Čiru (Pantholops hodgsonii), známá také jakoantilopa tibetská neboorongo, jegazelám podobnáantilopa, žijící vHimálaji. Název čiru (चिरु) pochází znepálštiny,Tibeťané tuto antilopu nazývajítsö (གཙོད་),Mongolovéorongo.
Dospělé zvíře dosahuje délky kolem 140 cm, výšky vplecích kolem 85 cm (samičky 75 cm) aváhy kolem 40 kg (samičky pak kolem 30 kg). Čiru má hustousrst šedé až červenohnědé barvy, v břišní krajině je zbarvení světle krémové. Samci mají na čele a předních končetinách kontrastní černou kresbu, která je u samic a mláďat méně výrazná. Zimní srst je mnohem delší než letní a má světlejší odstín. Samci mají dlouhé, mírně prohnutérohy, dlouhé až 70 cm. Některými znaky se čiru podobásajze. Jedná se rozšířený čenich s objemnými nosními dutinami, hustou srst a nápadně malé, zakulacené boltce. Jedná se spíše o následekkonvergence neboť oba druhy si nejsou blíže příbuzné.
Zařazení tohoto druhu je již dlouhou dobu sporné. Částečně byla čiru přiřazována ke gazelám, částečně kekozám, v některých případech pro ni byla vytvořena zvláštnípodčeleďpantholopinae. Molekulárně-genetické průzkumy novějšího data ukazují, že řazení tohoto druhu ke kozám je zřejmě správné, i když se jim svým vzhledem příliš nepodobá.
Čiru žije především vTibetu aKašmíru v oblastech ležících mezi 3500 a 5500 mnadmořské výšky, kde teploty mohou klesnout až na −40 °C (v oblastiNepálu již byla zřejmě vyhubena).
Zatímco samičky s mláďaty a dorostem tvoří skupinky kolem deseti zvířat, žijí dospělí samci ojediněle, pokouší se však během obdobípáření (listopad a prosinec) získat kontrolu nad větší skupinou samic. Přitom mezi nimi dochází k bojům, kdy si svými špičatými rohy zasazují často smrtelné rány. K vrhu mláďat dochází během června a července. Samice rodí jen jedno mládě.
Dlouhou dobu patřily tyto antilopy k nejrozšířenějším zvířatům v Tibetu. V první polovinědvacátého století se jejich stav odhadoval ještě na přibližně jeden milion exemplářů. Během druhé poloviny 20. století však jejich populace v důsledku pytláckého lovu zaznamenala katastrofální pokles a v devadesátých letech činily odhady stavu sotva 75 tisíc jedinců. Tento extrémní pokles má dva důvody:
Zesrsti antilopy se vyrábí vysoce ceněná vlněná látka –šáhtúš. Na výrobu jednoho šálu z tohoto materiálu je třeba srsti tří až pěti antilop. Na rozdíl oddomestikovanékašmírské kozy, z jejíž srsti se získává materiál pro výrobukašmírských látek, žije čiru výlučně divoce v přírodě: Její odchov v zajetí se dosud nepodařil a k získání vlny je proto nutné antilopu zastřelit. V minulosti bylo objeveno několik pohřebišť s mrtvolami až 300 kusů antilop čiru zahrabanými do sněhu.
Jak v Číně tak i vIndii je čiru přísně chráněna. Prosazení zákazu jejího lovu je však vzhledem k nepřístupnému terénu a velké ploše, na které čiru žije, stále velice problematické. Obdobně složité je v praxi prosadit mezinárodní smlouvy, zakazující obchodování s výrobky z její srsti a rohů. Přesto se však podařilo zastavit pokles její populace a v roce 2009 čítal počet antilop čiru vice než 150.000 kusů. Díky tomu mohla být roku 2016 naČerveném seznamu IUCN přeřazena z kategoriekriticky ohrožených druhů mezi druhytéměř ohrožené.