Čich je jeden zesmyslů. Je to schopnost vnímatchemikálie rozpuštěné vevzduchu nebo vevodě (obvykle ve velmi nízkýchkoncentracích). Tentovjem se pak označuje jakovůně. Čich velmi úzce souvisí s chutí, i jejich receptory jsou si podobné, u nižšíchživočichů tyto orgány zcela splývají.[chybí zdroj] U suchozemských živočichů se liší především veskupenství sledované látky – chutí se zkoumají látky rozpuštěné ve slinách (u vodních jako napříkladryb i ve vodě), čichem látky rozptýlené ve vzduchu (u vodních jako například ryb i vodě); a ve vzdálenosti – chuť je spíše smyslem kontaktním, čich dálkovým (u ryb opět i na omezenou vzdálenost). U rozlišování hrají roli i charakteristické vibrace molekul.[1]
Citlivost čichu je u různých druhů živočichů dosti rozdílná. Velmi dobrý čich majímotýli,žraloci ašelmy –psi mají možná nejostřejší čich ze všech živočichů. Slouží jim k orientaci v prostoru, navigaci,[2] rozpoznání teritoria, vystopování nepřítele, nalezení kořisti i vyhledání partnera.
Naopakprimáti, včetně člověka, mají čich poměrně slabý, uvelryb čichovýorgán zcela chybí.[3]
Usavců je čichovýmreceptorem nažloutlá a bohatěprokrvenásliznice, v níž jsou uloženanervová zakončení (čichové buňky). Do této sliznice ústí velké množstvíhlenovýchžlázek, které ji udržují stále vlhkou. Běhemdýchání prochází vzduch přes čichové buňky, které reagují namolekuly látek rozpuštěných ve vzduchu. Vzruchy z nich jsou vedeny domozku, kde vzniká čichový vjem.
Povrch čichové sliznice učlověka je pouze asi 4 cm², kdežto upsa dosahuje velikosti i 150 cm². Čichová sliznice se nachází v horní třetině nosní přepážky, části horní skořepy a stropunosní dutiny. Vlastnímireceptory čichu jsou bipolárníneurony. Informace odvádí I. hlavovýnerv(nervus olfactorius). Čich má schopnostadaptace. Lidský čich je velmi citlivý nathioly přidávané dozemního plynu.
Citlivost čichu se u různých lidí liší. Obecně mají ženy citlivější čich než muži, ale tato citlivost kolísá v závislosti namenstruačním cyklu. Jednotlivé pachy jsou lidmi vnímány pozitivně nebo negativně, přičemž toto posuzování je dosti podobné u všech lidí na světě, přestože některé kulturní rozdíly v estetice čichu existují. Člověk rozliší zhruba 5000 vůní.[4]Lovci a sběrači rozlišují vůně velmi dobře, ale mají na to svůj systém podobný kategorizaci barev.[5]
Postižení, při němž člověk ztratí čich, se označuje jakoanosmie. Dochází k ní např. po zranění hlavy, v důsledkuvirózy nebo vlivem působení toxických látek.[6]
Německý spisovatelPatrick Süskind napsal fantastický románParfém, který vypráví o člověku, nadaném absolutním čichem. Román byl i s úspěchem zfilmován.
