6. března – Na Sokolské chatě vOstravici naFrýdecko-Místecku vypukl v časných ranních hodinách požár. V objektu byli v době neštěstí ubytováni žáci 7. tř. jednéolomoucké základní školy na lyžařském výcviku a několik turistů. Požár vznikl zřejmě od nedopalku cigarety a rychle se v dřevěné, čerstvě natřené budově rozšířil. Celkem 8 lidí na místě uhořelo, z toho 4 děti. 14 osob utrpělo různě těžká zranění. Oheň budovu zcela zdemoloval a k její obnově už nedošlo.[1]
12. –13. března – PovodíOhře aBíliny zasáhla povodňová vlna. Nejhorší situace byla naKarlovarsku,Lounsku,Litoměřicku aÚstecku. ŘekaTeplá vKarlových Varech dosáhla3. stupně povodňové aktivity a v lázeňském centru města vystoupila jen asi 30 cm pod úroveň okraje nábřežní zdi a ulice. Rekordní průtoky byly zaznamenány také naRolavě veStaré Roli a na řece Ohři za soutokem s Teplou vKarlových Varech – Drahovicích. VJáchymově se protrhla hráz rybníka a metrová přívalová vlna zaplavila svažité náměstí. V okrese Louny zaplavily vody řeky Ohře stovky hektarů zemědělské půdy a několik zemědělských objektů na břehu. Přímo vLounech byl na Ohři zaznamenán historicky nejvyšší vodní stav. Také na okrese Litoměřice zaplavily řeky Ohře a Labe četné hektary úrodné půdy. VÚstí nad Labem hladina dosáhla výše 660 cm, zaplavila přístavy a hlavnísilniční tah z Prahy do Děčína. Kritický stav byl zaznamenán také na řece Bílině na Ústecku, konkrétně veStadicích aKoštově, kde zaplavila asi 20 rodinných domů.[2]
2. dubna – Na předmostíNuselského mostu na severním okrajiPankrácké pláně byl dokončen a slavnostně otevřenPalác kultury. Výstavba pětipodlažní rozsáhlé multifunkční budovy trvala 5 let. Hlavním účelem paláce bylo pořádání sjezdů velkých celostátních organizací (zejm.KSČ,ROH,SSM, atd.), pořádání mezinárodních konferencí, ale také různých kulturních akcí. V budově je 8 sálů s kapacitou celkem 4 500 míst, z čehož největší, Sjezdový sál, pobere na 2 500 osob. Z prosklené severovýchodní stěny paláce se otevírá pěkný výhled na centrum Prahy aPražský hrad. V roce 1995 byl objekt přejmenován naKongresové centrum Praha.
6.–10. dubna – V nově zprovozněnémPaláci kultury v Praze se konalXVI. sjezd KSČ. Účastnilo se ho 1 447 delegátů ze všech krajů republiky. Výsledky sjezdu nepřinesly téměř žádné vnitropolitické změny, nadále pokračovala politika normalizace, ve vedení strany nedošlo téměř k žádným kádrovým obměnám. V důsledku ekonomických obtíží zemí východního bloku však bylo přiznáno nesplnění plánovaného růstu národního důchodu.
16. května – U příležitosti 60. výročí založeníKSČ měl vČeskoslovenské televizi premiéru třináctidílný seriálOkres na severu. Jeho hrdinou je vedoucí tajemník Okresního výboru KSČ „soudruh Josef Pláteník“, jehož postava má ztělesňovat ctnosti dobrého a příkladného komunisty. Soudruh Pláteník působí v okrese, který prochází bouřlivou socialistickou výstavbou a rozvážně řeší četné problémy. Seriál, jehož exteriéry se natáčely převážně v Kralupech nad Vltavou[3] (Chemička i sídliště kde tajemník Pláteník bydlel), je dílem režiséraEvžena Sokolovského. Scénář napsalJaroslav Dietl. Hlavní roli soudruha Pláteníka ztvárnilJaroslav Moučka, jeho ženu hrálaJiřina Švorcová.[4]
3. září – V prostoru hlubinného hnědouhelného dolu Pluto II koncernového podniku Doly Vítězného února vLouce u Litvínova naMostecku došlo k sérii čtyř explozí, jež měly za následek rozsáhlý požár a zával. Tragédie si vyžádala 65 obětí na životech. Příčina neštěstí nebyla nikdy zcela objasněna, šlo však pravděpodobně o nahromaděnímetanu azápar uhlí v kombinaci se zanedbáním bezpečnostních předpisů.
12. –13. září – Československá delegace vedenáGustávem Husákem zavítala na zahraniční návštěvy doEtiopie a tehdejšíJemenské lidové demokratické republiky. V hlavních městech obou států – vAddis Abebě a vAdenu podepsali představitelé oboustranné smlouvy o přátelství a spolupráci. V rámci smluv se státy třetího světa poté českoslovenští odborníci pomáhali budovat tamní infrastrukturu a průmysl.[6]
11. října – V Praze byl dopaden[7]sériový vrahLadislav Hojer, který se v letech 1978 – 1981 na celém území republiky (vDěčíně, vPraze, vBrně a uKošic) dopustil nejméně 5 brutálních sexuálně motivovaných vražd žen. Doznal se také k 18 znásilněním. Šlo o primitivní, asociální, výrazně agresivnípsychopatickou osobnost s absolutní citovou tupostí a sklony knekrofilii. Svých zločinů se dopouštěl v příčetném stavu, vše měl dobře promyšlené.Městský soud v Praze ho odsoudil ktrestu smrti, v srpnu 1986 byl popraven v Prazena Pankráci.[8]
↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1981/3/14/2.png.archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2025-02-24].Dostupné online.
↑ Okres na severu | Filmová místa.cz.www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2025-02-24].Dostupné online.
↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1981/9/14/1.png.archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2025-02-24].Dostupné online.
↑ Ladislav Hojer.kriminalistika.eu [online]. [cit. 2025-02-24].Dostupné online.
↑ Proč havarovala střecha zimního stadionu v Mariánských Lázních?.www.konstrukce.cz [online]. [cit. 2013-01-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-19.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
