Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1986

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 19. stol. •20. století •21. stol.
◄◄ ◄ 1982 •1983 •1984 •1985 •1986 •1987 •1988 •1989 •1990 ► ►►

1986 (MCMLXXXVI) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalstředou.

Události

[editovat |editovat zdroj]

1986
Doprava
1986 v loďstvech 1986 v dopravě 1986 v letectví
Kultura
1986 ve filmu 1986 v hudbě 1986 ve fotografii
Sport
1986 ve sportu
Společnost
nehody a katastrofy v roce 1986
←1985 \|1987 →

Demografický vývoj v Česku
1986
Střední stav obyvatel	10 340 737
Narození	133 942
Zemřelí	132 585
Přirozený přírůstek	771
Přírůstek stěhováním	3 013
Celkový přírůstek	3 784

Československo

[editovat |editovat zdroj]

17. ledna – VPlzni na nábřeží Radbuzy byl v Americké ulici slavnostně otevřenDům kultury ROH, třetí největší zařízení tohoto typu v ČSSR. Obsahoval velký sál pro 1 300 lidí. Rozsáhlá stavba, která získala mezi Plzeňany přezdívku „dům hrůzy u Radbůzy“ byla i přes protesty občanů zbourána v roce2012.
5. února – V závodě sirkárny SOLO vLipníku nad Bečvou naPřerovsku vypukl rozsáhlý požár, při němž uhořely 4 pracovnice. Vyšetřování určilo jako pravděpodobnou příčinu vznícení speciálních AT zápalek využívaných při svařování. Zároveň vyšlo najevo rozsáhlé zanedbání bezpečnostních předpisů, které již v minulosti k několika méně závažným požárům v závodě vedlo.^[1] V následném soudním přelíčení, které mělo zjistit viníky požáru, bylo obviněno 12 pracovníků závodu, vč. nejvyššího vedení, potrestáni však byli pouze vybraní „řadoví“ zaměstnanci.^[2]
24.–28. března – NaXVII. sjezdu KSČ byl schválen plán hospodářského a sociálního vývoje na léta8. pětiletky (1986–1990), projednány byly také strategické rozvojové směry dlouhodobého vývoje do roku2000. Zmiňovány byly myšlenkyPřestavby, která vSovětském svazu započala nástupemMichaila Gorbačova k moci v roce1985. Navrhované reformy byly však zejména ze stranygenerálního tajemníka Gustáva Husáka přijímány spíše vlažně a opatrně. Prozatím nebyly provedeny žádné výraznější kádrové obměny. Jednalo se o poslední sjezd KSČ předSametovou revolucí.
29. dubna – PracovníciJaderné elektrárny Dukovany zachytili jako první v Československu zvýšenou úroveňradiace způsobenou únikem látek zhavarovaného čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny v Sovětském svazu. Zvýšená koncentrace byla zjištěna zejména u radioaktivníhocesia ajódu. Nejvyšších objemových aktivit bylo dosaženo ve dnech30. dubna a1. května. Úřady3. května nařídily kontrolu krmiva hospodářských zvířat, očekávány byly také zvýšené koncentrace radioaktivních prvků v mléce a listové zelenině. Do15. května byla prováděna opatření zejména při výrobě výživy pro novorozence a kojence, v podstatně vyšší míře byly využívány zásobysušeného mléka.^[3] Naprosto nedostatečná informovanost obyvatel (k havárii došlo v noci26. dubna, první zpráva o neštěstí byla v československých sdělovacích prostředcích uveřejněna až29. dubna,^[4] kdy už radioaktivní mrak přecházející přes území ČSSR mířil na NSR) vedla k rozvoji paniky ve společnosti. Sdělovací prostředky informovaly na počátku května o snižování předtím neoznámené zvýšené radiace. 8 dní po havárii –6. května vystoupila v televizi hlavní hygienička ČSRMUDr. Dana Zusková.^[5] Připustila zvýšené množství radioaktivity v ovzduší, naměřené hodnoty však dle ní nebyly zdraví škodlivé.^[6] Dle údajů Státního ústavu radiační ochrany Praha nedosáhlo radioaktivní zamoření na území ČSSR plošně zdraví škodlivých hodnot. Nejvyšší míry koncentraceradionuklidů byly zjištěny naokresech Náchod,Ústí nad Orlicí aŠumperk.^[7]
30. dubna – VMariánských Lázních byla po rekonstrukci slavnostně předána budovakolonády vč. unikátní „Zpívající fontány“ umístěné před objektem, která je dílem slovenského architekta Pavla Mikšíka. Jedná se o kruhovitou vodní nádrž, v jejímž středu je umístěno 12 kamenných kvádrů obepínajících nerezovou plastiku. Vodní trysky jsou umístěny takovým způsobem, aby bylo možné proudy vody regulovat k vhodnému dokreslení hudebního podkresu spouštěného z reproduktorů umístěných pod fontánou. Za tmy jsou představení fontány doprovázena také světelnými efekty. První skladbu pro fontánu složilPetr Hapka.
17. května – VOstravě –Vítkovicích byla dokončena rozsáhlá multifunkční budovaPaláce kultury a sportu (dnešní Ostravar Aréna). Jedná se o moderně pojatou halu sloužící zejména pro pořádání hokejových utkání, konají se zde však i četné kulturní akce. V době otevření byla největší multifunkční arénou v Evropě. Vybudována byla na ploše 7 700 m² nákladem 300 mil. Kčs dle návrhu architektaVladimíra Dedečka. Moderně pojatá stavba má tvar na sobě stojících jehlanů, které ve vertikálním směru rozdělují dvě kvádrové přepážky. Vzhledem k nestabilnímu poddolovanému podloží byla vystavěna na železobetonové desce.^[8]
23.–24. května – Konaly se všeobecné volby do všech zastupitelských orgánů –do Federálního shromáždění,do České a Slovenské národní rady, do všech stupňů národních výborů. Jednalo se o poslední nedemokratické volby, jež proběhly podle již zaběhnutého scénáře kontrolované volební účasti a „výběru“ kandidátkyNárodní fronty. Zúčastnilo se jich 99,4 % oprávněných voličů, 99,9 % hlasovalo pro kandidáty Národní fronty. Zajímavostí se stala snad jen propagační píseň 40 československých umělců s názvem Nejhezčí dárek, kterou složil skladatelJiří Zmožek.^[9] Výtěžek z prodeje desek s písní byl věnován na školní pomůcky dětem vNikaraguy. Po dobu konání voleb byla vyhlášena jako tradičně prohibice.^[10]
24. května – Ke dni voleb došlo na území Československa k několika významným administrativním změnám. Nejvýraznější bylo nové administrativní uspořádání města aokresu Ústí nad Labem. K městu byla již 1. února nově přičleněna územíNeštěmic,Chabařovic aChlumce a počet obyvatel tak vzrostl o 13 tisíc na hodnotu 105 tisíc.Ústí nad Labem se stalovelkoměstem. V souvislosti s nevyhovující strukturou národních výborů, kdyMěstský národní výbor v Ústí nad Labem suploval funkceOkresního národního výboru, a naopak, a kdy na území města Ústí nad Labem žilo 90 % obyvatel okresu, vznikl ke dni voleb nový orgán – Národní výbor města Ústí nad Labem, jenž sdružoval funkci Městského i Okresního národního výboru. Město Ústí nad Labem tak získalo poBrně,Ostravě,Košicích aPlzni postavení úrovně okresu, a mohlo být tedy rozčleněno naměstské obvody, které byly vyhlášeny prostřed města,Střekov,Severní Terasu, Neštěmice, Chabařovice a Chlumec.^[11] Administrativní změny byly provedeny také vBratislavě, která měla již od federalizace v roce1969 postavení kraje. Z částičtvrtého městského obvodu zahrnující jih a západ města bylo z důvodu bouřlivého rozvoje a navýšení počtu obyvatel vyčleněno území na pravém břehuDunaje zahrnujícíPetržalku, Jarovce, Rusovce aČunovo. Na tomto území vznikl5. bratislavský obvod.
1. srpna – Do kin byla uvedena komedie režiséraJiřího Menzela –Vesničko má středisková. Autorem scénáře k diváckou obcí oblíbenému i kritiky dobře přijímanému filmu jeZdeněk Svěrák. Film vykresluje s humornou nadsázkou život a charaktery postav ve střediskové obci a v jejímJZD. V hlavních rolích se představiliMarián Labuda,Rudolf Hrušínský,János Bán,Libuše Šafránková,Jan Hartl,Petr Čepek a další. Film se natáčel převážně v obciKřečovice naBenešovsku a vPraze.
2. září – OrgányStB provedly razii v bytech 7 členů tzv.Jazzové sekce a zabavila na 800 knih a několik set časopisů „diverzní“ povahy. Akce byla vyvrcholením rozsáhlé kampaně proti sdružení alternativních hudebníků Jazzová sekce, které bylo již v roce1984 státními orgány zakázáno. V následném soudním líčení byli vybraní členové sdružení odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody za majetkovou trestnou činnost (nedovolené podnikání) a porušování autorského zákona. Za odsouzené hudebníky se postavily opoziční organizaceCharta 77 aVýbor na obranu nespravedlivě stíhaných, stejně jako větší množství významných zahraničních umělců (např.Elton John,Paul McCartney,Sting neboPhil Collins).^[12]
2. září – Na světové výstavě EXPO 86 veVancouveru vKanadě proběhl československý národní den, který zahájil předseda vlády ČSSRLubomír Štrougal. V kulturním programu vystoupily mimo jiné československé národopisné souboryLúčnica a Konopa. Československý pavilón měl také na vancouverské výstavě značný úspěch a tvořily se před ním dlouhé fronty. Byl založen na audiovizuálním programu, který umožňoval např. virtuální prohlídku Prahy.^[13]
3. září – VTelevizních novinách byla odvysílána reportáž o emigraci zpěvákaWaldemara Matušky, který se rozhodl požádat o politickýazyl vUSA. Dne2. září vystoupil v americkém zahraničním rozhlasovém vysílání a poukázal na nemožnost svobodné tvůrčí umělecké činnosti i na potlačování lidských práv v Československu.
8.–12. září – Ve vojenských prostorech Československa se konalo cvičenísovětské,maďarské ačeskoslovenské lidové armády pod názvem Družba 86 s účastí přes 25 tisíc vojáků.
18. září – V prostoru státní hranice Československa aNěmecké spolkové republiky v lesích mezi obcemiBroumov naTachovsku aMähring vokrese Tirschenreuth došlo k závažnému incidentu s mezinárodněpolitickou dohrou. V polední době byl na rotěPohraniční stráže v Broumově vyhlášen poplach. Tři mladí občanéPolské lidové republiky vstoupili do hraničního pásma s úmyslem ilegálně překročit státní hranici. Pohraničníci po nich okamžitě začali pátrat, přičemž se nešťastnou shodou náhod střetli s německým turistouJohannem Dickem, který v prostoru hranice sbíral houby. Příslušníci PS opakovaně vyzvali Dicka k zastavení. Ten však zpanikařil a dal se před pohraničníky na útěk. Nereagoval ani na poplašné výstřely do vzduchu. Proto pohraničníci přistoupili k cílené střelbě na „narušitele“ v domnění, že se jedná o některého z prchajících Poláků, přičemž osobu zasáhli. Snahy o poskytnutí první pomoci nebyly příliš účinné. Při přesunu ještě živého muže k cestě zjistili příslušníci PS, že oběť zasáhli již skoro 200 m za hranicí, na území Německé spolkové republiky. Vzhledem k dlouhé prodlevě mezi zásahem a příjezdem profesionální zdravotní pomoci (vojenské záchranné služby) se Johanna Dicka již nepodařilo zachránit – zemřel v sanitce při cestě do nemocnice vPlané u Mariánských Lázní.^[14] Ještě v Československu byla provedenapitva, při níž, jak později zjistili němečtí lékaři, odebrali českoslovenští patologové zřejmě na příkaz orgánůStB některé části těla. Případ měl značnou dohru – československý velvyslanec v NSR převzal protestní nótu, západoněmecký ministr zahraničíHans-Dietrich Gentscher si na půděOSN vNew Yorku vyžádal osobní schůzku se šéfem československé diplomacieBohuslavem Chňoupkem, vdova po zastřeleném si nárokovala odškodné ve výši 50 tis. marek, Dickova pohřbu se zúčastnili i představitelébavorské vlády. V průběhu vyšetřování byla prokázána vina na československé straně, proto ČSSR vyplatila vdově vyšší odškodné ve výši 100 tis. marek a omluvu a politování nad událostí vyjádřil i prezident republiky Gustáv Husák.^[15]
4. října – Nanáměstí Republiky vPlzni se za účasti 7 tisíc žáků, studentů a učňů natáčela davová scéna filmuDiscopříběh.^[16]

Svět

[editovat |editovat zdroj]

1. ledna –Evropské společenství se rozšířilo oŠpanělsko aPortugalsko.
- Portugalsko vstoupilo doEurocontrolu.
8. ledna – Mentor sepsal hackerův manifest (český překlad manifestu).
28. ledna –Raketoplán Challenger explodoval 73 sekundy po startu. Celá sedmičlenná posádka zahynula.
29. ledna – Byl zvolen dnešníprezident Ugandy Yoweri Museveni.
8. února – Při srážce nákladního vlaku a rychlíku v kanadskýchSkalistých horách zemřelo 23 osob a 95 osob bylo zraněno.
20. února –Sovětský svaz vypustil kosmickou staniciMir, ve které kosmonauti stráví rekordně dlouhou dobu.
13. dubna –Papež Jan Pavel II. navštívilřímskou synagogu.
25. dubna –Mswati III. se stal králemSvazijska.
26. dubna – Přinejvětší jaderné katastrofě v historii explodoval a začal hořet čtvrtýreaktor jaderné elektrárny v Černobylu naUkrajině. Zahynulo 31 hasičů a zaměstnanců elektrárny a radioaktivní spad pokryl rozsáhlé území.
27. dubna – Začala plošná evakuace městaPripjať, které se nachází v blízkostijaderné elektrárny Černobyl.
2. května – Skončila plošná evakuace města Pripjať, domov opustilo 52 000 lidí.
21. srpna –Tragédie u jezera Nyos. Náhlý výronoxidu uhličitého zabil v okolí jezeraNyos více než 1 800 lidí.
7. září –Desmond Tutu se stal jako první černoch v historii primasemanglikánské církve vJihoafrické republice.
11. října –Ronald Reagan aMichail Gorbačov se setkali vReykjavíku.
21. října –Marshallovy ostrovy získaly nezávislost.
27. října – pod vedenímJana Pavla II. se konalo prvnímezináboženské setkání v Assisi.
3. listopadu –Mikronésie získala nezávislost.
26. prosince 1986 –4. ledna 1987 –Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji v Piešťanech.
prosince – Rakouská televizeORF v rámci charitativního projektu iniciovala vznik každoroční akceBetlémské světlo.
Evropské sdružení volného obchodu přijaloFinsko, opustilo jejPortugalsko.
Vstoupila v platnost Dohoda o volném přidružení meziSpojenými státy aMarshallovými ostrovy.

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

8. listopadu –Muzikál Andrewa Lloyda WebberaSong & Dance máderniéru v Royale Theater vNew Yorku po 474 představeních. Premiéra byla18. září 1985.
Halleyova kometa prolétala v blízkosti Země, v její blízkosti proletělo několik sond
Intel započal výrobu mikroprocesoruIntel 80386
založenaBahrajnská univerzita vManámě
první realizaceMikroskopie atomárních sil – mikroskopická technika, která se používá k trojrozměrnému zobrazování povrchů
během zemětřesení ve střední Itálii došlo k těžkému poškození baziliky sv. Františka vAssisi
první zkamenělinydinosaura byly objeveny i vAntarktidě (rodAntarctopelta).
Americká metalová skupinaMetallica vydala albumMaster of Puppets
V tomto roce byly vydány knihyMemento (Radek John),Tajemství Velkého Vonta (Jaroslav Foglar),Soudce z milosti (Ivan Klíma),Forrest Gump (Winston Groom),Lehké fantastično (Terry Pratchett) aNadace a Země (Isaac Asimov).
Vítězi anketyZlatý slavík se staliDalibor Janda,Iveta Bartošová a slovenská kapelaElán.

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1986.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Tomáš Klus (* 15. května)

Jiří Mádl (* 23. října)

Aneta Langerová (* 26. listopadu)

Zuzana Hejnová (* 19. prosince)

03. ledna –Zdeněk Bahenský, lední hokejista
16. ledna –Milan Škoda, fotbalista
24. ledna –Jakub Šindel, lední hokejista
01. února –Ladislav Šmíd, lední hokejista
8. února –Jan Zbranek, sportovní lezec, mezinárodní stavěč cest
19. února –Aneta Savarová, moderátorka a redaktorka
02. března
- Michal Birner, lední hokejista
- Inna Puhajková, modelka a moderátorka
12. března –Jan Urban, fotbalista
28. března –Barbora Strýcová, tenistka
11. dubna –Lipo, rapper a básník
15. května –Tomáš Klus, zpěvák a herec
17. května –Lucie Polišenská, herečka
20. května
- Veronika Arichteva, herečka
- Jiřina Ptáčníková, atletka, skokanka o tyči
31. května –Jan Bernášek, šachista
03. června –Tomáš Verner, krasobruslař, olympionik, mistr Evropy
04. července –Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské
08. července –Lucie Hadašová, modelka
14. července –Eva Čerešňáková, modelka a manažerka
18. července –Michal Gulaši, hokejový obránce
21. července –Rest, rapper
10. srpna –Andrea Sestini Hlaváčková, tenistka
16. srpna –Petra Chocová, plavkyně a politička
21. srpna –Denisa Rosolová, atletka, běžkyně
02. září –Jakub Veselý, volejbalista
06. září –Martin Jakš, běžec na lyžích
19. září –Lucie Martínková, fotbalistka
26. září –Pavla Poznarová, házenkářka
02. října –Adam Vojtěch, politik a právník
04. října –Nikol Leitgeb, herečka, zpěvačka a influencerka
06. října –Tereza Kerndlová, zpěvačka
23. října –Jiří Mádl, herec
14. listopadu –Lukáš Klimek, lední hokejista
26. listopadu
- Aneta Langerová, zpěvačka
- Tereza Hlavsová, biatlonistka (†18. února 2006)
12. prosince –Marek Zelinka, tanečník a choreograf
19. prosince –Zuzana Hejnová, atletka, běžkyně
24. prosince –Theodor Gebre Selassie, fotbalista

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Manuel Neuer (* 27. března)

Lady Gaga (* 28. března)

Megan Fox (* 16. května)

Rafael Nadal (* 3. června)

Lana Del Rey (* 21. června)

Usain Bolt (* 21. srpna)

Emilia Clark (* 23. října)

Drake (* 24. října)

Kit Harington (* 26. prosince)

Ellie Goulding (* 30. prosince)

01. ledna –Viktorija Amelinová, ukrajinská spisovatelka (†1. července 2023)
02. ledna –Nathan Cohen, novozélandský veslař
06. ledna
- Irina Shayk, ruská modelka a herečka
- Serhij Stachovskyj, ukrajinský tenista
07. ledna –Jeremy Ferguson, americký hudebník, členrockové skupinyBlack Veil Brides
09. ledna –Klemen Bauer, slovinský biatlonista
10. ledna –Kirsten Flipkensová, belgická tenistka
13. ledna –Laura Ludwigová, německá plážová volejbalistka
15. ledna –Marija Abakumovová, ruská oštěpařka
16. ledna
- Daiki Niwa, japonský fotbalista
- Aija Andrejeva, lotyšská zpěvačka
- Marta Domachowská, polská tenistka
17. ledna –Max Adler, americký herec
19. ledna –Arthur Abele, německý vícebojař
21. ledna
- Matt Heafy, americký hudebník
- Šóta Horie, japonský ragbista
22. ledna –Björn Hübner-Fehrer, německý šermíř
24. ledna –Mischa Anne Barton, britská herečka
28. ledna –Jessica Ennisová-Hillová, britská atletka, vícebojařka
02. února –Gemma Artertonová, britská herečka
11. února –Gabriel Boric, chilský politik
13. února
- Hamish Bond, novozélandský veslař a cyklista
- Jamie Murray, skotský tenista
19. února –Marta brazilská fotbalistka
20. února –Agnieszka Bednarek, polská volejbalistka
21. února
- Amedeo Belgický, členbelgické královské rodiny
- Charlotte Church, velšská zpěvačka
26. února –Teresa Palmer, australská herečka
27. února
- Anna Galljamovová, ruská sportovní lezkyně
- Michel Mulder, nizozemský rychlobruslař
1. března –Ajumu Goromaru, japonský ragbista
4. března –Alexis Bœuf, francouzský biatlonista
11. března –Dario Cologna, švýcarský běžec na lyžích
14. března –Jamie Bell, britský herec a tanečník
16. března –Alexandra Daddario, americká herečka
21. března –Scott Eastwood, americký herec
26. března –Jessica McClure Morales, americká oběť nehody
28. března –Lady Gaga, americká zpěvačka
30. března –Sergio Ramos, španělský fotbalista
01. dubna –Ireen Wüstová, nizozemská rychlobruslařka
02. dubna
- Ibrahim Afellay, nizozemský fotbalový záložník
- Andris Biedriņš, lotyšský basketbalista
03. dubna –Amanda Bynesová, americká herečka a zpěvačka
05. dubna –Anna Sophia Berglundová, americká modelka
07. dubna –Christian Fuchs, rakouský fotbalový obránce
08. dubna
- Igor Akinfejev, ruský fotbalový brankář
- Natalija Iščenková, ruská synchronizovaná plavkyně
10. dubna
- Augusto Fernández, argentinský fotbalista
- Fernando Gago, argentinský fotbalový záložník
- Olivia Borlée, belgická atletka, sprinterka
13. dubna –Michael Bingham, britský atlet, sprinter
17. dubna –Romain Grosjean, francouzsko-švýcarský automobilový závodník, pilot Formule 1
21. dubna
- Alexander Edler, švédský lední hokejista
- Arťom Krukovič, český režisér běloruského původu
22. dubna –Amber Heardová, americká herečka a modelka
23. dubna –Sven Kramer, nizozemský rychlobruslař
25. dubna –Juan Sebastián Cabal, kolumbijský tenista
27. dubna –Jenna Coleman, britská herečka
28. dubna –D. T. H. van der Merwe, kanadský ragbista
30. dubna –Dianna Agronová, americká herečka a zpěvačka
02. května
- Thomas McDonell, americký herec
- Kirill Kolčegošev, ruský horolezec
06. května –Goran Dragić, slovinský basketbalista
11. května –Miguel Veloso, portugalský fotbalista
13. května
- Robert Pattinson, britský herec, hudebník a model
- Alexander Rybak, norský zpěvák
16. května –Megan Fox, americká herečka a modelka
18. května –Kevin Anderson, jihoafrický tenista
21. května –Varvara Lepčenková, americká tenistka uzbeckého původu
23. května –Ryan Coogler, americký režisér, scenárista a filmový producent
26. května
- Michel Tornéus, švédský atlet, dálkař
- Àstrid Bergès-Frisbeyová, španělsko-francouzská herečka a modelka
01. srpna –Jelena Vesninová, ruská tenista
03. června –Rafael Nadal, španělský tenista
06. června –Ali Rabo, fotbalista z Burkiny Faso
08. června –Andrej Sekera, slovenský lední hokejista
11. června –Shia LaBeouf, americký herec
13. června
- Mary-Kate Olsen aAshley Olsen, americké herečky
- Kat Denningsová, americká herečka
- Keisuke Honda, japonský fotbalista a trenér
17. června –Marie Avgeropoulos, americká herečka a modelka
18. června
- Richard Gasquet, francouzský tenista
- Richard Madden, skotský herec
19. června –Marie Dorinová Habertová, francouzská biatlonistka
21. června –Lana Del Rey, americká zpěvačka a hudební skladatelka
24. června –Solange Knowles, americká zpěvačka
27. června
- Sam Claflin, britský herec
- LaShawn Merritt, americký atlet, běžec
02. července –Lindsay Lohan, americká herečka a popová zpěvačka
3. července –Duane Vermeulen, jihoafrický ragbista
05. července
- Piermario Morosini, italský fotbalista (†14. dubna 2012)
- Alexandr Radulov, ruský lední hokejista
08. července –Kaiane Aldorinová, gibraltarská modelka a politička
10. července –Andreas Palicka, švédský házenkář
11. července –Raúl García, španělský fotbalový útočník
18. července
- Laura Carmichael, britská herečka
- Simon Clarke, australský silniční cyklista
25. července
- Margrét Lára Viðarsdóttir, islandská fotbalistka
- Hulk, brazilský fotbalista
31. července
- Paola Espinosová, mexická skokanka do vody
- Jevgenij Malkin, ruský lední hokejista
02. srpna –Simone Manuelová, americká plavkyně
03. srpna –Darja Domračevová, běloruská biatlonistka
07. srpna
- Paul Biedermann, německý plavec
- Valter Birsa, slovinský fotbalový záložník
17. srpna –Emily Harrington, americká sportovní lezkyně
20. srpna –Dan Martin, irský silniční cyklista
21. srpna –Usain Bolt, jamajský atlet, sprinter
27. srpna –Sebastian Kurz, rakouský kancléř
28. srpna –Armie Hammer, americký herec
07. září –Denis Istomin, uzbecký tenista
08. září
- Anton Avdějev, ruský sportovní šermíř
- Carlos Bacca, kolumbijský fotbalový útočník
11. září –Valerij Borčin, ruský atlet, chodec
12. září
- Emmy Rossum, americká herečka
- Alfie Allen, britský herec
14. září –Michelle Jenner, španělská herečka
19. září –Sally Pearsonová, australská atletka, sprinterka
21. září
- Lindsey Stirling, americká houslistka
- Elton Santiago dos Santos Lira, brazilský fotbalista
23. září –Eduarda Amorimová, brazilská házenkářka
26. září –Danilson Córdoba, kolumbijský fotbalista
30. září –Olivier Giroud, francouzský fotbalový útočník
02. října –Camilla Belle, americká herečka
05. října
- Alex Bourret, kanadský lední hokejista
- Rui Costa, portugalský silniční cyklista
8. října –Camilla Herremová, norská házenkářka
10. října –Jekatěrina Vlasovová, ruská horolezkyně
12. října
- Li Wen-liang, čínský oftalmolog (†7. února 2020)
- Tyler Blackburn, americký zpěvák a herec
23. října
- Jovanka Radičevićová, černohorská házenkářka
- Emilia Clarkeová, britská herečka
24. října –Drake, kanadský zpěvák, rapper a herec
27. října –Christine Evangelista, americká herečka
01. listopadu –Ksenija Baltaová, estonská atletka, skokanka do dálky
06. listopadu
- Thomas De Gendt, belgický silniční cyklista
- Katie Leclerc, americká herečka
09. listopadu –Julian Eberhard, rakouský biatlonista
13. listopadu –Sergej Bakulin, ruský atlet, sportovní chodec
15. listopadu –Sania Mirzaová, indická tenistka
17. listopadu –Greg Rutherford, britský atlet, skokan do dálky
18. listopad –Separ, slovenský raper
22. listopadu –Oscar Pistorius, jihoafrický tělesně postižený atlet
25. listopadu –Katie Cassidy, americká herečka
26. listopadu
- Konstadinos Filippidis, řecký atlet, skokan o tyči
- Bauke Mollema, nizozemský silniční cyklista
02. prosince –Edson Piauí, zavražděný brazilský fotbalista (†1. listopadu 2014)
10. prosince –Guillaume Glairon Mondet, francouzský sportovní lezec
19. prosince –Ryan Babel, nizozemský fotbalový útočník
21. prosince
- Sergej Karimov, německo-kazašský fotbalista (†24. prosince 2019)
- Ousmane Viera, fotbalista z Pobřeží slonoviny
23. prosince –Balázs Dzsudzsák, maďarský fotbalista
26. prosince –Kit Harington, britský herec
27. prosince
- Shelly-Ann Fraserová-Pryceová, jamajská atletka, sprinterka
- Torah Brightová, australská snowboardistka
30. prosince –Ellie Goulding, popová zpěvačka

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1986.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Jaroslav Seifert († 10. ledna)

Blanka Waleská († 6. července)

Ladislav Pešek († 13. července)

08. ledna –Vladimír Sedlák, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze a politik (*1913)
10. ledna
- Jaroslav Seifert, lyrický básník, prozaik, publicista a překladatel, nositel Nobelovy ceny (*23. září 1901)
- Josef Otisk, voják a velitel výsadkuWolfram (*30. ledna 1911)
12. ledna –Zdeněk Hůla, hudební teoretik a skladatel (*12. května 1901)
14. ledna –Josef Moštěk, katolický kněz a politický vězeň (*28. února 1913)
18. ledna –Jan Wimmer, fotbalový reprezentant (*15. ledna 1903)
27. ledna –Michal Vičan, fotbalový reprezentant (*26. března 1925)
02. února
- Vladimír Svatý, vynálezce a konstruktér (*19. září 1919)
- Rudolf Macudzinski, klavírista a hudební skladatel (*29. dubna 1907)
13. února –Otakar Votoček, historik umění (*11. října 1921)
18. února
- Vladimír Kryštovský, kněz, teolog a vysokoškolský profesor (*14. května 1909)
- Václav Smetáček, hobojista, hudební skladatel a dirigent (*30. září 1906)
- Július Ďuriš, československý komunistický politik (*9. března 1904)
23. února –Jiří Kalousek, malíř, kreslíř, karikaturista a ilustrátor (*7. února 1925)
26. února –Karel Vlach, kapelník swingového Orchestru Karla Vlacha (*8. října 1911)
04. března
- Josef Strnadel, spisovatel a literární teoretik (*23. února 1912)
- František Hochmann, fotbalový reprezentant (*2. dubna 1904)
06. března –Georgia O'Keeffe, americká malířka (*15. listopadu 1887)
10. března –Jaroslava Vondráčková, textilní výtvarnice a spisovatelka (*5. ledna 1894)
15. března –František Čůta, analytický chemik (*15. listopadu 1898)
16. března –Erich Roučka, technik a vynálezce (*30. října 1888)
18. března –Ludvík Aškenazy, spisovatel (*24. února 1921)
30. března –Milan Munclinger, flétnista, dirigent, skladatel, muzikolog a hudební publicista (*3. července 1923)
31. března –Jarka Mottl, textař a skladatel trampských písní (*2. února 1900)
04. dubna –Josef Vosolsobě, atlet, krasobruslař a sportovní zpravodaj ČTK (*3. ledna 1905)
09. dubna –Karel VI. Schwarzenberg, kníže, spisovatel, heraldik (*5. července 1911)
11. dubna
- Stanislav Jungwirth, atlet, běžec na středních tratích (*15. srpna 1930)
- Josef Růžička, stříbrná olympijská medaile v zápase řecko-římském (*17. března 1925)
14. dubna –Ladislav Vachulka, varhaník, cembalista (*27. března 1910)
19. dubna –Zdeněk Sklenář, malíř, grafik a ilustrátor (*15. dubna 1910)
04. května –Petr Schulhoff, režisér a scenárista (*10. července 1922)
08. května –Karel Kácl, profesor lékařské chemie a politik (*25. ledna 1900)
16. května –František Krajčír, komunistický politik (*12. června 1913)
23. května –Bohumil Muzikant, účastník československého protinacistického odboje (*11. května 1914)
01. června –Anděla Kozáková-Jírová, první žena v Československu, která získala doktorát práv (*14. května 1897)
02. června –Václav Hlavsa, archivář a knihovník (*8. listopadu 1905)
06. června –Leopold Slíva, politik (*12. listopadu 1896)
12. června –Zdeněk Koubek, atlet a ragbista (*8. prosince 1913)
23. června –Antonín Martin Brousil, divadelní a filmový teoretik (*15. května 1907)
24. června –Otto Maria Stritzko, malíř, grafik a restaurátor (*2. února 1908)
06. července
- Blanka Waleská, herečka (*19. května 1910)
- Vladimír Šacha, spisovatel (*11. července 1903)
12. července –Petr Lotar, herec, překladatel a spisovatel (*12. února 1910)
13. července –Ladislav Pešek, filmový a divadelní herec (*4. října 1906)
21. července –Vlado Čech, československý rockový bubeník (*1. září 1949)
30. července
- Jenda Korda, trampský zpěvák a skladatel (*22. ledna 1904)
- Vladimír Hrubý, herec (*23. března 1924)
- Zdeněk Půček, ministr hutnictví a těžkého průmyslu ČSSR (*16. října 1924)
04. srpna –Vítězslav Černý, herec (*1. července 1922)
05. srpna –Emanuel Löffler, gymnasta, olympionik (*29. prosince 1901)
10. srpna –Vratislav Effenberger, literární teoretik (*22. dubna 1923)
17. srpna –Josef Pehr, herec a loutkář (*14. srpna 1919)
18. srpna
- Vladimír Kolátor, divadelní režisér, dramaturg, autor a překladatel (*17. března 1903)
- Tomáš Šalé, atlet, běžec (*6. července 1916)
27. srpna
- Olga Šilhánová, sportovní gymnastka a olympijská vítězka (*21. prosince 1920)
- Josef Chvalovský, legionář a důstojník čs. armády (*29. listopadu 1896)
- Jan Zach, sochař, malíř a designér (*27. července 1914)
31. srpna –Čestmír Řanda, herec a divadelní režisér (*5. prosince 1923)
04. září –Ladislav Dědourek, knihkupec, nakladatel a amatérský fotograf (*27. dubna 1912)
08. září –Vladimír Janoušek, sochař a malíř (*30. ledna 1922)
15. září –Jaroslav Burgr, fotbalista (*7. března 1906)
16. září –Karel Svolinský, malíř (*14. ledna 1896)
17. září –Jaroslav Bejček, výtvarník (*9. července 1926)
20. září –František Vaněk, generální vikář pražské arcidiecéze (*23. srpna 1916)
22. září –Jan Merell, římskokatolický teolog, biblista (*10. května 1904)
12. října –Helena Teigová, překladatelka (*12. března 1902)
16. října –Antonín Houba, hokejový reprezentant (*27. května 1909)
19. října –Oldřich Lipský, režisér, herec a scenárista (*4. července 1924)
04. listopadu –Jiří Voženílek, architekt (*14. srpna 1909)
07. listopadu –Artur London, komunistický politik, diplomat a publicista (*1. února 1915)
09. listopadu –Jaroslava Muchová, malířka, dcera malířeAlfonse Muchy (*15. března 1909)
14. listopadu –Ferdinand Daučík, fotbalový reprezentant (*30. května 1910)
15. listopadu –Johann Wolfgang Brügel, československý právník a historik německé národnosti (*3. července 1905)
17. listopadu –Laďka Kozderková, muzikálová zpěvačka a herečka (*26. června 1949)
29. listopadu
- Alois Jilemnický, regionální historik a spisovatel (*28. května 1910)
- Tomáš Býček, příslušník výsadkuBarium (*10. května 1910)
03. prosince –Jiří Taufer, básník a překladatel (*5. července 1911)
05. prosince –Milena Zahrynowská, zpěvačka a herečka (*10. listopadu 1941)
09. prosince –Zdeněk Vogel, zoolog a spisovatel (*10. listopadu 1913)
10. prosince –Jan Klán, válečný pilot (*22. ledna 1911)
12. prosince –Rudolf Cortés, herec a zpěvák (*16. března 1921)
17. prosince –Alfred Technik, spisovatel, reportér a scenárista (*6. srpna 1913)
26. prosince
- Oldřich Marek, entomolog (*3. dubna 1911)
- Karel Pivoňka, fagotista (*16. května 1907)
29. prosince
- Gertruda Sekaninová-Čakrtová, právnička, politička, diplomatka a disidentka (*21. května 1908)
- Vilém Laufberger, lékař, fyziolog (*29. srpna 1890)
30. prosince –Jiří Jaroch, hudební skladatel (*23. září 1920)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Olof Palme († 28. února)

Simone de Beauvoirová († 14. dubna)

Tenzing Norgay († 9. května)

Vjačeslav Michajlovič Molotov († 8. listopadu)

Harold Macmillan († 29. prosince)

04. ledna
- Phil Lynott, irský zpěvák (*20. srpna 1949)
- Christopher Isherwood, britský spisovatel (*26. srpna 1904)
05. ledna
- Radovan Zogović, černohorský básník a politik (*19. srpna 1907)
- Ilmari Salminen, finský olympijský vítěz v běhu na 10 km v roce 1936 (*21. září 1902)
06. ledna –Fernand Oubradous, francouzský fagotista, skladatel a pedagog (*12. února 1903)
07. ledna
- Juan Rulfo, mexický spisovatel (*16. května 1917)
- Július Nemčík, slovenský malíř (*12. listopadu 1909)
09. ledna –Michel de Certeau, francouzský kněz, sociolog, historik a filosof (*17. května 1922)
10. ledna –Joe Farrell, americký jazzový saxofonista a flétnista (*16. prosince 1937)
14. ledna
- Donna Reedová, americká filmová a televizní herečka (*27. ledna 1921)
- Valerian Alexandrovič Zorin, sovětský diplomat (*14. ledna 1902)
- Thierry Sabine, francouzský automobilový závodník, zakladatel Rallye Paříž – Dakar (*13. června 1949)
23. ledna –Joseph Beuys, německý performer, sochař, malíř, estetik, filozof a teoretik umění (*12. května 1921)
24. ledna –L. Ron Hubbard, americký spisovatel, zakladatel dianetiky a scientologie (*13. března 1911)
25. ledna –Heinrich Bacht, německý teolog (*8. prosince 1910)
27. ledna –Nikhil Banerdží, indický hráč na sitár (*14. října 1931)
28. ledna
- Michael Smith, americký astronaut (*30. dubna 1945)
- Gregory Jarvis, americký astronaut (*24. srpna 1944)
- Francis Scobee, americký letec a astronaut (*19. května 1939)
- Ellison Onizuka, americký důstojník, letec a astronaut (*24. června 1946)
- Christa McAuliffeová, americká astronautka, která tragicky zahynula (*2. září 1948)
- Judith Resniková, americká astronautka (*5. dubna 1949)
- Ronald McNair, americký astronaut (*21. října 1950)
30. ledna –Ivan Dmitrijevič Papanin, sovětský polární badatel (*26. listopadu 1894)
01. února –Alva Myrdalová, švédská socioložka, nositelka Nobelovy ceny (*31. ledna 1902)
07. února –Minoru Yamasaki, americký architekt japonského původu (*1. prosince 1912)
11. února –Frank Herbert, americký spisovatel (*8. října 1920)
17. února –Jiddu Krišnamurtí, indický filozof a básník (*25. května 1895)
19. února –André Leroi-Gourhan, francouzský antropolog, archeolog a historik (*25. srpna 1911)
21. února –Mart Stam, holandský architekt, urbanista a nábytkový designer (*5. srpna 1899)
22. února –Boris Sluckij, sovětský básník (*7. května 1919)
23. února –Ernst Neufert, německý architekt (*15. března 1900)
24. února –Tommy Douglas, premiér kanadské provincieSaskatchewan (*20. října 1904)
27. února –Jacques Plante, kanadský profesionální hokejový brankář (*17. ledna 1929)
28. února –Olof Palme, švédský premiér (*30. ledna 1927)
01. března –Martta Wendelinová, finská ilustrátorka (*23. listopadu 1893)
04. března
- Richard Manuel, kanadský klávesista, zpěvák (*3. dubna 1943)
- Ljudmila Ruděnková, mistryně světa v šachu (*27. července 1904)
06. března –Georgia O'Keeffe, americká malířka (*15. listopadu 1887)
10. března –Ray Milland, velšský herec (*3. ledna 1907)
18. března –Bernard Malamud, americký spisovatel (*26. dubna 1914)
24. března –Michael Černohorský, černohorský korunní princ (*14. září 1908)
26. března –Dezider Hoffman, slovenský fotograf (*24. května 1918)
30. března
- John Ciardi, americký básník (*24. června 1916)
- James Cagney, americký herec (*17. července 1899)
06. dubna –Bill Cook, kanadský profesionální hokejista (*9. října 1896)
07. dubna
- Leonid Kantorovič, sovětský matematik a ekonom, nositel Nobelovy ceny (*19. ledna 1912)
- Rudolf Dilong, slovenský kněz a spisovatel (*1. srpna 1905)
09. dubna –Heinz Conrads, rakouský herec a interpret (*21. prosince 1913)
12. dubna –Valentin Petrovič Katajev, sovětský spisovatel (*28. ledna 1897)
13. dubna
- Dorothy Ashby, americká harfenistka (*6. srpna 1932)
- Jack van Bebber, americký zápasník, olympionik (*27. července 1907)
14. dubna –Simone de Beauvoir, francouzská spisovatelka (*9. ledna 1908)
15. dubna
- Ťiang Čao-che, čínský malíř (*9. května 1904)
- Jean Genet, francouzský básník (*19. prosince 1910)
17. dubna –Marcel Dassault, francouzský letecký průmyslník, konstruktér a politik (*22. ledna 1892)
22. dubna –Mircea Eliade, rumunský historik náboženství a spisovatel (*9. března 1907)
24. dubna –Wallis Simpsonová, manželka britského králeEduarda VIII. (*19. června 1890)
26. dubna –Broderick Crawford, americký herec (*9. prosince 1911)
29. dubna –Thomas N. Scortia, americký spisovatel (*29. srpna 1926)
02. května –Henry Toivonen, finský jezdec rally (*25. srpna 1956)
04. května –Vladimír Petruška, slovenský herec a divadelní režisér (*5. června 1923)
09. května –Tenzing Norgay, nepálský horolezec (*29. května 1914)
30. května
- Richard Armstrong, anglický spisovatel (*18. června 1903)
- Hank Mobley, americký jazzový saxofonista (*7. července 1930)
31. května –James Rainwater, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (*9. prosince 1917)
02. června –Arthur Hoerée, belgický hudební skladatel (*16. dubna 1897)
03. června –Ján Bystrický, slovenský geolog (*13. května 1922)
12. června –Carlo Vivarelli, švýcarský grafický designér (*8. května 1919)
13. června
- Dean Reed, americký zpěvák, písničkář, herec, režisér, scenárista a politický aktivista (*22. září 1938)
- Benny Goodman, „Král swingu“ (*30. května 1909)
14. června
- Alan Jay Lerner, americký skladatel a libretista (*31. srpna 1918)
- Jorge Luis Borges, argentinský spisovatel (*24. srpna 1899)
16. června –Maurice Duruflé, francouzský varhaník a hudební skladatel (*11. ledna 1902)
19. června
- Coluche, francouzský herec, komik a humanitární aktivista (*28. října 1944)
- Rajmund Galon, polský geograf (*14. srpna 1906)
27. června –George Nēpia, novozélandský ragbista (*25. dubna 1905)
03. července –Oskár Jeleň, slovenský politik, pověřenec vnitra Slovenska (*4. září 1904)
05. července –Jaroslav Stecko, ukrajinský nacionalistický politik (*19. ledna 1912)
13. července –Brion Gysin, anglický malíř a básník (*19. ledna 1916)
15. července –Ferenc Donáth, maďarský politik, historik zemědělství, publicista (*5. září 1913)
18. července –Stanley Rous, anglický fotbalový rozhodčí, prezidentFIFA (*25. dubna 1895)
25. července –Vincente Minnelli, americký filmový a divadelní režisér (*28. února 1903)
29. července –Dan Pagis, izraelský básník (*16. října 1930)
31. července
- Teddy Wilson, americký jazzový klavírista (*24. listopadu 1912)
- Čiune Sugihara, japonský diplomat (*1. ledna 1900)
3. srpna –Beryl Markham, pilotka britského původu a trenérka koní (*26. října 1902)
20. srpna
- Thad Jones, americký jazzový trumpetista a skladatel (*28. března 1923)
- Milton Acorn, kanadský básník a novinář (*30. března 1923)
27. srpna –Peter Mehringer, americký zápasník a hráč amerického fotbalu, olympionik (*15.července 1910)
28. srpna –Russell Lee, americký novinářský fotograf (*21. července 1903)
31. srpna
- Urho Kaleva Kekkonen, finský prezident (*3. září 1900)
- Henry Moore, anglický sochař (*30. července 1898)
10. září –Pepper Adams, americký jazzový saxofonista a skladatel (*8. října 1930)
12. září –Jacques Henri Lartigue, francouzský fotograf a malíř (*13. června 1894)
13. září –Oľga Borodáčová, slovenská herečka (*16. prosince 1899)
21. září –John Kuck, americký olympijský vítěz ve vrhu koulí (*27. dubna 1905)
25. září –Marcel Rüedi, švýcarský horolezec (*1. listopadu 1938)
27. září –Cliff Burton, americký baskytarista (*10. února 1962)
01. října –Barbara Sadowska, polská básnířka a aktivistka protikomunistické opozice (*24. února 1940)
04. října –Arno von Lenski, německý generál (*20. července 1893)
05. října –James Hardy Wilkinson, anglický matematik a informatik (*27. září 1919)
09. října –Harald Reinl, německo-rakouský filmový režisér (*9. července 1908)
11. října –Georges Dumézil, francouzský lingvista a religionista (*4. března 1898)
12. října –Mikuláš Huba, slovenský herec (*19. října 1919)
15. října –Jacqueline Roque, druhá manželkaPabla Picassa (*24. února 1927)
22. října –Albert Szent-Györgyi, maďarský biochemik a fyziolog, nositel Nobelovy ceny (*16. září 1893)
23. října –Edward Adelbert Doisy, americký chemik, nositel Nobelovy ceny (*13. listopadu 1893)
26. října –Jackson Scholz, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (*15. března 1897)
28. října –John Braine, anglický spisovatel (*13. dubna 1922)
31. října –Robert Mulliken americký chemik, nositel Nobelovy ceny (*7. června 1886)
03. listopadu –Eddie Davis, americký jazzový saxofonista (*2. března 1922)
08. listopadu –Vjačeslav Michajlovič Molotov, sovětský ministr zahraničí (*9. března 1890)
11. listopadu –Roger C. Carmel, americký herec (*27. září 1932)
12. listopadu –Fritz G. Winter, německý architekt (*22. března 1910)
14. listopadu –Sven Tito Achen, dánský spisovatel a heraldik (*29. července 1922)
15. listopadu –Alexandre Tansman, polský skladatel a klavírní virtuóz (*11. června 1897)
21. listopadu –Ctibor Filčík, slovenský herec (*15. srpna 1920)
25. listopadu –Gabdulchaj Achatov, sovětský lingvista (*8. září 1927)
29. listopadu
- Herbert Alexander Rosenfeld, britský psychoanalytik (*2. července 1910)
- Cary Grant, americký herec (*18. ledna 1904)
30. listopadu –Eino Leino, finský zápasník, olympijský vítěz (*7. dubna 1891)
08. prosince
- Anatolij Marčenko, ruský politický vězeň a spisovatel (*23. ledna 1938)
- Ernst Biberstein, evangelický pastor, nacistický válečný zločinec (*15. února 1899)
- Hollywood Fats, americký bluesový kytarista (*17. května 1954)
21. prosince –Willy Coppens, nejúspěšnější belgický stíhací pilot první světové války (*6. července 1892)
23. prosince –Robert Gordon Wasson, americký spisovatel, bankéř a amatérský biolog (*22. září 1898)
29. prosince
- Harold Macmillan, britský premiér (*10. února 1894)
- Andrej Tarkovskij, ruský režisér (*4. dubna 1932)
30. prosince –Augustín Kubán, slovenský herec (*4. července 1921)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑ Zápalky - Různé - Sberatel.com.www.sberatel.com [online]. [cit. 2023-03-10].Dostupné online.
↑Lipník 1986 - Osudové okamžiky | Česká televize. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online.
↑Zdroj:http://www.cernobyl.cz/cernobyl-nasledky-cesko.html Archivováno 23. 5. 2007 naWayback Machine.
↑29. duben 2011 - Před 25 lety | Česká televize. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online.
↑6. květen 2011 - Před 25 lety | Česká televize. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online.
↑Zdroj: Článek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost –http://www.sujb.cz/fileadmin/sujb/docs/cernobyl/Cernobyl_krize_verohodnosti.pdf
↑Zdroj: Radiační situace po Černobylu –http://www.suro.cz/cz/publikace/cernobyl/radiacni_situace_v_cr_po_cernobylu.pdf Archivováno 22. 5. 2014 naWayback Machine.
↑M, Kamler. Krásné Česko - turistický průvodce s rozsáhlou databází ubytování, restaurací, památek a sportovišť..www.krasnecesko.cz [online]. [cit. 2023-03-10].Dostupné online.
↑Nejhezčí dárek - dokument o vzniku písničky, vysílaný v ČST 6 12 1985. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online.
↑21. květen 2011 - Před 25 lety | Česká televize. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online.
↑ ČNR 1981-1986, tisk 131.www.psp.cz [online]. [cit. 2023-03-10].Dostupné online.
↑Zdroj: ČT24 –http://www.ceskatelevize.cz:8001/ct24/domaci/135008-zastupci-jazzove-sekce-vzpominali-na-25-vyroci-razie-stb/Archivováno 19. 12. 2013 naWayback Machine.
↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1986/9/3/1.png.archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2023-03-10].Dostupné online.
↑Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů –http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1103/119-120.pdf
↑POHRANIČNÍK (Pohraničník bloguje). [online]. [cit. 2023-03-10].Dostupné online.
↑4. říjen 2011 - Před 25 lety | Česká televize. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Galerie1986 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu1986 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1986

[editovat |editovat zdroj]

Dokumentární cyklus České televizeRetro –rok 1986
Pořad staniceČeský rozhlas 6Rok po roce –rok 1986
Rudé právo v archivuÚstavu pro českou literaturu –ročník 66 rok 1986

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1986&oldid=25216503“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp