Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1849

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 18. stol. •19. století •20. stol. ►
◄◄ ◄ 1845 •1846 •1847 •1848 •1849 •1850 •1851 •1852 •1853 ► ►►

1849 (MDCCCXLIX) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalpondělím.

Události

[editovat |editovat zdroj]

1849
Doprava
Kultura
1849 ve fotografii
Sport
Společnost
←1848 \|1850 →

Česko

[editovat |editovat zdroj]

23. ledna – ZaloženaVysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.
4. března – CísařFrantišek Josef I. vRakouském císařství vydaloktrojovanou ústavu^[1], která však nikdy nenabyla účinnosti.
27. března – Vydánoguberniální nařízení, které rozložilo všechny zdravotnické náklady na všechnypřímé daně jednotlivých okresů.^[2]
10. května – Byli zatčeni účastníci připravovanéhoMájového spiknutí.
8. června – Císařským nařízením vznikloC. k. četnictvo.
VPříbrami vzniklaVysoká škola báňská.
V Brně vzniklaNěmecká vysoká škola technická.
V Čechách bylo 1 678 lékařů a ranlékařů.^[3]

Svět

[editovat |editovat zdroj]

2. února – PapežPius IX. vydal encyklikuUbi primum, kterou se biskupů dotazoval na jejich názor naNeposkvrněné početí Panny Marie.
5. dubna – Rakouští poslanci opustiliFrankfurtský parlament.
duben – V Moskvě byl dostavěnVelký kremelský palác.
18. června – Vojsko rozehnalo zbytky Frankfurtského parlamentu.
3. července – Francouzské a španělské vojsko obsadilo Řím, zaniklaŘímská republika, byl obnovenPapežský stát a armádaGiuseppe Garibaldiho se stáhla do San Marina.
13. srpna – Uherský vojevůdceArtúr Görgey kapituloval u města Világoše před ruskými a rakouskými vojsky a byla tak ukončenaMaďarská revoluce.
23. srpna –Rakouská armáda pod vedením maršálaRadeckého porazila vbitvě u Novary armáduSardinského království.
18. listopadu –Království chorvatsko-slavonské se odtrhlo od Uherska a stalo se autonomní součástíRakouského císařství.
21. listopadu – V Budapešti byl otevřenSzéchenyi lánchíd, první most přes Dunaj.
V norském Oslu (resp. Christianii) byl dostavěnKrálovský palác.

Probíhající události

[editovat |editovat zdroj]

1817–1864 –Kavkazská válka
1845–1849 –Velký irský hladomor
1848–1849 –Revoluce v roce 1848,Revoluce v Rakouském císařství,Maďarská revoluce,Slovenské povstání
1848–1849 –První italská válka za nezávislost
1848–1852 –Prusko-dánská válka

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

Otevřeno divadlo vŽatci.
Americký vynálezce a podnikatelGail Borden vyrobil ze sušeného hovězího masa,kukuřičné mouky,soli a tuku výživnou trvanlivou potravinupemikan, za kterou dostal zlatou medaili na londýnském veletrhu roku 1851. Název pemmikan, což značí „indiánský jazyk“, si s receptem vypůjčil od indiánů. Pemmikanu užívají dodnes lovci a polárníci.
Americký inženýrJames Bicheno Francis zkonstruoval vodní radiální přetlakovouturbínu.
1849–1854 Charles Bourseul formuloval teoretické principy telefonu. Své představy však nikdy nerealizoval.

Knihy

[editovat |editovat zdroj]

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1849.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Václav Beneš Třebízský (* 27. února)

František Ženíšek (* 25. května)

1. ledna –Alois Epstein, pediatr (†25. října 1918)
31. ledna –Božena Studničková, spisovatelka (†25. listopadu 1934)
18. února –Julius Jeroným Christin, pedagog a amatérský archeolog (†29. ledna 1927)
27. února –Václav Beneš Třebízský, spisovatel a kněz (†20. června 1884)
2. března –Otto Pinkas, dramatik a spisovatel (†12. března 1890)
8. března –Josef Novák, středoškolský profesor (†21. října 1927)
12. března –Karel Pawlík, gynekolog a porodník (†7. září 1914)
18. března –Josef Hanel, teolog, kanovník olomoucké kapituly (†16. dubna 1903)
21. března –František Lützow, šlechtic, diplomat, historik a spisovatel (†13. ledna 1916)
23. března –Vojtěch Hlaváč, varhaník, dirigent, skladatel a vynálezce (†22. března 1911)
25. března
- Gustav Fiedler, šestý moravskoostravský starosta (†27. dubna 1936)
- Josef Probošt, rolník, povozník, řezbář (†20. března 1926)
27. března –František Adolf Šubert, spisovatel a divadelní historik (†8. září 1915)
21. dubna
- Karel Pippich, právník, sokolský funkcionář, politik (†29. března 1921)
- Jan Štrobl, typograf a překladatel (†21. července 1906)
8. května –Josef Kopallik, teolog, církevní historik (†21. září 1897)
11. května –Jan Srp, kartograf (†19. září 1913)
12. května –Synesius Alexandr Košťál, spisovatel (†20. února 1925)
13. května –Jan Dvořák, lékař a politik (†12. prosince 1916)
21. května –Eduard Dominik, teolog, kanovník olomoucké kapituly (†2. dubna 1919)
25. května –František Ženíšek, malíř (†15. listopadu 1916)
31. května –Jan Žáček, advokát a politik (†4. října 1934)
1. června –August Seydler, astronom a teoretický fyzik (†22. června 1891)
24. června –Antonín Procházka, sochař (†26. září 1903)
12. července –Moritz Adler, fotograf (†29. listopadu 1930)
15. července –Jindřich Geisler, moravský kněz, hudební kritik, muzikant, organizátor hudebního života (†18. března 1927)
8. srpna –František Karel Opa, pedagog a publicista (†6. května 1914)
22. srpna –Bedřich Bernau, spisovatel (†2. ledna 1904)
31. srpna –Josef Hyrš, politik (†3. května 1921)
2. září –Václav Sitte, kanovník kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích (†19. srpna 1912)
17. září –Václav Juda Novotný, hudební spisovatel a skladatel (†1. srpna 1922)
18. září –Josef Lowag, regionální spisovatel z oblasti Jeseníků, přírodovědec (†14. března 1911)
19. září –Josef Boleslav Pecka, žurnalista a básník (†25. července 1897)
29. září –Ladislav Zavrtal, italsko-český skladatel a dirigent (†29. ledna 1942)
6. října –Josef Tittel, teolog, kanovník olomoucké kapituly (†7. února 1929)
7. října –Gustav Eim, novinář a politik (†7. února 1897)
15. října –Ferdinand Kocourek, spoluautor české poštovní terminologie (†20. února 1898)
19. října –Napoleon Manuel Kheil, entomolog (†1. listopadu 1923)
22. října –František Xaver Marat, generál a velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou (†29. června 1915)
23. října –Antonín Vřešťál, rektor Karlovy univerzity (†13. ledna 1928)
24. října –František Vejdovský, zoolog (†4. prosince 1939)
1. listopadu –Václav Karel Řehořovský, matematik (†12. prosince 1911)
5. listopadu –Antonín Truhlář, literární historik a klasický filolog (†10. září 1908)
9. listopadu –Antonín Kosina, učitel, básník a spisovatel (†4. června 1925)
14. listopadu –Wilhelm Riedel, podnikatel ve sklářství (†1929)
15. listopadu –František Stratil, advokát a politik (†22. ledna 1911)
22. listopadu
- Fritz Mauthner, německý novinář, filozof, básník a spisovatel (†29. června 1923)
- František Bíza, malíř (†18. dubna 1904)
13. prosince –Karel Bohuš Kober, sportovec a spisovatel (†2. října 1890)
19. prosince –Ferdinand Vaněk, malíř a vlastivědný pracovník (†29. března 1939)
25. prosince –Jan Evangelista Nečas, právník, básník a překladatel (†30. ledna 1919)
? –Ladislav Hajniš, technik a popularizátor vědy (†2. května 1889)
? –Jaroslav Suida, poslanecČeského zemského sněmu, starosta Broumova (†11. září 1889)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Ernest Denis (* 3. ledna)

August Strindberg (* 22. ledna)

Pavol Országh Hviezdoslav (* 2. února)

Ivan Petrovič Pavlov (* 26. září)

3. ledna –Ernest Denis, francouzský historik a slavista (†4. ledna 1921)
8. ledna –Stěpan Makarov, ruský viceadmirál, oceánograf, polární badatel a lodní konstruktér (†13. dubna 1904)
9. ledna –John Hartley, anglický tenista (†21. srpna 1935)
18. ledna –Edmund Barton, australský předseda vlády (†7. ledna 1920)
22. ledna –August Strindberg, švédský spisovatel, malíř, fotograf a novinář (†14. května 1912)
25. ledna –Matylda Marie Rakouská, rakouská arcivévodkyně (†6. června 1867)
27. ledna –Adolf Bachmann, rakouský historik a politik (†31. října 1914)
2. února –Pavol Országh Hviezdoslav, slovenský spisovatel (†8. listopadu 1921)
13. února
- Wilhelm Voigt, německý švec, který se proslavil jakoHejtman z Kopníku (†3. ledna 1922)
- Randolph Churchill, britský politik (†24. ledna 1895)
14. února –Dominik Skutecký, slovenský malíř (†13. března 1921)
18. února –Alexander Kielland, norský spisovatel (†6. dubna 1906)
7. března –Luther Burbank, americký botanik a šlechtitel (†11. dubna 1926)
10. března –Ľudovít Vladimír Rizner, zakladatel slovenské bibliografie (†7. října 1913)
19. března –Alfred von Tirpitz, německý velkoadmirál (†6. března 1930)
26. března –Armand Peugeot, průmyslník, průkopník automobilismu (†2. ledna 1915)
6. dubna –John William Waterhouse, anglický malíř (†10. února 1917)
20. dubna –Nikolaj Ivanovič Něbogatov, kontradmirál ruského carského námořnictva (†4. srpna 1922)
25. dubna –Felix Klein, německý matematik (†22. června 1925)
3. května
- Bertha Benzová, manželkaKarla Benze, první řidička automobilu (†5. května 1944)
- Bernhard von Bülow, německý diplomat a státník (†28. října 1929)
- Jacob Augustus Riis, americký fotograf, sociolog, novinář a spisovatel (†26. května 1914)
Císařovna Šóken (* 9. května)
9. května – CísařovnaŠóken, choť císařeMeidžiho Japonského (†9. dubna 1914)
16. května –Ernest Marie Louis Bedel, francouzský entomolog (†26. ledna 1922)
18. května –Julian Niedzielski, rakouský architekt (†20. října 1901)
21. května –Édouard-Henri Avril, francouzský malíř (†28. července 1928)
23. května –Károly Khuen-Héderváry, premiér Uherska (†16. února 1918)
26. června –Sarah Angelina Acland, anglická fotografka (†2. prosince 1920)
29. června –Sergej Witte, premiér Ruska (†13. března 1915)
2. července –Marie Tereza Rakouská-Este, rakouská arcivévodkyně, bavorská královna (†3. února 1919)
5. července –William Thomas Stead, anglický novinář a redaktor (†15. dubna 1912)
13. července –Hermann Helmer, rakouský architekt (†2. dubna 1919)
18. července –Hugo Riemann, německý hudební teoretik a skladatel (†10. července 1919)
22. července –Emma Lazarus, americká básnířka a novinářka (†19. listopadu 1887)
25. července –Richard Lydekker, britský přírodovědec (†16. dubna 1915)
29. července –Max Nordau, maďarský sionistický vůdce, lékař a spisovatel (†23. ledna 1923)
1. srpna –George Dawson, kanadský vědec a zeměměřič (†2. března 1901)
2. srpna –Marie Pia Neapolsko-Sicilská, sicilská princezna a parmská vévodkyně (†29. září 1882)
8. srpna –Věra Zasuličová, ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka (†8. května 1919)
2. září –Alexander von Krobatin, ministr války Rakouska-Uherska (†27. prosince 1933)
6. září –Guido von Call, předlitavský politik (†12. května 1927)
26. září –Ivan Petrovič Pavlov, ruský fyziolog a psycholog (†27. února 1936)
30. září –Michał Bobrzyński, polský historik, státní úředník a politik (†2. července 1935)
23. října –Kinmoči Saiondži, premiér Japonska (†24. listopadu 1940)
24. října –Fran Šuklje, zemský hejtmanKraňska (†18. srpna 1935)
26. října –Ferdinand Georg Frobenius, německý matematik (†31. srpna 1917)
19. listopadu –James Mason, irský šachový mistr (†15. ledna 1905)
22. listopadu –Christian Rohlfs, německý expresionistický malíř (†8. ledna 1938)
24. listopadu
- Frances Hodgson Burnettová, americká spisovatelka (†20. října 1924)
- Benedikt Niese, německý filolog a historik (†1. února 1910)
29. listopadu
- John Ambrose Fleming, britský fyzik (†18. dubna 1945)
- Ján Ružiak, slovenský politik (†28. prosince 1921)
6. prosince –August von Mackensen, pruský a německý polní maršál (†8. listopadu 1945)
16. prosince –Gyula Kőnig, maďarský matematik (†8. dubna 1913)
27. prosince –Alice Bourbonsko-Parmská, toskánská velkovévodkyně (†16. ledna 1935)
28. prosince –Herbert von Bismarck, německý politik (†18. září 1904)
? –Klemens Bachleda, polský horský průvodce (†7. srpen 1910)
? –Florian Biesik, spisovatel píšící vevilamovštině († ?)
? –Teofil Kotykiewicz, vídeňský stavitel varhan (†17. února 1920)
? –Joaquim de Vasconcelos, portugalský historik a kritik umění (†1936)
? –Karl Friedrich Wunder, německý fotograf (†1924)
? –Muhammad Abdo, egyptský islámský teolog, reformátor a publicista (†11. července 1905)

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1849.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Jan Svatopluk Presl († 6. dubna)

8. ledna –Václav Alois Svoboda, básník a překladatel (*8. prosince 1791)
5. března –Alois Josef Schrenk, pražský arcibiskup (*24. března 1802)
6. dubna –Jan Svatopluk Presl, přírodovědec (*4. září 1791)
29. července –František Alexandr Heber, pražský kupec a amatérský historik (*19. července 1815)
17. srpna –Joseph Alois von Helm, rektor olomoucké univerzity a starosta Olomouce (*14. července 1795)
19. srpna –Antonín Doležálek, vychovatel slepých (*3. dubna 1799)
25. srpna –Vojtěch Suchý, miniaturista (*27. dubna 1783)
13. září –Jan Lillich, děkan teologické fakulty v Olomouci (*4. prosince 1810)
září –August Corda, mykolog a fytopaleontolog (*22. října 1809)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Johann Strauss starší († 25. září)

Edgar Allan Poe († 7. října)

Fryderyk Chopin († 17. října)

4. ledna –Franz Xaver Gabelsberger, německý vynálezcetěsnopisu (*9. února 1789)
3. března –James Justinian Morier, britský diplomat a spisovatel (*1780)
10. března –Robert Shaw, britský poslanec a bankéř (*29. ledna 1774)
11. března –Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská, neapolsko-sicilská princezna a manželka sardinského králeKarla Felixe (*1779)
15. března –Giuseppe Gasparo Mezzofanti, italský kardinál a polyglot (*19. září 1774)
28. března –Stephan Endlicher, německý a rakouský botanik (*24. června 1804)
30. března –Ernst von Hügel, württemberský generál a ministr (*26. března 1774)
3. dubna –Juliusz Słowacki, polský dramatik, básník a filosof (*4. září 1809)
14. dubna –Ján Hollý, slovenský kněz, básník a překladatel (*24. března 1785)
10. května –Kacušika Hokusai, japonský malíř a dřevorytec (*1760)
11. května
- Otto Nicolai, německý hudební skladatel a dirigent (*9. června 1810)
- Juliette Récamierová, hostitelka pařížského salonu (*4. prosince 1777)
28. května –Anne Brontëová, anglická spisovatelka (*17. ledna 1820)
9. června –Thomas Robert Bugeaud, francouzský generál (*15. října 1784)
10. června
- Friedrich Kalkbrenner, německo-francouzský klavírista a skladatel (*7. listopadu 1785)
- Alois von Beckh Widmanstätten, rakouský tiskař a vědec (*13. července 1753)
15. června –James K. Polk, americký prezident (*3. listopadu 1795)
2. července –Áron Gábor, národní hrdinaMaďarské revoluce (*27. listopadu 1814)
12. července –Dolley Madisonová, manželka prezidenta J. Madisona (*20. května 1768)
14. července –François Hubert Prume, belgický houslista a skladatel (*3. června 1816)
28. července
- Karel Albert Sardinský, sardinsko-piemontský král (*2. října 1798)
- Gabriel Jean Joseph Molitor, francouzský generál (*7. března 1770)
31. července –Sándor Petőfi, maďarský básník (*1. ledna 1823)
2. srpna –Muhammad Alí Paša, egyptský vojevůdce a diktátor (*1769)
1. září –Pavel Vasiljevič Čičagov, ruský admirál (*8. července 1767)
5. září –Antun Nemčić, chorvatský spisovatel (*14. ledna 1813)
25. září –Johann Strauss starší, rakouský skladatel (*14. března 1804)
3. října –Johann Philipp Neumann, rakouský fyzik, knihovník a básník (*27. prosince 1774)
6. října –Lajos Batthyány, první předseda maďarské parlamentní vlády (*10. února 1807)
7. října –Edgar Allan Poe, americký spisovatel (*19. ledna 1809)
17. října –Fryderyk Chopin, polský hudební skladatel (*22. února 1810)
14. listopadu –Wilhelm Daniel Joseph Koch, německý botanik a lékař (*5. března 1771)
27. listopadu –Te Rauparaha, maorský náčelník (*1760)
1. prosince –Ebenezer Elliott, anglický básník (*17. března 1781)
2. prosince –Adelheid Sasko-Meiningenská, britská královna, manželkaViléma IV. (*13. srpna 1792)
12. prosince –Marc Isambard Brunel, francouzsko-britský inženýr, architekt a vynálezce (*25. dubna 1769)
14. prosince –Conradin Kreutzer, německý hudební skladatel (*22. listopadu 1780)
15. prosince –Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este, rakouský arcivévoda a modenský princ (*20. července 1821)
16. prosince –Johann Heinrich Fenner von Fenneberg, německý lékař a básník (*25. prosince 1774)
20. prosince –William Miller, americký baptistický misionář (*15. února 1782)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Americkým prezidentem se stalZachary Taylor

Francie –Ludvík Napoleon (1848–1852)
Království obojí Sicílie –Ferdinand II. (1830–1859)
Osmanská říše –Abdülmecid I. (1839–1861)
Prusko –Fridrich Vilém IV. (1840–1861)
Rakouské císařství –František Josef I. (1848–1916)
Rusko –Mikuláš I. (1825–1855)
Spojené království –Viktorie (1837–1901)
Španělsko –Isabela II. (1833–1868)
Švédsko –Oskar I. (1844–1859)
USA –James K. Polk (1845–1849) do 4. března /Zachary Taylor (1849–1850) od 4. března
Papež –Pius IX. (1846–1878)
Japonsko –Kómei (1846–1867)
Lombardsko-benátské království –Josef Radecký

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑EKMEČIĆ, Milorad.Stvaranje Jugoslavije 1790-1918. Bělehrad: Prosveta, 1989. 663 s. S. 582. (srbochorvatština)
↑SVOBODNÝ, Petr; HLAVÁČKOVÁ, Ludmila.Dějiny lékařství v českých zemích. Redakce Hana Maryšková, Renáta Šmatová. Praha: Nakladatelství TRITON, 2004. 247 s.ISBN 80-7254-424-1. Kapitola Od roku 1848 do roku 1918, s. 124.
↑GREGOROVÁ, Lucie.Příčiny úmrtí v Trhové Kamenici ve světle matričních záznamů z let 1881-1913. Hradec Králové, 2015 [cit. 2019-04-27]. 127 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce PhDr. Jana Vojtíšková, Ph.D..Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu1849 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1849:

Národní noviny –ročník 2 rok 1849
Pražské noviny —rok 1849
Časopis českého Museum —ročník 23 rok 1849
Říšský zákoník (česká verze) —rok 1849
Bohemia (deník pražských Němců) —ročník 22 rok 1849

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1849&oldid=25439200“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp