Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1848

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 18. stol. •19. století •20. stol. ►
◄◄ ◄ 1844 •1845 •1846 •1847 •1848 •1849 •1850 •1851 •1852 ► ►►

1848 (MDCCCXLVIII) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalsobotou.

Události

[editovat |editovat zdroj]

1848
Doprava
Kultura
1848 ve fotografii
Sport
Společnost
←1847 \|1849 →

3. ledna – Při potyčkách s vojskemmaršála Radeckého zahynulo vMiláně 5 osob a 59 jich bylo raněno.
20. ledna –Dánský králFrederik VII. oznámil zavedeníkonstituční monarchie.
24. ledna – Nálezem zlata při stavbě pilyJohna Suttera bylo objeveno zlato a začalakalifornská zlatá horečka.
únor – Členové klubuRepeal vylepili v Praze letáky vyzývající k odboji proti absolutistickému režimu.
2. února – Byla ukončenamexicko-americká válka.
21. února – VPaříži vypuklaÚnorová revoluce.
24. února –Karel Marx aFriedrich Engels zveřejniliKomunistický manifest.
24. února – Byla vyhlášenaDruhá Francouzská republika
11. března – V Praze ve Svatováclavských lázních byl založenNárodní výbor.
13. března – Ve Vídni při střetu vojska s demonstranty zahynulo 5 lidí a vypuklarevoluce. KancléřMetternich abdikoval a odešel do exilu.
15. března – VPešti vypuklaMaďarská revoluce.
18. března
- VeVídni přijalcísař Ferdinand I. Dobrotivý petici s požadavky českého lidu. Většině požadavků vyhověl a výsledkem bylo mimo jiné i odebrání politické i jiné moci vrchnosti. Zavedením těchto občanských práv a svobod postupně vymizela ze slovníků lidí slova vrchnost, poddaní, panské, feudál, desátek, robota, apod. a byla nahrazena slovy novými, do těch dob neznámými: národní garda, volby, volební právo, poslanec, svoboda tisku, městský úřad, ale také berní úřad, finanční stráž a veřejný soud.
- VBerlíně při srážkách demonstrantů s vojskem padlo na barikádách asi 254 lidí.
18.–22. března – VMiláně vypuklopovstání, při kterém zahynulo 181 vojákůmaršála Radeckého a přes 400 rebelů. Povstáním byla zahájenaPrvní italská válka za nezávislost.
19. března – Při pouličních nepokojích veStockholmu bylo zabito 18 demonstrantů.
22. března – VBenátkách byla vyhlášena mezinárodně neuznanáRepublika svatého Marka. Zanikla 22. srpna 1849 po obléhání vojskem maršála Radeckého.
23. března – ZaloženoOtago naNovém Zélandu.
24. března – ZačalaPrusko-dánská válka.
11. dubna –František Palacký napsal list přípravnému výborufrankfurtského sněmu, v němž odmítl zapojení českých zemí do sjednoceného Německa.
25. dubna – CísařFerdinand I. ve Vídni schválilDubnovou ústavu.
30. dubna – V Praze byl založen spolekSlovanská lípa.
květen –Zemské volby na Moravě
6. května – VBitvě u Santa Lucie meziSardinským královstvím aRakouským císařstvím padlo 170 vojáků a zvítězilo rakouské vojsko maršála Radeckého.
18. května – VeFrankfurtu nad Mohanem se poprvé sešelFrankfurtský parlament.
29. května –Wisconsin se stal 30. státem USA.
červen –Zemské volby v Čechách
2.–12. června –Slovanský sjezd v Praze
12.–17. června – PřiPražském červnovém povstání zahynulo několik desítek lidí. Bylo potlačeno vojskem pod vedenímAlfreda Windischgrätze.
17. června – Přikrveprolití vBěchovicích zahynulo několik osob a desítky jich bylo raněno.
4. červenec – VeWashingtonu byl položen základní kámenWashingtonova monumentu.
5. července –67 pražských měšťanů poděkovaloAlfredu Windischgrätzi za potlačení červnového povstání a požádalo jej o zachování výjimečného stavu a vojenské přítomnosti.
6. července – Sedlák, řezník a uzenářGeorg Schicht zRynoltic obdržel živnostenské povolení k výrobě mýdla a založil pak svůj podnik, vyrábějící „mýdlo s jelenem“ – z podniku dnešníSetuza.
25. července – VBitvě u Custozy meziSardinským královstvím aRakouským císařstvím zvítězila rakouská vojska pod vedením maršála Radeckého.
27. července – Přiexplozi lokomotivy Jason naželezniční trati meziNapajedly aHulínem zahynuli tři lidé a dva byli zraněni.
7. září – CísařFerdinand I. Dobrotivý podepsal zákon ozrušení poddanství.
11. září – VPetrohradě se konala svatba velkoknížeteKonstantina Nikolajeviče Romanova a princeznyAlexandry Sasko-Altenburské
12. září – Nová ústava změnilašvýcarskou konfederaci na federaci.
16. září – Ve Vídni se pod vedenímĽudovíta Štúra,Jozefa Miloslava Hurbana aMichala Miloslava Hodži sešlo asi 200 osob a bylo zahájenoSlovenské povstání.
22. října – VArcibiskupském zámku vKroměříži byl zahájenKroměřížský sněm.
2. prosince – VArcibiskupském paláci vOlomouci abdikovalrakouský císař Ferdinand I. ve prospěch svého synovceFrantiška Josefa I.

Probíhající události

[editovat |editovat zdroj]

1817–1864 –Kavkazská válka
1845–1849 –Velký irský hladomor
1846–1848 –Mexicko-americká válka
1848–1849 –Revoluce v roce 1848,Revoluce v Rakouském císařství,Maďarská revoluce,Slovenské povstání
1848–1849 –První italská válka za nezávislost
1848–1852 –Prusko-dánská válka

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

Astronomové William Cranch Bond aWilliam Lassell objevili nezávisle na soběSaturnův měsícHyperion.
První vědecká expedice navštívila ruinymayského městaTikal.
Britský důstojník Edmund Flint našel na Gibraltaru lebku, která byla později označena za první nález pozůstatkůneandertálce.
Američan W. Young si patentoval první zmrzlinářský stroj
Johann Strauss starší složilRadeckého pochod na počestmaršála Radeckého.

Knihy

[editovat |editovat zdroj]

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Josef Václav Myslbek (1848–1922)

Václav Robert z Kounic (1848–1913)

2. ledna –Čeněk Kalandra, spisovatel, dramatik a překladatel (†29. února 1928)
5. ledna –Adolf Krössing, operní pěvec (†28. ledna 1933)
11. ledna –Vilém Teklý, pedagog, agrární odborník a politik (†22. července 1925)
19. června –František Janiš, teolog (†4. září 1910)
21. ledna –Vincenc Dvořák, fyzik působící v Chorvatsku (†6. května 1922)
6. února –Antonín Vávra, rektor ČVUT (†1. listopadu 1928)
9. února –Jan Sedláček, architekt a spisovatel (†31. srpna 1916)
13. února –Karel Klostermann, spisovatel (†16. července 1923)
1. března –Jan Váňa, filolog (†17. května 1915)
7. března –Josef Sylvestr Vaněček, matematik (†13. srpna 1922)
9. března
- Antonín Pulda, herec a režisér (†3. října 1894)
- Josef Jakub Toužimský, novinář a spisovatel (†22. července 1903)
6. dubna –Jan Vincenc Diviš, cukrovarník, starosta, spisovatel (†13. října 1923)
7. dubna –Anton Gassauer, česko-rakouský právník (†1. ledna 116)
16. dubna –Karel Zahradník, matematik (†23. dubna 1916)
18. dubna –Bohuslav Hřímalý, houslista a dirigent (†11. října 1894)
25. května –Jan Urban Jarník, profesor románských jazyků (†12. ledna 1923)
20. června –Josef Václav Myslbek, sochař (†2. června 1922)
3. července –Wilhelm Plenkner, vodohospodářský inženýr (†17. ledna 1917)
12. července –Leopold Adler, fotograf (†8. května 1924)
1. srpna –František Kmoch, dirigent a skladatel (†30. dubna 1912)
2. srpna –Josef Šmaha, herec a režisér (†11. května 1915)
16. srpna –Josef Brdlík, podnikatel a politik (†22. listopadu 1932)
24. srpna –Jan Podlipný, pražský advokát a starosta (†19. března 1914)
31. srpna –Emil Weyr, matematik (†25. ledna 1894)
1. září –Bartoloměj Navrátil, matematik a fyzik (†12. dubna 1927)
7. září –Alexandr Brandejs, statkář, podnikatel a mecenáš (†19. května 1901)
26. září –Václav Robert z Kounic, politik (†14. října 1913)
23. října
- Anton Brenek, rakouský sochař českého původu (†18. listopadu 1908)
- Gustav Adámek, rakousko-český politik a poslanec Českého zemského sněmu (†21. září 1905)
27. října –Josef von Pop, předlitavský státní úředník a politik (†20. července 1917)
8. listopadu –Bohumil Adámek, básník a dramatik (†28. října 1915)
20. listopadu –Otakar Feistmantel, geolog a paleontolog (†10. února 1891)
21. listopadu –Věnceslav Hrubý, právník, filolog, historik a politik (†9. ledna 1933)
7. prosince –Johann Palisa, česko-rakouský astronom (†2. května 1925)
9. prosince –František Brábek, překladatel z maďarštiny (†23. května 1926)
20. prosince –Hans Watzek, rakouský fotograf narozený v Čechách (†12. května 1903)
24. prosince –Ladislav Jan Pospíšil, knihkupec a náměstekpurkmistra Hradce Králové (†6. března 1893)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Paul Gauguin (1848–1903)

6. ledna –Christo Botev, bulharský básník a revolucionář (†1. června 1876)
13. ledna –Franz von Soxhlet, německý zemědělský chemik (†5. května 1926)
21. ledna –Henri Duparc, francouzský skladatel (†12. února 1933)
24. ledna –Vasilij Ivanovič Surikov, ruský malíř (†19. března 1916)
25. ledna –Vilém II. Württemberský, poslední württemberský král (†2. října 1921)
27. ledna –Heihačiró Tógó, japonský admirál (†30. května 1934)
5. února –Louis Schmeisser, německý konstruktér zbraní (†23. března 1917)
14. února –Jean Aicard, francouzský spisovatel, básník a dramatik (†13. května 1921)
16. února
- Hugo de Vries, nizozemský botanik, evoluční biolog (†21. května 1935)
- Octave Mirbeau, francouzský spisovatel (†16. února 1917)
25. února –Vilém II. Württemberský, poslední württemberský král (†2. října 1921)
18. března –Luisa Sasko-Koburská, britská princezna (†3. prosince 1939)
19. března –Wyatt Earp, americký šerif (†13. ledna 1929)
31. března –Diederik Korteweg, nizozemský matematik (†10. května 1941)
7. dubna –Jean Geiser, švýcarský fotograf (†7. září 1923)
9. dubna
- Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye, nizozemský religionista (†20. dubna 1920)
- Ezechiel Moreno Díaz, biskup a světec (†19. srpna 1906)
20. dubna –Kurd Lasswitz, německý matematika spisovatel (†17. října 1910)
21. dubna –Carl Stumpf, německý filozof, psycholog a muzikolog (†25. prosince 1936)
27. dubna –Ota I. Bavorský, bavorský král (†11. října 1916)
28. dubna –Ludvig Schytte, dánský pianista, skladatel, pedagog a lékárník (†10. listopadu 1909)
11. května –Wilhelm Windelband, německý filosof (†22. října 1915)
15. května
- 15. května –Adolf Kaufmann, rakouský malíř (†25. listopadu 1916)
- 15. května –Viktor Michajlovič Vasněcov, ruský malíř (†23. července 1926)
18. května –Hermann Diels, německý klasický filolog, historik dějin filozofie (†4. června 1922)
22. května –Fritz von Uhde, německý malíř (†25. února 1911)
23. května –Otto Lilienthal, německý průkopník letectví a konstruktér (†10. srpna 1896)
24. května –Johanna Buska, německá herečka (†16. května 1922)
25. května –Helmuth von Moltke mladší, německý generál (†18. června 1916)
29. května –Anton Emanuel Schönbach, rakouský germanista a literární vědec (†25. srpna 1911)
7. června –Paul Gauguin, francouzský malíř (†8. května 1903)
15. června –Adolf Láng, uherský architekt (†2. května 1913)
16. června – bl.František Maria od Kříže, německý katol. kněz a zakladatelsalvatoriánů (†8. září 1918)
2. července –Pierre-Georges Jeanniot, francouzský malíř (†9. ledna 1934)
9. července –Robert I. Parmský, vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle (†16. listopadu 1907)
13. července –Wojciech Dzieduszycki, předlitavský politik (†23. března 1909)
15. července –Vilfredo Pareto, italský ekonom (†19. srpna 1923)
18. července –William Gilbert Grace, anglický lékař a hráč kriketu (†23. října 1915)
22. července –Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický velkovévoda (†11. června 1914)
25. července –Arthur Balfour, britský premiér (†19. března 1930)
27. července
- Loránd Eötvös, maďarský fyzik (†8. dubna 1919)
- Boris Stürmer, ruský ministerský předseda (†9. září 1917)
1. srpna –Rudolf Dührkoop, německý fotograf (†3. dubna 1918)
19. srpna –Gustave Caillebotte, francouzský malíř (†21. února 1894)
22. srpna –Pavle Jurišić Šturm, srbský generál (†14. ledna 1922)
26. srpna –Behice Sultan, osmanská princezna (sultánka), dcera sultánaAbdülmecida I. (†30. listopadu 1876)
28. srpna –Ivan Nikolajevič Gorožankin, ruský botanik (†20. listopadu 1904)
3. října
- Adolf von Jorkasch-Koch, předlitavský státní úředník a politik (†23. dubna 1909)
- Franciszek Michejda, polský národní buditel (†12. února 1921)
5. října
- Vinzenz Baillet von Latour, předlitavský státní úředník a politik (†4. prosince 1913)
- Liborius von Frank, rakousko-uherský generál (†26. února 1935)
- Guido von List, rakouský básník, novinář a okultista (†17. května 1919)
16. října –Francis Darwin, britský botanik (†19. září 1925)
23. října –Amálie Sasko-Coburská, koburská princezna a bavorská vévodkyně (†6. května 1894)
8. listopadu –Gottlob Frege, německý matematik (†26. července 1925)
11. listopadu –Zinovij Petrovič Rožestvenskij, viceadmirál ruského carského námořnictva (†14. ledna 1909)
24. listopadu –Lilli Lehmann, německá operní zpěvačka (†17. května 1929)
25. listopadu –María Catalina Irigoyen Echegaray, španělská řeholnice, blahoslavená (†10. října 1918)
26. listopadu –Pierre-Ernest Prins, francouzský malíř (†21. ledna 1913)
9. prosince –Hugo Glanz von Eicha, předlitavský šlechtic a politik (†9. června 1915)
19. prosince –Jules Richard, francouzský průmyslník a fotograf (†18. června 1930)
22. prosince –Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff, německý klasický filolog (†25. září 1931)
31. prosince –Amos Burn, anglický šachový mistr (†25. listopadu 1925)
neznámé datum
- Neşerek Kadınefendi, konkubína osmanského sultánaAbdulazize (†11. června 1876)
- Katarina Konstantinović, srbská šlechtična a milenka knížeteMichala III. (†1910)

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Bernard Bolzano (1781–1848)

27. dubna –Josef Jüttner, kartograf (*12. září 1775)
12. června –Marie Eleonora Windischgrätzová, šlechtična, manželkaAlfreda Windischgrätze (*21. září 1796)
18. září –Felix Lichnovský z Voštic, slezský šlechtic a politik (*5. dubna 1814)
15. prosince –Dominik František Kynský, učitel, kněz, básník a překladatel (*4. října 1777)
18. prosince –Bernard Bolzano, matematik, kněz a filozof (*5. října 1781)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

François René de Chateaubriand (1768–1848)

George Stephenson (1781–1848)

5. ledna –Ferdinando Orlandi, italský hudební skladatel a pedagog (*7. října 1774)
9. ledna –Caroline Herschel, britská astronomka německého původu (*16. března 1750)
14. ledna –Robert Adamson, skotský chemik a fotograf (*26. dubna 1821)
20. ledna –Kristián VIII., dánský a norský král (*18. září 1786)
22. ledna –Javier de Burgos, španělský právník, politik, novinář a překladatel (*22. října 1778)
29. ledna –Joseph Görres, německý literární kritik a publicista (*25. ledna 1776)
11. února –Thomas Cole, anglicko-americký malíř (*1. února 1801)
23. února
- John Quincy Adams, šestý prezident Spojených států amerických (*11. června 1767)
- Josefína z Fürstenbergu-Weitry, rakouská šlechtična a kněžna z Lichtenštejna (*21. června 1776)
14. března –Adriano Balbi, italský geograf a statistik (*25. dubna 1782)
26. března –Steen Steensen Blicher, dánský kněz, básník a spisovatel (*11. října 1782)
29. března –John Jacob Astor, americký obchodník a miliardář (*17. července 1763)
8. dubna –Gaetano Donizetti, italský hudební skladatel (*29. listopadu 1797)
14. dubna –Chačatur Abovjan, arménský spisovatel a národní buditel (*15. října 1809)
3. května –Hans Ernst Karl von Zieten, pruský polní maršál (*5. března 1770)
25. května –Annette von Droste-Hülshoffová, německá spisovatelka (*10. ledna 1797)
4. června –Esma Sultan, osmanská princezna a dcera sultánaAbdulhamida I. (*17. července 1778)
7. června –Vissarion Grigorjevič Bělinskij, ruský literární kritik, estetik, radikální demokrat (*13. června 1811)
16. června –Ludvík II. Hesenský, hesenský velkovévoda (*26. prosince 1777)
27. června –Denys Affre, francouzský arcibiskup (*27. září 1793)
4. července –François René de Chateaubriand, francouzský spisovatel a diplomat (*4. září 1768)
5. srpna –Nicola Vaccai, italský skladatel a pedagog (*15. března 1790)
7. srpna –Jöns Jacob Berzelius, švédský chemik (*20. srpna 1779)
12. srpna –George Stephenson, anglický vynálezce, otec parostrojní železnice (*9. června 1781)
22. září –James Dunlop, australský astronom (*31. října 1793)
24. září –Branwell Brontë, anglický malíř a básník (*26. června 1817)
6. října –Theodor Baillet de Latour, rakouský důstojník a politik (*15. června 1780)
12. listopadu –Johann Gottfried Sommer, německý topograf a spisovatel (*1782)
14. listopadu –Ludwig Schwanthaler, bavorský sochař (*26. srpna 1802)
24. listopadu –William Lamb, britský státník (*15. března 1779)
28. listopadu –Amálie Württemberská, sasko-altenburská vévodkyně (*28. června 1799)
16. prosince –Bruno Abegg, pruský politik (*17. ledna 1803)
19. prosince –Emily Brontëová, britská spisovatelka (*30. července 1818)
28. prosince –Augustus d’Este, vnuk britského králeJiřího III. (*3. ledna 1794)
? –Ludwig Leichhardt, pruský cestovatel a přírodovědec (*23. října 1813)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Rakouským císařem se stalFrantišek Josef I.

Francie –Ludvík Filip (1830–1848) do 24. února /Ludvík Napoleon (1848–1852) od 20. prosince
Království obojí Sicílie –Ferdinand II. (1830–1859)
Osmanská říše –Abdülmecid I. (1839–1861)
Prusko –Fridrich Vilém IV. (1840–1861)
Rakouské císařství –Ferdinand I. (1835–1848) do 2. prosince /František Josef I. (1848–1916) od 2. prosince
Rusko –Mikuláš I. (1825–1855)
Spojené království –Viktorie (1837–1901)
Španělsko –Isabela II. (1833–1868)
Švédsko –Oskar I. (1844–1859)
USA –James K. Polk (1845–1849)
Papež –Pius IX. (1846–1878)
Japonsko –Kómei (1846–1867)
Lombardsko-benátské království –Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský, potéJosef Radecký

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Galerie1848 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu1848 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1848:

Národní noviny –ročník 1 rok 1848
Pražské noviny —rok 1848
Květy —ročník 15 rok 1848
Časopis českého Museum —ročník 22 rok 1848 (část)
Časopis českého Museum —ročník 22 rok 1848 (část)
Bohemia (deník pražských Němců) —ročník 21 rok 1848

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1848&oldid=25241601“

Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp