Švédsko bylo osídleno již v prehistorických dobách kolem roku 12 000 př. n. l. Obyvatelé se objevují jakoGéaté (švédskyGötar) a Sveové (Svear), kteří byli součástí mořeplaveckých národů známých jakoSeveřané. Jednotný švédský stát vznikl na konci 10. století. V roce 1397 se Švédsko připojilo k Norsku a Dánsku a vytvořilo skandinávskouKalmarskou unii,[4] kterou Švédsko opustilo v roce 1523. Když se Švédsko zapojilo dotřicetileté války na straněprotestantů, začala expanze jeho území a vzniklaŠvédská říše, která zůstala jednou zvelmocí Evropy až do počátku 18. století. Během této éry Švédsko ovládalo velkou část Baltského moře. Většinu dobytých území mimo Skandinávský poloostrov ztratilo v průběhu 18. a 19. století. Východní polovina Švédska, dnešní Finsko, byla ztracena ve prospěchcarského Ruska v roce 1809. Poslední válka, do níž se Švédsko přímo zapojilo, se odehrála v roce 1814, kdy Švédsko vojenskými prostředky donutilo Norsko kpersonální unii, která trvala až do roku 1905.
Název země (Sverige) se odvozuje odgermánského kmeneSveů (švédskysvear,latinskysuiones), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (Svealand) – Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen odpragermánského *swihoniz s významem „my sami“.
Území Švédska mělo vyspělou kulturu již vseverské době bronzové. Nejstarší obyvatelé byli zřejmělovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jakoBaltské moře). Švédsko má vysokou koncentraci pravěkýchnástěnných maleb, přičemž nejvíce jich najdeme v provinciiBohuslän.[8] Nejstarší jsou však ty z provincieJämtland, jsou datovány do období kolem roku 9000 př. n. l.
Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 římský historikTacitus psal o panovníkovi, který vládl nad zemíSvealand.[9] Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení územíSvealand aGötaland pod jednoho panovníka, krále jménemErik Vítězný (970–995).
Mapa vikingských výprav
Začátkemstředověku patřili Švédové meziVikingy, bojovné kmeny, které v 8.–11. století expandovaly ze severských zemí (dnešníNorsko,Dánsko a Švédsko) do mnoha částí Evropy a po nějakou dobu je ovládaly. Švédští Vikingové pronikali zejména na východ, kde byli známí jakoVarjagové. V Rusku založili vládnoucí dynastiiRurikovců.[10] PoVolze se dostali až doarabských zemí a poDněpru doČerného moře aByzance, kde začali sloužit jako osobní gardabyzantských císařů.[11]
Vikingové bylipohané. Přechod kekřesťanství byl složitý, postupný a občas násilný. PodleAdama Brémského byl v Dánsku pokřtěn již Erik Vítězný, zapomněl však na křesťanskou víru poté, co se vrátil do Švédska. Pokřtěn byl také druhý švédský králOlof Skötkonung, syn Erika Vítězného, a to okolo roku 1008. Podle Adama Brémského sice Olof až do své smrti zůstal křesťanem, ale protože většina Švédů byli stále pohané, jeho křesťanské aktivity se omezily jen na již pokřesťanštěnou provinciiGötaland. Podle legendy byl Olof ve Stockholmu umučen poté, co odmítl obětovat pohanským bohům.
Erik IX. a biskup Jindřich se plaví do Finska, pozdně středověké vyobrazení švédské křížové výpravy
Christianizace však v 11. a 12. století nakonec byla úspěšná a přispěla ke vzniku jednotného švédského státu. Násilnou cestu si při prosazování křesťanství zvolil zejména králStenkil, první panovník z roduStenkilů, který Švédsku vládl od roku 1060. JeštěAnund Gårdske (vládl kolem roku 1070) však byl svržen, když vydal zákaz lidských obětí vchrámu v Uppsale. TakéInge I. Švédský (1079–1084, 1087–1105) měl být svržen kvůli zákazu pohanských obětí. Právě Inge však roku 1087 znovudobyl Uppsalu, která byla náboženským centrem staré víry celého Švédska (a možná celé Skandinávie).[12] Starý chrám zapálil, zabil pohanského vzdorokráleBlot-Svena a znovu uzmul pro sebe trůn. To je v christianizačním procesu patrně zásadní mezník. Během vládyKarla VII. bylo ve Švédsku založeno prvníarcibiskupství, v roce 1164. Švédské kostely se tím pádem mohly zcela odpoutat od závislosti na dánském arcibiskupství vLundu. Šlo o důležitý krok k suverenitě Švédska a ohrazování se vůči vlivu Dánů, nejmocnějších Skandinávců ve středověku. Nejuctívanější švédskou světicí se stalaBrigita Švédská.
Brzy se Švédsko stalo samo šiřitelem křesťanství.Švédské křížové výpravy proti pohanským kmenům také začlenily ve 13. století do švédského státu i území dnešníhoFinska (zejm. zásluhoujarlaBirgera Magnussona z Bjölbo, který od roku 1250 vládl jako regent za svého syna, nezletilého králeValdemara Birgerssona). V roce 1359 král svolal první švédský parlament,Riksdag, do nějž byli pozváni zástupci měst, šlechtici i duchovní.
Chod švédských dějin pak změnilAlbrecht Meklenburský, kterého na trůn dotlačila švédská šlechta, aby omezila panovnickou moc. Když se však Albrecht pokusil chomout vlivných šlechticů odhodit, obrátili se tito s žádostí o pomoc na dánskou královnuMarkétu I. Tím nevědomky uvrhli Švédsko na delší čas pod dánskou hegemonii. Markéta totiž neváhala, Albrechta sesadila, sama uzurpovala trůn a nově spojila Dánsko a Švédsko (tedy i Norsko) do jednoho státu, jemuž se začalo říkatKalmarská unie (1389).[13] Švédský král tak od té doby sídlil v Dánsku.
V15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunuDánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. K nejznámějším patří povstání, které v roce 1434 vedl švédský šlechtic a majitel dolůEngelbrekt Engelbrektsson.[14] Roku 1435 byl zvolen vůdcem stavovského sněmu (Riksens ständer), který sídlil ve městěArboga, čímž vzpoura dostala charakter stavovského povstání. Sněm načas převzal vládu v zemi a Engelbrektsson se stal jejím regentem. Ostatní šlechtici měli ovšem trochu jiné představy než Engelbrektsson a nakonec upřednostnili jako vůdce sněmuKarla Knutssona, zatímco Engelbrektsson byl krátce poté zavražděn, čímž se sněmu definitivně otevřela cesta k dohodě s králem. Kýženou suverenitu to však nepřineslo. Další velká rebelie vypukla proti centralizačním snahámKristiána II. Dánský král odpověděl terorem. 7. listopadu 1520 nechal uvěznit a popravit 82 vedoucích švédských šlechticů. Tento masakr, který vešel do dějin jakoStockholmská krvavá lázeň[15], vyvolal ve Švédsku mohutné povstání v čele sGustavem Vasou. Toto povstání už Kalmarská unie nepřežila.
Švédsko se nakonec odpojilo v roce1521, kdy Gustav založil dědičnou monarchii (dynastieVasovců vládla až do roku 1659), a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa.[16] Krom toho, že vytvořil silnou centrální vládu (zejm. s pomocí německých úředníků), ovlivnil švédskou kulturu tím, že podporoval zavedeníprotestantismu. Důvodem byla patrně snaha získat církevní majetek k pokrytí dluhů z osvobozenecké války, jež měl Vasa zejména vůčihanzovnímu městuLübeck, bez něhož by jeho revoluce sotva uspěla a jemuž také po nástupu na trůn udělil monopol na obchod v Baltském moři.[17] V roce 1527 svolal Vasa takzvaný reformační sněm doVästerås, přerušil styky spapežem a na sněmu se postavil do čela švédské národní církve. V roce 1530 nová církev převzalaaugsburské vyznání. Nejvyšším knězem nové církve (svým způsobem premiérem země) se stalOlaus Petri. Ten bojoval zejména za kázání vešvédštině a podporoval také švédský překladBible, jenž byl dokončen roku 1540.[18] První švédská kázání i překlad byly důležitým milníkem na cestě ke kodifikaci spisovné švédštiny.
17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Švédové vojensky tlačili zejména naPolsko, a to i z náboženských důvodů. Tento tlak zesílil zvláštěGustav II. Adolf a byl jedním z faktorů, který vyvolaltřicetiletou válku, zničující celoevropský konflikt, který – alespoň zpočátku – byl nejen velmocenským, ale i náboženským.[19] Do třicetileté války Gustav II. Adolf vstoupil oficiálně až roku 1630. Poté, co padlu Lützenu, v bitvě protiKatolické lize vedenéAlbrechtem z Valdštejna, do čela válčícího švédského státu se postavila jeho dceraKristýna. Pod jejím vedením švédská vojska operovala i na českém území,[20] kde porazila císařská vojska vbitvě u Jankova a neúspěšněobléhala Prahu aBrno.[21]
Známé je téžuloupení uměleckých sbírek císařeRudolfa II. zPražského hradu a malostranských paláců po krátkém obsazení Prahy švédskými vojsky v roce 1648. Švédské vojsko získalo rabováním na Pražském hradě pro Kristýnu 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, stovky korálů, slonoviny a drahých kamenů. Dodatečně si královna vyžádala ještě krádež Rudolfovy knihovny. 24 hodin po jejím odvezení byl podepsánvestfálský mír a třicetiletá válka skončila.[22]
Švédská území mezi lety 1560 až 1815. Čísla na mapě udávají rok, kdy se dané území dostalo pod nadvládu Švédska. Číslo uvedené v závorce značí rok, kdy Švédsko o území přišlo.
Švédsko patřilo k jasným vítězům třicetileté války. Krom uloupeného bohatství získalo i řadu území –Pobaltí,Pomořansko ad. Navíc územně expandovalo i krátce po válce, když Kristýnin bratranec a nástupceKarel X. Gustav porazil Polsko a Dánsko, které přišlo o řadu území (vizRoskildský mír). Švédsko se tak v půlce 17. století vynořilo jako regionální velmoc a jeden z nejmocnějších států Evropy. Pokoušelo se expandovat i do zámoří a v Severní Americe byla založena kolonieNové Švédsko.[23] Velmocenská pozice Švédska se však začala hroutit v18. století, kdy sílící carskéRusko Švédy porazilo vevelké severské válce, což vedlo mj. ke ztrátě Finska.
V době panováníFridricha I. byla královská moc značně zredukována ve prospěch parlamentuRiksdagu, kde se střetávaly zejména frakcečepců aklobouků. Od skončenínapoleonských válek (které mimo jiné dostaly na švédský trůn rodBernadotte, jenž tam dlí dosud) se Švédsko, také díky své poloze na severovýchodním okraji Evropy, nezúčastnilo již žádného ozbrojeného konfliktu, což mu umožnilo značnou hospodářskouprosperitu a stabilní společenské poměry.
Poslední válkou byla výprava protiNorsku v roce1814, po které vznikla Švédy řízenáŠvédsko-norská unie. Tato unie se rozpadla v roce1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek.[24][25]
Naprvní světové válce Švédové velmi vydělali, jako zdatní zásobovači válčících stran. Tím byly vytvořeny předpoklady pro budovánísociálního státu, o dvě desetiletí dříve než jinde v Evropě.[26][27] Když sesociálnědemokratická strana chopila moci v roce 1932, budování sociálního státu se rozjelo naplno. U kormidla stálPer Albin Hansson. Podruhé světové válce se situace opakovala. Padesátá a šedesátá léta 20. století byla zlatým věkem švédského sociálního státu. Jejich symbolem byl sociální demokratTage Erlander, jenž byl třiadvacet let nepřetržitě předsedou švédské vlády (1946–1969), což je švédský rekord a jeden z nejdelších premiérských mandátů v historii moderních demokracií. Erlander odmítlznárodňování, ovšem trval na budování silného veřejného sektoru, zejména veřejného zdravotnictví a důchodového zabezpečení. Švédsko tak prožilo tzv. éru rekordů (Rekordåren), kdy hospodářství každým rokem rostlo pozoruhodnými skoky.
Švédové po válce nevstoupili doNATO, nicméně navázali silnou vojenskou spolupráci seSpojenými státy.[28][29][30] Švédsko se stalo oficiálním 32. členem severoatlantické aliance NATO dne 7. března 2024.[31] Na počátku šedesátých let byly americké jaderné ponorky vyzbrojené jadernými raketamiPolaris A-1 rozmístěny nedaleko západního pobřeží Švédska. Šlo o součást tajné dohody, v níž USA poskytly Švédsku záruku, že provedou odvetný jaderný útok v případě sovětského útoku na Švédsko. Švédská příslušnost kZápadu byla, navzdory oficiální neutralitě, jasná.[32] Důsledkem této neutrality bylo nicméně také budování mimořádně silné armády a zbrojního průmyslu. Švédsko v 50. a 60. letech 20. století investovalo do obrany nejvíce po USA, Sovětském svazu aIzraeli a vybudovalo třetí nejsilnější vojenské letectvo na světě, z velké části založené na doma vyráběných letounech.
Pokus o uměleckou rekonstrukci atentátu naOlofa Palmeho
Erlander si za svého nástupce vyvolilOlofa Palmeho, který se ale roku 1986 stal obětí dosudnevysvětleného atentátu.[33] Vražda premiéra silně zasáhla švédskou společnost, která si desítky let zakládala na budování atmosféry důvěry a otevřenosti. Naznačila, že švédská společnost vstoupila do zcela jiné fáze vývoje, než jakou byl erlanderovský sociální stát. Silná koheze společnosti byla neudržitelná mj. kvůli masivní imigraci z neevropských zemí, kterou vlády spustily v 70. letech.
Začátkem 90. let došlo navíc k hospodářské krizi s vysokou nezaměstnaností a krachem mnoha bank a firem. Švédsko začalo prvně hovořit o odbourávání přebujelého sociálního státu.[34] PremiérIngvar Carlsson se pokusil o daňovou reformu, díky čemuž se sociální demokraté poprvé od války dostali do těžkého střetu s odbory. Reakcí na otřesené jistoty byla i koroze idejí neutrality – v roce 1995 Švédsko vstoupilo doEvropské unie, vstup vyjednal pravicový premiérCarl Bildt.[35] V referendu konaném v roce 2003 ovšem většina Švédů odmítla se zříct vlastní měny a nepřijalaeuro.[36] Referendum vypsal sociálnědemokratický premiérGöran Persson. Jeho éra však naznačila, že Švédsko má i řadu jiných problémů než ekonomických, především nezvládnuté přistěhovalectví – Persson v úřadě čelil vraždě své ministryně zahraničíAnny Lindhové Švédem srbského původuMijailo Mijailovićem či útokůmmuslimů popublikování karikatur proroka Mohameda.[37][38] Problémy s migrací i ve Švédsku výrazně posílily nacionalisty –Švédské demokraty.[39] V zásadě však společenský konsensus na silném sociálním státu ve Švédsku trvá.
Podrobnější informace naleznete v článku Švédská vlajka.
Švédská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 5:8 se žlutým,skandinávským křížem, jehož ramena mají šířku stanovenou na ⅕ šířky vlajky. Rozměry polí různých barev švédské vlajky jsou vertikálně 4:2:4 a horizontálně 5:2:9.
Švédský státní znak má dvě verze, znak malý a velký.Malý státní znak tvoří modrý štít se třemi zlatými otevřenými korunkami. Na štítu je položena královská koruna.Velký státní znak je tvořen modrým štítem, čtvrceným zlatým křížem. V prvním a čtvrtém modrém poli jsou tři zlaté korunky, ve druhém a třetím poli je zlatý, korunovaný lev ve skoku na modrém poli se třemi stříbrnými, šikmo položenými a vlnitýmibřevny. Uprostřed je polcenýsrdeční štítek, v jehož (heraldicky) pravé části je stříbrné, kosmé břevno, dělící modré a červené pole. Přes břevno je postavena zlatá váza. V levé, modré polovině je stříbrný most nad stříbrnými vodami, převýšené zlatou, císařskou orlicí podsouhvězdím Velkého vozu. Štít je obtočen řetězemŘádu Serafínů a korunovaný královskou korunou.Štítonoši jsou dva zlatí, dvouocasí, korunovaní a nazpět hledící lvi. Celý znak je položen nahermelínovém plášti pod další královskou korunu.
Podrobnější informace naleznete v článku Švédská hymna.
Švédská hymna je píseňDu gamla, du fria (českyTy pradávná, ty svobodná). Skladatelem byl Edvin Kallstenius, který vytvořil orchestrální podobu lidové písně. Slova napsal etnograf Richard Dybeck.
Švédsko sousedí sKattegatem, státyNorsko aFinsko aBaltským mořem; od otevřenímostu přes Öresund v roce 2000 existuje také přímé pozemní spojení sDánskem. Švédsko má asi 221 800 ostrovů, tři největší jsouGotland (2994 km²) aÖland (1347 km², oba v Baltském moři) aOrust (346 km², severně odGöteborgu). Největší délka Švédska od severu k jihu je 1572 km, z východu na západ 499 km. Pozemní hranice s Norskem je dlouhá 1619 km, s Finskem 586 km.[40]
Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti.Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud.Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer.Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchovinySmålandu a bohaté rovinySkåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů.
Zatímco velké části země jsou ploché až kopcovité, podél norských hranic seSkandinávské pohoří zvedá na více než 2000 m n. m. Nejvyšším vrcholem jeKebnekaise s asi 2 097 m. Po celém Švédsku se nachází 30národních parků. Největší parky leží na severozápadě země.
Jižní a střední Švédsko (Götaland aSvealand), které pokrývá dvě pětiny Švédska, je rozděleno z jihu na sever na tři velké části, severní Švédsko (Norrland), které zahrnuje zbývající tři pětiny, je rozděleno od západu na východ na tři části.
Nejjižnější část, historickáprovincie Skåne, je pokračovánímStředoevropské nížiny severního Německa a Dánska. Ve Skåne je nejnižší bod Švédska (bez vodstva) 2,4 metrů pod hladinou moře a nejjižnější bod Švédska,Smygehuk. Severně od ní se rozprostírájižní švédská vysočina, náhorní plošina obklopená zvlněnými kopci s velkým počtem protáhlých jezer vytvořených ledovcovou erozí. Třetí hlavní krajinou jestřední švédská deprese, plochá, členitá krajina rovin, útesů, stolových hor, fjordů a řady jezer.
Na západěseverního Švédska dominujeSkandinávské pohoří, které tvoří hranici sNorskem. Horský řetěz – jehož horskátundra se ve Švédsku nazýváfell – má výšky mezi 1 000 a 2 000 m n. m. Ve Skandinávském pohoří se také nachází nejvyšší hora Švédska, asi 2097 m vysokáKebnekaise. Přímo na trojmezí Norsko/Švédsko/Finsko leží nejsevernější bod Švédska Treriksröset.
Na východě, která zahrnujepodhůří, leží nejrozsáhlejší švédská zonální krajina. Podél hor v nadmořské výšce 600 až 700 metrů se rozprostírají rozsáhlé vysočiny , které se spojují do zvlněné kopcovité krajiny, která se svažuje na východ. V této krajině se také nachází švédská velká ložiska rud (železo, měď, zinek, olovo). Velké řeky Švédska, které mají vytékají z Skandinávského pohoří, tečou téměř paralelně v hlubokých údolích směrem kBaltskému moři.
Podél pobřeží Baltského moře leží rovná pobřežní krajina, která je meziHärnösandem aÖrnsköldsvikem přerušena vysokým pobřežímHöga kusten, kopce padají až na pobřeží Baltského moře.
Kebnekaise, nejvyšší švédská horaPohled na údolí Tarfala v Laponsku
Největší část švédského území s výjimkou jihozápadního výběžku a hraničního hřebeneSkandinávského pohoří náleží kBaltskému štítu, složeného především ze žul a rul. Ledovec, který pokrýval celé Švédsko a dosahoval mocnosti až 3000 m, odstranil pokryv starých zvětralin, zbrousil krystalické horniny skalního podkladu do zaoblených tvarů a zanechal po sobě rozsáhlémorény. Hlinitojílovité nánosy z tavných vod ledovce a mořských usazenin dnes představují nejlepší orné půdy ve Švédsku – vyskytují se především ve středním Švédsku mezi Stockholmem a Göteborgem. VJämtlandu a částech středního a jižního Švédska (stejně jako na ostrovech Öland a Gotland) najdeme místy rozsáhlésilurské vrstvy.
Skandinávský poloostrov byl občas úplně pokrytýledem. Tlak a pohyb ledových mas pomohl mnoha způsoby utvářet krajinu. Prostřednictvím velkého skandinávskéholedovce v poslední době ledové (doba Weichsel) vznikla současná krajina Švédska s četnými jezery, řekami (viz takéseznam řek ve Švédsku) a vodopády. Související obrušování a hloubení zanechaly zamorénami charakteristická ložiska oblázků a kulatých kamenů, které se ve Švédsku nazývajíåsar (esker).
Ještě důležitějším faktorem v současnosti jepostglaciální vzestup. Tání ledových mas, které předtím stlačovaly zemskou kůru, vedlo od poslední doby ledové (asi 10 000 př. n. l.) k vyvýšení o 800 m. Dnes je vzestup země až 8 mm ročně naHöga kusten; ve Stockholmu je to ročně asi 6 mm.
Švédskéklima je pro svou geografickou polohu poměrně mírné. Je určováno hlavně blízkostí Atlantského oceánu s teplýmGolfským proudem. Velké části Švédska mají proto vlhké klima s bohatými srážkami a relativně nízkými teplotními rozdíly mezi létem a zimou.Kontinentální podnebí ovlivněné podnebím s menšími srážkami a vyššími teplotními rozdíly lze nalézt ve vnitrozemí jižních švédských vysočin a v některých částech podhůří Skandinávského pohoří. Polární klima se vyskytuje pouze na severu ve vysokých horách. Průměrná lednová teplota je 0 °C až -2 °C na jihu a -12 °C až -14 °C na severu (s výjimkou vysokých hor) a průměrná červencová teplota 16 °C až 18 °C na jihu a 12 °C až 14 °C na severu. Nejchladněji bylo naměřeno 2. února 1966 ve Vuoggatjålme, komuna Arjeplog s -52,6 °C nebo 13. prosince 1941 v Malgoviku, komunat Vilhelmina -53 °C.[41]
Ve Švédsku, nacházejícím se mezi 55. a 69. zeměpisná šířkou, kdy část země leží severně odpolárního kruhu, je značný rozdíl mezi dlouhým denním světlem v létě a krátkým dnem v zimě.
V severním Švédsku dominujíboreální jehličnaté lesy. Od jihu k severu se siluety stromů v důsledku adaptace na delší zimy stále zmenšují. Zvyšuje se podíl bříz, které tvoří přechod k bezlesýmskandinávskýmfellům a úplnému severu. Čím více se přichází na jih, tím častěji jsou smíšené lesy. Čistělistnaté lesy se vyskytují pouze v jižním Švédsku. Mnohé z nich však musely ustoupit rychle rostoucímu zemědělství nebo byly nahrazeny jehličnatými lesy. Výraznou příhraniční oblastíflóry afauny je biologické hraniční pásmo zvanélimes norrlandicus.
Na ostrovechGotland aÖland se v důsledku klimatických a geologických podmínek vyskytuje zvláště bohatá flóra. Existuje zde jedinečný mix, včetně existence rostlin, které se jinak v Evropě vyskytují pouze na Balkáně. Za zmínku stojí zejména četné druhy orchidejí.
V jižním Švédsku se opět stihli silně rozšířitdivočáci, i když byli v 18. století zcela vyhubeni. Po vypuštění divokých prasat v 40. letech 20. století se v 70. letech vytvořila životaschopná divoká populace, která má dnes přibližně 80 000–100 000 zvířat. Populace od 90. let 20. století rostla o 13 % ročně a dodnes se stále zvyšuje. Kromě toho se stále šíří na sever, a tak kanci migrují do Dalarny a Hälsinglandu. Přitom je ve Švédsku každoročně zabito asi 25 000 divočáků.
Stejně jako divočák ijelen evropský žije ve Švédsku hlavně v jižní polovině země. Vyskytuje se hlavně vGötalandu, izolované populace se vyskytují také v Dalarně, Jämtlandu a dokonce i Västerbottenu. Většina stavu je založena na cílených vypouštěních do přírody, pouze ve Schonenu je stále původní stav.Srnec je o něco běžnější ve srovnání s jelenem a je rozšířen na sever až kDalarně.
Švédsko je známé zejména pro největší populacilosů v Evropě. Představují hlavní hrozbu v silniční dopravě – v roce 2006 bylo napočítáno 4 957 dopravních nehod s losem. Los také způsobuje velké škody na lesních plantážích. V období lovu na podzim je zabito až čtvrtina populace losů. Stavy nejsou ohroženy díky vysoké míry reprodukce.
Šelmy, jako jsou medvědi,vlci,rysi arosomáci, jsou v posledních letech díky přísným ekologickým zákonům opět na vzestupu. Mnoho jezer a na dlouhá pobřeží poskytují dostatek prostoru pro vodní život: sladkovodní a mořské ryby jsou hojné abobři,vydry atuleni jsou běžní.
Ve Švédsku byly v roce 1909 jako v první zemi v Evropě vytvořeny prvnínárodní parky. Téměř 15 % země je nyní chráněno přírodními rezervacemi nebo30 národními parky. Pokud by se rozhodlo o zřízení jedenácti nových národních parků a rozšíření sedmi stávajících, podíl chráněných oblastí by se zvýšil na 15,5 %.[42]
Švédsko jekonstituční monarchií a králem jeCarl XVI. Gustaf. Rolekrále je pouze ceremoniální a reprezentační, poslední zbytky moci ztratil monarcha v roce 1974.[43] Král zahajuje výroční zasedání parlamentu, předsedá Zvláštní radě, která se schází během změny vlády, pořádá pravidelné informační schůzky s předsedou vlády a předsedá zasedáním Poradní rady pro zahraniční věci (Utrikesnämnden).
Zákonodárná moc je svěřenajednokomorovému parlamentu zvanémuRiksdag. Má 349 členů volených na čtyřleté funkční období. Obecné volby se konají vždy druhou neděli v září. Riksdag se skládá na základě principupoměrného zastoupení. Základní zákony (ústavu) může Riksdag změnit, ale změnu musí potvrdit další Riksdag, v novém složení po volbách.
Vláda (regeringen) je držitelemvýkonné moci.Předsedu vlády jmenuje a odvolává předseda Riksdagu. Ministry jmenuje a odvolává předseda vlády zcela dle vlastního uvážení, bez možnosti kohokoli jeho personální rozhodnutí ovlivnit, jeho pozice se v tomto podobá například pozici amerického prezidenta a je silnější než v některých republikánských systémech (včetně českého), kde odvolání ministra musí často nějak akceptovat ještě prezident.
Unikátní vlastností švédské státní správy je to, že ministři nenesou individuální odpovědnost za činnost vládních agentur, jež mají značný vliv – nejde jen například o národní knihovnu a podobné instituce, ale třeba i o daňovou agenturu, která odpovídá za správu daní. Generální ředitelé těchto agentur odpovídají pouze vládě jako celku a jejich resortní ministr má zakázáno do jejich chodu zasahovat.
Švédsko je označováno za jednu nejliberálnějších zemi Evropy (ve smyslusociálního liberalismu). Od roku 1932 se u moci vystřídaly jen čtyři strany. Dlouhodobě nejvlivnější jeŠvédská sociálně demokratická strana dělnická (Sveriges socialdemokratiska arbetareparti). Premiéra měla v letech 1932–1936, 1936–1976, 1982–1991, 1994–2006 a od roku 2014 do října 2022. Od kormidla se jí podařilo odstrčit jen několikrát, v minulosti se to dařilo zvláštěStraně středu (Centerpartiet), straně sagrárnickými kořeny, která vládla v letech 1936, 1976–1978 a 1979–1982. V letech 1978–1979 vládu řídila pravostředováLiberální lidová strana (Folkpartiet liberalerna, dnesLiberalerna). Od 90. let dvakrát vládla i liberálně-konzervativníUmírněná strana (Moderaterna), v letech 1991–1994 a 2006–2014.
Švédsko má dvě soustavy soudů – obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři stupně obecných soudů – okresní soudy (tingsrätt), odvolací soudy (hovrätt) a nejvyšší soud (Högsta domstolen). Rovněž správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajských soudů (länsrätt), správních odvolacích soudů (kammarrätt) a nejvyššího správního soudu (Regeringsrätten).
Švédsko bylo od roku 1814 do roku 2022neutrální stát, a proto nebylo členem žádné vojenské aliance, ale úzce spolupracovalo sNATO a účastnilo se vojenských cvičení aliance. V roce 2022 Švédsko podalo přihlášku a připojení k NATO a v březnu 2024 se Švédsko stalo oficiálně 32. členem severoatlantické aliance NATO.[31] Podle oficiální brožury švédské armády z roku 2016 se Švédsko připravuje na možnou válku sRuskem.[46] Švédští vojáci se účastní mírových misí vDemokratické republice Kongo,Kypru,Bosně a Hercegovině,Kosovu,Libérii,Libanonu,Afghánistánu aČadu.
Švédsko mělobrannou povinnost od 18 do 47 let věku. Každý Švéd musel absolvovat minimálně 7 měsíců vojenské služby. U pozemních vojsk bylo nutno sloužit sedm a půl měsíce, u námořnictva mezi 8 a 15 měsíci a u letectva se délka služby pohybovala od 8 měsíců do jednoho roku. Po splnění povinné služby mohl být v případě potřeby každý povolán, a to do věku 47 let. Tato povinnost byla 1. července 2010 zrušena. Od roku2009 mohou do vojenské služby vstoupit i ženy. Na jaře 2017 bylo oznámeno obnovení povinné vojenské služby pro obě pohlaví, s tím že odvody započnou v roce 2018. Důvodem byla potřeba zvýšení obranyschopnosti vzhledem k vzrůstající agresivitě Ruska, zejména po začátkurusko-ukrajinské války v roce 2014.[47]
Území Švédska se dělí na dvou úrovních místní správy na 21 krajů (län) a 290 samosprávných obcí (kommun). V každém kraji působí krajské představenstvo (länsstyrelse) v čele s guvernérem (landshövding), jmenované vládou na 6 let, a krajská rada (landsting), volená na 4 roky. Kraje se dále dělí na samosprávné obce (kommun), které zajišťují státní správu na místní úrovni (např. školství, sociální služby, zásobování vodou, odvoz komunálního odpadu). V čele obce stojí zastupitelstvo (kommunfullmäktige), volené na 4 roky, které jmenuje obecní radu (kommunstyrelse) a jejího předsedu (kommunstyrelsens ordförande). Samosprávná obec zahrnuje obvykle město či větší sídlo a jeho okolí, včetně dalších obcí bez vlastní samosprávy. V málo osídlených oblastech na severu země mají samosprávné obce značnou rozlohu. Největší rozlohu má území městaKiruna (19 446 km²).
K pilířům prosperující švédské ekonomiky patří přírodní zdroje –voda,dřevo aželezná ruda. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard. Výnosy z daní tvoří 51,3 %HDP, což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí.
Nejdůležitějším odvětvím primárního sektoru ve Švédsku jelesní hospodářství atěžba dřeva. Hospodářsky je využíváno 45 % rozlohy země, tj. asi 2/3 lesních ploch.Lesy pokrývají celkem 62 % plochy země. Těžba i zpracování dřeva jsou kontrolovány vládou. Nejdůležitější produkční oblastí jeNorrland, jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a také papírny na pobřežíBotnického zálivu. Produkce zahrnuje vedle stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobucelulózy apapíru taképryskyřice,terpentýn,barviva aumělé hmoty.
Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu, celkem orná půda tvoří méně než 7 % plochy země. Zemědělství dokáže uspokojit téměř 90 % domácí spotřeby. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodnémSkåne v zázemíMalmö a dále v nížinách ve středu země. V krátkém vegetačním období se pěstujecukrovka, na jihupšenice, dáleječmen,oves,brambory a dalšíkrmné plodiny. Na farmách o průměrné velikosti 35 ha totiž jasně dominuje chovskotu avepřů. Menší je rozsah chovuovcí. Významný je chovnorků ališek včetněpolárních.Rybolov stačí pokrýt domácí spotřebu, ale větší hospodářský efekt nemá. Loví se zejménasledi,makrely atresky. Vysoká mechanizace a produktivita výroby podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu snížila.
ČasopisForbes v roce 2025 zařadil do seznamu dvou tisíc největších firem světa (Global 2000) 27 švédských společností.[48] Největší z nich je koncernVolvo (s divizemiVolvo Cars,Volvo Trucks ad.). Největšími švédskými bankami jsouSEB,Handelsbanken aSwedbank. Významné jsou i další finanční společnostiInvestor AB,EQT AB,Lundbergs čiInvestment AB Latour. Zejména výrobou kompresorů a pump proslula korporaceAtlas Copco, výrobou dveří, bran a zámků společnostAssa Abloy, těžních strojůEpiroc, řezacích nástrojů, vrtáků, těžních zařízení, topných těles, trubek a drátů firmaSandvik, ocelářskými giganty jsouBoliden AB aSSAB. Jednou z největších oděvních společností Evropy jeH&M. Na trhu telekomunikačních technologií se stále drží firmaEricsson, telekomunikační je i firmaTelia.Hexagon AB produkuje především software a elektroniku. Hygienické a zdravotnické prostředky prodává po celém světěEssity (značky Leukoplast, Tena ad.). V herním průmyslu se prosadila společnostEvolution AB, která vyvinula mj. software pro online casina. Největší stavební společností jeSkanska. Specializované produkty pro těžký průmysl vyrábíAlfa Naval. V ochranných službách se velkým evropským hráčem stala společnostSecuritas AB.Saab vyrábí bojové letouny, včetně letadelSaab JAS 39 Gripen, které jsou i ve výzbroji české armády.Automobilová divize této firmy je druhou největší švédskou automobilkou. FirmaAutoliv je největším světovým výrobcemairbagů,SKF je největší světový výrobce ložisek. K dalším proslulým švédským značkám patří výrobce domácích spotřebičůElectrolux, nábytkářský řetězecIKEA, výrobce zahradního nářadíHusqvarna, kosmetická společnostOriflame, výrobce autobusůScania, elektronická firmaABB nebo výrobce superrychlých vozůKoenigsegg.
Švédsko disponuje sítí kvalitních a dobře udržovaných silnic, která je hustá v jižní části země. Málo zalidněné oblasti ležící na severu jsou s jihem spojeny mezinárodní silnicíE4, vedoucí podél pobřeží Botnického zálivu, a vnitrozemskouE45.Dálnice se vyskytují pouze v jižní části země. Spojení po souši má Švédsko především s Norskem a na severu s Finskem. Od roku2000 funguje silniční a železniční spojení s Dánskem přesÖresundský most a tunel. S dalšími zeměmi je možné spojení pomocítrajektů aletecké dopravy. Lodní doprava rovněž zajišťuje spojení s ostrovy (např.Gotland) a funguje i na mnoha jezerech.
Rychlostní limity na silnicích jsou 50 km/h v obci, 70 km/h mimo obec a 110 km/h na dálnici. Rychlost na hlavních silnicích je často místní úpravou zvýšena až na 110 km/h a na dálnicích na 130 km/h. Maximální povolená hladina alkoholu v krvi je 0,2 promile.[49]
Letiště Stockholm-Arlanda je největším v zemi a třetím největším v severských zemích. Leží zhruba 42 kilometrů na sever odStockholmu. V roce 2018 zde bylo odbaveno 26,8 milionu pasažérů.[50] Zhruba pětina z nich jsou domácí cestující. Letiště je hlavní základnou společnosti Scandinavian Airlines (SAS), společného národního dopravceDánska,Norska a Švédska. V roce 2018 létala do 168 destinací. Jde o druhou největší leteckou společnost ve Skandinávii. Hlavní základnou je letiště Arlanda i pro nízkonákladovou společnostNorwegian Air Shuttle. Druhým nejvytíženějším letištěm ve Švédsku jeGöteborg Landvetter, s 6,8 milionu přepravených cestujících v roce 2018. Leží asi 20 km jihovýchodně od druhého největšího švédského městaGöteborg. Stockholm má ještě dvě menší letiště,Stockholm-Bromma aStockholm Skavsta. Regionální význam máLetiště Malmö, páté největší v zemi.[51] Deset největších letišť v zemi vlastní státní firmaSwedavia.
Národním železničním dopravcem je společnostSJ, běžnýrozchod kolejí je 1435 mm.
Švédské dívkySvatojánské slavnosti v období letního slunovratu
Počet obyvatel: 10 343 403 (k březnu 2020), z toho většina obyvatel (cca 8 730 000) jsouŠvédové a 562 000 cizinci. Podíl osob s imigrantským původem (osoby narozené v zahraničí a osoby narozené ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí) činí 20.1% (k 31. prosinci 2012), přičemž nejpočetnější skupiny tvoří Finové, lidé z bývalé Jugoslávie a Iráčané a žije zde také na 7000 Čechů.[52] Velmi rychle stoupá počet muslimských imigrantů a ve Švédsku dnes žije okolo 500 000 muslimů.[53] Tyto přistěhovalce do země přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim švédských vlád.[zdroj?]
Dále jsou v zemi menšinyDánů v jižní části země,Finů aSámů na severu.
Největší hustota zalidnění je v oblastiÖresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.
Plodnost v zemi kolísá okolo 1,9 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je sice Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě, ale v podprůměru na světě.
Nejrozšířenější křestní jméno při narození jeErik aWilliam.
Související informace naleznete také v článku švédština.
Typický švédský dům
Švédština je severogermánský jazyk, podobnýnorštině adánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jakoúřední jazyk Švédska.[54] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština,meänkieli –tornedalská finština,romština,laponština ajidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.[55]
Ve městech žije 85 % obyvatel Švédska, přičemž podle švédských hledisek je městem uzavřené sídlo s více než 200 obyvateli. Největšími městy jsouStockholm,Göteborg aMalmö.
Pokřesťanštění Švédska, které probíhalo od poloviny 9. století (Olof Skötkonung) do 12. století, přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1527 přestoupilo Švédsko pod vládou Gustava I. Vasy kluteránství. Kluterské církvi se v roce 2016 hlásilo asi 61 % obyvatel, dalších 6,6% k jiným křesťanským církvím. Počet římskokatolických věřících se od 2. pol. 20. století zvyšuje. Už v roce 1781 vznikla Apoštolská prefektura Švédska, povýšená 23.září 1783 naApoštolský vikariát Švédska. Z něj vznikla jeho povýšením 29. června 1953 (tj.na svátek sv. Petra a Pavla) dnešnídiecéze stockholmská, zahrnující celé Švédsko. R.1949 měl vikariát 14.272 věřících v 11 farnostech,24 diecézních+21 řeholních kněží/45celkem/, 26 řeholníků-bratří a 135 řeholnic. V r.1969 už měla diecéze 49.471 věřících, 1980- 91.856, 1990-140.120, 1999- 163.221, 2004- 144.000. Po malém poklesu: 2010- 141.306 a 2014- 106.053 počet zase neustále stoupá. V r.2016 na 113.053, 2017- 116.031, 2020- 123.930 a 2022-126.478. a v r.2023 měla: 128.365 věřících ve 44 farnostech, 90 diecézních+78 řeholních kněží/168celkem/, 29 stálých jáhnů, 89 řeholníků-bratří a 136 řeholnic. Více než 30% obyvatel je bez vyznání.[zdroj?] .Druhým nejrozšířenějším náboženstvím se stáváislám. Muslimského vyznání je přibližně 9,5 % obyvatel Švédska, čili 950 – 980 000 osob.[57]
Imigrace byla jedním z hlavních zdrojů růstu populace a kulturních změn během nedávné historie Švédska. V posledních letech se země transformovala ze země emigrace, s koncem první světové války, na zemi přistěhovalectví od konce druhé světové války. Ekonomické, sociální a politické aspekty imigrace vyvolaly polemiku ohledně etnické příslušnosti, hospodářského přínosu, pracovních míst pro původní obyvatele, systému osídlení, dopad na vzestupnousociální mobilitu, trestnou činnost a volební právo.[58]
V polovině osmdesátých let 20. století tu počty zahraničních pracovníků silně kolísaly v závislosti na nabídce. Imigrace pokračovala i po zákazu přistěhovávání zahraničních pracovníků v roce 1972. Zákaz platil jen pro pracovníky stěhující se z třetích zemí ležících mimo jednotný skandinávský trh pracovních sil, který tvořily státy Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. K zahraničním pracovním silám se ve Švédsku vždy přistupovalo jako k imigrantům. Jak vyplývá z imigračního zákona z roku 1975, Švédsko samo se považovalo za multikulturní přistěhovaleckou zemi. Jeho hlavní myšlenkou bylo zrovnoprávnění imigrantů ve státě blahobytu a sociálního zabezpečení a právo na jejich kulturní sebeurčení. Časový souběh rostoucí imigrace, hospodářské krize a nezaměstnanosti vedl i zde k vnitropolitickým konfliktům provázeným výtržnostmi proti imigrantům. Přestože hlasitěji zaznívaly požadavky na omezení imigrace, Švédsko se stalomultikulturní a přistěhovaleckou zemí.[59]
V roce 1998 zde bylo 1 746 921 obyvatel cizího původu (narozených v cizině a děti přistěhovalců ze zahraničí), což bylo přibližně 20% švédské populace. Okolo 1 216 659 nebo 70% pocházelo ze Skandinávie a ze zbytku Evropy, 530 262 či 30% ze zbytku světa.[60] Okolo 27% či 2 000 000 obyvatel Švédska mělo v roce 2011 plně nebo částečně původ v zahraničí.[61][62][63] Z nich; 1 427 296 bylo narozeno v zahraničí. Dále 430 253 obyvatel se narodilo ve Švédsku rodičům narozeným v zahraničí a dalších 666 723 obyvatel mělo jednoho z rodičů narozeného v zahraničí (s druhým narozeným ve Švédsku). Celkový počet obyvatel v roce 2011 byl 9 482 855 a zhruba 15% obyvatel se narodilo v zahraničí, 4,5% obyvatelstva se narodilo ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí, a dalších 7% se narodilo ve Švédsku jednomu z rodičů narozenému v cizině. Přibližně 26,5% švédské populace je, alespoň částečně, cizího původu.[61]
V roce 2016 bylo ve Švédsku 3 060 115 obyvatel cizího původu, kteří se narodili v cizině nebo ve Švédsku jednomu či dvěma rodičům narozeným v cizině.[64] Nejčastějšími zeměmi původu imigrantů jsou Finsko, Sýrie, Irák, Polsko, Írán, Somálsko a Bosna.[65] V roce 2015 přijalo Švédsko více než 163 000 žadatelů o azyl z Blízkého východu a Afriky.[66] V listopadu 2015 obvinil švédský premiérStefan Löfven z údajné sobeckosti země východní části EU, které zastávají odmítavý postoj k přijímání imigrantů.[67] S rostoucím počtem imigrantů souvisí nárůstkriminality a vznik ghett a „no-go zón“ jako jsou Rinkeby neboTensta ve Stockholmu neboRosengård v Malmö, které obývají převážně přistěhovalci.[68][69] V únoru 2017 propukly nepokoje v Rinkeby. Švédsko čelilo nepokojům již v minulých letech.[70] Dne 7. dubna 2017 spáchal přistěhovalec z Uzbekistánuteroristický útok ve Stockholmu.[71]
Švédské písemnictví je velmi silné i v oblasti populární literatury, zvláště v posledních letech. Pojmy jako severská detektivní škola, scandinoir, nordic noir apod. vznikly díky dílu autorů jako jeStieg Larsson,Henning Mankell čiCamilla Läckbergová.[72]Jan Guillou získal přízeň čtenářů pro svého špiona Carla Hamiltona.[73]
Ve 2. polovině 20. století se Švédové ukázali být mistry ve schopnosti natlačit se do oblasti, které tradičně dominovali Američané a Britové – dopopulární hudby. Byť přitom museli většinou obětovat rodnou mateřštinu. Revoluční průlom učinila v 70. letech skupinaABBA, tvořená čtveřicí umělců:Agnetha Fältskogová,Björn Ulvaeus,Benny Andersson aAnni-Frid Lyngstadová.[77] ABBA bývá označována za druhou nejprodávanější kapelu v historii pop music.[78] Ovšem nezůstala osamocena, následovaly další úspěšné švédské kapely jakoRoxette,Ace of Base,Europe,Rednex čiCardigans. Později učinila podobný průlom do globálního popu zpěvačkaLoreen, vítězka soutěžeEurovision Song Contest v roce 2012.[79]
Ve Švédsku se každoročně koná jeden z největších rock/metalových festivalů – Sweden Rock Festival.
Celosvětového úspěchu ve druhé dekádě 21. století dosáhl takéTim Bergling známý jakoAvicii, což byl významnýDJ, skladatel elektronické hudby a hudební producent, který spáchal sebevraždu ve 28 letech vOmánu, ale i přes jeho krátký život stihl zahrát přes 800 hudebních show a byl nazván Mozartem elektronické hudby. Mezi jeho nejznámější skladby patříThe Nights,Without You,Levels,Wake Me Up neboWaiting For Love.
Zvláštní postavení má ve Švédsku malířJohn Bauer, který na počátku 20. století ilustroval soubor národních pohádekMezi skřítky a trolly (Bland Tomtar och troll). S jeho zvláštními melancholickými kresbami se identifikovaly celé generace Švédů a staly se tak součástí národního vědomí.[82] Nejvýznamnějšími švédskými portrétisty byliAlexander Roslin aAnders Zorn. Součástí hnutíArts and Crafts bylCarl Larsson, jeho dílo ovlivňuje švédskýdesign až do současnosti.[83] Karikaturami proroka Mohammeda proslulLars Vilks.[84] K nejvýznamnějším švédským architektům patříErik Gunnar Asplund.[85][86]
Největší švédskou galerií jeNárodní muzeum ve Stockholmu, kde se nachází kolem 16 tisíc maleb a soch. Moderní umění je soustředěno především vMuzeu moderny na ostrověSkeppsholmen v centruStockholmu.
Do světa se již značně rozšířilo povědomí o specificky švédském estetickém (a životním stylu) zvanémlagom. Ten ovlivňuje zvláště průmyslový design, módu a architekturu. Lagom lze přeložit zhruba pojmem „tak akorát“. Je protějškem dánského styluhygge. Stojí na úspornosti, nezdobnosti, minimalismu.[87]
Největším deníkem v zemi je levicovýbulvárAftonbladet. Jeho konkurentem je rovněž bulvární a spíše liberální deníkExpressen. Největšími seriózními deníky jsouDagens Nyheter aSvenska Dagbladet. Oba hlavní vysílatelé, televizníSveriges Television a rozhlasovýSveriges Radio, jsou od roku 2019 placeni ze státního rozpočtu a mají kvazi-veřejnoprávní postavení. První terestrickásoukromá televizeTV4 začala vysílat v roce 1990 a je stále největším konkurentem veřejnoprávním kanálůmSVT1 aSVT2. Specifickým rysem švédského mediálního prostoru je převažující liberálně-levicová orientace švédských novinářů. BadateléUniverzity v Göteborgu například zjistili, že 41 procent švédských novinářů podporujeStranu zelených, zatímco ve švédské veřejnosti má podporu jen 12 procent. Podobně 15 procent švédských novinářů podporuje krajně levicovouVänsterpartiet, která má ve veřejnosti podporu jen pětiprocentní. Naopak jen 14 procent žurnalistů podporujesociální demokracii, jejíž podpora je v populaci dvojnásobná a ještě markantnější je rozdíl u největší pravicové stranyModerata samlingspartiet, jíž podporuje 34 procent Švédů, ale jen 14 procent novinářů.[93]
Zhistoristních staveb 19. století patří k nejvýznamnějším novorománskáStockholmská radnice nebo budovaSeverského muzea na stockholmském ostrově Djurgården, kde se nachází i populární muzeum pod otevřeným nebemSkansen, jež dalo jméno všem podobným muzeím na světě, a řada dalších muzeí (např. námořníMuzeum Vasa). Švédsko přeje i modernistickým experimentům, k odvážným stavbám patří například průkopnická halaAvicii Arena (dříve Globen) ve Stockholmu otevřená roku 1989 nebo mrakodrapTurning Torso v Malmö.
Chloubou technického stavitelství jemost přes Öresund spojující od roku 2000dánské hlavní městoKodaň se švédským přístavním městem Malmö neboÖlandsbron.
Související informace naleznete také v článku Švédská kuchyně.
Knäckebröd
Tradiční gastronomické speciality jsou ryby a plody moře, ale třeba isobí a hovězí maso. Mnoho tradičních jídel také souvisí se švédskými oslavami a svátky.
Mezi speciality patřírenstek (sobí steak s brusinkami a se smetanovými bramborami),köttbullar (masové kuličky s brusinkami a brambory nebo salátem z červené řepy s majonézou),makka (druh obloženého chleba),smöra bröd (chléb s máslem). Na severu Švédska je velmi oblíbena pochoutka z fermentovaných sleďůsurströmming (silně zapáchající, v sudech kvašení sledi). Podávají se buď s chlebem a máslem, nebo vařenými bramborami a cibulí.
U Švédů nejběžnější svačina, ale dokonce i oběd, smöra bröd je připravován s vařenými malými krevetami, vařeným vajíčkem a majonézou nebo s rostbífem a červenou řepou.Gravad lax (marinovaný losos, často podávaný s koprem, podává se často jako předkrm).Rökt lax (uzený losos),fisksoppa (rybí polévka s trochou majonézy, chlebem s máslem a salátem, existuje spousta různých druhů, ale nejběžnější je s rajčaty a lehce pikantním kořením, nebo se smetanou),smörgåsbord (doslova bufet, my ho označujeme jakošvédský stůl, tzv.brunch).
Vzhledem k vysoké imigraci do Švédska z různých zemí je zejména v jižním Švédsku a Stockholmu spousta etnických restaurací. Celkově jsou Švédové zvyklí jíst exotická jídla, ale takéitalská,řecká nebošpanělská.
Ve Švédsku je bezesporu nejvíce rozšířenýflorbal ve kterémŠvédská mužská florbalová reprezentace aŠvédská ženská florbalová reprezentace vládnou celému světu. Jejich bilance na všech 12 uskutečněnýchmistrovstvích světa je až k neuvěření. Mají dohromady 8 zlatých a 4 stříbrné medaile a to znamená, že se Švédsko na všech 12 šampionátech dostalo do finále, podobné výsledky mají i ženy. Mezi nejslavnější osobnostišvédského florbalu patří Kim Nilsson, Alexander Galante Carlström nebo Alexander Rudd.
Švédsko má jednotnývzdělávací systém, který koordinujeuniverzitní a odborné studium s programy škol druhého stupně. Existuje povinná školní docházka od 7 do 16 let. Od 3. třídy se vyučujeangličtina a později se přidáváněmčina nebofrancouzština. Již v 7. třídě si žáci mohou částečně volit skladbu předmětů.
Ve Švédsku působí třináct univerzit, z nichž nejstarší je vUppsale (založena roku1477). VŠanghajském žebříčku, který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, má Švédsko (k roku 2021) dvě univerzity v první stovce. Nejvyšší prestiž máInstitut Karolinska, který je žebříčkem vyhodnocen jako 42. nejlepší univerzita na světě. Institut se ovšem specializuje výhradně nalékařství, a je tak nejkvalitnější lékařskou školou v Evropě. Druhou nejkvalitnější školou ve Švédsku má býtStockholmská univerzita (74. na světě).[104] Velmi rozšířené a kvalitní je vzdělání dospělých v rámci denních, večerních, dálkových i domácích kursů a na lidových univerzitách.
Ve Stockholmu jsou v prosinci každoročně uděloványNobelovy ceny.
↑Světová banka.GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2024-03-04].Dostupné online.
↑Artikelarkiv [online]. [cit. 2017-09-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 October 2017.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Human Development Report 2023-24: Breaking the gridlock: Reimagining cooperation in a polarized world. [s.l.]: United Nations Development Programme, 13 March 2024.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 March 2024.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Global Competitiveness Report 2012–2013 [online]. World Economic Forum, 5 September 2012 [cit. 2013-06-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 December 2014.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LING, Johan.Elevated Rock Art: Towards a maritime understanding of Bronze Age rock art in northern Bohuslän, Sweden. [s.l.]: Oxbow Books 342 s.Dostupné online.ISBN978-1-78297-763-6. (anglicky) Google-Books-ID: bINiBwAAQBAJ.
↑ROKOS, Luboš. Vikinský vliv na Kyjevské Rusi - Stát a jazyk.www.e-stredovek.cz [online]. [cit. 2022-11-24].Dostupné online.
↑ Varjagové: východní Vikingové ve službách byzantských císařů.refresher.cz [online]. [cit. 2021-01-24].Dostupné online.
↑MARK, Joshua J. Temple at Uppsala.World History Encyclopedia [online]. [cit. 2022-04-06].Dostupné online. (anglicky)
↑BØGH, Anders. On the Causes of the Kalmar Union.www.academia.edu.Dostupné online [cit. 2022-04-06].
↑MURRAY, John J. The Peasant Revolt of Engelbrekt Engelbrektsson and the Birth of Modern Sweden.The Journal of Modern History. 1947, roč. 19, čís. 3, s. 193–209.Dostupné online [cit. 2022-04-06].ISSN0022-2801.
↑ Stockholm Bloodbath | Swedish history.Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-01-24].Dostupné online. (anglicky)
↑TAPALAGA, Andrei. The Founder of Modern Sweden.Medium [online]. 2020-01-12 [cit. 2022-04-06].Dostupné online. (anglicky)
↑BECK, Andrew. The Rise and Fall of Catholic Sweden.Studies: An Irish Quarterly Review. 1940, roč. 29, čís. 115, s. 382–394.Dostupné online [cit. 2021-01-24].ISSN0039-3495.
↑AHLQUIST, Abel. The History of the Swedish Bible.Scandinavian Studies and Notes. 1926, roč. 9, čís. 4, s. 89–112.Dostupné online [cit. 2022-04-06].ISSN1544-2063.
↑PIIRIMÄE, Pärtel. Just War in Theory and Practice: The Legitimation of Swedish Intervention in the Thirty Years War.The Historical Journal. 2002, roč. 45, čís. 3, s. 499–523.Dostupné online [cit. 2021-01-24].ISSN0018-246X.
↑SPRINCHORN, Carl K. S.; KEEN, Gregory B. The History of the Colony of New Sweden.The Pennsylvania Magazine of History and Biography. 1883, roč. 7, čís. 4, s. 395–419.Dostupné online [cit. 2022-04-06].ISSN0031-4587.
↑HAGGLOF, M. Gunnar. A Test of Neutrality: Sweden in the Second World War.International Affairs (Royal Institute of International Affairs 1944-). 1960, roč. 36, čís. 2, s. 153–167.Dostupné online [cit. 2022-04-06].ISSN0020-5850.doi:10.2307/2612040.
↑VALOCCHI, Steve. The Origins of the Swedish Welfare State: A Class Analysis of the State and Welfare Politics.Social Problems. 1992, roč. 39, čís. 2, s. 189–200.Dostupné online [cit. 2021-01-24].ISSN0037-7791.doi:10.2307/3097037.
↑SCHIFF, Martin. Sweden's Social Welfare System.Current History. 1976, roč. 70, čís. 415, s. 149–181.Dostupné online [cit. 2022-04-06].ISSN0011-3530.
↑SANDLER, Åke. Sweden's Postwar Diplomacy: Some Problems, Views, and Issues.The Western Political Quarterly. 1960, roč. 13, čís. 4, s. 924–933.Dostupné online [cit. 2021-01-24].ISSN0043-4078.doi:10.2307/443738.
↑KARLSSON, Birgit. Neutrality and Economy: The Redefining of Swedish Neutrality, 1946-52.Journal of Peace Research. 1995, roč. 32, čís. 1, s. 37–48.Dostupné online [cit. 2022-04-06].ISSN0022-3433.
↑WIGFORSS, Harald. Sweden and the Atlantic Pact.International Organization. 1949, roč. 3, čís. 3, s. 434–443.Dostupné online [cit. 2022-04-06].ISSN0020-8183.
↑abČT24, ČTK. Švédsko se stalo členem NATO.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-02-11].Dostupné online.
↑ Švédsko se už 200 let nezúčastnilo žádné války. Zcela neutrální ale nebylo a není.Reflex.cz [online]. [cit. 2021-01-24].Dostupné online.
↑ Nejrozsáhlejší vyšetřování v dějinách. 30 let od vraždy Palmeho - Echo24.cz.echo24.cz [online]. 2016-02-28 [cit. 2021-01-24].Dostupné online.
↑PATOMÄKI, Heikki. Explaining the Rise and Fall of the Swedish Model.Cooperation and Conflict. 2003, roč. 38, čís. 2, s. 175–178.Dostupné online [cit. 2022-04-06].ISSN0010-8367.
↑ Twenty years since Sweden voted to join the EU - what's changed?.the Guardian [online]. 2014-11-13 [cit. 2021-01-24].Dostupné online. (anglicky)
↑Svenska temperaturrekord [online]. SMHI [cit. 2019-08-20].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-26.
↑Naturvårdsverket:Önskelista om 13 nya nationalparker [online].Dostupné online.
↑RIKSDAGSFÖRVALTNINGEN. The Constitution.www.riksdagen.se [online]. [cit. 2019-11-28].Dostupné online. (anglicky)
↑KRKOŠKA, David. Švédská ministryně zahraničí podepsala žádost o vstup do NATO.ČT24 [online].Česká televize, 2022-05-17 [cit. 2022-05-17].Dostupné online.
↑ Media: Sweden to officially become NATO member on March 11.The Kyiv Independent [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06].Dostupné online. (anglicky)
↑DICKSON, Daniel; RUNDSTROM, Bjorn. Sweden returns draft amid security worries and soldier shortage.Reuters [online]. 2017-03-02 [cit. 2023-07-10].Dostupné online. (anglicky)
↑MURPHY, Andrea; SCHIFRIN, Matt. Forbes' 2025 Global 2000 List - The World’s Largest Companies Ranked.Forbes [online]. [cit. 2025-09-10].Dostupné online. (anglicky)
↑Pozor na alkohol - limity v evropských zemích [online]. tester.cz, 2019-05-28 [cit. 2024-01-08].Dostupné online.
↑ Passenger statistics for December and full-year 2018.www.swedavia.com [online]. [cit. 2023-04-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ The 6 Biggest Airports in Sweden.www.visitnordic.com [online]. [cit. 2023-04-25].Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie.www.scb.se [online]. [cit. 2009-08-25].Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-12.
↑Svenskan blir inte officiellt språk [online]. Stockholm: Sveriges Television, 2005-12-07, rev. 2005-12-07 [cit. 2007-12-12].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-14. (švédsky)
↑ Immigrants: The ins and the outs.www.economist.com.The Economist, 2 February 2013.Dostupné online [cit. 10 June 2013].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BADE, Klaus L.Evropa v pohybu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s.ISBN80-7106-559-5. S. 330–332.
↑WESTIN, Charles.Settlement and integration policies towards immigrants and their descendants in Sweden [online]. International Labour Organization, 6 October 2000 [cit. 2013-06-09]. S. 23.Dostupné online.
↑abNumber of persons with foreign or Swedish background (detailed division) by region, age in ten year groups and sex. Year 2002–2011 [online].Statistics Sweden [cit. 2013-01-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 18-04-2013.
↑Antal personer med utländsk eller svensk bakgrund (grov indelning) efter region, ålder i tioårsklasser och kön. År 2002–2011 [online].Statistics Sweden [cit. 2013-03-12].Dostupné v archivu pořízeném dne 15-05-2016. (Swedish)
↑JENKINS, Lin. Lars Vilks: maverick artist who knows what it is to be a target.The Guardian. 2015-02-14.Dostupné online [cit. 2019-11-29].ISSN0029-7712. (anglicky)
↑ Archiweb - Erik Gunnar Asplund.www.archiweb.cz [online]. [cit. 2019-11-29].Dostupné online.
↑ Erik Gunnar Asplund | ARTMUSEUM.CZ.www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2019-11-29].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-07.
↑ Víte, co je lagom? Stojí za skandinávskou spokojeností se životem.iDNES.cz [online]. 2017-11-26 [cit. 2019-11-29].Dostupné online.
↑ Ingmar Bergman — Lidé — Česká televize.www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2019-11-28].Dostupné online.
↑ Zlatou palmu v Cannes získalo drama The Square režiséra Östlunda.Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-05-28 [cit. 2022-04-03].Dostupné online.
↑ Zlatou palmu získal v Cannes Trojúhelník smutku švédského režiséra Östlunda.ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-28 [cit. 2023-07-30].Dostupné online.
↑ V Benátkách vyhlásili nejlepší film. Zlatý lev putuje do Švédska.Lidovky.cz [online]. 2014-09-06 [cit. 2022-04-03].Dostupné online.
↑ Zemřel oscarový režisér Malik Bendjelloul. Bylo mu 36 let | Lidé.Lidovky.cz [online]. 2014-05-14 [cit. 2020-09-26].Dostupné online.
↑ASP, Kent (ed). Svenska journalister 1989–2011.Göteborgs universitet [online]. [cit. 2025-03-28].Dostupné online.
↑ Royal Domain of Drottningholm.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2019-11-28].Dostupné online. (anglicky)
↑ Královský palác ve Stockholmu: Královské korunovační klenoty a oficiální rezidence krále.Radynacestu.cz [online]. [cit. 2019-11-28].Dostupné online.
↑ Bjorn Borg | Bio | ATP Tour | Tennis.ATP Tour [online]. [cit. 2019-11-29].Dostupné online.
↑ Johansson pokazil Safinovi narozeniny.iDNES.cz [online]. 2002-01-27 [cit. 2019-11-29].Dostupné online.
↑ Nejlepší tým století IIHF ovládli Rusové.iSport.cz [online]. [cit. 2019-11-29].Dostupné online.
↑STANOVSKY, Michael. Severské listy – Gustaf de Laval ? technický génius, ale špatný obchodník.severskelisty.cz [online]. [cit. 2021-01-24].Dostupné online.
↑COOPERSMITH, Jonathan.Faxed: The Rise and Fall of the Fax Machine. [s.l.]: JHU Press 321 s.Dostupné online.ISBN978-1-4214-1591-8. (anglicky) Google-Books-ID: LQq5BgAAQBAJ.
↑ STO OBJEVŮ: Přijít na zip nebylo jednoduché. Zdrhovadlo spojuje tři jména.iDNES.cz [online]. 2020-11-02 [cit. 2021-01-24].Dostupné online.
↑ Výpravu zabili medvědi, opium či otrava. Balon na severní pól nedoletěl.iDNES.cz [online]. 2018-01-16 [cit. 2021-01-24].Dostupné online.
↑KUTKA, Petr. Jak nadějný vědec Emanuel Swedenborg začal rozmlouvat s duchy.Plzeňoviny.cz [online]. 2020-11-22 [cit. 2021-01-24].Dostupné online.
↑ ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities.www.shanghairanking.com [online]. [cit. 2022-01-04].Dostupné online.
ŠTĚPÁN, Jiří.Československý exil ve Švédsku v letech 1945–1989. Univerzita Hradec Králové: Bohumil NĚMEC – VEDUTA, nakladatelství a vydavatelství, 2011.ISBN978-80-86829-76-0.
_en2.png)
.png)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_3.jpg)
.jpg)
.svg)
