Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1971

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 19. stol. •20. století •21. stol.
◄◄ ◄ 1967 •1968 •1969 •1970 •1971 •1972 •1973 •1974 •1975 ► ►►

1971 (MCMLXXI) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalpátkem.

Události

[editovat |editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam vizKategorie:Události roku 1971

1971
Doprava
1971 v loďstvech 1971 v dopravě 1971 v letectví
Kultura
1971 ve filmu 1971 v hudbě 1971 ve fotografii
Sport
Společnost
←1970 \|1972 →

Československo

Vkanadském Torontu založiliJosef Škvorecký se svou ženouZdenou Salivarovou exilové nakladatelství'68 Publishers.
3. ledna – Pracující závoduČKD Tatra Smíchov představili prototypsoupravy typu R1 pro pražské metro. Celkem byly vyrobeny dvě prototypové jednotky, které se však nedochovaly. Ještě v roce 1971 bylo rozhodnuto, že v pražském metru budou místo nich jezdit sovětské soupravyEčs.
25.–29. května – VPrůmyslovém paláci vPraze se již v plněnormalizačním duchu uskutečnil14. sjezd KSČ, který schválil plán5. pětiletky na roky 1971–1975. Došlo k velkým kádrovým změnám vÚV KSČ. Mimořádnývysočanský sjezd strany ze září 1968 byl prohlášen za neplatný.Gustáv Husák byl zvolen generálním tajemníkem strany.
12. července – Místopředseda federální vládyJán Gregor uvedl v Praze naSpořilově do provozu první úsekdálnice D1 zPrahy doMirošovic o délce 23 km. Souběžně byl otevřen přivaděč z Mirošovic doBenešova nasilnici č. 3 směrem doTábora aČeských Budějovic, který odvedl tranzitní dopravu ze staré benešovské silnice.
27.–29. července – Na zasedáníRVHP vBukurešti byl přijat Komplexní program prohlubování spolupráce mezi členskými státy, jehož naplňování vedlo v následujících letech Československo k dalšímu hospodářskému zaostávání za státyZápadní Evropy.
1. září – Na katastruHájů vPraze 4 bylo započato s výstavbou největšího panelového sídliště v Čechách –Jižního Města.
26.–27. listopadu – Po 7 letech se konaly všeobecnévolby do Federálního shromáždění, do obounárodních rad a do všech stupňů národních výborů. Ke dni voleb bylo rozšířeno územíBrna o 9 obcí.
9. prosince – Prezident republikyLudvík Svoboda jmenoval novoufederální vládu vedenouLubomírem Štrougalem. PředsednictvoČeské národní rady jmenovalo vládu ČSR vedenouJosefem Korčákem. PředsednictvoSlovenské národní rady jmenovalo vláduSSR vedenouPetrem Colotkou.

Demografický vývoj v Česku
1971
Střední stav obyvatel	9 830 602
Narození	155 233
Zemřelí	122 375
Přirozený přírůstek	31 805
Přírůstek stěhováním	2 490
Celkový přírůstek	34 295

Svět

1. ledna
- Rudolf Gnägi se stal prezidentemŠvýcarska
- Zákazreklamy nacigarety v televizi v USA
2. ledna
- Zákaz reklamy na cigarety v rozhlase v USA
- Ve skotskémGlasgow při fotbalovém utkání povolila jedna z bariér na schodišti tribuny a v nastalé panice zahynulo 66 lidí a kolem 20 jich bylo zraněno.
12. ledna – Premiérové vysíláníamerického televizníhositcomuAll in the Family
15. ledna – V Egyptě byla naNilu po 11 letech dokončena výstavbaAsuánské přehrady.
25. ledna – VUgandě byl v nekrvavém převratu svržen prezidentMilton Obote. Novým prezidentem se na 8 let stalIdi Amin.^[1]
25. ledna – Na severuIndie vznikl 18.indický stát Himáčalpradéš.
2. února – Víránském Rámsaru byla podepsánaRamsarská úmluva na ochranu mokřadů a tento den se stalSvětovým dnem mokřadů.^[2] Československo k úmluvě přidalo v roce 1990.
31. ledna – V rámciprogramu Apollo odstartoval letApollo 14, během kterého lidé potřetí vystoupili na povrch Měsíce.
4. února – Po finančních potížích byl vyhlášen konkurz na firmuRolls-Royce a převzala ji britská vláda.
7. února
- Ve Švýcarsku bylo uzákoněnovolební právo žen. V říjnových parlamentních volbách pak bylo zvoleno 8 žen.^[3]
- Vitalském městěTuscania běhemzemětřesení zahynulo 31 lidí.
- Polský politikWładysław Gomułka rezignoval na všechny své funkce.
17. února – V Jugoslávii připožáru vlaku v tunelu Vranduk zemřelo 33 lidí a 117 jich bylo zraněno.
20. února –Tornáda v americkém státěMississippi zabila 74 lidí.
26. února – Generální tajemník OSNU Thant vyhlašuje denjarní rovnodennosti jakoDen Země.
12. března
- Vojenský převrat vTurecku
- Háfiz al-Asad se stává prezidentemSýrie.
18. března – VPeru se lavina kamení zřítila do jezeraYanahuani a zabila 200 lidí.
23. března – GenerálAlejandro Lanusse se po vojenském převratu ujímá moci vArgentině.
26. března –Bangladéš vyhlásil nezávislost
30. března – Otevření první kavárnyStarbucks vSeattlu.
5. dubna – Erupce sopkyEtna naSicílii.
8. dubna – Pokus o převrat vLaosu
17. dubna –Libye, Sýrie aEgypt podepsaly dohodu okonfederaci.
19. dubna
- Sovětský svaz vypustil prvníorbitální stanici Saljut 1
- VSierra Leone byla vyhlášenarepublika.
21. dubna – Zemřelhaitský diktátorFrançois Duvalier a moci se ujímá jeho synJean-Claude Duvalier.
24. dubna
- 5 000 lidí veWashingtonu a 125 000 vSan Franciscu protestuje protiválce ve Vietnamu.
- 85 metrů vysoká vlnatsunami zaplavila japonské ostrovyRjúkjú
25. dubna
- Franz Jonas byl znovuzvolenrakouským prezidentem
- Todor Živkov byl znovuzvolen do čelaBulharské komunistické strany.
26. dubna – Kvůli násilným demonstracím turecká vláda v 11 provinciích včetněAnkary vyhlašuje „stav ohrožení státu“.
3. května –Walter Ulbricht byl ve funkci generálního tajemníkaSjednocené socialistické strany Německa vystřídánErichem Honeckerem. Walter Ulbricht zůstává prezidentemNDR.
12. května – Zemětřesení u tureckého města Burdur
16. května – Pokus ostátní převrat v Egyptě
22. května – V Turecku zemřelo při zemětřesení okolo 1 000 lidí a asi 10 000 lidí zůstalo bez přístřeší.
23. května – Při leteckém neštěstí na letišti vRijece zahynulo 78 lidí, většinou britských turistů.
27. května –Rumunské dopravní letadlo bylo uneseno doVídně
28. května –Portugalsko vystoupilo zUNESCO.
6. června – Sovětský svaz vypustil kosmickou loďSojuz 11
10. června –USA ukončily obchodníembargo uvalené na Čínu.
14. června –Norsko začalo těžitropu vSeverním moři.
17. června –Japonsko a USA se dohodli o vrácení kontroly nadOkinawou Japonsku.
29. června – Připřistání kosmické lodiSaljut 1 zemřela celá posádka.
4. července –Michael S. Hart vydává prvníelektronickou knihu, která se stane základem pozdějšíhoProjektu Gutenberg.
5. července – Byla snížena věková hranice z 21 na 18 pro voliče v USA.
10. července – Pokus o převrat vMaroku.
11. července – VChile byly znárodněnyměděné doly.
16. července – Španělský diktátorFrancisco Franco jmenuje princeJuana Carlose svým nástupcem.
17. července –Itálie aRakousko podepsali smlouvu o ukončení sporů kolemjižního Tyrolska.
19. července
- Jižní věžSvětového obchodního centra vNew Yorku dosáhla výšky 415 m a stala se druhou nejvyšší budovou na světě.
- Pokus o převrat vSúdánu.
26. července –Apollo 15 odstartovalo k letu naMěsíc. Šlo o čtvrtý let, při kterém lidé vystoupili na povrch Měsíce.
30. července
- Posádka Apolla 15 přistála na Měsíci
- Při střetu japonského dopravního letadlaBoeing 727 se stíhačkou North American F-86 zemřelo všech 162 cestujících.
1. srpna –George Harrison v New Yorku uspořádalKoncert pro Bangladéš pro 4 000 diváků.
6. srpna –Zatmění Měsíce
7. srpna – Apollo 15 přistálo v Pacifiku s problémy, kdy se neotevřel jeden ze tří padáků.
14. srpna –Bahrajn vyhlásil nezávislost na Velké Británii
14.–20. srpna – Americký psychologPhilip Zimbardo provedl s 24 studentskými dobrovolníkyStanfordský vězeňský experiment.
15. srpna
- Počet britských vojáků vSeverním Irsku byl zvýšen na 12 500.
- Tzv.Nixonův šok: Americký prezidentRichard Nixon zrušil přímou mezinárodní směnitelnostamerického dolaru kezlatu, čímž ukončil třetí (a poslední) etapuzlatého standardu, tzv. standardu zlaté devizy.
25. srpna – Pohraniční srážky na hranicíchUgandy aTanzanie
3. září –Katar vyhlásil nezávislost
4. září – Během přistání ve sněhové bouři ve městěJuneau naAljašce narazil Boeing 727 na skálu a všech 111 lidí na palubě zahynulo.
11. září – V Londýně bylo při bankovníloupeži na Baker Street ukradeno 1,5 milionu liber.
13. září
- Čínský vojevůdceLin Piao se s letadlem zřítil vMongolsku, když se snažil uprchnout z Číny do Sovětského svazu před obviněním přípravy státního převratu
- Policie ukončila vzpouru vězňů ve vězniciAttica, při které zahynulo 32 vězňů a 11 dalších osob.
18. září –Austrálie aNový Zéland se rozhodli stáhnout svá vojska z Vietnamu.
21. září –Katar,Bhútán aBahrajn se staly členy Organizace spojených národů
26. září – VKodani založenoSvobodné město Christiania.
28. září – Maďarskému kardináloviJózsefu Mindszenty, který od roku 1956 nemohl opustit ambasádu USA vBudapešti, bylo umožněno opustit zemi.
29. září – V indickém státuUrísa zabilcyklón okolo 10 000 lidí.
1. října – Představen funkčníprototyp výpočetní tomografie
7. října –Omán se stal členemOrganizace spojených národů
10. října – V rakouských parlamentních volbách zvítězilaSociálně demokratická strana vedenáBrunem Kreiskym.
12. října – Začaly čtyřdenní oslavy 2500. výročí trvánííránské monarchie
19. října – Otevřenímetra vMnichově
21. října – Kongo oficiálně přijalo nový názevZair
23. října – FirmaDaimler-Benz oznámila vývoj airbagu
14. listopadu
- PapežemKoptské pravoslavné církve se stalŠenuda III.
- Začíná vysílat rozhlasová stanice Stimme der DDR určené pro obyvateleZápadního Německa.
15. listopadu
- Intel představil prvnímikroprocesor Intel 4004.
- ZemřelRudolf Ivanovič Abel první vyměněný špion ze SSSR, který byl zatčen CIA v Americe.
2. prosince – VzniklySpojené arabské emiráty
3.–16. prosince – ProběhlaIndicko-pákistánská válka, po jejímž ukončení vznikl samostatný státBangladéš.
9. prosince –Spojené arabské emiráty se staly členemOrganizace spojených národů
18. prosince – Poslední dvěturbíny byly instalovány naKrasnojarskou přehradu. Stává se největšívodní elektrárnou na světě.
20. prosince – Založena organizaceLékaři bez hranic
24. prosince
- Giovanni Leone byl vyhlášen jako vítěz italských prezidentských voleb. Funkce se ujal o pět dní později.
- havarovallet LANSA 508, zahynulo 91 z 92 osob na palubě.
29. prosince –Británie opustila vojenskou základnu na Maltě.

1. světový romský sjezd;Londýn
Dom Mintoff se stal předsedou vlády;Malta
Čína se stala členemOSN
Mezinárodní železniční unie zavedla nové značení lokomotiv
USA (v souvislosti s válkou ve Vietnamu) zrušily volnou směnitelnost dolaru
Nigérie vstoupila doOrganizace zemí vyvážejících ropu
Austrálie vstoupila doOrganizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Manáma se stala hlavním městemBahrajnu

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

11. října –John Lennon vydal skladbuImagine
5. listopadu – Premiéra českého filmuPetrolejové lampy natočený režiséremJurajem Herzem na motivy stejnojmenného psychologického románuJaroslava Havlíčka.
20. listopadu –Isaac Hayes zMemphisu, TN dostal svou první píseň Theme from Shaft na vrchol americkéhitparády, kde zůstal dva týdny
24. listopadu –Divadlo Járy Cimrmana uvedlo vMalostranské besedě hruNěmý Bobeš.
byla publikována první verzePascalu (programovací jazyk)
na sovětském experimentálním zařízení tokamak je dosaženo podmínek příznivých pro řízenou jadernou fúzi
V Československu měly premiéru filmyBabička,Dívka na koštěti,Hry lásky šálivé,Metráček,My tři a pes z Pětipes,Petrolejové lampy,Princ Bajaja,Slaměný klobouk,Smrt černého krále,Vražda v hotelu Excelsior,Ženy v ofsajdu aj.
Premiéry filmů200 Motels,Diamanty jsou věčné,Mechanický pomeranč,Pošetilost mocných,Taking Off,THX 1138 aj.

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1971.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Bohuslav Sobotka (* 23. října)

01. ledna –Bobby Holík, hokejista
02. ledna
- David Jařab, režisér a dramatik
- Igor Chmela, herec
03. ledna –Alice Nellis, režisérka
08. ledna –Jaroslav Miller, historik
09. ledna –Radim Fiala, herec
12. ledna –Daniel Takáč, moderátor
27. leden –Libor Uher, horolezec
28. leden –Martina Kociánová, moderátorka a sopranistka
05. února –Markéta Fialová, česká moderátorka
14. února –Marek Dobeš, režisér, producent a scenárista
22. února –Ondřej Giňa, moderátor České televize
25. února –Tomáš Pitr, podnikatel
27. února –David Rikl, tenista
02. března
- Roman Čechmánek, lední hokejový brankář (†12. listopadu 2023)
- Karel Rada, fotbalista
08. března –Bohdan Pomahač, plastický chirurg
13. března –Tomáš Matonoha, herec
17. března –Tomáš Pavelka, herec
23. března –David Vodrážka, politik
13. dubna –Robert Tamchyna, novinář
21. dubna –Jiří Macháček, archeolog
22. dubna –Miloš Holaň, hokejista
20. května –Šárka Kašpárková, atletka
27. května –Vilma Kadlečková, spisovatelka
02. června –Kateřina Bursíková Jacques, politička
11. června –Ota Váňa, kytarista
17. června –Marie Koldinská, historička
21. června –Jan P. Muchow, hudební skladatel a režisér
25. června –Robert Reichel, lední hokejista
11. července –Petra Jungmanová, herečka, zpěvačka a moderátorka
22. července –Jiří Vilímek, malíř a sochař
29. července –Dana Morávková, herečka a moderátorka
13. srpna –Michal Hrůza, zpěvák
29. srpna –Petr Házl, házenkář
31. srpna –Tereza Maxová, modelka
6. září –Pavel Patera, lední hokejista
11. září –Aleš Jungmann, fotograf
13. září –Marek Daniel, herec
17. září –Klára Pollertová-Trojanová, herečka
22. září –Soňa Boštíková, horolezkyně
7.října –Zdeněk Hruška, dabér a herec
16. října –Ondřej Sokol, režisér a herec
23. října –Bohuslav Sobotka, bývalý premiér
28. října –Vladimír Hudáček, hokejista
05. listopadu –Jakub Holík, bývalý římskokatolický kněz
23. listopadu –Martina Vrbová, moderátorka
29. listopadu –Klára Melíšková, herečka
22. prosince –Pavlína Wolfová, redaktorka a moderátorka
28. prosince –Barbora Munzarová, herečka
? –Jan Daňhel, český střihač, pedagog na FAMU a člen Skupiny českých a slovenských surrealistů

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Rachel Weiszová (* 7. března)

Ewan McGregor (* 31. března)

Elon Musk (* 28. června)

Anna Netrebko (* 18. září)

07. ledna –Jeremy Renner, americký herec a hudebník
11. ledna –Mary J. Blige, americkáR&B zpěvačka a textařka
14. ledna –Lasse Kjus, norský lyžař
15. ledna –Regina Kingová, americká herečka a režisérka
17. ledna
- Kid Rock, americký zpěvák
- Richard Burns, britský rallyový jezdec (†25. listopadu 2005)
31. ledna –Patricia Velásquezová – venezuelská herečka a modelka
01. února
- Tommy Salo, švédský lední hokejový brankář
- Michael C. Hall, americký herec
0 3. února –Sarah Kane, anglická dramatička (†20. února 1999)
11. února
- Damian Lewis, anglický herec
- Susi Susanti, indonéská badmintonistka
13. února –Mats Sundin, švédský lední hokejista
15. února
- Alex Borsteinová, americká herečka a dabérka
- Renee O'Connor, americká herečka
16. února –Bella Nusujevová, ruská šermířka
20. února
- Jari Litmanen, finský fotbalista
- Joost van der Westhuizen, jihoafrický ragbista
25. února –Sean Astin, americký herec
26. února
- Erykah Badu, americká soulová zpěvačka
- Max Martin, švédský skladatel, hudební producent a zpěvák
27. února
- Derren Brown, britský mentalista
- Vladimír Vítek, slovenský fotbalový záložník
01. března –Allen Johnson, americký atlet,překážkář
02. března –Method Man, americký rapper, hudební producent a herec
06. března –Greg Johnson, kanadský hokejový útočník (†8. července 2019)
10. března –Jon Hamm, americký herec
16. března
- Agnès Abécassis, francouzská publicistka
- Alan Tudyk, americký herec a dabér
26. března –Rennae Stubbsová, australská tenistka a trenérka
27. března
- David Coulthard, skotský automobilový závodník
- Anna Torretta, italská horolezkyně
- Nathan Fillion, kanadský herec a dabér
31. březen
- Pavel Bure, ruský lední hokejista
- Ewan McGregor, skotský herec a producent
02. dubna
- Francisco Arce, paraguayský fotbalista
- Todd Woodbridge, australský tenista
09. dubna –Jacques Villeneuve, kanadský automobilový závodník
11. dubna –Oliver Riedel, německý baskytarista, člen skupinyRammstein
12. dubna –Shannen Doherty, americká herečka (†13. července 2024)
16. dubna
- Selena, americká zpěvačka (†31. března 1995)
- Nataša Zverevová, běloruská tenistka
18. dubna –David Tennant, skotský herec
21. dubna –Omar Hasan, argentinský ragbista
23. dubna –D. B. Weiss, americký televizní producent, scenárista, režisér a spisovatel
30. dubna –John Boyne, irský spisovatel
10. května –Kim Čong-nam, syn severokorejského diktátoraKim Čong-ila (†13. února 2017)
14. května –Sofia Coppola, americká režisérka, herečka a scenáristka
17. května –Máxima Nizozemská, nizozemská královna
26. května –Matt Stone, americký herec, animátor, spoluzakladatel seriáluSouth Park
27. května –Paul Bettany, anglický herec, scenárista a režisér
28. května –Jekatěrina Gordějevová, ruská krasobruslařka
30. května –Idina Menzel, americká herečka a zpěvačka
04. června
- Joseph Kabila, prezidentDemokratické republiky Kongo
- Noah Wyle, americký herec
05. června –Mark Wahlberg, americký herec
16. června –Tupac Shakur, americký rapper a herec (†13. září 1996)
17. června –Paulina Rubio, mexická zpěvačka a herečka
19. června –Anders de la Motte, švédský spisovatel
20. června –Josh Lucas, americký herec
28. června –Elon Musk, americký podnikatel
30. června –Monica Potter, americká herečka
03. července –Julian Assange, australský internetový aktivista
07. července –Christian Camargo, americký herec
10. července –Nathan Cox, americký režisér videoklipů
20. července –Sandra Oh, kanadská herečka
21. července –Charlotte Gainsbourgová, francouzská herečka a zpěvačka
30. července –Claude Dambury, fotbalista Francouzské Guyany
05. srpna –Valdis Dombrovskis, lotyšský politik
10. srpna –Roy Keane, irský fotbalista a trenér
12. srpen –Pete Sampras, americký tenista
13. srpna –Heike Makatschová, německá herečka
19. srpna –Mary Joe Fernandezová, americká tenistka
26. srpna –Thalía, mexická zpěvačka a herečka
29. srpna –Carla Guginová, americká herečka
31. srpna –Chris Tucker, americký herec a komik
02. září –Kjetil André Aamodt, norský lyžař
04. září
- Mark Knowles, bahamský tenista
- Bas van de Goor, nizozemský volejbalista
06. září –Dolores O'Riordanová, irská písničkářka a frontmanka kapelyThe Cranberries (†15. ledna 2018)
08. září –David Arquette, americký herec, filmový režisér, producent a scenárista
13. září
- Stella McCartney, britská módní návrhářka, dceraPaula McCartneyho
- Goran Ivanišević, chorvatský tenista
16. září –Amy Poehlerová, americká herečka
17. září
- Ian Whyte, britský basketbalista a herec
- Adriana Karembeu, slovenská modelka
18. září
- Lance Armstrong, americký cyklista
- Jada Pinkettová Smithová, americká herečka
- Anna Netrebko, ruská operní pěvkyně
02. října –James Root, americký kytarista, člen skupinySlipknot
06. října –Emily Mortimerová, anglická herečka
10. října –Markus Heitz, německý spisovatel fantasy
13. října –Sacha Baron Cohen, anglický komik a herec
17. října –Andy Whitfield, velšský herec (†11. září 2011)
20. října –Snoop Dogg, americký rapper, producent a herec
23. října –Alex Hitzinger, technický ředitel týmuFormule 1 Scuderia Toro Rosso
29. října
- Winona Ryder, americká herečka
- Blahoslavená Chiara Badano, členkaHnutí Fokoláre (†7. října 1990)
0 5. listopadu –Jonny Greenwood, anglickýmultiinstrumentalista, člen kapelyRadiohead
6. listopadu –Luminița Dinuová, rumunská házenkářka
10. listopadu –Mario Abdo Benítez, prezidentParaguaye
16. listopadu –Alexandr Popov, ruský plavec
23. listopadu –Martin Kollár, slovenský fotograf
24. listopadu
- Keith Primeau, kanadský hokejista
- Andrij Vedenmejer, ukrajinský sportovní lezec a trenér
25. listopadu –Christina Applegate, americká herečka
26. listopadu –Chuang Jü-sin, tchajwanská judistka
02. prosince –Francesco Toldo, italský fotbalista
06. prosince –Richard Krajicek, nizozemský tenista
14. prosince –Čaj Čchao, čínská házenkářka
16. prosince –Paul van Dyk, německýtrance DJ a hudební producent
18. prosince
- Arantxa Sánchezová Vicariová, španělská tenistka
- Cécile Avezou, francouzská sportovní lezkyně
24. prosince –Ricky Martin, portorický zpěvák
25. prosince –Justin Trudeau, kanadský premiér
26. prosince –Jared Leto, americký herec a zpěvák, frontman skupiny30 Seconds to Mars
? –Dana Pe'er, americká bioinformatička

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1971.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

03. ledna
- Josef Černý, ministr zemědělství České soc. rep. (*23. prosince 1922)
- Oldřich Starý, architekt, rektor ČVUT (*15. března 1884)
04. ledna
- Ladislav Borovanský, anatom (*1. dubna 1897)
- Josef Matouš, literární kritik a překladatel (*21. června 1881)
14. ledna –Bohumil Klenovec, fotbalista (*18. března 1912)
18. ledna –František Maxián, klavírista a pedagog (*9. listopadu 1907)
25. ledna –Jiří Haller, bohemista a lexikograf (*1. ledna 1896)
26. ledna –Vincenc Šťastný, hudební skladatel, klavírista a pedagog (*20. ledna 1885)
28. ledna –Václav Pilát, fotbalista (*6. května 1888)
15. února –Vlasta Kálalová, lékařka (*26. říjen 1896)
17. února –Michal Mareš, spisovatel (*22. ledna 1893)
20. února –Jan Procházka, spisovatel (*4. února 1929)
26. února –Josef Berg, hudební skladatel (*8. března 1927)
01. března –František Hrubín, spisovatel (*17. září 1910)
05. března –Karel Drbohlav, divadelní fotograf (*25. září 1908)
06. března –Lída Sudová, herečka (*31. července 1881)
17. března –Jaromír Jiroutek, kladenský pediatr (†20. března 1901)
11. dubna –Pavel Strádal, popularizátor vědy, spisovatel a amatérský fotograf (*31. prosince 1898)
12. dubna –Josef Gruss, herec (*9. března 1908)
15. dubna –Katy Kaclová-Vališová, herečka z období němého filmu (*28. září 1883)
duben –František Zyka, mistr houslař (*6. ledna 1904)
09. května –Heinrich Kulka, architekt (*29. března 1900)
11. června –Břetislav Chrastina, příslušník výsadkuSpelter (*25. května 1901)
12. května –Ludvík Kundera, klavírista, muzikolog a hudební pedagog (*17. srpna 1891)
27. května –Vladimír List, elektrotechnický inženýr a vysokoškolský pedagog (*1. června 1877)
3. června –Rudolf Hlavica, sochař a řezbář (*5. dubna 1897)
04. června –Vlastislav Antonín Vipler, dirigent a [hudební skladatel (*2. června 1903)
06. června –Dionysius Polanský, právník a politik (*8. října 1894)
08. června –Hugo Sáňka, legionář, středoškolský profesor, překladatel a jazykovědec (*16. ledna 1887)
10. června –Josef Träger, divadelní kritik, teoretik a scenárista (*22. května 1904)
11. června –Rudolf Faukner, jeden z prvních českých autorů sci-fi (*12. prosince 1889)
21. června –Karel Kupka, malíř-krajinář (*4. července 1905)
26. června –Rudolf Luskač, spisovatel (*21. prosince 1899)
06. července –Bohdan Lacina, malíř (*15. února 1912)
09. července –Evžen Markalous, lékař (*19. dubna 1906)
15. července –Ernst Wiesner, brněnský architekt (*21. ledna 1890)
18. července –František Marek, architekt (*26. listopadu 1899)
24. července –Josef Šíma, malíř (*19. března 1891)
26. července –Edvard Cenek, spisovatel a fotograf (*18. března 1904)
05. srpna –Josef Stanislav, klavírista, hudební skladatel a publicista (*22. ledna 1897)
15. srpna –Zbyněk Žába, egyptolog (*19. června 1918)
31. srpna –František Vladimír Foit, sochař, etnograf a cestovatel (*20. listopadu 1900)
16. září –Vojtěch Tittelbach, malíř a grafik (*30. července 1900)
22. září –Josef Otto Novotný, novinář (*1. února 1894)
25. září –Jan Palouš, filmový režisér a lední hokejista (*25. října 1888)
28. září –Bohuslav Reynek, básník (*31. května 1892)
05. října –Jaroslav Brychta, sochař a sklářský výtvarník (*9. března 1895)
06. října
- Vladimír Watzke, spisovatel (*21. července 1900)
- Viliam Široký, premiér (*31. května 1902)
07. října –Alois Sivek, literární historik a kritik (*10. února 1920)
08. října –Josef Veverka, politik, oběť komunistického režimu (*4. února 1903)
22. října –František Šlégr, herec a divadelní režisér (*4. listopadu 1894)
23. října –Jan Roubal, entomolog (*16. srpna 1880)
27. října –Karel Janoušek, legionář, odbojář, maršál britského letectva, oběť komunistického režimu (*30. října 1893)
28. října –Marie Rýdlová, herečka (*3. prosince 1884)
30. října –Osvald Chlubna, hudební skladatel a pedagog (*22. července 1893)
říjen –František Polák, legionář, bojovník proti fašismu a komunismu (*27. prosince 1889)
04. listopadu –Mirko Hanák, malíř (*26. června 1921)
13. listopadu –Ladislav Kopřiva, komunistický politik, ministr národní bezpečnosti (*28. června 1897)
15. listopadu –Antonín Kybal, textilní výtvarník (*25. března 1901)
16. listopadu –Josef Kainar, básník (*29. června 1917)
20. listopadu –Josef Myslivec, historik umění, byzantolog, překladatel, politický vězeň (*7. července 1907)
21. listopadu –Josef Košťálek, fotbalista (*31. srpna 1909)
25. listopadu –Zdena Vincíková, swingová zpěvačka (*1917)
05. prosince –Jiří Grossmann, herec, zpěvák, textař a instrumentalista (*20. července 1941)
07. prosince –Josef Černý, ministr vnitra Československa (*28. února 1885)
09. prosince –Jan Rejsa, básník a spisovatel (*16. září 1896)
11. prosince –Karel Konrád, spisovatel (*28. března 1899)
13. prosince –Hugo Siebenschein, literární historik (*6. dubna 1889)
17. prosince –Antonín Haas, archivář (*25. května 1910)
28. prosince –Josef Procházka, výtvarník –betlemář (*12. září 1899)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Harold Lloyd († 8. března)

Igor Fjodorovič Stravinskij († 6. dubna)

Jim Morrison († 3. července )

Louis Armstrong († 6. července)

Nikita Sergejevič Chruščov († 11. září)

10. ledna –Coco Chanel, francouzská módní návrhářka (*19. srpna 1883)
20. ledna –Gilbert M. Anderson, americký filmový herec a režisér (*21. března 1880)
23. ledna –Josip Pupačić, chorvatský básník (*19. září 1910)
26. ledna –Hermann Hoth, generálplukovníkWehrmachtu (*12. dubna 1885)
27. ledna –Jacobo Árbenz Guzmán, guatemalský prezident (*14. září 1913)
28. ledna –Samuel Gottscho, americký fotograf (*8. února 1875)
01. února –Raoul Hausmann, rakouský fotograf, spisovatel a výtvarník (*12. července 1886)
05. února –Mátyás Rákosi, maďarský premiér (*9. března 1892)
25. února –Theodor Svedberg, švédský chemik, Nobelova cena za chemii (*30. srpna 1884)
26. února –Fernandel, francouzský herec (*8. května 1903)
28. února –Paul de Kruif, americký mikrobiolog a spisovatel (*2. března 1890)
07. března –Erich Abraham, nacistický generál (*27. března 1895)
08. března –Harold Lloyd, americký filmový herec-komik a producent (*20. dubna 1896)
16. března –Hans Kohn, americký historik, filosof, teoretik nacionalismu (*15. září 1891)
18. března –Petr Bogatyrev, ruský etnolog], jazykovědec a literární vědec (*16. ledna 1893)
21. března –Perec Bernstein, ministr obchodu a průmyslu Izraele (*12. června 1890)
24. března
- Arne Jacobsen, dánský architekt (*11. února 1902)
- Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský, arcivévoda rakouský a princ toskánský (*30. dubna 1894)
03. dubna –Joe Valachi, americký mafián (*22. září 1903)
04. dubna –Frank Loomis, americký olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek z roku 1920 (*22. srpna 1898)
06. dubna –Igor Fjodorovič Stravinskij, ruský skladatel (*17. června 1882)
12. dubna
- Wynton Kelly, americký jazzový klavírista (*2. prosince 1931)
- Igor Jevgeněvič Tamm, sovětský fyzik, Nobelova cena 1958 (*8. července 1895)
15. dubna –Friedebert Tuglas, estonský spisovatel (*2. března 1886)
17. dubna –Alfred Cheney Johnston, americký fotograf (*8. dubna 1885)
19. dubna –Tommy Thomson, kanadský olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek, OH 1920 (*15. února 1895)
21. dubna –François Duvalier, haitský diktátor (*14. dubna 1907)
22. dubna –Anna Černohorská, černohorská princezna (*18. srpna 1874)
30. dubna –Albin Stenroos, finský olympijský vítěz vmaratonu (*25. února 1889)
05. května –Violet Jessop, britská stevardka, přežila ztroskotání tří lodí (*2. října 1887)
10. května –Paul Abel, britský právník rakouského původu (*21. března 1874)
11. května
- Rafał Wojaczek, polský básník (*6. prosince 1945)
- Seán Lemass, premiér Irska (*15. července 1899)
13. května –E. L. T. Mesens, belgický galerista, spisovatel, básník, malíř a hudebník (*27. listopadu 1903)
16. května
- Krikor Bédros XV. Agagianian, gruzínský katolický kněz arménského ritu, kardinál (*18. září 1895)
- Karl Farkas, rakouský herec a kabaretní umělec (*28. října 1893)
18. května –Alexandr Gennaďjevič Kuroš, sovětský matematik (*19. ledna 1908)
20. května –Waldo Williams, velšský básník (*30. září 1904)
26. května –Július Adamiš, slovenský evangelický kněz a církevní historik (*28. května 1885)
28. května –Audie Murphy, americký voják, herec a hudební skladatel (*20. června 1925)
30. května –Marcel Dupré, francouzský varhaník, klavírista a skladatel (*3. května 1886)
01. června –Reinhold Niebuhr, americký protestantský teolog a politický filozof (*21. června 1892)
04. června –György Lukács, maďarský marxistický filosof a literární kritik (*13. dubna 1885)
07. června –Antoni Szylling, polský generál za druhé světové války (*31. srpna 1881)
13. června –Richmond Landon, americký olympijský vítěz ve skoku do výšky 1920 (*20. listopadu 1898)
15. června –Wendell Meredith Stanley, americký biochemik a virolog, Nobelova cena 1946 (*16. srpna 1904)
18. června –Paul Karrer, švýcarský chemik, Nobelova cena za chemii (*21. dubna 1889)
23. června –Marie Anna Braganzská, portugalská infantka (*3. září 1899)
25. června –John Boyd Orr, skotský lékař, biolog a politik, nositel Nobelovy ceny za mír (*23. září 1880)
26. června
- Diane Arbusová, americká fotografka (*14. března 1923)
- Hans Falkenhagen, německý fyzik (*13. května 1895)
- Marcel Communeau, francouzský ragbista, (*11. září 1885)
28. června
- Franz Stangl, velitel vyhlazovacích táborůSobibor aTreblinka (*26. března 1914)
- Martin Benka, slovenský malíř (*21. září 1888)
29. června
- Viktor Pacajev, tragicky zesnulý sovětský kosmonaut (*19. června 1933)
- Georgij Dobrovolskij, ruský kosmonaut (*1. června 1928)
- Vladislav Volkov, sovětský letecký inženýr a kosmonaut (*23. prosince 1935)
30. června –Georgi Rangelov Asparuchov, bulharský fotbalista (*4. května 1943)
01. července
- Gustaf Johansson, švédský lední hokejista (*14. září 1900)
- William Lawrence Bragg, fyzik (*31. března 1890)
03. července –Jim Morrison, hudebník, zpěvák skupinyThe Doors (*8. prosince 1943)
06. července –Louis Armstrong, americký hudebník (*4. srpna 1901)
07. července –Ub Iwerks, americký filmový animátor (*24. března 1901)
08. července –Kurt Reidemeister, německý matematik (*13. října 1893)
11. července
- Pedro Rodríguez de la Vega, mexický automobilový závodník (*18. ledna 1940)
- John Wood Campbell, americký spisovatel (*8. června 1910)
16. července –Fletcher Steele, americký krajinářský architekt (*7. června 1885)
21. července –Yrjö Väisälä, finský astronom a fyzik (*6. září 1891)
24. července –Alan Rawsthorne, britský hudební skladatel (*2. května 1905)
27. července –Jacques Lusseyran, francouzský spisovatel (*19. září 1924)
03. srpna
- Georgij Nikolajevič Babakin, sovětský radiotechnik a letecký konstruktér (*13. listopadu 1914)
- Walter Owen Bentley, spoluzakladatel firmyBentley (*16. září 1888)
07. srpna –Jicchak-Me'ir Levin, ministr izraelské vlády a vůdce hnutíAgudat Jisra'el (*30. ledna 1893)
13. srpna –King Curtis, americký virtuózní saxofonista (*7. února 1934)
14. srpna –Mak Dizdar, bosenský básník a novinář (*17. října 1917)
15. srpna –Paul Lukas, maďarsko-americký filmový herec (*26. května 1891)
26. srpna –Rukiye Sabiha Sultan, osmanská princezna a dcera sultánaMehmeda VI. (*1. května 1894)
27. srpna –Margaret Bourke-Whiteová, americká fotografka (*14. června 1904)
01. září
- Dezider Milly, slovenský malíř (*7. srpna 1906)
- Paul Niehans, švýcarský lékař (*21. listopadu 1882)
05. září
- Pchan Tchien-šou, čínský malíř, uměnovědec a pedagog (*14. března 1897)
- Ed Gordon, americký olympijský vítěz ve skoku do dálky (*1. července 1908)
10. září –Aharon Re'uveni, izraelský spisovatel (*1886)
11. září –Nikita Sergejevič Chruščov, sovětský politik (*17. dubna 1894)
13. září –Lin Piao, čínský komunistický vojevůdce (*5. prosince 1907)
20. září –Jorgos Seferis, řecký básník, Nobelova cena za literaturu 1963 (*13. března 1900)
03. října –Adelheid Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně, dcera císařeKarla I. (*3. ledna 1914)
08. října –Harry Steel, americký zápasník, zlato na OH 1924 (*8. dubna 1899)
11. října –Rudolf Wittkower, americký historik umění (*22. června 1901)
12. října –Gene Vincent, americký zpěvák (*11. února 1935)
17. října –Sergej Kavtaradze, gruzínský politik, novinář a diplomat (*15. srpna 1885)
29. října
- Duane Allman, americký kytarista, zpěvák a skladatel (*20. listopadu 1946)
- Arne Tiselius, švédský biochemik, Nobelova cena za chemii 1948 (*10. srpna 1902)
31. října –Gerhard von Rad, německý luterský teolog (*21. října 1901)
01. listopadu –Gertrud von Le Fort, německá pisatelka křesťanské literatury (*11. října 1876)
05. listopadu –Gustáv Plavec, slovenský evangelický farář a spisovatel (*4. dubna 1904)
09. listopadu –Ceri Richards, velšský malíř (*6. června 1903)
10. listopadu –Walter Van Tilburg Clark, americký spisovatel (*3. srpna 1909)
15. listopadu –Viljam Genrichovič Fišer, Rudolf Abel, ruský špión (*11. července 1903)
16. listopadu –Edie Sedgwick, americká herečka a modelka. (*20. dubna 1929)
27. listopadu –Edgar Bain, americký metalurg (*14. září 1891)
04. prosince –Šunrjú Suzuki, japonský zenbuddhista (*18. května 1904)
09. prosince –Ralph Bunche, americký diplomat (*7. srpna 1903)
13. prosince –Gotthard Heinrici, německý generál vedruhé světové válce (*25. prosince 1886)
20. prosince –Roy Disney, spoluzakladatel společnostiThe Walt Disney Company (*27. června 1893)
22. prosince –Walter Byron, kanadský hokejový brankář, olympijský vítěz (*2. září 1894)
28. prosince –Max Steiner, rakouský hudební skladatel (*10. května 1888)
29. prosince –Edwin Smith, anglický fotograf (*15. května 1912)
30. prosince –Jo Cals, premiére Nizozemska (*18. července 1914)
? –Karel Niestrath, německý sochař (*1896)
? –Valerian Bakradze, předseda vládyGruzínské SSR (*1901)
? –Apostol Nikolajev-Strumskij, bulharský hudební skladatel, sbormistr a dirigent (*1886)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Evropa:

Československo – prezidentLudvík Svoboda
SFR Jugoslávie –Josip Broz Tito
Bulharská LR –Todor Živkov
Maďarská lidová republika –János Kádár (generální tajemníkMSDS)
Rumunsko –Nicolae Ceaușescu
Rakousko –Franz Jonas
NDR
- Walter Ulbricht (Generální tajemníkSED)
  - vystřídal jej 3. 5.Erich Honecker
- Willi Stoph (předseda státní rady)
NSR
- Willy Brandt (kancléř)
- Gustav Heinemann (prezident)
Polská lidová republika
- Edward Gierek
Litevská SSR –Antanas Sniečkus
Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětuNikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemníkKSSS Leonid Iljič Brežněv
Francie – prezidentGeorges Pompidou
Španělsko –Francisco Franco
Vatikán – papežPavel VI.

Ostatní:

Japonsko – císařŠówa
Čína – (úřadující) předseda ČLRTung Pi-wu
USA – prezidentRichard Nixon
OSN/UN –U Thant

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑PRECLÍK, Petr. Idi Amin: Řezník z Kampaly a poslední skotský král.Finmag.cz [online]. 2011-02-02 [cit. 2017-03-30].Dostupné online.
↑ Dnes je světový den mokřadů, míst mezi souší a vodou.Ekolist.cz [online]. 2016-02-02 [cit. 2017-03-30].Dostupné online.
↑VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo - první volby za účasti žen ve Švýcarsku.Rozhlas.cz [online]. 2011-10-31 [cit. 2017-03-30].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-31.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Kategorie1971 ve Wikizprávách
Obrázky, zvuky či videa k tématu1971 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1971

[editovat |editovat zdroj]

Dokumentární cyklus České televizeRetro –rok 1971
Pořad staniceČeský rozhlas 6Rok po roce –rok 1971
Rudé právo v archivuÚstavu pro českou literaturu –ročník 51 rok 1971

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1971&oldid=25653775“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp