Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1814

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 18. stol. •19. století •20. stol. ►
◄◄ ◄ 1810 •1811 •1812 •1813 •1814 •1815 •1816 •1817 •1818 ► ►►

1814
Doprava
Kultura
1814 ve fotografii
Sport
Společnost
←1813 \|1815 →

1814 (MDCCCXIV) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalsobotou.

Události

[editovat |editovat zdroj]

Abdikace Napoleona Bonaparta a jeho odchod do exilu

14. ledna –Kielskou smlouvou mezi Švédskem a Dánskem získalo Švédsko území Norska a naopak se vzdaloŠvédských Pomořan, které připadly Prusku. Bývalá norská územíGrónsko,Island aFaerské ostrovy zůstaly v majetku Dánska. VzniklaŠvédsko-norská unie.
1. února – Vojska protinapoleonské koalice zvítězila nad francouzskou armádou vbitvě u La Rothière.
7. března – Francouzská armáda zvítězila vbitvě u Craonne nad armádami Ruska a Pruska, vedených generálemvon Blücherem.
9.–10. března – Ruská a pruská armáda zvítězila nad francouzskou vbitvě u Laonu.
20.–21. března – Francouzská armáda byla poražena vbitvě u Arcis-sur-Aube
30.–31. března – Vojska protinapoleonské koalicedobyla Paříž.
6. dubna –Ludvík XVIII., bratr popravenéhoLudvíka XVI., sede facto stal králem vobnoveném francouzském království.
11. dubna –Fontainebleauskou smlouvou mezi zástupci Rakouska, Ruska a Pruska a na druhé straněNapoleonem Bonapartem se Napoleon vzdal titulu francouzského císaře a odešel do vyhnanství na ostrovElba.
4. května
- Napoleon Bonaparte přijel do vyhnanství na ostrov Elba.
- Na španělský trůn se vrátilFerdinand VII., zrušil ústavu, obnovil absolutismus a inkvizici.
17. května – Norsko vyhlásilo nezávislost a za krále přijaloKristiána Frederika. Abdikoval o pět měsíců později.
30. května – Mezi Francií a protinapoleonskou koalicí byla v Paříži podepsánamírová smlouva orestauraci Bourbonů, nezávislosti Švýcarska, zrušení francouzského obchodu s otroky, navrácení francouzských hranic do stavu z roku 1792 a převod některých francouzských zámořských území Spojenému království a Španělsku.
7. srpna –Pius VII. obnovil papežskou bulouSollicitudo omnium ecclesiarumjezuitský řád.
24. srpna –Britsko-americká válka: vypáleníWashingtonu, D.C. britskými vojáky.
18. září – ZačalVídeňský kongres, více než osmiměsíční jednání zastupitelů většiny evropských zemí o poválečném uspořádání Evropy.
4. listopadu – Norský parlament přijal za svého panovníka švédského králeKarla XIII.
24. prosince –Gentským mírem mezi Spojeným královstvím a USA byla ukončenabritsko-americká válka.

Probíhající události

[editovat |editovat zdroj]

1803–1815 –Napoleonské války
1806–1814 –Kontinentální blokáda
1808–1814 –Španělská válka za nezávislost
1810–1821 –Mexická válka za nezávislost
1812–1815 –Britsko-americká válka
1814–1815 –Vídeňský kongres

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

30. března – Francouzský diplomat a spisovatelFrançois René de Chateaubriand vydal protinapoleonský pamfletDe Buonaparte et des Bourbons.
1. května – VOpavě bylo otevřeno Gymnaziální muzeum, první muzejní instituce v českých zemích a předchůdceSlezského zemského muzea.
4. května – Anglická spisovatelkaJane Austenová vydala románMansfieldské panství.
Německý básníkAdelbert von Chamisso vydal pohádkovou noveluPodivuhodný příběh Petra Schlemihla.
V železárnách veŠtěpánově nad Svratkou byl vyroben prvníparní stroj na Moravě.

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1814.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Romuald Božek (* 7. února)

15. ledna –František Šebek, architekt, stavitel a politik (†6. března 1862)
16. ledna –František Jaromír Rubeš, básník (†10. srpna 1853)
4. února –Václav Frost, kněz, pedagog a průkopník bilingvální výuky neslyšících (†21. června 1865)
6. února –Romuald Božek, vynálezce (†30. dubna 1899)
20. února –Adolf Tachezy, politik německé národnosti, starostaChebu (†25. března 1892)
8. března –František Špatný, lexikograf (†9. června 1883)
18. února –Jan Krouský, politik (†4. října 1876)
11. března –Karel Tomíček, advokát a politik (†15. dubna 1903)
5. dubna –Felix Lichnovský z Voštic, šlechtic a politik (†18. září 1848)
14. května –Ludvík Ochrana, katolický kněz a národní buditel (†28. prosince 1877)
3. června
- Karel Kerka, kanovník katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích (†7. ledna 1894)
- Antonín Strobach, právník a politik (†22. listopadu 1856)
4. června –Antonín Pittner, starosta a kronikář města Polné (†24. srpna 1897)
10. června –Anton Jungnickl, starosta Znojma (†5. prosince 1886)
15. června –Augustin Smetana, filozof (†30. ledna 1851)
21. června –Františka Auerspergová, šlechtična (†16. června 1901)
28. října –Jan Zachariáš Quast, malíř (†9. srpna 1891)
19. listopadu –Ignác Hauschild, právník a politik (†3. prosince 1881)
19. prosince –Anton Gschier, politik německé národnosti (†30. června 1874)
20. prosince –Václav Štulc, kněz a spisovatel (†9. srpna 1887)
24. prosince –Emanuel Seydl, stavitel (†1. dubna 1894)
28. prosince –František Schmoranz starší, architekt (†4. dubna 1902)
? –Benedikt z Rittersteinu, šlechtic (†26. listopadu 1876)
? –Michael Grübler, poslanecŘíšské rady aMoravského zemského sněmu (†29. dubna 1885)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Taras Ševčenko (* 9. března)

Michail Alexandrovič Bakunin (* 30. května)

Michail Jurjevič Lermontov (* 15. října)

1. ledna
- Franz Josef Ruprecht, rakouský botanik (†4. dubna 1870)
- Chung Siou-čchüan, vůdce povstání proti dynastii Čching (†1. června 1864)
15. ledna –Pierre-Jules Hetzel, francouzský vydavatel (†17. března 1886)
17. ledna –Hippolyte Lucas, francouzský entomolog (†5. července 1899)
23. ledna –Alexander Cunningham, britský archeolog (†28. listopadu 1893)
27. ledna –Eugène Viollet-le-Duc, francouzský architekt a historik umění (†17. září 1879)
1. března –Francis Fletcher, osadník v americkém státě Oregon (†7. října 1871)
9. března –Taras Ševčenko, ukrajinský básník (†10. března 1861)
11. března –Ludvík z Casorie, italský římskokatolický kněz, blahoslavený (†30. března 1885)
13. dubna –Teodolinda Leuchtenberská, württemberská hraběnka (†1. dubna 1857)
15. dubna –Karl Friedrich Ludwig Goedeke, německý spisovatel (†27. října 1887)
17. dubna –August Grisebach, německý botanik (†9. května 1879)
19. dubna –Louis Amédée Achard, francouzský novinář a spisovatel (†25. března 1875)
21. dubna –Louis-Auguste Bisson, francouzský fotograf (†12. května 1876)
1. května –Karel Vilém Auersperg, rakouský ministerský předseda (†4. ledna 1890)
26. května –Wilhelm Engerth, rakouský stavitel železnic a konstruktér lokomotiv (†4. září 1884)
30. května –Michail Alexandrovič Bakunin, ruský revolucionář (†1. července 1876)
12. června –Constanze Dahnová, německá herečka francouzského původu (†26. března 1894)
19. července –Samuel Colt, americký vynálezce (†10. ledna 1862)
10. srpna –Henri Nestlé, švýcarský podnikatel (†7. července 1890)
11. srpna –Ivan Mažuranić, chorvatský básník (†4. srpna 1890)
13. srpna –Anders Jonas Ångström, švédský astronom a fyzik (†21. června 1874)
26. srpna –Janez Avguštin Puhar, slovinský kněz, fotograf, malíř a básník (†7. srpna 1864)
28. srpna –Joseph Sheridan Le Fanu, irský prozaik, básník a dramatik (†7. února 1873)
3. září –James Joseph Sylvester, anglický matematik (†15. března 1897)
15. září –Ferdinand von Arnim, německý architekt a malíř (†23. března 1866)
30. září –Josef Lasser von Zollheim, ministr vnitra Předlitavska (†19. listopadu 1879)
1. října –Franc Močnik, slovinský matematik (†30. listopadu 1892)
4. října –Jean-François Millet, francouzský malíř (†20. ledna 1875)
15. října –Michail Jurjevič Lermontov, ruský básník, prozaik, dramatik (†27. července 1841)
24. října –Rafael Carrera y Turcios guatemalský prezident (†14. dubna 1865)
25. října –Max Löwenstamm, německý pedagog a skladatel (†9. dubna 1881)
6. listopadu –Adolphe Sax, vynálezce saxofonu (†4. února 1894)
25. listopadu –Julius Robert von Mayer, německý lékař a fyzik (†20. března 1878)
27. listopadu –Áron Gábor, národní hrdinaMaďarské revoluce (†2. července 1849)

Neznámé datum

[editovat |editovat zdroj]

Domenico Bresolin, italský fotograf (†1899)
Julia Kurakina, dvorná dáma ruské carevnyMarie Sofie Dánské (†1881)

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1814.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

3. února –Jan Antonín Koželuh, skladatel a varhaník (*14. prosince 1738)
8. března –Josef Zobel, architekt (*25. září 1746)
27. dubna –Jakub Dvořecký, duchovní a historik (*21. července 1750)
7. srpna –Josef Bohumír Mikan, lékař, botanik, rektorKarlovy univerzity (*3. září 1743)
17. listopadu –František Jan Tomsa, spisovatel, publicista, překladatel (*4. října 1753)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská († 8. září)

Markýz de Sade († 2. prosince)

leden –Giuseppe Geremia, italský hudební skladatel (*19. listopadu 1732)
27. ledna –Johann Gottlieb Fichte, německý filozof (*19. května 1762)
4. února –Leopold Schulz von Straßnitzki, rakouský vědec, politik a úředník (*5. října 1743)
27. února –Jean-Louis-Ebenezer Reynier, francouzský generál (*14. ledna 1771)
16. března –Henri Auguste Duval, francouzský botanik (*28. dubna 1777)
26. března –Joseph Ignace Guillotin, francouzský vědec, propagátor gilotiny (*28. května 1738)
23. dubna –Teresa Pola, italská šlechtična (*2. dubna 1778)
29. května –Joséphine de Beauharnais, francouzská císařovna (*23. června 1763)
19. června –Friedrich Benda, německý komorní hudebník a skladatel (*15. června 1745)
19. července –Matthew Flinders, britský navigátor a tvůrce map (*16. března 1774)
22. července –Michael Francis Egan, americký františkánský mnich a biskup (*26. září 1761)
25. července –Charles Dibdin, anglický básník, spisovatel, dramatik, hudebník, skladatel (*15. března 1745)
19. srpna –Angelo Tarchi, italský hudební skladatel (*1760)
21. srpna –Benjamin Thompson, angloamerický fyzik a vynálezce (*26. března 1753)
31. srpna –Arthur Phillip, britský admirál, zakladatelSydney (*11. října 1738)
8. září –Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně, dceraMarie Terezie (*13. srpna 1752)
11. listopadu –Pavol Adámi, slovenský lékař, veterinář a zoolog (*9. července 1739)
18. listopadu –William Jessop, britský stavitel dopravních staveb (*23. ledna 1745)
23. listopadu –Elbridge Gerry, viceprezident USA (*17. července 1744)
2. prosince –Markýz de Sade, francouzský šlechtic, spisovatel a filosof (*2. června 1740)
11. prosince –Marie-Louise O'Murphy, francouzská kurtizána, milenka krále Ludvíka XV. (*21. října 1837)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Na francouzský trůn nastoupilLudvík XVIII.

Francie –Napoleon Bonaparte (1799–1814) do 6. dubna /Ludvík XVIII. (1814–1815) od 6. dubna
Osmanská říše –Mahmut II. (1808–1839)
Prusko –Fridrich Vilém III. (1797–1840)
Rakouské císařství –František I. (1792–1835)
Rusko –Alexandr I. (1801–1825)
Spojené království –Jiří III. (1760–1820)
Španělsko –Ferdinand VII. (1813–1833)
Švédsko –Karel XIII. (1809–1818)
USA –James Madison (1809–1817)
Papež –Pius VII. (1800–1823)
Japonsko –Kókaku (1780–1817)
Lombardsko-benátské království – Jindřich XV. Reuss zu Plaen

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu1814 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1814:

Císařské královské vlastenské noviny (založilVáclav Matěj Kramerius) —ročník 26 rok 1814

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1814&oldid=24105727“

Skrytá kategorie:

Monitoring:Kramerius/ABA001

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp