| Člověk v tísni, o. p. s. | |
|---|---|
 | |
 | |
| Zkratka | Člověk v tísni |
| Zakladatel | Česká televize,Jaromír Štětina aŠimon Pánek |
| Vznik | 1992[1] |
| Typ | nestátní nezisková organizace |
| Právní forma | obecně prospěšná společnost[2] |
| Účel | humanitární pomoc arozvoj, obhajobalidských práv, sociální integrace, vzdělání a osvěta |
| Sídlo | Praha |
| Působnost | celosvětově |
| Ředitel | Šimon Pánek[3] |
| Finanční ředitel | Jan Kamenický[3] |
| Správní rada | Jan Pergler,Věra Roubalová Kostlánová, Daniel Münich,Petr Jančárek, Jana Straková a Petr Kostohryz |
| Dozorčí rada | Ondřej Matyáš |
| Rozpočet | 5 218 503 000 Kč (2024)[4] |
| Tržby | 5,2 mld. Kč (2024) |
| Aktiva | 3,3 mld. Kč (2024) |
| Výsledek hospodaření | 4,9 mil. Kč (2024) |
| Počet zaměstnanců | 2931 (2024)[5] |
| Oficiální web | www |
| Datová schránka | kpmghs7 |
| IČO | 25755277 (VR) |
| LEI | 315700BIMZCWRZWJP644 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Člověk v tísni (anglickyPeople in Need) ječeskáhumanitární,rozvojová,vzdělávací alidskoprávní organizace vycházející z myšlenekhumanismu, svobody, rovnosti a solidarity. Je toobecně prospěšná společnost, jejímž ředitelem jeŠimon Pánek. Svou činnost začínala v roce 1992 pod názvemNadace Lidových novin, pod současným názvem funguje od roku 2007.[6]
Člověk v tísni v současné době působí ve více než čtyřiceti zemích světa, kde poskytuje humanitární a rozvojovou pomoc. V nesvobodných režimech podporuje obhájce lidských práv. V Česku pomáhá při povodních či tornádech, nabízí dluhové poradenství, terénní sociální práci a další sociální služby. V rámci projektuJeden svět na školách poskytuje zdarma školám výukové materiály, pro pedagogy i veřejnost provozuje online vzdělávací kurzy a pořádá mezinárodní filmový festival o lidských právechJeden svět.[7]
Člověk v tísni pomáhá lidem zasaženými válečnými krizemi, přírodními katastrofami i těm, kteří žijí dlouhodobě v chudobě. Zabývá se i dlouhodobými problémy, jako je nedostupnost kvalitního vzdělání a zdravotní péče, nebo degradací životního prostředí.Humanitární a rozvojovou pomoc poskytl Člověk v tísni ve více než 50 zemíchEvropy,Asie aAfriky. V rámci svých rozvojových projektů se organizace zaměřuje na zajištění základních životních potřeb (voda,zdravotnictví,vzdělávání, obživa) a na podporu vytváření sociálních programů, rozvoj místníhopodnikání a podporuobčanské společnosti a dobrého vládnutí.[8]
Válečný konflikt vyvolaný ruskou invazí v únoru 2022 uvrhl do humanitární krize miliony obyvatelUkrajiny. Člověk v tísni, který na Ukrajině působí od roku 2003, započal hned v první den ozbrojeného konfliktu organizovat humanitární pomoc pro útokem postižené oblasti. Ve spolupráci s dopravními partnery byl zřízen vlakový most mezi Ukrajinou a Prahou, který pomohl s logistikou a koordinací pomoci. První kamiony se základními a trvanlivými potravinami, léky, zdravotnickým materiálem, spacáky, matracemi, hygienickými potřebami a výživou pro děti vyrazily na Ukrajinu už dva dny po začátku války. Celkem bylo vypraveno 66 kamionů a 17 vlaků obsahujících humanitární pomoc.[9]Člověk v tísni založil sbírku SOS Ukrajina,[10] díky které mohla finančně pomoci také veřejnost. Tato sbírka se stala nejúspěšnější sbírkou za dobu fungování organizace, přispělo na ni již přes půl milionu individuálních dárců celkovou částkou přesahující 2,45 miliardy korun, institucionální dárci přispěli více než třemi miliardami korun.[11] Za účelem párování nabídky a poptávky pomoci spustil Člověk v tísni portálPomáhej Ukrajině, a to ve spolupráci s Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty. V důsledku pokračujících bojů byla poškozena ukrajinská infrastruktura a statisíce lidí se ocitly bez vody a elektřiny. Člověk v tísni proto na východě země zajistil dodávku vody.[12] Po zničeníKachovské přehrady zajistil okamžité dodávky pitné vody a hygienických potřeb do zasažených oblastí.[13]
Finančně podporuje Člověk v tísni místní partnery z řad nevládních organizací, kteří zajišťují distribuci základních potravin, pitné vody nebo hygienických potřeb. Tisícům rodin Člověk v tísni pomohl přímou finanční podporou nebo zajištěním materiálu a základních oprav pro jejich domovy. Na Ukrajině také zrenovoval nebo vybavil 179 kolektivních center pro vnitřní uprchlíky. Klíčová je také psychologická pomoc, kterou Člověk v tísni zajišťuje skrze psychosociální týmy a telefonickou help linku. Finanční a psychologická podpora putuje také do škol, k novinářům nebo k lidskoprávním aktivistům.[14][15][16][17] Pomoc je poskytována také válečným uprchlíkům v České republice, v Moldavsku, Gruzii a Arménii, a to zejména v oblasti vzdělávání, sociální práce a poradenství. Člověk v tísni se také podílí na dokumentování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Ukrajině.[11][18]
VSýrii probíhánejvětší humanitární krize současnosti, situaci navíc zhoršilo drtivézemětřesení na hranicích s Tureckem v únoru 2023[19][20] i navracení obyvatel poukončení občanské války v prosinci 2024[21]. Člověk v tísni v regionu pomáhá od roku 2012. Humanitární či jinou pomoc poskytuje každý měsíc přes 900 tisícům lidí. Pracovníci Člověka v tísni se zde věnují podpoře vzdělávání, ochraně dětí, zajišťování základních potravin, přístřeší a hygienických potřeb. Zároveň také podporují místní obyvatele v zemědělské a jiné hospodářské činnosti, opravují zdroje vody a infrastrukturu.[22]
Od roku 2003 působí Člověk v tísni také vIráku. Na jihu země běhemválky pomáhal s obnovou zdravotnických zařízení a podporoval místní samosprávy a občanskou iniciativu. Po začátkuobčanské války v roce 2014 se zaměřil na humanitární pomoc na severu země, kde pomohl více než 557 000 lidí. Po ukončení bojů v roce 2017 se situace postupně zlepšuje. V současné době se v Iráku tým Člověka v tísni zaměřuje na vzdělávání, podporu podnikání, zajištění vody, sanitaci, hygienu a obnovitelné zdroje energie.[23]
V Afghánistánu působí Člověk v tísni od roku 2001 a za tu dobu pomohl více než dvěma milionům lidí. Popřevzetí mociTálibánem se podmínky pro působení humanitárních organizací zhoršily, i přesto Člověk v tísni v zemi zůstal.[24] Za rok 2023 poskytl pomoc téměř čtvrt milionu lidí formou potravinové pomoci, oprav vodních zdrojů a latrín, zřizování a provozování komunitních škol, školení učitelů či umožnění opravení a vybavení domů. Pomáhá zemi vyrovnávat se s klimatickou změnou, ekonomickým propadem či nucenými návraty afghánských uprchlíků z okolních zemí.[25][26]
V Africe má Člověk v tísni dlouhodobě pracovníky v Etiopii,Angole,Zambii a v Demokratické republice Kongo. Tyto země patří mezi nejchudší na světě, trpí rozvrácenou politickou i společenskou situací a čelí důsledkům občanských válek a klimatické změny. V Etiopii působí Člověk v tísni od roku 2003, v DR Kongo od roku 2008 a do Zambie svou činnost rozšířil v roce 2017. Mezi jeho hlavní projekty zde patří podpora vzdělávání a stavba škol (podporovaná penězi z veřejné sbírky Postavme školu v Africe[27]), zajišťování přístupu k pitné vodě, spolupráce na udržitelných formách zemědělství či boj s podvýživou.[28][29][30]
V roce 2023 organizace pomáhala také vJemenu, vSúdánu, kde vypukla občanská válka, vLibyi zasažené bouří Daniel a vMaroku zasaženém zemětřesením.[25]
Člověk v tísni má své humanitární mise také v Bosně a Hercegovině,Srbsku,Kosovu aSeverní Makedonii. Dnes je pomoc zaměřena na rozvoj veřejných institucí a občanské společnosti. V Kosovu Člověk v tísni pomáhá zejména s podporou ohrožených skupin obyvatel a vzděláváním mládeže.[25]
Mezi další lokality, do nichž směřuje humanitární a rozvojová pomoc Člověka v tísni, patříMoldavsko,Rumunsko,Gruzie,Turecko,Arménie,Filipíny,Myanmar,Kambodža,Mongolsko čiNepál. Pomoc nereaguje pouze na aktuální krize, jako jsou ozbrojené konflikty nebo přírodní katastrofy, ale je zaměřena na dlouhodobé zlepšování životní úrovně obyvatel a hospodářské, politické i společenské situace v zemích.[25]
Skutečný dárek je dlouhodobě fungující projekt financující rozvojovou pomoc, spuštěn byl v roce 2009. Certifikát, který lze zakoupit v e-shopu Skutečný dárek, zajistí pomoc potřebným, například ve formě slepice, zemědělského nářadí či sazenic. Přispět lze ale například také na stavbu či opravu vodních zdrojů, zajištění lékařské péče či bezpečnějšího porodu, zakoupení školních pomůcek pro děti nebo ekologické bioplynárny.[31]Skutečná pomoc je sbírka na dlouhodobou koncepční rozvojovou pomoc v zemích třetího světa. Z výtěžku sbírky Člověk v tísni staví především školy a nemocnice, buduje zdroje pitné vody v suchých oblastech nebo podporuje drobné rolníky, aby dokázali uživit své rodiny.[32]
Centrum pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni působí na polilidských práv od konce devadesátých let. Organizace poskytuje komplexní ochranu občanským aktivistům a jejich rodinám v zemích s represivními režimy. Pomáhá s jejich přemísťováním do bezpečí, poskytuje jim lékařskou, finanční, právní či psychosociální pomoc. Centrum pro lidská práva a demokracii dále podporuje rozvoj organizací a nezávislých občanských iniciativ. Organizuje školení, workshopy, studijní cesty či stáže. V neposlední řadě vyvíjí advokační činnost, ve které jedná s politiky, pořádá debaty a kampaně či monitoruje a dokumentuje porušování lidských práv.[33]
Centrum pro lidská práva a demokracii v současnosti realizuje programy vevýchodní Evropě (vÁzerbájdžánu,Bělorusku,Moldavsku a naUkrajině), vLatinské Americe (naKubě, veVenezuele, vEkvádoru,Kostarice,Hondurasu,Guatemale,Salvadoru a vNikaragui), vAfrice (Egyptě,Libyi aTunisku), veStřední Asii ajihovýchodní Asii. V roce 2024 podpořilo 1 746 jednotlivců ve 20 zemích.[34]
Člověk v tísni také každý rok uděluje oceněníHomo Homini osobnostem, které se ve světě zasloužily o prosazování lidských práv a demokracie.
Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo v listopadu 2019 organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsouv Rusku nežádoucí.[35]Ministr zahraničí ČRTomáš Petříček k tomu kroku uvedl, že zákaz lidskoprávní organizace v Rusku svědčí o špatném stavu lidských práv v zemi.[36] Člověk v tísni však nadále poskytuje podporu ruským aktivistům v exilu.[37] V roce 2023 založil Člověk v tísni na podporu lidskoprávních aktivistů a organizací veřejnou sbírku SOS Svoboda, v níž se během prvních čtyř měsíců nashromáždily téměř 2 miliony Kč.[38][39]
V současnosti působí Člověk v tísni v různé míře ve 13 krajích ČR. Pomoc dospělým má podobu terénní sociální práce, odborného sociálního poradenství, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, dluhového poradenství, pomoci obětem trestných činů, resocializačních programů a pomoci uprchlíkům.[40]
Pomoc dětem a mládeži je realizována prostřednictvím předškolních klubů a nízkoprahových center, doučování a mentoringu, kariérního poradenství, poskytování retrostipendií či sbírky počítačů.
Člověk v tísni se v posledních letech také zabývá analytickou činností a podporou systémových změn zejména v problematice zadlužení.[41]
Člověk v tísni poskytuje pomoc lidem, kteří se dostali do problémů s dluhy a nedovedou si sami poradit – pomáhá buď na krajských pobočkách, online nebo na telefonní help lince. Dluhová help linka je v provozu od roku 2018.
V roce 2019 spustil Člověk v tísni aplikaciDoložkomat, která rozpozná nezákonné exekuce. V případě, že je exekuce vedena na základě rozhodčího nálezu a lze ji zastavit, připraví aplikace návrh na zastavení exekuce.[42][43]
Dvakrát ročně Člověk v tísni zveřejňuje analýzu úvěrů pod názvemIndex odpovědného úvěrování, s cílem kultivace trhu s úvěry a informování potenciálních klientů. Index dělí bankovní i nebankovní společnosti do pěti skupin pomocí parametrů, jako jsou náklady, transparentnost, klientská vstřícnost a zkoumání úvěruschopnosti.[44]
Online rozcestníkem pomoci je pak webová stránkaJak přežít dluhy, nabízející například mapu poraden nebo tipy, jak vyjít s penězi, jak zažádat o oddlužení apod.[45]
V roce 2024 spustil Člověk v tísni nástrojLichvolapka, s jehož pomocí si může člověk ověřit, zda je jeho úvěr v souladu se zákonem.[46]
Člověk v tísni pomáhá lidem v situacích, jako jsou nevyhovující nebo nestabilní bydlení, dlouhodobá nezaměstnanost, zadluženost, potíže s výchovou či péče o děti. Pracovníci ČvT docházejí ke klientům, doprovázejí je na úřady, učí je samostatnému hledání řešení, případně jim zprostředkovávají další odbornou pomoc. Tyto služby jsou organizací poskytovány v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Plzeňském, Středočeském a Olomouckém kraji a v Praze.[47] V roce 2023 bylo v rámci terénních sociálních služeb podpořeno 10 tisíc jednotlivců a rodin. Organizace se též zasazuje o pozitivní systémové změny, například v rámci nového zákona o podpoře bydlení.[48]
Člověk v tísni provozuje 7 nízkoprahových klubů, které umožňují dětem a mládeži z nepodnětného prostředí smysluplně trávit volný čas. Pracovníci vedou děti také k tomu, aby nechodily za školu a neukončovaly předčasně školní docházku. Ve všech věkových skupinách se pak zaměřují na prevenci závislostí.[49]
Sociálně znevýhodněným dětem ve věku 3-5 let jsou určeny předškolní kluby, které je připravují na docházku do mateřské nebo základní školy. Děti zde získávají základní vědomosti a dovednosti, na nichž mohou později dále stavět.[50]
Člověk v tísni nabízí dětem, které nemají potřebnou podporu doma, individuální doučování prostřednictvím dobrovolníků. Díky němu mají děti lepší prospěch, ale také se více zajímají o své vzdělávání. V Praze pak organizace začala i s mentoringem pro dospívající.[51]
Vzdělávací programy společnosti Člověk v tísni se zaměřují nejen na studenty a pedagogy českých škol, ale i na širokou veřejnost. Témata jakochudoba,globalizace,migrace nebomultikulturalismus jsou těmto skupinám přibližována prostřednictvím krátkodobých či dlouhodobých seminářů a didaktických materiálů, jako jsou příručky nebo sady dokumentárních filmů.[52]
Vzdělávací programJeden svět na školách (JSNS) vznikl v roce 2001 a nabízí učitelům základních a středních škol dokumentární filmy, interaktivní kurzy a materiály pro výuku mediálního vzdělávání, lidských práv, moderních československých dějin, občanského aktivismu či umělé inteligence (AI).[53] Pod JSNS spadají též další projekty Člověka v tísni:Studentské volby, cenaGratias Tibi čiPříběhy bezpráví.
Cena Gratias Tibi je udělována od roku 2014 ve třech věkových kategoriích mladým lidem do 30 let za zapojení do okolního dění a proměnu svého okolí k lepšímu.[54]
Dalším projektem v programu JSNS jsouPříběhy bezpráví. Projekt vznikl v roce 2005 a školám poskytuje filmy a další materiály k výuce moderních československých dějin a zprostředkovává besedy s pamětníky.[55]
Program Varianty vznikl také v roce 2001 a zaměřuje se zejména na globální témata, aktivní občanství, moderní výukové metody, podporu inkluze či klimatické vzdělávání. Učitelům, asistentům pedagoga či studentům pedagogických oborů nabízí v těchto oblastech kurzy, metodické materiály a poradenství. Pod program Varianty spadá i projektSvětová škola.[56] V jeho rámci podporuje zapojené školy při výuce globálních témat a pořádání akcí směřujících k řešení globálních problémů.[57]
Člověk v tísni informuje také širokou veřejnost. Pořádá informační kampaně, výstavy či veřejné diskuze. V projektuMigrace v souvislostech poskytuje data o migraci a životě cizinců v ČR a předkládá médiím informace o migraci z různorodých a ověřených zdrojů formou reportů.[58]
Od roku 1999 pořádá Člověk v tísniJeden svět, mezinárodní filmový festival olidských právech. Festivalové projekce se konají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách. Jedná se o největší dokumentární festival s tematikou lidských práv na světě. Jeden svět získal v roce 2007 čestné uznáníUNESCO za výchovu k lidským právům.[59] V rámci festivalu se každoročně uděluje oceněníHomo Homini osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů.[60]
Potornádu na Moravě v roce 2021 začal Člověk v tísni kromě materiální pomoci zasaženým domácnostem pomáhat také s obnovou zahrad, sadů, vinic a polí či výsadbou alejí, parků a další zeleně.[61] Na základě zkušeností s rozvojovou pomocí v zahraničí pak v rámci ČR rozvinul několik projektů pro zvýšení zdraví krajiny, například při boji se suchem, nízkou biodiverzitou či hrozbou povodní.[62][63] Organizace se také snaží o celkové snižování dopadů své práce na životní prostředí.[64]
Rozpočet Člověka v tísni je financován z několika zdrojů. V roce 2024 tvořily hlavní zdroj příjmů (91,42 %) zahraniční státní rozpočty (27,87 %), prostředkyEU (Evropská komise a delegace EU, 24,85 %), dary jednotlivců a firem (18,62 %), programy agenturOSN a ostatních mezivládních organizací (10,04 %), vlastní výnosy (5,92 %) a dary nadací a nevládních organizací (4,12 %). Z českého státního rozpočtu pocházelo 8,58 % zdrojů Člověka v tísni: 4,22 % od státu, 2,74 % od samospráv a 1,62 % z operačních programů EU.[65]
Některé aktivity Člověka v tísni jsou financovány za podpory pravidelných dárců, a to zejména díky projektůmSkutečná pomoc,Skutečný dárek aKlub přátel Člověka v tísni. Po nástupuDonalda Trumpa na prezidentský post v USA v roce 2025 došlo k prudkému omezení zdrojů financí zejména na lidskoprávní projekty.[66]
Krajům a městům poskytuje Člověk v tísni sociální služby v rámci Střednědobého plánu sociálních služeb, který schvaluje krajská politická reprezentace. Dotace na tyto služby pak schvaluje zastupitelstvo kraje.
Člověk v tísni se také uchází o veřejné zakázky v otevřených výběrových řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek (č. 134/2016 Sb.). Z vysoutěžených zakázek hradí zejména síť dluhových poradců ve městech, která jsou zasažena vážným zadlužením rodin.[67]
Hospodaření Člověka v tísni prochází každý rok nezávislým statutárním auditem, jehož výsledky jsou veřejně dostupné ve výroční zprávě. Kontrolám a auditům též podléhají jak dotace z veřejných rozpočtů, tak grantyEvropské komise a další zahraniční granty. Člověk v tísni spolupracuje s auditorskými firmami Deloitte Advisory CZ, Ernst & Young Middle East a BDO LLP CZ.[68]Veřejné sbírky jsou kontrolovány Magistrátem hlavního města Prahy.
| Země | Humanitární pomoc | Rozvojová spolupráce | Lidská práva |
|---|---|---|---|
Afghánistán | ✓ | ✗ | ✗ |
Angola | ✓ | ✓ | ✗ |
Arménie | ✓ | ✓ | ✗ |
Ázerbájdžán | ✗ | ✗ | ✓ |
Bělorusko | ✗ | ✗ | ✓ |
Bosna a Hercegovina | ✓ | ✓ | ✗ |
Česká republika | ✓ | ✓ | ✗ |
DR Kongo | ✓ | ✓ | ✗ |
Egypt | ✗ | ✗ | ✓ |
Ekvádor | ✗ | ✗ | ✓ |
Etiopie | ✓ | ✓ | ✗ |
Filipíny | ✓ | ✓ | ✗ |
Gruzie | ✓ | ✓ | ✗ |
Guatemala | ✗ | ✗ | ✓ |
Honduras | ✗ | ✗ | ✓ |
Irák | ✓ | ✓ | ✗ |
Jemen | ✓ | ✗ | ✗ |
| jihovýchodní Asie | ✗ | ✗ | ✓ |
Kambodža | ✗ | ✓ | ✗ |
Kosovo | ✗ | ✓ | ✗ |
Kostarika | ✗ | ✗ | ✓ |
Kuba | ✗ | ✗ | ✓ |
Laos | ✗ | ✓ | ✗ |
Libye | ✗ | ✗ | ✓ |
Moldavsko | ✓ | ✓ | ✓ |
Mongolsko | ✓ | ✓ | ✗ |
Nepál | ✓ | ✓ | ✗ |
Nikaragua | ✗ | ✗ | ✓ |
Palestina | ✓ | ✗ | ✗ |
Polsko | ✓ | ✗ | ✗ |
Rumunsko | ✗ | ✓ | ✗ |
Salvador | ✗ | ✗ | ✓ |
Severní Makedonie | ✗ | ✓ | ✗ |
Srbsko | ✗ | ✓ | ✗ |
| Střední Asie | ✗ | ✗ | ✓ |
Sýrie | ✓ | ✓ | ✗ |
Tunisko | ✗ | ✗ | ✓ |
Turecko | ✓ | ✗ | ✗ |
Ukrajina | ✓ | ✓ | ✓ |
Venezuela | ✗ | ✗ | ✓ |
| východní Evropa | ✗ | ✗ | ✓ |
Zambie | ✓ | ✓ | ✗ |
Organizace vznikla roku 1992 okolo novinářůJaromíra Štětiny aŠimona Pánka, kteří spolu s dalšími dobrovolníky zorganizovali pod hlavičkouLidových novin humanitární pomoc pro obléhanýNáhorní Karabach. Nadace LN také vypravila několik kamionů do válečnéBosny a uspořádala Týden pro Bosnu. Na tyto aktivity v roce 1993 navázala sbírka SOS Sarajevo. Ve spojení sKatolickou charitou vypravila Nadace LN také náklad léků a potravin doSomálska trpícího hladomorem a občanskou válkou. V tomtéž roce byla poprvé udělena cenaHomo homini, a to ruskému vědci a politikoviSergeji Kovaljovi za mobilizaci veřejného mínění protiválce v Čečensku.[69]
Roku 1994 přešel tým pod Nadaci Člověk v tísni přiČeské televizi. V tomto roce zahájila organizace svou práci vČečensku. Zahájila také program pro krajany, kteří se začali do ČR vracet zKazachstánu,Uzbekistánu čiRuska. V následujícím roce začala podporovat krajanské komunity v rumunskémBanátu.
Přizáplavách na Moravě roku 1997 zajišťoval Člověk v tísni dodávky jídla, pitné vody, hygienických potřeb a zdrojů světla, koordinoval dobrovolníky a po opadnutí vody pomáhal s čištěním studní a vysoušením domů. Pomáhal i při povodních v roce 2002, 2006, 2009 a 2010. Roku 1998 bylo založeno Běloruské centrum pro poskytování nezávislých informací oLukašenkově diktatuře a monitorování porušování lidských práv vBělorusku. Byla poskytnuta pomoc obyvatelům po sesuvech půdy vMoldavsku a byla zahájena humanitární pomoc ve válkou zmítanémKosovu. Roku 1999 byl založen filmový festivalJeden svět a pokračovala pomoc kosovským uprchlíkům vČerné Hoře.
V roce 1999 se organizace přejmenovala naČlověk v tísni - společnost při České televizi. Pod tímto názvem fungovala do roku 2007. Od roku 1999 Člověk v tísni pomáhá v České republice lidem žijícím vsociálním vyloučení achudobě. Nejdříve pracoval v oblastivyloučených lokalit, kde začal s bezplatnou sociální terénní prací, tedy především s asistencí a poradenstvím v oblasti bydlení, zadluženosti a nezaměstnanosti. V následujících letech nabídku rozšířil o pracovní a právní poradenství, doučování, službu sociálního asistenta policie a o nízkoprahová zařízení pro smysluplné trávení volného času dětí z chudých rodin. Roku 2002 byla založena stálá mise vAfghánistánu, v následujícím roce potom vIráku. Roku 2004 proběhl první ročník sbírkyPostavme školu v Africe a je vyhlášena sbírka na pomoc po zemětřesení v jihovýchodnímÍránu.[70] Člověk v tísni tak stále rozšiřoval svůj záběr, působil na stálých misích, poskytoval humanitární pomoc při válečných konfliktech, zemětřeseních, záplavách čitsunami na Srí Lance v roce 2005, pořádal vzdělávací a osvětové akce atd.
Od roku 1999 do současnosti se organizace věnuje také nelegální lichvě a trhu tzv. rychlých půjček poskytovaných nebankovními společnostmi i zavedenými bankovními domy. V roce 2010 proto Člověk v tísni navázal spolupráci sČeskou bankovní asociací a společně obě instituce dosáhly odstranění neférových podmínek úvěrových smluv u všech českých bank – tzv.rozhodčích doložek. V roce 2011 završili pracovníci Člověka v tísni několikaletou analýzu trhu nebankovních půjček a zahájili další, která se věnuje problematice vymáhání dluhů. V roce 2011 také završil skoro tříletou kampaň Indexpredátorského úvěrování. Díky kampani drtivá většina společností pozměnila podmínky poskytování úvěrů.[71] Největší tragédií v historii organizace se stal útok neznámých ozbrojenců na kanceláře Člověka v tísni v afghánském okrese Zaré 3. června 2015, při němž bylo zastřeleno 5 humanitárních pracovníků, 2 neozbrojení hlídači a 2 řidiči.[72]
Od jara 2021 do léta 2023 probíhala Sbírka SOS Svět Člověka, jež sloužila k pomoci nejzranitelnějším lidem z rozvojových zemí, kteří se kvůli pandemiicovidu-19 ocitli v ještě tíživější situaci. Prostřednictvím sbírky SOS svět Člověk v tísni vybíral peníze na zajištění ochranných pomůcek, potravin, pitné vody a hygienických potřeb, na podporu zdrojů obživy a vzniku nových pracovních příležitostí. Celkem se podařilo vybrat 10 milionů korun. Největší část z vybraných peněz putovala doNepálu, kde během pandemie zemřelo více než 12 tisíc lidí, tisíce lidí přišly o práci a mnoho rodin se tak ocitlo bez příjmu. Kromě humanitární pomoci se Člověk v tísni podílel i na systémovém řešení krize, například spoluprací s místní institucí, která zajišťovala web s aktuálními informacemi o covidu-19. Kromě Nepálu pomáhaly peníze českých dárců zvládnout krizi také v Sýrii, Myanmaru, Etiopii, Angole a Zambii.[73]
Roku 2020 Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS Česko na pomoc nejohroženějším skupinám, které se kvůlipandemii covidu-19 ocitly v tíživé ekonomické situaci. Pracovníci a dobrovolníci pomáhali živnostníkům, samoživitelkám, sociálně slabým, lidem v insolvenci nebo těm, kteří přijdou o práci. V urgentních případech pomáhal Člověk v tísni zajišťovat i potravinovou pomoc potřebným rodinám, a to ve spolupráci s potravinovými bankami a dalšími organizacemi. V současnosti sbírka pokračuje jako pomoc lidem, na něž dopadají důsledky energetické krize a inflace. Těm Člověk v tísni nabízí zejména dluhové poradenství a zprostředkování státního příspěvku na bydlení.[74]
Člověk v tísni je členem mezinárodní platformy humanitárních organizacíAlliance2015, která na různých úrovních kooperuje při boji s chudobou a zvyšování účinnosti humanitární pomoci. Snaží se také přispívat ke zvyšování odolnosti komunit a ovlivňovat humanitární a rozvojovou politiku v Evropě.[75] Člověk v tísni je členem organizací a sdružení jakoFoRS,CONCORDVOICE,Calp,EISF,INEE a dalších.[76]
V souvislosti se svou činností vRusku (Čečensku aIngušsku) byla organizace a její představitelé roku 2005 spolu s řadou dalšíchNGOs aOSN obviněnaruským týdeníkemArgumenty i fakty ze soustavné podpory čečenského separatismu a terorismu.[77] Organizace Člověk v tísni tato obvinění odmítla.[78] V témže roce Rusko organizaci vyhostilo, o dva roky později, v roce 2007, jí ale činnost v Čečensku a Ingušsku povolilo.[79]
V roce 2008 organizoval Člověk v tísni kampaň„NEOnácek: Chcete ho?“, která vystupuje protineonacismu.[80][81] Kampaň byla kritizována pro svůj obsah osobnostmi z různých částí politického spektra.[82][83] V reakci na tuto kampaň vznikla internetová kampaň„Imigranti: Chcete je?“, která prezentovala opačný postoj, podle jehož zastánců riziko pro českou společnost nepředstavuje neonacismus, který je okrajovým a přeceňovaným jevem, ale masivníimigrace.[84][85]
V březnu 2009 informovalŠtěpán Kotrba o tom, že v lednu 2006 byla organizace Člověk v tísni obviněna na půděOSN kubánským zastupitelem v jednáníEkonomické a sociální rady OSN (ECOSOC), že lhala v informacích poskytnutých výboru a je využívána vládouČeské republiky k plnění úkolů směřujících k destabilizaci, získávání nových politických přívrženců a z propagování změny režimu v různých zemích.[86] Po protikubánské demonstraci v Praze v říjnu 2003 Štěpán Kotrba podal v souvislosti s údajnou politickou angažovaností ČvT stížnost Radě České televize.[87][88]
Podle autorů Britských listů není Člověk v tísni jen humanitární, ale především politická organizace řízená současnými i bývalými politiky.[89][90][91] PodleBritských listů se organizace Člověk v tísni v některých konfliktech nechovala apoliticky a podporovala jen ty potřebné, kteří jsou „na správné straně barikády“. Například vkosovském konfliktu podporovala strádajícíAlbánce, ale neSrby,[92] vkonfliktu v Jižní Osetii podporovala potřebnéGruzínce, ale neOsety.[93]
V listopadu 2019Rusko zařadilo organizaci Člověk v tísni naseznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno.[94] Podle organizace Ruská federace potlačuje základní lidská práva a svobody. Jakékoli tendence proti režimu potlačuje. Zákaz lidskoprávních institucí není výjimkou.[95] Ruští občané v organizacích nesmějí působit ani s nimi spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.[96]
V lednu 2020 redaktorka Lenka Zlámalová v článku vtýdeníku Echo kritizovala kurz o změně klimatu Člověka v tísni za to, že způsobuje u mladých lidí strach z ekologické katastrofy.[97] Organizace se proti kritice vymezila s tím, že Lenka Zlámalová článek napsala, aniž by kurz viděla. Lekce je založená na vědeckých poznatcích týkající se klimatických změn, nikoli na politickém aktivismu.[98]
V dubnu 2024 otevřel Člověk v tísni sbírku SOS Gaza. Výtěžek sbírky je věnován na psychologickou péči o děti v ostřelovanémPásmu Gazy prostřednictvím organizace War Child. Tato pomoc vyvolala nevoli nejen na sociálních sítích, ale i mezi významnými osobnostmi, jako je například fotografJan Šibík, s tvrzením, že téměř všichni obyvatelé Pásma Gazy jsou podporovateli Hamásu, nebo moderátor ČTJakub Železný, obávající se možného zneužití této pomociHamásem.[99][100]
Obrázky, zvuky či videa k tématuČlověk v tísni na Wikimedia Commons