Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1979

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 19. stol. •20. století •21. stol.
◄◄ ◄ 1975 •1976 •1977 •1978 •1979 •1980 •1981 •1982 •1983 ► ►►

1979 (MCMLXXIX) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalpondělím. OSN tento rok vyhlásila jakoMezinárodní rok dítěte.

1979
Doprava
1979 v loďstvech 1979 v dopravě 1979 v letectví
Kultura
1979 ve filmu 1979 v hudbě 1979 ve fotografii
Sport
Společnost
←1978 \|1980 →

Události

[editovat |editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam vizKategorie:Události roku 1979

Československo

[editovat |editovat zdroj]

1.–29. ledna – V průběhu jednoho dne došlo k prudkému ochlazení na mnoha místech téměř o 30 °C (z 15 °C na – 15 °C). Důsledkem byla velmi závažnáenergetická krize. Systém vytápění se zhroutil, radikálně se zpomalila těžba, nakládka a vykládka uhlí, které zamrzalo, stejně jakolabská vodní cesta. Docházelo k výpadkům elektrické energie, selhávaly stroje. S platností od8. 1. byly na školách vyhlášenyuhelné prázdniny. V reakci na závažnost situace byla přijata i další úsporná opatření – bylo omezeno vysílání televize, veřejné osvětlení, počátek pracovní doby byl stanoven až od rozednění. Kritická situace plynoucí z mrazivého počasí přetrvala téměř po celý měsíc leden, až po 20. lednu došlo k mírnému oteplení. Uhelné prázdniny na školách byly ukončeny až29. ledna.^[1]
3. ledna – VPraze naKavčích horách byl uveden do provozu nový objekt zpravodajstvíČeskoslovenské televize.^[2]
1. dubna – VČeskoslovensku byl zaveden každoročníletní čas, který byl až do roku1996 zaváděn od poslední neděle v březnu do poslední neděle v září.
9.–11. dubna – V Praze se uskutečnil IX. sjezdjednotných zemědělských družstev, který pozitivně zhodnotil pokrok dosažený v zemědělství v posledním desetiletí, který dokládaly vyšší výnosy a rostoucí životní úroveň zemědělců. Státem podporované investice do zemědělství umožnily modernizaci rostlinné i živočišné výroby a výrazně zpomalily odliv pracovních sil z tohoto hospodářského sektoru.^[3] Jako host se sjezdu zúčastnil tajemníkÚV KSSS Michail Sergejevič Gorbačov.
29. května – Více než 100 příslušníkůStátní bezpečnosti zahájilo domovní prohlídky u členůVýboru na obranu nespravedlivě stíhaných a asi 16 nebo 18 jich zatkli.
16. července – VLiberci byla dokončena výstavbaObchodního domu Ještěd vybudovaného ze sdružených prostředků deseti severočeských obchodních organizací. Stavba se skládala ze 3 navzájem propojených nákupních pavilonů o celkové prodejní ploše 8 600 m². Objekt vznikl podle návrhů libereckých architektůKarla Hubáčka aMiroslava Masáka. V roce2009 byl objekt zbourán, aby ustoupil novému většímu nákupnímu centru.
15. srpna – Byly zvýšeny státní maloobchodní ceny benzinů a nafty na dvojnásobek – např. Speciál ze 4 Kč na 8 Kč za litr.
11. září – Ubrněnského výstaviště byl otevřenhotel Voroněž pojmenovaný podružebním městě vSovětském svazu. S kapacitou téměř 1 300 lůžek ve dvou hotelových budovách se stal největším hotelem celého Československa. Využití získal zejména v době pořádání velkých brněnských veletrhů.^[4]
20. září – V Praze zemřel bývalýčeskoslovenský prezident Ludvík Svoboda.26. září se konal státní pohřeb za účasti nejvyšších představitelů strany i vlády a tisíců československých občanů. Pohřební průvod poté prošel celým středem města odPražského hradu až kekrematoriu ve Strašnicích, kde se uskutečnil samotný pietní akt.
23. října – Proběhl poslední velký politický proces v Československu.^[5] ČlenovéVýboru na obranu nespravedlivě stíhaných Petr Uhl,Václav Havel,Otta Bednářová aJiří Dienstbier byli předMěstským soudem v Praze odsouzeni k trestu odnětí svobody v rozsahu 2–5 let.Dana Němcová byla odsouzena podmíněně na 2 roky. Proti procesu protestovali zahraniční osobnosti jakoMargaret Thatcherová aEdward Kennedy.^[6]
říjen – Počet obyvatelKošic dosáhl 200 000. Již na počátku 70. let předstihly Košice svou populacíPlzeň a staly se tak 5. největším a zároveň nejrychleji rostoucím velkoměstem ČSSR.^[7]
1. prosince – Na prvním programuČeskoslovenské televize měl premiéru seriálPlechová kavalerie, který podle scénářeJaroslava Dietla natočil režisérJaroslav Dudek. Seriál pojednává o problémech členůkombajnové brigády, která při žních vypomáhá na různých místech republiky. Hlavní roli mladého vedoucího brigády ztvárnilJan Hartl.
20. prosince – Před odvolacím řízením nad rozsudkem nad členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných uNejvyššího soudu bylo několik desítek lidí Státní bezpečností vyvezeno za Prahu, aby se nemohli soudu účastnit.

Demografický vývoj v Česku
1979
Střední stav obyvatel	10 296 489
Narození	173 084
Zemřelí	127 949
Přirozený přírůstek	44 163
Přírůstek stěhováním	2 494
Celkový přírůstek	46 657

Svět

[editovat |editovat zdroj]

1. ledna
- Poprvé odstartoval závodRallye Paris-Dakar.
- Ve Švýcarsku vznikl novýkanton Jura.
2. ledna – íránští studenti vypálili dům bývalé královnyTádž ol-Molouk, matky íránského císařeMuhammada Rezá Pahlaví
16. ledna –Íránská islámská revoluce: Íránský šáhMuhammad Rezá Pahlaví opustil zemi.
7. ledna – Vietnamská armáda a kambodžští povstalci oznámili konec vládyRudých Khmerů a byla ukončenavietnamská invaze do Kambodže.
28. ledna – Na státní návštěvu USA přijel doposud nejvyšší představitel Čínské lidové republikyTeng Siao-pching.
1. února – Íránský ájatolláhRúholláh Chomejní se po 15 letech exilu vrátil do vlasti jako vůdce a nejvyšší náboženský představitel země.
15. února – Při výbuchu plynu v bance PKO ve Varšavě zahynulo 49 lidí.
17. února – Začalačínsko-vietnamská válka, ve které během měsíce padly desítky tisíc lidí.
4. března – PapežJan Pavel II. vydal encyklikuRedemptor hominis, která měla připravit církev na třetí tisíciletí a kritizovala ateistické vlády.
26. března – Egyptský prezidentAnvar as-Sádát a izraelský premiérMenachem Begin ve Washingtonu podepsalimírovou smlouvu o vzájemném uznání obou zemí, ukončení válečného stavu a stažení izraelské armády ze Sinajského poloostrova.
28. března – Velektrárně Three Mile Island vPensylvánii došlo khavárii jaderného reaktoru, největší předhavárií vČernobylu.
1. dubna – Poslední britské jednotky opustilyMaltu.
2. dubna
- Menachem Begin jako první izraelský premiér přijel na státní návštěvu do Egypta.
- VeSverdlovsku (dnes Jekatěrinburg) došlo při výrobě biologických zbraní kúniku anthraxu a zemřelo 66 lidí.
11. dubna –Ugandský prezidentIdi Amin po osmi letech vlády uprchl do Libye.
15. dubna – Přizemětřesení o síle 7 stupňů s epicentrem u černohorského městaBar zahynulo v Jugoslávii a v Albánii 136 lidí a více než 100 000 jich přišlo o střechu nad hlavou.
22. dubna – Při palestinskémútoku v izraelskéNahariji zahynulo 6 lidí.
1. května
- Marshallovy ostrovy byly prohlášeny autonomní republikou
- Grónsko získalo autonomii v rámci Dánska, ustanovilo vlastní vládu a parlament.
3. května – V parlamentních volbách Spojeného království zvítězilaKonzervativní strana s 43,9 % hlasů aMargaret Thatcherová se na 11 let stala britskou premiérkou.
25. května – Přihavárii po startu dopravního letadlaMcDonnell Douglas DC-10 z Chicaga do Los Angeles zahynulo všech 271 osob na palubě.
2. června – PapežJan Pavel II. přijel na devítidenní návštěvu rodného Polska a stal se prvním papežem, který navštívil komunistickou zemi.
3. června – V italských parlamentních volbách zvítězilaKřesťanskodemokratická strana se ziskem 38,3 % hlasů.
7.–10. června – Proběhly první přímé volby do Evropského parlamentu.
18. června –Jimmy Carter aLeonid Iljič Brežněv ve Vídni podepsali smlouvuSALT II. o omezení vývoje některých druhů balistických raket s jadernými hlavicemi.
1. července – FirmaSony začala v Japonsku prodávat hudební přehrávačwalkman.
11. července – Po šesti letech provozu byla ukončena činnost americké orbitální staniceSkylab.
12. července –Kiribati vyhlásilo nezávislost na Spojeném království.
16. července –Irácký prezidentAhmad Hasan al-Bakr rezignoval na svou funkci a na jeho místo nastoupilSaddám Husajn.
17. července –Sandinistická revoluce:Nikaragujský prezidentAnastasio Somoza Debayle uprchl ze země do USA.
15. října – Revoluční vládnoucí junta svrhlasalvadorského prezidenta Carlose Humberta Romera a začala 14 let trvajícíSalvadorská občanská válka.
4. listopadu – Íránská islámská revoluce: Studentští demonstrantiobsadili americkou ambasádu v Teheránu a zajalo 66 rukojmích.
20. listopadu – Povstalci na 14 dníobsadili Velkou mešitu vMekce a požadovali svržení vládnoucí dynastieSaúdů. Zahynulo přitom okolo 250 lidí.
13. listopadu – Zástupci několika zemí podepsali v ŽenevěÚmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států.
16. listopadu – VBukurešti byl zahájen provozmetra v délce 8 km.
24. prosince –Sovětská armáda vstoupila na územíAfghánistánu a začala více než 9 let dlouháválka.
27. prosince – Sovětské speciální jednotkyobsadily vládní budovy v Afghánistánu a zabily prezidentaHafizulláha Amína.
firma Relational Software, Inc. (dnešníOracle Corporation) uvedla relační databázový systémOracle
Začal prodej prvníhotabulkového procesoru VisiCalc.

Probíhající události

[editovat |editovat zdroj]

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

30. dubna – vČeskoslovensku vznikl československýfandom
11. června – dopadl na ZemiSkylab, americký projekt orbitální kosmické stanice
18. září – vRakouském Linci byl zahájen první ročník festivaluArs Electronica
9. listopadu – Světová premiéra českéhobaletu Václava Riedlbaucha Mackbeth vÚstí nad Labem
byl vyvinutkompaktní disk firmami Sony a Philips
seismologHiroo Kanamori, navrhl momentovou škálu, která vyjadřuje seismický moment ve formě, která se blíží tradičnímu měření síly zemětřesení
Káhirské Staré město bylo zařazeno na seznam světového dědictvíUNESCO.
konala se první Světová klimatická konference
vČeskoslovensku vzniklsamizdatový časopis Vokno
v Československu vyšel úplnýEkumenický překlad Bible
Pacifická astronomická společnost poprvé udělila oceněníAmateur Achievement Award

Knihy

[editovat |editovat zdroj]

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1979.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Klára Issová (* 26. dubna)

Petra Němcová (* 24. června)

03. ledna –Vladislav Rapprich, vulkanolog a geolog
11. ledna –Pavel Kašpařík, lední hokejista
20. března –Marek Pinc, hokejový brankář
21. března –Jan Kopecký, lední hokejista
24. března –Anna Polívková, herečka
28. března –Lukáš Galvas, lední hokejista
06. dubna –Vladimír Volečko, divadelní herec
12. dubna –Martin Galia, házenkář
15. dubna –Přemysl Sedlák, lední hokejista
18. dubna –Tomáš Abrahám, fotbalista
26. dubna –Klára Issová, herečka
20. května –Jolana Smyčková, dabérka, herečka a zpěvačka
19. června –Tomáš Divíšek, lední hokejista
24. června –Petra Němcová, modelka
03. července –Jan Prušinovský, režisér a scenárista
6.července –Jitka Moučková, dabérka a herečka
12. července –Petra Hůlová, spisovatelka
03. srpna –Vojtěch Dlask, hudební skladatel
12. srpna –Michal Dvořák, lední hokejista
16. srpna –Xindl X, písničkář a scenárista
17. srpna –Pavel Bartoš, fotbalista
27. srpna –Karel Rachůnek, lední hokejista (†7. září 2011)
03. září –Petr Čáslava, lední hokejista
10. září –Petr Kuboš, lední hokejista
11. září –Hana Horáková, basketbalistka
20. září –Petra Hřebíčková, herečka
29. září –Martin Jágr, ragbista
07. října –Viktor Dvořák, herec
08. října –Lada Kozlíková, dráhová a silniční cyklistka
15. října –Petr Jablonský, bavič a imitátor
28. října –Martin Škoula, lední hokejista
07. listopadu –Marek Holý, herec a dabér
15. listopadu –Klára Jandová, herečka
16. listopadu –Mario Cartelli, lední hokejista
28. listopadu –Jaroslav Balaštík, lední hokejista
18. prosince
- Marek Antoš, novinář a právník
- Sandra Silná, česká husitská farářka
23. prosince –Magdalena Kotíková, florbalistka
24. prosince –Rostislav Novák, herec
27. prosince –Helena Houdová, modelka

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Valentino Rossi (* 16. února)

Adam Levine (* 18. března)

Luke Evans (* 15. dubna)

James McAvoy (* 21. dubna)

Rose Byrne (* 24. července)

Jason Momoa (* 1. srpna)

Pink (* 8. září)

Adam Brody (* 15. prosince)

04. ledna –Seremaia Bai, fidžijský ragbista
7. ledna –Fabiola Zuluaga, kolumbijská tenistka
12. ledna –Marián Hossa, slovenský lední hokejista
16. ledna
- Aaliyah, americká zpěvačka (†25. srpna 2001)
- Brenden Morrow, kanadský lední hokejista
18. ledna –Leo Varadkar, irský politik
19. ledna –Světlana Chorkinová, ruská sportovní gymnastka
21. ledna –Brian O'Driscoll, irský ragbista
24. ledna –Zuzana Norisová, slovenská herečka
25. ledna –Michaela Badinková, slovenská herečka
27. ledna –Rosamund Pikeová, britská herečka
29. ledna –Vinzenz Kiefer, německý herec
01. února –Rachelle Lefevre, kanadská herečka
04. února –Giorgio Pantano, italský automobilový závodník
6. února –Alice Weidelová, německá politička
13. února
- Markus Bock, německý sportovní lezec
- Mena Suvari, americká herečka a modelka
16. února –Valentino Rossi, italský motocyklový závodník
19. února –Frédéric Tuscan, francouzský sportovní lezec
21. února –Jennifer Love Hewittová, americká herečka, tanečnice a zpěvačka
26. února –Corinne Bailey Rae, anglická písničkářka
28. února
- Sébastien Bourdais, francouzský automobilový závodník, pilot Formule 1
- Primož Peterka, slovinský skokan na lyžích
09. března –Oscar Isaac, guatemalský herec
12. března
- Jamie Dwyer, australský pozemní hokejista
- Pete Doherty, anglický hudebník
13. března –Alexandr Pěšechonov, ruský sportovní lezec a trenér
18. března –Adam Levine, americký zpěvák, frontman skupinyMaroon 5
26. března –Hiromi Uehara, japonská jazzová klavíristka
01. dubna
- Ivano Balić, chorvatský házenkář
- Ruth Beitiaová, španělská atletka, výškařka a olympijská vítězka
04. dubna
- Heath Ledger, australský herec (†22. ledna 2008)
- Natasha Lyonne, americká herečka
05. dubna –Timo Hildebrand, německý fotbalový brankář
09. dubna –Mario Matt, rakouský alpský lyžař
10. dubna –Ján Lašák, slovenský lední hokejový brankář
12. dubna
- Claire Danesová, americká herečka
- Jennifer Morrisonová, americká herečka
15. dubna –Luke Evans, velšský herec
16. dubna
- Christijan Albers, nizozemský automobilový závodník, pilotFormule 1
- Lars Börgeling, německý atlet, skokan o tyči
18. dubna –Kourtney Kardashian, americká mediální osobnost, modelka a podnikatelka
21. dubna –James McAvoy, britský herec
26. dubna –Alexandr Stěpanov, ruský hokejový útočník
01. května
- Lars Berger, norský biatlonista
- Mauro Bergamasco, italský ragbista
06. května –Gerd Kanter, estonský atlet, diskař
09. května –Rosario Dawsonová, americká herečka a zpěvačka
13. května –švédský princ Karel Filip, vévoda värmlandský
17. května –Jimmie Åkesson, švédský politik
18. května –Michal Martikán, slovenský kanoista a vodní slalomář
25. května –Jonny Wilkinson, anglický ragbista
02. června –Morena Baccarin, italsko-brazilská herečka
10. června –Světlana Zacharovová, ruská baletka a politička
15. června –Julija Něstěrenková, běloruská sprinterka
17. června –Valíd Abú al-Chaír, saúdskoarabský právník a aktivista v oblasti lidských práv
18. června
- Brian McKeever, kanadský nevidomý běžec na lyžích a biatlonista
- Alexej Grišin, běloruský akrobatický lyžař
21. června –Chris Pratt, americký herec
26. června –Ryan Tedder, americký zpěvák, textař, producent, multiinstrumentalista
13. července –Craig Bellamy, velšský fotbalový útočník
15. července –Travis Fimmel, australský herec a model
16. července –Kim Rhodeová, americká sportovní střelkyně
24. července –Rose Byrne, australská herečka
30. července
- Joa Elfsbergová, švédská lední hokejistka
- Sylvain Chavanel, francouzský silniční cyklista
01. srpna –Jason Momoa, americký herec
04. srpna –Magdalena Gwizdońová, polská biatlonistka
07. srpna –Eric Johnson, kanadský herec
19. srpna –Austra Skujytė, litevská atletka, vícebojařka
27. srpna –Aaron Paul, americký herec
29. srpna –Andrzej Witkowski, polský šermíř
03. září –Júlio César Soares Espíndola, brazilský fotbalový brankář
04. září –Maxim Afinogenov, ruský lední hokejista
05. září –Sergio José Bastida, argentinský fotbalista
08. září –Pink, americká zpěvačka
11. září
- Ariana Richardsová, americká herečka
- Éric Abidal, francouzský fotbalista
17. září
- Charles André Comeau, kanadský bubeník
- Flo Rida, americký rapper
19. září –Noémie Lenoirová, francouzská herečka a modelka
26. září –Taavi Rõivas, estonský politik
30. září –Primož Kozmus, slovinský atlet (hod kladivem)
04. října –Caitriona Balfe, irská herečka a modelka
10. října –Nicolás Massú, chilský tenista
13. října –Wes Brown, anglický fotbalista
17. října –Kimi Räikkönen, finský pilotFormule 1
20. října
- Paul O'Connell, irský ragbista
- John Krasinski, americký herec, režisér a scenárista
02. listopadu –Marián Čišovský, slovenský fotbalista (†28. června 2020)
03. listopadu –Pablo Aimar, argentinský fotbalista
07. listopadu –Giorgi Gogšelidze, gruzínský zápasník
14. listopadu
- Carl Hayman, novozélandský ragbista
- Olga Kurylenko, ukrajinsko-francouzská modelka a herečka
- Osleidys Menéndezová, kubánská atletka (hod oštěpem)
18. listopadu –Edyta Ropek, polská sportovní lezkyně
20. listopadu
- Bojana Popovićová, černohorská házenkářka
- Naide Gomesová, portugalská atletka, vícebojařka a dálkařka
23. listopadu
- Kelly Brooková, britská herečka a modelka
- Ivica Kostelić, chorvatský alpský lyžař
24. listopadu –Carmelita Jeterová, americká atletka, sprinterka
1. prosince –Stephanie Brown-Traftonová, americká atletka (hod diskem)
04. prosince –Gareth Jones, velšský ragbista
07. prosince –Jennifer Carpenterová, americká herečka
11. prosince
- Barbara Haščáková, slovenská zpěvačka (†22. listopadu 2023)
- Colleen Hooverová, americká spisovatelka
12. prosince –Martin Čakajík, slovenský hokejista
14. prosince –Michael Owen, anglický fotbalista
15. prosince –Adam Brody, americký herec
22. prosince –Petra Majdičová, slovinská běžkyně na lyžích
28. prosince
- Noomi Rapace, švédská herečka
- James Blake, americký tenista
29. prosince –Angelo Taylor, atlet USA, běžec

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1979.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Ludvík Svoboda († 20. září)

08. ledna –Robert Hliněnský, malíř (*3. listopadu 1908)
22. ledna –Arnošt Kolman, matematik a marxistický filozof (*6. prosince 1892)
20. ledna
- Josef Dyr, chemik, rektor VŠCHT (*7. ledna 1904)
- Adolf Šelmec, československý politik slovenské národnosti (*25. září 1881)
24. ledna –Ladislav Veltruský, rektorVysoké školy ekonomické a politik (*27. února 1921)
04. února –Jindřich Křeček, malíř, karikaturista a účastník zahraničního odboje (*7. března 1909)
08. února –Jaroslav Štumpf, československý fotbalový reprezentant (*2. prosince 1914)
11. února –Václav Trégl, herec (*10. prosince 1902)
22. února –Luděk Hulan, jazzový kontrabasista (*11. října 1929)
24. února –Jan Otčenášek, spisovatel (*19. listopadu 1924)
02. března –Jiří Štuchal, kabaretní a cirkusový herec, bavič a konferenciér (*20. listopadu 1912)
26. března –František Bláha, lékař, poslanec, signatář Charty 77 (*9. června 1896)
27. března
- Sláva E. Nováček, skladatel (*2. ledna 1911)
- Vincenc Beneš, malíř (*22. ledna 1883)
12. dubna –Karel Anton, herec, scenárista, režisér a producent (*25. října 1898)
24. dubna –Jan Zuska, básník a hudebník (*20. listopadu 1918)
26. dubna –Jaroslav Malínský, akademický malíř (*12. května 1897)
28. dubna –Karel Senecký, československý fotbalový reprezentant (*17. března 1919)
10. května –Žofie Bohumila Langrová, generální představenáKongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (*1. prosince 1896)
18. května –Svatopluk Fučík, matematik (*21. října 1944)
23. května –Josef Beneš, kněz kolaborující s komunistickým režimem (*22. února 1905)
27. května –Julius Firt, exilový politik a kulturní pracovník (*17. listopadu 1897)
03. června –Karel Ludikovský, archeolog (*27. října 1923)
12. června –František Vitásek, kněz, chrámový hudebník a skladatel (*15. července 1915)
19. června –Václav Vydra, herec (*25. října 1902)
21. června –Václav Špidla, herec a režisér (*28. září 1922)
26. června –Karel Krejčí, literární historik (*20. srpna 1904)
27. června
- Bohumír Fiala, lékař a spisovatel (*6. srpna 1915)
- Vladislav Klumpar, československý právník a politik, protektorátní ministr (*9. srpna 1893)
30. června –Alois Zlatník, botanik (*9. listopadu 1902)
21. července –Jarmila Urbánková, herečka (*26. října 1892)
22. července –Václav M. Havel, pražský stavební podnikatel (*12. září 1897)
24. července –Antonín Moudrý, československý fotbalový reprezentant (*31. ledna 1905)
25. července –Bohumil Joska, československý fotbalový reprezentant (*4. července 1907)
30. července –Josef Borůvka, ministr zemědělství a výživy (*18. prosince 1911)
01. srpna –Vlasta Javořická, spisovatelka (*25. března 1890)
02. srpna –Václav Peřina, malíř (*15. září 1907)
08. srpna –Archibald Václav Novák, cestovatel a spisovatel (*28. dubna 1895)
12. srpna –Stanislav Budín, levicový novinář a spisovatel (*3. března 1903)
17. srpna –Bernard Horst, spisovatel (*15. února 1905)
18. srpna –Karel Maiwald, ekonom a politik (*3. října 1902)
23. srpna –Miloš Willig, herec (*28. ledna 1921)
03. září –Marie Marčanová, překladatelka (*3. října 1892)
04. září –František Dlouhán, spisovatel a překladatel (*21. března 1906)
09. září –Václav Křístek, diplomat a profesor českého jazyka (*30. srpna 1918)
16. září –Jaromír Vraštil, malíř, řezbář a grafik (*16. května 1922)
17. září –Miloslav Kabeláč, hudební skladatel a pedagog (*1. srpna 1908)
19. září –Václav Zelenka, cestovatel, orientalista a hudebník (*11. února 1892)
20. září
- Emil Buchar, astronom a geodet (*4. srpna 1901)
- Ludvík Svoboda, československý prezident (*25. listopadu 1895)
29. září –Lubomír Železný, hudební skladatel (*16. března 1925)
01. října –Oto Dub, zakladatel moderní hydrologie (*11. října 1902)
14. října –Milda Jakubcová, lotyšská básnířka (*23. května 1899)
16. října –Ján Lichner, československý politik a ministr (*17. února 1897)
17. října –Karel Reiner, hudební skladatel, klavírista a hudební publicista židovského původu (*27. června 1910)
02. listopadu –Toni Schönecker, malíř a grafik, sokolovský rodák (*1. listopadu 1893)
07. listopadu –Karel Method Klement, benediktinský mnich a oblíbený kazatel (*27. listopadu 1889)
18. listopadu –Václav Příhoda, pedagog (*7. září 1889)
22. listopadu –František Kop, profesor církevního práva (*18. srpna 1906)
25. listopadu –Josef III. ze Schwarzenbergu, šlechtic (*3. ledna 1900)
29. listopadu –Josef Urválek, komunistický prokurátor Státního soudu (*1910)
03. prosince –František Kriegel, politik, přední osobnost pražského jara roku 1968 (*10. dubna 1908)
07. prosince –Karel Hrdlička, osobnost československého automobilového průmyslu (*1. března 1888)
10. prosince –Božena Weleková, loutkoherečka a herečka (*8. února 1910)
11. prosince –Rudolf Černý, spisovatel (*14. dubna 1905)
14. prosince –Václav Havel, kanoista (*5. října 1920)
18. prosince –Arnošt Schwarzenberg, kníže z orlické větve roduSchwarzenbergů (*11. listopadu 1892)
23. prosince –Stan Bubenič, esperantista (* *22. března 1904)
28. prosince –Antonín Šatra, hudební skladatel (*21. února 1901)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Sid Vicious († 2. února)

Giulio Natta († 2. května)

Mary Pickford († 29. května)

John Wayne († 11. června)

Louis Chiron († 22. června)

Šin’ičiró Tomonaga († 8. července)

Feodor Lynen († 6. srpna)

Ernst Boris Chain († 12. srpna)

Mika Waltari († 26. srpna)

Louis Mountbatten († 27. srpna)

05. ledna
- Charles Mingus, americký jazzový kontrabasista a skladatel (*22. dubna 1922)
- Halldór Stefánsson, islandský spisovatel (*1. prosince 1892)
09. ledna –Pier Luigi Nervi, italský konstruktér a architekt (*21. června 1891)
11. ledna –Daniel-Henry Kahnweiler, německý obchodník s obrazy, vydavatel a spisovatel (*25. června 1884)
13. ledna –Sabu Martinez, americký hráč nakonga (*14. července 1930)
15. ledna
- Charles W. Morris, americký sémiotik a filozof (*23. května 1901)
- Jang Čung-ťien, čínský paleontolog (*1. června 1897)
19. ledna –Adriana Ángelesová, mexická judistka
21. ledna –Alexej Leonťjev, sovětský psycholog (*18. února 1903)
26. ledna –Nelson Rockefeller, americký státník a politik (*8. července 1908)
27. ledna –Victoria Ocampová, argentinská spisovatelka (*17. dubna 1890)
30. ledna –Béla Czóbel, maďarský malíř (*4. září 1883)
31. ledna –Grant Green, americký jazzový kytarista (*6. června 1935)
02. února –Sid Vicious, anglický rockový hudebník (*10. května 1957)
07. února –Josef Mengele, německý lékař proslulý zvrhlými testy na lidech (*16. března 1911)
08. února
- Dennis Gabor, maďarský a britský fyzik (*5. června 1900)
- Heinrich Klüver, německo-americký experimentální psycholog a neurolog (*25. května 1897)
10. února –Edvard Kardelj, slovinský komunistický politik a státník (*27. ledna 1910)
12. února –Jean Renoir, francouzský režisér, scenárista, producent, herec a spisovatel (*15. září 1894)
15. února –George Dunning, kanadský ilustrátor a filmový animátor (*17. listopadu 1920)
25. února –Henrich Focke, německý průkopník letectví (*8. října 1890)
03. března –Hans Christoph Drexel, německý malíř (*2. dubna 1886)
04. března –Mike Patto, anglický hudebník (*22. září 1942)
09. března
- Jean-Marie Villot, francouzský kardinál státní sekretář (*10. listopadu 1905)
- Andreo Cseh, maďarský esperantista (*1895)
17. března –Jean Monnet, francouzský politik, diplomat a ekonom (*9. listopadu 1888)
02. dubna –Richard Ettinghausen, německý historik umění (*5. února 1906)
04. dubna –Zulfikár Alí Bhutto, pákistánský prezident (*5. ledna 1928)
10. dubna –Nino Rota, italský hudební skladatel (*3. prosince 1911)
16. dubna –Maria Caniglia, italská sopranistka (*5. května 1905)
19. dubna –Wilhelm Bittrich, německý nacistický generál (*26. února 1894)
23. dubna –Doug Rauch, americký baskytarista (*14. září 1950)
30. dubna –Július Révay, ministr dopravy v autonomní vládě Podkarpatské Rusi (*26. června 1899)
02. května –Giulio Natta, italský chemik, Nobelova cena za chemii 1963 (*26. února 1903)
06. května –Karl Wilhelm Reinmuth, německý astronom (*4. dubna 1892)
08. května –Talcott Parsons, americký sociolog (*13. prosince 1902)
09. května –Habíb Elghanian, vůdce íránské židovské komunity (*1909)
10. května –István Bibó, maďarský právník, historik a politolog (*7. srpna 1911)
19. května –Sami Gabra, egyptský egyptolog a koptolog (*24. dubna 1892)
21. května –Blue Mitchell, americký trumpetista (*13. března 1930)
28. května –Frank Fredrikson, kanadský hokejista, olympijský vítěz 1920 (*11. června 1895)
29. května –Mary Pickfordová, kanadská filmová herečka, scenáristka a spisovatelka (*8. dubna 1893)
01. června –Ján Kadár, slovenský filmový scenárista a režisér (*1. dubna 1918)
03. června
- Arno Schmidt, německý spisovatel a překladatel (*18. ledna 1914)
- Roman Suszko, polský logik (*9. listopadu 1919)
04. června –Eric Johansson, německý malíř a grafik (* 29. dubna1896)
05. června –Karina Bell, dánská herečka. (*26. září 1898)
07. června –Forrest Carter, americký spisovatel (*4. září 1925)
08. června –Reinhard Gehlen, německý generál Wehrmachtu (*3. dubna 1902)
11. června –John Wayne, americký herec (*26. května 1907)
12. června –Ferenc Nagy, maďarský politik,předseda vlády (*8. října 1903)
21. června –Angus MacLise, americký hudebník, básník, herec (*4. března 1938)
22. června –Louis Chiron, monacký automobilový závodník (*1899)
24. června –István Örkény, maďarský dramatik a prozaik (*5. dubna 1912)
25. června –Philippe Halsman, americký portrétní fotograf (*2. května 1906)
29. června –Lowell George, americký zpěvák-skladatel, multiinstrumentalista (*13. dubna 1945)
01. července –Vsevolod Bobrov, sovětský hokejista a fotbalista (*1. prosince 1922)
02. července
- Larisa Šepiťková, ruská filmová režisérka (*6. ledna 1938)
- Carlyle Beals, kanadský astronom (*29. června 1899)
03. července –Louis Durey, francouzský skladatel (*27. května 1888)
08. července
- Robert Burns Woodward, americký organický chemik, Nobelova ceny za chemii 1965 (*10. dubna 1917)
- Šin’ičiró Tomonaga, japonský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1965 (*31. března 1906)
12. července
- Georgij Michajlovič Berijev, sovětský letecký konstruktér (*13. února 1903)
- Minnie Riperton, americká zpěvačka a textařka (*8. listopadu 1947)
17. července –Edward Akufo-Addo, prezident Ghany. (*26. června 1906)
21. července –Ludwig Renn, německý spisovatel (*22. dubna 1889)
22. července
- Sándor Kocsis, maďarský fotbalista (*21. září 1929)
- Stein Rokkan, norský politolog a sociolog (*4. července 1921)
23. července –Joseph Kessel, francouzský novinář a spisovatel (*10. února 1898)
24. července –Edward Stachura, polský spisovatel, překladatel, písničkář (*18. srpna 1937)
29. července –Herbert Marcuse, německo-americký filosof a sociolog (*19. červenec 1898)
03. srpna
- Bertil Ohlin, švédský ekonom a politik (*23. dubna 1899)
- Alfredo kardinál Ottaviani, prefektKongregace pro nauku víry (*29. října 1890)
04. srpna –Ivar Johansson, švédský zápasník, olympijský vítěz (*31. ledna 1903)
06. srpna –Feodor Lynen, německý biochemik (*6. dubna 1911)
10. srpna
- David Horovic, guvernér izraelské centrální banky (*1899)
- Walther Gerlach, německý fyzik (*1. srpna 1889)
11. nebo12. srpna –James Gordon Farrell, anglo-irský spisovatel, (*23. ledna 1935)
12. srpna –Ernst Boris Chain, britský biochemik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1945 (*19. června 1906)
14. srpna –Jehošua Rabinovic, ministr financí Izraele (*1911)
21. srpna –Giuseppe Meazza, italský fotbalista (*23. srpna 1910)
24. srpna
- Hanna Reitsch, německá zkušební pilotka (*29. května 1912)
- Bernt Evensen, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (*8. dubna 1905)
- Teddy Smith, americký jazzový kontrabasista (*22. ledna 1932)
25. srpna
- Stan Kenton, americký jazzový klavírista a hudební skladatel (*15. prosince 1911)
- Fedor Fridrich Ruppeldt, slovenský politik, publicista, kulturní historik, překladatel, básník, hudebník a evangelický biskup (*1. června 1886)
26. srpna –Mika Waltari, finský spisovatel (*19. září 1908)
27. srpna –Louis Mountbatten, britský šlechtic, námořní velitel a politik (*25. června 1900)
28. srpna –Konstantin Michajlovič Simonov, ruský spisovatel (*28. listopadu 1915)
06. září –Ronald Binge, britský hudební skladatel (*15. července 1910)
10. září –António Agostinho Neto, první prezident Angoly (*17. září 1922)
14. září –Núr Mohammad Tarakí, prezident a premiér Afghánistánu (*15. července 1916)
24. září –Edward Conze, britsko-německý spisovatel (*18. března 1904)
25. září –Tapio Rautavaara, finský zpěvák, sportovec a herec (*8. listopadu 1915)
22. září
- Charles Ehresmann, francouzský matematik (*19. dubna 1905)
- Otto Frisch, rakouský fyzik (*1. října 1904)
28. září –Lothar Wolleh, německý fotograf (*20. ledna 1930)
03. října
- Claudia Jenningsová, americká modelka a herečka (*20. prosince 1949)
- Nicos Poulantzas, řecký marxistický teoretik (*21. září 1936)
05. října –Ľudmila Pajdušáková, slovenská astronomka (*29. června 1916)
09. října –John Carver Meadows Frost, britský letecký konstruktér (* ?1915)
10. října –József Baló, maďarský patolog (*10. listopadu 1895)
18. října –Virgilio Piñera, kubánský spisovatel (*4. srpna 1912)
19. října –Gleb Travin, ruský cestovatel a dobrodruh (*28. dubna 1902)
22. října –Nadia Boulangerová, francouzská hudební pedagožka, dirigentka, skladatelka (*16. září 1887)
26. října –Pak Čong-hui, prezident Korejské republiky (*14. listopadu 1917)
27. října
- Charles Coughlin, americký katolický kněz, extremistický kazatel (*25. října 1891)
- Germaine Lubin, francouzská sopranistka (*1. února 1890)
30. října
- Rachele Mussoliniová, manželkaBenita Mussoliniho (*11. dubna 1890)
- Barnes Wallis, britský vědec a vynálezce (*26. září 1887)
01. listopadu –Mamie Eisenhowerová,první dáma USA jako manželka prezidentaDwighta D. Eisenhowera (*14. listopadu 1896)
04. listopadu –Jurij Krylov, sovětský hokejový reprezentant (*11. března 1930)
08. listopadu –Wilfred Bion, britský psychoanalytik (*8. září 1897)
10. listopadu –Friedrich Torberg, rakouský a československý spisovatel (*16. září 1908)
16. listopadu –Rachel Jana'it Ben Cvi, izraelská spisovatelka, manželka prezidentaJicchak Ben Cvi (*1886)
17. listopadu –John Glascock, britský baskytarista rockové skupiny Jethro Tull (*2. května 1951)
25. listopadu –Hermann Gehri, švýcarský zápasník, olympijský vítěz 1924 (*26. července 1899)
01. prosince –Muhammad Abdel Moneim, egyptský princ (*20. února 1899)
03. prosince –Dhyan Chand, indický pozemní hokejista (*29. srpna 1905)
09. prosince
- Fulton Sheen, americký římskokatolický arcibiskup (*8. května 1895)
- Gerti Deutsch, rakouská fotografka (*19. prosince 1908)
14. prosince –Emil Belluš, slovenský architekt (*19. září 1899)
16. prosince –John Diefenbaker, premiér Kanady (*18. září 1895)
24. prosince –Rudi Dutschke, osobnost německého studentského hnutí pozdních šedesátých let 20. století (*7. března 1940)
27. prosince
- Hafizulláh Amín, afghánský prezident (*1. srpna 1929)
- Grigorij Bojarinov, sovětský plukovník, zabit při obsazování prezidentského sídla vKábulu (*15. února 1922)
30. prosince –Richard Rodgers, americký hudební skladatel (*28. června 1902)

Hlava státu

[editovat |editovat zdroj]

Evropa:

Československo – prezidentGustáv Husák
Vatikán – papežJan Pavel II.
Sovětský svaz – předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemníkKSSS Leonid Iljič Brežněv
Francie – prezidentValéry Giscard d’Estaing
Dánsko – královnaMarkéta II.
Španělsko – králJuan Carlos I.

Ostatní:

Čína – předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupcůJie Ťin-jing
USA – prezidentJimmy Carter

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑ Zima 1979: uhelné prázdniny a TV až od 20.30 hodin – Týden.cz.www.tyden.cz [online]. [cit. 2013-01-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-25.
↑ČST v datech — Československá televize do roku 1992 — Historie — Vše o ČT — Česká televize
↑V Praze se konal IX. sjezd JZD — 1979 — Ve stopách doby — Vyprávěj — Česká televize
↑Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1979/9/12/2.png
↑ŠUSTROVÁ, Petruška.Rok po roce, 1979 [online]. Český rozhlas, 2007-11-11 [cit. 2019-02-23].Dostupné online.
↑CHALUPA, Zdeněk.Dokument režisérky Olgy Sommerové ke čtyřicátému výročí založení VONS na ČT2 [online]. 2018-04-22 [cit. 2019-02-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-24.
↑Košická Petržalka je zelenšia – Spravodajstvo – kosice.korzar.sme.sk

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Kategorie1979 ve Wikizprávách
Galerie1979 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu1979 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1979

[editovat |editovat zdroj]

Dokumentární cyklus České televizeRetro –rok 1979
Pořad staniceČeský rozhlas 6Rok po roce –rok 1979
Rudé právo v archivuÚstavu pro českou literaturu –ročník 59 rok 1979

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1979&oldid=25546200“

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp