26. června –Israel Kamakawiwo'ole, havajský hudebník (*20. května 1959)
01. července –Robert Mitchum, americký herec (*6. srpna 1917)
02. července –James Stewart, americký herec (*20. května 1908)
03. července –Johnny Copeland, americký bluesový zpěvák a kytarista (*27. března 1937)
12. července –François Furet, francouzský historik (*27. března 1927)
15. července
- Gianni Versace, italský módní návrhář (*2. prosince 1946)
- Alan Jack Charig, britský vertebrátní paleontolog (*1. července 1927)
17. července –Hugo Gunckel Lüer, chilský botanik a farmaceut (*10. srpna 1901)
18. července –Eugene Merle Shoemaker, americký astronom a geolog (*28. dubna 1928)
19. července –Oliver Rácz, slovenský básník, spisovatel, pedagog, politik (*21. ledna 1918)
23. července
- Čúhei Nambu, japonský atlet, zlato na OH 1928 (*24. května 1904)
- Andrew Cunanan, americkýsériový vrah (*31. srpna 1969)
26. července –Kunihiko Kodaira, japonský matematik (*16. března 1915)
01. srpna –Svjatoslav Richter, ruský klavírista (*20. března 1915)
02. srpna
- William Seward Burroughs, americký spisovatel (*5. února 1914)
- Antonis Daglis, řecký sériový vrah (*1974)
04. srpna
- Horace Bristol, americký válečný fotograf (*16. listopadu 1908)
- Jeanne Calmentová, považovaná zanejdéle žijícího člověka (*21. února 1875)
- Alexander Young, skotský kytarista, zpěvák a baskytarista (*28. prosince 1938)
05. srpna –Clarence M. Kelley, ředitelFBI (*24. října 1911)
08. srpna –Kazimierz Jasiński, polský historik (*12. prosince 1920)
09. srpna –Edward Osóbka-Morawski, polský ministerský předseda (*5. října 1909)
12. srpna
- Luther Allison, americký bluesový zpěvák a kytarista (*17. srpna 1939)
- Jack Delano, americký fotograf a hudební skladatel (*1. srpna 1914)
16. srpna –Nusrat Fateh Ali Khan, pákistánský zpěvák a hráč na harmonium (*13. října 1948)
23. srpna –John Kendrew, anglický biochemik, nositel Nobelovy ceny za chemii (*24. března 1917)
25. srpna –Robert Pinget, francouzský spisovatel (*19. června 1919)
30. srpna –Ernest Wilimowski, slezský fotbalista (*23. června 1916)
31. srpna
- Dodi Al-Fayed, egyptský filmový producent a obchodník (*15. dubna 1955)
- Diana Frances Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželkaprince Charlese (*1. července 1961)
02. září –Viktor Frankl, rakouský neurolog a psychiatr (*26. března 1905)
04. září
- Aldo Rossi, italský architekt (*3. května 1931)
- Hans Eysenck, německo-britský psycholog (*4. března 1916)
05. září
- Georg Solti, britský dirigent a klavírista (*21. října 1912)
- Matka Tereza, katolická misionářka albánského původu (*26. srpna 1910), blahoslavená2003
07. září –Mobutu Sese Seko, prezidentZairu (*14. října 1930)
09. září –Burgess Meredith, americký filmový a divadelní herec a režisér (*16. listopadu 1907)
12. září –Stig Anderson, švédský textař, manažer skupinyABBA (*25. ledna 1931)
14. září –András Berkesi, maďarský spisovatel (*30. listopadu 1919)
15. září
- Hubert Petschnigg, rakouský architekt (*31. října 1913)
- Marcel Bovis, francouzský fotograf (*3. září 1904)
17. září –Jan Peder Syse, premiér Norska (*25. listopadu 1930)
25. září
- Paul Bernard, anglický televizní režisér (*20. června 1929)
- Jean Françaix, francouzský hudební skladatel (*23. května 1912)
28. září –Ho Feng Shan, čínský diplomat, zachránce Židů (*10. září 1901)
29. září –Roy Lichtenstein, americký malíř a sochař (*27. října 1923)
03. října –Millard Lampell, americký filmový a televizní scenárista, spisovatel, hudebník (*23. ledna 1919)
06. října –Jevgenij Chalděj, sovětský fotograf (*23. března 1917)
07. října –Gustáv Papp, slovenský tenorista (*28. září 1919)
12. října –John Denver, americký zpěvák (*31. prosince 1943)
16. října –Olga Řecká a Dánská, řecká princezna (*11. června 1903)
20. října –Henry Vestine, americký kytarista (*25. prosince 1944)
23. října –Pinchas Lapide, izraelský diplomat a teolog (*28. listopadu 1902)
25. října –Vojin Lukić, jugoslávský ministr vnitra (*4. prosince 1919)
29. října –Anton Szandor LaVey, zakladatel a veleknězCírkve Satanovy (*11. dubna 1930)
01. listopadu –Józef Warszawski, polský kněz, filosof, spisovatel a odbojář (*9. března 1903)
05. listopadu –Isaiah Berlin, rusko-britský filosof (*6. června 1909)
06. listopadu –Josef Pieper, německý filozof (*4. května 1904)
09. listopadu –Carl Gustav Hempel, americký filozof (*8. ledna 1905)
10. listopadu
- Tommy Tedesco, americkýkytarista (*3. července 1930)
- Silvio Accame, italský historik (*22. prosince 1910)
11. listopadu –Rod Milburn, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek (*18. března 1950)
12. listopadu –Rainer Ptacek, německo-americký kytarista a zpěvák-skladatel s českými předky (*7. června 1951)
13. listopadu –Ján Želibský, slovenský malíř a pedagog (*24. listopadu 1907)
22. listopadu –Michael Hutchence, australský hudebník, člen skupinyINXS (*22. ledna 1960)
25. listopadu –Hastings Kamuzu Banda, prezidentMalawi (*14. května 1906)
27. listopadu
- Eric Laithwaite, anglický elektrotechnický inženýr, vynálezce (*14. června 1921)
- Malcolm Sheperd Knowles, americký teoretik vzdělávání dospělých (*24. března 1913)
30. listopadu –Kathy Acker, americká spisovatelka (*18. dubna 1947)
01. prosince –Stéphane Grappelli, francouzský jazzový houslista (*26. ledna 1908)
07. prosince –Billy Bremner, skotský fotbalista (*9. prosince 1942)
08. prosince –Carlos Rafael Rodríguez, kubánský komunistický politik (*23. května 1913)
10. prosince
- Jevgenij Majorov, ruský hokejista (*11. února 1938)
- Vincent Hložník, slovenský malíř (*22. října 1919)
11. prosince –Roger Brown, americký psycholog (*14. dubna 1925)
14. prosince
- Owen Barfield, britský jazykovědec, filosof a spisovatel (*9. listopadu 1898)
- Kurt Winter, kanadský rockový kytarista a skladatel (*2. dubna 1946)
18. prosince –Michel Quoist, francouzský teolog a spisovatel (*18. června 1921)
19. prosince –Jimmy Rogers, americký bluesový zpěvák a kytarista (*3. června 1924)
21. prosince –Johnny Coles, americký jazzovýtrumpetista (*3. července 1926)
24. prosince –Toširó Mifune, japonský herec (*1. dubna 1920)
26. prosince –Cornelius Castoriadis, řecko-francouzský levicový intelektuál (*11. března 1907)
27. prosince –Tamara Tyškevičová, sovětská olympijská vítězka ve vrhu koulí (*31. března 1931)
28. prosince –Corneliu Baba, rumunský malíř (*18. listopadu 1906)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Evropa:

Amerika:

Spojené státy americké –Bill Clinton

Ostatní:

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Kategorie1997 ve Wikizprávách
Galerie1997 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu1997 na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1997&oldid=25252593“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp