Řád bosých karmelitánů (Řád bosých bratří blahoslavené Panny Marie na hoře Karmel) / OCD. | |
---|---|
Ordo Carmelitarum Discalceatorum (Ordo fratrum discalceatorum Beatæ Mariæ Virginis de Monte Carmelo) | |
![]() | |
![]() Sv. Terezie od Ježíše | |
Základní informace | |
Aktivita | 12. století-dosud |
Kategorie | žebravý řád |
Založil | sv. Terezie z Ávily asv. Jan od Kříže |
Motto | „Zelo zelatus sum pro Domino Deo exercituum“: „Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů“ |
Řád bosých karmelitánů čibosí karmelitáni (latinskyOrdo Carmelitarum discalceatorum, zkr.OCD) je řeholnířád, který vznikl reformou původníhokarmelitánského řádusv. Terezií z Ávily a sv.Janem od Kříže ve druhé polovině16. století veŠpanělsku a jeho následným oddělením od původního řádu roku1593.
Roku1535 vstoupila do karmelitánskéhokláštera vÁvile Teresa de Cepeda y Ahumada, která přijala řeholní jménoTerezie od Ježíše a byla známa též jako Terezie z Ávily. V následujících letech života se kvůli své nemoci, která ji neumožňovala vykonávat veškeré povinnostiřeholnice, věnovala zvláštním způsobemkontemplativní či vnitřnímodlitbě. Touha po dokonalejším životě ji přivedla k původní řeholi karmelitánského řádu, která podle všeho nechávala kontemplaci více prostoru. Namístokarmelitánského ritu, užívaného při mši svatékarmelitány původní observance, používali již od svého založení bosí karmelitáni pouzeřímský ritus.
Původně se bosí karmelité lišili od „obutých“ zachováváním původní řehole, podle níž také nenosívali obuv (v závislosti na místním podnebí). Spiritualita řádu stojí krom všeobecněkřesťanských bodů na životě vnitřní modlitby a životě podle konstitucí a díla zakladatelů, tj. Terezie z Ávily (též Terezie od Ježíše) a Jana od Kříže.
Zejména v průběhu 19. století vznikla také řada tzv. kontemplativně-činných kongregací, inspirovaných spiritualitou tereziánského Karmelu, jejichž sestry (jde převážně o ženské instituty) se snaží uchovat si důraz na hluboký vnitřní život i při současném působení ve společnosti (exerciční domy, farnosti, školství atd.).
V roce 2021 patří k tereziánskému Karmelu asi 4000 řeholníků. VČesku existují jejich komunity vPraze ukostela Panny Marie Vítězné (Klášter bosých karmelitánů „u Jezulátka“ naMalé Straně, naHradčanech (dříveKarmel sv. Josefa) a veSlaném (klášter Slaný).Kláštery bosých karmelitek jsou vDrastech (Karmel sv. Josefa) a vDačicích (Karmel Matky Boží). Na celém světě žije asi 13 tisíc bosých karmelitek ve zhruba 900 klášterech.
Z kontemplativně-činných kongregací tereziánského Karmelu jsou v Čechách a na Moravě přítomny sestryKongregace Dítěte Ježíše (Praha) asestry karmelitky sv. Terezie z Florencie (Praha-Košíře).[1] Pro vzdělávání mají bosí karmelitánipapežskou fakultuTeresianum.
![]() | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |