Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1972

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 19. stol. •20. století •21. stol.
◄◄ ◄ 1968 •1969 •1970 •1971 •1972 •1973 •1974 •1975 •1976 ► ►►

1972 (MCMLXXII) byl přestupnýrok, který dlegregoriánského kalendáře započalsobotou 1. ledna a skončil v neděli 31. prosince.

Události

[editovat |editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam vizKategorie:Události roku 1972

1972
Doprava
1972 v loďstvech 1972 v dopravě 1972 v letectví
Kultura
1972 ve filmu 1972 v hudbě 1972 ve fotografii
Sport
Společnost
←1971 \|1973 →

Československo

Mezi toky řekÚpa aMetuje jižně odČeské Skalice vokrese Náchod veVýchodočeském kraji byla dokončena a napuštěnavodní nádrž Rozkoš, která je pro svoji rozlohu přes 10 km² nazývána také jako „Východočeské moře“. Příprava stavby byla zahájena již v roce1951, avšak po roce byla ukončena a opětovně se rozjela až v roce1964. Je napájena přivaděčem vody z řeky Úpy podBabiččiným údolím a duplicitním přivaděčem z Metuje, odtok je zajištěn prostřednictvím Rozkošského potoka do řeky Metuje v prostoru obceVelká Jesenice. Celkové náklady na výstavbu dosáhly bezmála 100 mil. Kčs.^[1]
1. ledna – Bylo výrazně rozšířeno území hlavního městaSlovenské socialistické republiky Bratislavy. ZeZápadoslovenského kraje, okr. Bratislava-vidiek byly připojenyPodunajské Biskupice,Vrakuňa,Devín,Devínska Nová Ves,Záhorská Bystrica,Čunovo,Jarovce aRusovce. Bratislava tak dosáhla dnešního územního rozsahu.
27. ledna – V letadle Jugoslávských aerolinií (let JAT 367) na linceStockholm –Bělehrad explodovala po 16. hodině nálož a stroj se zřítil do prostoru obceSrbská Kamenice vokrese Děčín. Na místě zahynulo 27 cestujících a členů posádky. Neštěstí přežila letuškaVesna Vulovićová, která se stala jedinou osobou na světě přeživší pád z výšky přes 10 km. K umístění nálože se přihlásila chorvatská organizace národního odporuUstaša.
7.–22. dubna – V Praze se konaloMistrovství světa v ledním hokeji, na němž mužstvo Československa získalo zlatou medaili.
18. dubna – Únosci Karel Doležal a Antonín Lerch sezmocnili letadla Slovair na lincePraha –Mariánské Lázně a pod pohrůžkou zastřelení a odpálení výbušniny donutili piloty letadla změnit směr letu doNorimberka. Během únosu postřelil Karel Doležal prvního z pilotů. Po přistání v Norimberku se cestující i členové posádky vrátili zpět do Československa, únosci byli v Německu odsouzeni k 7 letům odnětí svobody a později získali vNSR politický azyl.
3. května – VOtrokovicích naZlínsku byla při příležitosti výročí osvobození městaRudou armádou otevřena novápneumatikárna n. p. Rudý říjen. Závod, který vznikl na ploše 13 ha, měl mít dostatečnou kapacitu pro zásobování Československa kvalitními, tehdy nedostatkovýmipneumatikami. Slavnostního otevření se při příležitosti své návštěvyJihomoravského kraje zúčastnil také generální tajemníkÚV KSČ Gustáv Husák.^[2]
31. května –1. června – Nazámku na Dobříši byl ustaven prorežimně orientovanýSvaz českých spisovatelů. Do jeho čela byl jmenovánJan Kozák.
8. června – Skupina 10 lidí ve snaze emigrovat dozápadního Německa unesla letadlo na linceMariánské Lázně –Praha. Při únosu jeden z pachatelů zastřelil kapitána letadla Ján Mičicu. Skupina si poté hrubým násilím na druhém pilotovi vynutila přistání veWeidenu.^[3] Mimořádná brutalita činu vyvolala opovržení i v západních zemích.^[4] Německé úřady všechny účastníky zatkly, hlavní organizátor a vrah Lubomír Adamica se 14. ledna 1973 oběsil ve vazbě,^[5] ostatní byli v prosinci 1973 německým soudem odsouzeni k 5–12 letům vězení.^[6]
červenec – srpen – Probíhaly soudní procesy se 47 představiteli domácí opozice, kteří byli dohromady odsouzeni k 118 letům odnětí svobody.
26. srpna – VBratislavě byl při příležitosti blížícího se výročíSNP uveden do provozuMost Slovenského národního povstání, který se stal významnou dominantou města. Otevření se zúčastnil také generální tajemník ÚV KSČ, bratislavský rodák, Gustáv Husák spolu s nejvyššími představiteliKomunistické strany Slovenska. Součástí architektonicky hodnotného mostu je vyhlídková kavárna umístěná na vrcholu pylonu mostu ve výšce 85 m nad úrovní vozovky. Po mostě je vedena významná čtyřproudová silniční komunikace spojující centrum Bratislavy s největším sídlištěm vPetržalce.
12.–16. září – Na území ČSSR proběhlo vojenské cvičení armád státůVaršavské smlouvy pod názvem Štít 72.
27.–30. září – Na 1. sjezduSSM v Praze byl kladen zvýšený důraz na aktivní zapojení mládeže do pomoci národnímu hospodářství.
5. října – VNew Yorku se uskutečnilo první kolo jednání očeskoslovensko –amerických vztazích, které vedli ministři zahraničí ČSSR a USA –Bohuslav Chňoupek aWilliam P. Rogers.
16. října – Po 36 letech byl ukončen provoz nejstaršítrolejbusové sítě Československa v Praze. Důvodem bylo naplňování nové koncepce pražské MHD, která počítala s páteřním systémem metra doplněným zejména autobusovou dopravou. Argumentem pro zrušení byla také zastaralost sítě a tehdy ještě levná sovětská nafta, která ekonomicky zvýhodňovala autobusovou doprava. Poslední trolejbus dojezdil na lince 51 odStrahovského stadionu přesKarlovo náměstí na Orionku.
24. října – VJaslovských Bohunicích,okr. Trnava nazápadním Slovensku byla zprovozněnaprvní jaderná elektrárna v ČSSR. Jednalo se o experimentální reaktor označovanýA1 vyrobený ve spolupráci ČSSR a SSSR. Palivem reaktoru byl kovovýuran, moderátorem štěpné reakcetěžká voda a chladicím médiemoxid uhličitý. Budování jaderné elektrárny trvalo více než 14 let – od srpna1958.
13.–14. prosince –Federální shromáždění přijalo zákon o zvýšení přídavků na děti a zavedení novomanželských půjček. Zároveň došlo k razantnímu nárůstu bytové výstavby. V následujících letech byla zaznamenána rekordníporodnost, vrcholu dosáhla v roce 1974, kdy se na územíČeské socialistické republiky narodilo přes 195 tisíc dětí.

Svět

1. ledna –Kurt Waldheim se stalgenerálním tajemníkem OSN.
4. ledna – Za 395 dolarů se začala prodávat prvnívědecká kalkulačka HP-35 značkyHewlett-Packard.
7. ledna – Při havárii letadla společnosti Iberian Airlines na ostrověIbiza zahynulo 104 cestujících.
9. ledna – VHongkongu zničil požár loďRMS Queen Elizabeth.
13. ledna – Při vojenském převratu vGhaně byl svržen premiér Kofi Abrefa Busia.
14. ledna – VDánsku nastoupila na trůn královnaMarkéta II.
20. ledna – Pákistánský prezidentZulfikár Alí Bhutto oznámil začátek budování jaderného programu.
25. ledna – První AfroameričankaShirley Chisholm ohlásila kandidaturu naprezidentku USA.
30. ledna –Pákistán vystoupil zCommonwealthu. (Znovu vstoupil v roce 1989.)
31. ledna – Nanepálský trůn nastoupil králBiréndra.
3. února – Začalyzimní olympijské hry vSapporu, poprvé v Asii.
5. února – Americké letecké společnosti zahájily povinné kontroly cestujících i zavazadel.
15. února – VEkvádoru byl sesazen prezidentJosé María Velasco Ibarra.
17. února – Počet vyrobených modelůVolkswagen Brouk dosáhl 15 007 034, tedy více, nežFord model T.
18. února – VKalifornii byl zrušentrest smrti.
21. února
- Sovětská bezpilotní meziplanetární sondaLuna 20 přistála naMěsíci.
- Prezident USARichard Nixon zahájil osmidenní návštěvuČíny, při které se setkal sMao Ce-tungem.
22. února – Dopravní letadloLufthansy bylo uneseno a zadržováno vAdenu. Za pasažéry je zaplaceno výkupné 16 000 000marek.
23. února – Levicová aktivistkaAngela Davisová byla propuštěna z vězení.
26. února – Sonda Luna 20 přistála na zemi a přivezla 55 g měsíční půdy.
1. března –Římský klub vydal zprávuMeze růstu.
2. března
- Pioneer 10 odstartoval kJupiteru.
- Jean-Bédel Bokassa se stal prezidentemStředoafrické republiky.
26. března – Pod lavinou na hořeFudži zahynulo 19 horolezců.
10. dubna – Víránské provinciiFárs zahynulo okolo 5 000 lidí při zemětřesení o síle 7 stupňůRichterovy stupnice.
16. dubna – Odstartovala loďApollo 16.
5. května – Při havárii letadla společnostiAlitalia zahynulo uPalerma 115 lidí.
7. května – Parlamentní volby vItálii.
13. května – Při požáru nočního klubu vOsace zahynulo 115 lidí.
15. května – Okinawa se po 27 letech okupace USA vrátila Japonsku.
22. května – Podle nové ústavy se Cejlon přejmenoval naSrí Lanku.
26. května
- Richard Nixon sLeonidem Iljičem Brežněvem vMoskvě podepsali Smlouvu o antibalistických raketách.
- VNovém Jižním Walesu byl založennárodní park Willandra.
1. června
- VIráku byl znárodněn ropný průmysl.
- Nabyla platnostSALT I.
15. června – 200 km západně odGalapág se po útokukosatek dravých potopila jachtaLucette.
17. června – Počátekaféry Watergate – 5 mužů bylo zatčeno v sídleDemokratické strany veWashingtonu.
18. června – Při nehodě letadlaHawker Siddeley Trident vLondýně zemřelo 118 lidí.
26. června –Kuba se stala členemRVHP.
18. července –Anvar as-Sádát odeslal 20 000 sovětských poradců zEgypta.
21. července – Krvavý pátek –Irská republikánská armáda nechala vBelfastu explodovat 22 bomb a zabila 9 lidí a 130 zranila.
22. července –Veněra 8 přistála naVenuši.
23. července – USA vypustily družiciLandsat 1, která byla určena k podrobnému snímkování Země.
12. srpna – Poslední vojenské jednotky USA byly staženy zVietnamu.
14. srpna – Při havárii dopravního letadlaIljušin vBerlíně zemřelo 156 cestujících.
16. srpna – VMaroku proběhl pokus o státní převrat.
26. srpna – VMnichově Začalyletní olympijské hry.
5. září –Mnichovský masakr – Arabskou teroristickou skupinouČerné září bylo v Mnichově zastřeleno 11 izraelských sportovců.
14. září –Západní Německo aPolsko obnovili diplomatické vztahy.
18. září – Bylo dáno do provozumetro vSao Paulu.
26. září – VNorsku 56 % občanů odmítlo v referendu vstup doEvropského hospodářského společenství.
30. září – Ve Švédsku byl otevřen 6 km dlouhý mostÖlandsbron na ostrovÖland.
2. října –Dánsko sGrónskem se bezFaerských ostrovů stalo členem Evropského hospodářského společenství.
13. října
- Při nehodě letadlaIljušin II-62 zemřelo vMoskvě 176 cestujících.
- Let Fuerza Aérea Uruguaya 571 –Uruguayské letadlo se zřítilo vAndách a 16 cestujících přežívalo 72 dnů při čekání na pomoc. Kvůli přežití se uchýlili kekanibalismu.
16. října – Demokratickýkongresman Hale Boggs se s letadlem ztratil nadAljaškou a přes důkladné pátrání nebyl nikdy nalezen.
17. října – KrálovnaAlžběta II. navštívilaJugoslávii.
25. října – DoFBI byly jako agenti poprvé přijímány ženy.
28. října – Poprvé vzlétlAirbus A300.
29. října – Teroristická skupina Černé září uneslaBoeing 727 společnostiLufthansa a požadovala propuštění tří teroristů, kteří se podíleli na Mnichovském masakru.
7. listopadu – Vamerických prezidentských volbách Richard Nixon porazil demokratického kandidátaGeorge McGoverna. K volbám přišlo 55% voličů – nejméně od roku 1948.
28. listopadu – VeFrancii byl naposled vykonántrest smrti.
3. prosince – Při nehodě letadla na ostrověTenerife zemřelo 165 cestujících.
5. prosince –Australským premiérem se stalGough Whitlam a jako první krok ve funkci nařídil stáhnout všechny australské pracovníky zvietnamské války.
14. prosince
- Apollo 17 –Eugene Cernan jako poslední člověk ve 20. století vstoupil na povrchMěsíce.
- Willy Brandt je podruhé zvolenněmeckým kancléřem.
16. prosince – Portugalská armáda zabila 400 domorodců vmosambickém Tete.
19. prosince –Apollo 17 přistálo na Zemi.
23. prosince – Při zemětřesení vnikaragujské Managui zemřelo 5 000–12 000 lidí.
24. prosince –Švédský premiér Olof Palme přirovnal bombardování severní Vietnamu k nacistickým masakrům. USA přerušilidiplomatické styky se Švédskem.

Založena společnostSAP.
ZákazDDT v USA.
VSierra Leone nalezendiamant Hvězda Sierry Leone.
VMaastrichtu bylo uvedeno do provozu první mezinárodní středisko řízení horního letového provozu (UAC, Upper Area Control Centre).
Mezinárodní rok knihy (International year of the book).
Zahájen vývojICBM LGM-118 Peacekeeper.

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

10. srpna – Nad Spojenými státy a Kanadou proletělVelký denní bolid. Šlo o první vědecké pozorovánítečného meteoroidu.
7.–19. prosince – Poslední letprogramu Apollo,Apollo 17 úspěšně přistává naMěsíci a vrací se zpět naZemi.
ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů, použit protokol NCP (Network Control Protocol). Zahájení používání elektronické pošty, zavedenzavináč.
Publikována studieMeze růstu.
ANSI vydal zprávuANSI Z39.16-1972, která standardizovalaIMRaD, základní strukturu akademických prací

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Nobelova cena za fyziku –John Bardeen,Leon Cooper,John Robert Schrieffer
Nobelova cena za chemii –Christian B. Anfinsen,Stanford Moore,William Howard Stein
Nobelova cena za fyziologii a lékařství –Gerald Edelman,Rodney Robert Porter
Nobelova cena za literaturu –Heinrich Böll
Nobelova cena za mír – (Cena neudělena, finanční část vložena do zvláštního fondu Nobelovy ceny míru.)
Nobelova pamětní cena za ekonomii –Kenneth Arrow,John Hicks

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1972.

Demografický vývoj v Česku
1972
Střední stav obyvatel	9 868 379
Narození	164 744
Zemřelí	119 205
Přirozený přírůstek	44 456
Přírůstek stěhováním	2 884
Celkový přírůstek	47 340

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Jaromír Jágr (* 15. února)

Pavel Nedvěd (* 30. srpna)

12. ledna –Radim Jančura, podnikatel, majitel firmyStudent Agency
25. ledna –Dalibor Balšínek, novinář
29. ledna –Pavel Liška, herec
9. února –Jan Hrubeš, novinář
15. února
- Jaromír Jágr, lední hokejista
- Jan Macháček, ragbista
18. února –Vendula Pizingerová, prezidentka nadaceKapka naděje, manželka hudebního skladateleKarla Svobody
18. února –Pavlína Němcová, modelka, herečka a producentka
24. února –Jakub Šimůnek, kameraman
14. březen –Jan Dědek, moderátor
15. března –Jan Holna, architekt
17. března –Markéta Hrubešová, herečka
18. března –David Macháček, architekt
30. března –Karel Poborský, fotbalista
31. března –Žaneta Fuchsová, dětská herečka
6. dubna –David Švehlík, herec
8. dubna –Sabina Laurinová, herečka
14. dubna –Roman Vojtek, herec
21. dubna –Stano Šimor, skladatel a hudební producent
27. dubna –Lenka Vlasáková, herečka
11. května
- Tomáš Dvořák, atlet, vícebojař
- Jiří Vejdělek, režisér
18. května –Sabina Remundová, herečka
24. května –Viktor Ujčík, lední hokejista
31. května –Radek Diestler, hudební publicista
8. června –Jaroslav Rudiš, spisovatel
25. června –David Křížek, jachtař
4. července –Tomio Okamura, podnikatel a politik
15. července –Benjamin Tuček, scenárista, filmový režisér a spisovatel
26. července –Saša Rašilov mladší, herec
2. srpna –Petra Hobzová, dabérka a herečka
18. srpna –Petra Špindlerová, herečka
29. srpna –Radek Bejbl, fotbalista
30. srpna –Pavel Nedvěd, fotbalista
3. září –Martin Straka, lední hokejista
26. září –Martin Veselovský, moderátor
21. října –Jindřich Šídlo, novinář a politický komentátor
16. listopadu –Martin Altrichter, hokejista
8. prosince –Pavel Vostřák, hokejista
15. prosince –Ester Janečková, herečka a moderátorka
? –Hana Zahradníčková, překladatelka, redaktorka, editorka a učitelka jazyků

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Elena Kaliská (* 19. ledna)

Zinedine Zidane (* 23. června)

Ben Affleck (* 15. srpna)

Cameron Diaz (* 30. srpna)

Idris Elba (* 6. září)

Gwyneth Paltrowová (* 27. září)

Eminem (* 17. října)

Dara Rolins (* 7. prosince)

Jude Law (* 29. prosince)

7. ledna –Elena Podzámska, slovenská herečka
10. ledna –Thomas Alsgaard, norský běžec na lyžích
11. ledna –Amanda Peet, americká herečka
17. ledna
- Lil Jon, americký rapper a producent
- Alexej Vagin, ruský horolezec
- Rafał Trzaskowski, polský politik
19. ledna
- Elena Kaliská, slovenská kajakářka
- Josune Bereziartu, španělská sportovní lezkyně
20. ledna –Oscar Dronjak, švédský kytarista
25. ledna –Brian Lima, samojský ragbista
27. ledna –Keith Wood, irský ragbista
1. února
- Bernhard Aichner, rakouský spisovatel
- Leymah Gbowee, liberijská mírová aktivistka, nositelkaNobelovy ceny za mír
3. února –Mart Poom, bývalý estonský fotbalový brankář
5. února –Mary Dánská, dánská královna
13. února –Virgilijus Alekna, litevský atlet – diskař
16. února –Donna Kennedyová, skotská ragbistka
17. února
- Taylor Hawkins, americký hudebník (†25. března 2022)
- Billie Joe Armstrong, zpěvák a kytarista skupiny Green Day
22. února –Michael Chang, americký tenista
7. března –Isabelle Faustová, německá houslistka
23. března –Jonas Björkman, švédský tenista
24. března –Christophe Dugarry, francouzský fotbalista
25. března –Phil O'Donnell, skotský fotbalista (†2007)
29. března –Rui Costa, portugalský fotbalista
3. dubna
- Jennie Garth, americká filmová herečka a režisérka
- Sandrine Testudová, francouzská tenistka
19. dubna –Conchita Martínezová, španělská tenistka
19. dubna –Jennifer Garner, americká herečka
19. dubna –Jennifer Bini Taylor, americká herečka
20. dubna –Željko Joksimović, srbský zpěvák, skladatel, hudebník a producent.
21. dubna
- Severina Vučković, chorvatská zpěvačka
- Narghís Mohammadiová, íránská držitelka Nobelovy ceny za mír z roku 2023
5. května
- Žigmund Pálffy, slovenský lední hokejista
- Devin Townsend, kanadský hudebník a producent
6. května –Martin Brodeur, kanadský lední hokejista
7. května –Peter Dubovský, slovenský fotbalista (†23. června 2000)
10. května –Katja Seizingerová, německá lyžařka
16. května –Andrzej Duda, polský politik a prezident
22. května –Anna Belknapová, americká herečka
24. května –Maia Sanduová, moldavská prezidentka
27. května –Maxim Sokolov, ruský hokejový brankář
28. května –David Musuľbes, slovenský zápasník
2. června –Wentworth Miller, americký herec
4. června –György Kolonics, maďarský rychlostní kanoista (†2008)
6. června –Noriaki Kasai, japonský skokan na lyžích
16. června –John Cho, americký herec
19. června –Robin Tunney, americká herečka
23. června
- Selma Blairová, americká herečka
- Zinedine Zidane, francouzský fotbalista
25. června –Sajf al-Islám Kaddáfí,de facto premiér libyjské džamáhíríje
25. června –Garou, kanadský zpěvák a muzikálový herec
28. červen
- Ngô Bảo Châu, vietnamský matematik
- Alessandro Nivola, americký herec
10. července –Sundar Pichai, americký manažer
11. července –Michael Rosenbaum, americký herec
20. července
- Jozef Stümpel, slovenský lední hokejista
- Vladimir Zacharov, ukrajinský sportovní lezec (†11. září 2008)
27. července –Ajdyn Aimbetov, kazašský kosmonaut
28. července –Alena Antalová, slovenská herečka
1. srpna
- Addi Somekh, americký umělec
- Thomas Woods, americký historik
3. srpna –Sandis Ozoliņš, lotyšský lední hokejista
4. srpna –Luca Zardini, italský sportovní lezec
10. srpna –Lawrence Dallaglio, anglický ragbista
15. srpna –Ben Affleck, americký herec
22. srpna –Eilika Oldenburská, členka Habsbursko-lotrinské dynastie
23. srpna –Anna Orlova, lotyšská sáňkařka
24. srpna
- Csongor Kassai, slovenský herec
- Olga Zavjalovová, ruská běžkyně na lyžích
30. srpna –Cameron Diaz, americká herečka
31. srpna –Miroslav Hlinka, slovenský hokejista (†2014)
6. září
- China Miéville, britský spisovatel fantasy
- Idris Elba, britský herec, hudebník a DJ
8. září –Os du Randt, jihoafrický ragbista
9. září –Goran Višnjić, chorvatsko-americký herec
10. září
- Katarína Hasprová, slovenská zpěvačka a herečka
- Gáda Šuáová, syrská vícebojařka
12. září –Jason Statham, britský herec
20. září –Victor Ponta, rumunský politik a premiér
21. září –Liam Gallagher, britský hudebník, člen skupinyOasis
27. září
- Lhasa de Sela, kanadsko-americká zpěvačka
- Gwyneth Paltrowová, americká herečka
29. září –Jörgen Jönsson, švédský hokejista
7. října –Giorgio Di Centa, italský běžec na lyžích
8. října –Stanislav Varga, slovenský fotbalista
10. října –Nguyen Phuong Thao, vietnamská fotografka působící v Česku
16. října –Darjus Kasparajtis, ruský hokejista
17. října –Eminem, americký hip hopový zpěvák
27. října
- Ruxandra Dragomirová, rumunská tenistka
- Matt Hemingway, atlet USA
- Maria Mutolaová, mosambická běžkyně na 800 metrů
1. listopadu –Toni Collette, australská herečka
4. listopadu –Luís Figo, portugalský fotbalista
12. listopadu –Bernhard Willhelm, německý módní návrhář
14. listopadu –Edyta Górniak, polská zpěvačka
16. listopadu –Ccheng Siao-fen, tchajwanská judistka
21. listopadu –Ejal Ran, izraelský tenista
26. listopadu –Chris Osgood, kanadský lední hokejový brankář
27. listopadu –Farah Palmerová, novozélandská ragbistka
1. prosince –Norbert Wójtowicz, polský historik a římskokatolický teolog
7. prosince
- Hermann Maier, rakouský sjezdový lyžař
- Dara Rolins, slovenská zpěvačka
10. prosince –Brian Molko, zpěvák a kytarista skupinyPlacebo
11. prosince –Daniel Alfredsson, švédský lední hokejista
12. prosince –Wilson Kipketer, dánský atlet
22. prosince
- Kirk Maltby, kanadský hokejista
- Vanessa Paradisová, francouzská herečka a zpěvačka
25. prosince –Adam Wielomski, polský publicista
28. prosince –Daniela Šinkorová, slovenská herečka
29. prosince –Jude Law, britský herec

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1972.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

František Smolík († 26. ledna)

Drahomír Kolder († 20. srpna)

Bohuslav Fuchs († 18. září)

6. ledna –Karel Bakeš, stavební inženýr, spisovatel a překladatel (*12. ledna 1888)
8. ledna –Ján Ursíny, ministr, odbojář (*11. října 1896)
13. ledna –František Čáp, režisér (*7. prosince 1913)
18. ledna –Bohumil Turek, motocyklový a automobilový závodník (*26. května 1901)
20. ledna –Josef Dobiáš, historik a klasický filolog (*26. září 1888)
26. ledna
- Václav Majer, československý ministr, předseda exilové ČSSD (*22. ledna 1904)
- František Smolík, herec (*23. ledna 1891)
30. ledna –Karel Boleslav Jirák, skladatel, hudební pedagog a dirigent (*28. ledna 1891)
31. ledna –Pavel Roman, krasobruslař (*25. ledna 1943)
9. února –Ludvík Krejčí, generál (*17. srpna 1890)
19. února –Josef Macek, ekonom a politik (*13. září 1887)
21. února –Antonín Jemelka, kněz a malíř (*8. října 1896)
22. února –Karel Skoupý, 12. biskup brněnský (*30. prosince 1886)
27. února –Alois Král, speleolog (*30. července 1877)
7. března
- Otto Jírovec, parazitolog (*31. ledna 1907)
- Jan Weiss, spisovatel (*10. května 1892)
9. března –Josef Moucha, entomolog (*7. dubna 1930)
17. března –Karel Balling (skladatel), hudební skladatel (*17. prosince 1889)
19. března
- Josef Grus, architekt (*19. října 1893)
- Karel Bíbr, architekt, projektant a stavitel (*1. listopadu 1887)
- František Klátil, politik (*5. června 1905)
20. března –Albert Pek, folklorista, dirigent a hudební skladatel (*21. října 1893)
29. března –František Bílek,hipolog (*16. prosince 1885)
31. března –Hana Mašková, krasobruslařka (*26. září 1949)
4. dubna –Anna Polmanová-Preclíková, sbormistryně a dirigentka (*28. března 1895)
5. dubna –Vítězslav Lederer, uprchlík z koncentračního táboraAuschwitz-Birkenau (*6. března 1904)
8. dubna –Josef Nepomucký, ministr československých vlád (*12. října 1897)
10. dubna –Jiří Toman, fotograf, ilustrátor a knižní grafik (*22. března 1924)
14. dubna
- Marie Burešová, herečka (*1. listopadu 1907)
- Ján Bečko, československý politik, člen exilových vlád (*16. listopadu 1889)
16. dubna
- František Penc, ministr hornictví vlád Československa a diplomat (*7. února 1921)
- Rudolf Deyl starší, herec (*6. dubna 1876)
26. dubna –Eva Adamcová, divadelní herečka a překladatelka (*1895)
12. května –František Michálek Bartoš, historik, archivář a vysokoškolský pedagog (*5. dubna 1889)
23. května –Kamil Bednář, básník a překladatel (*4. července 1912)
24. května –Josef Hlisnikovský, entomolog (*12. února 1905)
10. června –Josef Hlouch, 9. biskup českobudějovický (*26. března 1902)
19. června –Otakar Šimůnek, komunistický politik, ministr (*23. října 1908)
22. června –Jiří John, malíř a ilustrátor (*6. listopadu 1923)
25. června –Jan Matulka, americký malíř českého původu (*7. listopadu 1890)
26. června –Alfréd Piffl, architekt (*13. června 1907)
27. června –Leopolda Dostalová, herečka (*23. ledna 1879)
22. července –Pavel Bořkovec, hudební skladatel (*10. června 1894)
26. července –Karel Husárek, československý generál, ministr veřejných prací (*31. ledna 1893)
27. července –Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi, rakouský šlechtic s československým občanstvím, spisovatel a politik (*16. listopadu 1894)
11. srpna –Jaroslav Pešán, voják a příslušník výsadkuPlatinum – Pewter (*28. ledna 1912)
13. srpna –Jan Löwenbach, advokát, hudební kritik, básník, libretista (*29. dubna 1880)
20. srpna –Drahomír Kolder, politik (*29. prosince 1925)
22. srpna –Karel Štipl, sochař, architekt a sklářský výtvarník (*21. ledna 1889)
28. srpna –Bohuslav Kratochvíl, politik a diplomat (*21. října 1901)
2. září –Alfons Zeda, ragbista (*21. září 1906)
9. září –Josef Bohumil Souček, teolog, biblista (*12. května 1902)
10. září –Vojtěch Bořivoj Aim, hudební skladatel (*13. dubna 1886)
14. září –Jaroslav Helfert, muzeolog (*27. září 1883)
18. září –Bohuslav Fuchs, architekt (*24. března 1895)
2. října –František Mrázek Dobiáš, evangelický teolog, překladatel a pedagog (*2. března 1907)
4. října –Jan Roth, kameraman (*10. listopadu 1899)
17. října –František Gel, novinář (*18. září 1901)
1. listopadu –Milada Smolíková, divadelní a filmová herečka (*18. října 1891)
3. listopadu –Ladislav Hosák, historik (*5. června 1898)
5. listopadu –Lubor Bárta, hudební skladatel (*8. srpna 1928)
6. listopadu –Richard Wiesner, malíř (*6. července 1900)
8. listopadu –Rudolf Šmejkal, fotbalový reprezentant (*14. ledna 1915)
11. listopadu –Zdeněk Gina Hašler, herec a režisér (*31. října 1909)
18. listopadu –Eduard Oliva, generální vikář litoměřické diecéze (*19. července 1905)
21. listopadu –Karel Hába, hudební skladatel, sbormistr, violista a pedagog (*21. května 1898)
25. listopadu –Karl Ernstberger, architekt německé národnosti (*25. září 1887)
29. listopadu –Josef Kubíček, malíř, sochař a řezbář (*13. března 1890)
6. prosince –Josef Kurz, jazykovědec, literární historik a překladatel (*3. února 1901)
27. prosince –Jan Berlík, pěvec-tenorista (*24. května 1892)
30. prosince –T. Svatopluk, prozaik a malíř (*25. října 1900)
31. prosince –Josef Toman, nevidomý klavírista, varhaník a hudební skladatel (*15. dubna 1894)
? –Jaroslav Ignác Čížek, brigádní generál, legionář (*1891)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Frederik IX. († 14. ledna)

J. Edgar Hoover († 2. května)

Eduard VIII. († 28. května)

Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi († 27. července)

Harry S. Truman († 26. prosince)

1. ledna
- Eberhard Wolfgang Möller, německý nacistický spisovatel (*6. ledna 1906)
- Maurice Chevalier, francouzský a americký herec, tanečník a šansoniér (*12. září 1888)
14. ledna –Frederik IX., dánský král (*11. března 1899)
15. ledna –Daisy Ashfordová, anglická spisovatelka (*7. dubna 1881)
23. ledna –Big Maybelle, americká zpěvačka (*1. května 1924)
27. ledna
- Richard Courant, německý matematik (*8. ledna 1888)
- Mahalia Jackson, americká gospelová zpěvačka (*26. října 1911)
28. ledna –Dino Buzzati, italský spisovatel (*16. října 1906)
31. ledna
- Matvěj Vasiljevič Zacharov, sovětský generál (*17. srpna 1898)
- Fritiof Nilsson Piraten, švédský humoristický spisovatel (*4. prosince 1895)
- Mahéndra,nepálský král (*11. června 1920)
6. února –Emil Maurice, zakládající členNSDAP, osobní strážný, řidič i přítelAdolfa Hitlera (*19. ledna 1897)
9. února –Nikolaj Ivanovič Krylov, velitel strategických raketových sil Sovětské armády (*29. dubna 1903)
11. února –Colin MacLeod, americký genetik (*28. ledna 1909)
19. února –Lee Morgan, americký jazzový trumpetista (*10. července 1938)
20. února –Maria Göppert-Mayer, americká fyzička německého původu, Nobelova cena 1963 (*28. června 1906)
21. února –Bronislava Nijinska, rusko-polská tanečnice a choreografka (*8. ledna 1891)
22. února –Paul Grüninger, švýcarský policejní důstojník, nositel tituluSpravedlivý mezi národy (*27. října 1891)
23. února –Robert Cecil, 5. markýz ze Salisbury, britský státník a šlechtic (*27. srpna 1893)
25. února –Hugo Steinhaus, polský matematik (*14. ledna 1887)
26. února –Josef Sapir, izraelský politik (*27. ledna 1902)
28. února –Viktor Barna, maďarský stolní tenista (*24. srpna 1911)
8. března –Erich von dem Bach-Zelewski, nacistický generál, válečný zločinec (*1. března 1899)
9. března –Ja'akov Herzog, izraelskýrabín, právník a diplomat (*21. března 1921)
16. března –Franjo Lučić, chorvatský skladatel a varhaník (*31. března 1889)
27. března –Maurits Cornelis Escher, nizozemský umělec (*17. června 1898)
1. dubna –Şükriye Sultan, osmanská princezna a vnučka sultánaAbdulazize (*24. února 1906)
2. dubna –Tošicugu Takamacu, učitel bojových umění (*10. března 1887)
6. dubna –Heinrich Lübke, prezident Spolkové republiky Německo (*14. října 1894)
7. dubna –Rudolf Quoika, muzikolog (*6. května 1897)
8. dubna –Marian Bielicki, polský spisovatel (*5. června 1920)
12. dubna –C. W. Ceram, německý novinář a spisovatel (*20. ledna 1915)
15. dubna –Frank Knight, americký ekonom (*7. listopadu 1885)
16. dubna –Jasunari Kawabata, japonský spisovatel, nositelNobelovy ceny za literaturu (*14. června 1899)
27. dubna –Kwame Nkrumah, první prezident Ghany (*21. září 1909)
29. dubna –Ntaré V., poslední král Burundi (*2. prosince 1947)
2. května –J. Edgar Hoover, první ředitel americké agenturyFBI (*1. ledna 1895)
3. května –Leslie Harvey, skotský kytarista (*13. září 1944)
5. května –Reverend Gary Davis, americký bluesový zpěvák, kytarista a skladatel (*30. dubna 1896)
9. května –Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev, sovětský vojevůdce, maršál dělostřelectva (*31. prosince 1898)
10. května
- Tido J. Gašpar, slovenský novinář a spisovatel (*7. března 1893)
- Otto Isakower, rakouský psychiatr a psychoanalytik (*2. června 1899)
14. května –Romas Kalanta, litevský národní hrdina (*22. února 1953)
28. května –Eduard VIII., britský panovník (*23. června 1894)
30. května
- Aharon Kacir, izraelský chemik (*15. září 1914)
- Watchman Nee, čínský křesťanský kazatel a spisovatel (*4. listopadu 1903)
7. června –Jean Merrien, francouzský mořeplavec a spisovatel (*3. června 1905)
9. června
- Róbert Pobožný, biskup neilenský, apoštolský administrátor rožňavský (*30. května 1890)
- Rudolf Belling, německý sochař (*26. srpna 1886)
12. června
- Ludwig von Bertalanffy, rakouský biolog a filosof (*19. září 1901)
- Edmund Wilson, americký spisovatel (*8. května 1895)
- Saul Alinsky, americký organizátor občanské společnosti a teoretik aktivismu (*30. ledna 1909)
30. června –Guy Chapman, britský historik a spisovatel (*11. září 1889)
7. července
- Athenagoras I., 268.ekumenický patriarcha konstantinopolský (*6. dubna 1886)
- Talal I., jordánský král (*26. února 1909)
10. července –Lovie Austin, americká klavíristka (*19. září 1887)
11. července –Jevgenij Babič, sovětský hokejista (*7. ledna 1921)
14. července –Vilém Stanovský, divizní generál čs. Letectva, oběť komunismu (*27. března 1896)
19. července –Helge Roswaenge, dánský tenorista (*29. srpna 1897)
21. července
- Džigme Dordže Wangčhug, bhútánský dračí král (*2. května 1928)
- Ralph Craig, americký sprinter, olympijský vítěz (*21. června 1889)
22. července –Max Aub, španělský spisovatel (*2. června 1903)
25. července –Leonid Jengibarov, sovětský arménsko-ruský scenárista, herec, klaun a mim (*15. března 1935)
31. července
- Paul-Henri Spaak, premiér Belgie, předseda Evropského parlamentu, předseda OSN a generální tajemník NATO (*25. ledna 1899)
- Alfons Gorbach, kancléř Rakouska v letech1961–1964 (*2. září 1898)
- Ernst Fischer, rakouský marxistický spisovatel, literární vědec a politik (*3. července 1899)
4. srpna –Ján Jamnický, slovenský herec, režisér, scenárista (*20. května 1908)
7. srpna –Christian Hansen, generálWehrmachtu (*10. dubna 1885)
8. srpna –Andrea Feldman, americká herečka (*1. dubna 1948)
9. srpna –Ernst von Salomon, německý spisovatel a atentátník (*25. září 1902)
11. srpna –Max Theiler, jihoafrický lékař-virolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1951 (*30. ledna 1899)
13. srpna –Carl Malmsten, švédský designér nábytku (*7. prosince 1888)
14. srpna –Jules Romains, francouzský spisovatel (*26. srpna 1885)
23. srpna –Arthur Russell, britský olympijský vítěz na 3000 metrů překážek (*13. března 1886)
24. srpna –Don Byas, americký jazzový saxofonista (*21. října 1912)
25. srpna –Magnus Konow, norský jachtař (* 1. září 1887)
27. září –Shiyali Ramamrita Ranganathan, indický matematik a knihovník (*9. srpna 1892)
28. září –Władysław Langner, polský generál (*18. června 1896)
30. září –Edgar G. Ulmer, americký filmový režisér (*17. září 1904)
5. října –Ivan Antonovič Jefremov, sovětský paleontolog a spisovatel (*22. dubna 1907)
7. října –Erik Eriksen, premiér Dánska (*20. listopadu 1902)
10. října –Kenneth Essex Edgeworth, irský astronom (*26. února 1880)
17. října –Jiří Karađorđević, srbský korunní princ (*27. srpna 1887)
18. října –Edward Cook, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči (*27. listopadu 1889)
19. října –Saíd bin Tajmúr, sultán Maskatu a Ománu (*13. srpna 1910)
26. října –Igor Sikorskij, letecký konstruktér (*6. června 1889)
1. listopadu –Ezra Pound, americký básník (*30. října 1885)
2. listopadu –Alexandr Alfredovič Bek, ruský sovětský spisovatel a novinář (*3. ledna 1903)
4. listopadu –George Campbell, kanadský hráč lakrosu, olympijský vítěz (*1. února 1878)
6. listopadu –Billy Murcia, americký rockový bubeník (*9. října 1951)
11. listopadu –Berry Oakley, americký baskytarista (*4. dubna 1948)
12. listopadu –Rudolf Friml, americký pianista a skladatel českého původu (*2. prosince 1879
13. listopadu –Arnold Jackson, britský atlet, olympijský vítěz v běhu na 1500 metrů (*5. dubna 1891)
15. listopadu –William Ross Ashby, britský kybernetik (*6. září 1903)
18. listopadu –Danny Whitten, americký zpěvák, kytarista a hudební skladatel (*8. května 1943)
22. listopadu –Kójó Okada, japonský fotograf (*31. srpna 1895)
25. listopadu
- Hans Scharoun, německý architekt (*20. září 1893)
- Henri Coandă, rumunský letecký konstruktér (*7. června 1886)
1. prosince –Antonio Segni, premiér a prezident Itálie (*2. února 1891)
3. prosince –Bill Johnson, americký jazzový kontrabasista (*10. srpna 1872)
4. prosince –Kadiš Luz, izraelský politik, ministr, předseda Knesetu (*10. ledna 1895)
13. prosince –Leslie Poles Hartley, anglický spisovatel (*30. prosince 1895)
16. prosince –Ferdinand Čatloš, ministr národní obrany slovenského státu (*7. října 1895)
20. prosince –Günter Eich, německý spisovatel (*1. února 1907)
21. prosince
- Zora Jesenská, slovenská spisovatelka (*3. května 1909)
- Paul Hausser, německý generál (*7. října 1880)
22. prosince –Mkrtič Armen, arménský prozaik (*27. prosince 1906)
23. prosince –Andrej Nikolajevič Tupolev, sovětský letecký konstruktér (*10. listopadu 1888)
26. prosince –Harry S. Truman, 33. americký prezident (*8. května 1884)
27. prosince –Lester B. Pearson, kanadský, historik, státník a diplomat, Nobelovu cenu míru 1957 (*23. dubna 1897)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Evropa:

Československo – prezidentLudvík Svoboda
SFR Jugoslávie –Josip Broz Tito
Bulharská LR –Todor Živkov
Maďarská lidová republika –János Kádár (generální tajemníkMSDS)
Rumunsko –Nicolae Ceaușescu
Rakousko –Franz Jonas
NDR –Erich Honecker (Generální tajemníkSED)
- Willi Stoph (předseda státní rady)
NSR
- Willy Brandt (kancléř)
- Gustav Heinemann (prezident)
Polská lidová republika
- Edward Gierek
Litevská SSR –Antanas Sniečkus
Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětuNikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemníkKSSS Leonid Iljič Brežněv
Francie – prezidentGeorges Pompidou
Španělsko –Francisco Franco
Dánsko
- králFrederik IX.
- královnaMarkéta II.

Vatikán – papežPavel VI.

Ostatní:

Japonsko – CísařŠówa
Čína – (úřadující) předseda ČLRTung Pi-wu
USA – prezidentRichard Nixon
OSN/UN –Kurt Waldheim

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑Technické údaje o stavbě:http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_rozkos.htm Archivováno 2. 8. 2013 naWayback Machine.
↑Informace a reportáž ze stránek seriálu Vyprávěj:Byla otevřena nová pneumatikárna v Otrokovicích — 1972 — Ve stopách doby — Vyprávěj — Česká televize
↑Seznam účastníků a stručný průběh únosu viz Tragické chvíle v uneseném letadle.Rudé právo. 6. 1972, roč. 52, čís. 136, s. 2.Dostupné online. ; viz též vzpomínku druhého pilota naTuriec.sme.sk (2009)
↑Například Americké sdružení civilních pilotů ALPA vyzvalo prostřednictvím mezinárodní organizace IFALPA západoněmeckou vládu, aby vydala únosce do ČSSR, a navrhla vyhlásit bojkot letů do SRN, pokud nedojde k odpovídající odezvě; viz Sdružení pilotů žádá OSN o zákrok proti unoscům.Rudé právo. 6. 1972, roč. 52, čís. 135, s. 1.Dostupné online.
↑ Die Flucht endete vor dem Richter.Hamburger Abendblatt. 6. 1973, roč. 1973, čís. 140, s. 16.Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Prozeß gegen Luftpiraten: 5 bis 12 Jahre gefordert.Hamburger Abendblatt. 12. 1973, roč. 1973, čís. 283, s. 13.Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-12.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Galerie1972 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu1972 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1972

[editovat |editovat zdroj]

Dokumentární cyklus České televizeRetro –rok 1972
Pořad staniceČeský rozhlas 6Rok po roce –rok 1972
Rudé právo v archivuÚstavu pro českou literaturu –ročník 52 rok 1972

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1972&oldid=25292407“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp