Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1988

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 19. stol. •20. století •21. stol.
◄◄ ◄ 1984 •1985 •1986 •1987 •1988 •1989 •1990 •1991 •1992 ► ►►

1988 (MCMLXXXVIII) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalpátkem.

Události

[editovat |editovat zdroj]

1988
Doprava
1988 v loďstvech 1988 v dopravě 1988 v letectví
Kultura
1988 ve filmu 1988 v hudbě 1988 ve fotografii
Sport
1988 ve sportu
Společnost
←1987 \|1989 →

Československo

[editovat |editovat zdroj]

V Československu probíhala celorepubliková kampaň nazvaná Šance pro tři miliony, která byla zaměřená na boj protikouření. Tři miliony měly představovat uvažovaný (a značně nadsazený) počet narozených dětí vČSSR od roku 1988 do roku2000. Z médií byla kampaň nejvíce propagována vČeskoslovenském rozhlase na stanici Praha.^[1] Během roku bylo odvysíláno 46 zábavně osvětových pořadů, které moderovalMiroslav Horníček, a v nichž vystupovalo 25 odvážlivců dobrovolníků, kteří se v roce 1988 rozhodli skoncovat s kouřením. Na konci roku zveřejniloMinisterstvo zdravotnictví výsledky průzkumu zjišťujícího dopad kampaně – 6 % dotázaných přestalo zcela kouřit, 19 % omezilo spotřebu cigaret, 28 % přestalo kouřit alespoň před dětmi a 14 % respondentů přestalo kouřit v přítomnosti nekuřáků. Zároveň se však 52 % dotázaných vyjádřilo, že kouření je svobodná volba a soukromá věc každého jednotlivce.

11. ledna – Vyšlo první číslo samizdatovýchLidových novin.^[2]
10. ledna – V deníkuItalské komunistické strany L'Unita vyšel rozhovor s prvním tajemníkemÚV KSČ v obdobípražského jara Alexandrem Dubčekem. Dubček v rozhovoru přirovnal probíhající procesPřestavby k obrodnému procesu v roce 1968 a podrobil kritice období normalizace. Rozhovorem se zabývalo oddělení propagandy a agitace ÚV KSČ. Interpretovalo ho jako formu otevřeného politického boje s cílem přehodnocení krizových událostí roku 1968 a následného vývoje. Překlad článku byl předložen vedoucím tajemníkům krajských, okresních a městských výborů KSČ jako interní a důvěrná informace.
11. ledna – Při setkáníMiloše Jakeše aMichaila Gorbačova vMoskvě bylo projednáno i předcházející vystoupení Alexandra Dubčeka v listu italských komunistů. Gorbačov vyjádřil souhlas s postojem KSČ, který se k přehodnocení celého normalizačního vývoje stavěl krajně odmítavě.
11. března – Ve sportovní hale napražském výstavišti vystoupili členové jedné z toho času nejpopulárnějších hudebních skupinDepeche Mode zBritánie. Kulturní akce zorganizovaná v té době monopolní hudební agenturouPragokoncert se setkala s obrovským zájmem příznivců populární hudby. I přes relativně vysokou cenu vstupného – 150 Kčs projevilo zájem o lístky přes 90 tisíc lidí.
16. března – PříslušníciSovětské armády ukončili stahováníjaderných raket OTR 22 ze základny vHranicích. Na území Československa tak údajně neměly zůstat žádné jaderné zbraně.
25. března – Na Hviezdoslavově náměstí vBratislavě se uskutečnilaSvíčková demonstrace za náboženskou svobodu, lidská práva a obsazení prázdných biskupských stolců a Československu. Sešlo se několik tisíc katolíků z celého Československa. Akce byla organizována představiteli slovenských nezávislých katolíků. OrgánySboru národní bezpečnosti proti pokojně manifestujícím občanům rázně zakročily za použití obušků a vodních děl.
30. března – vBudapešti byl studenty a mladými intelektuály založen Svaz mladých demokratů, dnes známý jakoFidesz.
8.–9. dubna – Na devátém zasedáníÚV KSČ došlo k výrazným změnám ve vedení strany. Do ústředního výboru bylo kooptováno deset převážně mladších členů. Z předsednictva byl uvolněnAntonín Kapek, z funkcí vedoucích tajemníků pakJosef Haman,Josef Havlín aJindřich Poledník. Do předsednictva KSČ byli nově zvoleniJan Fojtík aIgnác Janák, který se zároveň stal generálním tajemníkemÚV KSS (nahradilJozefa Lenárta). Do sekretariátu ÚV KSČ byli nově kooptováni předsedaÚV SSM Vasil Mohorita aMiroslav Štěpán, který nahradil Antonína Kapka na pozici vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze.
12. dubna – Členové mládežnické brigády hlubičů z VýstavbyOstravsko-karvinských dolů vytěžili z hloubky 885 m první uhlí z podzemí nového kamenouhelnéhodolu Frenštát naNovojičínsku.Uhlí dosahovalo vysoké kvality a bylo vhodné kekoksování. Splnil se tak předpoklad ostravských geologů o velkých zásobách kvalitního černého uhlí také v podhůří Beskyd. Po sametové revoluci byla však těžba na popud místních občanů a ekologů zastavena a důl byl zakonzervován. Jeho další osud je dnes předmětem ostrých sporů mezi oběma stranami.^[3]
19. dubna – V účinnost vstoupil ústavní zákon 42/1988 Sb. O změnách v soustavě federálních ústředních orgánů. Cílem zákona bylo zefektivnění státní správy a snížení byrokracie. Sloučena byla ministerstva dopravy a spojů do Federálního ministerstva dopravy a spojů a hutnictví a těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství a elektrotechnického průmyslu do Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky. Zároveň byly provedeny změny ve struktuřeStátní plánovací komise. V souladu se zákonem odešlo 7 ministrů, počet členů vlády poklesl z 26 na 20.
21. dubna – Byla jmenovánašestá vláda Lubomíra Štrougala.
26. dubna – Po dlouhotrvajících výsleších, fyzickém týrání a záměrném zanedbávání lékařské péče zemřel ve věznici vHradci Králové pětatřicetiletý politický vězeňPavel Wonka, který se vevolbách 1986 snažil kandidovat jako nezávislý kandidát.6. května se veVrchlabí naTrutnovsku konal pohřeb, který se stal manifestací odporu proti režimu – za dozoru orgánůStátní bezpečnosti se ho zúčastnilo na 2000 osob včetně představitelůCharty 77,Jazzové sekce,Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zástupců velvyslanectví několika západních zemí a štábu západoněmecké televize ARD.
1. června – VRudém právu vyšel článek „Zapomenutá vesnice“, který na příkladu vesniceMoravská Huzová naOlomoucku, která byla v roce1974 připojena podstřediskovou obec Štěpánov, poukazuje na úpadek a zanedbávání problému venkovských sídel, které při budovánístřediskové soustavy osídlení přišly o postavení obce, byl v nich zrušennárodní výbor, a byly přičleněny pod spádovou „střediskovou“ obec.^[4] Autor článku poukazuje na odliv obyvatel, zhoršování úrovně důležitých služeb (obchod, restaurace) a zanedbávání infrastruktury v osadě.
11. června – Na základě dohody mezi ČSSR aVatikánem bylo při slavnostní bohoslužbě v pražskékatedrále sv. Víta vysvěceno pět nových katolických biskupů.
14. června – S účinností od 1. července vstoupil v platnost dlouho očekávanýzákon č. 88/1988 Sb. O státním podniku, který znamenal významný krok k přestavbě hospodářského mechanismu. Opuštěno bylo třístupňové řízení národního hospodářství (postupně rušen měl být prostřední stupeň řízení –Výrobně hospodářské jednotky), podnikům byla poskytnuta větší nezávislost, nicméně hlavní prvek – úplné podřízení výroby plánu nadále přetrval. Bouřlivou diskusi vyvolal zejména návrh volby podnikového ředitele shromážděním pracovníků na pětileté volební období, který byl i přes odpor mnohých dosavadních podnikových ředitelů nakonec schválen a do zákona zahrnut.
14. června – V Praze byl na pankráckém předmostíNuselského mostu uveden do provozu nový čtyřhvězdičkovýhotel Forum. Šestadvacetipodlažní moderní budovu s 531 pokoji vystavěli během dvou let pracovnícijugoslávské firmy Union Engineering Beograd arakouské firmy VARIMPEX Wien. Výstavba si vyžádala investici ve výši 1 400 mil. Kčs. Základní myšlenkou projektu byl vznik moderního hotelu pro mladé lidi s mladým personálem.^[5]
17. června – Vleklé problémy se zásobovánímtoaletním papírem vystupňované požárem v papírnáchHarmanec vokr. Banská Bystrica, které byly největším výrobcem toaletního papíru v ČSSR, dosáhly takové závažnosti, že je muselo projednávat předsednictvo ÚV KSČ. Rozhodnuto bylo o výstavbě nových výrobních kapacit tak, aby bylo možné dosáhnout produkce 2,5 kg toaletního papíru na osobu a přiblížit se evropskému průměru spotřeby. Dočasný výpadek v zásobování bylo nutné vyřešit dovozem zRakouska aČíny za devizy.
1. července – V kinech měl premiéru film režiséraVíta OlmeraBony a klid natočený podle scénářeRadka Johna. Film vypráví příběh mladého muže, který se při cestě do Prahy zaplete s bandouveksláků. Přes mnohé peripetie hlavní hrdina postupně zapadne do prostředí velkých peněz, podvodů, kšeftování s cizinci a prostituce. Příběh končí u soudu. V hlavních rolích se představiliJan Potměšil,Roman Skamene,Veronika Jeníková,Tomáš Hanák, a další. Film relativně syrově zachycuje poměry v pražském „podsvětí“ 80. let. Mohl vzniknout díky postupnému uvolňování cenzury normalizačního režimu v období Perestrojky.^[6]
1. července – Vseveročeské metropoli –Ústí nad Labem byl slavnostně zahájenprovoz trolejbusů. První vozy se rozjely na lince 51 spojující sídlištěStříbrníky, střed města a sídlištěPod Holoměří. První trolejbusová linka se budovala čtyři roky, náklady na její výstavbu dosáhly 68 milionů Kčs. Zavedení trolejbusové dopravy mělo znečištěnému Ústí nad Labem přinést zejména pozitivní ekologický efekt a také úsporu 780 tis. l nafty ročně.^[7]
21. srpna – Při příležitosti 20. výročívpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se v Praze naVáclavském náměstí uskutečnila demonstrace několika tisíc lidí svolaná nezávislými opozičními iniciativamiČeské děti a Nezávislé mírové sdružení. Demonstranti požadovali zrušení cenzury, odchod sovětských vojsk z území ČSSR, svobodné volby, pluralismus a dodržování lidských práv. Demonstrace byla rozehnána jednotkami bezpečnosti. Více než 100 účastníků bylo zadrženo, s 13 bylo zahájeno trestní řízení.
25. srpna – Předsednictvo ÚV KSČ vydalo prohlášení k politické situaci v období od 15. do 22. srpna. Hovoří se v něm o aktivizaci vnitřních nepřátel socialismu, kteří za podpory zahraničních konfidentů organizují provokační akce a nepřátelská vystoupení. Zároveň se zabývalo připravovaným návrhem nové ústavy ČSSR a činnostíLidových milicí.
15. září – Nastrojírenském veletrhu v Brně představil mladoboleslavskýnárodní podnik Automobilové závody nový automobilŠkoda Favorit.
2. října – VČeskoslovenské televizi byl odvysílán první díl seriáluChlapci a chlapi, který podle scénářeKarla Štorkána natočil režisérEvžen Sokolovský. Seriál z vojenského prostředí vypráví příběhy několika branců ze všech koutů republiky, kteří prožívají svůj první rok na vojně v městečku v jihočeském pohraničí. Řeší se v něm problémy mladých lásek, vztahů mezi rodiči a dětmi, vztahů mezi nadřízenými a podřízenými v rámci vojenského útvaru, včetně problému šikany na vojně. Děj se odehrává v letech 1984–1985, tj. v době, kdy se vojáci připravovali na šestou celostátníspartakiádu. Scénář seriálu bývá kritizován za idealizování života na vojně, kladně hodnocen byl však přirozeně představiteliČeskoslovenské lidové armády. V hlavních rolích se představiliMartin Zounar,Vladimír Javorský,Mário Kubec,Eva Vejmělková,František Kreuzmann a další. Během roku 1988 měly premiéru také historické seriályRodáci aCirkus Humberto. Děj seriáluRodáci se odehrává na moravském maloměstě v dobědruhé světové války a těsně po ní. Je značně ideologicky zabarven, některé historické skutečnosti jsou v něm tendenčně překrucovány. V hlavní roli se představilJan Šťastný. Seriál Cirkus Humberto natočený podleliterární předlohy Eduarda Basse byl naopak velmi pozitivně přijat kritikou. Vystoupila v něm plejáda vynikajících českých herců, např.Jaromír Hanzlík,Radoslav Brzobohatý neboJosef Kemr.^[8]
10. října –Federální vláda pod vedenímLubomíra Štrougala podala demisi. O dva dni později byla jmenovánavláda nová pod vedením dosavadního předsedy české vládyLadislava Adamce, který patřil ke kritikům některých praktik normalizační politiky, a který považoval za nutný předpoklad úspěchu hospodářských reforem provedení reformy politické. Novým předsedou české vlády byl zvolenFrantišek Pitra.
15. října – V Praze se sešli představitelé disentuJiří Dienstbier,Václav Havel,Václav Malý, a další s prvním náměstkemamerického ministra zahraničí Johnem Whiteheadem.
26. října – Nalince B pražského metra byly dány do provozu staniceRadlická,Jinonice (tehdy Švermova) aNové Butovice (tehdy Dukelská).
28. října – U příležitosti 70. výročívzniku Československa byl 28. říjen po dlouhé době opět vyhlášenstátním svátkem. Během oslav konaných již v předchozích dnech vyhlásil prezidentGustáv Husák amnestii týkající se téměř 5 tis. uvězněných osob. Zároveň bylo zastaveno stíhání dalších 15 tisíc lidí, amnestováni byli rovněž českoslovenští občané zdržující se v zahraničí, kteří byli odsouzeni za nedovolené opuštění republiky, v případě, že neprojevují negativní vztah ke státnímu zřízení. Součástí oslav bylo také uvedení do provozu nového úseku pražskétrasy metra B mezi stanicemiSmíchovské nádraží aDukelská (dnes Nové Butovice) vPraze 5 atramvajové tratě zMotola naSídliště Řepy naPraze 6. V odpoledních hodinách 28. října se na Václavském náměstí shromáždilo několik tisíc osob k poklidné demonstraci. S akcí již delší dobu dopředu počítaly orgányStátní bezpečnosti, proto bylo asi 140 „rizikových“ osob zadrženo ještě před konáním demonstrace. Proti demonstrujícím na Václavském náměstí tvrdě zakročily bezpečnostní orgány a demonstrace byla za použití pendreků, vodních děl, obrněných transportérů a psů rozehnána. 133 účastníků bylo zadrženo, s 29 účastníky bylo zahájeno trestní řízení.
5. listopadu – V Praze byl ustanovenČeskoslovenský helsinský výbor – organizace kladoucí si za cíl podporu zásadZávěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě zHelsinek ze srpna1975. Do čela organizace se postavil ChartistaJiří Hájek.
9. –20. listopadu – Na pozváníItalské komunistické strany aItalské socialistické strany vycestoval doItálie na soukromou návštěvuAlexander Dubček. VŘímě se setkal s vedoucími představiteli obou stran, na audienci byl veVatikánu přijat papežemJanem Pavlem II.13. listopadu převzal nauniverzitě v Bologni čestný doktorát politických věd.
23.–24. listopadu – Tajemník ÚV KSČVasil Biľak navštívilNDR. VBerlíně se sešel s vedoucím tajemníkemJednotné socialistické strany Německa a předsedou státní rady NDRErichem Honeckerem. Podrobili kritice vybrané aspekty Gorbačovovy „Přestavby“. Dospěli k závěru, že politika perestrojky a glasnosti není potřebná pro celý svět, a že její fungování v Sovětském svazu nemusí nutně znamenat pozitivní vliv na ostatní socialistické země, které by si měly zachovat vlastní, nezávislé řízení.
8. –9. prosince – Na oficiální návštěvu Československa přiletěl do Prahyfrancouzský prezident François Mitterrand. Nejprve se setkal s představiteli státuGustávem Husákem,Ladislavem Adamcem aMiloušem Jakešem. Opatrně jim naznačil, že v Československu je ještě velký prostor ke zlepšování lidských práv. Oficiální představitelé museli vzít na vědomí, že se Mitterand hodlá sejít i s představiteli neoficiální opozice. 9. prosince přijal poté na francouzském velvyslanectví zástupce Charty 77 a dalších opozičních seskupení v čele sVáclavem Havlem. Projednával s nimi zejména otázku dalších možností rozvoje lidských práv a hrozby vzniku konzervativního uskupení NDR, ČSSR aRumunska vystupujícím proti politicepřestavby v SSSR.
10. prosince – NaŠkroupově náměstí vPraze 3 se za účasti asi 3000 osob uskutečnila první povolená opoziční demonstrace uspořádaná v rámci oslavDne lidských práv. Na demonstraci vystoupil Václav Havel a další představitelé Charty 77 i jiných opozičních iniciativ. Hymnu na shromáždění zazpívalaMarta Kubišová. Minutou ticha vzpomněli účastníci demonstrace obětízemětřesení v Arménii a odhlasovali rezoluci za propuštění politických vězňů.^[9]
16. prosince v 16:00 hod. – Po 36 letech utichají československé rušičky zahraničního rozhlasového vysílání pro Československo (Svobodná Evropa,Hlas Ameriky,BBC,Deutsche Welle,Deutschlandfunk, apod.).

Svět

[editovat |editovat zdroj]

13. –28. února – NaZimních olympijských hrách v kanadskémCalgary seúčastnilo 59 československých sportovců a získali jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile.
20. února – Začalaválka o Náhorní Karabach meziArménií aÁzerbájdžánem.
27. února – PřiSumgaitském pogromu severně odBaku zahynulo 32 osob a okolo 2000 jich bylo zraněno.
13. března – Mezi japonskými ostrovyHonšú aHokkaidó podCugarským průlivem byl dán do provozutunel Seikan, doposud nejdelší a nejhlubší tunel na světě, o délce 53,85 km v hloubce okolo 100 m.
16. března – Při chemickém útoku irácké armády běhemirácko-íránské války vkurdském městěHalabdža zahynulo 3200–5000 lidí a 7000–10000 jich bylo zraněno.
24. března – VBělehradě byla otevřena první prodejna rychlého občerstveníMcDonald's ve Východní Evropě.
30. března – V Budapešti byla založena mládežnická organizaceFidesz, která se později transformovala do politické strany.
14. dubna – Americká fregataUSS Samuel B. Roberts najela vPerském zálivu na minu. 69 zraněných.
18. dubna –Operace Praying Mantis – Zásah US Navy protiíránským ropným plošinám vPerském zálivu.
27. června – Přiželezniční nehodě na Lyonském nádraží v Paříži zahynulo 56 osob.
30. června –Arcibiskup Lefebvre abiskup Castro-Mayer bez papežského mandátu vysvětili čtyři knězeFSSPX na biskupy, čímž stvrdili roztržku mezi svýmitradiconalistickými bratrstvy aŘímem.
3. července – ÍránskýAirbus A300B2 sestřelen nadPerským zálivem raketou odpálenou americkým křižníkemUSS Vincennes, 290 mrtvých.
6. července – Explozeropné plošiny Piper Alpha vSeverním moři si vyžádala 167 lidských životů.
18. července – Bylo založenoKněžské bratrstvo svatého Petra.
28. srpna – Přinehodě na leteckém dni na letecké základněRamstein zahynulo 67 diváků a 3 piloti.
22. října – V pařížském kiněEspace Saint-Michel bylo následkem žhářského teroristického útoku těžce zraněno čtrnáct osob.
2. listopadu – vypuštěn prvnípočítačový červ.
15. listopadu – První startsovětského raketoplánu Buran.
19. listopadu demonstrovalo okolo milionu lidí podporu Slobodanovi Miloševićovi během tzv.mítinku bratrství a jednoty na soutoku Dunaje a Sávy vBělehradě.
7. prosince –Zemětřesení v Arménii o síle 6,9 stupňů Richterovy stupnice téměř srovnalo se zemí městaSpitak aLeninakan. Zahynulo okolo 25 000 lidí a škody dosáhly pěti miliard dolarů.
21. prosince – Aféra Lockerbie, teroristický útok nalet Pan Am 103, 270 mrtvých.
Usáma bin Ládin založil teroristickou organizacial-Káida.
Trent Reznor založilNine Inch Nails.
Izrael vypustil z kosmodromuPalmachim svoji první družici –Horizon.

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

Byly vydány knihyAlchymista (Paulo Coelho),Satanské verše (Salman Rushdie),Foucaultovo kyvadlo (Umberto Eco),Stručná historie času (Stephen Hawking) aSoudné sestry (Terry Pratchett).
Premiéru měly filmyNejistá sezóna (Ladislav Smoljak),Oznamuje se láskám vašim (Karel Kachyňa),Ropáci (Jan Svěrák),Kamarád do deště (Jaroslav Soukup) aRain Man (Barry Levinson).
Vznikly hudební kapely I. Českomoravská nezávislá hudební společnost (pozdějiČechomor) aTata Bojs.
V anketěZlatý slavík zvítěziliDalibor Janda,Petra Janů a skupinaCitron.

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Demografický vývoj v Česku
1988
Střední stav obyvatel	10 356 359
Narození	133 238
Zemřelí	125 694
Přirozený přírůstek	6 973
Přírůstek stěhováním	2 544
Celkový přírůstek	9 517

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1988.

Emma Smetana (* 11. února)

Daniel Stach (* 2. dubna)

03. ledna –Tomáš Zohorna, lední hokejista
07. ledna –Oliver Dlouhý, podnikatel
08. ledna
- Vojtěch Kotek, herec a dabér
- Tomáš Krupčík, biatlonista
14. ledna –Raego, zpěvák
02. února –Radek Dejmek, fotbalista
07. února –Marta Prokopová, divadelní herečka
11. února –Emma Smetana, herečka a moderátorka
13. února –David Bartek, fotbalista
17. února –Michael Frolík, hokejový útočník
20. února –Jakub Holuša, atlet, běžec
28. února –Markéta Irglová, zpěvačka a hudebnice
16. března
- Milan Černý, fotbalista
- Jiří Tlustý, lední hokejista
18. března –CzechCloud, youtuber a streamer
20. března –Jan Cina, herec a dabér
21. března –Kateřina Čechová, atletka, sprinterka
23. března –Michal Neuvirth, lední hokejový brankář
01. dubna –Kristýna Kolocová, plážová volejbalistka
02. dubna –Daniel Stach, moderátor
05. dubna –Aleš Kubát, herec (†25. prosince 2018)
14. dubna –Eliška Klučinová, atletka, vícebojařka, olympionička
21. dubna –Tereza Dočkalová, herečka
29. dubna –Jan Kudlička, atlet, tyčkař
16. května –Roman Hájek, novinář a publicista
18. května –Dominika Červenková, moderní gymnastka
29. květen –Jaroslav Beck, hudební skladatel
07. června –Ondřej Biravský, divadelní herec
21. června –Zdeněk Šmejkal, fotbalový obránce
22. června –Lukáš Bartuněk, tanečník a trenér
28. června –Markéta Sluková, plážová volejbalistka
17. července
- Hana Poláková, florbalová útočnice
- Tereza Diepoldová, paralympionička a politička
19. července –Jakub Kovář, hokejový brankář
22. července –Jakub Bitman, badmintonista
30. července –Filip Dvořák, rychlostní kanoista
12. srpna –Vít Beneš, fotbalový obránce
01. září –Martina Bárta, zpěvačka a hornistka
02. září –Klaudia Dudová, herečka
04. září –Tomáš Vaněk, herec, zpěvák a producent
13. září –Jan Bartoš, fotbalista
17. září –Ivana Korolová, herečka a dabérka
30. září –Bořek Dočkal, fotbalista
01. října –Jordan Haj, muzikant, herec a režisér
19. října –Václav Pilař, fotbalista
26. října –Antonín Bořuta, lední hokejista
31. října –Marek Boháč, fotbalový brankář
08. prosince –Veronika Zvařičová, biatlonistka
09. prosince –Veronika Vítková, biatlonistka
13. prosince –Denisa Barešová, závodnice ve sportovním aerobiku
19. prosince –Patricie Solaříková, herečka
31. prosince –Michal Řepík, lední hokejista
neznámé datum –Zuzana Marková, operní pěvkyně

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Rihanna (* 20. února)

Martin Fourcade (* 14. září)

07. ledna –Haley Bennett, americká zpěvačka a herečka
12. ledna –Claude Giroux, kanadský lední hokejista
15. ledna –Skrillex, americký DJ
17. ledna
- FKA twigs, britská zpěvačka, skladatelka a tanečnice
- Will Genia, australský ragbista
18. ledna –Angelique Kerberová, německá tenistka
21. ledna
- Miloslav Mečíř mladší, slovenský tenista
- Ashton Eaton, americký desetibojař
22. ledna
- Christian Strohdiek, německý fotbalista
- Tereza Nvotová, slovenská herečka a režisérka
24. ledna –Alhassan Bangura, fotbalista ze Sierry Leone
25. ledna –Taťána Golovinová, francouzská tenistka
31. ledna –Nemani Nadolo, fidžijský ragbista
02. února –Zosia Mamet, americká herečka
05. února –Natalie Geisenbergerová, německá sáňkařka
06. února –Andrei da Silva Camargo, brazilský fotbalista
09. února –Lotte Friisová, dánská plavkyně
10. února –Francesco Acerbi, italský fotbalista
11. února –Andrij Pohrebňak, ukrajinský sportovní šermíř
12. února –Mike Posner, rapper, básník a hudební producent
13. února –Jevgenij Garaničev, ruský biatlonista
14. února –Ángel Di Maria, argentinský fotbalista
16. února –Kim Su-hjon, jihokorejský herec a zpěvák
17. února –Natascha Kampuschová, rakouská oběť únosu
20. února –Rihanna, barbadoská zpěvačka
22. února
- Kévin Borlée, belgický sprinter
- Ximena Navarrete, mexická modelka a herečka
29. února
- Hannah Millsová, britskájachtařka
- Blaine Scully, americký ragbista
02. března –James Arthur, anglický zpěvák
04. března –Laura Siegemundová, německá teniska
06. března –Marina Erakovicová, novozélandská tenistka
08. března –Fanny Hornová Birkelandová, norská biatlonistka
14. března –Stephen Curry, americký basketbalista
15. března –Lil Dicky, americký rapper a komik
24. března –Finn Jones, britský herec
25. března –Big Sean, americký rapper
27. března
- Brenda Song, americká herečka
- Jessie J, britská zpěvačka
29. března –Jürgen Zopp, estonský tenista
02. dubna
- Leone Nakarawa, fidžijský ragbista
- Jesse Plemons, americký herec
05. dubna –Alexej Volkov, ruský biatlonista
08. dubna –Jenni Asserholtová, švédská hokejistka
09. dubna –Oskars Cibuļskis, lotyšský lední hokejista
10. dubna –Haley Joel Osment, americký herec
11. dubna –Tomáš Marcinko, slovenský lední hokejista
13. dubna –Anderson Luís de Abreu Oliveira, brazilský fotbalista
16. dubna –Tomáš Beňovič, slovenský lední hokejista
18. dubna –Vanessa Kirby, britská herečka
23. dubna –David Pocock, australský ragbista
27. dubna –Lizzo, americká zpěvačka a rapperka
30. dubna –Ana de Armas, kubánská herečka
02. května –Jerry Akaminko, ghanský fotbalista
05. května
- Adele, anglická zpěvačka, držitelka Grammy
- Oleksandr Abramenko, ukrajinský akrobatický lyžař
07. května –Brandon Jones, americký herec a model
11. května
- Ace Hood, americký rapper
- Juan Imhoff, argentinský ragbista
- Blac Chyna, americká modelka
- Brad Marchand, kanadský lední hokejista
- Marcel Kittel, německý silniční cyklista
12. května
- Marcelo Vieira, brazilský fotbalista
- Judit Pecháček, slovenská herečka
17. května –Nikki Reed, americká herečka
20. května –Andrij Procenko, ukrajinský atlet, skokan do výšky
24. května
- Barbara Zangerl, rakouská sportovní lezkyně
- Ljukman Adams, ruský atlet, trojskokan
27. května –Andrejs Rastorgujevs, lotyšský biatlonista
1. června –Domagoj Duvnjak, chorvatský házenkář
02. června
- Awkwafina, americká herečka, komička a rapperka
- Sergio Agüero, argentinský fotbalista
03. června –Dave East, americký rapper
07. června
- Michael Cera, kanadský herec
- Jekatěrina Makarovová, ruská tenistka
10. června –Patrik Lindberg, švédský profesionální hráčCounter-Strike: Global Offensive
11. června –Claire Holtová, australská herečka
18. června –Josh Dun, americký hudebník, člen skupinyTwenty One Pilots
1. července
- Tommy Seymour, skotský ragbista
- Kendra Cocksedgeová, novozélandská ragbistka
2. července –Zuzana Kovačič Hanzelová, slovenská novinářka
6. července
- Andrij Jahodka, ukrajinský sportovní šermíř
- Cody Fern, australský herec a režisér
13. července –Colton Haynes, americký herec a model
14. července –Conor McGregor, irský bojovníkMMA
19. července –Shane Dawson, americký youtuber a komik
25. července –Paulinho, brazilský fotbalista
29. července –Tarjei Bø, norský biatlonista
31. července –Charlie Carver, americký televizní herec
05. srpna –Federica Pellegriniová, italská plavkyně
08. srpna –Beatrice z Yorku, starší dcera princeAndrewa
09. srpna –Július Hudáček, slovenský hokejový brankář
12. srpna –Tyson Fury, britský boxer
19. srpna
- Veronica Rothová, americká spisovatelka
- Viktorija Kutuzovová, ukrajinská tenistka
21. srpna –Robert Lewandowski, polský fotbalista
23. srpna –Olga Govorcovová, běloruská tenistka
24. srpna –Rupert Grint, britský herec
25. srpna –Alexandra Burke, britská zpěvačka
26. srpna –Cristina Neaguová, rumunská házenkářka
29. srpna –Bartosz Kurek, polský volejbalista
03. září –Carla Suárezová Navarrová, španělská tenistka
14. září –Martin Fourcade, francouzský biatlonista
15. září –John Bradley, britský herec
19. září –Katrina Bowdenová, americká herečka a modelka
20. září –Sergej Bobrovskij, ruský lední hokejový brankář
23. září –Juan Martín del Potro, argentinský tenista
26. září
- Kiira Korpiová, finská krasobruslařka
- James Blake, britský hudebník
28. září –Marin Čilić, chorvatský tenista
29. září –Kevin Durant, americký basketbalista
2. října –Ivan Zaytsev, italský volejbalista
03. října
- ASAP Rocky, americký rapper
- Alicia Vikander, švédská herečka
04. října –Magdaléna Rybáriková, slovenská tenistka
05. října –Liban Abdi, somálsko-norský fotbalista
09. října –Blessing Okagbareová, nigerijská sprinterka, skokanka do dálky a trojskokanka
11. října –Séamus Coleman, irský fotbalista
15. října –Mesut Özil, německý fotbalista
20. října –Candice Swanepoel, jihoafrická topmodelka
21. října –Glen Powell, americký herec
31. října –Lizzy Yarnoldová, britská skeletonistka
02. listopadu –Julia Görgesová, německá tenistka
06. listopadu –Emma Stoneová, americká herečka
07. listopadu –Alexandr Dolgopolov, ukrajinský tenista
09. listopadu –Nikki Blonsky, americká herečka, zpěvačka a tanečnice
15. listopadu
- B.o.B, americký rapper
- Morgan Parra, francouzský ragbista
19. listopadu –Patrick Kane, americký lední hokejista
21. listopadu
- Aaron Smith, novozélandský ragbista
- Patrícia Mamonaová, portugalská trojskokanka
22. listopadu –Jamie Campbell Bower, britský herec
25. listopadu –Nodar Kumaritašvili, gruzínský sáňkař (†12. února 2010)
26. listopadu –Tamsin Egerton, britská herečka
27. listopadu –Miro Šmajda, slovenský hudební skladatel, textař a zpěvák
01. prosince
- Tyler Joseph, americký hudebník, člen skupinyTwenty One Pilots
- Zoë Kravitz, americká herečka a modelka
05. prosince –Joanna Rowsellová, britská silniční cyklistka
07. prosince –Emily Browningová, australská herečka
14. prosince –Vanessa Hudgens, americká herečka a zpěvačka
16. prosince
- Mats Hummels, německý fotbalista
- Pak So-džun, jihokorejský herec
- Anna Popplewell, britská herečka
17. prosince –David Lekuta Rudisha, keňský atlet a běžec
18. prosince –Brianne Theisenová-Eatonová, kanadská atletka, vícebojařka
19. prosince –Niklas Landin Jacobsen, dánský házenkář
20. prosince –Denise Herrmannová-Wicková, německá biatlonistka a běžkyně na lyžích
24. prosince –Nikola Mektić, chorvatský tenista
27. prosince –Hayley Williams, americká zpěvačka, frontmanka skupinyParamore
29. prosince –Michaela Kociánová, slovenská topmodelka

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1988.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Nataša Gollová († 29. října)

05. ledna –Bohuslav Ilek, literární vědec a překladatel (*9. dubna 1902)
14. ledna –Vítek Čapek, výtvarník (*28. února 1954)
16. ledna –Zdeněk Dvořáček, malíř a grafik (*24. října 1929)
21. ledna –Marie Vojtěcha Hasmandová, představenáKongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (*25. března 1914)
27. ledna –Krista Bendová, slovenská spisovatelka (*27. ledna 1923)
29. ledna –Václav Turek, malíř, grafik a sochař (*2. července 1924)
02. února –Alois Mourek, fotbalista (*21. září 1913)
04. února –František Masařík, stíhací pilotRAF(*13. dubna 1918)
05. února –Karel Horák, fotbalový reprezentant (*26. února 1918)
09. února –Luděk Forétek, herec (*27. listopadu 1928)
18. února –Jaromír Tobola, katolický teolog (*23. března 1916)
28. února
- Josef Poulík, archeolog (*6. srpna 1910)
- Emil Strankmüller, zpravodajec, účastník zahraničního protinacistického odboje (*26. února 1902)
02. března –Ivo Ducháček, lidovecký a exilový politik (*27. února 1913)
03. března –Libor Fára, sochař a malíř (*12. září 1925)
04. března –Mikuláš Ferjenčík, politik, ministr, exulant (*6. prosince 1904)
08. března –Milivoj Uzelac, skladatel a dirigent (*16. června 1919)
10. března –Luděk Nekuda, hudebník-trumpetista, zpěvák, textař, scenárista a dramaturg (*10. října 1942)
19. března –Jan Buchar, krkonošský lidový vypravěč a spisovatel (*14. dubna 1895)
28. března –Ladislav Mikeš Pařízek, cestovatel a spisovatel (*17. listopadu 1907)
03. dubna –Jaroslav Vozáb, herec (*16. prosince 1919)
05. dubna
- František Kalousek, archeolog (*20. prosince 1901)
- Miroslav Kostka, eskoslovenský malíř a grafik (*3. prosinec 1924)
07. dubna –Josef Kvapil, fotbalový reprezentant (*4. června 1920)
09. dubna –Josef Hubáček, mistr světa v letecké akrobacii (*17. října 1909)
11. dubna –Bohumil Kulínský, sbormistr a hudební pedagog (*25. srpna 1910)
18. dubna –Antonín Puč, fotbalista (*16. května 1907)
20. dubna –Ján Feješ, generální prokurátor (*5. září 1909)
26. dubna –Pavel Wonka, antikomunista a disident (*23. ledna 1953)
29. dubna –Jan Kapr, hudební skladatel (*12. března 1914)
02. května –Jaromír Šavrda, spisovatel, disident a chartista (*25. května 1933)
08. května –Zdeněk Horský, astronom a historik (*11. března 1929)
13. května –Karel Dvořák, spisovatel, novinář, divadelník a překladatel (*26. března 1911)
21. května –Čestmír Kafka, malíř (*14. listopadu 1922)
22. května –Jaroslav Maštalíř, skladatel a klavírista (*1. května 1906)
29. května –Vladimír Menšík, herec (*9. října 1929)
06. června –František Zyka mladší, mistr houslař (*20. února 1930)
11. června –Miroslav Příhoda, varhaník a hudební skladatel (*20. října 1912)
12. června –Vít Obrtel, architekt, scénograf a básník (*22. března 1901)
19. června –Zdeněk Blažek, hudební skladatel (*24. května 1905)
21. června –Zoroslava Drobná, historička umění a archeoložka (*22. prosince 1907)
25. června –Anton Krásnohorský, fotbalový reprezentant (*22. října 1925)
04. července –Aloys Skoumal, literární kritik a překladatel (*19. června 1904)
07. července –Bohumír Matal, malíř (*13. ledna 1922)
09. července –Miloš Václav Kratochvíl, spisovatel (*6. ledna 1904)
11. července –Ludmila Pecháčková, subreta, tanečnice, žurnalistka a spisovatelka (*3. února 1906)
15. července –Jan Brzák, kanoista, olympijský vítěz (*6. dubna 1912)
23. července –Vladimír Vokolek, básník (*1. ledna 1913)
24. července –Karel Knaifl, bojový pilot RAF (*17. května 1914)
13. srpna –Václav Holzknecht, klavírista, hudební vědec, pedagog, spisovatel (*2. května 1904)
16. srpna –Felix Maria Davídek, tajně vysvěcený biskup (*12. ledna 1921)
17. srpna –Jiří Kolšovský, hudebník (*1955)
21. srpna
- Pavel Kopta, textař, překladatel a divadelní scenárista (*11. září 1930)
- Hans Günther Adler, spisovatel a historik (*2. července 1910)
03. září –Karel Tichý, voják a velitel výsadkuDestroyer (*2. listopadu 1904)
05. září –Jaroslav Charvát, historik a archivář (*22. září 1904)
06. září –Vojtěch Věchet, fotbalový reprezentant (*8. února 1912)
11. září –Julius Mackerle, automobilový konstruktér (*18. června 1909)
15. září –Oswald Demuth, matematik (*12. září 1936)
17. září –Milan Odehnal, fyzik (*15. prosince 1932)
06. října –Rudolf Janíček, indolog, spisovatel a překladatel (*16. dubna 1904)
16. října –Stanislav Sigmund, rozhlasový sportovní komentátor (*12. září 1921)
17. října –Josef Vlach, houslista a dirigent (*8. června 1922)
23. října –Zdeněk Novák, legionář, prvorepublikový generál, odbojář (*2. dubna 1891)
24. října
- Jaroslav Malina, skladatel populární hudby a kapelník (*4. července 1912)
- Josef Vietze, sudetoněmecký grafik a malíř (*26. září 1902)
26. října –Vlasta Jelínková, herečka (*31. října 1904)
29. října –Nataša Gollová, herečka (*27. února 1912)
14. listopadu –Vladimír Kubeš, právní filozof a profesor občanského práva (*19. července 1908)
17. listopadu –Vratislav Bělík, národopisný spisovatel (*20. července 1900)
02. prosince –Rastislav Váhala, právník, účastník protinacistického odboje (*9. června 1910)
09. prosince –Ludmila Polesná, vodní slalomářka (*31. srpna 1934)
12. prosince –Milan Vlček, katolický kněz (*13. dubna 1939)
14. prosince –Evald Schorm, filmový a divadelní režisér (*15. prosince 1931)
25. prosince –Karel Havlíček, výtvarník (*31. prosince 1907)
? –Ladislav Kobsinek, fašista (*25. září 1903)
? –Karel Sodomka, hudební skladatel, dirigent a sbormistr (*17. února 1929)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Georgij Maximilianovič Malenkov († 14. ledna)

Richard Feynman († 15. února)

Robert Anson Heinlein († 8. května)

Enzo Ferrari († 14. srpna)

Roy Orbison († 6. prosince)

03. ledna
- Ján Dopjera, slovensko-americký vynálezce (*6. července 1893)
- Gaston Eyskens, premiér Belgie (*1. dubna 1905)
04. ledna –Michal Šteinhíbel, slovenský spisovatel (*23. září 1901)
11. ledna –Isidor Isaac Rabi, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (*29. července 1898)
12. ledna –Joe Albany, americký jazzový klavírista (*24. ledna 1924)
14. ledna –Georgij Maximilianovič Malenkov, sovětský komunistický politik (*6. prosince 1901)
15. ledna –Seán MacBride, irský ministr, nositel Nobelovy ceny (*26. ledna 1904)
19. ledna –Jevgenij Mravinskij, ruský dirigent (*4. června 1903)
21. ledna –Ze'ev Vilna'i, izraelský geograf a spisovatel (*12. června 1900)
23. ledna –Charles Glen King, americký biochemik (*22. října 1896)
26. ledna –Raymond Williams, britský literární teoretik a spisovatel (*31. srpna 1921)
01. února –Heather O'Rourke, americká dětská herečka (*27. prosince 1975)
08. února –Alfréd Wetzler, slovenský spisovatel (*10. května 1918)
09. února –Kurt Herbert Adler, rakouský dirigent (*2. dubna 1905)
14. února –Frederick Loewe, německý hudební skladatel (*10. června 1901)
15. února
- Richard Feynman, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (*11. května 1918)
- Al Cohn, americký jazzový saxofonista a hudební skladatel (*24. listopadu 1925)
19. února
- André Frédéric Cournand, francouzsko-americký lékař, nositel Nobelovy ceny (*24. září 1895)
- René Char, francouzský básník a odbojář (*14. července 1907)
24. února
- Memphis Slim, americký bluesový zpěvák a klavírista (*3. září 1915)
- Bljuma Zeigarniková, sovětská psycholožka (*9. listopadu 1900)
03. března –Sewall Wright, americký genetik (*21. prosince 1889)
05. března –Różka Korczak-Marla, židovská partyzánka (*24. dubna 1921)
08. března –Ken Colyer, britský jazzový trumpetista (*18. dubna 1928)
09. března
- Kurt Georg Kiesinger, spolkový kancléřNěmecké spolkové republiky (*6. dubna 1904)
- Janez Janžekovič, slovinský kněz, teolog a filosof (*4. března 1901)
14. března
- Willi Apel, americký muzikolog německého původu (*10. října 1893)
- Bruno Balz, německý tvůrce textů písní (*6. října 1902)
15. března –Dannie Richmond, americký jazzový bubeník (*15. prosince 1935)
23. března –Štefan Boleslav Roman, předseda a zakladatelSvětového kongresu Slováků (*17. dubna 1921)
30. března
- John Clellon Holmes, americký romanopisec a básník (*12. března 1926)
- Edgar Faure, premiér Francie (*18. srpna 1908)
31. března –William McMahon, předseda vládyAustrálie (*23. února 1908)
07. dubna –Hamdija Pozderac, viceprezident Jugoslávie (*15. ledna 1924)
12. dubna –Alan Paton, jihoafrický spisovatel (*11. ledna 1903)
16. dubna –José Dolhem, francouzský automobilový závodník (*26. dubna 1944)
17. dubna
- Daniel Rapant, slovenský historik (*17. dubna 1897)
- Toni Frissellová, americká fotografka (*10. března 1907)
20. dubna –Gil Evans, kanadský jazzový klavírista a hudební skladatel (*13. května 1912)
21. dubna –Paul Steinitz, anglický varhaník a pedagog (*25. srpna 1909)
23. dubna –Axel Grönberg, švédský zápasník, olympijský vítěz (*9. května 1918)
25. dubna
- Valerie Solanasová, americká spisovatelka (*9. dubna 1936)
- Clifford D. Simak, americký spisovatel science fiction (*3. srpna 1904)
27. dubna –Valerij Legasov, vedoucí vyšetřovací komiseČernobylské havárie (*1. září 1936)
03. května –Carl Erhardt, britský hokejista (*15. února 1897)
06. května –Gejza Dusík, slovenský hudební skladatel (*1. dubna 1907)
08. května –Robert Anson Heinlein, americký spisovatel science fiction (*7. července 1907)
11. května –Kim Philby, důstojník britských tajných služeb a agent KGB (*1. ledna 1912)
13. května
- Chet Baker, americký jazzový trumpetista (*23. prosince 1929)
- Sergej Georgijevič Gorškov, admirál loďstva Sovětského svazu (*26. února 1910)
- Nikolaj Fjodorovič Makarov, sovětský konstruktér zbraní (*22. května 1914)
14. května –Willem Drees, nizozemský premiér (*5. července 1886)
16. května –Anatolij Masljonkin, sovětský fotbalista (*29. červen 1930)
23. května –Aja Kitó, japonská spisovatelka (*19. července 1962)
25. května –Ernst Ruska, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny (*25. prosince 1906)
30. května –Ella Rainesová, americká herečka (*6. srpna 1920)
01. června –Herbert Feigl, rakouský filosof (*14. prosince 1902)
11. června –Giuseppe Saragat, 5. prezident Itálie (*19. září 1898)
16. června –Ľudovít Absolon, slovenský fotograf (*29. srpna 1909)
18. června –Archie Cochrane, skotský lékař (*12. ledna 1909)
22. června –Juan Di Sandro, italsko-argentinský reportážní fotograf (*22. března 1898)
26. června –Hans Urs von Balthasar, švýcarský katolický teolog (*12. srpna 1905)
27. června
- Frank Zamboni, americký vynálezce (*16. ledna 1901)
- Ann Mari Falková, švédská spisovatelka (*19. prosince 1916)
01. července –Hermann Volk, mohučský biskup, teolog a kardinál (*27. prosince 1903)
06. července –Ray Barbuti, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (*12. června 1905)
07. července –Paula Mollenhauerová, německá atletka, diskařka (*22. prosince 1908)
11. července –Barbara Woottonová, britská socioložka a ekonomka (*14. května 1897)
18. července –Nico, německá zpěvačka, herečka a modelka (*16. října 1938)
24. července –Ilona Eleková, maďarská olympijská vítězka v šermu (*17. května 1907)
25. července –Judith Barsi, hvězda dětských rolí (*6. června 1978)
28. července –Dmitrij Alexandrovič Bilenkin, ruský sovětský autor vědecko-fantastické literatury (*21. září 1933)
01. srpna –John Francis Dearden, arcibiskupDetroitu a kardinál (*15. října 1907)
02. srpna –Raymond Carver, americký spisovatel a básník (*25. května 1938)
05. srpna –Colin Higgins, americký herec, režisér a scenárista (*28. července 1941)
06. srpna –Anatolij Levčenko, sovětský zkušební letec a kosmonaut (*21. května 1941)
09. srpna –Giacinto Scelsi, italský hudební skladatel (*8. ledna 1905)
12. srpna –Zerubavel Gil'ad, izraelský spisovatel (*9. prosince 1912)
14. srpna –Enzo Ferrari, italský automobilový závodník, zakladatel automobilkyFerrari (*18. února 1898)
25. srpna –Françoise Dolto, francouzská psychoanalytička a pediatrička (*6. listopadu 1908)
28. srpna –Paul Grice, britský filozof (*13. března 1913)
01. září –Luis Walter Alvarez, americký fyzik španělského původu (*13. června 1911)
03. září –Richard Torriani, švýcarský hokejista a sáňkař (*1. říjen 1911)
05. září –Vasilij Pavlovič Mžavanadze, gruzínský politik (*20. září 1902)
07. září –Károly Reich, maďarský malíř, grafik a ilustrátor (*8. srpna 1922)
10. září –Virginia Satirová, americká terapeutka (*26. června 1916)
16. září
- Maximilian Hüttisch, německý malíř a grafik (*6. listopadu 1911)
- Richard Paul Lohse, švýcarský malíř a grafický designér (*13. září 1902)
20. září –Tibor Sekelj, chorvatský novinář, badatel a spisovatel (*14. února 1912)
23. září –Arwel Hughes, velšský hudební skladatel, dirigent a varhaník (*25. srpna 1909)
29. září
- Andrej Sirácky, slovenský sociolog, filozof, politolog (*9. prosinec 1900)
- Charles Addams, americký autor komiksů (*7. ledna 1912)
30. září –Truong Chinh, vietnamský prezident (*2. února 1907)
03. října –Franz Josef Strauß, ministerský předseda Svobodného státu Bavorsko (*6. září 1915)
04. října –Carlo Carretto, italský spisovatel (*2. dubna 1910)
09. října
- Felix Wankel, německý mechanik a konstruktér (*13. srpna 1902)
- Mousey Alexander, americký jazzový hudebník (*29. června 1922)
15. října –Kaikhosru Shapurji Sorabji, britský hudební skladatel, kritik, klavírista a spisovatel (*14. srpna 1892)
17. října –Peter Božík, (česko)slovenský horolezec (*5. června 1954)
19. října –Son House, americký bluesový kytarista a zpěvák (*21. března 1902)
24. října –Henry Armstrong, americký boxer (*12. prosince 1912)
29. října –Thomas Benjamin Cooray, srílanský arcibiskup a kardinál (*28. prosince 1901)
31. října –George Uhlenbeck, nizozemský fyzik (*6. prosince 1900)
04. listopadu –Takeo Miki, premiér Japonska (*17. března 1907)
08. listopadu –Ján Pásztor, nitranský biskup (*27. ledna 1912)
21. listopadu –Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská, schwarzburská kněžna (*20. března 1911)
22. listopadu
- Erich Fried, rakouský básník (*6. května 1921)
- Luis Barragán, mexický architekt (*9. března 1902)
30. listopadu –Charlie Rouse, americký jazzový saxofonista a flétnista (*6. dubna 1924)
listopad –Jakov Volček, sovětský spisovatel (*17. dubna 1912)
05. prosince –Aurélien Sauvageot, francouzský jazykovědec (*13. dubna 1897)
06. prosince –Roy Orbison, americký zpěvák, kytarista a skladatel (*23. dubna 1936)
10. prosince –Alexandr Vinogradov, sovětský hokejový reprezentant (*28. února 1918)
12. prosince –Rudolf Schündler, německý herec a režisér (*17. dubna 1906)
16. prosince –Sylvester, americký disco, soul drag queen a zpěvák (*6. září 1947)
21. prosince –Nikolaas Tinbergen, nizozemský biolog, nositel Nobelovy ceny (*15. dubna 1907)
24. prosince –Antonie Schwarzenbergová, princezna z Fürstenbergu, byla matkaKarla Schwarzenberga (*12. ledna 1905)
22. prosince –Chico Mendes, brazilský ekologický aktivista (*15. prosince 1944)
26. prosince
- Pablo Sorozábal, španělský dirigent a hudební skladatel (*18. září 1897)
- Otto Zdansky, rakouský paleontolog (*28. listopadu 1894)
27. prosince –Donald Laycock, australský jazykovědec a antropolog (* ?1936)
30. prosince –Julij Markovič Daniel, sovětský spisovatel, disident a politický vězeň (*15. listopadu 1925)
neznámé datum
- Toni Iordache, rumunský romský cimbalista (*17. prosince 1942)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Amerika

Spojené státy americké –Ronald Reagan
Kanada – předseda vládyBrian Mulroney

Asie

Japonsko – císařHirohito

Evropa

ČSSR –Gustáv Husák
Finsko –Mauno Koivisto
Francie –François Mitterrand
Německo –Richard von Weizsäcker
Norsko – králOlaf V.
Polsko –Henryk Jabłoński
Rakousko –Kurt Waldheim
Řecko –Christos Sartzetakis
SSSR –Andrej Andrejevič Gromyko je nahrazen ve funkci předsedy prezidia Nejvyššího sovětu SSSRMichailem Gorbačovem, vedle toho nadále zůstává generálním tajemníkem ÚVKSSS.
Švédsko – králKarel XVI. Gustav
Turecko –Kenan Evren
Vatikán –Jan Pavel II.
Velká Británie – královnaAlžběta II., předseda vládyMargaret Thatcherová

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑Zdroj:http://www.pribehrozhlasu.cz/#!/odhaleni-89+1/rozhlas-pomaha/2788963
↑První číslo LN 1988 zde:http://www.lidovky.cz/historie-obrazem.asp?datum=1988_01
↑Zdroj: OKD –http://www.okd.cz/cs/o-nas/kde-pusobi-okd/dul-frenstat Archivováno 24. 6. 2013 naWayback Machine.; Rudé právo, 13. 4. 1988 –http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1988/4/13/2.png
↑Zdroj: Rudé právo, 1. 6. 1988 -http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1988/6/1/6.png
↑Zdroj: Mladá fronta, 21. 5. 1988, Spřízněni věkem
↑Zdroj:http://kultura.sme.sk/c/6701314/ak-nejaky-film-pomohol-k-padu-komunizmu-v-ceskoslovensku-bol-to-bony-a-klid.html
↑Zdroj: Rudé právo, 2. 7. 1988 –http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1988/7/2/1.png
↑Zdroj: Seriál Vyprávěj –http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1988/409-premieru-v-ceskoslovenske-televizi-mely-televizni-serialy-rodaci-cirkus-humberto-a-chlapci-a-chlapi/
↑Zdroj: Seriál Vyprávěj –http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1988/405-na-den-lidskych-prav-probehla-v-praze-na-skroupove-namesti-povolena-opozicni-demonstrace/

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Galerie1988 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu1988 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1988

[editovat |editovat zdroj]

Pořad staniceČeský rozhlas 6Rok po roce –rok 1988
Rudé právo v archivuÚstavu pro českou literaturu –ročník 68 rok 1988

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1988&oldid=25542297“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp