dobývání vesmíru (JFK: „Rozhodli jsme se dostat se v této dekádě na Měsíc, ne proto, že je to jednoduché, ale proto, že je to obtížné.“)
války a konflikty:
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa - 1968zažehnutaválka ve Vietnamu, která po svém skončení od poloviny následující dekády zanechá v myslích Američanů „syndrom“
Šestidenní válka z roku1967 dala jasné obrysy vzájemnému vztahu Izraele a okolních arabských zemí na Blízkém východě a jejich válce.
Šedesátá léta začala pokračovánímvesmírného závodu mezi USA a Sovětským svazem, který dosáhl svého vrcholu. V roce 1961 seJurij Gagarin jako první člověk dostal do vesmíru, když jeho loďVostok 1 obletěla Zemi. Tento úspěch Sovětského svazu vyvolal v USA obrovský tlak, který vyvrcholil v roce 1962, kdy prezidentJohn F. Kennedy vyhlásil cíl přistát na Měsíci do konce desetiletí. Tento sen se naplnil 20. července 1969, kdyApollo 11 přistálo na Měsíci aNeil Armstrong jako první člověk vstoupil na jeho povrch.
Věda a technika však nebyly omezeny pouze na vesmír. V oblasti medicíny došlo k významným pokrokům. Roku 1963 byla v USA provedena prvnítransplantace plic. V roce 1967 provedlChristiaan Barnard v Jižní Africe první úspěšnoutransplantaci srdce, což otevřelo nové možnosti v léčbě srdečních onemocnění. Tyto operace vyžadovaly pokročilé techniky a léky potlačující imunitní reakci, což vedlo k rozvojiimunosupresiv a dalších lékařských technologií.
V počítačových technologiích došlo k významnému pokroku. V roce 1964 představila společnostIBM svůjSystem/360, první modulární počítačový systém, který umožňoval snadnou upgradovatelnost a kompatibilitu mezi různými modely. Tento systém položil základy pro moderní počítačovou architekturu. Současně se rozvíjely programovací jazyky, jako bylBASIC (1964), který zjednodušil programování a přiblížil počítače širší veřejnosti.
V oblasti komunikace došlo k přelomovému kroku v roce 1962, kdy byla vypuštěna první komerčnítelekomunikační družici Telstar 1. Tato družice umožnila první přenos televizního signálu přes Atlantik, čímž položila základy pro globální komunikaci. V roce 1969 byla spuštěna síťARPANET, předchůdce internetu, která propojila čtyři univerzity v USA. Tento projekt, financovaný americkým ministerstvem obrany, položil základy pro moderní internet.
Věda o materiálech také zaznamenala významné pokroky. V roce 1962 byla objevenalaserová dioda, která umožnila vývoj kompaktních a účinných laserů. Tyto technologie našly uplatnění v medicíně, komunikaci a průmyslu. V roce 1968 byl představen prvníLCD displej, který se později stal základem pro moderní obrazovky.
Boeing 747
V oblasti životního prostředí a ekologie začaly v šedesátých letech sílit obavy o stav planety. V roce 1962 vydalaRachel Carsonová knihuSilent Spring (Tiché jaro), která upozornila na nebezpečípesticidů a položila základy pro moderníenvironmentální hnutí. Tato kniha inspirovala vznik legislativy na ochranu životního prostředí a zvýšila povědomí o nutnosti udržitelného rozvoje.
Šedesátá léta také přinesla pokrok v oblasti letectví. V roce 1969 byl představenBoeing 747, prvníširokotrupý letoun, který změnil leteckou dopravu a umožnil masové cestování. Tento letoun se stal symbolem moderního letectví a přispěl k globalizaci.
Ministr vnitraRudolf Barák byl9. února 1962 odvolán, pak zatčen, obviněn ze zpronevěry a odsouzen na 15 let vězení. V září 1962 začala pracovatKolderova komise na rehabilitacích odsouzených komunistů v politických procesech z 50. let. Tyto procesy označila za vykonstruované a protizákonné a rehabilitovala okolo 400 osob. Na její činnost navázala v roce 1963Barnabitská komise, která se věnovala odsouzeným vprocesu s buržoazními nacionalisty na Slovensku a takéPillerova komise v roce 1968. Návrat rehabilitovaných komunistů volajících po reformách postupně zvyšoval tlak na tehdejší komunistické vedení.
Na Letné byl6. listopadu 1962 zničenStalinův pomník.ÚV KSČ vydal4. dubna 1963 zprávu o porušování zásad socialistické zákonnosti v období kultu osobnosti. Na jeho zasedání30. května 1963 byly přijaty některé zásady tržního hospodářství navržené ekonomemOtou Šikem.Rudé právo22. srpna 1963 informovalo veřejnost o revizi politických procesů a rehabilitaci 481 osob, včetněRudolfa Slánského. PremiérViliam Široký podal19. září 1963 demisi a byl nahrazenJozefem Lenártem. Široký byl Barnabitskou komisí obviněn z odpovědnosti za proces s buržoazními nacionalisty, ztratil členství v ÚV KSČ a roku 1968 mu bylo přerušeno i členství ve straně.
Na IV. sjezdu československých spisovatelů29. června 1967Ludvík Vaculík,Ivan Klíma,Václav Havel,Pavel Kohout a další otevřeně kritizovali společenské poměry a dostali se do střetu s delegací ÚV KSČ. Antonín Novotný28. srpna 1967 vyvolal antipatie Slováků, když na oslavách vMartině obvinilMatici slovenskou z buržoazního nacionalismu. Na jednání ÚV KSČ31. října 1967 kritizoval první tajemníkKomunistické strany SlovenskaAlexander Dubček kumulování funkcí Antonína Novotného a ten naopak napadal slovenské komunisty. Ve stejný den byloVeřejnou bezpečností zraněno několik studentůstrahovských kolejí přidemonstraci proti výpadkům elektřiny. Událost byla veřejností odsouzena a znamenalo to oslabení komunistického vedení s Antonínem Novotným v čele. Na prosincovém zasedání ÚV KSČ členové znovu Novotného kritizovali a ten rezignoval na funkciprvního tajemníka strany. Byl odvolán5. ledna 1968 a na jeho místo nastoupil Alexander Dubček. Začal reformní proces později nazvaný jakoPražské jaro. Ve funkci prezidenta Novotný skončil22. března 1968 a do úřadu byl30. března zvolen někdejší ministr obranyLudvík Svoboda.
Reformně naladěná společnost budila obavy sovětského vedení z tzv. kontrarevoluce. Zástupci pěti zemíVaršavské smlouvy zaslali ÚV KSČ16. července dopis, že případné vystoupení Československa zesocialistického bloku by ohrožovalo jejich zájmy. Československé a sovětské vedení se29.–31. července 1968 sešla na setkání vČierné nad Tisou. Jednali zdeLudvík Svoboda,Josef Smrkovský,Alexander Dubček,Leonid Iljič Brežněv,Alexej Kosygin aNikolaj Viktorovič Podgornyj. Představitelé Sovětského svazu, Východního Německa, Bulharska, Maďarska, Polska a Československa znovu jednali3. srpna v Bratislavě. V noci z20. na21. srpna armády těchto pěti zemí začalyobsazovat československé území. ÚV KSČ vstup armádoznačil za protizákonný. Vbojích o Československý rozhlas padlo 17 občanů. O den později invazi odsoudil mimořádnýVysočanský sjezd KSČ. Československé vedení bylo násilně odvlečeno do Moskvy, kde27. srpna pod nátlakem podepsalo tzv.Moskevský protokol. Ten legitimizoval vojenské napadení Československa a označil ho za bratrskou pomoc. Národní shromáždění18. října přijalo "Smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa", na jejímž základě sovětská armáda v počtu 75 000 vojáků získala prostory a zázemí pro své působení. Začalo jednadvacetileté období československých dějin, označované jakonormalizace. Leonid Iljič Brežněv vyhlásil12. listopadu tzv.Brežněvovu doktrínu. Ta Sovětskému svazu umožňovala vojensky zasáhnout v jakékoliv zemi východního bloku, kde by byl dle sovětského názoru ohrožen socialismus.
V předvečer 50. výročí vzniku Československa Národní shromáždění přijalozákon o československé federaci, který vstoupil v platnost1. ledna 1969. Veřejnost při různých příležitostech vyjadřovala odpor vůči okupačním vojskům, jako například při výročíŘíjnové revoluce (VŘSR)7. listopadu 1968. Na protest proti politické situaci se16. ledna 1969 naVáclavském náměstí v Praze upálil studentJan Palach. Jeho čin zopakoval25. února studentJan Zajíc a později i několik dalších, včetně občanů v Polsku nebo na Ukrajině. Při oslavách vítězství československých hokejistů nad sovětskými došlo27. března v některých městech k nepokojům, při kterých lidé zaútočili na kancelářAeroflotu v Praze a na majetek sovětské armády. Alexandra Dubčeka ve funkci prvního tajemníka strany nahradil17. dubnaGustáv Husák. Dubček několik měsíců působil jako velvyslanec v Turecku a pak byl vyloučen ze strany a pracoval pro podnik Západoslovenské státní lesy. Při prvním výročí okupace21. srpna 1969 bylo nademonstracích zabito pět lidí.Federální shromáždění druhý den přijalo tzv.Obuškový zákon, který zpřísňoval tresty za protikomunistické projevy.
Namistrovství světa v ledním hokeji v letech1961,1965,1966 a1968 získali českoslovenští hokejisté stříbrné medaile a v letech1963,1964 a1969 bronzové. V roce 1969 se mistrovství mělo původně konat v Československu, ale vzhledem k invazi vojsk Varšavské smlouvy v předchozím roce bylo jeho pořádání svěřeno Švédsku.
15.–17. června 1965 – Při největší povodni 20. století na jižním Slovensku byly protrženy dvě hráze a bylo evakuováno přes 53 000 osob.
20.–25. září 1966 – V Československu se konalo cvičení armád státůVaršavské smlouvy – Vltava, kterého se účastnily vojenské útvary z Československa, Sovětského svazu, Východního Německa a Maďarska.
DENEMARKOVÁ, Radka.Zlatá šedesátá česká literatura a společnost v letech tání, kolotání a-- zklamání : materialy z konference pořadané Ústavem pro českou literaturu AV ČR, 16.-18. června 1999. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2000. 420 s.ISBN80-85-778-27-0.
DENIŠ, Karel.Naše zlatá šedesátá: Malý průvodce velkou dekádou. [s.l.]: Universum, 2022. 320 s.ISBN978-80-242-8563-4.
Alexander_Dubcek_B.jpg)
