Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1973

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 19. stol. •20. století •21. stol.
◄◄ ◄ 1969 •1970 •1971 •1972 •1973 •1974 •1975 •1976 •1977 ► ►►

1973 (MCMLXXIII) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalpondělím.

Události

[editovat |editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam vizKategorie:Události roku 1973

1973
Doprava
1973 v loďstvech 1973 v dopravě 1973 v letectví
Kultura
1973 ve filmu 1973 v hudbě 1973 ve fotografii
Sport
Společnost
←1972 \|1974 →

Československo

[editovat |editovat zdroj]

Demografický vývoj v Česku
1973
Střední stav obyvatel	9 919 519
Narození	182 953
Zemřelí	124 437
Přirozený přírůstek	57 313
Přírůstek stěhováním	4 615
Celkový přírůstek	61 928

Papež Pavel VI. zveřejnil jmenováníbiskupa Trochty kardinálem.
1. ledna –Československá pošta zavedlapoštovní směrovací čísla, která slouží pro strojovou identifikaci dodací pošty, a která zjednodušila a urychlila poštovní služby.
16. ledna – Na Ministerstvu spravedlnostiSlovenské socialistické republiky vBratislavě spáchal invalidní důchodce Ondrej Chámovský bombový útok. Po vstupu do budovy se pachatel dožadoval jednání s ministrem spravedlnosti ohledně průtahů při soudním jednání o výši odškodného za utrpěný pracovní úraz. Pracovník sekretariátu ministerstva se s pachatelem snažil vyjednávat, avšak po neprofesionálním zásahu Veřejné bezpečnosti a samotného ministra spravedlnosti vyjednávání selhalo a Chámovský odpálil s sebou přinesenou výbušninu. Na místě zahynul pachatel a pracovník sekretariátu, další pracovník ministerstva spravedlnosti byl těžce zraněn.^[1]
19. února – Naletišti v Praze – Ruzyni havarovalo ruské letadloTupolev Tu-154 na linceMoskva–Praha. Po dopadu na dohled od haly letiště se stroj vzňal. Katastrofu nepřežilo 66 lidí vč. několika členů doprovodné kapely zpěvačkyEvy Pilarové.^[2]
22. února – Jako součást dokončovanéSeverojižní magistrály vPraze byl uveden do provozuNuselský most, tehdy pod názvem Most Klementa Gottwalda. Jeho dokončení výrazně usnadnilo spojení oblasti Krče a Pankráce s centrem města, odlehčilo přetížené dopravě v Nuselské ulici a zároveň do Prahy zaústilo šestiproudovou kapacitní komunikaci pokračující od Spořilova jakodálnice D1. V tubusu mostu pod vozovkou je vedenatrasa metra C.
28. února – Při letecké havárii uŠtětína vPolsku zahynul federální ministr vnitraRadko Kaska.
16.–18. března – VSokolově se pod patronacíSocialistického svazu mládeže konal první ročník festivaluPolitická píseň – nesoutěžní přehlídka interpretů angažovaných písní uspořádaná při příležitosti 25. výročíVítězného února.
22. března –Federální shromáždění zvolilo podruhé prezidentem republikyLudvíka Svobodu.
9. května –Československá televize zahájila pravidelné barevné vysílání ze studia Jezerka v Nuslích.
10. července – Psychicky narušená dvaadvacetiletáOlga Hepnarová úmyslně najela nákladním vozemPraga RN do skupiny osob čekajících na tramvajovém ostrůvku vPraze 7 naStrossmayerově náměstí (přesněji na chodníku ve stanici Kamenická na třídě dr. Milady Horákové). Následkům zranění podlehlo celkem 8 osob. Jako motiv svého činu uvedla Hepnarová touhu po pomstě společnosti. V roce 1974 bylaMěstským soudem v Praze odsouzena k trestu smrti a v roce 1975 popravena.
23. července – Ozbrojenývojín základní služby Antonín Daněk zběhl v nočních hodinách ve značně podnapilém stavu z kasáren vKroměříži a ukradenýmvojenským transportérem vyrazil značnou rychlostí směrem naZdounky,Střílky,Bučovice aRousínov. V obcích způsobil materiální škody. Z Rousínova, kde vykradl trafiku, pokračoval ve směruVyškov,Bohdalice aBučovice. V zatáčce uBohatých Málkovic se transportér převrátil. Ozbrojený vojín se vydal pěšky směrem k obci. Po cestě se střetl s vozidlem Útvaru civilní obrany Bučovice, jehož posádku pod pohrůžkou zastřelením přinutil vystoupit. Na křižovatce u obceKojátky ho dostihla další vozidlabučovické posádky s nedostatečně vyzbrojenými a informovanými vojáky. Daněk zahájil proti vozidlům ostrou palbu, při níž usmrtil 3 osoby. Poté pod pohrůžkou zastřelení přinutil vystoupit osádku okolo projíždějícího osobního auta, které uloupil a vrátil se domů, doCvrčovic u Zdounek. Za spáchané činy byl dne 13. září 1973Vyšším vojenským soudem vTáboře na veřejném líčení vBrně odsouzen (opětovně potvrzeno dne 26. října 1973) ktrestu smrti^[3] a dne 21. prosince 1973 popraven.^[4]
21. září – Na vrcholuJeštědu nadLibercem byl slavnostně otevřentelevizní vysílač a hotel s restaurací ve tvaru rotačního hyperboloidu, dílo libereckého architektaKarla Hubáčka. Stavba je od roku 2005Národní kulturní památkou.
25. září – V reakci na vojenský puč a nástup k moci fašistického diktátoraAugusta Pinocheta přerušilo Československo diplomatické styky sChile.
28. září – V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha sloužil tehdejší světící biskup pražskýFrantišek Tomášek a světící biskup litoměřický kardinálŠtěpán Trochta za účasti více než desetitisíc věřících jubilejní mši k tisícímu výročí založení pražského biskupství.
1. října – Byl ukončen provoz na posledníúzkorozchodné trati na Ostravsku.
16. listopadu – V československých kinech měla premiéru filmová pohádkaTři oříšky pro Popelku režiséraVáclava Vorlíčka natočená v koprodukci sNDR. V hlavních rolích vystoupiliLibuše Šafránková aPavel Trávníček.
24. listopadu – V prostoruželezniční stanice Kolín vybuchla odstavená cisternaSpolany Neratovice uchovávající pravděpodobně kapalnýchlór (nicméně druh plynu není dodnes zcela zřejmý, existují i domněnky, že se jednalo o některý z bojových plynů). Přibližně 3 tuny plynu unikly do ovzduší a zamořily i přilehlý objekt nádraží. 138 osob se přiotrávilo, 8 lidí následkům otravy podlehlo.^[5] K nehodě došlo okolo 18. hodiny, kdy se v prostoru nádraží pohybovalo již menší množství lidí.
11. prosince – V Praze byla podepsána Smlouva o vzájemných vztazích meziČSSR aNSR. Nejvýznamnějším bodem jejího obsahu bylo uznáníMnichovské dohody z roku 1938 za neplatnou. Smlouva přispěla alespoň k částečnému zlepšení vztahů obou států, byly obnoveny diplomatické styky.
13. prosince – V ubytovně n. p. Plastimat na sídlišti Východ vTachově došlo v nočních hodinách k výbuchusvítiplynu a k rozsáhlému požáru, kterému podlehlo 47 lidí.

Svět

[editovat |editovat zdroj]

1. ledna – Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo oVelkou Británii,Irsko aDánsko.
27. ledna –Vietnamská válka: Byly podepsány mírovéPařížské dohody.
23. ledna – Vybuchla sopkaEldfell na islandském ostrověHeimaey.
29. března –Vietnamská válka: USA stáhly svá vojska zVietnamu.
4. dubna – Bylo otevřenoSvětové obchodní centrum na Dolním Manhattanu v New Yorku.
18. června – Americký prezidentRichard Nixon se v Bílém domě setkal sLeonidem Iljičem Brežněvem.
10. července – Byla vyhlášena nezávislost Bahamských ostrovů na Spojeném království.
17. srpna – Záplavy vPákistánu.
11. září – GenerálAugusto Pinochet převzalvojenským převratem moc vChile.
15. září –Karel XVI. Gustav korunovánšvédským králem.
6. října – ZačalaJomkipurská válka. KoaliceEgypta aSýrie za podpory dalších arabských zemí zahájila o nejvýznamnějšímžidovském svátkuJom kipur překvapivý útok naIzrael v oblastiSuezského průplavu a naGolanských výšinách.
20. října – KrálovnaAlžběta II. oficiálně otevřelaoperu v Sydney. První divadelní představení bylo odehráno již28. září 1973.
22. října –Jomkipurská válka: Ve večerních hodinách vyjádřila Sýrie souhlas s podmínkami příměří přednesenýmiRB OSN.
23./28. října – Byl proveden pokus o loupež v bance Kreditbank na stockholmském náměstíNorrmalmstorg – později popsán tzv.stockholmský syndrom.
25. října –Jomkipurská válka: V platnost definitivně vstoupilo příměří a válka na sinajské frontě skončila.
4. listopadu – První většíropný šok po letech poválečného hospodářského rozkvětu.
8. listopadu –Tresčí války: Velká Británie se zavázala omezit rybolov jen na některé oblasti uIslandu a snížit objem úlovků.
12. prosince – Ve Francii byl do veřejně sítě poprvé zapojen rychlýmnoživý reaktorPhénix s výkonem 250 MW chlazený sodíkem.
15. prosince –Americká psychiatrická společnost (APA) odstranilahomosexualitu ze svého seznamuDSM-II.
Norsko odmítlo členství vEU (referendum).
Byla spuštěnaEurodicautom – databáze obsahující terminologii EU.
Vznikla WorldTaekwondo Federation (WTF).
Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavýpuč vAfghánistánu.
Ekvádor členemOrganizace zemí vyvážejících ropu.
Nový Zéland členemOrganizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

James Gordon Farrell dostalMan Bookerova cenu zaObléhání Krišnapuru.
7. března – Byla poprvé pozorovánaKohoutkova kometa.
6. dubna –NASA vypustila vesmírnou sonduPioneer 11.
14. května – NASA vypustila svoji první družicovou stanici –Skylab.
1. listopadu –Premiéra česko-německého filmuTři oříšky pro Popelku režiséraVáclava Vorlíčka.
Pro počítače vytvořenografické uživatelské rozhraní WIMP v laboratořích firmyXerox.
Zdeněk Podskalský natáčí filmový muzikálNoc na Karlštejně.
Světovou módu mezi mládeží již po několik let ovládají džínsy a džínové komplety.
V Praze se uskutečňuje mezinárodní módní přehlídka zemí RVHP.

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1973.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Kateřina Neumannová (* 15. února)

Jitka Schneiderová (* 23. března)

Filip Blažek (* 21. srpna)

15. ledna –Tomáš Galásek, fotbalista
31. ledna –Jaroslav Plesl, novinář
4. února –Lenka Chalupová, spisovatelka
6. února –Aleš Valenta, sportovec
7. února –Andrej Anastasov, redaktor
13. února –Bohuslav Pixa, fotbalista
14. února –Hynek Čermák, herec
15. února
- Kateřina Neumannová, lyžařka
- Milan Šimáček, dětský herec
18. února –Václav Šálek, český fotograf
19. února –Simona Krainová, topmodelka a moderátorka
21. února –Simona Babčáková, herečka
27. února –Eva Leinweberová, herečka
5. března –Simona Luftová, učitelka a politička
10. března –Eva Herzigová, modelka, herečka
17. března –Radůza, zpěvačka
24. března –David Moravec, lední hokejista
30. března –Jan Koller, fotbalista
11. dubna –Libor Kotačka, fyzikální inženýr v oblasti hologramů
19. dubna –Radim Kalvoda, herec
25. dubna –Pavel Šporcl, houslista
26. dubna –Miroslav Adámek, politik
29. dubna –Stanislav Řezáč, běžec na lyžích, specialista na dlouhé vzdálenosti
30. dubna –Hana Dariusová, reprezentantka ve veslování
6. května –Aleš Háma, herec
7. května –Petra Čumplová, házenkářka
9. května –Marek Taclík, herec
10. května –Zuzana Koubková, spisovatelka
17. května –Petr Gabriel, fotbalista
24. května –Vladimír Šmicer, fotbalista
26. května –Magdalena Kožená, operní pěvkyně
7. června –Robert Sedláček, režisér
11. června –Daniel Reisiegel, politik
13. června –Roman Zach, herec
14. června –Martin Preiss, herec a dabér
16. června –Vít Kolář, novinář, diplomat a manažer
20. června –Petr Blažek, historik
23. června –Lenka Zbranková, herečka
25. června –Milan Hnilička, hokejový brankář
27. června –Sabina Slonková, novinářka
3. července –Lumír Olšovský, herec
12. července –Jaroslav Poříz, ekonom
24. července –Zuzana Stivínová, herečka
25. července –René Decastelo, spisovatel
29. července –František Babka, basketbalista
2. srpna –Jiří Zídek, basketbalista
10. srpna –Kryštof Nohýnek, herec
12. srpna –Ladislav Nosek, horolezec (†22. ledna 2017)
19. srpna
- Adéla Gondíková, herečka
- Antonín Šimčík, historik, muzeolog a pedagog
21. srpna
- Filip Blažek, herec a dabér
- Josef Kotásek, právník a vysokoškolský pedagog
28. srpna –Marek Ošťádal, politik, grafik a hudebník
5. září –Jan Dlask, vysokoškolský učitel, literární teoretik a překladatel (†21. prosince 2023)
6. září –Barbora Kroužková, rozhlasová a televizní novinářka a moderátorka
9. září –Eduard Zubák, tanečník
14. září –Petr Jákl, režisér
15. září –Svatopluk Sem, operní pěvec
22. září –Kamil Damašek, atlet
24. září –Klára Doležalová, moderátorka
27. září –Vratislav Lokvenc, fotbalista
29. září
- Jiří Strach, režisér a herec
- Jan Kareš, horolezec, fitness trenér a rekordman
5. října –Rosana Elisabeth de Montfort, malířka, sochařka a galeristka
10. října –Jiří Skála, fotbalista a fotbalový trenér
1. listopadu –Alice Bendová, modelka, herečka a moderátorka
10. listopadu –Patrik Berger, fotbalista
15. listopadu –Jan Řehula, triatlonista
5. prosince –Vít Bárta, podnikatel a politik
27. prosince –Josef Melen, zpěvák
? –Jan Czudek, církevní hodnostář a vysokoškolský pedagog

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Matteo Salvini (* 9. března)

Zuzana Čaputová
(* 21. června)

Paula Radcliffová
(* 17. prosince)

11. ledna –Rockmond Dunbar, americký herec
12. ledna –Shooty, slovenský karikaturista
14. ledna –Giancarlo Fisichella, italský pilot F1
17. ledna –Cuauhtémoc Blanco, mexický politik a bývalý fotbalista
23. ledna –Tomas Holmström, švédský lední hokejista
31. ledna –Portia de Rossi, australská herečka
4. února –Oscar de la Hoya, americký boxer mexického původu
9. února –Světlana Boginská, běloruská sportovní gymnastka
10. února –Gunn-Rita Dahle Flesjå, norská cyklistka
18. února –Claude Makélélé, francouzský fotbalista
19. února –Abat Schynybekov, kazašský politik
22. února –Šota Arveladze, gruzínský fotbalista a trenér
26. února –André Tanneberger alias ATB, světovýtrance Dj
4. března –Penny Mordauntová, britská politička
9. března –Matteo Salvini, italský politik
16. března –Spencer Platt, americký fotograf
23. března –Bojana Radulovicsová, maďarská házenkářka
24. března –Jim Parsons, americký herec
26. března –Matt Burke, australský ragbista
2. dubna –Jo'el Chason, izraelský politik
16. dubna
- Akon, senegalsko-americký zpěvákR&B
- Andreas Bindhammer, německý sportovní lezec
19. dubna
- Patrice Estanguet, francouzský vodní slalomář a kanoista
- George Gregan, australský ragbista
21. dubna –Steve Backshall, britský dobrodruh a přírodovědec
25. dubna –Barbara Rittnerová, německá tenistka
28. dubna –Čang En-chua, čínský fotbalista (†29. dubna 2021)
30. dubna –Jekatěrina Juševová, ruská sportovní šermířka
9. května –Tegla Loroupeová, keňská vytrvalostní běžkyně
10. května –Rüştü Reçber, turecký fotbalový brankář
12. května –Lutz Pfannenstiel, německý fotbalový brankář
17. května –Mario Ledesma, argentinský ragbista
23. května –Jif'at Saša-Biton, izraelská politička
24. května –Ruslana Lyžyčko, ukrajinská zpěvačka
27. května –Alessandro Cambalhota, brazilský fotbalista
31. května –Dominique Monamiová, belgická tenistka
1. června –Frédérik Deburghgraeve, belgický plavec
03. června
- Łukasz Kamiński, polský historik
- Patrik Tkáč, slovenský podnikatel, zakladatel společnostiJ&T
- Dodo Gombár, slovenský režisér
09. června –Anna Ferniová, italská sportovní šermířka
21. června –Zuzana Čaputová, slovenská prezidentka
28. června –Frost, norský bubeník black metalové skupinySatyricon a skupiny1349
3. července –Ólafur Stefánsson, islandský házenkář
4. července –Jan Magnussen, dánský automobilový závodník
16. července –Marcus Pretzell, německý právník a politik
20. července –Haakon Magnus, korunní princ norský
21. července –Mike James, kanadský ragbista
22. července –Daniel Jones, australský hudebník a skladatel
24. července –Daniel Günther, německý politik
25. července –Dani Filth, vokalista metalové skupiny Cradle of Filth
26. července –Kate Beckinsale, anglická herečka
30. července –Markus Näslund, švédský lední hokejista
31. července –Jacob Aagaard, skotský šachový velmistr
3. srpna –Daniel Stephan, německý házenkář
10. srpna –Daidžiró Takakuwa, japonský fotbalista
15. srpna –Natalja Sazanovičová, běloruská sedmibojařka a halová pětibojařka
19. srpna –Mette-Marit Norská, norská korunní princezna
27. srpna –Soňa Norisová, slovenská herečka
30. srpna –Claudia Bokelová, německá sportovní šermířka
2. září –Jason Blake, americký lední hokejista
6. září
- Jurij Vasiljevič Šatunov, ruský zpěvák a sólista skupinyLaskovij Maj (†23. června 2022)
- Alessandro Troncon, italský ragbista
- Nikola Grbić, srbský volejbalista
7. září –Vincenzo Carabetta, francouzský judista
8. září –Lorraine Fentonová, jamajská sprinterka na 400 metrů
10. září –Deniz Yücel, německo-turecký novinář
12. září –Paul Walker, americký herec (†30. listopadu 2013)
19. září –Cristiano da Matta, brazilský pilot formule 1
22. září –Rafał Górski, polský historik, spisovatel,anarchista a odborový aktivista (†4. července 2010)
25. září –Bridget Marquardt, americká modelka a herečka
27. září –Margot Abascalová, francouzská herečka
28. září –Matteo Buzzanca, italský hudební skladatel a producent
6. října
- Ioan Gruffudd, velšský herec
- Armen Mkrtčjan, arménský zápasník
6. listopadu –Simon Mol, kamerunský novinář, spisovatel a politický aktivista (†10. října 2008)
9. listopadu –Éric Boullier, ředitel týmu formule 1McLaren Honda
11. listopadu –Jason White, americký kytarista
13. listopadu –Gabriel Rijad Mulamuhič, slovenský římskokatolický kněz
15. listopadu –Konstantin Savčiškin, ruský judista
7. prosince –Džunko Ozawaová, japonská fotbalistka
9. prosince –Vénuste Niyongabo, burundský altet
14. prosince –Boris Henry, německý oštěpař
16. prosince –Sergiy Ossovich, ukrajinský sprinter
17. prosince –Paula Radcliffová, britská vytrvalostní běžkyně
24. prosince –Stephenie Meyerová, americká spisovatelka
? –Malcolm Smith, britský sportovní lezec
? –Amit Peled, izraelský violoncellista
? –Roar Lishaugen, norský bohemista

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1973.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Jaroslav Stránský († 13. srpna)

01. ledna –František Běhounek, fyzik, cestovatel a spisovatel (*28. října 1898)
03. ledna –Josef Panáček, amatérský historik (*5. prosince 1900)
08. ledna –Karel Podrazil, fotbalový reprezentant (*2. ledna 1905)
09. ledna –Ladislav Babůrek, malíř (*23. srpna 1911)
11. ledna
- Josef Frič, básník (*8. ledna 1900)
- Rudolf Kubín, hudební skladatel a rozhlasový režizér (*10. ledna 1909)
19. ledna –Jaroslav Hrbek, legionář a československý generál (*9. července 1892)
22. ledna –František Sátora, ekonom, ředitelŠkodových závodů (*22. května 1893)
25. ledna –Jan Čep, spisovatel (*31. prosince 1902)
26. ledna –Karel Podrazil, fotbalový reprezentant (*2. ledna 1905)
27. ledna –František Navara, matematik a fyzik (*2. března 1901)
03. února –Vojtěch Sedláček, malíř (*9. září 1892)
12. února –Josef Šinovský, spisovatel (*14. července 1902)
17. února –Josef Ludvík Fischer, filozof a sociolog (*6. listopadu 1894)
24. února –Erich Srbek, fotbalový reprezentant (*4. června 1908)
26. února –Antonín Fivébr, malíř a fotbalista (*22. prosince 1888)
28. února –Bohumil Bednařík, voják a velitel výsadkuChalk (*20. srpna 1911)
06. března –František Jílek-Oberpfalcer, jazykovědec, vysokoškolský pedagog a překladatel (*9. srpna 1890)
09. března –Jan Bechyně, entomolog (*19. září 1920)
10. března –Ivan Dérer, politik, ministr několika vlád (*2. března 1884)
16. března –Jaroslav Švehlík, herec (*9. dubna 1930)
20. března –Karel Sup, malíř (*27. ledna 1897)
31. března –Ota Pavel, prozaik a novinář (*2. července 1930)
04. dubna –Jan Svoboda, jazykovědec (*26. prosince 1899)
09. dubna –Josef Pavel, ministrem vnitra Československé socialistické republiky (*18. září 1908)
11. dubna –Rudolf Procházka, partyzánský velitel (*10. dubna 1913)
13. dubna –Karel Böhm, právník, hudební skladatel a dirigent (*12. ledna 1890)
24. dubna –Karel Kotas, architekt (*20. ledna 1894)
26. dubna –Hans Hofer, česko-rakouský herec a režisér (*12. dubna 1907)
28. dubna –Vratislav Blažek, textař a dramatik (*31. srpna 1925)
30. dubna –Václav Renč, básník a dramatik (*18. listopadu 1911)
07. května –Egon Hostovský, spisovatel (*23. dubna 1908)
11. května –Josef Holub, houslový virtuos a hudební skladatel (*23. února 1902)
14. května –Willibald Gatter, německo-český automobilový konstruktér (*12. prosince 1896)
20. května –Božena Machačová-Dostálová, politička, ministryně (*25. září 1903)
21. května –František Bartoš, hudební skladatel (*13. června 1905)
26. května –Ladislav Žák, malíř a architekt (*25. června 1900)
04. června –Jan Koželuh, československý tenista (*29. ledna 1904)
08. června –Vítězslav Vejražka, herec (*9. května 1915)
13. června –František Suchý Pražský, hudební skladatel a spisovatel; sběratel a upravovatel lidových písní (*21. dubna 1891)
14. června –Jan Stallich, kameraman (*19. března 1907)
15. června –Antonín Pospíšil, politik (*10. června 1903)
20. června –Antonín Hnízdo, přírodovědec (*5. prosince 1906)
03. července –Karel Ančerl, dirigent (*11. dubna 1908)
11. července –Albína Honzáková, představitelka českého ženského hnutí (*7. dubna 1877)
14. července –Otakar Odložilík, historik (*12. ledna 1899)
16. července
- Karel Tihelka, archeolog (*12. července 1898)
- Jaromír Dolanský, komunistický politik, ministr československých vlád (*25. února 1895)
21. července –Eliška Vozábová, jedna z prvních lékařek (*26. června 1874)
23. července –Emilie Paličková, textilní výtvarnice a krajkářka (*2. května 1892)
24. července
- Adolf Hoffmeister, spisovatel, malíř a diplomat (*15. srpna 1902)
- Jaroslav Pejša, hudební skladatel (*3. listopadu 1909)
04. srpna –Karel Neubert, nakladatel a protifašistický odbojář (*29. června 1894)
13. srpna –Jaroslav Stránský, politik, novinář a právník (*15. ledna 1884)
24. srpna –Sláva Vorlová, zpěvačka, klavíristka a hudební skladatelka (*15. března 1894)
14. září
- Vladimír Syrovátka, kanoista, zlato na OH 1936 (*19. června 1908)
- Hubert Slouka, astronom a popularizátor astronomie (*6. února 1903)
29. září –Vlasta Koseová, zakladatelka českého dívčího skautingu (*21. května 1895)
09. října
- Jiří Štaidl, písňový textař, hudebník, divadelní manažer a scenárista (*22. ledna 1943)
- Josef Plíhal, matematik, politik a podnikatel (*12. března 1904)
10. října –Jindřich Groag, advokát (*28. ledna 1893)
15. října –Stanislav Bechyně, architekt a pedagog (*20. července 1887)
17. října –Štefan Kočvara, československý exilový politik (*25. prosince 1896)
18. října –Otakar Sedloň, akademický malíř (*30. srpna 1885)
21. října –Otto Albert Tichý, hudební skladatel, pedagog a varhaník (*14. srpna 1890)
27. října –Václav Kůrka, spisovatel, soudce, redaktor a archivář (*17. října 1902)
30. října –Jan Stanislav Kolár, scenárista, režisér, herec a filmový kritik (*11. května 1896)
02. listopadu –Jiří Verberger, jazzový klavírista (*28. května 1913)
11. listopadu –Ilja Bart, novinář a básník (*17. května 1910)
14. listopadu –Ferenc Szedlacsek, fotbalový reprezentant (*10. října 1898)
18. listopadu –Alois Hába, hudební skladatel a pedagog (*21. června 1893)
24. listopadu –Antonín Perner, fotbalový reprezentant (*29. ledna 1899)
12. prosince –Meda Valentová, herečka (*24. května 1898)
13. prosince –Josef Knap, spisovatel (*28. července 1900)
18. prosince –Ada Nordenová, operní pěvkyně (*14. září 1891)
22. prosince –Ladislav Machoň, architekt (*28. dubna 1888)
24. prosince –František Taiber, vojenský, zkušební a dopravní pilot (*18. listopadu 1909)
29. prosince –Jan Mikolášek, léčitel a znalec bylin (*15. dubna 1887)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Pablo Picasso († 8. dubna)

Lex Barker († 11. května)

Lyndon B. Johnson († 22. ledna)

Ivan Stěpanovič Koněv († 21. května)

Walter Ulbricht († 1. srpna)

Pablo Neruda († 22. září)

David Ben Gurion († 1. prosince)

22. ledna
- Ja'akov Dori, náčelník Generálního štábu Izraelských obranných sil (*8. října 1899)
- Lyndon B. Johnson, prezident Spojených států amerických (*27. srpna 1908)
31. ledna –Ragnar Frisch, norský ekonom, Nobelova cena 1969 (*3. března 1895)
11. února –J. Hans D. Jensen, německý jaderný fyzik, Nobelova cena za fyziku 1963 (*25. června 1907)
18. února –Frank Costello, americký organizovaný zločinec (*26. ledna 1891)
22. února –Katina Paxinou, řecká herečka (*17. prosince 1900)
24. února –Eugen Rosenstock-Huessy, německo-americký právník a historik (*6. července 1888)
28. února –Józef Unrug, polský viceadmirál (*7. října 1884)
02. března –Alina Szapocznikow, polská sochařka (*16. května 1926)
06. března –Pearl S. Bucková, americká spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu (*26. června 1892)
14. března –Howard Hathaway Aiken, počítačový konstruktér (*8. března 1900)
17. března –Charles Delahay, kanadský hokejista (*19. března 1905)
18. března –Johannes Aavik, estonský jazykovědec (*8. prosince 1880)
24. března –Chajim Hazaz, izraelský spisovatel (*16. září 1898)
25. března –Edward Steichen, americký fotograf a malíř (*27. března 1879)
26. března –Noël Coward, anglický hudební skladatel, zpěvák, herec a dramatik (*16. prosince 1899)
27. března –Timo K. Mukka, finsko-laponský spisovatel a malíř (*17. prosince 1944)
30. března –Yves Giraud-Cabantous, francouzský automobilový závodník (*8. září 1904)
08. dubna –Pablo Picasso, španělský malíř (*25. října 1881)
13. dubna –Henry Darger, americký spisovatel a výtvarník (*12. dubna 1892)
14. dubna –Karl Kerényi, maďarský, německy píšící klasický filolog a religionista (*19. ledna 1897)
19. dubna –Hans Kelsen, rakouský právní teoretik (*11. října 1881)
25. dubna –Tanzan Išibaši, japonský ministr financí (*25. září 1884)
27. dubna –Vojtech Adamec, slovenský dirigent a hudební skladatel (*12. července 1926)
28. dubna
- Jacques Maritain, francouzský katolický filozof (*18. listopadu 1882)
- Clas Thunberg, finský rychlobruslař, pětinásobný olympijský vítěz 1924–1928 (*5. dubna 1893)
01. května –Asger Jorn, dánský malíř, sochař a keramik (*3. března 1914)
08. května –Alexander Vandegrift, americký generál (*13. března 1887)
10. května –Karin Smirnoff, finská spisovatelka (*26. února 1880)
11. května –Lex Barker, americký herec (*8. května 1919)
14. května –Raymond Schwartz, francouzský ředitel banky, básník, esperantista, humorista a kabaretiér (*8. dubna 1894)
16. května
- Jacques Lipchitz, francouzsko-americký malíř a sochař (*22. srpna 1891)
- Albert Paris Gütersloh, rakouský malíř a spisovatel (*5. února 1887)
21. května –Ivan Stěpanovič Koněv, maršál Sovětského svazu (*28. prosince 1897)
23. května –Alois Podhajsky, rakouský olympijský medailista v drezuře (*24. února 1898)
24. května –Karl Löwith, německý fenomenologický filozof (*9. ledna 1897)
29. května –Paul Bindel, německý sochař a malíř (*7. ledna 1894)
29. května –P. Ramlee, Malajský herec a zpěvák (*22. března 1929)
01. června
- Maurice Dekobra, francouzský spisovatel (*26. května 1885)
- Joseph André, belgický kněz,Spravedlivý mezi národy (*14. března 1908)
04. června –Maurice René Fréchet, francouzský matematik (*2. září 1878)
08. června
- Tubby Hayes, britský jazzový saxofonista, flétnista a vibrafonista (*30. ledna 1935)
- Walter Dexel, německý malíř a grafik (*7. února 1890)
10. června –Erich von Manstein, německý polní maršál (*24. listopadu 1887)
13. června –Ľudovít Benada, předsedaSlovenské národní rady (*23. srpna 1899)
27. června –Ida Mettová, ruská anarchistická spisovatelka (*20. července 1901)
30. června –Nancy Mitford, anglická spisovatelka (*28. listopadu 1904)
02. července –Ferdinand Schörner, velitel německé armády Protektorátu Čechy a Morava (*12. června 1892)
06. července –Otto Klemperer, německý dirigent a hudební skladatel (*14. května 1885)
07. července –Max Horkheimer, německý sociální filozof (*14. února 1895)
08. července
- Ben Cijon Dinur, rabín a izraelský politik (*2. ledna 1884)
- Gene L. Coon, americký scenárista a producent (*7. ledna 1924)
10. července –Karl Loewenstein, americký ústavní právník (*9. listopadu 1891)
14. července –Clarence White, americký kytarista a zpěvák (*7. června 1944)
20. července –Bruce Lee, americký herec (*17. listopadu 1940)
23. července –Naciye Suman, první turecká muslimská žena, která se stala profesionální fotografkou (*23. dubna 1881)
24. července –Julián Acuña Galé, kubánský botanik (*27. února 1900)
25. července –Louis Saint-Laurent, premiér Kanady (*1. února 1882)
29. července –Henri Charrière, francouzský vrah a spisovatel (*16. listopadu 1906)
30. července –Árif al-Árif, novinář, historik a starostaVýchodního Jeruzaléma (*1891)
31. července –Annibale Bergonzoli, italský generál za druhé světové války (*1. listopadu 1884)
01. srpna
- Walter Ulbricht, německý komunistický politik (*30. června 1893)
- Gian Francesco Malipiero, italský hudební skladatel (*18. března 1882)
02. srpna –Jean-Pierre Melville, francouzský filmový režisér a herec (*20. října 1917)
06. srpna
- Memphis Minnie, americká bluesová zpěvačka (*3. června 1897)
- Fulgencio Batista, kubánský diktátor (*16. ledna 1901)
08. srpna –Charles Daniels, americký plavec, čtyřnásobný olympijský vítěz 1904–1908 (*24. března 1885)
09. srpna –Donald Peers, velšský zpěvák (*10. července 1908)
10. srpna –Stanisław Popławski, sovětský a polský generál (*22. dubna 1902)
12. srpna
- Karl Ziegler, německý chemik, Nobelova cena za chemii 1963 (*26. listopadu 1898)
- Walter Rudolf Hess, švýcarský fyziolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu (*17. března 1881)
16. srpna –Selman Abraham Waksman, americký biochemik (*22. července 1888)
17. srpna –Conrad Aiken, americký spisovatel (*5. srpna 1889)
31. srpna –John Ford, americký filmový režisér (*1. února 1894)
02. září –John Ronald Reuel Tolkien, spisovatel, lingvista, tvůrce knihyPán prstenů (*3. ledna 1892)
11. září
- Edward Evan Evans-Pritchard, britský sociální antropolog (*21. září 1902)
- Salvador Allende, chilský prezident, spáchal sebevraždu při státním převratu (*26. června 1908)
15. září –Gustav VI. Adolf, král švédský (*11. listopadu 1882)
16. září –Víctor Jara, chilský básník, zpěvák a hudební skladatel (*28. září 1932)
18. září –Théo Lefèvre, premiér Belgie (*17. ledna 1914)
19. září –Gram Parsons, americký hudebník (*5. listopadu 1946)
20. září –Ben Webster, americký jazzový saxofonista a hudební skladatel (*27. března 1909)
21. září –Lidija Andrejevna Ruslanova, ruská zpěvačka lidových písní (*27. října 1900)
23. září –Pablo Neruda, chilský básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu (*12. července 1904)
24. září –Nikolaj Nikolajevič Žukov, ruský sovětský malíř, grafik a ilustrátor (*2. prosince 1908)
26. září –Anna Magnani, italská herečka (*7. března 1908)
27. září –Štefan Osuský, československý a slovenský politik a diplomat (*31. března 1889)
29. září –Wystan Hugh Auden, britský básník (*21. února 1907)
30. září
- Paavo Talvela, finský generál (*19. ledna 1897)
- Marie Terezie Henrieta z Lichtenštejna, knížecí princezna (*14. ledna 1908)
02. října –Paavo Nurmi, finský běžec, vytrvalec (*13. června 1897)
06. října –François Cevert, francouzský automobilový závodník (*25. února 1944)
08. října –Gabriel Marcel, francouzský spisovatel, dramatik a filozof (*7. prosince 1889)
10. října –Ludwig von Mises, rakouský ekonom (*29. září 1881)
12. října –Peter Aufschnaiter, rakouský horolezec, geograf a kartograf (*2. listopadu 1899)
16. října
- Emil Voigt, britský olympijský vítěz v běhu na 5 mil (*31. ledna 1883)
- Gene Krupa, americký bubeník a hudební skladatel (*15. ledna 1909)
17. října –Ingeborg Bachmannová, rakouská spisovatelka (*25. června 1926)
18. října –Leo Strauss, americký politický filozof (*20. září 1899)
22. října –Pablo Casals, katalánský violoncellista a dirigent (*29. prosince 1876)
25. října –Abebe Bikila, etiopský atlet, dvojnásobný olympijský vítěz v maratonu (*7. srpna 1932)
26. října –Semjon Michajlovič Buďonnyj, ruský sovětský vojevůdce, hrdinaruské občanské války (*25. dubna 1885)
11. listopadu –Artturi Ilmari Virtanen, finský chemik, Nobelova cena 1945 (*15. ledna 1895)
13. listopadu –Elsa Schiaparelliová, italská oděvní návrhářka (*10. září 1890)
16. listopadu –Alan Watts, anglický básník, filozof a spisovatel (*6. ledna 1915)
18. listopadu –Peter Thomas McKeefry, kardinál (*3. července 1899)
24. listopadu –Nikolaj Iljič Kamov, letecký konstruktér (*14. září 1902)
26. listopadu –Ašer Chiram, izraelský architekt (*17. prosince 1897)
01. prosince –David Ben Gurion, izraelský politik, první premiér samostatnéhoIzraele (*16. října 1886)
04. prosince –Lauri Lehtinen, finský olympijský vítěz v běhu na 5000 metrů (*10. srpna 1908)
06. prosince –Isabela Rakousko-Těšínská, rakouská arcivévodkyně (*17. listopadu 1888)
17. prosince
- Amleto Giovanni Cicognani, italský kardinál a státní sekretář (*24. února 1883)
- Charles Greeley Abbot, americký astrofyzik (*31. května 1872)
20. prosince
- Bobby Darin, americký zpěvák, skladatel, hudebník a herec (*14. května 1936)
- Luis Carrero Blanco, španělský admirál a politik (*4. března 1903)
22. prosince –Michael Stroukoff, americký letecký konstruktér ruské národnosti (*29. ledna 1883)
23. prosince –Gerard Kuiper, nizozemsko-americký astronom (*7. prosince 1905)
25. prosince
- İsmet İnönü, druhý turecký prezident (*24. září 1884)
- Gabriel Voisin, francouzský průmyslník, průkopník letectví (*5. února 1880)
28. prosince –Alexandr Rou, ruský režisér (*24. února 1906)
? –Charles Liblau, polský spisovatel (*1910)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Evropa:

Československo – prezidentLudvík Svoboda
SFR Jugoslávie –Josip Broz Tito
Bulharská LR –Todor Živkov
Maďarská lidová republika –János Kádár (generální tajemníkMSDS)
Rumunsko –Nicolae Ceaușescu
Rakousko –Franz Jonas
NDR –Erich Honecker (Generální tajemníkSED)
- Willi Stoph (předseda státní rady)
NSR
- Willy Brandt (kancléř)
- Gustav Heinemann (prezident)
Polská lidová republika
- Edward Gierek
Litevská SSR –Antanas Sniečkus
Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětuNikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemníkKSSS Leonid Iljič Brežněv
Francie – prezidentGeorges Pompidou
Španělsko –Francisco Franco
Vatikán – papežPavel VI.

Ostatní:

Japonsko – CísařŠówa
Čína – (úřadující) předseda ČLRTung Pi-wu
USA – prezidentRichard Nixon
OSN/UN –Kurt Waldheim

Stavby a stavitelství

[editovat |editovat zdroj]

Skončila stavbaKoupaliště Stražisko.

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑ teror.kriminalistika.eu [online]. [cit. 2022-12-30].Dostupné online.
↑ Seriál: Nezkušení piloti a složité ruské letadlo zabili na Ruzyni 66 lidí.iDNES.cz [online]. 2012-02-21 [cit. 2022-12-30].Dostupné online.
↑ Zběsilá jízda skončila masakrem.Vyškovský deník. 2009-04-10.Dostupné online [cit. 2022-12-30].
↑Rudé právo (22.12.1973): Trest smrti vykonán [online].Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky,v. v. i. [cit. 2023-07-28].Dostupné online.
↑http://www.ipoint.cz/zpravy/4913335-jak-to-vlastne-bylo-s-uniky-chloru-ve-spolane-unipetrol-komentuje-vysledky-hloubkove-proverky/^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Galerie1973 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu1973 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1973

[editovat |editovat zdroj]

Dokumentární cyklus České televizeRetro –rok 1973
Pořad staniceČeský rozhlas 6Rok po roce –rok 1973
Rudé právo v archivuÚstavu pro českou literaturu –ročník 53 rok 1973

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1973&oldid=25071812“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp