Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1859

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 18. stol. •19. století •20. stol. ►
◄◄ ◄ 1855 •1856 •1857 •1858 •1859 •1860 •1861 •1862 •1863 ► ►►

1859 (MDCCCLIX) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalsobotou.

Události

[editovat |editovat zdroj]

1859
Doprava
1859 v loďstvech 1859 v dopravě
Kultura
1859 ve fotografii
Sport
Společnost
←1858 \|1860 →

24. ledna – Dunajská knížectvíMoldavsko aValašsko se sjednotila pod názvemRumunsko v jeden stát. Do čela zvolen knížeAlexandr Ioan Cuza.
4. února – Německý teologKonstantin von Tischendorf objevil v pravoslavnémKlášteře svaté Kateřiny v EgyptěSinajský kodex.
14. února –Oregon se stal 33. státem USA.
27. dubna – VeFlorencii (Itálie) vypuklo povstání protitoskánskému velkovévodovi Leopoldu II. Dále vypuklo protihabsburské povstání i veModenském aParmském vévodství.
29. dubna – ZačalaDruhá italská válka za nezávislost mezi Rakouskem a Francií společně se Sardinským královstvím.
4. června – VBitvě u Magenty bylo Rakousko poraženo Francií aSardinským královstvím.
24. června –Bitva u Solferina skončila rakouskou porážkou.
11. července
- Francouzský císařNapoleon III. uzavřel s Rakouskem příměří veVillafrance.
- CísařFrantišek Josef I. vydal manifest, ve kterém slíbil větší míru demokracie a hospodářské svobody; konec éry tzv.Bachova absolutismu.
27. srpna – V USA v západním předpolíAppalačského pohoří na rozhraní státůOhio aPensylvánie začalEdwin Drake s těžbou ropy. První těžební společnost bylaStandard Oil
28. srpna až2. září – Proběhla tzv.Carringtonova událost. Jednalo se o silnousluneční erupci, která způsobila výpadkytelegrafní sítě vUSA apolární záři viditelnou i v tropických oblastech.
15. září – PapežPius IX. blahořečilJana Sarkandra.
20. prosince – Císařským patentem byl vRakouském císařství uzákoněn nový živnostenský řád, jenž stanovil podmínky pro svobodné podnikání.
VKatalánsku obnovena slavnostJocs Floral
AustralskýQueensland se stal samostatnou kolonií.

Probíhající události

[editovat |editovat zdroj]

1817–1864 –Kavkazská válka
1850–1864 –Povstání tchaj-pchingů
1857–1859 –Velké indické povstání

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

30. dubna –Charles Dickens vydal první pokračování románuPříběh dvou měst (A tale of two cities)
24. listopadu –Charles Darwin zveřejnil svou převratnou práciO původu druhů.
15. listopadu – Dnes vyšlo poslední pokračováníDickensova románuPříběh dvou měst (A tale of two cities)
16. listopadu – Premiéra hryAlexandra Ostrovského Bouře vMoskvě
Zaznamenáno první masívní přemnoženímandelinky bramborové.
G. R. Plante zkonstruoval první olověné akumulátory.

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam vizKategorie:Narození v roce 1859

Česko

[editovat |editovat zdroj]

SpisovatelKarel Václav Rais (1859–1926)

Hudební skladatelJosef Bohuslav Foerster (1859–1951)

4. ledna –Karel Václav Rais, spisovatel (†8. července 1926)
7. ledna –Josef Šír, podkrkonošský národní buditel (†8. května 1920)
8. ledna –Karel Dvořák, novinářský fotograf (†12. dubna 1946)
13. ledna –Viktor Tietz, šachista německé národnosti (†8. prosince 1937)
30. ledna –Matěj Norbert Vaněček, matematik a pedagog (†15. září 1922)
1. února –Karel Halíř, houslista a pedagog (†21. prosince 1909)
2. února –František Fuksa, právník a divadelní ředitel († prosinec1938)
4. února –Matěj Netval, právník a překladatel (†23. srpna 1947)
6. února
- Jakob Julius David, novinář a spisovatel (†20. listopadu 1906)
- František Ulrich, starostaHradce Králové, básník (†18. května 1939)
18. února –Ondřej Kadlec, houslista, dirigent a hudební skladatel (†6. února 1928)
23. února –Kajetán Tichý, kantor a hudební skladatel (†27. března 1937)
24. února –Bohdan Kaminský, řezbář, básník a překladatel (†13. července 1929)
10. března –Jozef Miškovský, novinář, spisovatel, nakladatel a historik (†14. července 1940)
12. března –Josef Cyrill Sychra, sbormistr, hudební skladatel a pedagog (†21. srpna 1935)
14. března –Irma Reichová, operní pěvkyně (†5. června 1930)
19. března –Zikmund Reach, knihkupec, filatelista, sběratel fotografií a fotograf (†1. prosince 1935)
26. března –Hugo Václav Sáňka, speleolog, archeolog a blanenský kronikář (†8. února 1929)
28. března –Vojtěch Bartoněk, malíř a restaurátor (†25. srpna 1908)
4. dubna –Julius Rauscher, hudební skladatel a pedagog (†17. března 1929)
13. dubna –Václav Burger, československý ministr železnic (†18. ledna 1923)
29. dubna –Václav Štech, divadelní ředitel a spisovatel (†27. února 1947)
13. května –Josef Kachník, teolog (†3. prosince 1940)
15. května –Augustin Eugen Mužík, básník a překladatel (†31. března 1925)
23. května –Jaroslav Věšín, malíř českého původu (†9. května 1915)
24. května –Osvald Polívka, architekt (†30. dubna 1931)
27. května –Ferdinand Pečírka, profesordermatologie avenerologie (†18. ledna 1922)
1. července –Karel IV. Schwarzenberg, šlechtic a politik (†4. října 1913)
15. července
- Heinrich Fritsch, československý politik německé národnosti (†25. listopadu 1922)
- Eduard Lederer, spisovatel (†5. června 1944)
- Karel Škorpil, archeolog (†9. března 1944)
28. července –Ignát Hořica, důstojník, novinář, spisovatel a politik (†3. dubna 1902)
1. srpna –Alois Slovák, jezuita, pedagog a vlastenecký kazatel (†23. března 1930)
7. srpna –Arnold Holitscher, československý lékař a německojazyčný politik (†1942)
9. srpna –Prokop Podlipský, právník, politik a redaktor (†5. dubna 1900)
10. srpna –Georg Alexander Pick, rakouský matematik působící v Praze (†26. července 1942)
15. srpna
- Jan Filipinský, československý politik (†12. července 1936)
- Karel Boromejský Mádl, historik a kritik umění (†20. listopadu 1932)
3. září –Josef Beneš, matematik (†27. prosince 1927)
20. září –Jan Buchar, učitel, průkopník lyžování a horské turistiky (†10. října 1932)
21. září –Karel Leger, básník, spisovatel a dramatik (†6. dubna 1934)
22. září –Václav Vondrák, slavista (†13. srpna 1925)
2. října –Josef Seidel, fotograf (†21. října 1935)
21. října –Václav Jansa, malíř (†29. června 1913)
23. října –Karel Teige, muzikolog (†20. února 1896)
4. listopadu
- Arnošt Kraus, lingvista a literární historik (†16. dubna 1943)
- František Černín, pedagog a hudební skladatel (†13. listopadu 1928)
19. listopadu –Filip Počta, geolog a paleontolog (†7. ledna 1924)
29. listopadu –Karol Krčméry, československý politik (†2. února 1949)
2. prosince –Rudolf Ferdinand Kinský, šlechtic (†13. března 1930)
10. prosince –Antonín Smrček, stavební inženýr a politik (†17. února 1951)
13. prosince
- Gabriel Fránek, skladatel a dirigent (†9. února 1930)
- Emil Tréval, lékař a spisovatel (†10. února 1929)
15. prosince –Jan Koloušek, československý národohospodář a politik (†9. května 1921)
30. prosince –Josef Bohuslav Foerster, hudební skladatel, pedagog a spisovatel (†29. května 1951)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Německý císařVilém II. (1859–1941)

Britský spisovatelArthur Conan Doyle (1859–1930)

6. ledna –Samuel Alexander, britský filozof (†13. září 1938)
10. ledna
- Francisco Ferrer, katalánský volnomyšlenkář a anarchista (†13. října 1909)
- Nachum Sokolov, sionistický vůdce, spisovatel a překladatel (†17. května 1936)
14. ledna –Léonce Bénédite, francouzský historik umění (†12. května 1925)
22. ledna –Timofej Michajlov, ruský revolucionář (†13. dubna 1881)
23. listopadu –Billy the Kid, americký psanec a střelec (†14. července 1881)
27. ledna
- Vilém II. Pruský, německý císař a pruský král (†4. června 1941)
- Pavel Miljukov, ruský historik a politik (†31. března 1943)
2. února –Havelock Ellis, anglický sexuolog (†8. července 1939)
3. února –Hugo Junkers, německý technik a konstruktér letadel (†3. února 1935)
10. února
- Alexandre Millerand, prezident Francouzské republiky (†7. dubna 1943)
- Benedicte Wrensted, dánská fotografka (†19. ledna 1949)
16. února –Sophus Juncker-Jensen, dánský fotograf (†15. října 1940)
19. února –Svante Arrhenius, švédský fyzik a chemik (†2. října 1927)
23. února –Guido von Haerdtl, ministr vnitra Předlitavska (†20. července 1928)
2. března –Šolom Alejchem, židovský spisovatel (†13. května 1916)
14. března –Adolf Bertram, arcibiskup vratislavský a kardinál (†6. července 1945)
16. března –Alexandr Stěpanovič Popov, ruský fyzik (†13. ledna 1906)
22. března –Josip Vancaš, chorvatský architekt (†15. prosince 1932)
23. března –Ebenezer Teichelmann, australský lékař, horolezec a fotograf (†20. prosince 1938)
28. března –Joséphin Péladan, francouzský dekadentní spisovatel a básník (†27. června 1918)
8. dubna
- Edmund Husserl, německý filosof (†27. dubna 1938)
- Teodor Teodorov, bulharský předseda vlády (†5. srpna 1924)
17. dubna –Arsen Karađorđević, srbský a jugoslávský princ (†19. října 1938)
22. dubna –Filip Rězak, lužickosrbský překladatel a filolog (†1921)
2. května –Jerome Klapka Jerome, anglický spisovatel (†14. června 1927)
9. května –Richard Mandl, rakouský skladatel (†1. dubna 1918)
11. května –Aurel Stodola, slovenský fyzik, vynálezce (†25. prosince 1942)
13. května –Eduard Kaempffer, německý malíř (†22. března 1926)
15. května –Pierre Curie, francouzský fyzik a chemik (†19. dubna 1906)
22. května –Arthur Conan Doyle, britský spisovatel (†7. července 1930)
30. května –Pierre Janet, francouzský psycholog (†24. února 1947)
1. června –Luisa z Thurnu a Taxisu, hohenzollernská princezna (†20. června 1948)
23. června –Édouard Michelin, francouzský podnikatel (†25. srpna 1940)
6. července –Carl Gustaf Verner von Heidenstam, švédský spisovatel (†20. května 1940)
7. července –Robert Demachy, francouzský fotograf (†29. prosince 1936)
22. července
- Charles Bernhoeft, lucemburský dvorní fotograf (†7. února 1933)
- Robert Welch, irský fotograf (†28. září 1936)
4. srpna –Knut Hamsun, norský spisovatel (†19. února 1952)
7. srpna
- Friedemir Poggenpohl, německý designér nábytku (†4. srpna 1924)
- Fjodor Osipovič Šechtěl, ruský architekt a malíř (†7. července 1926)
16. srpna –Carl Boberg, švédský básník, žurnalista a politik (†17. ledna 1940)
28. srpna –Vittorio Sella, italský fotograf a horolezec (†2. srpna 1943)
29. srpna –Othmar Zeidler, rakouský chemik (†26. června 1911)
3. září –Jean Jaurès, francouzský filosof, historik a politik (†31. července 1914)
14. září –Jānis Čakste, první prezident meziválečného Lotyšska (†14. března 1927)
16. září –Jüan Š’-kchaj, čínský politik, vojevůdce a císař (†6. června 1916)
3. října –Robert Kraft, německý spisovatel (†10. května 1916)
4. října –Vittorio Matteo Corcos, italský malíř (†8. listopadu 1933)
9. října –Alfred Dreyfus, francouzský důstojník, křivě obviněný za velezradu (†12. července 1935)
12. října –Diana Abgar, arménská spisovatelka a diplomatka (†8. července 1937)
15. října –Michael Kast von Ebelsberg, ministr zemědělství Předlitavska (†29. července 1932)
17. října –Childe Hassam, americký impresionistický malíř (†27. srpna 1935)
18. října
- Henri Bergson, francouzský filosof (†4. ledna 1941)
- Paolo Orsi, italský historik a archeolog (†8. listopadu 1935)
20. října –John Dewey, americký filozof (†1. června 1952)
22. října –Karl Muck, německý dirigent (†4. března 1940)
30. října –Karl von Stürgkh, předseda předlitavské vlády (†21. října 1916)
10. listopadu –Théophile Alexandre Steinlen, švýcarský malíř a grafik (†13. prosince 1923)
13. listopadu –Georg Knorr, švýcarský železniční inženýr a vynálezce (†15. dubna 1911)
22. listopadu –Carl Walther, německý puškař (†9. července 1915)
23. listopadu –Gennaro Rubino, pachatel atentátu na belgickéhokrále Leopolda II. (†14. března 1918)
23. listopadu – Billy the Kid, americký psanec († 14. července 1881)
2. prosince –Georges Seurat, francouzský malíř (†29. března 1891)
5. prosince –John Jellicoe, britský admirál (†20. listopadu 1935)
15. prosince –Ludvík Lazar Zamenhof, polský oční lékař, filolog a tvůrceesperanta (†14. dubna 1917)
22. prosince –Marie-Félix Blanc, francouzská princezna (†1. srpna 1882)
27. prosince –Felix Benedict Herzog, americký inženýr, vynálezce (†21. dubna 1912)
29. prosince –Zeynab Ilhamy, osmanská a egyptská princezna (†17. května 1918)
? –T. Enami, japonský fotograf (†1929)

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam vizKategorie:Úmrtí v roce 1859

Česko

[editovat |editovat zdroj]

21. dubna –Jindřich Larisch-Mönnich, slezský hrabě a podnikatel (*23. února 1793)
4. června –Josef Höchsmann, moravský teolog (*31. července 1792)
29. června –Kamilo Mašek,slovinský skladatel českého původu (*10. července 1831)
3. srpna –Jan Norbert z Neuberka, šlechtic, národní buditel, sběratel umění (*11. května 1796)
15. září –Václav Kliment Klicpera, spisovatel a dramatik (*23. listopad 1792)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Německý přírodovědecAlexander von Humboldt (1769–1859)

20. ledna –Bettina von Arnim, německá spisovatelka (*4. dubna 1785)
27. ledna –Menachem Mendel z Kotsku, polský chasidský rabín (*1787)
28. ledna
- William Hickling Prescott, americký historik (*4. května 1796)
- Carl Adolf Agardh, švédský botanik (*23. ledna 1785)
- Frederick John Robinson, britský státník (*1. listopadu 1782)
10. února –Anna Saská, saská princezna zdynastie Wettinů (*4. ledna 1836)
23. února –Zygmunt Krasiński, polský básník (*19. února 1812)
31. března –Martin Hamuljak, slovenský jazykovědec, redaktor a vydavatel (*19. dubna 1789)
7. dubna –René Théodore Berthon, francouzský malíř (*17. července 1776)
16. dubna –Alexis de Tocqueville, francouzský myslitel (*29. července 1805)
29. dubna –Dionysius Lardner, irský fyzik a matematik (*3. dubna 1793)
1. května –John Walker, anglický chemik, vynálezce zápalky (*29. května 1781)
5. května –Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet, německý matematik (*13. února 1805)
11. května –Jan Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda a vojevůdce (*20. ledna 1782)
14. května –Šime Starčević, chorvatský kněz, autor gramatiky (*18. dubna 1784)
20. května –Josip Jelačić, chorvatský generál a bán (*16. října 1801)
6. května –Alexander von Humboldt, německý přírodovědec (*1769)
7. června –David Cox, anglický malíř (*29. dubna 1783)
11. června –Klemens Wenzel von Metternich, kníže a rakouský kancléř (*15. května 1773)
8. července –Oskar I., švédský a norský král (*4. července 1799)
13. července –Friedrich August Kekulé, německý organický chemik (*1787)
17. července –Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen, portugalská královna (*15. července 1837)
23. července –Marceline Desbordes-Valmorová, francouzská básnířka (*20. června 1786)
4. srpna –Jan Vianney, francouzský diecézní kněz a světec (*8. května 1786)
29. srpna –Franz Dittrich, anatom, patolog, rektor univerzity vErlangenu (*16. října 1815)
15. září –Isambard Kingdom Brunel, britský konstruktér (*9. dubna 1806)
28. září –Carl Ritter, německý geograf (*7. srpna 1779)
12. října –Robert Stephenson, britský konstruktér lokomotiv a stavitel železnic (*16. října 1803)
22. října –Louis Spohr, německý hudební skladatel (*5. dubna 1784)
3. listopadu –Christian Adolph Pescheck, německý luteránský duchovní a vědec (*1. února 1787)
28. listopadu –Washington Irving, americký spisovatel (*3. dubna 1783)
2. prosince –John Brown, americký radikální abolicionista (*9. května 1800)
8. prosince –Thomas de Quincey, anglický romantický filosof a spisovatel (*15. srpna 1785)
16. prosince –Wilhelm Grimm, německý jazykovědec, literární vědec a sběratel pověstí a pohádek (*24. února 1786)
19. prosince –Mirabeau B. Lamar, americký politik (*16. srpna 1798)
28. prosince –Thomas Macaulay, britský historik, esejista, politik a básník (*25. října 1800)
? –Hoşyar Kadın, konkubína osmanského sultánaMahmuta II. (*1796)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Švédským králem se stalKarel XV.

Francie –Napoleon III. (1852–1870)
Království obojí Sicílie –Ferdinand II. (1830–1859) do 22. května /František II. (1859–1861) od 22. května
Osmanská říše –Abdülmecid I. (1839–1861)
Prusko –Fridrich Vilém IV. (1840–1861)
Rakouské císařství –František Josef I. (1848–1916)
Rusko –Alexandr II. (1855–1881)
Spojené království –Viktorie (1837–1901)
Španělsko –Isabela II. (1833–1868)
Švédsko –Oskar I. (1844–1859) do 8. července /Karel XV. (1859–1872) od 8. července
USA –James Buchanan (1857–1861)
Papež –Pius IX. (1846–1878)
Japonsko –Kómei (1846–1867)
Lombardsko-benátské království –Maxmilián I. Mexický, potéFerenz Gyulál, potéJindřich Hess

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu1859 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1859:

Pražské noviny —rok 1859
Časopis Musea království Českého –ročník 33 rok 1859
Lumír —ročník 9 rok 1859 (archivÚČL AV ČR) nebotýž ročník vNK ČR
Živa —ročník 7 rok 1859
Památky archeologické —ročník IV rok 1859 (archive.org) nebotýž ročník na Google Books
Bohemia (deník pražských Němců) —ročník 32 rok 1859

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1859&oldid=24186548“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp