Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Žofie Magdalena Braniborská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žofie Magdalena Braniborská
královna dánská a norská
Portrét
portrét kolem roku 1730
Doba vlády17301746
Úplné jménoŽofie Magdalena Braniborsko-Kulmbašská
Titulyvévodkyně šlesvicko-holštýnská a hraběnka oldenburská
Narození28. listopadu1700
Schönberg uLaufu
Úmrtí27. května1770
(ve věku 69 let)
Christiansborg,Kodaň
PohřbenaKatedrála v Roskilde
PředchůdceAnna Žofie Reventlow
NástupceLuisa Hannoverská
ManželKristián VI.
PotomciFrederik V.
Luisa
DynastieHohenzollernové
OtecKristián Jindřich Braniborsko-Kulmbašský
MatkaŽofie Kristýna Wolfsteinská
PříbuzníŽofie Karolína Braniborsko-Kulmbašská, Fridrich Kristián Braniborsko-Bayreuthský, Jiří Fridrich Karel Braniborsko-Bayreuthský, Albrecht Wolfgang Braniborsko-Baroutský, Bedřich Arnošt Braniborsko-Kulmbašský a Dorotea Šarlota Braniborsko-Kulmbašská (sourozenci)
Žofie Magdalena Dánská,Karolina Vilemína Dánská,Kristián VII. Dánský[1],Luisa Dánská a Norská,Frederik Dánský a Kristián Dánský (vnoučata)
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Žofie Magdalena Braniborská (dánsky:Sophie Magdalene af Brandenburg-Kulmbach,německy:Sophie Magdalene von Brandenburg-Kulmbach) (28. listopadu1700,Schönberg uLaufu27. května1770, palácChristiansborg), byla jako manželkadánského a norskéhoKristiána VI. v letech17301746 královnaDánska aNorska

Původ

[editovat |editovat zdroj]

Magdalena Žofie byla devátým ze čtrnácti dětí (z nichž ovšem jen polovina se dožila dospělosti).markraběte von Brandenburk-Kulmbach-Wewerlingen Kristiána Jindřicha (1661–1708) a jeho manželky Žofie Kristiany z Wolfsteinu (1667–1737).

Manželství

[editovat |editovat zdroj]
Potrét Žofie Braniborské na minci

7. srpna roku1721 se na zámkuPretzsch vSasku provdala za dánského korunního prince Kristiána, budoucího dánského krále Kristiána VI. (1699–1746). Mladý pár spojovaly nejen politické zájmy jejich rodičů, ale i společné náboženské cítění a názory: oba byli pod silným vlivempietismu; manželství bylo šťastné a spokojené. Po smrti Kristiánova otce, dánského králeFrederika IV. se stali dánským a norským královským párem. Královna se však nikdy nenaučila dánsky.

Královna

[editovat |editovat zdroj]
královna Žofie Magdalena
královna Žofie Magdalena

Královna v jistých směrech předběhla svou dobu: např. v roce1750 osvobodila nevolníky na svém majetku vHørsholmu od povinnosti obdělávat panskou půdu.Současníci ji charakterizovali jako osobu vážnou, ve věcech náboženských neústupnou, neurotickou. Kromě oddávání se pietismu a náboženství stála za nepřátelskými vztahy, jež povstaly mezi jejím manželem a dvorem, a především za tvrdým chováním svého muže k jeho maceše a bývalé královněAnně Žofii Reventlow a naléhala na něj, aby ji odsunul od dvora. Její zášť sahala tak daleko, že si dokonce na svou korunovaci v kapli na zámkuFrederiksborg v roce1731 objednala novoukorunu, aby nemusela použít korunu, již nosila její předchůdkyně, nenáviděná macecha jejího manžela. Založila tak kolekcikorunovačních klenotů, poskytnuvši řadu svých šperků k tomuto účelu. Královnina mimořádná záliba v přepychu vedla Kristiána VI. ke přestavbě zámkůChristiansborg, Friedrichsruh, Hörningsholm a Sophienberg. Posledně uvedený zámek u Rungstedu byl pojmenován po královně.

Na veřejné záležitosti měla Žofie Magdalena značný vliv, který si udržela i za vlády svého syna Frederika V. Tak např. byla za sesazením dvorního maršála Adama Gottloba von Moltke.

Po smrti své dcery Luisy zprostředkovala svému zeti, který měl na ni také silný vliv, svatbu se svou neteří Kristianou Žofií Šarlotou. Měla velmi úzké vztahy se svou rodinou, později přivezla svou matku i sestru Žofii Karolinu z východního Fríska do Dánska.

Hirschholm na kresbě z roku (1872)

Jako výraz své náklonnosti k církvi v roce1737 založila klášter veVallø. Zahájila rovněž rekonstrukci paláce v Hirschholmu (Hørsholmu), z něhož se do současnosti dochoval pouze kostel; po ovdovění v roce 1746 v tomto paláci žila.

Potomci

[editovat |editovat zdroj]

Z manželství Žofie Magdaleny a Kristiána VI. vzešly tři děti:

Manžel Žofie Magdaleny, král Kristián VI., zemřel vHørsholmu6. srpna1746. Královna vdova ho přežila o 24 let; zemřela v paláciChristiansborg27. května1770. Její ostatky jsou uloženy po boku jejího manžela v kapli Frederika V. vkatedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Vývod z předků

[editovat |editovat zdroj]
Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kristián Braniborsko-Bayreuthský
 
 
 
 
 
 
 
Jiří Albrecht Braniborsko-Kulmbašský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Pruská
 
 
 
 
 
 
 
Kristián Jindřich Braniborsko-Kulmbašský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Filip Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Žofie Hedvika Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
 
Žofie Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan Bedřich z Wolfsteinu
 
 
 
 
 
 
 
Albrecht Fridrich z Wolfsteinu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Barbara Teufel z Guntersdorfu
 
 
 
 
 
 
 
Žofie Kristýna Wolfsteinská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jiří Wolfgang z Castell-Remlingenu
 
 
 
 
 
 
 
Žofie Luisa z Castell-Remlingenu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Žofie Juliana z Hohenlohe-Waldenburg-Pfedelbachu
 
 
 
 
 
 

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Union List of Artist Names. 18. listopadu 2014.Dostupné online. [cit. 2021-05-22].


Bibliografie

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Dánská královna
Předchůdce:
Anna Žofie Reventlow
17301746
Žofie Magdalena Braniborská
Nástupce:
Luisa Hannoverská
Norská královna
Předchůdce:
Anna Žofie Reventlow
17301746
Žofie Magdalena Braniborská
Nástupce:
Luisa Hannoverská
Šlesvická vévodkyně
Předchůdce:
Anna Žofie Reventlow
17301746
Žofie Magdalena Braniborská
Nástupce:
Luisa Hannoverská
Holštýnská vévodkyně
Předchůdce:
Anna Žofie Reventlow
17301746
sŽofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou, od r. 1745
Žofie Magdalena Braniborská
Nástupce:
Luisa Hannoverská,
Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská
Oldenburská hraběnka
Předchůdce:
Anna Žofie Reventlow
17301746
Žofie Magdalena Braniborská
Nástupce:
Luisa Hannoverská
Dánské princezny sňatkem
Generace jsou počítány od zavedení dědičné monarchieFrederikem III. v roce 1660.
1. generace
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
6. generace
7. generace
8. generace
9. generace
10. generace
11. generace
12. generace
*takésňatkem řecká princezna
^takérodem dánská princezna
§titul ztracen v důsledku rozvodu a následného nového sňatku
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žofie_Magdalena_Braniborská&oldid=24822668
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp