Movatterモバイル変換

[0]ホーム

Přeskočit na obsah

1939

Upravit odkazy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 19. stol. •20. století •21. stol.
◄◄ ◄ 1935 •1936 •1937 •1938 •1939 •1940 •1941 •1942 •1943 ► ►►

1939 (MCMXXXIX) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalnedělí.

Události

[editovat |editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam vizKategorie:Události roku 1939

1939
Doprava
1939 v loďstvech 1939 v letectví
Kultura
1939 ve filmu 1939 v hudbě 1939 ve fotografii
Sport
Společnost
←1938 \|1940 →

Demografický vývoj v Česku
1939
Střední stav obyvatel	11 105 990
Narození	192 344
Zemřelí	146 976
Přirozený přírůstek	45 368
Přírůstek stěhováním	N/A
Celkový přírůstek	N/A

Leden

[editovat |editovat zdroj]

1. leden – Založena firmaHewlett-Packard.
27. leden – Rozhodnutí československé vlády o propuštěníŽidů ze státní službyČSR.

Únor

[editovat |editovat zdroj]

2. únor –Maďarská armáda vstupuje na územíPodkarpatské Rusi ČSR.
14. únor – Na vodu je spuštěnaněmecká bitevní loďBismarck o výtlaku 41 700 tun.
24. únor –Maďarsko přistupuje k paktu proti Kominterně.

Březen

[editovat |editovat zdroj]

2. březen – Papežem byl zvolenPius XII.
3. březen –Stalinův emisar Jarcev předkládáFinsku sovětské návrhy na zabezpečení protiněmecké agresi – později odmítnuty
8. březen –Hitler informuje říšskou reprezentaci o tom, žeČSR kvůli nesnesitelné situaci v Praze bude obsazena nejpozději do týdne
10. březen – Stalinův projev k delegátům XVIII. sjezdu strany V Moskvě – nástin možných budoucích válek
14. březen
- Snem Slovenskej krajiny odhlasoval odtržení Slovenska a utvoření samostatnéhoSlovenského státu (Jozef Tiso prezidentem)
- začátekněmecké okupace Čech, Moravy a Slezska
- vojáci českého 8. pluku v Místku kladou ozbrojený odporněmeckým jednotkám (bitva o Czajankova kasárna)
15. březen
- německá okupace českých zemí, obsazení Čech a Moravy (německý IV. a XVI. sbor) – operaceMarzwirbel
- zahájena první masová zatýkací akce v ČSR zaměřená proti všem potenciálním odpůrcůmŘíše – akceGitter (Mříže)
- Podkarpatská Ukrajina vyhlašuje nezávislost naČSR
16. březen
- maďarské jednotky okupují s německým souhlasemPodkarpatskou Ukrajinu
- zřízeníProtektorátu Čechy a Morava, jmenování protektorátní vlády (ČSR)
17. březen – zavedení pravostranného silničního provozu v Protektorátu Čechy a Morava (ČSR)
18. březen –Konstantin von Neurath jmenován říšským protektorem (ČSR)
19. březen –německá vojenská přehlídka naVáclavském náměstí v Praze u příležitostiDne branné moci (ČSR)
21. březen – položen základ vznikuNárodního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
23. březen
- Německo anektuje litevské městoKlaipėda (Memel) obývané etnickýmiNěmci
- podepsání slovensko-německé „smlouvy o ochraně“
26. březen – zavedení pravostranného silničního provozu v Praze
27. březen – generálFranco přistupuje k paktu proti Kominterně (Španělsko)
28. březen –španělská občanská válka končí naprostým vítězstvím nacionalistických sil
29. březen
- Estonsko aLotyšsko je prostřednictvím vyslanců varováno, aby neuzavíralo smlouvy ohrožující bezpečnost a zájmySSSR
- šéf civilní správyKonrad Henlein vydává nařízení zakazující židovskému obyvatelstvu volně disponovat majetkem (ČSR)
31. březen – na základě událostí z 15. března v ČSR Velká Británie aFrancie deklarují garanci celistvostipolských arumunských hranic

Duben

[editovat |editovat zdroj]

1. duben
- nacionalisté veŠpanělsku vyhlašujíobčanskou válku za skončenou
- spuštěna na voduněmecká bitevní loď Tirpitz (Wilhelmshaven)
2. duben – zahájen nábor doNárodního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
5. duben – doPrahy přicestoval říšský protektorKonstantin von Neurath (ČSR)
6. duben –Británie,Francie aPolsko podepisují smlouvu o vzájemné pomoci v případě napadení
7. duben –Itálie napadáAlbánii
9. duben –italská vojska obsazujíTiranu (Albánie), králZog I. prchá doŘecka
13. duben –Británie aFrancie se zavazují podporovatRumunsko aŘecko
15. duben – od tohoto data se po ukončení vojenské správy začíná v Protektorátu formovatgestapo (ČSR)
17. duben
- německý státní tajemník nabízí v Berlíně sovětskému vyslanci sérii dohod o politickém a ekonomickém sblíženíNěmecka aSSSR
- SSSR navrhuje trojalianci s Británií aFrancií (problémy: nasazení vojenských sil v případě útoku, garance pro pobaltské státy aFinsko)
27. duben
- Británie znovu zavádí vojenské odvody
- státní prezidentEmil Hácha jmenoval gen.Aloise Eliáše ministerským předsedou nově formované protektorátní vlády (ČSR)
28. duben –německá vláda oznamuje jednostranné vypovězení anglo-německé námořní smlouvy
30. duben – v Krakově ustavena tzv.Zahraniční vojenská skupina československá v Polsku

Květen

[editovat |editovat zdroj]

3. květen – spuštěna na vodu britskábitevní loď Prince of Wales
5. květen
- vojáci 1. československé jednotky zformované v Polsku přísahají v Krakově věrnostČSR
- rozkazReinharda Heydricha ke zformovánígestapa v Protektorátu Čechy a Morava.
6. květen – převoz ostatkůK. H. Máchy z Litoměřic doPrahy – jedna z mohutných protiokupačních a protinacistických demonstrací
11. květen –sovětský průzkumnýletoun R-5 sestřelenjaponskou stíhačkouKi-10 na mongolsko-čínském pomezí
12. květen – pohraniční střetmongolské 6. jízdní divize s japonským 8. plukem bargutské jízdy
13. květen –japonské letectvo zahajuje operační činnost v oblastiChalchyn-Golu (Mongolská-mandžuská hranice)
17. květen –Švédsko,Norsko aFinsko odmítají německou nabídku na podepsání smlouvy o neútočení
19. květen –Molotov žádáFinsko o podrobnosti k finskému záměru opevnitAlandské ostrovy – odmítnuto
22. květen –Německo aItálie podepisují tzv.Ocelový pakt
27. květen –Sovětská letecká bombardovací akce protiCharbinu (Mongolsko-mandžuská hranice)
28. květen
- silné letecké souboje na mongolsko-mandžuské hranici
- japonský útok na sovětsko-mongolské pozice, boje do29. května 1939

Červen

[editovat |editovat zdroj]

2. červen –Žukov jmenován velitelemsovětských sil
5. červen – podplukovníkLudvík Svoboda ilegálně uniká poblížOstravy doPolska
6. červen –ratifikace smlouvy o Alandských ostrovech vefinském parlamentu
11. červen –Ludvík Svoboda pověřen československým konzulátem v Krakově řízením československé vojenské jednotky
18. červen – návštěva britského generálaWaltera Kirkea veFinsku – diplomatické konzultace o finských záměrech
21. červen – výnosříšského protektora o zavedeníNorimberských zákonů v českých zemích (ČSR)
30. červen
- přidělení bývaléhopracovního tábora v Malých Bronowicích československé jednotce (Polsko)
- v Protektorátu vznikáNárodní odborová ústředna zaměstnanecká (povinně spojující téměř 700 odborových organizací a spolků)

Červenec

[editovat |editovat zdroj]

1. červenec – přijetíbritského afrancouzského vyslance v Moskvě – požadavek podpory sovětských „garancí ochrany“ pobaltských republik
2. červenec – 80japonských tanků zahajuje útok na postavení sovětského 149. střeleckého pluku a 9. motomechanizované brigády na jihuMongolska
4. červenec – vrcholí těžké sovětsko-japonské boje o Bain Cagan v jihovýchodnímMongolsku
7. červenec – opakovaný útokjaponské 23. divize západně odChalchyn golu (jihovýchodníMongolsko)
9. červenec –Winston Churchill vybízí vládu k utvoření vojenské aliance seSSSR
18. červenec –americký prezidentFranklin D. Roosevelt žádáKongres o revizi zákona o neutralitě
19. červenec – veVaršavě přislíbena britská podporaPolskému státu v případě jeho napadení. (generálW. E. Ironside)
21. červenec – říšský protektor nařizuje zřízeníÚstředny pro židovské vystěhování (ČSR)
23. červenec
- irská vláda staví IRA (Irskou republikánskou armádu) mimo zákon
- japonská armáda zahajuje další útoky proti sovětským přepravištím přes řekuChalchyn gol (Mongolsko)
- Mahátma Gándhí, indický duchovní vůdce, píše osobní dopisHitlerovi žádající zabránění jakékoli možné válce
25. červenec
- veleníKuang-tungské armády zastavuje boje na mongolsko-mandžuském pomezí
- první nařízení o zavedení všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16–25 let na územíProtektorátu Čechy a Morava
26. červenec – vládaUSA vypovídá americko-japonskou obchodní smlouvu z roku1919

Srpen

[editovat |editovat zdroj]

2. srpen
- v Paříži zřízena československá vojenská kancelář
- porada japonského generálníhoštábu – rozhodnutí provést v oblastiNomonchanu generální ofenzívu proti sovětským vojskům (Mandžusko)
10. srpen
- císařHirohito stvrzuje operaci v Nomonchanu
- vytvoření japonské 6. armády
12. srpen – v Bratislavě je podepsána smlouva o tzv. ochranném pásmu meziNěmeckem (Hans Bernard) aSlovenskem (Jozef Tiso)
14. srpen
- německá vláda vyjadřuje ochotu akceptovat sovětské požadavky v Pobaltí výměnou za sovětský souhlas s akcí protiPolsku
- vyhláška policejního ředitelství v Praze zakazujícíŽidům návštěvy veřejných podniků (ČSR)
15. srpen
- admirálKarl Dönitz odvolán z dovolené doKielu, aby zde připravil rozkazy k mobilizaci a pohotovostiponorek, pro jejich nasazení
- německékapesní bitevní lodě Deutschland aAdmiral Graf Spee spolu s 21 ponorkami vyplouvají „na lov“ doAtlantského oceánu
19. srpen
- prvních 14 německých ponorek typu VII a IX začíná zaujímat pozice kolemBritského souostroví (do21. srpna)
- neočekávanýŽukovův útok proti japonské 6. armádě na mandžuské hranici (Chalchyn gol)
20. srpen – sovětská 1. tanková brigáda a 8. mechanizovaná brigáda útočí na japonské jednotky v prostoru Písečné hory (Mandžuská hranice).
21. srpen
- poradaHitlera a vojenských velitelů v Berchtesgadenu – oznámení úmyslu řešit „polský problém“
- německé válečné námořnictvo provádí rozmisťování hladinových lodí a ponorek
23. srpen
- Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení, v jehož tajných dodatcích si rozdělili sféry vlivu
- sovětská vojska dosahují Nomonchanu (Mandžusko), zhroucení japonské obrany
- v Gdaňsku je provedennacistický puč
- letadlaRAF začínají provádět průzkumné lety nadSeverním mořem za účelem odhalení německých námořních sil
24. srpen
- japonská 14. pěší divize obklíčena a likvidována sovětskými vojsky (Mongolsko-mandžuská hranice)
- mobilizace všech jednotekpolského bojového letectva
- Von Rundstedt dostává rozkaz k vytvoření velitelství Skupiny armád Jih (v rámci příprav invaze doPolska)
- 2. nařízení o všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16–25 let na územíProtektorátu (ČSR)
25. srpen
- pumový útokIRA v Coventry (Británie)
- uzavření britsko-polské dohody o vzájemné pomoci
- 1.Hitlerův rozkaz k zahájení operaceWeiss –invaze do Polska dne26. srpna ve 4:30 (rozkaz byl večer odvolán)
- v Praze dochází k zatýkání členů odbojové organizaceZdeňka Schmoranze
- po 16. hodině vplouvá doGdaňského přístavu německá školní loďSchleswig-Holstein („přátelská návštěva“)
26. srpen
- sovětská 6. tanková brigáda útočí na pozice japonské 14. a 23. divize, obklíčení (Mongolsko-mandžuská hranice)
- rozkaz polským leteckým jednotkám k rozmístění na polní letiště
27. srpen
- slovenská vláda vyhlašujemobilizaci
- na moře vyplouvá dalších 6 německých ponorek
28. srpen
- Německo formálně ruší smlouvu o neútočení s Polskem podepsanou v roce1934
- německá kapesní bitevní loďDeutschland odplouvá do severního Atlantiku
29. srpen – Třipolské torpédoborce ORP Burza,ORP Grom aORP Błyskawica prchají v rámcioperace Peking doVelké Británie, kam připlouvají1. září
30. srpen
- pádjaponské vládyKiičira Hiranumy
- odjezd československé jednotky do výcvikového táboraLeszná u Baranovičů v tehdejšímPolsku
- všeobecnámobilizace v Polsku, uzavřeníkoridoru meziVýchodním Pruskem aNěmeckem
- Polsko odesílá své 3 torpédoborce (Burza,Grom,Blyskawica) a 1 ponorku doBritánie a 3 ponorky do západníhoBaltu
31. srpen
- definitivní rozdrcení japonské 6. armády v Mandžusku, zastavení sovětsko-japonských bojů
- nejvyšší sovět SSSR jednomyslně schvaluje uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení
- italský ministr zahraničí Ciano sděluje, žeItálie nebude v žádném případě bojovat protiBritánii aFrancii
- povolání záložníkůRoyal Navy, britské loďstvo je uvedeno do válečného stavu
- u jižníhoGrónska doplňuje německákapesní bitevní loď Deutschland zásoby z tankeruWesterwald
- Hitlerův konečný rozkaz k zahájení operaceFall Weiss – k invazi do Polska dne 1.9. ve 4:45
- předstíranýútok na německou rozhlasovou stanici v Gliwicích

Září

[editovat |editovat zdroj]

1. září
- napadeníPolska Německem, zahájení operaceFall Weiss, začátekdruhé světové války
- německý letecký útok na nebráněné městoWieluń (Polsko, 4:40 ráno), první bombardování tohoto druhu (terror bombing)
- ve 4:45 ráno německá cvičná bitevní loďSchleswig-Holstein zahajuje palbu na polské námořní depo a posádku naWesterplatte
- asi v 7 h. ráno se odehrává u vesniceNieporet (Polsko) první velká letecká bitva (64 letadelP-11 proti 100 letadelHe-111,Do-17,Bf-110)
- zatýkání v Protektorátu Čechy a Morava – německá operaceAlbrecht I. – v Čechách zatčeno 1247 osob
- v Německu je vydán zákaz vycházení židům po 21. hodině
- Mussolini vyhlašuje neutralituItálie
- Slovenská republika vyhlašujePolsku válku. Stává se tak prvním oficiálním spojencemNěmecka
2. září
- Velká Británie zaslalaNěmecku ultimátum,Itálie vyhlásila svou neutralitu
- všeobecná mobilizace v Británii aFrancii
- polské síly veWieluni se vzdávají německé 10. armádě
3. září
- Velká Británie,Francie,Austrálie aNový Zéland vyhlašujíNěmecku válku
- v 11:15 dostávají všechny lodě britského námořnictva signál„Total Germany“ sdělující, že Británie a Německo jsou ve válce
- německé válečné lodě ostřelují polská postavení na poloostrověHel aWesterplatte v Gdaňsku
- německými leteckými útoky jsou potopeny polský torpédoborecWicher a minonoskaGryf
- dekret polského prezidenta o vytvoření československé vojenské jednotky v Polsku (velitelem armádní generálLev Prchala)
- německá ponorkaU-30 torpéduje britský osobní parníkSS Athenia (112 lidí zahynulo, z toho 28 Američanů)
- přesun britské 3. divize torpédoborců doGibraltaru
- Neville Chamberlain jmenujeWinstona Churchilla prvním lordem admirality
- britské letectvo provádí první nálet naNěmecko (10 letounůWhitley shazuje 13 tun letáků nadHamburkem aBrémami
4. září
- končí bitva u Mlawy, polská armáda Modlin ustupuje
- zahájení přesunu britských expedičních sil doFrancie (až3. říjen 1939)
- britské letouny typuBristol Blenheim z 2. skupiny bombardují základnuKriegsmarine veWilhelmshavenu
- britské letouny typuVickers Wellington bombardují německé lodě v Brunsbüttelu, ztráta dvou letadel
5. září
- USA deklarujíneutralitu v začínající válce
- polské síly v oblastiPiotrkowa se vzdávají německé 10. armádě
- v 8:15 potápíU 47 (kapitánaGünthera Priena) britskou loďBosnia, první úspěch kpt. Priena, budoucího ponorkového esa
- Maroko vyhlašuje válku Německu
- Japonsko vyhlašuje komuniké o svém nevměšování se do válečného konfliktu
- Egypt přerušuje diplomatické styky s Německem
- po 14. hodině dochází k dalšímu ponorkovému útoku, německá ponorkaU-48 (kapitánHerbert Schultze) potápí britskou loďRoyal Sceptre
6. září
- Jižní Afrika vyhlašujeNěmecku válku
- dobytíKrakova,Piotrków Trybunalski kapituluje, polské síly se stahují na řekyNarva,Visla aSan
7. září
- pád polské pevnosti a námořního depa veWesterplatte (majorHenryk Sucharski)
- obranné pozice naNarvě se začínají stahovat na řekuBug,Tarnów dobyt vojsky německé 14. armády
- polský prezidentIgnacy Mościcki opouští spolu s vládouVaršavu
- protektorátní vláda schvaluje stanovisko Úřadu říšského protektora ohledně vyvěšování vlajek a hraní hymen
8. září
- Němci uzavírají 1. velké obklíčení polských vojsk v prostoruKielce –Radom a dosahujíVaršavy, boje do12. září 1939
- konec veškerého polského odporu naWesterplatte
- Němci zahajují druhý velký manévr s cílem obklíčitBrest-Litovsk aLvov (německý 19. sbor, generálHeinz Guderian)
- celkové zničení polského námořního letectva umístěného v zálivu poloostrovaHel u Gdaňska při náletu německýchJu-87
- britskáBBC začíná s pravidelnými denními relacemi v českém jazyce
9. září
- začínábitva na Bzuře, největší bitva polského tažení
- první německý útok naVaršavu
10. září
- Kanada vyhlašujeNěmecku válku
- německá 30. pěší divize 8. armády zasažena polským útokem z prostoruPoznaňska (bitva na Bzuře)
- Piatek dobyt jednotkami 14. polské pěší divize (bitva na Bzuře)
- kapitulacePoznaně, začátek obrany pevnostiModlin
- v nočních hodinách pokládají britské torpédoborceHMS Express aHMS Esk první minové pole před německým pobřežím
11. září
- evakuace tábora v Lešně, přesun československé vojenské jednotky dále na východ
- polské ponorky dostávají rozkaz pokusit se proniknout doAnglie
- pokračují sovětsko-finské rozhovory v Moskvě – finský návrh na obchodní dohodu, nezájem ze stranySSSR
12. září
- Lewice dobyta jednotkami polské 16. pěší divize (bitva na Bzuře).
- Protiútok německé 8. armády proti polské 17. pěší divizi, odražen (bitva na Bzuře).
- Białystok dobyt vojsky německé 3. armády.
- Édouard Daladier přebírá funkce francouzského ministerského předsedy, ministra zahraničí a ministra války.
13. září
- dokončeno přeskupení tří polských armád na severní břehBzury (bitva na Bzuře)
- německá berlínská 3. pěší divize proniká přesVislu jižně odVaršavy a obrací na útěk polský 19. pěší pluk směrem naLack
- německébombardování Frampolu (Polsko), 90 % města zničeno, první plošné bombardování od začátku války
- ubytování československé jednotky u Tarnopole, účast na protiletadlové obraně
- německé jednotky dokončují obklíčeníVaršavy
14. září
- polská 4. a 16. pěší divize (armádaPomorze) zahajují útok na styk německé 8. a 10. armády (bitva na Bzuře)
- německé jednotky obsazujíGdyni aBrest-Litovsk,Siedice dobyta vojsky německé 3. armády
- severozápadně odIrska potápějí britské torpédoborceHMS Faulknor,HMS Foxhound aHMS Firedrake německou ponorkuU-39, posádka zajata
- polská ponorkaORP Orzeł spouští kotvy v Tallinu a žádá estonské úřady o možnost opravy a přesun nemocného velitele na pevninu
15. září
- polská armádaPomorze přechází do obrany na severním břehuBzury (bitva na Bzuře)
- první britský transatlantický konvoj vyplouvá z Halifaxu (Nové Skotsko)
16. září
- německá 8. armáda přebírá aktivitu a zahajuje likvidaci polské Pomořanské a Poznaňské armády u Bzury (bitva na Bzuře)
- německá vojska dokončují obchvatný manévrVaršavy
- podepsáno sovětsko-japonské příměří
- Sovětský svaz uznáváSlovenskou republiku
- polská ponorkaORP Orzeł internována estonskými úřadyTallinu, které jednají na nátlak vlád Německa a Sovětského Svazu
17. září
- Sovětský svaz napadlPolsko, sovětská vojska postupují na dohodnutou demarkační linii (původně podél řekNarew,Visla aSan), organizovaný odpor polské armády se začíná hroutit
- Němci přechází znovu do útoku podél obou břehůBzury k severu (1. a 4. tanková divize, 18. a 19. pěší divize)
- kapitulaceLublinu (Polsko), polský prezident a vláda emigrují doRumunska, rozkaz k evakuaci vydává též velitel letectva
- Kutno obsazeno vojsky německé 8. armády
- přechod československé vojenské jednotky na sovětskou stranu v oblasti meziPolskem aUkrajinou
- potopení britské letadlové lodiHMS Courageous v Atlantiku německou ponorkouU-29 (518 mrtvých, jde o první potopenou britskou válečnou loď ve 2. světové válce)
- nové protektorátní nařízení ohledně tisku, vymezení poslání, snaha o ideologizaci (ČSR)
18. září
- polská ponorkaOrzel uniká z estonského zajetí a po útocích estonských a ruských plavidel pokračuje do Anglie
- další polská ponorkaRys internována veŠvédsku
- největší tanková bitva v polském tažení u Tomaszów Lubelski (80 polských tanků)
- polská vláda, prezident a generální štáb ustupují doRumunska,internace
- ustává polský odpor v kotli po rozsáhlé německé obkličovací akci naBzuře (Polsko)
- po těžkých bojích Rusové obsazujíVilnius (později i Grodno aLvov), setkání s Němci v Brest-Litevsku
- protektorátní vláda stvrzuje rozhodnutíSyrového vlády z října 1938 – 28. říjen nebude nadále považován za st. svátek (ČSR)
19. září
- polská 15. pěší divize se stahuje na čáru Sanniky-Budy Staré Witkowice
- polská armáda zastavuje organizovaný boj
- 189 mužů ze skupiny Českých legionářů pod vedením podplukovníkaSvobody přechází k sovětským vojskům
20. září – britské torpédoborceHMS Forrester aHMS Fortune potápějí 60 mil západně odHebrid německou ponorkuU-27 (kpt. Franz)
21. září
- Reinhard Heydrich oznamuje, že všichni polští Židé budou uvězněni v ghettech
- polská ponorkaWilk připlouvá na britskou námořní základnuScapa Flow
22. září
- estonský ministr zahraničíKarl Selter je vystaven v Moskvě tlaku na okamžité uzavření smlouvy o vzájemné pomoci
- čs. jednotka je umístěna v Kamenci Podolském, přejmenována na Východní skupinu čs. armády
- Sovětské jednotky obsadilyLvov
23. září –Rusové dosahují řekyBug, předem dohodnuté linie táhnoucí se z Východního Pruska
25. září
- zahájeno dělostřelecké bombardování obklíčenéVaršavy
- polská ponorkaZbik internována ve švédském přístavuSandham
26. září
- zahájeno plošné bombardováníVaršavy. 400 německých letadel, 486 tun trhavých a 72 tun zápalných bomb – operaceWasserkante
- 2 těžké německé nálety na polskoupevnost Modlin
- počátek soustřeďování 160 000 sovětských vojáků v pohraničních opevněních u městaNarvy v Estonsku
- německá média uveřejňují nepravdivou zprávu o potopení britské letadlové lodiHMS Ark Royal
27. září
- Polský protinacistický odboj: Náčelnická rada harcerů založilaharcerskou odbojovou organizaciSzare Szeregi.
- Sovětská provokace vůčiEstonsku – zinscenovaný ponorkový útok na sovětskou dopravní loď Mětallist v Narvském zálivu
28. září
- kapitulace obklíčenéVaršavy
- konecpolského tažení, porážkaPolska, podepsání rusko-německé smlouvy o rozdělení Polska
- po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-estonská smlouva o vzájemné pomoci, narušení estonské suverenity
- v Paříži se tvoří polská exilová vláda,Władysław Raczkiewicz prezidentem,Władysław Sikorski vrchním velitelem
29. září
- kapitulace polsképevnosti Modlin
- rozdělení Polska meziNěmecko aRusko
- ustavení první čs. vojenské jednotky v Agde veFrancii
30. září – v Paříži zřízena polská exilová vláda, prezident PolskaIgnacy Mościcki rezignuje, jeho nástupcemW. Raczkiewicz

Říjen

[editovat |editovat zdroj]

1. říjen
- Karl Dönitz povýšen na kontradmirála s titulem„Befehlshaber der U-boote“
- na celém územíprotektorátu zavedeno přídělové hospodářství na potraviny a pohonné hmoty
2. říjen
- bitva o Kock (Polsko), poslední polský odpor německé a sovětské invazi (do 6.10.)
- kapitulace obránců poloostrovaHel v Gdaňsku
- USA uznává polskou vládu v Paříži
3. říjen – prezidentRoosevelt vyhlašuje neutralituUSA vůči evropskému konfliktu
5. říjen
- německá vítězná přehlídka veVaršavě
- po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-lotyšská smlouva o vzájemné pomoci,SSSR může využívat základnuLiepāja
- Sovětský svaz vznáší územní a strategické požadavky vůčiFinsku
- kapitulace jednotek generálaFranciszka Kleeberga ukončila organizovaný odpor polské armády
6. říjen – vstupuje v platnost vládní nařízení ustanovující protektorátní symboliku –znak,vlajku apod. (ČSR)
8. říjen
- Německo vyhlašujeanexi západního Polska
- německá ponorka U-12 se potápí na minách nakladených v Doverské úžině
9. říjen – obchodní loďCity of Flint (USA) zajata německou kapesní bitevní lodíDeutschland v Atlantiku
10. říjen – po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-litevská smlouva o vzájemné pomoci –SSSR může využívat základnuKlaipėda
12. říjen – v Moskvě začínají dvoustranná jednání meziFinskem aSSSR – formulovány sovětské územní a strategické požadavky
14. říjen
- ponorka U 47 Günthera Priena pronikla do hlavní základny britského námořnictvaScapa Flow a potopilaHMS Royal Oak
- polská ponorkaOrzel připlouvá po dramatické plavbě z Baltského moře doRosythu (Anglie)
16. říjen –Německo zahajuje používání magnetických námořních min
17. říjen – východní skupina čs. armády se přesouvá do osadyOlchovce (Ukrajina)
18. říjen
- z Ostravy vypraven první transportžidovských obyvatel v rámciAkce Nisko
- jednání představitelů skandinávských zemí (do 19.10.)
20. říjen – velkoadmirálRaeder předkládáHitlerovi plán okupaceNorska (Hitler odmítá)
23. říjen – v Moskvě začíná 2. kolo jednání meziFinskem aSSSR – sovětské hrozby i nabídka ústupků (do 24.10.)
26. říjen –Jozef Tiso zvolen prezidentemSlovenské republiky
28. říjen
- jednotkySS zakládají první židovské ghetto ve městěPiotrków Trybunalski (Polsko)
- masové demonstrace v Praze proti německé okupaci, na křižovatce ulicŽitná aVe Smečkách smrtelně postřelen medikJan Opletal
29. říjen – maršálVorošilov zadává vojenskému velení zpracování plánu útoku protiFinsku a zničení finské armády
31. říjen – ministr zahraničíSSSR –Molotov – prohlašuje, že SSSR chce zůstat neutrální

Listopad

[editovat |editovat zdroj]

1. listopad
- velící admirál Středomořského loďstvaCunningham přesouvá svůj štáb naMaltu (dříve Warspite)
- Německo formálně připojuje západníPolsko k Říši
2. listopad –J. V. Stalin formálně připojuje východníPolsko k SSSR
3. listopad – v Moskvě začíná 3. kolo jednání meziFinskem aSSSR – jednání nevede k žádnému výsledku
6. listopad – východní skupina čs. armády se přesouvá do městaJarmolince v SSSR
8. listopad
- Adolf Hitler těsně uniklatentátu Georga Elsera.
- Hitlerův provokační projev v Mnichově u příležitostiMnichovského puče využit k předstíranému bombovému útoku.
11. listopad – ve Všeobecné nemocnici na 1. chirurgické klinice prof. Arnolda Jiráska v Praze umíráJan Opletal
13. listopad
- britský torpédoborecBlanche potopen magnetickou minou v britských vodách
- konec neúspěšných sovětsko – finských jednání o odstoupení finských území naKarelské šíji, městaHanko aj.
15. listopad
- pohřebJana Opletala v Praze, demonstrace cca 5000 studentů v ulicích
- spuštěna na vodu italská bitevní loďImpero – třídyLittorio (nikdy nebyla úplně dokončena)
16. listopad
- Hitler povoluje neomezenou obchodní válku a napadání mořských cest
- představiteléProtektorátu povoláni k Hitlerovi, rozhodnutí rázně zakročit proti studentům a uzavřít VŠ na dobu 3 let
17. listopad –uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, stovky českých studentů byly zbity a odvlečeny do koncentračních táborů
18. listopad
- zatčení čeští studenti starší 20 let (1264 studentů) odvezeni do koncentračního táboraSachsenhausen
- vyhlášeno třídennístanné právo v obvodu velkéPrahy a přilehlých okresech Praha-venkov,Kladno,Beroun,Hořovice
21. listopad
- potopení britského torpédoborceGipsy magnetickou minou, lehký křižníkBelfast vážně poškozen jinou magnetickou minou
- poprvé je úspěšně vylovena a zneškodněna německá magnetická mina (u Británie)
- německé bitevní křižníkyGneisenau aScharnhorst pronikají u Shetland doAtlantiku (hned návrat, předstíraný průlom)
23. listopad – německé bitevní křižníkyGneisenau aScharnhorst potápějí u Islandu britský pomocný křižníkRawalpindi
26. listopad
- ruská pohraniční provokace u jäppilského mostu přes řekuRajajoki (Finsko) – ruská palba z děla, obráceno protiFinsku
- německý bitevní křižníkGneisenau je poškozen na rozbouřeném moři
27. listopad – německý bitevní křižníkGneisenau aScharnhorst se vrací doKielu
28. listopad
- další sovětské ponorky vyslány doBaltského moře monitorovat námořní provoz kolemFinska
- Rusko vypovídá pakt o neútočeníFinsku, jako odpověď na „kroky finské vlády ohrožující bezpečnostLeningradu“
29. listopad – Sovětský dekret – obyvatelstvo obsazené částiPolska se stává sovětskými občany (=represálie)
30. listopad
- lidový komisariát obrany vydává v 00:15 Leningradskému vojenskému okruhu rozkaz k zahájení invaze doFinska téhož dne ráno
- dělostřelectvo leningradského vojenského okruhu zahajuje v 6:50 palbu na finské cíle, zahájeno letecké bombardování finských měst
- Sovětský svaz napadáFinsko (v 8:00), začínáZimní válka, mohutný úder ruské 7., 8., 9. a 14. armády (600 tisíc mužů)

Prosinec

[editovat |editovat zdroj]

1. prosinec
- část sil sovětského Baltského loďstva ostřeluje baterii finského dělostřelectva na ostrověRussarö (JZ odHelsinek)
- jednotky sovětské 70. střelecké divize dobývají městoTerijoki veFinsku
- finský premiér Cajander podává demisi své vlády během jednání Státní rady
2. prosinec
- jednotky sovětské 139. střelecké divize dobývají městečkoSuojärvi veFinsku
- první zasedání nově utvořené finské vlády, PremiéremRisto Ryti, cílem je ukončit válečné akce a dosáhnout příměří
- mohutný sraz pražskéNSDAP naStaroměstském náměstí v Praze u příležitosti jejího založení
3. prosinec – bitva o vesniciLinna ve Finsku
4. prosinec
- jednotky sovětské 139. střelecké divize obsazují městoRaukhala veFinsku
- dokončeny opravy německého bitevního křižníkuGneisenau, Gneisenau je přemístěn doWilhelmshavenu
- německá ponorkaU-36 potopena britskou ponorkouSalmon u Kristiansundu v Norsku – 1. ponorka potopená jinou ponorkou
5. prosinec – Finové likvidují sovětskou předsunutou jednotku ve směru naSuomussalmi a zmocňují se kompletní sady sovětských šifer
6. prosinec
- nájezd člunů sovětskéLadožské vojenské flotily naTaipale (Finsko) – neúspěch
- likvidace celé ruské divize při útoku na finské linie u Taipale (Mannerheimova linie) (do 11.12.)
- předvoj sovětské 56. střelecké divize dosahuje předměstí městaLoimola – pak postup zastaven Finy
7. prosinec – Finové vyklízejíSuomussalmi před postupující sovětskou 163. střeleckou divizí (obsazení města,Finsko)
8. prosinec
- komodor 1. st. Kuzněcov vyhlašuje úplnou blokádu finského pobřeží od ústí řekyTorni po ústíFinského zálivu
- noční přepad ruských jednotek dvěma finskými jednotkami
- sovětská 163. střelecká divize zastavena v oblastiSuomussalmi finským 16. samostatným praporem
9. prosinec
- Finové rozmisťují v oblastiSuomussalmi dva pluky 9. pěší divize (vizBitva o Suomussalmi aZimní válka)
- jednotky sovětské 155. střelecké divize se dostávají k městůmKallioniemi aOinaansalmi (Finsko), pak zastaveny Finy
- na schůzce u Stalina rozhodnuto o vytvoření Hlavního stanu vrchního velení (tzv.Stavka)
10. prosinec
- útok 139. sovětské divize naKarelské šíji – malá razantnost
- jednotky sovětské 122. střelecké divize dobývají městoSalla veFinsku
- sovětská ponorka Šč-322 potápí švédský nákladní parník s nákladem celulózy pokoušející se projet námořní blokádou
- sovětské torpédoborceLeningrad,Minsk aStěreguščij ostřelují finská pobřežní postavení u Saarenpää veFinsku
- nový britský křižníkBelfast těžce poškozen po najetí na magnetickou minu
11. prosinec
- začátek 14 dní trvajícího finského protiútoku naSuomussalmi a směrem na vesniciJuntusranta – porážka ruské 44. divize
- společnost národů sestavuje zvláštní výbor shromáždění zástupců k řešení finsko-ruské krize
12. prosinec
- finský protiútok naKarelské šíji v oblastiTolvajärvi proti sovětské 139. střelecké divizi (do 13.12.)
- zvláštní výborSpolečnosti národů vyzýváSSSR aFinsko k zastavení bojových akcí
13. prosinec – námořníbitva u ústí Rio de La Plata (do 17.12)
14. prosinec
- Rusové vyklízejí pozice v průsmykuRistisalmi po finském protiútoku
- britský nálet naSchilligskou rejdu, 7 britskýchWellingtonů sestřeleno
- finské protiútoky na postavení sovětské 163. pěší divize v Suomussalmi (odraženy)
- Sovětský svaz vyloučen zeSpolečnosti národů jako agresor poté, co ignoroval požadavky na ukončení bojů
15. prosinec
- druhý sovětský útok (Mereckov) naKarelské šíji – neúspěch
- odražení další ruské divize u Taipale – zničeno 18 ruských tanků z 50
- zavedení přídělového systému u textilu, šatů a obuvi na územíProtektorátu
17. prosinec
- potopenakapesní bitevní loďAdmiral Graf Spee
- odražení 3. ruské divize při útoku na finská postavení u Taipale
- sovětský útok u Summy veFinsku naMannerheimovu linii – neúspěch
18. prosinec
- jednotky sovětské 139. a 75. střelecké divize dosahují při ústupuÄgläjärvi (Finsko)
- letecká bitva nadNěmeckým (Helgolandským) zálivem, 11 britskýchWellingtonů sestřeleno
27. prosinec –zemětřesení ve východníAnatolii (Turecko) zcela zničilo město Erzican, okolo 100 000 mrtvých

Probíhající události

[editovat |editovat zdroj]

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

5. února – V Mnichově proběhla světová premiéra operyCarla Orffa Měsíc.
13. říjen –
- Premiéra českého filmuSvátek věřitelů sJaroslavem Marvanem v hlavní roli
- Premiéra českého filmuJiný vzduch režiséraMartina Friče
20. říjen –Premiéra politického filmuPan Smith přichází(Mr.Smith goes to Washington)Franka Capry sJimmy Stewartem v hlavní roli
8. listopadu
- Frank Sinatra natáčí naposledy s kapelouHarryho Jamese. Na desku nazpívalEvery Day of My Life aCiribiribin
- Divadelní hraHowarda Lindsay aRussela Crouse Life with Father má premiéru vNew Yorku. Úspěšná Broadwayská produkce odehrála 3,224 představení a hrála se 401 týdnů. Nejúspěšnější Broadwayské nemuzikálové představení.
10. listopadu
- Premiéra filmuMartina FričeEva tropí hlouposti sOldřichem Novým aNatašou Gollovou v hlavních rolích.
- Premiéra českého filmuŽeny u benzinu režiséra Václava Kubáska
21. listopadu premiéra českého filmuOtakara VávryKouzelný dům sAdinou Mandlovou v hlavní roli
Byl objeven chemický prvekfrancium.
V Československu měly premiéru filmyCesta do hlubin študákovy duše,Dědečkem proti své vůli,Dívka v modrém,Eva tropí hlouposti,Humoreska, Kouzelný dům,Kristián,Lízino štěstí,Mořská panna,Muž z neznáma,Ohnivé léto,Studujeme za školou,U pokladny stál...,Ulice zpívá aŽeny u benzinu.

Knihy

[editovat |editovat zdroj]

Nobelova cena

[editovat |editovat zdroj]

Nobelova cena za fyziku –Ernest Orlando Lawrence za objev cyklotronů k výrobě umělých radioizotopů
Nobelova cena za fyziologii a lékařství –Gerhard Domagk za objev antibakteriálního vlivu prontosilů, sulfonamidového preparátu pro chemoterapii bakteriologických infekcí
Nobelova cena za chemii –Adolf Butenandt za práci o pohlavních orgánech aLeopold Ružička – za práci o polymetylenech a vyšších terpenech.
Nobelova cena za literaturu –Frans Eemil Sillanpää
Nobelova cena za mír – nebyla v prvním roce války udělena

Oscar

[editovat |editovat zdroj]

udělení mimořádné ceny za použití barev:William Cameron Menzies za filmJih proti severu v origináleGone with the Wind
za nejlepší film:David O. Selznick za filmJih proti severu v origináleGone with the Wind
za nejlepší režii:Victor Fleming za filmJih proti severu v origináleGone with the Wind
za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli:Vivien Leighová za filmJih proti severu v origináleGone with the Wind
za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli:Hattie McDaniel za filmJih proti severu v origináleGone with the Wind
za nejlepší výpravu:Lyle. R. Whyle za filmJih proti severu v origináleGone with the Wind
za barevnou kameru:Ernest Haller,Ray Rennahan za filmJih proti severu v origináleGone with the Wind
za nejlepší střih:Hal C. Kern,James E. Newcom za filmJih proti severu v origináleGone with the Wind
za nejlepší technické zpracování:Don Musgrave za filmJih proti severu v origináleGone with the Wind