| Československá akademie věd | |
|---|---|
| Předchůdce | Česká akademie věd a umění,Královská česká společnost nauk a Masarykova akademie práce |
| Nástupce | Akademie věd České republiky aSlovenská akademie věd |
| Vznik | 1953 |
| Zánik | 1992 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Československá akademie věd (ČSAV) byla v letech1953–1992 nejvyššíčeskoslovenská vědecká instituce,akademie věd. Byla navazující na původníČeskou akademii věd a umění; po rozpadu ČSR přetvořena naAkademii věd České republiky (AV ČR). Od roku 1960 byla její součástí takéSlovenská akademie věd (SAV). V rámci centralizace probíhající po roce 1948 byla do ČSAV sloučena většina mimouniverzitních vědeckých pracovišť a učená společnost. Jakožto nejvyšší vědecká instituce zajišťovala ČSAV komunikaci s ostatními zahraničními institucemi, zajišťovala plánování vědy, vzdělávání vědců a udílela titulkandidát adoktor věd. Mezi hlavní organizátory akademie v počátcích patřil historikZdeněk Nejedlý, členAV SSSR.
I kdyžvěda patřila až do pádukomunistického režimu roku1989 k nejpostiženějším složkám společnosti, např. silným omezováním zahraničních kontaktů, zahraničními embargy, dlouhodobým podfinancováním i politickým tlakem na okamžité aplikace, silný ideologický vliv postihl na ČSAV spíševědy společenské nežpřírodní. Oprotivysokým školám též v ČSAV panovalo poněkud politicky liberálnější prostředí a řada vědců, kterým na vysokých školách nebylo umožněno z politických důvodů pracovat, našla „azyl“ v ČSAV.[1] I díky tomu ČSAV dokázala udržet v řadě případů krok se světovou vědou a spojení se světovou vědeckou komunitou.
ČSAV byla zřízena zákonem č. 52/1952 Sb. na základěČeské akademie věd a umění,Královské české společnosti nauk aMasarykovy akademie práce, které tím de facto zanikly. Další instituce sloučené do ČSAV v prvních letech bylo především sedm ústředních přírodovědných ústavů, Slovanský ústav a Orientální ústav. Představovala obdobu zahraničních institucí, soustředěných zejména na základní výzkum a zřizovaných státem, které existují ve většině vyspělých zemí. Vnitřní uspořádání bylo změněno roku 1957 po VII. valném shromáždění ČSAV, kde byly schváleny podrobné stanovy ČSAV. Léta1960 byla včleněna do ČSAV také SAV pod nezměněným jménem. V roce1962 byla začleněna do ČSAVČeskoslovenská akademie zemědělských věd.
ČSAV zanikla v roce1992 spolu s Československem, a následně vznikla nováAkademie věd České republiky. Na Slovensku nadále působilaSlovenská akademie věd, která podobně jako ČSAV vznikla v roce 1953.
Nejvyšším orgánem ČSAV bylo valné shromáždění ČSAV, kterého se účastnili všichni členové a čestní členové a které mělo pravomoc volit nové členy a čestné členy; a členy prezidia ČSAV (obě volby byly schvalovány vládou Československa). Konalo se obvykle jednou za rok. Shromáždění mohlo schvalovat organizační změny akademie. Stálý orgán ČSAV bylo prezidium, v jehož čele a čele celé ČSAV stál prezident (od 1962 předseda). To bylo voleno na čtyři roky z řad akademiků.
Do roku 1961 byla ČSAV dělena na osm sekcí (matematicko-fyzikální, geologicko-geografickou, chemickou, biologicko-lékařskou, historickou; ekonomie, práva a filosofie; jazyka a literatury), poté vzniklo dvacet dva vědeckých kolegií ČSAV (vedle toho existovalo dvanáct kolegií SAV). Koordinaci vědeckých kolegii zajišťovali tři oddělení (matematicko-fyzikální a technických věd; chemických a biologických věd; společenských věd). Při ČSAV bylo v roce 1962 činných dvacet čtyři, roku 1966 již třicet pět vědeckých společností.
Do příslušných vědeckých kolegií byly začleněny jednotlivé ústavy a ještě menší pracoviště se nazývala kabinety, nebo laboratoře.
V ČSAV fungovala Rada pro koordinaci, která koordinovala veškerou činnost koordinačních komisí pro jednotlivé vědecké obory.
Pro publikování vědeckých výsledků měla ČSAV svoje Nakladatelství Československé akademie věd, od roku 1966Academia, které v rámci Akademie věd České republiky funguje dodnes. Kromě původních publikací zde vycházela i řada časopisů, v roce 1966 to bylo 95 časopisů.
Členství v ČSAV byla nejvyšší pocta pro vědce v Československu. Ti vědečtí pracovníci, kteří tvořili členy ČSAV byli buď řádní členové, tedyakademici, a nebo mimořádní členové, tedy členové korespondenti. Vedle toho byly volení také čestní členové, kteří museli vykonat na vědeckém poli objev světového významu, nebo se museli zasloužit o stát a socialismus. Dne 8. února 1958 byl například zvolen čestným členem-zakladatelem ČSAV akademikZdeněk Nejedlý. Členové i čestní členové mohli být i zahraniční vědci.
Mezi známé členy ČSAV patřil držitelNobelovy cenyJaroslav Heyrovský, světoznámý vynálezcekontaktních čočekOtto Wichterle.
Z dalších vynikajících představitelů české vědy a pracovníků Akademie je možné jmenovat:
Studio populárně-vědeckých a naučných filmů Krátkého filmu Praha vyrobilo roku 1962 filmový dokumentCestou k objevům, seznamující diváky s významem a dosahem práce ČSAV; vznikl k 10. výročí vzniku instituce.[3]
Obrázky, zvuky či videa k tématuČeskoslovenská akademie věd na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
