Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1961

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 19. stol. •20. století •21. stol.
◄◄ ◄ 1957 •1958 •1959 •1960 •1961 •1962 •1963 •1964 •1965 ► ►►

1961 (MCMLXI) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalnedělí.

Události

[editovat |editovat zdroj]

1961
Doprava
1961 v loďstvech 1961 v dopravě 1961 v letectví
Kultura
1961 ve filmu 1961 v hudbě 1961 ve fotografii
Sport
Společnost
←1960 \|1962 →

Československo

[editovat |editovat zdroj]

zahájena stavbaNechranické přehrady
do května pokračovalsesuv v Handlové, který začal v prosinci 1960.
Praha se poprvé ve své historii stala milionovým městem. Její počet obyvatel se zvýšil oproti střednímu stavu v roce1960 z 998 tis. na 1 006 tis. osob středního stavu za rok 1961.
2. ledna – poprvé promluvil z vysíláníČeskoslovenského rozhlasu Hajaja, rozhlasové pohádky na dobrou noc přežily do dalšího tisíciletí.
1. března – sčítání lidu. V Československu žilo 13 745 377 obyvatel.
24. března – ukončen provoz úzkorozchodnýchtramvají meziMostem aLitvínovem.
28. března – nedaleko městaGräfenberg v SRN sezřítila linka 511 ČSA, zemřelo všech 52 osob.
13. dubna – V pražskévěznici Pankrác byla popravena zdravotní sestra z nemocnice v Sušici Marie Fikáčková, která na přelomu 50. a 60. let na gynekologicko-porodnickém oddělení zavraždila nejméně 2 novorozeňata a dalších několik novorozenců úmyslně těžce zranila a způsobila jim trvalé následky. Motivem jejích činů byla údajně nenávist k plačícím dětem. Zadržena byla 27. února 1960 přímo na pracovišti v sušické nemocnici.
28. dubna – Československo navštívilJurij Gagarin
7. července – došlo k důlnímu neštěstí na Dole Dukla v Havířově Prostřední Suché. Neštěstí si vyžádalo 108 lidských životů.
12. července – jihozápadně od letištěCasablanca-Anfa se při pokusu o přistání podruhé v tomto rocezřítila linka 511 ČSA, při incidentu zemřelo všech 72 osob.
26. listopadu – byl uveden do provozuvysílač Cukrák.
29. listopadu – V Národním shromáždění byl přijat novýtrestní zákon.
22. prosince – slavnostním uvedením do provozu byla po stavební stránce dokončena výstavbavodního díla Orlík naVltavě, která trvala více než 6 let. Orlická vodní elektrárna byla uvedena do plného provozu v dubnu1962.^[1]

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Vznik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
Kypr se stal členemCommonwealthu.
20. ledna – Prezidentem USA se stalJohn Fitzgerald Kennedy.
31. ledna –šimpanz Ham se stal v rámciprojektu Mercury prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru
15. února – Poblíž Bruselu se z neznámých příčin zřítilboeing 707 obsluhujícílet Sabena 548. Zahynuli všichni na palubě, včetně celého americkéhokrasobruslařského týmu letícího namistrovství světa, a jedna osoba na zemi.
12. dubna – první člověk ve vesmíru: NadporučíkJurij Alexejevič Gagarin byl vybrán k letu do vesmíru generálem N. P. Kamaninem. Jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodiVostok 1 kosmický let.
16. dubna –Stirling Moss na vozeLotus se stal vítězemPreis Von Wien.
17. dubna-19. dubna – vylodění kubánských emigrantů v zátoce Sviní. Špatně zorganizovaná akce naplánovaná a organizovanáUSA skončila porážkou výsadku.
24. dubna – na hladinu byla vyzvednutašvédská válečná loďVasa, která se potopila v roce1628.
5. května –Alan Bartlett Shepard mladší (1923–1998) je prvnímAmeričanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodiFreedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný obletZemě (letěl po balistické dráze).
25. května – PrezidentUSA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámciprogramu Apollo dopravit člověka naMěsíc a bezpečně zpět naZemi do roku1970.
7. července – VeSlovinsku vzniklTriglavský národní park.
7. srpna – Sovětský kosmonautGerman S. Titov byl na paluběVostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.
13. srpna – zahájena stavbaBerlínské zdi.
1. října –Indie zavedla metrický systém namísto dosavadního britského systému.
17. října – došlo k Pařížskému masakru veFrancii, kdy policejní složky zastřelily několik setAlžírských demonstrantů protiválce.
30. října – nadNovou zemí Sovětský svaz odpálil jadernou termonukleární bombu zvanouCar-bomba – šlo o nejničivější zbraň všech dob.
1. listopadu – z mauzolea naRudém náměstí v Moskvě byly odstraněny ostatkyJ. V. Stalina.
9. prosince –Jim Clark zvítězil v Grand Prix Rand v jihoafrickémKyalami, závod F1 nezapočítávaný do mistrovství světa.

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

22. října – 4. premiérouDivadla Semafor je hudební revueJiřího Suchého aJiřího ŠlitraZuzana je zase sama doma
2. listopadu – DramaMaxe Frische Andorra, jedna z nejvýznamnějších her německy mluvících zemí od konce druhé světové války, má světovou premiéru v Zurichu
Americký fyzikAlbert Ghiorso a jeho kolegové objevili chemický prveklawrencium.
Americký vědecEdward Lorenz začal vyvíjet matematický obor, ze kterého se vyvineteorie chaosu.
Byl objeven a izolovánvirus spalniček. Vakcína poskytující dlouhodobou imunitu proti spalničkám bude k dispozici během desetiletí.
Český chemikOtto Wichterle vyrobil první měkkékontaktní čočky. V polovině90. let je bude používat přes 100 milionů lidí na celém světě.
Americký fyzikMurray Gell-Mann vypracoval systém třídění elementárních částichadronů, který je rozděluje do rodin podle jejich měnících se vlastností. Systém nazval termínem vypůjčeným z buddhismu „osmerá cesta“.
Sovětští vědci vytvořili dosud nepřekonaný rekord – největšíjaderný výbuch při zkoušce padesátiosmimegatunovéjaderné pumy.
Britský fyzikJeffrey Goldstone formuloval tzv.Goldstoneovu poučku, která předvídá existenci částic s nulovou hmotností a s nulovýmspinem, zvanýchGoldstoneovy bosony, v určitých případech souměrnosti.
Americký ekonomJohn Muth zformuloval základní hypotézuracionálních očekávání, na kterou později navázalRobert Lucas, Jr.

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Nobelova cena za fyziku –Robert Hofstadter (USA; za průkopnický výzkum rozptyluelektronů naatomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se strukturynukleonů),Rudolf Ludwig Mössbauer (Německo; za výzkum rezonanční absorpcegama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu)
Nobelova cena za chemii –Melvin Calvin (USA; za výzkum asimilaceoxidu uhličitého v rostlinách)
Nobelova cena za fyziologii a lékařství –Georg von Békésy (USA; za objevy fyzikálního mechanismu stimulacekochley)
Nobelova cena za literaturu –Ivo Andrić (Jugoslávie)
Nobelova cena za mír –Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld (Švédsko,generální tajemník OSN)

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1961.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Jiří Babica (* 1. května)

Dana Drábová (* 3. června)

Petr Pavel (* 1. listopadu)

08. ledna –Jitka Sedláčková, herečka
11. ledna –Jiří Kajínek, legendární vězeň
28. ledna –Daniel Rous, herec
29. ledna –Jan Balabán, prozaik, publicista a překladatel (†23. dubna 2010)
07. února –Zdeněk Bakala, miliardář a podnikatel
9. února –Zdeněk Kaláb, volejbalista
10. února –Libor Balák, malíř, ilustrátor a autor komiksů a počítačových her
15. února –Jan Hošek, český filmový dokumentarista a ilustrátor
17. února –Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog
26. února –Jiří Bezděk, hudební skladatel a pedagog
12. března –Broněk Černý, herec
04. dubna –Dagmar Pecková, operní pěvkyně
16. dubna –Marek Babjuk, vědec a lékař v oboru urologie
01. května
- Jiří Babica, kuchař
- Jan Čenský, herec, dabér a moderátor
27. května –Josef Brtek, regionální historik a publicista
03. června –Dana Drábová, jaderná fyzička
19. července –Vlastimil Holub, fotbalový obránce
22. července –Libor Pala, fotbalista a trenér
23. července –Stanislav Schwarz, československý fotbalový obránce
24. července –Jaromíra Mílová, herečka
31. července –Dalibor Prix, historik umění středověké architektury
17. srpna –Pavel Přindiš, československý vodní slalomář, kajakář, olympionik
11. září –Zdeněk Manina, sochař, malíř a výtvarný pedagog
26. září –Michal Coubal, horolezec
16. října –Veronika Žilková, herečka
18. října –Martin Bedrava, politik
19. října –Zuzana Bydžovská, herečka
01. listopadu –Petr Pavel, náčelníkGenerálního štábu AČR
03. listopadu –Jaroslav Šilhavý, fotbalista
21. listopadu –René Franěk, podnikatel a zakladatelZoo Chleby
09. prosince –Luděk Mikloško, fotbalový brankář
24. prosince –Alena Bulířová, československá běžkyně a sprinterka

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Wayne Gretzky
(* 25. ledna)

Barack Obama (* 4. srpna)

01. ledna
- Azíz Achanúš, marocký politik a podnikatel
- Graham McTavish, skotský herec
11. ledna
- Karel Habsburský, příslušníkhabsbursko-lotrinské dynastie, rakouský politik
- Sergej Fedotov, ruský divadelní režisér
18. ledna –Veselin Vujović, černohorský házenkář
25. ledna –Wayne Gretzky, kanadský lední hokejista
01. února –José Luis Cuciuffo, brazilský fotbalista
03. února –Mercedes Abadová, španělská spisovatelka
17. února –Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog
18. února –Armin Laschet, německý politik
24. února –Richard Barnbrook, britský politik
28. února –Rae Dawn Chong, kanadsko-americká herečka
21. března –Daniel Castellani, argentinský volejbalista
07. dubna –Troels Rasmussen, dánský fotbalový brankář
25. dubna –Agneta Anderssonová, švédská rychlostní kanoistka (†8. října 2023)
27. dubna –Jorge O. Calvo, argentinský paleontolog a geolog (†10. ledna 2023)
15. května –Katrin Cartlidge, anglická herečka (†7. září 2002)
21. května –Davide Sparti, italský sociolog
01. června –Paul Coffey, kanadský lední hokejista a trenér
06. června –Tom Araya, chilsko-americký zpěvák
09. června –Michael J. Fox, kanadský herec
25. června –Ricky Gervais, britský herec a filmař
01. července –Diana Frances Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželkaprince Charlese (†31. srpna 1997)
04. července –Wolf Bachofner, rakouský herec
23. července –Rob Stewart, kanadský herec a hypnotizér
27. července –Carol Isherwoodová, anglická ragbitska
04. srpna
- Barack Obama,prezident USA
- Pumpuang Duangjan, thajská zpěvačka (†13. června 1992)
14. srpna –Satoši Cunami, japonský fotbalista
20. srpna –Greg Egan, australský programátor a autor hard sci-fi
25. srpna
- Billy Ray Cyrus, americký zpěvák a herec
- Oleg Božjev, bývalý sovětský a ruský rychlobruslař
03. září –Andy Griffiths, australský spisovatel
06. září –Scott Travis, americký bubeník
13. září –Dave Mustaine, americký zpěvák a kytarista
18. října –Wynton Marsalis, americký jazzový trumpetista
22. října –David Allen Sibley, americký ornitolog, autor a ilustrátor určovacích příruček
30. října –Dmitrij Muratov, šéfredaktor ruského opozičního listuNovaja gazeta, nositelNobelovy ceny
05. listopadu –Alan Poindexter, americký kosmonaut (†1. července 2012)
07. listopadu –Sergej Alejnikov, běloruský fotbalista a fotbalový trenér
12. listopadu
- Acuši Natori, japonský fotbalista
- Nadia Comaneciová, rumunská gymnastka
14. prosince –Jozef Bánovský, slovenský fotbalista
24. prosince
- Alexander Babiš, slovenský podnikatel, bratrAndreje Babiše
- Ilham Alijev, ázerbájdžánský politik a prezident Ázerbájdžánu
30. prosince –Andrzej Marcisz, polský horolezec a sportovní lezec

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1961.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

04. ledna –Jan Opočenský, československý diplomat a historik (*26. května 1885)
08. ledna –František Flos, spisovatel (*27. července 1864)
13. ledna –František Drtikol, fotograf, grafik a malíř (*3. března 1883)
18. ledna –Alois Bílek, malíř, grafik, ilustrátor a architekt (*15. června 1887)
20. ledna –Jaroslav Řehulka, československý právník, spisovatel a katolický politik (*31. prosince 1886)
25. ledna –Eduard Farda, fotbalista, hokejista a hokejový trenér (*26. prosince 1914)
28. ledna –Theodor Bohumír Pařík, hudební skladatel, houslista a pedagog (*1. února 1881)
03. února –František Cína Jelínek, český malíř (*6. června 1882)
08. února –Miloš Kössler, český matematik (*19. června 1884)
09. února
- Prokop Maxa, legionář, politik a diplomat (*28. května 1884)
- František Kadeřávek, český geometr (*26. června 1885)
10. února
- Heřman Tausik, československý politik (*21. března 1879)
- Jakub Deml, český spisovatel (*20. srpna 1878)
13. února –Marie Helena Knajblová, řeholnice, oběťkomunistického teroru (*25. dubna 1888)
14. února –Josef Waltner, český herec a kabaretiér (*8. května 1883)
20. února –Alois Krčmář, český malíř (*18. dubna 1887)
22. února –Antonín Eltschkner, generální vikář pražské arcidiecéze (*4. června 1880)
24. února –Antonín Klouda, československý politik (*6. listopadu 1871)
26. února –Zdeněk Wirth, historik umění (*11. srpna 1878)
03. března –Eduard Fiker, spisovatel (*21. listopadu 1902)
10. března –Ladislav Daněk, československý právník a politik (*22. dubna 1889)
16. března –Václav Talich, český dirigent (*28. května 1883)
12. března –Josef Zeman, zakladatel moderní československé defektologie (*10. října 1867)
27. března –Věra Jičínská, česká malířka (*3. července 1898)
31. března –Bedřich Golombek, český novinář a spisovatel (*5. února 1901)
21. dubna –Bohumil Sláma, architekt (*2. července 1887)
24. dubna –Alois Hrdlička, konstruktér Škodových závodů (*17. února 1894)
25. dubna –Václav Pšenička, československý vzpěrač, stříbro na OH 1932 (*26. října 1906)
19. května –Josef Doležal, český zpěvák a houslista (*6. prosince 1878)
24. května
- Július Maurer, československý politik, ministr (*18. června 1896)
- Jaroslav Kovář starší, český architekt (*1. března 1883)
27. května –Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij, překladatel české literatury do ruštiny (*3. listopadu 1894)
28. května –Jan Vrba, lesník, učitel, básník a spisovatel (*10. prosince 1889)
06. června –František Trávníček, československý bohemista a politik (*17. srpna 1888)
07. června –Karla Vobišová-Žáková, sochařka (*21. ledna 1887)
13. června –Karel Engliš, ekonom a politik (*17. srpna 1880)
23. června –Ludmila Bertlová, houslistka (*1. února 1914)
24. června –Miloš Jirko, redaktor, básník, knihovník a překladatel (*20. ledna 1900)
03. července –Zdena Walterová, česká spisovatelka (*1877)
04. července –Leopold Koubek, geodet a politik (*27. října 1882)
11. července –Kamill Resler, český právník a bibliofil (*23. prosince 1893)
13. července –František Balada, český matematik (*24. června 1902)
31. července –Otto Reichner, slezský architekt (*31. srpna 1888)
05. srpna –Václav Kopecký, komunistický novinář a politik (*27. srpna 1897)
09. srpna –Hugo Doskočil, katolický kněz, rektor kněžského semináře v Hradci Králové (*1. dubna 1875)
19. srpna –Eduard Kadlec, generál Československých legií v Rusku (*16. března 1880)
20. srpna –Miroslav Josef Krňanský, filmový režisér, kameraman, scenárista i herec (*22. listopadu 1898)
30. srpna –Emil Bolek, český herec (*13. prosince 1897)
03. září –J. M. Troska, český spisovatel (*3. srpna 1881)
06. září –Jaroslav Jankovec, český dirigent a hudební skladatel (*26. dubna 1896)
18. září –Josef Obeth, slezský sochař a restaurátor německé národnosti (*15. července 1874)
23. září –Bohumír Čermák, architekt a uměleckoprůmyslový návrhář (*8. listopadu 1882)
02. října –Karel Kutlvašr, legionář, generál, velitelPražského povstání (*27. ledna 1895)
06. října –Lucie Klímová, česká malířka a zpěvačka (*5. ledna 1884)
07. října –František Tichý, český malíř (*24. března 1896)
09. října –Karel Myslikovjan, malíř (*27. leden 1911)
10. října –Ferdinand Stiebitz, překladatel z řečtiny a latiny (*7. července 1894)
13. října
- František Matoušek, malíř (*12. května 1901)
- Gracian Černušák, zpěvák, sbormistr a hudební historik a publicista (*19. prosince 1882)
28. října –August Žáček, český fyzik (*13. ledna 1886)
29. října –Zdeněk Folprecht, český hudební skladatel a dirigent (*26. ledna 1900)
říjen –Josef Hulínský, komunistický poslanec (*22. září 1903)
02. listopadu –Josef Matocha, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský (*14. května 1888)
03. listopadu –Bohumil Hypšman, architekt (*10. ledna 1878)
12. listopadu –Rudolf Chlup, český hudební skladatel (*8. září 1879)
13. listopadu –Gabriel Hart, herec a režisér (*13. února 1894)
23. listopadu –Jaroslav Mellan, advokát, dramatik, divadelní herec (*26. srpna 1887)
27. listopadu –Helena Čapková, česká spisovatelka (*28. ledna 1886)
02. prosince –Jaromír Hořejš, básník, dramatik a překladatel (*2. dubna 1903)
05. prosince –Miroslav Šustera, český atlet a olympionik (*15. března 1878)
17. prosince –Ferdinand Pujman, dramaturg, režisér operyNárodního divadla v Praze a estetik (*25. května 1889)
20. prosince –Dominik Nejezchleb-Marcha, československý politik (*26. května 1880)
30. prosince –Josef Havlíček, českýfunkcionalistický architekt (*5. května 1899)
0? –Blažena Janečková, československá šachistka (*3. února 1911)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

3. ledna –Hasso von Wedel, nacistický generál (*20. listopadu 1898)
4. ledna –Erwin Schrödinger, rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky (*12. srpna 1887)
9. ledna
- Richard Hamann, německý historik umění (*29. května 1879)
- Emily Greene Balch, americká spisovatelka pacifistka (*8. ledna 1867)
10. ledna
- Marius de Zayas, mexický výtvarník a spisovatel (*13. března 1880)
- Dashiell Hammett, americký spisovatel (*25. června 1894)
15. ledna –Constantin Constantinescu, rumunský generál a politický vězeň komunistického režimu (*20. února 1884)
17. ledna –Patrice Lumumba, první předseda vlády Konga (*2. července 1925)
21. ledna –Blaise Cendrars, švýcarský spisovatel (*1. září 1887)
24. ledna –Alfred Gilbert, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči (*13. února 1884)
30. ledna –Dorothy Thompsonová, americkáspisovatelka anovinářka (*9. července 1893)
31. ledna –Max Burchartz, německýgrafik,typograf a fotograf (*28. července 1887)
1. února –Max Simon, nacistický generál, válečný zločinec (*6. ledna 1899)
2. února –Joseph Orbeli, ruský orientalista arménského původu (*20. března 1887)
15. února –Wilhelm Mayer-Gross, německý psychiatr (*15. ledna 1889)
21. února –Frederick McKinley Jones, americký vynálezce (*17. května 1893)
25. února –Sebastiano Visconti Prasca, italský generál (*27. února 1883)
27. února –Platt Adams, americký olympijský vítěz ve skoku do výšky z místa (*23. března 1885)
29. února –Heinrich Hanselmann, švýcarský defektolog (*15. září 1885)
3. března –Paul Wittgenstein, rakouský jednoruký pianista (*5. listopadu 1887)
5. března –Kjeld Abell, dánský dramatik (*25. srpna 1901)
15. března –Akiba Rubinstein, polský šachový velmistr (*12. prosince 1882)
22. března –Fjodor Isidorovič Kuzněcov, sovětský vojevůdce (*29. září 1898)
26. března –Carlos Duarte Costa, brazilský biskup, reformátor (*21. července 1888)
27. března
- Paul Landowski, francouzský sochař (*4. června 1875)
- Moše Novomejskij, sionistický aktivista a průmyslník (*25. listopadu 1873)
31. března –Giuseppe Maria Palatucci, katolický biskup, zachránce Židů předholokaustem (*25. dubna 1892)
6. dubna –Jules Bordet, belgický imunolog a mikrobiolog (*13. června 1870)
7. dubna
- Jesús Guridi, španělský baskický hudební skladatel (*25. září 1886)
- Vanessa Bell, britská malířka (*30. května 1879)
8. dubna –Marie Anunciáta Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně (*13. července 1876)
9. dubna –Ahmet Zogu, albánský předseda vlády a prezident (*8. října 1895)
25. dubna –Robert Garrett, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz1896 (*24. května 1875)
26. dubna –Hari Singh, poslednímahárádža indického státuDžammú a Kašmír (*30. září 1895)
30. dubna –Perec Naftali, izraelský politik (*19. března 1888)
3. května –Maurice Merleau-Ponty, francouzskýfenomenologický filosof (*14. března 1908)
6. května –Lucian Blaga, rumunský filozof (*9. května 1895)
8. května –Karel Prusík, rakouský hudební pedagog a horolezec (*19. května 1896)
13. května –Gary Cooper, americký filmový herec (*7. května 1901)
15. května –Štefan Zamkovský, slovenský horolezec a horský vůdce (*1908)
29. května –Uuno Klami, finský hudební skladatel (*20. září 1900)
30. května –Rafael Trujillo, diktátor vládnoucí v Dominikánské republice (*24. října 1891)
1. května –Patrick Brennan, kanadský hráč lakrosu (*30. července 1877)
6. června –Carl Gustav Jung, švýcarský lékař a psychoterapeut (*26. července 1875)
10. června –Jane Reece, americká fotografka (*19. června 1868)
22. června –Marie Rumunská, královnaKrálovství Jugoslávie (*6. ledna 1900)
23. června –Werner Gilles, německý malíř (*29. srpna 1894)
30. června –Lee de Forest, americký vynálezce (*26. srpna 1873)
1. července –Louis-Ferdinand Céline, francouzský spisovatel (*27. května 1894)
2. července –Ernest Hemingway, americký spisovatel (*21. července 1898)
5. července –Ludwig Fleck, polský lékař a mikrobiolog (*11. července 1896)
6. července –Scott LaFaro, americký jazzový kontrabasista (*3. dubna 1936)
12. července –Mazo De la Roche, kanadská spisovatelka (*15. ledna 1879)
30. července –Domenico Tardini, kardinál, státní sekretářVatikánu (*29. února 1888)
6. srpna –Jozef-Ernest van Roey, belgický arcibiskup a kardinál (*13. ledna 1874)
9. srpna –Walter Bedell Smith, velvyslanec USA v Sovětském svazu, ředitelCIA (*5. října 1895)
11. srpna –Antanas Škėma, litevský spisovatel (*29. listopadu 1911)
14. srpna –Clark Ashton Smith, americký spisovatel, básník a malíř (*13. ledna 1893)
17. srpna –Jakob Savinšek, slovinský sochař a ilustrátor (*4. února 1922)
18. srpna –Learned Hand, americký právník (*27. ledna 1872)
20. srpna –Percy Williams Bridgman, americký fyzik a filosof (*21. dubna 1882)
1. září –Eero Saarinen, finsko-americký architekt (*20. srpna 1910)
11. září –György Szántó, maďarský spisovatel (*7. června 1893)
12. září –Elena Hroboňová, slovenská pedagožka a poslankyně (*17. dubna 1903)
18. září
- Olga Perovská, ruská autorka dětských knih (*9. dubna 1920)
- Dag Hammarskjöld, švédský politik, diplomat, generální tajemník OSN (*29. července 1905)
21. září –Andrzej Munk, polský režisér (*6. října 1920)
4. října –Max Weber, americký malíř a sochař (*18. dubna 1881)
5. října –Booker Little, americký jazzový trumpetista a hudební skladatel (*2. dubna 1938)
8. října –Moše Zmoira, izraelský právník a první předseda izraelského Nejvyššího soudu (*25. října 1888)
11. října –Dagmar Dánská, dcera dánského králeFrederika VIII. (*23. května 1890)
12. října –Jack Livesey, britský herec (*11. června 1901)
13. října –Maya Deren, americká filmová režisérka, choreografka, tanečnice, spisovatelka a fotografka (*29. dubna 1917)
14. října –Paul Ramadier, francouzský politik, předseda vlády (*17. března 1888)
19. října –Sergio Osmeña, 2. prezident Filipínského společenství (*9. září 1878)
21. října –Karl Korsch, německý marxistický filozof (*14. srpna 1886)
24. října –Milan Stojadinović, jugoslávský politik, právník, národohospodář, ekonom (*4. srpna 1888)
30. října –Luigi Einaudi, prezident Itálie (*24. března 1874)
2. listopadu –James Thurber, americký spisovatel, humorista (*8. prosince 1894)
9. listopadu –Ferdinand Bie, norský olympijský vítěz v pětiboji (*16. února 1888)
18. listopadu
- Clarence Pinkston, americký skokan, zlato na OH 1920 (*1. února 1900)
- Seraja Šapšal, představitel krymských a litevských Karaimů (*20. května 1873)
25. listopadu –Hubert Van Innis, belgický lukostřelec, šestinásobný olympijský vítěz (*24. února 1866)
6. prosince –Frantz Fanon, martinický politický myslitel (*20. července 1925)
7. prosince –Michal Buzalka, slovenský teolog a biskup (*18. září 1885)
25. prosince –Otto Loewi, rakousko-americký fyziolog a farmakolog, Nobelova cena 1936 (*3. června 1873)
26. prosince –Otto Baumberger, švýcarský malíř a tvůrce plakátů (*21. května 1889)
28. prosince –Edith Bolling Wilsonová, manželka 28. prezidenta USAWoodrowa Wilsona (*15. října 1872)
29. prosince –Anton Flettner, německý letecký konstruktér (*1. listopadu 1885)

Domácí demografický vývoj

[editovat |editovat zdroj]

Demografický vývoj v Česku
1961
Střední stav obyvatel	9 588 016
Narození	132 201
Zemřelí	94 973
Přirozený přírůstek	36 046
Přírůstek stěhováním	4 911
Celkový přírůstek	40 957

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Československo –Antonín Novotný (1957–1968) (premiérViliam Široký 1953–1963)
Čína –Mao Ce-tung (1949–1976)
Dánsko –Frederik IX. (1947–1972)
Egypt –Gamál Násir (1956–1970)
Francie –Charles de Gaulle (1959–1969)
Itálie –Giovanni Gronchi (1955–1962)
Japonsko –Hirohito (1926–1989)
Maďarsko –István Dobi (1952–1967)
Německá demokratická republika –Walter Ulbricht (1960–1973)
Nizozemsko –Juliána Nizozemská (1948–1980)
Rakousko –Adolf Schärf (1957–1965) (kancléřJulius Raab 1953–1961) /Alfons Gorbach 1961–1964)
Řecko –Pavel I. (1947–1964)
Sovětský svaz –Nikita Sergejevič Chruščov (1953–1964)
Spojené království –Alžběta II. (1952–2022) (premiérHarold Macmillan 1957–1963)
Spolková republika Německo –Heinrich Lübke (1959–1969) (kancléřKonrad Adenauer 1949–1963)
Španělsko –Francisco Franco (1939–1975)
Švédsko –Gustav VI. Adolf (1950–1973)
Turecko –Cemal Gürsel (1960–1966)
USA –Dwight D. Eisenhower (1953–1961) /John Fitzgerald Kennedy (1961–1963)
Vatikán –Jan XXIII. (1958–1963)

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑Stavba vodního díla Orlík dokončena

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Galerie1961 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu1961 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1961

[editovat |editovat zdroj]

Československý filmový týdeník v archivuČeské televize –rok 1961
Dokumentární cyklus České televizeRetro –rok 1961
Pořad staniceČeský rozhlas 6Rok po roce –rok 1961
Rudé právo v archivuÚstavu pro českou literaturu –ročník 41 rok 1961

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1961&oldid=25335943“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp