Řehole (z latinskéhoregula, pravidlo) je písemně formulovaný návod a souhrn pravidel, jimiž se řídí činnostřádu a život jeho členů. V přeneseném slova smyslu znamená činnost, která na člověka klade velké nároky.
Řehole jsou náboženské texty, většinou sepsané zakladateli řádů (nebo jim aspoň připisované). Základ řehole obvykle tvoříevangelní radychudoby (společné vlastnictví),čistoty (celibátní život) aposlušnosti. Text blíže určuje duchovní zaměření (spiritualitu) a poslání řádu a dále vymezuje jeho činnost. Podstatnou část řehole obvykle tvoří pravidla společného života. Řehole může popisovat jednotlivé kroky k začlenění do řádu (noviciát,řeholní sliby), stejně tak jako procedurální záležitosti, zařízení a organizaci kláštera (volbapředstaveného apod.).
Řehole byly obvykle sepsány jako pravidla pro životkřesťanskýchkomunit, které se rozhodly pro společný život podle evangelních rad. Nejznámější řehole sepsaliBasileios z Kaisareie,sv. Benedikt, sv.František z Assisi a sv.Albert Jeruzalémský). Řehole svatéhoAugustina z roku 397 nebyla původně určena pro řeholní řád, ale pro osoby, které žily v jeho biskupském domě. Vedle komunit jimi založených však tyto řehole používaly i další řády ařeholní kongregace, které je přijaly. V současné době je proto obvyklé, že jednou řeholí se řídí více řádů; jejich odlišnost je pak dánastanovami jednotlivých řádů.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuRègle monastique na francouzské Wikipedii.
