Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1969

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek je o roku. O epizodě seriálu pojednává článekRok 1969 (Hvězdná brána).

2. tisíciletí

◄ 19. stol. •20. století •21. stol.
◄◄ ◄ 1965 •1966 •1967 •1968 •1969 •1970 •1971 •1972 •1973 ► ►►

1969 (MCMLXIX) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalstředou.

Události

[editovat |editovat zdroj]

1969
Doprava
1969 v loďstvech 1969 v dopravě 1969 v letectví
Kultura
1969 ve filmu 1969 v hudbě 1969 ve fotografii
Sport
Společnost
←1968 \|1970 →

Demografický vývoj v Česku
1969
Střední stav obyvatel	9 896 695
Narození	144 155
Zemřelí	120 653
Přirozený přírůstek	22 512
Přírůstek stěhováním	–2 724
Celkový přírůstek	19 788

Československo

[editovat |editovat zdroj]

1. ledna – požár sedmipatrového domu vHavířově si vyžádal dvě oběti a tři vážně zraněné. Katastrofa odhalila nevybavenost hasičů – v sedmdesátitisícovém městě byl jen jeden požární vůz, vOstravě neměli vysokozdvižnou plošinu ani plachtu pro seskok.^[1]
1. ledna – Nabylúčinnosti zákon o československé federaci. Československo bylo tvořenoČeskou socialistickou republikou aSlovenskou socialistickou republikou.Česká aSlovenská národní rada získaly postavení republikových parlamentů.
16. ledna se naVáclavském náměstí vPraze na protest proti potlačování svobod pookupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil studentJan Palach (zemřel 19. ledna).
25. února – NaVáclavském náměstí se upálil student SPŠ železniční vŠumperku Jan Zajíc.Státní bezpečnost nepovolila zorganizovat jeho pohřeb v Praze, pohřben byl 2. března veVítkově, odkud pocházel.
28. března – nepokoje v mnoha městech po vítězstvíČeskoslovenska nadSSSR 4:3 hokejovém utkání namistrovství světa. Došlo k útoku na kancelářAeroflotu vPraze i k útokům proti sovětským vojákům rozmístěným na českém území.^[2]
4. dubna – VJihlavě se upálil delegátvysočanského sjezdu strany a reformní komunistaEvžen Plocek.
17. dubna –Gustáv Husák nahradilAlexandra Dubčeka ve funkci generálního tajemníkaKSČ.
7. května – V Praze naLetné byl uveden do provozu novýstadion FC Sparta Praha se zastavěnou původní západní tribunou z první republiky.
15. května – Vyšlo první číslo komiksového časopisuČtyřlístek
29. –30. května – Nové vedeníKSČ předložilo návrh realizační směrnice, která určovala nové směřování strany k byrokratickému a centralistickému řízení.
25. července –Hrubý Jeseník byl vyhlášenchráněnou krajinnou oblastí Jeseníky
28. července – Přiželezniční nehodě v Bezděčíně zahynulo 23 lidí.
21. srpna –Masové demonstrace k prvnímu výročívstupu vojsk Varšavské smlouvy potlačeny ozbrojenými složkami.^[3] Největší protesty se konaly vPraze (začaly již 20.8. 1969, kdy zemřeli 3 demonstranti a 2 příslušníci lidových milicí zasažení vlastní střelbou), vBrně a vLiberci. Odpor byl brutálně potlačen pořádkovými jednotkamiarmády,Bezpečnosti aLidových milicí. VBrně byli zastřeleni dva lidé.^[4] Jednalo se o poslední velkou vlnu demonstrací proti nastolenému režimu na dalších téměř 20 let (Palachův týden od 15. ledna 1989).
22. srpna – PředsednictvoFederálního shromáždění ČSSR pod vedením Alexandra Dubčeka přijalo tzv.pendrekový zákon, který zpřísňoval tresty za protikomunistické projevy.
25. srpna – VMladé Boleslavi byla spuštěna výroba automobilůŠkoda 100 (skončila v roce1977).
15. října – Byl přijat zákon o odloženívšeobecných voleb, které se měly původně konat již v roce 1968. Důvodem odkladu byly zejména chystané prověrky v KSČ.
27. listopadu – Vláda vyhlásila programové prohlášení o služebně politickém hodnocení všech pracovníků.
23. prosince – Vláda vydala nařízení o absolutním plánování, které znamenalo obnovení a nutnost striktního dodržování centrálního plánu.

Svět

[editovat |editovat zdroj]

20. ledna –Richard Nixon se stal 37. prezidentemUSA.
22. ledna – Sovětský vojákViktor Iljin spáchal v Moskvě neúspěšný atentát naLeonida Iljiče Brežněva.
30. ledna –Beatles odehráli svůj poslední veřejný koncert na střešelondýnského sídla společnostiApple Records.
3. února –Jásir Arafat byl jmenován vůdcemOOP.
9. února – K prvnímu letu odstartovalBoeing 747.
2. března – Poprvé vzlétl nadzvukový dopravní letounConcorde.
12. března –Paul McCartney se vLondýně oženil sLindou Eastman.
20. března –John Lennon se vGibraltaru oženil sYoko Ono.
7. dubna – Vydán prvníRFC dokument.
15. června – Francouzským prezidentem zvolenGeorges Pompidou. Úřadu se ujal20. června.
28. června – V New Yorku vypuklyStonewallské nepokoje.
9. července –Španělsko vyhlásiloGibraltaru úplnou hospodářskou blokádu v odpověď sepsání britské ústavy pro gibraltarské území.
14. července –El Salvador zaútočil naHonduras, tato tzv.Fotbalová válka skončila o čtyři dny později příměřím díky intervenciOAS.
20. července – Přistál naMěsíci lunární modul Eagle s astronautyNeilem Armstrongem aBuzzem Aldrinem.
21. července – Americký astronautNeil Armstrong vstoupil jako první člověk na povrchMěsíce.
9. srpna – Členové kultu pod vedenímCharlese Mansona zavraždili těhotnou herečkuSharon Tate a její přátele: Abigail Folger, Wojciecha Frykowskiho a hollywoodského kadeřníka Jay Sebringa v domě Sharon Tate a jejího manželaRomana Polańskeho v Los Angeles. Zabit byl také Steven Parent, který právě odcházel z návštěvy domovníka.
15.–18. srpna proběhl na farmě poblíž amerického města Bethelhudební festival Woodstock.
5. října – Ve Velké Británii měl premiéru komediální seriálMonty Python's Flying Circus.
21. října –Willy Brandt nastoupil do úřadu kancléřeNěmecké spolkové republiky.
10. listopadu – Americkátelevizní síť NET odvysílala první díl dětského pásmaSesame Street.
19. listopadu – Přistál naMěsíci lunární modul Intrepid s astronautyCharlesem Conradem aAlanem Beanem. Téhož dne vystoupili oba astronauti na povrchMěsíce.
Vytvořena experimentální počítačová síťARPANET, zárodek dnešníhoInternetu.
prezidentUSA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů v USA.
Vzniklaústava Gibraltaru, která umožnila obyvatelům samosprávu pod poručenstvím britského vojenskéhoguvernéra.
japonští geologové našli vAntarktidě meteority.
vědečtí pracovníci naHarvardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovatgen
Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvekrutherfordium.
Ken Thompson aDennis Ritchie vytvořiliUNIX.
Anton Szandor LaVey napsalSatanistickou Bibli.

Věda

[editovat |editovat zdroj]

19. listopadu –Apollo 12 přistálo naMěsíci, astronautéCharles Conrad aAlan Bean vystoupili na povrch.

Kultura

[editovat |editovat zdroj]

6. listopadu –John Lennon &Yoko Ono vydali vAnglii své druhé albumWedding Album

Sport

[editovat |editovat zdroj]

20. listopadu –Brazilská fotbalová ikonaPelé dal svůj 1000. gól

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Česko

[editovat |editovat zdroj]

David Ondříček (* 23. června; režisér)

3. ledna – Pavel Petr, básník

12. ledna –Jolana Voldánová, moderátorka a novinářka
21. ledna –Varhan Orchestrovič Bauer, skladatel a dirigent
10. února –Viktor Dyk, zpěvák a skladatel
16. února –Jaroslav Kmenta, novinář
18. února –Kateřina Thorová, psycholožka, spoluzakladatelkaAPLA ČR a NAUTIS
25. února –Henryk Mrejzek, fotograf
04. března –Eva Vejmělková, herečka, poetka a scenáristka
16. března –Šárka Rezková, zpěvačka a podnikatelka
13. dubna –Michal Pohanka, politik
15. duben –Lenka Bartolšicová, divadelní herečka
21. dubna –Marek Pakosta, volejbalista
27. dubna –Jan Bauer, politik
02. května –Karel Dobrý, herec
09. května
- Tomáš Cikrt, novinář a politik
- Zdeněk Koudelka, právník
27. května –Jiří Dienstbier mladší, politik
23. června –David Ondříček, režisér
30. června –Lucie Výborná, moderátorka a novinářka
08. července –Roman Šmucler, lékař, moderátor
14. července –Jaroslav Sakala,skokan na lyžích
03. srpna –Ozren Mutak, český klasický kytarista a hudební pedagog chorvatského původu
15. září –Vlastimil Vojtěch Protivínský, římskokatolický kněz
23. září –Jan Suchopárek, fotbalista
28. září –Ondřej Kepka, herec a režisér
24. října –Jana Berkovcová, politička
25. října –Josef Beránek, hokejista
30. října –Stanislav Gross, politik (†16. dubna 2015)
13. listopadu –Patrik Augusta, hokejista
20. listopadu –Lucie Verrall, spisovatelka, fotografka
29. listopadu –Pavel Klusák, hudební publicista
04. prosince –Robert Jašków, herec
14. prosince –Dan Bárta, zpěvák

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Michael Schumacher (* 3. ledna)

Jennifer Aniston (* 11. února)

Javier Bardem (* 1. března)

Dennis Bergkamp (* 10. května)

Cate Blanchettová (* 14. května)

Steffi Grafová (* 14. června)

03. ledna –Michael Schumacher, německý automobilový závodník
05. ledna –Marilyn Manson, americký umělec
06. ledna –Norman Reedus, americký herec a model
12. ledna –J Allard, americký viceprezident korporace a šéf architekturyXNA v Microsoftu
14. ledna –Jason Bateman, americký herec
23. ledna –Brendan Shanahan, bývalý kanadský hokejista
27. ledna –Éliette Abécassisová, francouzská spisovatelka
31. ledna –Rafael Guijosa, španělský házenkář
01. února –Gabriel Batistuta, argentinský fotbalista
11. února –Jennifer Aniston, americká herečka
12. února –Darren Aronofsky, americký filmový režisér, scenárista a producent
15. února –Anja Andersenová, dánská házenkářka
18. února –Alexandr Mogilnyj, ruský lední hokejista
21. února –James Dean Bradfield, zpěvák, skladatel a kytarista skupinyManic Street Preachers
22. února –Brian Laudrup, bývalý dánský fotbalista
26. února –Chris Willis, americký zpěvák, textař, hudební skladatel a producent
01. března –Javier Bardem, španělský herec
09. března –Vladimír Kinder, bývalý slovenský fotbalista
20. března –Fabien Galthié, francouzský ragbista
24. března –Stephan Eberharter, bývalý rakouský lyžař
02. dubna –Mariella Ahrensová, německá herečka
18. dubna –Vladimir Cyplakov, běloruský hokejista a trenér (†14. prosince 2019)
20. dubna –Felix Baumgartner, rakouský parašutista aBASE jumper
25. dubna –Renée Zellweger, americká herečka
26. dubna –Roman Pomajbo, slovenský herec
10. května –Dennis Bergkamp, nizozemský fotbalista
16. května
- David Boreanaz, americký herec
- Yannick Bisson, kanadský herec
- Maxmilián Lichtenštejnský, syn lichtenštejnského knížeteHanse Adama II.
19. května –Thomas Vinterberg, dánský filmový režisér
25. května –Anne Heche, americká herečka, scenáristka a producentka (†12. srpna 2022)
11. června –Peter Dinklage, americký herec
11. června –Steffi Grafová, bývalá německá tenistka
15. června
- Cédric Pioline, bývalý francouzský tenista
- Ice Cube, americký herec, zpěvák a skladatel
- Oliver Kahn, bývalý německý fotbalový brankář
06. července –Christopher Scarver, americký vrah, který ve věznici zabil vrahaJeffreyho Dahmera
07. července –Joe Sakic, kanadský lední hokejista
24. července –Jennifer Lopez, americká herečka a zpěvačka
30. července –Simon Baker, australský herec
04. srpna
- Max Cavalera, americký hudebník
- Jojo Moyesová, britská novinářka a spisovatelka
6. srpna –Naomi Išida, japonská designérka (†18. července 2019)
11. srpna
- Jevhen Kryvošejcev, ruský horolezec
- Vanderlei de Lima, bývalý brazilský atlet
14. srpna –Tracy Caldwellová, americká chemička a astronautka
17. srpna –Donnie Wahlberg, americký herec
18. srpna –Edward Norton, americký herec
19. srpna
- Nate Dogg, americký hudebník (†15. března 2011)
- Matthew Perry, americký herec (†28. října 2023)
21. srpna –Nathan Jones, australský wrestler
28. srpna –Pierre Turgeon, bývalý kanadský hokejista
05. září –Dweezil Zappa, americký kytarista
11. září –Ismaila Lassissi, ragbista Pobřeží slonoviny
17. září
- Ken Doherty, irský hráčsnookeru
- Keith Flint, britský zpěvák a tanečník, vokalista skupinyThe Prodigy (†4. března 2019)
25. září –Catherine Zeta-Jonesová, velšská herečka
27. září –Sofia Milosová, švýcarská herečka
03. října –Gwen Stefani, americká zpěvačka, módní návrhářka a herečka
11. října –Constantijn Nizozemský, třetí a nejmladší syn nizozemské královnyBeatrix
15. října
- Dominic West, britský herec
- Vítor Baía, portugalský fotbalový brankář
17. října –Keith Flint, britský zpěvák a tanečník, vokalista skupinyThe Prodigy (†4. března 2019)
04. listopadu –Sean Combs, americký raper, hudební producent a podnikatel
04. listopadu –Matthew McConaughey, americký herec
10. listopadu
- Jens Lehmann, německý fotbalový brankář
- Ellen Pompeo, americká herečka
13. listopadu –Gerard Butler, britský herec
23. listopadu –Alexej Viktorovič Ivanov, ruský spisovatel
27. listopadu –Hernán Gaviria, kolumbijský fotbalista (†24. října 2002)
03. prosince –Halvard Hanevold, norský biatlonista (†3. září 2019)
04. prosince
- Jay-Z, americký reper, hudební producent a podnikatel
- Gregor Virant, slovinský politik
10. prosince –Rob Blake, kanadský lední hokejista
11. prosince –Višvanáthan Ánand, indický šachový velmistr
12. prosince –Madeleine Wickhamová, britská spisovatelka (†10. prosince 2025)
13. prosince –Sergej Fjodorov, bývalý ruský hokejista
14. prosince –Natascha McElhoneová, britská herečka
16. prosince –Adam Riess, americký astrofyzik
19. prosince –Richard Hammond, britský televizní moderátor (Top Gear)
28. prosince –Linus Torvalds, finský programátor, tvůrce linuxového jádra
31. prosince –Cyril Montana, francouzský spisovatel a novinář
? –Alexej Terenin, ruský architekt

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Jan Palach († 19. ledna)

Josef Váchal († 10. května)

Václav Krška († 17. listopadu)

4. ledna –Jaroslav Bauer,jazykovědec (*5. dubna 1924)
7. ledna
- Zbyněk Havlíček, básník, literární teoretik, psychoanalytik a překladatel (*22. května 1922)
- František Kubka, novinář, prozaik, básník, germanista a překladatel (*4. března 1894)
9. ledna –Ladislav Vycpálek, hudební skladatel (*23. února 1882)
11. ledna –Václav Hlavatý, matematik (*27. ledna 1894)
19. ledna –Jan Palach (na následky sebevražedného upálení naVáclavském náměstí vPraze dne16. ledna) (*11. srpna 1948)
22. ledna –Ladislav Brom, herec, tanečník a filmovýrežisér (*16. dubna 1908)
23. ledna –Jaroslav Křička, hudební skladatel a dirigent (*27. srpna 1882)
24. ledna –Augustin Bartoš, druhý ředitelJedličkova ústavu (*29. února 1888)
31. ledna –Jaroslav Brůha, sochař a medailér (*11. února 1889)
6. února –Wilhelm Häusler, československý politik německé národnosti (*15. června 1881)
9. února –Adolf Svoboda, primátor hl. města Praha (*16. června 1900)
10. února –Laura Třešňáková, divadelní herečka (*26. října 1895)
11. února –Jindřich Praveček, pedagog, dirigent a skladatel (*1. března 1885)
17. února –Julius Pelikán, sochař a medailér (*23. února 1887)
25. února –Jan Zajíc (po protestní hladovce u sochy sv. Václava naVáclavském náměstí vPraze proti pokračující normalizaci a ve snaze probudit národ z letargie) (*3. června 1950)
3. března –František Hofman, malíř (*1. září 1891)
12. března –Jarmila Švabíková, herečka (*18. srpna 1906)
16. března –Maxmilián Hájek, hudební skladatel a dirigent (*15. srpna 1909)
19. března –Theodor Schaefer, hudební skladatel a pedagog (*23. ledna 1904)
27. března –Karel Josef Beneš, spisovatel (*21. února 1896)
28. března –Karel Kinský, malíř, grafik a regionální pracovník (*2. srpna 1901)
3. dubna –Oldřich Rulc, fotbalový reprezentant (*28. ledna 1911)
9. dubna –Evžen Plocek, dělník, který se upálil na protest proti okupaci Československa (*29. října 1929)
13. dubna –Miroslav Štefek,hornista (*7. března 1916)
5. května –Oldřich Stefan, architekt (*4. prosince 1900)
6. května –Bohumil Bydžovský, matematik (*14. března 1880)
9. května –Frank Wollman, dramatik, básník, literární vědec a historik (*5. května 1888)
10. května
- Josef Váchal, výtvarný umělec, básník a spisovatel (*23. září 1884)
- Josef Ježek, ministr vnitra v protektorátní vládě Aloise Eliáše (*2. srpna 1884)
16. května
- Antonín Kleveta, kněz, teolog a politický vězeň (*18. ledna 1904)
- Pavol Teplanský, československý a slovenský politik, ministr autonomních slovenských vlád (*22. dubna 1886)
17. května –Josef Beran, kardinál,arcibiskup pražský aprimas český (*29. prosince 1888)
20. května –Juraj Slávik, československý politik, ministr československých vlád a diplomat (*28. ledna 1890)
21. května –Richard Fremund, malíř, grafik a scénický výtvarník (*9. dubna 1928)
8. června –Bohuslav Stočes, báňský vědec a rektorVysoké školy báňské (*20. srpna 1890)
9. června –Marie Kyzlinková, autorka řady ženských románů (*4. srpna 1889)
12. června –František Kovář, třetí biskup-patriarchaCírkve československé (husitské) (*2. září 1888)
13. června –Vojtěch Holeček, legionář, novinář a politik (*8. listopadu 1891)
17. června –František Illek, fotograf (*14. září 1904)
30. června –Jan Evangelista Zelinka, skladatel, klavírista a hudební publicista (*13. ledna 1893)
7. července –Josef Šmída, herec, režisér a dramatik (*25. května 1919)
18. července –Eva Vrchlická, herečka, překladatelka, dramatička a spisovatelka (*6. března 1888)
20. července –Bohumír Popelář, psycholog, historik, spisovatel (*31. října 1914)
29. července –Karel Karas, malíř (*28. května 1892)
7. srpna –Oldřich Wenzl, básník (*3. října 1921)
8. srpna –Franz Wagner, sídelníkanovník litoměřické kapituly (*21. listopadu 1888)
14. srpna –Quido Maria Vyskočil, spisovatel (*18. října 1881)
15. srpna –Ladislav Karel Feierabend, československý ekonom, ministr československých vlád (*14. června 1891)
19. srpna –Rudolf Fischer, československý politik německé národnosti (*29. ledna 1880)
21. srpna –Danuše Muzikářová, oběť komunistického režimu (*13. července 1951)
24. srpna
- Vladimír Pecháček, malíř a grafik (*3. dubna 1909)
- Hubert Svoboda, architekt a stavitel (*15. října 1891)
31. srpna –Luisa Landová-Štychová, novinářka, popularizátorka vědy, feministka a politička (*31. ledna 1885)
8. září –Naďa Hajdašová, baletní sólistka (*26. února 1914)
18. září –Theodor Kössl, právník a hudební skladatel (*1. července 1886)
7. října –Otakar Kubín, malíř, sochař a grafik (*22. října 1883)
11. října –Josef Glogar, generální vikář arcidiecéze olomoucké (*17. prosince 1891)
16. října –Florian Zapletal, historik umění, novinář a voják (*10. června 1884)
22. října –Alfons von Czibulka, česko-rakouský spisovatel a malíř (*28. června 1888)
24. října –Jan Plichta, violista, dirigent, hudební pedagog a trampský písničkář (*1. prosince 1898)
27. října –Valentin Držkovic, malíř a grafik (*10. února 1888)
11. listopadu –Jan Karel Čemus, spisovatel dobrodružných a umělecko-naučných knih pro mládež (*28. ledna 1895)
17. listopadu –Václav Krška, scenárista, režisér a spisovatel (*4. října 1900)
22. listopadu –Lumír Jisl, archeolog a orientalista (*18. dubna 1921)
24. listopadu –Josef Černík, hudební skladatel a sběratel lidových písní (*24. ledna 1880)
26. listopadu –Vilém Kvasnička, architekt (*3. srpna 1885)
29. listopadu –František Ježek, ministr československých vlád a poslanec (*6. září 1890)
30. listopadu –Antonín Šůra, herec (*25. srpna 1929)
1. prosince
- Albína Dratvová, filozofka (*2. ledna 1892)
- František Ventura, olympijský vítěz v parkůru 1928 (*13. srpna 1894)
6. prosince –Stanislav Zela, pomocný biskup olomoucký (*12. července 1893)
7. prosince –Ladislav Šimůnek, fotbalový reprezentant (*4. října 1916)
10. prosince –Rudolf Malík, československý politik (*17. února 1875)
18. prosince –Jaroslava Vobrubová-Koutecká, překladatelka (*12. února 1891)
23. prosince –Bohumil Jahoda, sochař a designér (*11. června 1910)
26. prosince
- Josef Lukl Hromádka, teolog (*8. června 1889)
- Jiří Šlitr, hudební skladatel, instrumentalista (virtuózní klavírista), zpěvák, herec a výtvarník (*15. února 1924)
28. prosince –Miroslav Schäferling, první československý radioamatér (*17. listopadu 1905)
30. prosince –Jiří Trnka, výtvarník a režisér animovaných filmů (*24. února 1912)
10. května –Josef Ježek, ministr vnitra v protektorátní vládě Aloise Eliáše (*2. srpna 1884)
13. června –Vojtěch Holeček, legionář, novinář a politik (*8. listopadu 1891)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Dwight D. Eisenhower († 28. března)

Sharon Tate († 9. srpna)

Ho Či Min († 2. září)

Jack Kerouac († 21. října)

4. ledna –Paul Chambers, americký kontrabasista a hudební skladatel (*22. dubna 1935)
8. ledna
- Titus Zeman, slovenský kněz, oběť komunismu (*4. ledna 1915)
- Albert Hill, britský běžec na střední tratě, dvojnásobný olympijský vítěz (*24. března 1889)
11. ledna –Richmal Cromptonová, anglická spisovatelka (*15. listopadu 1890)
17. ledna –Gražyna Bacewiczová, polská hudební skladatelka a houslistka (*5. února 1909)
23. ledna –Sándor Bauer, maďarský učeň, který se upálil na protest proti sovětské okupaci (*28. února 1952)
24. ledna –Saúd bin Abd al-Azíz, král Saúdské Arábie (*15. ledna 1902)
29. ledna –Allen Dulles, ředitel americkéCIA (*7. dubna 1893)
30. ledna –Dominique Pire, belgický dominikán, Nobelova cena za mír 1958 (*10. února 1910)
2. února –Boris Karloff, anglický herec (*23. listopadu 1887)
5. února –Juozas Balčikonis,litevský lexikograf (*24. března 1885)
11. února –Dario Beni, italský cyklista (*1. ledna 1898)
14. února –Vito Genovese, italsko-americkýmafiánský boss (*27. listopadu 1897)
15. února –Hans Vollmer, německý encyklopedista (*16. listopadu 1878)
18. února –Dragiša Cvetković, jugoslávský premiér (*15. ledna 1893)
26. února
- Levi Eškol, izraelský premiér (*25. října 1895)
- Karl Jaspers, německý psychiatr a filosof (*23. února 1883)
2. března –Walter Müller, rakouský filmový herec a zpěvák (*6. května 1911)
10. března –Pavel Blaschke, německý hudební skladatel (*24. května 1885)
11. března –John Wyndham, britský spisovatel sci-fi (*10. července 1903)
14. března –Ben Shahn, americký novinářský fotograf (*12. září 1898)
24. března –Joseph Kasavubu, první prezidentDemokratické republiky Kongo (*1910)
26. března
- B. Traven, německý spisovatel (*1882)
- John Kennedy Toole, americký spisovatel (*17. prosince 1937)
- Günther Weisenborn, německý prozaik a dramatik (*10. července 1902)
28. března
- Dwight D. Eisenhower, prezident USA (*14. října 1890)
- Şehzade Ömer Faruk, osmanský princ a syn sultánaAbdulmecida II. (*27. února 1898)
30. března –Lucien Bianchi, belgický automobilový závodník (*10. listopadu 1934)
4. dubna –Friedrich von Huene, německý paleontolog (*22. března 1875)
6. dubna –Jurij Wjela, lužickosrbský učitel a spisovatel (*4. března 1892)
7. dubna –Rómulo Gallegos, venezuelský spisovatel a politik (*2. srpna 1884)
11. dubna –Michal Lefčík, slovenský voják, který se upálil na protest proti okupaci Československa (*11. května 1950)
15. dubna –Viktorie z Battenbergu, španělská královna (*24. října 1887)
20. dubna –Ambróz Lazík, slovenský biskup (*7. prosince 1897)
23. dubna –Čeng Ťün-li, čínský filmový herec a režisér (*6. prosince 1911)
26. dubna –Morihei Uešiba, učitelbojových umění a zakladatelaikida (*14. prosince 1883)
2. května –Franz von Papen, německý říšský kancléř (*29. října 1879)
17. května –Fritz Burger-Mühlfeld, německý malíř (*3. března 1882)
19. května
- Coleman Hawkins, jazzovýtenorsaxofonista (*21. listopadu 1904)
- Eberhard von Mackensen, generálplukovník německéhoWehrmachtu (*24. září 1889)
21. května –Jindřich Ferdinand Toskánský, rakouský arcivévoda a toskánský princ (*13. února 1878)
27. května –Jeffrey Hunter, americký herec (*25. listopadu 1926)
1. června –Ivar Ballangrud, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (*7. března 1904)
15. června –Emilio Grazioli, italský fašistický politik (*26. října 1899)
16. června –Harold Alexander, britský maršál (*10. prosince 1891)
20. června –Siegfried Günter, německý letecký konstruktér (*8. prosince 1899)
21. června –Maureen Connollyová, americká tenistka (*17. září 1934)
22. června –Judy Garlandová, americká herečka (*10. června 1922)
23. června –Volmari Iso-Hollo, finský olympijský vítěz na 3000 metrů překážek (*1. května 1907)
29. června –Lawrence Lumley, 11. hrabě ze Scarborough, britský generál a politik (*27. července 1896)
3. července –Brian Jones, britský hudebník, zakládající člen skupinyThe Rolling Stones (*28. února 1942)
4. července –Henri Decoin, francouzský spisovatel, scenárista a režisér (*18. března 1890)
5. července –Walter Gropius, německý architekt (*18. května 1883)
8. července
- Filipp Sergejevič Okťabrskij, sovětský admirál,Hrdina Sovětského svazu (*23. října 1899)
- Maurice G. Hindus, rusko-americký spisovatel (*27. února 1891)
19. července –Carl Jörns, německý cyklista a automobilový závodník (*11. prosince 1875)
14. července –Ernie Farrow, americký jazzovýkontrabasista (*13. listopadu 1928)
19. července –Carl Jörns, německý cyklista a automobilový závodník (* (11. prosince 1875)
24. července (v noci na25.) –Witold Gombrowicz, polský spisovatel (*4. srpna 1904)
25. července –Otto Dix, německý malíř (*2. prosince 1891)
1. srpna –Boris Gmirja, ukrajinský operní pěvec (*5. srpna 1903)
4. srpna –T. R. Field, český satirický básník (*23. dubna 1891)
6. srpna –Theodor W. Adorno, německý filosof (*11. září 1903)
9. srpna
- Alexander Húščava, slovenský historik (*4. ledna 1906)
- Cecil Powell, britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku 1950 (*5. prosince 1903)
- Constantin Ion Parhon, rumunský politik, vědec a lékař (*15. října 1874)
- Sharon Tate, americká herečka a modelka. (*24. ledna 1943)
14. srpna –Leonard Woolf, anglický politický teoretik, spisovatel a nakladatel (*25. listopadu 1880)
15. srpna –Stijn Streuvels, vlámský spisovatel (*3. října 1871)
17. srpna
- Otto Stern, německý fyzik, Nobelova cena za fyziku (*17. února 1888)
- Ludwig Mies van der Rohe, německý architekt (*27. března 1886)
26. srpna –Ismail al-Azhari, súdánský premiér (*20. října 1900)
31. srpna –Rocky Marciano, americký boxer (*1. září 1923)
1. září –Michael Lippert, nacistický důstojníkWaffen-SS (*24. dubna 1897)
2. září –Ho Či Min, vietnamský politik (*19. května 1890)
6. září
- Arthur Friedenreich, brazilský fotbalista zvanýEl Tigre (*18. července 1892)
- Nemika Sultan, osmanská princezna (*9. března 1888)
7. září –Arthur Benda, německý fotograf (*23. března 1885)
8. září
- Emil Leeb, generál dělostřelectva nacistického Německa (*17. června 1881)
- Alexandra David-Néelová, francouzská cestovatelka, buddhistka a spisovatelka. (*24. října 1868)
14. září –Mauno Manninen, finský ředitel divadla, malíř a básník (*26. června 1915)
27. září –Nicolas Grunitzky, druhý prezident státuTogo (*5. dubna 1913)
28. září –Kimon Georgiev, bulharský předseda vlády (*11. srpna 1882)
4. října
- Léon Brillouin, francouzský fyzik (*7. srpna 1889)
- Arnold Winkler, rakouský historik (*3. května 1882)
6. října –Ján Rak, slovenský básník a překladatel (*28. srpna 1915)
11. října
- Enrique Ballestrero, uruguayskýfotbalista (*18. ledna 1905)
- Kazimierz Sosnkowski, polský generál, ministr obrany (*19. listopadu 1885)
12. října
- Julius Saaristo, finský dvojnásobný olympijský medailista v hodu oštěpem (*21. července 1891)
- Sonja Henie, norská krasobruslařka a herečka (*8. dubna 1912)
20. října –Werner Janensch, německý paleontolog a geolog (*11. listopadu 1878)
21. října
- Wacław Sierpiński, polský matematik (*14. března 1882)
- Jack Kerouac, americký spisovatel (*12. března 1922)
22. října –Behice Hanımefendi, dvanáctá manželka osmanského sultánaAbulhamida II. (*10. října 1882)
26. října –Cyril Slater, kanadský hokejový útočník, zlato na OH 1924 (*27. března 1897)
4. listopadu –Ferenc Szabó, maďarský skladatel (*27. prosince 1902)
6. listopadu –Gabriel Chevallier, francouzský spisovatel (*3. května 1895)
7. listopadu –Jehuda Burla, izraelský spisovatel (*1886)
8. listopadu –Arthur Hedley, anglický muzikolog (*12. listopadu 1905)
11. listopadu –Armin Joseph Deutsch, americký astronom a spisovatel (*25. ledna 1918)
12. listopadu
- Iskandar Mírza, první pákistánský prezident (*13. listopadu 1899)
- Liou Šao-čchi, čínský komunistický politik (*24. listopadu 1898)
- William Friedman, americkýkryptolog (*24. září 1891)
- Serge Poliakoff, ruský malíř (*8. ledna 1900)
18. listopadu –Joseph Kennedy, americký podnikatel, politik a diplomat (*6. září 1888)
19. listopadu –Camille Arambourg, francouzský vertebrátní paleontolog (*3. února 1885)
24. listopadu –Nils Ambolt, švédský geodet, astronom a spisovatel (*2. dubna 1900)
29. listopadu –Jozef Lettrich, slovenský politik (*17. června 1905)
2. prosince –Kliment Jefremovič Vorošilov, sovětský státník, politik a maršál SSSR (*4. února 1881)
4. prosince –Carlos Marighella, brazilský spisovatel a marxistický revolucionář (*5. prosince 1911)
5. prosince
- Alice z Battenbergu, matkaFilipa Mountbattena, manžela britské královnyAlžběty II. (*25. února 1885)
- Claude Dornier, německý letecký konstruktér (*14. května 1884)
9. prosince –Leonardo Cilaurren, španělský fotbalista (*5. listopadu 1912)
13. prosince –Raymond A. Spruance, admirál loďstvaSpojených států amerických (*3. července 1886)
20. prosince –Adolfo Consolini, italský olympijský vítěz a hodu diskem (*5. ledna 1917)
22. prosince –Josef von Sternberg, rakouský režisér (*29. května 1894)
23. prosince –Tiburcio Carías Andino, prezident Hondurasu (*15. března 1876)
31. prosince –Theodor Reik, rakouský psychoanalytik (*12. května 1888)
? –Richard Allen, indický pozemní hokejista, zlato na OH (*4. června 1902)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Georges Pompidou se stal 19. francouzským prezidentem

Evropa:

Československo – prezidentLudvík Svoboda
SFR Jugoslávie –Josip Broz Tito
Bulharská LR –Todor Živkov
Maďarská lidová republika –János Kádár (generální tajemníkMSDS)
Rumunsko –Nicolae Ceaușescu
Rakousko –Franz Jonas
NDR
- Walter Ulbricht (Generální tajemníkSED)
- Willi Stoph (předseda státní rady)
NSR
- Kurt Georg Kiesinger (kancléř)
- Heinrich Lübke (prezident)
Polská lidová republika –Władysław Gomułka
Litevská SSR –Antanas Sniečkus
Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětuNikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemníkKSSS Leonid Iljič Brežněv
Francie
- prezidentCharles de Gaulle
- prezidentGeorges Pompidou
Španělsko –Francisco Franco
Vatikán – papežPavel VI.

Ostatní:

Japonsko – CísařŠówa
Čína – (úřadující) předseda ČLRTung Pi-wu
Vietnamská demokratická republika
- Hồ Chí Minh (do smrti 2. 9.)
- Tôn Đức Thắng (od 2. 9.)
USA
- prezidentLyndon B. Johnson
- prezidentRichard Nixon

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑ Novoroční tragédie.Rudé právo. 1. 1969, roč. 49, čís. 1, s. 2.Dostupné online.
↑Popis událostí z pohledu tehdejších mocenských struktur viz Ministerstvo vnitra ČSR k událostem z 28. a 29. března.Rudé právo. 4. 1969, roč. 49, čís. 77, s. 1 a 2.Dostupné online.
↑Oficiální zpravodajství: Rozvaha a klid vyhrají.Rudé právo. 8. 1969, roč. 49, čís. 197, s. 1 a 2.Dostupné online. ; archivní záběry:Film Srpen 1969; porevoluční perspektiva:Filip Rožánek: Srpen 1969: Češi proti Čechům
↑ Zpráva krajské prokuratury o událostech v Brně.Rudé právo. 8. 1969, roč. 49, čís. 198, s. 1 a 2.Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Galerie1969 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu1969 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1969

[editovat |editovat zdroj]

Československý filmový týdeník v archivuČeské televize –rok 1969
Dokumentární cyklus České televizeRetro –rok 1969
Pořad staniceČeský rozhlas 6Rok po roce –rok 1969
Rudé právo v archivuÚstavu pro českou literaturu –ročník 49 rok 1969

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1969&oldid=25498237“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp