Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1850

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 18. stol. •19. století •20. stol. ►
◄◄ ◄ 1846 •1847 •1848 •1849 •1850 •1851 •1852 •1853 •1854 ► ►►

1850 (MDCCCL) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalúterým.

Události

[editovat |editovat zdroj]

1850
Doprava
Kultura
1850 ve fotografii
Sport
Společnost
←1849 \|1851 →

19. ledna – Zastaveno vydáváníNárodních novin, kvůli článkuFrantiška Palackého aKarla Havlíčka Borovského.
18. března
- CísařFrantišek Josef I. uvádí v život první reformy při snaze modernizovat říši.
- V USA byla založena finanční společnostAmerican Express.
8. května –Karel Havlíček Borovský začal vKutné Hoře vydávat časopis Slovan, který měl nahraditNárodní noviny.
30. května – NaSmetanově nábřeží v Praze byla odhalenaKrannerova kašna.
1. června
- V Praze byl uveden do provozuNegrelliho viadukt.
- V Rakouském císařství byly vydány první poštovní známky.
- V USA proběhlo sčítání obyvatel. Jejich počet byl 23 191 876, z toho přes 3,2 milionu otroků.
6. července – Připojení předměstských obcí kBrnu.
9. července – Zemřel americký prezidentZachary Taylor a do úřadu nastoupil dosavadní viceprezidentMillard Fillmore.
9. září
- Kalifornie se stala 31. státem USA.
- VznikTeritoria Nové Mexiko.
18. září –Americký Kongres schvalujeFugitive Slave Act.
29. listopadu – VOlomoucké punktaci muselo Prusko pod tlakem Ruska uznat vedoucí postavení Rakouska vNěmeckém spolku.
V habsburské monarchii byla zrušena panství a zavedenoprozatímní obecní zřízení na základě provizorního nařízení ze dne 17. března 1849, č. 170 říš. zákona. Zároveň vzniklastatutární města nepodléhajících obecnímu zřízení. V srpnu proběhly první obecní volby.
Povstání tchaj-pchingů v Číně proti upadající dynastii Mandžuú (1864).
V USA byl přijat soubor pěti zákonů, tzv.Kompromis roku 1850, kterými se zmírnilo napětí mezi státy Severu a Jihu. Schválen byl takézákon o uprchlých otrocích.
PodnikatelIgnác Šustala zřídil dílnu, ze které později vzešla firmaKopřivnická vozovka a následně automobilkaTatra.
VRakouském císařství po 101 letech zaniklNejvyšší soudní úřad a vzniklNejvyšší soudní a kasační dvůr.
Detektiv Allan Pinkerton založil vChicagu soukromou detektivní agenturuPinkerton.
Ve Francii bylo ve školách pro nevidomé zavedenoBraillovo písmo.

Probíhající události

[editovat |editovat zdroj]

1817–1864 –Kavkazská válka
1848–1852 –Prusko-dánská válka
1850–1864 –Povstání tchaj-pchingů

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

28. srpna – VeVýmaru měla premiéru opera německého skladateleRicharda WagneraLohengrin.
Vídeňskýlihovarník Hynek Mautner vyrobil tzv. „pekařské droždí“.

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1850.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Ladislav Stroupežnický (* 6. ledna)

Tomáš Garrigue Masaryk (* 7. března)

Zdeněk Fibich (* 21. prosince)

1. ledna –Miroslav Krajník, právník, básník a překladatel (†3. července 1907)
2. ledna –Václav Vlastimil Hausmann, hudební skladatel (†11. dubna 1903)
6. ledna –Ladislav Stroupežnický, dramatik (†11. srpna 1892)
14. ledna –Jan Zdeněk Veselý, pražský sládek, sokolský funkcionář, dramatik (†5. června 1890)
19. ledna –Jan Hellich, farmakolog, přírodovědec, archeolog a vlastivědný pracovník (†30. září 1931)
29. ledna –Josef Hybeš, politik a novinář (†19. července 1921)
30. ledna –Albína Dvořáková-Mráčková, spisovatelka (†23. května 1893)
14. února –Vojtěch Kulp, politik (†23. března 1932)
2. března –Karel Marek, předlitavský ministr financí (†15. října 1936)
3. března –Zdenko Hans Skraup, chemik (†10. září 1910)
7. března –Tomáš Garrigue Masaryk, politik, státník a filozof, zakladatel Československa (†14. září 1937)
12. března –Bernard Otto Seeling, sochař (†20. dubna 1895)
17. března –Josef Čipera, pedagog a politik (†9. června 1911)
24. března –Josef Zít, pediatr (†31. ledna 1887)
25. března –František Vogner, skladatel a sbormistr (†23. listopadu 1930)
31. března –Josef Baše, evangelický básník (†10. ledna 1899)
10. dubna –Vincenc Strouhal, experimentální fyzik (†23. ledna 1922)
13. dubna –Zdeněk Strobach, právník a politik (†21. dubna 1910)
19. dubna –Josef Strachovský, sochař (†9. července 1913)
12. května –Petr Cingr, sociálně demokratický novinář a politik (†4. listopadu 1920)
18. května –Ferdinand August Spiegel-Diesenberg, moravský šlechtic , velkostatkář a poslanecMoravského zemského sněmu (†1913)
19. června –August Fournier, historik, vysokoškolský pedagog a politik (†18. května 1920)
26. června –Ferdinand Lobkowicz, šlechtic a politik (†22. dubna 1926)
16. července –Adolf Glöckner, poslanecČeského zemského sněmu aŘíšské rady, starosta Morašic (†14. března 1936)
30. července –Antonín Popp, sochař, medailér (†10. června 1915)
2. srpna –Josef Lacina, historik a spisovatel (†21. června 1908)
9. srpna –František Michl, lékař – chirurg (†2. srpna 1900)
16. srpna –Karel Emanuel ze Žerotína, moravský šlechtic a politik (†26. prosince 1934)
24. srpna –Gustav Wiedermann, architekt (†11. února 1914)
29. srpna –Adolf Frumar, pedagog (†14. června 1913)
6. září –Alfred Seifert, malíř (†6. února 1901)
13. září –František Storch, právník a rektor Univerzity Karlovy (†21. prosince 1924)
21. září –Jan Hanuš Sitt, houslista, violista a hudební skladatel (†10. března 1922)
24. září –Adolf Srb, novinář a politik (†14. dubna 1933)
3. října –Josef Kowař, probošt litoměřické kapituly (†4. ledna 1930)
5. října –Josef Šíl, lékař a politik (†28. února 1933)
13. října –Theodor Altschul, pražský německý lékař-hygienik (†6. října 1918)
15. října –František Čížek, advokát a veřejný činitel (†24. prosince 1889)
17. října –Viktor Palkovich, československý politik († ?1930)
22. října –Josef Herold, advokát a politik (†4. dubna 1908)
25. října –Josef Fořt, politik (†11. května 1929)
27. října –Josef Adel Wünsch, varhaník a skladatel (†18. srpna 1941)
3. listopadu –František Sláma, slezský buditel, spisovatel a politik (†25. dubna 1917)
8. listopadu –Karel Komzák mladší, skladatel a dirigent (†23. dubna 1905)
13. listopadu –Jan Herzer, překladatel z francouzštiny, autor slovníku a učebnic (†13. dubna 1903)
16. listopadu –Alois Rzach, sudetoněmecký klasický filolog a historik (†srpna 1935)
19. listopadu –Josef Hubáček, právník a novinář (†5. března 1900)
20. listopadu –Charlotta Garrigue-Masaryková, manželka československého prezidentaT. G. Masaryka (†13. května 1923)
30. listopadu –František Malinský, podnikatel, politik a poslanec (†7. dubna 1926)
20. prosince –František Šípek, herec a režizér (†27. ledna 1906)
21. prosince –Zdeněk Fibich, hudební skladatel (†15. října 1900)
28. prosince –František Mareš, archivář a spisovatel (†12. února 1939)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Guy de Maupassant (* 5. srpna)

Robert Louis Stevenson (* 13. listopadu)

Charlotta Garrigue-Masaryková (* 20. listopadu)

4. ledna –Griffith J. Griffith, americký novinář a průmyslník (†6. července 1919)
6. ledna
- Eduard Bernstein, německý politik (†18. prosince 1932)
- Witold Zglenicki, polský geolog (†6. července 1904)
11. ledna –Eugen Kumičić, chorvatský spisovatel a politik (†13. května 1904)
14. ledna –Alexej Alexandrovič Romanov, ruský velkokníže a generál admirál (†14. listopadu 1908)
15. ledna –Mihai Eminescu, rumunský básník (†15. června 1889)
15. ledna –Sofia Kovalevská, ruská matematička (†10. února 1891)
24. ledna –Hermann Ebbinghaus, německý filosof a psycholog (†26. února 1909)
27. ledna –Edward J. Smith, kapitán lodi Titanic (†15. dubna 1912)
28. ledna –William Abner Eddy, americký novinář, fotograf a vynálezce (†26. prosince 1909)
29. ledna
- Lawrence Hargrave, australský astronom a letecký průkopník (†6. července 1915)
- Jeanette Thurber, ředitelka newyorské konzervatoře (†6. července 1946)
30. ledna –Aleksander Gierymski, polský malíř (†7. března 1901)
14. února –Nikolaj Konstantinovič Romanov, ruský velkokníže (†27. ledna 1918)
12. února
- William Morris Davis, americký geograf, geolog, geomorfolog a meteorolog (†5. února 1934)
- Auguste Hauschnerová, německá spisovatelka (†10. dubna 1924)
13. února –Jindřich Larisch-Mönnich II., slezský šlechtic, průmyslník a uhlobaron (†8. prosince 1918)
15. února –Adolf Jarisch, rakouský dermatolog (†21. března 1902)
19. února –Ernst Bernheim, německý historik (†3. března 1942)
6. března –Adolf Martens, německý metalurg (†24. července 1914)
10. března –Spencer Gore, anglický tenista a hráč kriketu (†19. dubna 1906)
13. března –Attilio Hortis, rakouský historik a politik (†23. února 1926)
18. března –Hugo Charlemont, rakouský malíř (†18. dubna 1939)
16. dubna –Sidney Gilchrist Thomas, anglický chemik, metalurg a vynálezce (†1. února 1885)
19. dubna –Otto Haab, švýcarský oftalmolog (†17. října 1931)
20. dubna –Jean-François Raffaëlli, francouzský malíř a sochař (†11. února 1924)
27. dubna –Engelbert Pernerstorfer, rakouský politik (†6. ledna 1918)
1. května –Artur Sasko-Koburský, syn britskékrálovny Viktorie (†16. ledna 1942)
4. května –Emanuel Stěpanovič Šiffers, ruský šachista (†12. prosince 1904)
13. května –Modest Iljič Čajkovskij, ruský dramatik, operní libretista a překladatel (†15. ledna 1916)
18. května –Oliver Heaviside, britský matematik a fyzik (†3. února 1925)
21. května –Giuseppe Mercalli, italský seismolog a vulkanolog (†19. března 1914)
30. května –Grazioso Enea Lanfranconi, italský vynálezce (†9. března 1895)
5. června –Pat Garrett, americký šerif (†28. února 1908)
6. června –Karl Ferdinand Braun, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny (†20. dubna 1918)
12. června –Georges Demenÿ, francouzský vynálezce a gymnasta (†26. října 1917)
24. června –Horatio Kitchener, britský maršál a politik (†5. června 1916)
27. června
- Jørgen Pedersen Gram, dánský matematik (†29. dubna 1916)
- Ivan Vazov, bulharský spisovatel (†22. září 1921)
14. července –Karl Wilhelm von Dalla Torre, rakouský entomolog (†6. dubna 1928)
16. července –Carl Roman Abt, švýcarský konstruktér a vynálezce (†1. května 1933)
5. srpna –Guy de Maupassant, francouzský spisovatel (†6. července 1893)
8. srpna –Witold Korytowski, předlitavský politik (†10. července 1923)
13. srpna –Andrea Carlo Ferrari, arcibiskup Milána a kardinál (†2. února 1921)
25. srpna
- Charles Richet, francouzský fyziolog, nositel Nobelovy ceny (†4. prosince 1935)
- Pavel Axelrod, ruský politik (†16. dubna 1928)
26. srpna –Koloman Banšell, slovenský básník a literární teoretik (†27. března 1887)
28. srpna –Émile Amélineau, francouzský architekt a egyptolog (†12. ledna 1915)
29. srpna –Othmar Zeidler, rakouský chemik (†17. června 1911)
30. srpna –Marcelo H. del Pilar, filipínský spisovatel a novinář (†4. července 1896)
4. září –Luigi Cadorna, italský generál a politik (†21. prosince 1928)
6. září –Léon-Adolphe Amette, pařížský arcibiskup a kardinál (†29. srpna 1920)
10. září –Johann Baptist Blobner, rakouský pedagog, sbormistr a skladatel českého původu (†19. května 1931)
1. října –Paul Grawitz, německý patolog (†27. června 1932)
3. října –Franciszek Rychnowski, polský inženýr a vynálezce (†1929)
4. října –Júlio Zeferino Schultz Xavier, portugalský kontradmirál (†1939)
6. října –William Niven, americký mineralog a archeolog (†2. června 1937)
8. října –Henry Le Chatelier, francouzský chemik (†17. září 1936)
17. října –Siri von Essen, finská herečka (†21. dubna 1912)
18. října –Basil Hall Chamberlain, britský japanolog (†15. února 1935)
20. října –Béla Gerster, uherský inženýr a stavitel (†3. srpna 1923)
6. listopadu –Ernest von Koerber, rakousko-uherský politik (†5. března 1919)
9. listopadu –Ignacio Bolívar, španělský botanik a entomolog (†19. listopadu 1944)
12. listopadu –Michail Ivanovič Čigorin, ruský šachista (†25. ledna 1908)
13. listopadu –Robert Louis Stevenson, skotský spisovatel (†3. prosince 1894)
16. listopadu –Abbot Kinney, americký developer (†4. listopadu 1920)
20. listopadu –Wilhelm Klein, rakouský archeolog (†2. února 1924)
26. listopadu –Ernst Kohlrausch, německý sportovní vědec, chronofotograf (†16. května 1923)
1. prosince –Robert Wilson Shufeldt, americký ornitolog, lékař a fotograf (†21. ledna 1934)
8. prosince –Luigi Nono, italský malíř (†17. října 1918)
9. prosince –Emma Abbottová, americká sopranistka (†5. ledna 1891)
25. prosince –Mark Natanson, ruský revolucionář (†29. července 1919)
29. prosince –Tomás Bretón, španělský dirigent a hudební skladatel (†2. prosince 1923)
? –Carlo Brogi, italský fotograf (†25. dubna 1925)
? –Vissarion Džugašvili, otecJosifa Stalina (†25. srpna 1909)
? –Eugenio Interguglielmi, italský fotograf (†1911)
? –Elisabeth Wieseová, německá sériová vražedkyně (†2. února 1905)
? –Lella Ricci, italská operní zpěvačka (†7. října 1871)

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1850.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

19. ledna –František Vetešník, kněz, národní buditel, spisovatel (*1. listopadu 1784)
19. března –Vojtěch Jírovec, hudební skladatel (*20. února 1763)
3. dubna –Václav Jan Křtitel Tomášek, hudební skladatel (*17. dubna 1774)
5. června –Josef Ondřej Lindauer, českobudějovický biskup (*29. listopadu 1784)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Honoré de Balzac († 18. srpna)

1. ledna –Raphael Georg Kiesewetter, rakouský hudební historik (*29. srpna 1773)
20. ledna –Lorenzo Bartolini, italskýneoklasicistní sochař (*7. ledna 1777)
22. ledna –Guillaume-Joseph Chaminade, francouzský kněz, blahoslavený (*8. dubna 1761)
27. ledna –Johann Gottfried Schadow, německý sochař (*20. května 1764)
16. února –Édouard Alletz, francouzský diplomat a spisovatel (*23. dubna 1798)
27. března –Wilhelm Beer, německý bankéř a astronom (*4. ledna 1797)
31. března
- John C. Calhoun, americký politik (*18. března 1782)
- Josef Karl Bernard, česko-rakouský novinář a libretista (*26. ledna 1780)
7. dubna –William Lisle Bowles, anglický básník a kritik (*24. září 1762)
11. dubna –Alois Dessauer, německý dvorní bankéř (*21. února 1763)
18. dubna –Marie Tussaud, francouzská tvůrkyně voskových soch (*12. prosince 1761)
23. dubna –William Wordsworth, anglický romantický básník (*7. dubna 1770)
1. května –Henri Marie Ducrotay de Blainville, francouzský zoolog a anatom (*12. září 1777)
9. května –Joseph Louis Gay-Lussac, francouzský chemik a fyzik (*6. prosince 1778)
15. května –Nükhetsezâ Hanım, konkubína osmanského sultánaAbdulmecida I. (*2. ledna 1857)
4. června –Nükhetsezâ Hanımefendi, manželka osmanského sultánaAbdulhamida I. (*1760)
13. června –Juraj Palkovič, slovenský básník, novinář, pedagog (*27. února 1769)
2. července –Robert Peel, britský státník (*5. února 1788)
4. července –William Kirby, anglický entomolog (*19. září 1759)
7. července –Carl Rottmann, německý malíř (*11. ledna 1797)
8. července –Adolf z Cambridge, britský šlechtic a syn králeJiřího III. (*24. února 1774)
9. července
- Sajjid Alí Muhammad, zvanýBáb, zakladatelbábismu (*20. října 1819)
- Zachary Taylor, americký prezident (*24. listopadu 1784)
19. července –Margaret Fuller, americká novinářka (*23. května 1810)
11. srpna –Atiye Sultan, osmanská princezna a dcera sultánaMahmuda II. (*2. ledna 1824)
17. srpna –José de San Martín, argentinský bojovník za nezávislost (*25. února 1778)
18. srpna –Honoré de Balzac, francouzský spisovatel (*20. května 1789)
22. srpna –Nikolaus Lenau, rakouský básník (*25. srpna 1802)
26. srpna –Ludvík Filip, poslední francouzský král (*6. října 1773)
2. září –Charles Watkin Williams-Wynn, britský politik (*9. října 1775)
22. září –Johann Heinrich von Thünen, německý ekonom, geograf a statkář (*24. června 1783)
23. září –José Gervasio Artigas, uruguayský generál a politik (*19. července 1764)
7. října –Karl Schorn, německý malíř (*16. října 1803)
11. října –Luisa Marie Orléanská, belgická královna manželkaLeopolda I. Belgického (*3. dubna 1812)
14. října –Wilhelm Hanstein, německý šachový mistr (*3. srpna 1811)
5. listopadu –Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este, rakouský arcivévoda a polní maršál (*25. dubna 1781)
19. listopadu –Richard Mentor Johnson, americký politik, viceprezident USA (*17. října 1780)
10. prosince
- François Sulpice Beudant, francouzský mineralog a geolog (*5. září 1787)
- Józef Bem, polský generál (*14. března 1794)
25. prosince –Frédéric Bastiat, francouzský liberál (*30. června 1801)
? –Jean Broc, francouzský malíř (*16. prosince 1771)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Americkým prezidentem se stalMillard Fillmore

Francie –Ludvík Napoleon (1848–1852)
Království obojí Sicílie –Ferdinand II. (1830–1859)
Osmanská říše –Abdülmecid I. (1839–1861)
Prusko –Fridrich Vilém IV. (1840–1861)
Rakouské císařství –František Josef I. (1848–1916)
Rusko –Mikuláš I. (1825–1855)
Spojené království –Viktorie (1837–1901)
Španělsko –Isabela II. (1833–1868)
Švédsko –Oskar I. (1844–1859)
USA –Zachary Taylor (1849–1850) do 9. července /Millard Fillmore (1850–1853) od 9. července
Papež –Pius IX. (1846–1878)
Japonsko –Kómei (1846–1867)
Lombardsko-benátské království –Josef Radecký

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu1850 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1850:

Květy —ročník 16 rok 1850
Časopis českého Museum —ročník 24 rok 1850
Národní noviny –ročník 3 rok 1850
Říšský zákoník (česká verze) —rok 1850
Bohemia (deník pražských Němců) —ročník 23 rok 1850

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1850&oldid=23933589“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp