První zmínka o místě – tehdy zvaném Chua-tching (華亭) – pochází z obdobídynastie Sung (960), záhy se zde rozvinul přístav, který si roku1074 vysloužil zřízení vlastního berního úřadu. Roku1553 bylo město opatřeno hradbami na ochranu proti pirátům. I když počet obyvatel časem vzrostl ke 200 000 a kromě obchodu se ve městě rozvíjela textilní výroba, zůstávala Šanghaj přístavem pouze oblastního významu. Situace se změnila v19. století, kdy strategická poloha při ústí největší čínské řeky učinila ze Šanghaje jedno z hlavních středisek obchodu se Západem.
Nankingská smlouva, kterou roku1842 po prohranéprvní opiové válce uzavřela Čína sBritánií, stanovila Šanghaj jedním z pěti smluvních přístavů, které mají být otevřeny mezinárodnímu obchodu. V Šanghaji vznikla cizinecká čtvrť, nepodléhající čínským úřadům (od roku1854 spravovaná tzv. Šanghajskou městskou radou), která se stala vstupní branou západních vlivů do Číny. Počet obyvatel výrazně vzrostl zatchajpchingského povstání v 50. letech19. století díky přílivu uprchlíků, kteří se z okolního venkova uchylovali pod ochranu cizinecké čtvrti; podobná situace se opakovala zaboxerského povstání roku1900, kdy město překročilo hranici jednoho milionu lidí.
Na počátku20. století měla kosmopolitní Šanghaj dvě moderní univerzity a byla symbolem moderní a prosperující Číny, stejně jako působištěm drogových gangů a synonymem hříchu. V Šanghaji vydávalČchen Tu-siou vlivný pokrokový časopis Mládí (青年, Čching-nien), roku1919 bylo město mezi dějišti největších demonstrací proti postoupení bývalých německých koncesí v Číně Japonsku (Hnutí 4. května). Silnýmarxistický vliv ilustruje i skutečnost, že v Šanghaji byla roku1921 založenaKomunistická strana Číny. Když se v dubnu1927 šanghajští dělníci pod komunistickým vedením pokusili ovládnout město, byli zmasakrovániČankajškem za pomoci Zeleného gangu; bez řádného soudu bylo tehdy popraveno na 5 000 lidí. Téhož roku vznikla sloučením cizineckých čtvrtí s okolními obcemi Velká Šanghaj čítající 2,6 milionu obyvatel; zároveň bylo město vyčleněno z provincieŤiang‑su a postaveno na roveň provincii. Tříměsíčníbitva o Šanghaj, kde se13. srpna1937 vylodila japonská vojska, byla jedním z prvních střetůdruhé čínsko-japonské války. Boje o město si vyžádaly 200 000 padlých. Čínští obránci museli přes statečný odpor nakonec ustoupit a v letech1937–1945 tak byla Šanghaj okupovánacísařským Japonskem. V tomto období se též stala cílem tisíců zahraničních uprchlíků.
Od27. května1949 je Šanghaj pod komunistickou vládou. Třebaže po roce 1949 přesídlila řada západních firem doHongkongu, který tak vystřídal Šanghaj v roli obchodní metropoleDálného východu, výsadní hospodářské postavení Šanghaje v rámci Číny zůstalo neotřeseno. I dnes je, nepočítáme-li Hongkong, regionem se suverénně nejvyššímHDP na hlavu vČLR. Zatímco v 60. až 80. letech město spíše stagnovalo, velký rozmach přišel po zřízení zvláštní hospodářské zóny Pchu-tung v roce1990, kde vyrostly velkolepémrakodrapy a nové mezinárodní letiště. Velkým problémem zůstává těžko kontrolovatelný příliv přistěhovalců z venkovských oblastí, především z provinciíAn‑chuej,Ťiang‑su aČe‑ťiang.
Šanghaj se rozkládá jižně od ústíJang-c’-ťiang dovýchodočínského moře, podél obou břehů řekyChuang-pchu. Na severu a severozápadě hraničí s provinciíŤiang-su, na jihozápadě s provinciíČe-ťiang. Regionálně spadá dovýchodní Číny. Terén v centru města je velmi plochý, průměrná nadmořská výška činí 4 m.
Velkým problémem je dopravní hluk a silné znečištění vzduchu i vodních toků – Šanghaj je na 4. místě mezi městy s nejznečištěnějším ovzduším na světě. Městskou květinou jemagnólie (Magnolia denudata).
Klima je subtropické se zimními teplotami v rozmezí -1 °C až 8 °C, v létě pak teploty dosahují 28 °C až 35 °C a vlhkost vzduchu dosahuje hodnot přes 80 %. Průměrná roční teplota činí 15,3 °C; roční úhrnsrážek 1 135 mm, z čehož největší část spadne od května do září. Za rok se v průměru vyskytne 110 dnů s deštěm. Nejvhodnější období k návštěvě nastává na sklonku jara a počátkem podzimu.
Šanghaj je jedno ze čtyřpřímo spravovaných měst v Číně a je rozdělena na 16obvodů. Devět z nich, souhrnně označovanýchPchu-si (浦西, Pǔxī) na západním břehu řekyChuang-pchu-ťiang (黄浦) představuje historické jádro města, zatímco desátý obvodPchu-tung (浦东, Pǔdōng), vytvořený roku1992 je moderní čtvrť na protějším východním břehu.
Šanghajské metro má 18 linek (2020); další trasa a rozšíření stávajících jsou ve výstavbě.Staré šanghajské letiště Chung-čchiao se nachází v západní části města a slouží převážně vnitrostátní dopravě. Od roku1999 je provozunové mezinárodní letiště Pchu-tung na okraji východní čtvrtiPchu-tung. Nové letiště spojuje od března2004 s centrem první komerční linkamagnetického rychlovlakuTransrapid německé konstrukce. Rychlovlak dosahuje rychlosti 450 km/h a 32 km dlouhou trasu urazí za necelých 8 minut, nejvyšší rychlost se však mění v průběhu dne dle stanoveného jízdního řádu. Od roku 2010 vede také na letiště linka metra. V některých částech města je zde v provozu takétrolejbusová atramvajová doprava. Velmi populárním způsobem dopravy je také taxi.
Šanghaj je také významnou křižovatkou silniční dopravy, ve městě začíná nebo jím prochází mnoho důležitých dálkových dálnic (G), samotné město je protkáno sítí místních dálnic (S). Oba břehy řeky Chuang-pchu spojuje pět mostů a několik tunelů, kombinovaný most a tunel překonává severně od města také řekuJang-c’-ťiang. Silniční provoz ve městě je hustý, ve špičce se tvoří zácpy. Počet aut ve městě stále stoupá, proto místní vláda rozhodla o přidělování poznávacích značek pro nové automobily formou aukce, když každý měsíc je možné získat asi 8000 značek.[8] V červnu 2015 minimální cena značky dosáhla přesáhla 75 tis.jüanů (asi 285 tis. Kč).[9]
PanoramaPchu-tunguNankingská třída v nociNankingská třída v Šanghaji
Šanghaj na rozdíl od mnoha čínských měst neoplývá středověkými památkami. Nejstarší křesťanský chrám na Dálném Východě zde byl postaven roku1553, necelý rok po smrti misionáře, jezuity svatéhoFrantiška Xaverského, jemuž byl zasvěcen. Při pozdějších represích proti křesťanům byl však přeměněn na svatyniKuana Jü.
Dominantu města v samém centru, čtvrti Chuang-pchu, tvoří tzv.Bund – nábřeží lemované výstavnými výškovými budovami bank, obchodních společností a hotelů z počátku20. století. Bund je dnes památkově chráněn a výstavba vyšších mrakodrapů v této oblasti není povolena.
Na protějším břehu se nachází moderní čtvrťPchu-tung s mnoha mrakodrapy. Vypíná se zde také 468 m vysoká věžPerla Orientu z roku1995, další dominanty tvoří od roku1998 mrakodrapŤin Mao s 88 podlažími (Číňané považují osmičku za velmi šťastné číslo), od roku 2008 492-metrový mrakodrapShanghai World Financial Center a nejnovější dominantou je od roku 2014 632-metrováShanghai Tower,druhá nejvyšší budova světa. Sídlí zde takéČínské muzeum umění v pozoruhodné budově bývalého čínského pavilonu na výstavěExpo 2010.
Náměstí Lidu v Chuang-pchu dominuje od roku1996 nová budovaŠanghajského muzea, s unikátní kombinací kruhového a čtvercového půdorysu, vyjadřující dávnou čínskou představu kruhového nebe a čtvercové země. Bohaté uměleckohistorické sbírky obsahují předměty od nejstarších bronzů zobdobí Šang až po nábytek z časůdynastie Čching.
Nankingská třída, jedna z hlavních obchodních tepen města, směřuje kbuddhistickému chrámu Ťing-an (靜安寺, Ťing-an s', Chrám Klidu a Míru.), obnovenému v roce1983. Mezi moderní pulsující čtvrti patří Sin-tchien-ti (新天地) a Tchien-c´-fang (田子坊), plné kaváren a malých obchůdků s uměním.[10][11]
↑ China: GDP of Shanghai 2021.Statista [online]. [cit. 2022-04-15].Dostupné online. (anglicky)
↑Chinese airports account for seven of top 10 busiest airports in world – Airport World [online]. [cit. 2022-04-15].Dostupné online. (anglicky)
↑ Top 50 World Container Ports | World Shipping Council.www.worldshipping.org [online]. [cit. 2017-02-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-15.
↑Climatological Information [online]. World Weather Information Service [cit. 2010-07-17].Dostupné online. (anglicky)
↑abChina: Shànghăi (Districts) - Population Statistics, Charts and Map [online]. Shanghai Municipal Statistics Bureau.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Shanghai number plates worth more than a car [online]. Europe.chinadaily.com.cn [cit. 2011-05-17].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
_-_13.JPG)
.jpg)
