Movatterモバイル変換

Přeskočit na obsah

1805

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. tisíciletí

◄ 18. stol. •19. století •20. stol. ►
◄◄ ◄ 1801 •1802 •1803 •1804 •1805 •1806 •1807 •1808 •1809 ► ►►

1805
Doprava
1805 v loďstvech
Kultura
1805 ve fotografii
Sport
Společnost
←1804 \|1806 →

1805 (MDCCCV) bylrok, který dlegregoriánského kalendáře započalúterým.

Události

[editovat |editovat zdroj]

Smrtadmirála Nelsona na palubě lodiHMS Victory běhembitvy u Trafalgaru (21. října 1805)

Bitva u Slavkova:generál Rapp přivádí před Napoleona zajatého knížete Repnina (2. prosince 1805)

4. června – ZaniklaLigurská republika.
14. října – Francouzská armáda porazila rakouskou vbitvě u Elchingenu.
15.–20. října – Francouzská armáda zvítězila nad rakouskou vbitvě u Ulmu.
21. říjen – Vbitvě u Trafalgaru zvítěziloBritské královské námořnictvo pod vedenímHoratia Nelsona nad španělsko-francouzským válečným loďstvem.
2. listopadu –Osmanský sultánSelim III. jmenoval egyptským místokrálemMuhammada Alího Pašu, zakladatele vládnoucídynastie.
13. listopadu – Francouzská armáda obsadila Vídeň.
16. listopadu – Francouzská a ruská armáda se střetly vbitvě u Schöngrabernu
28. listopadu – Francouzská armáda se střetla s armádou ruskou a rakouskou vbitvě u Vyškova.
2. prosinec – Vbitvě u Slavkova porazila francouzská armáda pod vedenímNapoleona Bonaparta armáduruskou arakouskou.
3.–5. prosince – Rakouská armáda zvítězila nad bavorskou vbitvě u Štoků.
26. prosinec – ZástupciRakouska aFrancie podepsali v BratislavěPrešpurský mír, kterým Rakousko ukončilo účast vnapoleonských válkách, vzdalo se italských a německých území a zaplatilo Francii odškodnění. Tím byla ukončenaVálka třetí koalice.
ZItalské republiky bylo vytvořenoItalské království.
Pražské domy byly označeny novýmipopisnými čísly, která jsou dodnes platná.^[1]

Probíhající události

[editovat |editovat zdroj]

1803–1815 –Napoleonské války
1804–1813 –Rusko-perská válka
1804–1813 –První srbské povstání

Vědy a umění

[editovat |editovat zdroj]

20. listopadu – Premiéra jedinéBeethovenovy operyFidelio veVídni
Otevřeno páté divadlo v českých zemích vOpavě.
Německý matematik a kartograf z LipskaCarl Brandan Mollweide navrhl tzv.Mollweidovo zobrazení pro znázornění povrchu Země.
Kontradmirálbritského námořnictva sirFrancis Beaufort vytvořilBeaufortovu stupnici k odhadu rychlosti větru.
Britský vědecPeter Roget vytvořilTezaurus anglických slov a frází známý jakoRogetův tezaurus.
ŘezníkJohan Georg Lahner zavedl výrobupárků veVídni, odkud se jejich obliba přenesla i dočeských zemí.

Narození

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiNarození v roce 1805.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

Adalbert Stifter (* 23. října)

14. března –Eduard Clam-Gallas, generál (†17. března 1891)
21. dubna –Karel Balling, chemik a rektorPražské polytechniky (†17. března 1868)
23. dubna –Vojtěch Lanna, průmyslník a stavitel (†15. ledna 1866)
24. května –Jan Nepomuk Eiselt, lékař (†7. ledna 1868)
5. června –Jan Pravoslav Koubek, pedagog, básník a politik (†28. prosince 1854)
28. června –František Cyril Kampelík, lékař, národní buditel, spisovatel (†8. června 1872)
11. listopadu –František Labler, regenschori a hudební skladatel (†15. září 1851)
10. prosince –Josef Škoda, lékař dermatolog a vysokoškolský profesor (†13. června 1881)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Hans Christian Andersen (* 2. dubna)

15. ledna –Louise-Angélique Bertinová, francouzská hudební skladatelka a básnířka (†26. dubna 1877)
27. ledna
- Maria Anna Bavorská, saská královna (†13. září 1877)
- Žofie Frederika Bavorská, rakouská princezna (†28. května 1872)
7. února –Louis Auguste Blanqui, francouzský socialista a revolucionář (†1. ledna 1881)
10. února –Kuriakose Elias Chavara, indický katolický kněz (†3. ledna 1871)
13. února –Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet, německý matematik (†5. května 1859)
3. března –Jonas Furrer, první prezident Švýcarské konfederace (†25. července 1861)
29. března –Eugène Schneider, francouzský průmyslník (†27. listopadu 1875)
30. března –Ferdinand Johann Wiedemann, německo-švédský lingvista (†29. prosince 1887)
2. dubna –Hans Christian Andersen, dánský spisovatel (†4. srpna 1875)
20. dubna –Franz Xaver Winterhalter, německý malíř (†8. července 1873)
22. dubna –Roger Gougenot des Mousseaux, francouzský spisovatel (†5. listopadu 1876)
29. dubna –Auguste Barbier, francouzský básník (†13. února 1882)
16. května –Alexander Burnes, britský cestovatel (†2. listopadu 1841)
20. května –Georg Gottfried Gervinus, německý historik (†18. března 1871)
5. července –Robert FitzRoy, britský mořeplavec, meteorolog a politik (†30. dubna 1865)
22. července –Rudolf von Feistmantel, rakouský lesník a entomolog (†7. února 1871)
26. července –Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor, francouzský vynálezce v oboru fotografie (†7. dubna 1870)
13. června –Benild, salesiánský řeholník, katolický světec (†13. srpna 1862)
21. června –Charles Thomas Jackson, objevitel éterové anesteze (†1880)
22. června –Giuseppe Mazzini, italský filozof (†10. března 1872)
9. července –József Szén, maďarský šachový mistr (†13. ledna 1857)
29. července –Alexis de Tocqueville, francouzský myslitel (†16. dubna 1859)
4. srpna –William Rowan Hamilton, irský matematik, fyzik a astronom (†2. září 1865)
23. srpna –Anton von Schmerling, rakouský politik a právník (†23. května 1893)
30. srpna –Michael Sars, norský mořský biolog, profesor zoologie a teolog (†22. října 1869)
15. září –Charles Didier, švýcarský básník a spisovatel (†7. března 1864)
27. září –George Müller, zakladatel sítě sirotčinců v Anglii (†10. března 1898)
23. října –Adalbert Stifter, rakouský spisovatel (†28. ledna 1868)
14. listopadu –Fanny Mendelssohnová, německá klavíristka a hudební skladatelka (†14. května 1847)
19. listopadu –Ferdinand de Lesseps, francouzský diplomat (†7. prosince 1894)
20. listopadu –Cvi Hirš Chajes, haličský talmudista (†12. října 1855)
30. listopadu –Christian Ruben, rakouský malíř (†8. července 1875)
15. prosince –František Xaver Sandmann, malíř a grafik (†1. ledna 1856)
23. prosince –Joseph Smith ml., zakladatelmormonské církve (†27. června 1844)
25. prosince –Marija Nikolajevna Volkonská, manželka děkabristy S. G. Volkonského (†10. srpna 1863)
31. prosince –Marie d’Agoult, francouzská spisovatelka (†5. března 1876)
? –Stanisław Hernisz, polský bojovník za svobodu a spisovatel (†20. dubna 1866)
? –Luigi Sacchi, italský fotograf (†1861)
? –Lucien Vidie, francouzský vynálezce (†1866)

Úmrtí

[editovat |editovat zdroj]

Související automatický abecedně řazený seznam naleznete také v kategoriiÚmrtí v roce 1805.

Česko

[editovat |editovat zdroj]

23. ledna –Václav Pichl, skladatel (*25. září 1741)
8. února –Kristián Filip Clam-Gallas, šlechtic a mecenáš (*29. dubna 1748)
17. května –Vilém Mundy, podnikatel (*1751)
9. června –František Josef Kinský, šlechtic a rakouský vojenský velitel (*6. prosince 1739)
26. července –Jan Antonín Sedláček, chrámový skladatel (*11. května 1728)
1. prosince –František Ondřej Poupě, pivovarský podnikatel (*26. listopadu 1753)
30. listopadu –Josef Anton Laske, houslař (*18. března 1738)
25. prosince –Ignác Schröffel z Mannsberku ekonom a císařský úředník (*1731)

Svět

[editovat |editovat zdroj]

Friedrich Schiller († 9. května)

25. února –Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, pruská královna (*16. října 1751)
18. března –Johann Jacob Ebert, německý matematik a novinář (*20. října 1737)
9. března –Pieter Boddaert mladší, nizozemský básník a spisovatel (* říjen1766)
24. března –Alois I. z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže (*14. května 1759)
7. května –William Petty, britský státník (*2. května 1737)
9. května –Friedrich Schiller, německý spisovatel (*10. listopadu 1759)
25. května –William Paley, anglický filozof (*14. července 1743)
28. května –Luigi Boccherini, italský skladatel a violoncellista (*19. února 1743)
10. července –Thomas Wedgwood, anglický průkopník fotografie (*14. května 1771)
25. srpna –William Henry, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu, britský princ (*25. listopadu 1743)
31. srpna –Joseph Dall' Abaco, italský skladatel (*27. března 1710)
3. září –Johann Martin Abele, německý publicista a historik (*31. března 1753)
5. října –Charles Cornwallis, první markýz Cornwallis, britský generál a správce kolonií (*31. prosince 1738)
16. října –Mihrişah Sultan, manželka osmanského sultánaMustafy III. a matka sultánaSelima III. (*1745)
21. října –Horatio Nelson, britský admirál (*29. září 1758)
30. listopadu –Christian Hermann Benda, německý herec a operní pěvec (*7. srpna 1759)
6. prosince –Nicolas-Jacques Conté, francouzský vynálezce (*4. srpna 1755)
7. prosince –Frederik Dánský, dánský princ (*11. října 1753)
23. prosince –Francis Masson, skotský botanik (*1741)
24. prosince –Albertine-Elisabeth Pater, holandská špionka a krátce milenka Ludvíka XV. (*30. října 1742)
? –Andrew Planche, anglický klenotník a hrnčíř (*11. března 1727)
? –Şebsefa Kadınefendi, osmá manželka osmanského sultánaAbdulhamida I. (*1766)

Hlavy států

[editovat |editovat zdroj]

Francie –Napoleon Bonaparte (1799–1814)
Osmanská říše –Selim III. (1789–1807)
Prusko –Fridrich Vilém III. (1797–1840)
Rakouské císařství –František I. (1792–1835)
Rusko –Alexandr I. (1801–1825)
Spojené království –Jiří III. (1760–1820)
Španělsko –Karel IV. (1788–1808)
Švédsko –Gustav IV. Adolf (1792–1809)
USA –Thomas Jefferson (1801–1809)
Papež –Pius VII. (1800–1823)
Japonsko –Kókaku (1780–1817)

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

↑MÍKA, Zdeněk a kol.Dějiny Prahy v datech. Praha: Mladá fronta, 1999.ISBN 80-204-0789-8. Kapitola VII. Praha v období Národního obrození (1784-1849).

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu1805 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1805:

Krameriusovy císařské královské vlastenské noviny (vyd.Václav Matěj Kramerius) —ročník 17 rok 1805

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1805&oldid=25274453“

Skrytá kategorie:

Monitoring:Kramerius/ABA001

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp