| Ruští Židé | |
|---|---|
| Populace | |
| (do druhé světové války přes 3 miliony)[1] | |
| Izrael | 1 200 000[2] |
| USA | 350 000[3] |
| Německo | 178 500[4] |
| Rusko | 85 000 podle ruského sčítání lidu z roku 2021, podle jiných zdrojů v roce 2025 123 000, včetně osob smíšeného původu pak 190 000.[5][6] |
| Austrálie | 10 000–11 000[7] |
| Jazyk(y) | |
| ruština,hebrejština,jidiš | |
| Náboženství | |
| (aškenázský)judaismus | |

PojemŽidé v Rusku, respektivedějiny Židů v Rusku, případněruští Židé, označuje historický vývojžidovské populace na územíRuska a zemí s Ruskem historicky spjatých. Dějiny židovského osídlení sahají 1 500 let do minulosti.Židé vdějinách Ruska odedávna tvořili velkou náboženskou diasporu a na rozlehlém územíRuského impéria svého času žila největší populaceŽidů na světě.[8] Pojem zahrnuje také židovské obyvatelstvo na území států někdejšíhoSovětského svazu, zejména pak země se silnou židovskou menšinou (Bělorusko,Ukrajina,Litva).
Na většině ruských území se usazovaly zejménaaškenázské komunity, které následně rozvinuly mnoho vlastních židovských náboženských i kulturních tradic. Právě tak ale byly vystavovány obdobímprotižidovskýchdiskriminačních opatření a perzekuce. Největší skupinu ruských Židů tvoří vlastníaškenázští Židé, ale existuje řada významných neaškenázských skupin z jiných oblastídiaspory, včetněhorských Židů,sefardských Židů, krymskýchKaraitů,Krymčáků, abucharských čigruzínských Židů.
Tradice a legendy příchod Židů doArménie aGruzie spojují sdeseti ztracenými kmeny (kolem roku 722 př. n. l.) nebo také sbabylonským zajetím (586 př. n. l.). Doložené údaje o židovském osídlení v této oblasti pocházejí zhelénského období (srov. hesloŽidé v Gruzii). Zbytky staveb či nápisy na náhrobcích svědčí o přítomnosti významných židovských obcí v řeckých koloniích na pobřežíČerného moře, např.Chersonésos uSevastopolu aPantikapaion v místech dnešníKerči (srov. hesloKrymčáci aKaraité), které však tehdy ještě nebyly součástí dnešního Ruska. V důsledku pronásledování vByzantské říši uprchlo mnoho Židů do těchto obcí.
V doběřímsko-perských válek v7. století emigrovalo mnoho Židů dokavkazských oblastí, kteří ovšem udržovali styk s centry židovské učenosti vBabylonii aPersii (srov. hesloHorští Židé). Odraného středověku cestovaližidovští obchodníci po městech podélHedvábné stezky a dostali se až doIndie aČíny. Obchodovali s otroky, látkami a textilem, kožešinami, kořením a zbraněmi. Ve středověké hebrejské literatuře je tato oblast označována jakoErec Kena'an (zeměKanaánská).
Přítomnost Židů v evropské části Ruska sahá do 7.–14. století. V dobáchKyjevské Rusi 11. a 12. století byla židovská komunita nucena obývat oddělenou čtvrť.
Přítomnost Židů vMoskevském velkoknížectví je poprvé doložena v kronice z roku1471.
Za vládyKateřiny II. v 18. století byly Židům v Rusku vymezeny tzv.zóny osídlení, konkrétní území, kde Židé směli žít a kam se směli stěhovat.
Za vládyAlexandra III. se protižidovská politika ještě vystupňovala. Od počátku v 80. let 19. století se na několik desetiletí na různých místech po celém Rusku vzedmula vlnaprotižidovských pogromů. V letech 1880 až 1920 přes dva miliony Židů uprchlo z Ruska, většinou doUSA a doPalestiny, tedy na území dnešníhostátu Izrael.
{{Cite encyclopedia}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.| Židé v evropských zemích | ||
|---|---|---|
| Země | Albánie •Andorra •Arménie •Ázerbájdžán •Belgie •Bělorusko •Bosna a Hercegovina •Bulharsko •Černá Hora •Česko •Dánsko •Estonsko •Finsko •Francie •Gruzie •Chorvatsko •Irsko •Island •Itálie •Kazachstán •Lichtenštejnsko •Litva •Lotyšsko •Lucembursko •Maďarsko •Malta •Moldavsko •Monako •Německo •Nizozemsko •Norsko •Polsko •Portugalsko •Rakousko •Rumunsko •Rusko •Řecko •San Marino •Severní Makedonie •Slovensko •Slovinsko •Spojené království •Srbsko •Španělsko •Švédsko •Švýcarsko •Turecko •Ukrajina •Vatikán | |
| Území se sporným postavením | ||
| Teritoria, kolonie a zámořská území | ||