Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1851

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 18. stol. •19. století •20. stol. ►
◄◄ ◄ 1847 •1848 •1849 •1850 •1851 •1852 •1853 •1854 •1855 ► ►►

1851 (MDCCCLI) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalstředou.

Události

[editovat |editovat zdroj]

1851
Doprava
1851 v loďstvech
Kultura
1851 ve fotografii
Sport
Společnost
←1850 \|1852 →

Automatický abecedně řazený seznam vizKategorie:Události roku 1851

Česko

[editovat |editovat zdroj]

16. prosince –Karel Havlíček Borovský byl násilím odvezen do vyhnanství vBrixenu.
31. prosince – Rakouský císařFrantišek Josef I. vydalSilvestrovské patenty a zrušil takoktrojovanou ústavu z roku1849.
V celémRakouském císařství zavedena povinná hlášení o příčinách smrti.^[1]

Svět

[editovat |editovat zdroj]

11. února – V rámcipovstání tchaj-pchingů proběhlabitva u Ťin-tchienu.
1. května –11. října – VLondýně se konala prvníSvětová výstava.
21. června – V Londýně němečtí šachoví mistřiAdolf Anderssen aLionel Kieseritzky sehráli tzv.Nesmrtelnou partii.
4. srpna – Skotský misionář a cestovatelDavid Livingstone jako první Evropan spatřil prameny řekyZambezi.
16. srpna – VLeipziger Illustrirte Zeitung byla uveřejněna tak zvanáNesmrtelná šachová úloha, jejímž autorem byl německý šachový skladatelKonrad Bayer z Olomouce.
22. srpna – VRakousku byly zrušeny a odzbrojeny Národní gardy.
1. listopadu – V Rusku byla dána do provozuželeznice mezi Petrohradem a Moskvou.
13. listopadu – PřesLamanšský průliv byl položen první telegrafnípodmořský kabel.
2. prosince – Ve Francii proběhl státní převrat.
velká kometa
Poprvé vyšel časopisVesna.
V australskémBathurstu bylo objeveno zlato a začala australská zlatá horečka.
Britský novinářPaul Julius Reuter založil tiskovou agenturuReuters.

Probíhající události

[editovat |editovat zdroj]

1817–1864 –Kavkazská válka
1848–1852 –Prusko-dánská válka
1850–1864 –Povstání tchaj-pchingů

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

11. března – V Benátkách měla premiéru operaGiuseppe Verdiho Rigoletto.
26. března – Francouzský fyzikLéon Foucault v pařížskémPantheonu provedl experiment sFoucaultovým kyvadlem potvrzující otáčení Země kolem své osy.
12. srpna – Americký vynálezceIsaac Merritt Singer si nechal patentovat zdokonalenou verzišicího stroje.
28. července – Proběhlo prvnízatmění Slunce, které mohlo být fotografováno. Bylo viditelné v Kanadě, Grónsku, na Islandu a v severní Evropě.
24. října – Anglický astronomWilliam Lassell objevilAriel aUmbriel, dva měsíceplanety Uran.
Americký spisovatelHerman Melville vydal románBílá velryba.

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1851.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Václav Brožík (* 6. března)

Alois Jirásek (* 23. srpna)

1. ledna –Emanuel Chvála, hudební kritik a skladatel (†28. října 1924)
11. ledna –Marie Vydrová, československá politička (†1. listopadu 1946)
20. ledna –František Bareš, pedagog, historik a muzejník (†8. června 1924)
8. února –Wilhelm Stärze, frýdlantský architekt (†24. listopadu 1902)
10. února –Josef Antonín Hůlka, českobudějovický biskup (†10. února 1920)
17. února –Ferenc Koperniczky, československý politik (†22. března 1941)
22. února –Patrik Blažek, novinář a spisovatel (†17. července 1905)
24. února –Karel Liebscher, malíř (†20. dubna 1906)
27. února
- Albín Bráf, právník a politik (†1. července 1912)
- František Herites, básník a spisovatel (†19. ledna 1929)
5. března –Václav Brožík, malíř (†15. dubna 1901)
6. dubna –Josef Mukařovský, malíř a ilustrátor (†1. listopadu 1921)
7. května –Ella Hruschka, rakouská učitelka, spisovatelka, novinářka a aktivistka za práva žen (†13. března 1912)
15. května –Jiří Czarda, lékař, první český otolog (†6. listopadu 1885)
22. května –Antonín Cyril Stojan, olomoucký arcibiskup (†29. září 1923)
5. června –Ladislav Rott, podnikatel (†27. června 1906)
8. července –František Šulc, katolický kněz, monsignore (†24. března 1921)
9. července –Jan Nepomuk Langhans, portrétní fotograf (†22. března 1928)
20. července –Arnold Pick, pražský psychiatr a neurolog (†4. dubna 1924)
17. srpna –Johann Gerstner, houslista a hudební pedagog (†9. ledna 1939)
23. srpna –Alois Jirásek, spisovatel (†12. března 1930)
28. srpna –Karel Jaroslav Maška, archeolog (†6. února 1916)
7. září –František Krátký, fotograf (†20. května 1924)
13. září –Jaroslav Schiebl, novinář, statistik a politik (†5. dubna 1933)
9. října
- František Klement, spisovatel a cestovatel (†17. ledna 1933)
- František Koláček, matematik a fyzik (†8. prosince 1913)
17. října –Václav František Rudolf, spisovatel, malíř, fotograf a divadelník (†4. ledna 1937)
26. října –František Pubal, kronikář (†15. června 1923)
31. října –Alfred August z Windischgrätze, šlechtic (†24. listopadu 1927)
16. listopadu
- Otomar Pravoslav Novák, paleontolog (†29. července 1892)
- Emílie Nedvídková, první manželka básníkaJosefa Václava Sládka (†19. srpna 1874)
1. prosince –Alexandr Jan z Thurn-Taxisu, šlechtic z české linie starobylého rodu Thurn-Taxisů (†21. července 1939)
7. prosince –Bohumila Klimšová, spisovatelka a překladatelka (†15. března 1917)
18. prosince –Adolf Pštross, herec (†11. března 1903)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Ferdinand Foch (* 2. října)

4. ledna –Bedrifelek Kadınefendi, manželka osmanského sultánaAbdulhamida II. (†6. února 1930)
16. ledna –István Burián, ministr zahraničí Rakouska-Uherska (†20. října 1922)
18. ledna –Albert Aublet, francouzský akademický malíř († ?1938)
19. ledna
- Jacobus Kapteyn, nizozemský astronom (†18. června 1922)
- David Starr Jordan, americký zoolog a botanik (†19. září 1931)
25. ledna –Arne Garborg, norský spisovatel (†14. ledna 1924)
26. ledna –Gustav Kadelburg, rakouský herec a dramatik (†11. září 1925)
3. února –Frédéric Plessis, francouzský spisovatel (†29. ledna 1942)
12. února –Eugen von Böhm-Bawerk, rakouský ekonom a politik (†27. srpna 1914)
21. února –Karl Wilhelm Diefenbach, německý symbolistický malíř (†15. prosince 1913)
26. února –Paul Gautsch, rakouský politik (†20. dubna 1918)
27. února –James Churchward, britský okultní spisovatel a vynálezce (†4. ledna 1936)
9. března –Paul Vittorelli, předlitavský právník, soudce a politik (†20. dubna 1932)
16. března –Martinus Willem Beijerinck, nizozemský botanik a mikrobiolog (†1. ledna 1931)
20. března –Fridtjuv Berg, švédský politik (†29. února 1916)
27. března
- Ruperto Chapí, španělský hudební skladatel (†25. března 1909)
- Vincent d’Indy, francouzský hudební skladatel (†2. prosince 1931)
1. dubna –Bernard III. Sasko-Meiningenský, poslední vévodasasko-meiningenský (†16. ledna 1928)
20. dubna –Eduardo Acevedo Díaz, uruguayský spisovatel (†18. června 1924)
5. května –Aleksander Michałowski, polský klavírista a skladatel (†17. října 1938)
6. května –Aristide Bruant, francouzský komik a zpěvák (†10. února 1925)
13. května –Oscar Kellner, německý agronom (†12. září 1911)
15. května –Herbert Lawford, britský tenista, (†20. dubna 1925)
17. května –Adolf von Harnack, německý teolog (†10. června 1930)
20. května –Emile Berliner, americký vynálezce (†3. srpna 1929)
29. května –Léon Bourgeois, francouzský premiér, prezident Rady Společnosti národů a nositel Nobelovy ceny míru (†29. září 1925)
5. června –Karol Henrich Fuchs, slovenský matematik, fyzik a geodet (†10. ledna 1916)
13. června –Anton Haus, rakousko-uherský velkoadmirál (†8. února 1917)
8. července –Arthur Evans, britský archeolog (†11. července 1941)
9. července –Berthold Englisch, rakouský šachový mistr (†19. října 1897)
10. července –Friedrich von Wieser, rakouský ekonom (†22. července 1926)
28. července –Theodor Lipps, německý filozof a psycholog (†17. října 1914)
4. srpna –Francesco Paolo Michetti, italský malíř a fotograf (†5. března 1929)
8. srpna –Maxim Maximovič Kovalevskij, ruský právník a historik (†5. dubna 1916)
14. srpna –Doc Holliday, americký pistolník (†8. listopadu 1887)
25. srpna –Alexandr Oranžský, nizozemský princ z dynastieOranje-Nassau (†21. června 1884)
29. srpna –Andrej Željabov, ruský revolucionář (†15. dubna 1881)
26. srpna –Émile Boirac, francouzský esperantista (†20. září 1917)
30. srpna –Jules Carpentier, francouzský vynálezce (†30. června 1921)
3. září –Olga Konstantinovna Romanovová, řecká královna (†18. června 1926)
15. září –Adolf von Liebenberg, rakouský zemědělský odborník (†6. května 1920)
16. září –Ludomił German, polský spisovatel a politik (†21. ledna 1920)
24. září –Hugo Gerhard Ströhl, rakouský heraldik (†7. prosince 1919)
28. září –Ivan Tavčar, slovinský spisovatel, právník a politik (†19. února 1923)
2. října –Ferdinand Foch, francouzský vojevůdce (†20. března 1929)
31. října –Luisa Švédská, dánská královna (†20. března 1926)
4. listopadu –Maximilian von Proskowetz, rakouský agronom, diplomat, cestovatel (†19. září 1909)
20. listopadu –Markéta Savojská, italská královna (†4. ledna 1926)
23. listopadu –Jonas Basanavičius, litevský]lékař, historik, spisovatel, národní obrozenec (†16. února 1927)
10. prosince –Melvil Dewey, americký knihovník a vynálezce (†26. prosince 1931)
20. prosince
- Thérèse Schwartze, nizozemská malířka (†23. prosince 1918)
- Knut Wicksell, švédský neoklasický ekonom (†3. května 1926)
27. prosince –Max Judd, americký politik a šachový mistr (†7. května 1906)
? –Charles Henry Currier, americký portrétní fotograf († ?1938)
? –Władysław Dulęba, polský politik (†17. června 1930)
? –Nurefsun Kadınefendi, třetí manželka osmanského sultánaAbdulhamida II. (†1908)
? –Charles Vincent, francouzský spisovatel romantických a dobrodružných románů († ?1920)

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1851.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Vinzenz Priessnitz († 28. listopadu)

16. ledna –Josef Carl Starck, západočeský velkostatkář a podnikatel (*1792)
30. ledna –Augustin Smetana, filozof (*15. června 1814)
19. dubna –Jiří František August Buquoy, šlechtic, ekonom a spisovatel (*7. září 1781)
30. června –Jan Theobald Held, lékař, skladatel a rektorUniverzity Karlovy (*11. listopadu 1770)
15. září –František Labler, regenschori a hudební skladatel (*11. listopadu 1805)
28. listopadu –Vinzenz Priessnitz, zakladatel lázní Jeseník (*4. října 1799)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Mary Shelleyová († 1. února)

1. ledna –Johann Heinrich Friedrich Link, německý přírodovědec a botanik (*2. února 1767)
21. ledna –Albert Lortzing, německý hudební skladatel (*23. října 1801)
27. ledna –John James Audubon, francouzsko-americký ornitolog a malíř (*26. dubna 1785)
24. ledna –Gaspare Spontini, italský hudební skladatel (*14. listopadu 1774)
1. února –Mary Shelleyová, anglická spisovatelka (*30. srpna 1797)
18. února –Carl Gustav Jacob Jacobi, německý matematik (*10. prosince 1804)
9. března –Hans Christian Ørsted, dánský fyzik, chemik a filosof (*14. srpna 1777)
10. března –Leopold, princ ze Salerna, neapolský princ (*2. července 1790)
13. března –Karl Lachmann, německý filolog (*4. března 1793)
23. dubna –Michail Lazarev, ruský admirál (*14. listopadu 1788)
13. května –Augusta Bavorská, princezna bavorská a vévodkyně z Leuchtenbergu (*21. června 1788)
22. května –Thomas Edmondson, anglický vynálezce (*30. června 1792)
24. května –Stanko Vraz, chorvatský a slovinský spisovatel (*30. června 1810)
4. července –Martin-Joseph Mengal, belgický hornista, dirigent, skladatel (*27. ledna 1784)
12. července –Louis Daguerre, francouzský vědec (*18. listopadu 1787)
20. července –Horace François Sébastiani, francouzský generál a politik (*17. listopadu 1772)
9. srpna –Karl Gützlaff, německý sinolog (*8. července 1803)
4. září –William MacGillivray, skotský ornitolog (*25. ledna 1796)
14. září –James Fenimore Cooper, americký spisovatel (*15. září 1789)
5. října –Marie Jules César Savigny, francouzský zoolog a botanik (*5. dubna 1777)
19. října –Marie Terezie Bourbonská, francouzská královna (*19. prosince 1792)
31. října –Petr II. Petrović-Njegoš, pravoslavný metropolita a vladyka Černé Hory (*13. listopadu 1813)
18. listopadu –Arnošt August I. Hannoverský, hannoverský král (*5. června 1771)
26. listopadu –Nicolas Jean de Dieu Soult, francouzský generál (*29. března 1769)
12. prosince –Karl Drais, německý vynálezce (*29. dubna 1785)
15. prosince –Gülcemal Kadınefendi, konkubína osmanského sultánaAbdulmecida I. (*1826)
19. prosince –William Turner, anglický malíř (*23. dubna 1775)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Francie –Ludvík Napoleon (1848–1852)
Království obojí Sicílie –Ferdinand II. (1830–1859)
Osmanská říše –Abdülmecid I. (1839–1861)
Prusko –Fridrich Vilém IV. (1840–1861)
Rakouské císařství –František Josef I. (1848–1916)
Rusko –Mikuláš I. (1825–1855)
Spojené království –Viktorie (1837–1901)
Španělsko –Isabela II. (1833–1868)
Švédsko –Oskar I. (1844–1859)
USA –Millard Fillmore (1850–1853)
Papež –Pius IX. (1846–1878)
Japonsko –Kómei (1846–1867)
Lombardsko-benátské království –Josef Radecký

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑SVOBODNÝ, Petr; HLAVÁČKOVÁ, Ludmila.Dějiny lékařství v českých zemích. Redakce Hana Maryšková, Renáta Šmatová. Praha: Nakladatelství TRITON, 2004. 247 s.ISBN 80-7254-424-1. Kapitola Od roku 1848 do roku 1918, s. 120.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu1851 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1851:

Pražské noviny –rok 1851
Časopis českého Museum –ročník 25 rok 1851
Lumír –ročník 1 rok 1851 (archivÚČL AV ČR) nebotýž ročník vNK ČR
Říšský zákoník (česká verze) –rok 1851
Bohemia (deník pražských Němců) –ročník 24 rok 1851

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1851&oldid=25274469“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp