Existenci České republiky jako subjektu mezinárodního práva uznávají všechny státy světa. Do 8. září 2009, kdy byly navázány diplomatické vztahy, nebyla uznávána jako samostatný stát ze stranyLichtenštejnska.[20]Lichtenštejnsko kladlo jako předběžnou podmínku uznání a navázání diplomatických styků český souhlas dvoustranně jednat otématech majetkového charakteru (majetkové spory existovaly již mezi Lichtenštejnskem a Československem od vzniku Československa, nově šlo i o vyvlastnění majetku roduLichtenštejnů podleBenešových dekretů).[21] Lichtenštejnská snaha zabránit přijetí Česka do mezinárodních organizací nebyla úspěšná.
Oficiálním názvem státu podleústavy jeČeská republika; jednoslovný názevČesko[22][23][24][25][26][27] se v ústavě nevyskytuje (stejně jako se v ní nevyskytovalo Československo – zeměpisný název nemusí být nutně součástí ústavy),[28] je však součástí oficiální databáze OSN coby jednoslovný název státu. V květnu 2016 vláda oficiálně schválila též překlady zeměpisného názvu Česko doangličtiny (Czechia) a dalších světových jazyků (fr.Tchéquie, šp.Chequia atd.).[29]
Část veřejnosti slovo Česko odmítá zejména pro nezvyk. Jiní považují tento výraz za nevhodný pro obyvatele Moravy a Slezska.[31] Užití a význam tohoto slova v historii kolísaly.
První užití výrazu Česko je doloženo v roce 1704 jako zeměpisné označení zahrnující všechnyČeské země.[32] Naopak v roce 1777 bylo užito jakosynonymum ke slovuČechy: „tak widjme při zemjch německých Cžesko, Morawu, rakauské Slezsko…“.[33]
V době národního obrození se používaly i tvary češský a Češsko odvozené ze základu „Čechy“. Nesprávně se v té době užíval i tvar čechský. Vliv na vypadnutí jednoho „s“ z termínu měla také jazyková úspornost.[34]
Počátky českého státu s centrem vPraze spadají do druhé poloviny 9. století, kdy byl mimo jiné pokřtěn veVelehradě, velkomoravském sídle, první doložený český kníže zdynastie PřemyslovcůBořivoj I. V průběhu10. a11. století se stát konsolidoval a bylo k němu připojeno území Moravy především zásluhouknížete Oldřicha.České knížectví postupně získalo znaky víceméně autonomního středověkého státu, který byl součástíSvaté říše římské (pražské biskupství založeno roku 973, hlavním národním světcem se stalsvatý Václav).
Už v době vlády Karla IV. lze spatřovat počátkyčeského reformního hnutí, které usilovalo o prohloubení osobní zbožnosti a o nápravu zesvětštělé církve, a tím i o obrodu celé společnosti. Náboženské spory vygradovaly za vlády Karlova synaVáclava IV. Po upálení MistraJana Husa v roce1415 v německéKostnici napětí meziHusovými příznivci a jeho odpůrci přešlo v otevřené nepřátelství a události vyústily vhusitské války.Radikální husité založili městoTábor, které se stalo centrem husitské revoluce.
Začala násilnárekatolizace českých protestantů.Rozsáhlý majetek české exilové šlechty a inteligence připadl věrným stoupencům Habsburků. Do poloviny 17. století klesla populace v Čechách a na Moravě o necelých 30 % na zhruba 1,75 milionu obyvatel.[39] Roku1627 bylo pro Čechy vydánoObnovené zřízení zemské, kterým Habsburkové získali český královský titul dědičně, za jediné povolené náboženství bylo prohlášeno katolické ajazyk německý byl formálně zrovnoprávněn sčeským, fakticky byl ale upřednostněn.
Správními reformamiMarie Terezie v roce1749 bylyzemě Koruny české de facto spojeny s Rakouskem do unitárního státu, ale i nadále se korunovali čeští králové v rámciČeského království. Běhemhladomoru v letech 1770–1772 zemřelo nejméně 250 000 lidí,[40] což vedlo k rozsáhlým nevolnickým nepokojům.[41]Náboženskou toleranci azrušení nevolnictví přinesly až reformyJosefa II. v roce1781. Josef rovněž zvýšil důraz na centralizaci monarchie. Této centralizaci napomáhalo preferování německého jazyka ve státní i církevní správě. V odpověď na poněmčování národa a jeho kultury se koncem18. století začalo v českých zemích vzmáhatčeské národní obrození, tedy snaha o obnovu české kultury a jazyka a později i o získání politické moci stranami zastupujícími zájmy českého etnika.
V druhé polovině 19. století za dlouhého panování císařeFrantiška Josefa I. nastal v Česku významný hospodářský rozvoj. Většina (asi 70 %) průmyslu Rakouska-Uherska se soustředila včeských zemích včetně oblastí osídlených Němci. České politické elity, zejménaFrantišek Palacký aFrantišek Ladislav Rieger, dospěly k názoru, že federalizované a vcelku demokraticky uspořádané Rakousko (resp.Předlitavsko) by mohlo být nejvýhodnějším životním prostorem pro český národ i jinéslovanské národystřední ajižní Evropy (tzv.austroslavismus). Mocnářství mělo být ochranou proti mocným státům na západě i na východě, jmenovitě proti Německu aRuskému impériu.
Jazyková nařízení z dubna 1897, která zrovnoprávnila češtinu s němčinou, vedla k pádu vlády a k národnostním nepokojům mezi Čechy a Němci.[42] Volební zákon z roku 1907 zavedlvšeobecné hlasovací právo pro muže.[43] Období všestranného rozmachu českého národa v oblastech politiky, hospodářství, kultury a vzdělání v rámci Rakouska-Uherska skončilo vypuknutímprvní světové války v červenci1914. Tento posléze celosvětový ničivý konflikt započalivídeňští politici poSarajevském atentátu na rakousko-uherského následníka trůnuFrantiška Ferdinanda d'Este, a to v domnění, že válka proti malémuSrbskému království bude pro zdánlivě mocné Rakousko-Uhersko snadnou záležitostí. Do války se však rychle zapojily další mocnosti a Rakousko-Uhersko se postupně stalo pouhým přívěskemNěmecké říše, tzv.vilémovského Německa, což zasadilo austroslavismu smrtelnou ránu. Pro Rakousko-Uhersko nakonec skončila válka naprostou katastrofou a jeho rozpadem.
Přes svůj deklarovanýnárodní charakter, založený načechoslovakismu, bylo Československo multietnickým státem, ve kterém žilo 6 747 000 Čechů, 3 124 000 Němců, 2 014 000 Slováků, 745 000 Maďarů, 462 000 Rusínů, 181 000 občanůžidovské národnosti a 76 000 Poláků.[47]
Po vyhlášení nezávislosti došlo k pohraničním konfliktům sPolskem aMaďarskem, stejně jako k nepokojům vněmeckých oblastech země. Problém nepřátelských sousedů se Československo, zvláště jeho dlouholetý ministr zahraničí Edvard Beneš, pokusilo vyřešit spojenectvím zvanýmMalá dohoda, systémem spojeneckých smluv s Francií a od roku 1935 i smlouvou seSovětským svazem.
Sudetští Němci, žijící převážně v pohraničních oblastech přilehlých kNěmecku aRakousku, se v důsledkuVelké hospodářské krize, masivní nezaměstnanosti (která však postihla všechny národnosti) a od roku 1933 také intenzivnínacistické propagandy radikalizovali a začali požadovat odtržení od Československa. Tyto snahy reprezentovalaSudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP) vedenáKonradem Henleinem. Na nátlakNěmecké říše (posílené tzv.anšlusem Rakouska v březnu 1938) a evropských mocnostíFrancie,Spojeného království aItálie bylo v září roku1938 ČeskoslovenskoMnichovskou dohodou donuceno postoupit Německu rozsáhlé pohraniční oblasti (tzv.Sudety). Mnichovská dohoda bývá také označována jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát, jelikož zástupci československé strany nebyli přizváni k jednání a Německá říše zároveň hrozila vojenským přepadením Československa. Přitom se platná vojenská aliance Československa s Francií ukázala jako zcela neúčinná. Kromě postupného záboru sudetských oblastí Německem (mnohdy s početným českým obyvatelstvem) připadly jižní oblastiSlovenska a Podkarpatské Rusi s maďarsky mluvícím obyvatelstvemMaďarsku. Malou část československého území, zejména oblastTěšínska, zabraloPolsko. Název takto okleštěného státního útvaru se začal psát se spojovníkem (Česko-Slovensko). Pro zbývající krátké období od Mnichovské dohody až do úplného rozbití Československa v březnu 1939 se vžilo označenídruhá republika.
V období 1945 až do února 1948 již nedošlo k obnově plně demokratického státu. Došlo kvysídlení Němců z Československa do Německa a Rakouska, během kterého docházelo k častým a většinou nikdy nepotrestaným zločinům a křivdám. Odsun Němců v roce 1945 odsouhlasily tři vítězné mocnosti naPostupimské konferenci.[53] Problémem bylo rovněž značné omezení stranické soutěže, kdy byly v českých zemích povoleny pouze čtyři levicové a středové vládní politické strany a žádné opoziční. Docházelo k rozsáhlémuznárodňování těžkého průmyslu, energetiky, filmového průmyslu, bank, pojišťoven, větších stavebních podniků atd. (tzv.Benešovy dekrety).[54][55][56]
Vparlamentních volbách 1946 zvítězilaKomunistická strana Československa a tyto volby bývají označované jako poslední svobodné demokratické volby na dobu více než čtyřiceti let.[57] Vúnoru 1948 se komunisté chopili moci pučem a zlikvidovali zbytky demokratického systému. Těžce nemocný prezidentEdvard Benešabdikoval a ještě v roce 1948 zemřel. Na jeho místo nastoupil vůdce komunistůKlement Gottwald. Země se stala totalitním státem a součástívýchodního bloku pod dominancíSovětského svazu. Byly potlačeny svobody a struktury občanské společnosti počínaje zrušením samosprávných zemí (1949) až po potlačení svobodného spolkového a ekonomického života. Došlo k vlně emigrace lidí do zemí neovládaných komunismem. Kolektivizace zemědělství aměnová reforma (1953) připravily miliony občanů o majetek. Tisíce občanů se staly obětí politický procesů, mnohdy i justičních vražd – k nejznámějším obětem perzekucí patříMilada Horáková,Rudolf Slánský čiHeliodor Píka.
Po Gottwaldově smrti v roce 1953 se stal prezidentemAntonín Zápotocký, po jeho smrti pakAntonín Novotný. Koncem 50. let a v 60. letech docházelo k postupné liberalizaci, která vyvrcholila v roce1968. Počátkem roku 1968 abdikoval prezident ČSSR Novotný a jeho nástupcem se stalarmádní generál ve výslužběLudvík Svoboda. Novým generálním tajemníkem KSČ byl zvolen SlovákAlexandr Dubček. Liberalizační hnutí známé jakopražské jaro bylo však potlačenoinvazí vojskSovětského svazu a dalších zemíVaršavské smlouvy21. srpna 1968. Trvalejším státoprávním důsledkem pražského jara zůstalafederalizace, nastolená k 1. lednu 1969, jež unitární stát formálně změnila na federaci dvou suverénních národních států.[pozn. 6] Po obsazení Československa emigrovalo kolem 100 000 především vzdělaných lidí do demokratických zemí. Tato další ztráta kvalifikovaných odborníků ještě umocnila postupný hospodářský úpadek Československa, kterému byla země vystavena již od připojení k sovětskému bloku. Území Československa bylo fakticky okupováno Sovětskou armádou, která definitivně odešla až roku 1991. Režim takzvanénormalizace na dvacet let potlačil občanské svobody, čemuž se snažilo vzdorovat zejména hnutíCharta 77. Prezidentem ČSSR v letech 1975 až 1989 byl SlovákGustáv Husák.
Sametová revoluce a léta 1990–1992
Václav Havel, pozdější první prezident samostatné České republiky, během událostí v listopadu 1989Česká republika je součástí společného trhuEU ischengenského prostoru
Sametová revoluce, zahájená 17. listopadu 1989, svrhla komunistický režim a umožnila obnovu demokracie a svobodného podnikání. Již 29. prosince 1989 byl prezidentem republiky zvolen dosavadnídisident a dramatikVáclav Havel. Společenská transformace zároveň způsobila dramatický nárůst kriminality,[58] značné zadlužení státu[59] a prohlubování federalizace až k rozpadu společného státu Čechů a Slováků.
Od roku 1990 totiž začala být opožděně uváděna do praxe federalizace, která sice formálně platila již od roku 1969, ale prakticky byla do značné míry zmrazena. Mezi oběma složkami federace, Českou republikou a Slovenskou republikou, rychle narůstaly rozpory (vizpomlčková válka), které nakonec vedly krozpadu společného státu. Československo zaniklo mírovou cestou ke 31. prosinci 1992. Dosavadní národní republiky převzaly právní řád zanikající federace a rozdělily si její majetek a závazky.
Nejvýraznější postavy prvního desetiletí samostatné republiky byly prezidentVáclav Havel, přední představitel hodnotově orientované tzv.havlovské politiky, a dva premiéři a pozdější prezidenti, předseda pravicovéODSVáclav Klaus, jeden z tvůrcůekonomické transformace, a předseda levicovéČSSDMiloš Zeman, který vládl s podporou ODS díky tzv.opoziční smlouvě. Poruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 Česko přijalo největší uprchlickou vlnu ve své historii (přes 600 000 lidí).[61]
Česko se nachází ve střední Evropě a sousedí se čtyřmi státy. Na západě jde o Německo, na severovýchodě o Polsko, na jihovýchodě o Slovensko a jižní hranici sdílí s Rakouskem. Délka západní společné hranice sNěmeckem činí 810,7 km, sRakouskem je dlouhá 466,1 km, seSlovenskem 251,8 km a sPolskem na severu 761,8 km. Celková rozloha činí 78 870 km², z toho 2 % tvoří vodní plochy.
Podnebí je v Česku mírné, přechodné mezikontinentálním aoceánickým typem. Typické je střídání čtyř ročních období. Je charakterizováno převládajícím západním prouděním a intenzivnícyklonální činností. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku již přibývá kontinentálních podnebných vlivů. Největší vliv na podnebí v Česku však mánadmořská výška areliéf.
Dlouhodobý průměrslunečního svitu se v Česku pohybuje kolem 1500 hodin za rok. Je zde značná sezónní proměnlivost s minimem v prosinci (40 hodin) a maximem v červenci (200 hodin).[66]
Typické jsou hojné srážky a přechody frontálních systémů – ročně jich v průměru přes území Česka projde 140. Nejvíce srážek spadne v červnu nebo červenci, nejméně v lednu nebo únoru. Nejsrážkovějším místem v ČR jsouJizerské hory (zejm. oblastBílého Potoka). Nejsušším pakLibědice v okrese Chomutov, ležící ve srážkovém stínuKrušných hor.[67] Největší část vod z území ČeskaodvádíLabe (63 %), následujeMorava (27 %) aOdra (9,4 %).[68]
Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5,5 °C až 9 °C. Nejchladnějším měsícem roku je leden, nejteplejším červenec. V dlouhodobém průměru je dělí 20 °C.Tropických dnů je zaznamenáváno průměrně 12 ročně,tropické noci jsou velmi vzácné.Arktické dny bývají 1–2 ročně.[69] Nejteplejšími místy jsou oblastiDyjsko-svrateckého aDolnomoravského úvalu a pak velká města, zejména Praha, kde teplotu zvyšuje hustá zástavba. Nejstudenějším místem je vrcholSněžky.[70] Největrnějším místem České republiky je vrcholMilešovky. Zároveň jde o místo s největším počtem bouří v roce.[71]
Flóra afauna v Česku svědčí o vzájemném prolínání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. Lesy zaujímají 33 % celkové rozlohy země. Pro Českou republiku jsou typickésmíšenédubové,jedlové asmrkové lesy. V druhové skladbě ovšem převládajíjehličnany (asi ze dvou třetin) oprotilistnáčům, byť přirozený původní poměr byl obrácený. Za tuto změnu může masivní výsadba zejména smrčin, jež začala na našem území v18. století.[72] V českých lesích se vyskytuje živočišstvo typické probiomsmíšených lesůmírného podnebného pásu. Na území ČR roste zhruba 3,5 tisíce druhů rostlin, z toho přes 2,5 tisíce je původních. Pěstováno je 500 běžnějších druhů dřevin a přibližně 2 000 taxonů dřevin.[73] Nejběžnějšími druhy divoce žijících zvířat jsouzajíci,vydry akuny. V lesích a na polích převládajíbažanti,koroptve,divoká prasata, vysoká zvěř,kachny ahusy. Vzácnější jsouorli avolavky. Na severovýchodě Moravy se vyskytují ivlci amedvěd hnědý, byť vzácně.[74] Celkový počet druhů živočichů v Česku je odhadován na 40 000, z toho nejméně 28 124 druhů jebezobratlých.[75]
Ústavní soud o celkem 15 soudcích je garantem ústavnosti, poskytuje ochranu základním (ústavním) právům a může i rušit zákony či jejich ustanovení. Není ale součástísystému obecných soudů, vrcholnými orgány jsou zdeNejvyšší soud, působící v civilní i trestní justici, aNejvyšší správní soud s agendou správního soudnictví.
Od roku 1993 byl prezident volen nepřímo parlamentem, roku 2012 byla volba změněna na přímou. Prvním českým prezidentem se roku 1993 stalVáclav Havel, který v úřadu setrval dvě pětiletá funkční období. Dvakrát byli zvoleni i jeho nástupciVáclav Klaus (2003–2013) aMiloš Zeman (2013–2023). Od roku 2023 je prezidentemPetr Pavel.
Český právní řád je součástí germánské větve kontinentálního typu právní kultury (někdy zvané též římské právo, v anglických zemíchcivil law). Je tvořen předpisy přijímanými českými zákonodárci, právem Evropské unie, mezinárodními dohodami, které jsou ratifikovány českým parlamentem a některými nálezy Ústavního soudu (těmi, které nějakou část zákonů označují za protiústavní). Tyto předpisy jsou pravidelně vydávány veSbírce zákonů aSbírce mezinárodních smluv. Česká republika jeunitární stát, což znamená, že jednotlivé jeho části nemohou mít vlastní legislativu (jako je tomu například ve federacích).[81] Základem právního systému je Ústava ČR přijatá v roce 1993. Novýtrestní zákoník je účinný od roku 2010,občanský zákoník od roku 2014. Tradici soukromého práva v Česku silně formovalrakouskývšeobecný občanský zákoník.
Soudní moc České republiky je tvořena Ústavním soudem a soustavou obecných soudů, Ústavní soud je ale zvláštním ústavním orgánem soudního typu. Jeho úkolem je zejména provádět kontrolu ústavnosti a plnit některé úkoly volebního a politického soudnictví. Ústavní soud sídlí v Brně, v budově bývalé moravské Zemské sněmovny. Předsedy Ústavního soudu samostatného Česka byliZdeněk Kessler (1993–2003),Miloš Holeček (2003),Pavel Rychetský (2003–2023) aJosef Baxa (od 2023). Soustava obecných soudů se skládá ze soudů okresních, krajských a vrchních. Na jejím vrcholu stojíNejvyšší soud aNejvyšší správní soud. Obě instituce sídlí také v Brně, stejně jakoNejvyšší státní zastupitelství. Jak je v tradici germánského římského práva obvyklé, soustava obecných soudů se dělí na tři větve: soudnictví civilní, trestní a správní.[82]
Dle tzv.Visa Restriction Indexu z roku 2016 mají čeští občané možnost bezvízového vstupu do 167 zemí, čímž se zařazují mezi nejméně vízy omezené národy.[83]
Hlavní roli v zaměřování a upřesňování zahraniční politiky majípremiér aministr zahraničních věcí. Pro zahraniční politiku České republiky je zásadní členství v Evropské unii, které ČR v první polovině roku 2009 i předsedala. Česká republika má silné vazby seSlovenskem,Polskem aMaďarskem, mj. jako členVisegrádské skupiny.[86] Rozsáhlé styky má Česká republika se sousednímNěmeckem[87] a dalšími členskými státy Evropské unie, seSpojenými státy americkými[88] a s Izraelem.[89] Na Blízkém východě je důležitým partneremSaúdská Arábie.[90] Po roce 2020 dochází k posilování vztahů s asijskými demokratickými státy, například sTchaj-wanem.[91] Naopak špatné vztahy má Česko dlouhodobě sRuskou federací, od roku 2021 Česko figuruje na oficiálním ruském seznamu nepřátelských zemí.[92] Problematické vztahy má Česká republika rovněž sČínskou lidovou republikou.
Armáda České republiky se skládá zletectva,pozemních sil a podpůrných jednotek.Prezident České republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil. V roce 2004 byla zrušenazákladní vojenská služba a armáda se tak stala plně profesionální organizací. 12. března 1999 země vstoupila doSeveroatlantické aliance, v rámci níž plní své vojenské závazky. Počet aktivních vojáků je přibližně 29 300 včetně civilních zaměstnanců.
Vysokou prestiž mají tradičně čeští vojenští chemici (dnes31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci). Od svého prvního nasazení v mezinárodních silách v operaciPouštní bouře roku 1991, patří k hlavním českým příspěvkům ke spojeneckým akcím. Od roku 2003 liberečtí chemici pravidelně velí mnohonárodnímu praporu radiační, chemické a biologické ochranySil rychlé reakce NATO (NATO Response Force).[97]
Roku 2000 byl k ochraně základních práv a svobod zřízen úřadVeřejného ochránce práv (ombudsmana). Autorita ombudsmana je však spíše neformální.
Podleindexu ekonomické svobody, který vytváříThe Heritage Foundation aThe Wall Street Journal, je Česko 24. nejsvobodnější zemí na světě z hlediska obchodu (stav v roce 2016).[105] PodleSvětového indexu svobody tisku, vytvářeného organizacíReportéři bez hranic, měla ČR 14. nejsvobodnější mediální prostředí na světě (stav v roce 2023).[106]
Dnešní území České republiky se dělilo na kraje v různých obměnách od doby vládyPřemysla Otakara II. až do19. století. Následně bylo toto dělení nahrazeno pouze okresy, v obdobíprvní republiky pak zemským zřízením. Kraje byly obnoveny v roce1948, v roce1960 proběhlo rozdělení Česka do sedmi krajů. Tyto krajede facto zanikly se zřízením nových krajů v roce2000,de iure však existovaly souběžně s novými kraji až do 1. ledna2021, kdy byly zrušeny na základě novéhozákona o územně správním členění státu.[108]
V roce1990 bylymístní aměstské národní výbory přeměněny vobecní aměstské úřady, přičemž volené orgány získaly takzvanousamostatnou působnost, která začala být rozlišována odpřenesené působnosti státní správy. Pro výkon státní správy na nejnižší úrovni byl zvolen smíšený model: obecní úřad je obecním orgánem. Česká republika se1. ledna1993 stala samostatným státem, ale na vnitřní územní členění to vliv nemělo.
Z hlediska všeobecné státní správy se kraje dělí nasprávní obvodyobcí s rozšířenou působností (někdy též zvané „malé okresy“ nebo „obce III. typu“). Takovými obcemi se stala všechna dosavadní okresní města, přibyla k nim však řada dalších měst. Tyto obvody se někde dále dělí na správní obvodyobcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. „obce II. typu“), které vykonávají některé specifické pravomoci státní správy i pro okolní obce. Ještě menší bývají některé správní obvodymatrik. Některé působnosti státní správy vykonávají pro své území všechny obce.
NUTS
Statistické oblastiNUTS 2 v České republice,CZ-NUTS 2
Členění na jednotkyNUTS 1, které odpovídají území o velikost 3–7 miliónů obyvatel, nebylo v Česku zavedeno. Jednotku NUTS 1 tak tvoří celé území Česka.
Pro posíleníregionální spolupráce v Evropě vznikají takzvanéeuroregiony, a to zpravidla v regionech dělených státními hranicemi. Nejstarší z nich jeEuroregion Nisa, který leží natrojmezíČech,Německa aPolska především v povodíLužické Nisy. Zabírá plochu 13 033 km2, z toho na českém území 3 163 km2.
Hospodářství českých zemí tradičně patří k nejrozvinutějším v Evropě.Hrubý domácí produkt dosahuje výše vyspělých států světa. V roce2015 bylhrubý domácí produkt (HDP) na osobu vparitě kupní síly 31 600 amerických dolarů.[110] Výkonnost české ekonomiky činila v roce 2019 93 % průměruEU.[111]Česká ekonomika je tak 16. nejsilnější v EU. Svou výkonností předběhla v roce2005 ekonomikuPortugalska, potéŘecka,Kypru a nyní se blíží úrovniItálie aŠpanělska.Světová banka (WB) již Česko vyřadila ze seznamu „rozvojových zemí“. Z investičního hlediska bankaJPMorgan Chase v roce 2017 české státní dluhopisy zařadila do indexu „rozvíjejících se trhů“ (emerging markets).[112][113] Přesto dnes patří k třicítce nejvyspělejších států, tzv. „plátcům“, kteří z rozpočtu Světové banky neberou peníze, ale naopak je do ní vkládají. Podle Indexu společenského rozvoje (Social Progress Index), který vytváří nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte, je ČR 22. nejrozvinutějším státem světa (k 2015).[114] DleIndexu lidského rozvoje, který vypočítáváOSN, pak 28. nejrozvinutějším.[115] V žebříčku bohatství svých občanů, který sestavuje skupinaAllianz, byla v roce 2015 Česká republika taktéž na 28. místě na světě.[116] Jmění je podle studie Global Wealth Report společnosti The Boston Consulting Group v ČR rozloženo poměrně rovnoměrně: pět procent nejbohatších Čechů vlastní 45 procent celkového finančního bohatství (v USA je to 77 procent).[117] Také příjmová nerovnost mezi lidmi patří v ČR k nejnižším v Evropě.[118] S tím souvisí i odhad OECD, že v ČR je nejmenší mírachudoby v celé Evropě.[119] V roce 2018 žilo nahranici chudoby 9,6 procenta lidí.[120]
ČR je silně exportní ekonomikou, český export překonal v roce 2018 hranici 4,4 bilionu korun, čímž byl vytvořen nový historický rekord. V roce 2018 mířilo 84,1 procenta vývozu z ČR do zemí Evropské unie. Z hlediska států dominoval vývoz doNěmecka (32,4 procenta), s odstupem následovalySlovensko (7,6 procenta),Polsko (6,1) aRakousko (4,5). Dominoval dovoz z Německa (25,0 procenta),Číny (14,1) a Polska (7,7).[121] Zdanění bylo v roce 2015 v ČR na úrovni 39,6 procenta HDP.[122] Pro strukturu zdanění je typická nízká mírapřímých daní, průměrná míranepřímých a velmi vysoká míra sociálních příspěvků (sociální azdravotní pojištění).[123] Typickým rysem české ekonomiky je relativně nízká míra nezaměstnanosti, v březnu 2016 dosáhla ČR nejnižší nezaměstnanosti v celé Evropské unii.[124] Její zadlužení bylo k roku 2015 sedmé nejnižší v EU.[125]
K roku 2016 činilstátní dluh 1,836 bilionu korun, což představovalo 40,3 procenta hrubého domácího produktu (průměr EU 85,2 procenta HDP, eurozóny 90,7 procenta HDP).[126] Dluhy českých domácností byly k červnu 2016 1,369 bilionu korun, dluhy firem vůči bankám 1,176 bilionu korun.[127] V roce 2016 ve formědividend odplynulo z Česka do zahraničí 289 miliard korun[128] a podle některých odhadů se ročně vyvádí z Česka do zahraničí až 700 miliard korun,[129] což je ovšem přímý důsledek zahraničních investic. K roku 2016 bylo v ČR 23 200 dolarových milionářů.[130] Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's oceňuje od roku 2011 úvěrovou spolehlivost České republiky stupněm AA-.[131] Podle poradenské sítě BDO bylo k roku 2016 Česko 26. nejatraktivnější zemí světa pro investory.[132] K významným hospodářským institucím patříPražská burza (a jejíindex PX). Skorupcí se v Česku setkalo 60 % dotázaných podnikatelů.[133]
Měna
Pětitisícová bankovka české koruny s portrétemT. G. Masaryka
Oficiální českou měnou jekoruna česká (zkratka Kč). Vydává jiČeská národní banka, zcela nezávislá na vládě. Členy jejího vedení – bankovní rady – jmenuje prezident republiky. Kurz měny je plovoucí, pokud se Česká národní banka nerozhodne jinak, například od 7. listopadu 2013 intervenovala na devizovém trhu s cílem držet kurz koruny vůči euru přibližně na hladině 27 korun za euro.[134] Důvodem k opatření byly obavy zdeflace. Intervence byly ukončeny na jaře 2017[135] a intervencemi posílený kurz si koruna udržovala do 1. čtvrtletí 2020.[136]
Přístupovou smlouvou z roku 2003 se Česko zavázalo přijmout evropskou měnueuro.[137] Vládou však dosud nebyl stanoven termín přijetí[138] ani termín vstupu do mechanismu směnných kurzůERM II (kurz koruny by byl od té chvíle navázán na kurz eura a kopíroval by ho), který musí přijetí eura předcházet. Vstup do mechanismu ERM II je poslední z pětikonvergenčních kritérií, které ČR dosud nesplnila. Přijetí eura brání obavy zdluhové krize v eurozóně a nízká podpora přijetí eura u veřejnosti – podle průzkumuCVVM z dubna 2017 si zavedení eura přálo jen 21 % respondentů,[139] tedy podobně jako po předchozích šest let. Do roku 2005 se podpora pohybovala nad 50 %, v následujících letech mírně poklesla a k prudkému nárůstu odporu došlo mezi lety 2009 a 2011.[140]
Vítkovické železárny v polovině 19. stoletíZnačka kdysi slavného strojírenského koncernu ČKD, který po mnoha fúzích vznikl roku 1927
V českých zemích se počátky moderního průmyslu dají vysledovat do časů panování císařeRudolfa II., kdy se začaly spolu se zárodkymoderní vědy objevovat i první průmyslové technologie a myšlení. Proces přerušilatřicetiletá válka a i po ní ve střední Evropě došlo k jisté prodlevě v navázání na tuto tradici. Počátky industrializace zde souvisejí s ideologiímerkantilismu aosvícenským absolutismemMarie Terezie aJosefa II. Průkopníky zde byli zejména šlechtici. První průmysl, který se začal v českých zemích masově rozvíjet, byltextilní, v 18. století ještě osamocený.
Zlom přišel na začátku 19. století, kdy se české země začaly rychle industrializovat, došlo k tzv.průmyslové revoluci. Rozvíjely se nové obory (zejm. cukrovarnictví, sklářství, pivovarnictví, výroba porcelánu, chemický průmysl, těžký průmysl a strojírenství) a od 20. a 30. let 19. století se tento průmysl také mechanizoval, za pomociparního stroje, klíčového vynálezu epochy. Ve 2. polovině století se objevily nové technologie (elektřina, telegraf, telefon), rodilo se kapitalistické finančnictví (Živnobanka), mohutnělo strojírenství, jednak za pomoci fúzí a koncentrace kapitálu (např. koncernyŠkoda aČKD), a také tím, že začalo vyrábět stroje pro rozvíjející se železnici a systémy městské hromadné dopravy. Na konci století se objevuje výroba automobilů a motocyklů (Laurin a Klement). Do konce 19. století se staly české země nejprůmyslovější částí tehdejšíRakousko-uherské monarchie.[141]
Za První republiky rozmach pokračoval, objevila se i nová dynamicky expandující odvětví (např. obuvnictví – firmaBaťa či zbrojařství –Zbrojovka Brno). Podle kritéria „národního důchodu na obyvatele“ byla meziválečná československá ekonomika 14. nejvyspělejší v Evropě a 18.–20. na světě. Průmyslová produkce byla desátá nejvyšší na světě.[142] Silně exportní ekonomiku ovšem těžce zasáhlasvětová krize, jež začala roku 1929. Vlekla se takřka až do konce 30. let. Po druhé světové válce byl průmysl v mimořádné míře zestátněn a po nástupu komunistů k moci začalo být hospodářství centrálně řízené a plánované. Navíc se podvolilo potřebámRady vzájemné hospodářské pomoci, jež sdružovala socialistické státy, takže došlo v 50. letech k přílišné orientaci na těžký průmysl.
Od 60. let se dal prostor širší a vyváženější škále odvětví, navázalo se na dobrou strojírenskou a chemickou tradici. Na konci 60. let vedení KSČ plánovalo větší ekonomickou reformu (Oty Šika), která by centrálně řízenou ekonomiku skloubila s volným trhem, alevpád sovětských vojsk ji znemožnil. Nové vedení KSČ tak zvolilo cestu velkých infrastrukturních a energetických projektů, u nichž bylo centrální řízení částečně výhodou (rozsáhlá výstavba sídlišť, dálnic, jaderných elektráren, přehrad, doindustrializace Slovenska). Hospodářství ovšem nedokázalo pružně reagovat na potřeby spotřebitelů a nezachytilo ani technologický převrat té doby, počítačovou a digitální revoluci. Specifickou linií, snad v některých ohledech i podvratnou, bylodružstevnictví, kde se objevila i nečekaná pružnost a efektivita (např. výroba počítačů vJZD Slušovice). Během tzv.perestrojky, přestavby hospodářství, k níž impulsy přišly z Moskvy, byl této linii dán větší prostor a stejně tak bylo částečně dovoleno soukromé podnikání (např. i jedna z největších současných českých firem, antivirová společnostAvast, začínala jako perestrojkové družstvo). Reformy byly však příliš pomalé a nesetkaly se ani s takovou podporou veřejnosti jako reformy konce 60. let.
Politická revoluce roku 1989 ukončila komunistickou vládu i pokusy o reformy na jejím konci. Došlo k transformaci centrálně řízeného hospodářství aprivatizaci státního majetku (vizkupónová privatizace,velká privatizace,malá privatizace). V rámcirestitucí byla také navrácena část majetků znárodněných po roce 1948. Důsledky otevřené konkurence nejvíce postihly odvětvítěžkého průmyslu a těžkého strojírenství, které nebyly konkurenceschopné, nebo byly chybně privatizovány. Velká část podniků byla začleněna do nadnárodních korporací. Podíl průmyslu na tvorběHDP klesl ve srovnání s rokem 1990 na polovinu a jeho místo zabral sektor služeb.
Po vstupu země do Evropské unie roku 2004 následovalo období hospodářského růstu. Pomohly i přímé dotace, od momentu vstupu do půlky roku 2016 Česko získalo z rozpočtu EU o 627,8 miliardy korun více, než do něj odvedlo.[143] Tak jako většinu států světa, i Česko zasáhla světová ekonomická krize, jež vypukla roku 2008. Projevila se zejména poklesem HDP o 4,5 % v roce 2009, zvyšováním nezaměstnanosti a růstem zadlužení státu. Bankovní systém oproti tomu krizi odolal a negativní jevy nebo přímo krachy bank jako v jiných státech EU se neuskutečnily. ČR se vyhnula i dluhové krizi, která postihla některé státy eurozóny. Po roce 2011 se obnovil hospodářský růst a česká ekonomika prokazuje vysokou výkonnost.
Plemenočeský strakatý skotMozaika středočeské zemědělské krajiny (barevně jsou rozlišeny různé plodiny)
Pěstuje se hlavněobilí (pšenice,ječmen,kukuřice),brambory,cukrová řepa; z technických plodinlen ařepka. Význam má i pěstováníchmele, sadařství a vinohradnictví. Základem živočišné výroby je chov skotu, prasat a drůbeže, dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb (zvláštěkaprů).
Zemědělci k roku 2016 hospodařili na 4,26 milionů hektarůzemědělské půdy, což představovalo 54 procent celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele České republiky připadlo 0,42 hektaru zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což odpovídá evropskému průměru. Třetinu půdního fondu tvoří lesy.
Od roku 1995 ubývá zemědělské půdy, k roku 2016 asi 15 tisíc hektarů, oproti tomu výměra lesů vzrostla o 16 tisíc hektarů. Podobně klesá výměra orné půdy na úkor trvalých travních porostů, tedy lučin a pastvin. Těch v uvedeném období přibylo 71 tisíc hektarů.
Typické pro ČR je vysoké procento zemědělských podniků vlastněných právnickými osobami, po Francii (29,2 %) jsme v tomto ohledu s 13,5 % na druhém místě v EU.[146] Typický pro české zemědělství je rovněž velký podíl pronajaté půdy (asi 90 %). Také velikostní struktura zemědělských podniků v ČR se výrazně liší od struktury podniků v ostatních zemích Evropské unie. Velké podniky, tedy ty s více než 50 hektary obdělávané zemědělské půdy, v ČR obhospodařují 92,2 % z celkové výměry zemědělské půdy. Ve zbytku EU jsou obvyklejší menší podniky. Důvodem je mj. česká tradicedružstevnictví i kolektivizace 50. let.
K roku 2004 pracovalo v zemědělství 141 000 osob, ve struktuře zaměstnanosti to představovalo 2,9 % pracovníků v ČR. Typické je, že počet pracovníků v zemědělství od 90. let trvale klesá.[147]
Velký význam, zvláště proexport, máautomobilový průmysl. Největším výrobcem automobilů je společnostŠkoda Auto. V roce 2015 vyrobily v České republice společnosti Škoda (patřící německému koncernuVolkswagen),TPCA, která sdružuje japonskou firmuToyota a francouzskouPeugeot-Citroën, a jihokorejská firmaHyundai dohromady rekordních 1 298 236 osobních automobilů.[148]
Škoda Auto je jedním z největších výrobců automobilů v Evropě, roku 2018 prodala rekordní počet 1,25 milionu vozů[149] (zatím nepřekonáno)
K dalším automobilovým značkám patří téžTatra (těžké nákladní automobily, třetí nejstarší výrobce automobilů na světě),Avia (střední nákladní automobily), k historickým pakPraga,Liaz aKarosa. Tatra se proslavila nákladním vozemTatra 815 či armádníTatrou 813. Nejznámějšími osobními automobily z kopřivnické továrny bylyTatra 603 aTatra 97.Tatra 77 byla prvním sériově vyráběným vozem s aerodynamickou karosérií na světě. Ve vozeTatra 87 podnikli cestovateléJiří Hanzelka aMiroslav Zikmund své slavné cesty do Afriky a Jižní Ameriky. Autobusy dnes vyrábí firmyIveco Czech Republic aSOR Libchavy, nejznámějšími českými autobusy jsouŠkoda 706 RTO čiKarosa ŠM 11. Trolejbusy dříve vyrábělaŠkoda Ostrov (např. typŠkoda 9Tr), nyní předevšímŠkoda Electric. Dalšími českými výrobci dopravních a zemědělských prostředků jsouZetor (traktory),Kaipan (roadstery),Jawa (motocykly) aČezeta (elektrické skútry).
Kolejová vozidla vyrábí předevšímŠkoda Transportation (tramvaje, trolejbusy, metro). Historicky je však nejslavnějším českým drážním vozidlem tramvajTatra T3 z ČKD Praha, s 14 tisíci vyrobenými kusy nejpočetnější tramvaj na světě. Mezi železničními vozidly pakmotorový vůz řady M 290.0, tzv. Slovenská strela z Tatry Kopřivnice (1936).
Let L-410 NG, největší dopravní letoun vyráběný v Česku
Výroba letounů probíhá vAero Vodochody (armádní) a vLetu Kunovice (civilní), v minulosti také v pražské Avii. K nejslavnějším českým letounům patřilyAvia B-534 aAvia S-199 (důležitá zbraň v izraelsko-arabské válce roku 1948). BitevníkAero L-159 Alca zase sehrává značnou roli v boji irácké armády protiIslámskému státu. Jako cvičné vojenské letouny se v minulosti osvědčilyAero L-29 Delfín čiAero L-39 Albatros. V Kunovicích se specializovali na kluzáky (zejm.Let L-13 Blaník), ale i jejichLet L-410 Turbolet se stal jedním z nejpoužívanějších českých letadel, uplatnil se především v Sovětském svazu. V minulosti probíhala výroba zemědělských a akrobatických letounů také vOtrokovicích (Z-42,Z-50,Z-37 Čmelák).
Největší český textilní a obuvnický průmysl zastupuje firmaBaťa, která působí ve více než 50 zemích světa. Prodej českých hodinekPRIM naopak výrazně klesl, z více než půl milionu prodávaných kusů ročně na konci 80. let.
Významnou roli hraje výrobačeského skla. K nejznámějším českým výrobcům skla patří:Moser (považován za nejluxusnější českou značku),Rückl (sklo od nich vlastní například britská královna Alžběta II),Crystalex (největší český výrobce nápojových skleniček),Sklárny Bohemia Poděbrady (největší český výrobce olovnatého křišťálu) aLasvit (luxusní skleněné světelné instalace).[151][152]
Podrobnější informace naleznete v článku Těžba v Česku.
Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patříčerné ahnědé uhlí, dálkaolín,jíl,grafit,vápenec nebo jiné stavební hmoty. Nalezištěuranu se nachází u obceDolní Rožínka.[156] V roce 2016 byly v oblastiKrušných hor objeveny velké zásobylithia.[157] V malém rozsahu se na jihu Moravytěží ropa a zemní plyn,[158] ale větší objem těchto surovin je dovážen ze zahraničí. Jelikož třetinu země pokrývají lesy, patří dřevo též k vývozním artiklům.
V zemi se prudce rozvíjejítelekomunikace.[zdroj?!] Největšítelefonní operátor v zemiČeský Telecom se spojil s globální společnostíTelefónica a přejmenoval se naO2 Czech Republic. Tato společnost je také, spolu se společnostmiT-Mobile aVodafone, jedním z největších mobilních operátorů a poskytovatelůinternetu v zemi. V roce 2014 bylo v ČR 1,89 milionu pevných telefonních linek, 14 milionů mobilních telefonů a přes 4 miliony internetových připojení. Internet užívalo 8,2 milionu Čechů, tedy 77,5 procent obyvatel země.[122] Národní internetovádoména nejvyššího řádu pro Českou republiku je.cz. Ke konci roku 2016 bylo zaregistrováno přes 1 280 000 adres s doménou .cz.[159]
Dvě antivirové obří společnostiAvast aAVG byly založeny v České republice. V červenci 2016 bylo oznámeno, že Avast získal konkurenční AVG za 1,3 miliard $, spolu mají tyto společnosti uživatelskou základnu okolo 400 milionů lidí a 40% podíl na trhu mimo Čínu.[160]
Úmrtnost na českých silnicích byla v přepočtu na obyvatele v roce 2004 přibližně 1,6× vyšší než v Německu, přestože intenzita dopravy je nižší. Počet 1286 usmrcených z roku 2005 se kolísavě snižuje.[164] V roce 2010 zemřelo na silnicích 802 lidí.
Každé registrované vozidlo v ČR musí mítstátní poznávací značku. Její současná podoba pochází z roku 2001.
Česko má se svými 9 568 km jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě. Z toho je 3 212 km tratíelektrizováno a 1 906 km je dvou- a vícekolejných.[165] Správcem a provozovatelem naprosté většiny železniční infrastruktury je státní organizaceSpráva železnic. České dráhy provozujívysokorychlostní vlakyPendolino, ale jelikož žádné tratě nejsouvysokorychlostní, je jejich maximální rychlost omezena na 160 km/h.
Přepravní výkon v osobní dopravě od roku 1995 klesal k minimu 6 518 milionůosobokilometrů v roce 2003 (81 % roku 1995), poté stoupal až k 11 069 milionům osobokilometrů v roce 2019 (138 % roku 1995). V souvislosti s pandemií prudce klesl v roce 2020 (6 485 milionů osobokilometrů) a do konce roku 2022 se ještě nevrátil do hodnot roku 2019.[166]
Přepravní výkon v nákladní dopravě od roku 1995 kolísavě klesal k minimu 12 791 milionůtunokilometrů v roce 2009 (68 % roku 1995), a od té doby pomalu kolísavě stoupal k 16 777 milionům tunokilometrů v roce 2022 (74 % roku 1995). V pandemickém roce 2020 se projevil pokles o 6 %, který byl hned následujícího roku zahlazen.[167]
Od roku1991 je Česko zapojeno do sítě mezinárodních vlakůEuroCity, od roku 2005 zajišťují některá z mezinárodních spojení i vlakySuperCity, jejichž těžiště je na lince Praha – Ostrava.
Největšímželezničním dopravcem jsouČeské dráhy. Nákladní železniční trh je liberalizován,liberalizace v osobní dopravě probíhá. Většina osobní železniční dopravy je podporována z veřejných rozpočtů prostřednictvím dlouhodobých smluv s dopravci.
Jediným městem v ČR, kde byl vybudován systém městské podzemní dráhy, takzvanéhometra, je Praha. Provozpražského metra byl zahájen 9. května 1974. Síť tras k roku 2015 měřila 65,2 km, soupravy zastavovaly v 61 stanicích. Pražské metro přepraví přes 1,6 milionů cestujících denně. Podle hodnoceníMezinárodní automobilové federace z roku 2010 má Praha čtvrtou nejkvalitnější městskou hromadnou dopravu v Evropě (poMnichovu,Helsinkách aVídni).[174]
Jaderná elektrárna Temelín, nejvýkonnější elektrárna v Česku a jedna ze dvou jaderných elektráren v zemi
Česko v současnosti snižuje svojí energetickou závislost nahnědém uhlí, která se negativně projevovala v kvalitě životního prostředí v severních Čechách. V roce 2005 bylo 65,4 procent elektřiny vyráběno pomocí páry a spalováním (hlavně uhlí), 30 procent v jaderných elektrárnách a 4,6 procenta z obnovitelných zdrojů, včetně vodních elektráren. Největším českým energetickým zdrojem jeJaderná elektrárna Temelín (14 % výroby elektřiny v Česku), další jaderná elektrárna je vDukovanech. Česko patří mezi největší vývozce proudu v Evropě, v roce 2013 vyvezlo asi 17 TWh, což je víc než vyrobí Temelín.[175] ČR je na sedmém místě na světě ve vývozu elektrické energie a na desátém ve výrobě energie z jádra.[122]
Zemní plyn je nakupován od norských společností a jako zkapalněný plynLNG zNizozemska aBelgie. V minulosti pocházely tři čtvrtiny dodávek plynu zRuska, ale po vypuknutíválky na Ukrajině byly tyto dodávky postupně zastaveny.[179] Zkapalněný zemní plyn se začal dovážet také z USA čiKataru.[180]
Maloobchod
Symbolem konzumního životního stylu se staly po revoluci roku 1989 supermarkety a hypermarkety, které ovládly maloobchodní sféru více než kdekoli jinde v Evropě.[181]
České hospodářství získává vysoké příjmy z cestovního ruchu. V roce 2001 celkové výnosy z cestovního ruchu dosáhly 118,13 miliardy korun, což tehdy představovalo 5,5 %HDP. V následujících letech však zájem cizinců o ČR, částečně z důvodu posílení kurzu českékoruny, poněkud opadl. Posléze koruna oslabila; v roce 2016 navštívilo Česko 9,3 milionu turistů ze zahraničí.[182] Praha je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy, poLondýnu,Paříži,Istanbulu aŘímu.[183]
Úspěch pražské zoo souvisí s její prestiží. V roce 2015 uživatelé největšího cestovatelského serveruTripAdvisor pražskou zoo určili jako čtvrtou nejlepší na světě.[185] MagazínForbes ji roku 2008 označil za sedmou nejlepší na světě.[186]
Tradičními turistickými magnety bývala lázeňská města jakoKarlovy Vary,Mariánské Lázně aFrantiškovy Lázně, ovšem lázeňství se dostalo do krize. Karlovy Vary si však zachovávají atraktivitu kupříkladu i díky každoročnímumezinárodnímu filmovému festivalu. Tato filmová přehlídka založená po druhé světové válce je dnes největší kulturní akcí v ČR.
Na konci roku 2018 žilo v České republice dleČeského statistického úřadu 10 649 800 lidí.Přirozený přírůstek v roce 2018 byl 1116 osob,úhrnná plodnost dosáhla hodnoty 1,71, v roce 2021 pak dosáhla hodnoty 1,83. Hlavní příčinou růstu počtu obyvatel je dlouhodobě migrace – v roce 2018 byl počet přistěhovalých o 38 629 osob vyšší než počet vystěhovalých, šlo zejména o migraci zUkrajiny aSlovenska. Průměrný věk činil v roce 2018 42,3 let,střední délka života byla 76,1 let u mužů a 81,9 let u žen. V roce 2018 byl nejlidnatějším krajem Středočeský s 1 369 332 obyvateli. Byl jediným krajem, kde žilo více lidí než v Praze, která měla 1 308 632 obyvatel.[193]
Vývoj počtu obyvatel v Česku
Národnostní složení ČRPopulační pyramida z roku 2020
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
V posledním sčítání lidu v roce2011 se 64,3 % obyvatel Česka přihlásilo kčeské národnosti (86,1 % z těch, kteří se k nějaké národnosti přihlásili), která zcela převažuje ve všech okresech Česka, 5,0 % obyvatel deklarovalo národnostmoravskou a 0,1 % národnostslezskou,[7] v obou případech rovněž hovořící převážněčesky.
Podle názoruČeského statistického úřadu jde o důsledek rozděleníčeské národnosti, před sčítáním v roce1991 ještě jednotné, v důsledku medializace moravské národnostní problematiky a tedy do jisté míry uměle;[194]politická strana Moravané tento stav naopak hodnotí jako projev spontánního národního obrození.[195] Faktem zůstává, že moravskou, částečně slezskou a po určitou dobu i českou a slovenskou národnost bylo v různých obdobích existenceČeskoslovenska možno deklarovat jen omezeně (skupina nebyla uváděna v koncových statistikách) nebo vůbec ne (ke skupině nebylo možno se přihlásit) a teprve v roce1991, krátce před rozpadem státu, bylo poprvé plně přihlédnuto ke každé z těchto čtyř národností jednotlivě.[196]
Celkem 25,3 % obyvatel Česka využilo při sčítání lidu v roce 2011 možnost nevyplňovat ve sčítacích formulářích dobrovolnou kolonku národnosti a ponechalo ji prázdnou.[7]
Česko má jednu z nejméně náboženských populací na světě. V průzkumech projektuEurobarometr v roce 2005 odpovědělo 19 % tázaných, že věří v Boha, 50 % věří v nějakou životní či duchovní sílu a 30 % nevěří v nic z toho.[198]
Podle posledníhosčítání lidu z roku 2021 je 5 milionů obyvatelbez vyznání, tedy 48 % populace. K různým církvím a náboženským společnostem se přihlásilo 1,1 milionu obyvatel, dále někteří uvedli, že jsou věřící a hlásí se k církvi, ale už neoznačili konkrétní církev. Jako věřící, ale nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti se výslovně označilo 960 tisíc osob, kromě toho jiní občané uvedli pouze určité náboženství. Celkově se tak k nějaké víře či vyznání přihlásilo 2,3 milionu, tedy 22 % obyvatel Česka. Celkem 3,2 milionu obyvatel (30 %) ovšem tuto dobrovolnou kolonku ve sčítacích formulářích nevyplnilo.[199]
Nejpočetnější náboženství v Česku jekřesťanství. Největší náboženskou skupinou byla v roce 2021římskokatolická církev, která měla 741 tisíc věřících (7 %), což by byl výrazný pokles oproti roku 2011, kdy se k ní hlásilo celkem 1,08 milionu věřících (10,4 %).[7] Ovšem 236 tisíc obyvatel uvedlo „katolická víra“ nebo „katolík“, celkem tak šlo o 977 tisíc věřících (9,3 %). Následovaly velké protestantské církveČeskobratrská církev evangelická s 33 tisíci členů (0,3 %) aCírkev československá husitská s 24 tisíci členů (0,2 %), podobně ale 27 tisíc obyvatel jen obecně uvedlo, že jsou protestanty nebo evangelíky. Vyšší podíl věřících mělaPravoslavná církev, k níž se přihlásilo 41 tisíc lidí, významnější byli takéSvědkové Jehovovi s 13 tisíci,Církev bratrská s 11 tisíci nebořeckokatolická církev s 8 tisíci věřících. Jen obecně ke křesťanství se navíc přihlásilo 71 tisíc obyvatel. Počet vyznavačůjudaismu byl 2 tisíce, kislámu se hlásilo 5 tisíc lidí, k různým odvětvímbuddhismu 6 tisíc osob a khinduismu necelé 2 tisíce obyvatel. Recesisté se hlásili např. kjediismu (21 tisíc) nebopastafariánství (necelé 3 tisíce). Kateismu se přihlásilo 555 osob,pohanství deklarovalo téměř 3 tisíce osob.[199]
Podíl deklarovaných věřících se od předešlého sčítání lidu roku 2011 prakticky nezměnil. Vzrostl počet osob bez vyznání, oproti tomu se snížil počet osob, které se rozhodly na dobrovolnou otázku neodpovídat.[200] Geograficky je vyšší koncentrace věřících na jižní a východníMoravě, naopak severní a severozápadníČechy vykazují vyšší podíl osob bez vyznání.
Na konci roku 2022 podleČeského statistického úřadu žilo v Česku 1 113 698 cizinců (10,3 % z celkové populace), z nich 29,9 % zde mělo udělenýtrvalý pobyt.[205] Dalších 2456 osob bylo v roce 2022 vazylovém řízení.[205] Osoby cizího původu s uděleným českým občanstvím v uvedených počtech nejsou zahrnuty. VPraze aStředočeském kraji v roce 2022 žilo celkem 504 tisíc cizinců, tedy necelá polovina z jejich celkového počtu v ČR.[206]
Nejvíce cizinců pochází zUkrajiny, jejíž státní příslušníci v roce 2004 počtem překonali cizince zeSlovenska; dále následují cizinci zVietnamu,Ruska,Německa aPolska.[207] Vietnamci pobývají v Česku v průměru nejdéle (8 let), lidé z bývaléJugoslávie jen o rok méně. Podle údajů ČSÚ z roku 2012 byl největší podílvysokoškolsky vzdělaných mezi osobami přicházejícími z Ruska (27 % imigrantů z této země). Největší část svých výdělků do mateřské země posílaliUkrajinci (17 % příjmu).[208]
Od vstupu doEvropské unie se počet cizinců v Česku postupně zvyšoval, ale jejich podíl na populaci zůstával nižší než v ostatních zemích Evropské unie – v roce 2016 bylo Česko z 28 států unie z hlediska etnické heterogenity na 24. místě.[209] V roce 2021 v Česku počet cizinců dosáhl 6,2 %, v sousednímNěmecku žil největší počet cizinců v EU, to jest 7,2 milionu (9 % populace). V Rakousku je podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel 10,8 % a veŠpanělsku 12 %.[210] Ke skokovému zvýšení podílu cizinců v Česku nad 10 % z celkové populace došlo v roce 2022 s příchodem ukrajinských uprchlíků v důsledkuruské invaze na Ukrajinu.
Nejčastější země původu cizinců žijících v Česku k 31. prosinci 2023 (nad 5 tisíc osob)
ČR má unikátní síť veřejných knihoven, nejhustší v Evropě.[224] Je tvořena více než 5400 knihovnami. Ve středu této sítě se nacházíNárodní knihovna ČR. Sídlí v pražskémKlementinu. K nejcennějším památkám schraňovaným Národní knihovnou ČR patří rukopisKodexu vyšehradského (jehož cena se odhaduje na miliardu korun),Lobkovický graduál, rukopisy středověké pražské univerzity, „Knihy na řetězech“ z knihovny jáchymovské městské školy ze 16. století,Codex pictoricus Mexicanus misionáře Ignáce Tirsche, autografy Jana Husa a Jakoubka ze Stříbra, sbírka grafických listů univerzitních tezí, listGutenbergovy bible z roku 1454,Opatovický homiliář,Mattioliho herbář ze 16. století, nejstarší tisk na českém území (latinská Statuta z roku 1349), zlomek Žaltáře z Řezna pocházející z konce 8. století, řecké papyry z 1. století,Svatojiřský antifonář čiVelislavova bible.[225] Zdaleka nejcennější rukopis vzniklý na českém území, perla středověkého knihařství zvanáCodex gigas (též Ďáblova bible), však byl za třicetileté války ukořistěn Švédy a do ČR bývá jen výjimečně zapůjčován.[226] Vzácné tisky a rukopisy (např. Žlutický kancionál) schraňuje téžPamátník národního písemnictví sídlící veStrahovském klášteře, vletohrádku Hvězda a v tzv.Třetí Petschkově vile v Bubenči. Památník disponuje mj. rozsáhlou sbírkouex libris. Další významnou českou knihovnou jeMěstská knihovna v Praze.
Divadlo
Podrobnější informace naleznete v článku České divadlo.
Národní divadlo nabízí operu, balet i činohruVáclav Havel, dramatik a esejista, později také prezident České republiky
České divadelnictví má kořeny již ve středověku. Nejstarším dochovaným dramatickým dílem s využitím češtiny je zlomek česko-latinské hry ze14. století, zvané obvykleMastičkář.[227] Původně šlo o jakousi mezihru v inscenaci evangelijních scén – popisuje situaci, kdy jde Ježíšova matka Marie na trh koupit vonné masti k nabalzamování mrtvého Ježíšova těla. Scéna se však stále více osamostatňovala a popisovala satiricky poměry v měšťanském prostředí.
Českáhudba má své kořeny v nejméně 1000 let staréduchovní hudbě. Nejstarší duchovní píseň v českých zemích byla staroslověnská:Hospodine, pomiluj ny. Vznikla na konci 10. století, nebo počátku 11. století. Původ je zřetelně staroslověnský, pronikly do ní ovšem i prvky staročeštiny (patrně v průběhu času).
První duchovní píseň ve staročeštiněSvatý Václave, vévodo české země (téžSvatováclavský chorál) vznikla ve 12. století. Zapsána byla ale až ve 14. století v kroniceBeneše Krabice z Veitmile. Podobně významná jeOstrovská píseň. Zabývá se přítomností Krista ve svátosti oltářní. Zapsána byla v kodexu kláštera z Ostrova u Davle, podle prvního verše se jí též říkáSlovo do světa stvorenie. Má na rozdíl od svatováclavského chorálu již složitější básnickou formu.
Krátce po druhé světové válce také vznikl významný hudební festival vážné hudbyPražské jaro, který se tradičně koná v různých pražských koncertních sálech.
U prvního a také zdaleka nejslavnějšího českého výtvarného díla autora neznáme. Jde o soškuVěstonické venuše, patrně nejstarší keramickou sošku na světě, která vznikla v mladšímpaleolitu a byla nalezena roku 1925 na jižní Moravě.
V první polovině 19. století probíhal proces českého národního obrození, ovšem obrozenci na malířství nekladli takový důraz jako na literaturu, divadlo či vědu. Malířství zůstávalo na pozici řemesla, přičemž v krajinářství vynikalJosef Matěj Navrátil, v portrétu a zátišíKarel Purkyně.
Zlom přišel v polovině 19. století, kdy do českých zemí dorazila vlnaromantismu arealismu. Nejvýznamnějším představitelem malířského romantismu bylJosef Mánes, dnes známý především díky výzdobě pražského orloje. Realistickou malbu zvolil napříkladJaroslav Čermák.
Většina z autorů Generace Národního divadla nadále oscilovala mezi romantickou a realistickou malbou, zejména krajiny. To však brzy některým autorům nestačilo. KrajinářAntonín Chittussi začal měnit techniku krajinomalby až tak, že se dostal na pokrajimpresionismu. Vrcholným představitelem tohoto směru se pak stalAntonín Slavíček. DíloLuďka Marolda je zase někdy označováno za předzvěst malby secesní.
Secese provokovala svým sklonem k užitkovosti, avšak jinak ctila techniky klasické a akademické. Proti těm se však na konci století začaly bouřit nové směry. Předevšímexpresionismus. Do české expresionistické skupinyOsma patřiliBohumil Kubišta,Emil Filla čiOtakar Kubín. Členové Osmy pak přecházeli kekubismu, dalšímu novému avantgardnímu směru.
V českém výtvarném umění hraje významnou roli knižní ilustrace, karikatura a kreslený film. Mistrem karikatury bylFrantišek Gellner, v knižní ilustraci vynikliViktor Oliva, Josef Lada,Jiří Trnka,Zdeněk Burian,Adolf Born čiKvěta Pacovská, která za knižní ilustrace roku 1992 získala Cenu Hanse Christiana Andersena od Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu. V kresleném filmu se prosadiliZdeněk Smetana čiZdeněk Miler.
Letohrádek královny Anny na Pražském hradě bývá označován za stylově nejčistšírenesanční stavbu na sever odAlp. K významným renesančním stavbám patří iletohrádek Hvězda, nebozámek Litomyšl. Především díky renesančnímu náměstí se na seznam Světového dědictví UNESCO dostalaTelč, o stejný zápis usiluje renesanční městská architektura veSlavonicích.[228]
Krom kultury vysoké a lidové se v českých zemích, jako všude jinde, rozvíjela od počátků 19. století i kultura populární. Některé popkulturní fenomény jsou pevně usazeny v českém kolektivním vědomí a slouží nezřídka i k národní sebeidentifikaci. Anketa České televizeKniha mého srdce z roku 2009 například ukázala masovost obliby literárních postav, jako jsou sluhaSaturnin z humoristického románuZdeňka Jirotky, Švejk z románu Haškova čiRychlé šípy z chlapeckých románů a komiksůJaroslava Foglara.[233] Podobná anketa oNejvětšího Čecha zase ukázala roli humoristického fenoménuJáry Cimrmana.[234]
K velkým divadelním akcím patří tradiční festival amatérského divadlaJiráskův Hronov.Loutkářská Chrudim je nejstarší loutkářský festival na světě.[253] Na loutky je zaměřena téžSkupova Plzeň, od roku 2016 přitom bylo české loutkářství zařazeno k nehmotnému dědictví UNESCO.[254] Na moderní cirkus a akrobacii se zaměřujeLetní Letná. Divadlo i hudbu s dobročinností spojuje festival v bohnické psychiatrické léčebněMezi ploty. Největšími knižními akcemi jsouSvět knihy aFestival spisovatelů Praha.
Podrobnější informace naleznete v článku Česká věda.
Humanitní a sociální vědy
Zakladatelem české vzdělanosti bylKonstantin Filozof, první významný myslitel působící na českém území. Významnými středověkými teology byliJan Hus,Jeroným Pražský aPetr Chelčický.Jan Amos Komenský podstatným způsobem přispěl k rozvoji moderní pedagogiky, především ve spisechDidaktica magna (Velká didaktika),Janua linguarum reserata (Dveře jazyků otevřené),Orbis pictus (Svět v obrazech) aSchola ludus (Škola hrou). Židovskou středověkou vzdělanost reprezentoval předevšímrabbi Löw, jenž vstoupil i do českých pověstí (se svýmgolemem). Nejvýznamnějším historikem, filozofem a intelektuálem barokní éry (18. století) bylBohuslav Balbín.
V 60. letech 20. století zájem světa budil neortodoxní marxismus, který byl hlavním ideovým zázemímpražského jara 1968, a který reprezentovali zejménaKarel Kosík (spisDialektika konkrétního) čiEduard Goldstücker. V 70. letech to byly spíše myšlenky filozofaJana Patočky, které se staly ideovou základnouCharty 77, či filozofa undergrounduEgona Bondyho. Vysokou úroveň měla po celou dobu socialistického režimuegyptologie, která se prezentovala mj. vykopávkami vAbusíru (zejm.Miroslav Verner).[256] Zvláštní kapitolou dějin vědy v socialistickém Československu byl státní psychologický výzkum účinkůLSD, podílel se na něm iStanislav Grof, který později v USA vytvořil metoduholotropního dýchání.[257] Světový zájem vzbudily i archeologické experimentyPavla Pavla.[258]
Zásadním impulsem k rozvoji vědeckého myšlení (byť to nebylo v počátcích samozřejmě odděleno plně od myšlení filozofického a teologického) bylo založeníKarlovy univerzity králemKarlem IV. roku 1348. Šlo o první univerzitu ve střední Evropě.
Nelze vyloučit, že se roku 1459 narodil vČeském Krumlově vynikající kartografMartin Behaim, tvůrce nejstaršího dochovaného glóbusu na světě. Roku 1460 se v Chebu narodil významný matematikJohannes Widmann, který zavedl znaménka plus a minus, působil ale po většinu života v Lipsku.
Érou vědeckého rozkvětu byla i epochaRudolfa II. Na jeho pražském dvoře působili astronomovéTycho Brahe aJohannes Kepler. V Praze v té době navíc působil i významný židovský matematikDavid Gans. LékařJán Jesenský v Praze provedl první veřejnou pitvu.
Ani česká věda však nestála v 2. polovině 19. století stranou. Rozvíjela se v těsném sepětí s průmyslem, který rychle mohutněl. Jejími klíčovými představiteli byli vynálezce obloukové lampyFrantišek Křižík či objevitel čtyř krevních skupinJan Janský. Do dějin fotografické a polygrafické techniky v té době výrazně zasáhlyJakub Husník aKarel Klíč. Průkopníkem aviatiky bylJan Kašpar.Jan Kříženecký roku 1898 představil první kinematograf v českých zemích.
Prostor pro vědu vytvořila i nová Československá republika založená roku 1918. V Brně byla tehdy (1919) založena Masarykova univerzita. V oblasti topologie se výrazně prosadil matematikEduard Čech. BotanikAlberto Vojtěch Frič objevil řadu nových kaktusů. Dalším významným botanikem bylKarel Domin. TechnikViktor Kaplan vynalezl nový druh turbíny.Hans Ledwinka zkonstruoval roku 1934 první sériově vyráběný automobil s aerodynamickou karosérií Tatra 77.
Další automobilový konstruktérFerdinand Porsche se také narodil v Čechách, ovšem prosadil se zejména v Německu a jako spolupracovník s nacisty by se do republiky po válce ani vrátit nemohl. Mezi Němci odsunutými po druhé světové válce byl i nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2007Peter Grünberg.
Symbolem porevoluční vědy se stal chemikAntonín Holý, tvůrce poměrně účinných léků protiAIDS.[262] Ve spolupráci s Evropskou unií bylo otevřeno několik nových vědeckých center zaměřených mj. na nanotechnologie a laserovou techniku (CEITEC,ELI Beamlines,HiLASE aj.). V Antarktidě byla založena českáMendelova polární stanice.[263]
Podle žebříčkuQS World University Rankings z roku 2014 je Univerzita Karlova 244. nejlepší vysokou školou světa. České vysoké učení technické se umístilo na 411.–420. místě. Masarykova univerzita v Brně se umístila na 551.–600. místě, Vysoké učení technické v Brně na 651.–700. místě aVysoká škola ekonomická v Praze byla zařazena do skupiny 701+ (pod 700. místem, bez dalšího rozlišování). Jiné české vysoké školy žebříček QS do měření nezahrnuje.[265]
Nejznámějším systémem měření a srovnávání kvality vysokých škol je tzv.šanghajský žebříček (ARWU), každoročně určující 500 nejlepších vysokých škol světa. Jedinou českou, která se v něm dosud objevila, je Univerzita Karlova. V roce 2014 se umístila na 201.–300. místě. Podle ARWU tak Univerzita Karlova patří mezi 2 procenta nejlepších vysokých škol na světě.[266]
Existují také méně formalizovaná srovnání spíše publicistického typu, která čas od času za nejkvalitnější univerzitu v ČR označí třeba brněnskou Masarykovu.[267]
Podle sčítání z roku 2011 činí podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva celkem 10,7 %; co se týče měst, nejvyšší podíl vykazujePraha (20,7 %),Brno (20,6 %) aOlomouc (17,9 %).[268]
Podle studie společnosti Pearson z roku 2012 má ČR 22. nejkvalitnější školství mezi vyspělými zeměmi.[269]
Podle informacíOECD z roku 2007 Česko směřuje do vzdělávání 10 procent veřejných výdajů, čímž se v srovnávacím žebříčku řadí na předposlední místo spolu sJaponskem. Vyjádřeno podílemHDP se jedná o asi 4,6 %, což je podstatně méně než průměr zemí OECD, který činí 6,1 %.[270] Současně čeští pedagogové dostávají čtvrté nejnižší platy z více než třiceti zemí sledovaných OECD.
BěžkyněJarmila Kratochvílová již od roku 1983 drží světový rekord v běhu na 800 metrů, jde o nejdéle platný světový rekord v historii ženské atletiky.[275]
Fotbalová reprezentace Československa získala dvě stříbrné medaile na mistrovství světa, v letech1934 a1962. V roce 1976 vyhrálo Československomistrovství Evropy ve fotbale 1976 vJugoslávii, přičemž z 22 hráčů na soupisce bylo jen sedm Čechů. Stříbro na tomto turnaji československý nebo český národní tým vybojoval roku1996, bronz pak v letech1960,1980 a2004. Roku 1980 získal olympijský výběr ČSSR zlaté medaile naletních olympijských hrách v Moskvě.[276]
V ledním hokeji patří k největším reprezentačním úspěchům zlatá medaile naolympijských hrách v Naganu roku 1998, jejíž cena tkví v tom, že se turnaje zúčastnili poprvé všichni nejlepší hráči planety, včetně profesionálů ze severoamerickéNHL. Ke hvězdám týmu patřili zejména útočníkJaromír Jágr a brankářDominik Hašek.
Mimořádně úspěšná je českátenisová škola.Martina Navrátilová, již jako reprezentantka USA, vyhrála devětkrát tenisový turnajWimbledon (1978, 1979, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1990). Dvakrát vyhrála WimbledonPetra Kvitová (2011, 2014), jednouJana Novotná (1998),Markéta Vondroušová (2023) aBarbora Krejčíková (2024). Jediným českým mužským vítězem turnaje ve Wimbledonu v tzv. open éře se stalJan Kodeš (1973), ale v minulosti zde triumfoval jako reprezentant Egypta iJaroslav Drobný (1954).Ivan Lendl byl 270 týdnů světovou jedničkou v žebříčku ATP, jako dosud jediný český hráč. Ženskémužebříčku WTA kralovala celkem 332 týdnů Martina Navrátilová v dresu USA. V roce 2017 se světovou hráčkou č. 1 stala rovněžKarolína Plíšková.[280] Krom jmenovaných hráčů vyhráli některý z tzv.grandslamových turnajů takéPetr Korda (Austrálie 1998) a Hana Mandlíková (Austrálie 1980, 1987, Paříž 1981, US Open 1985). Deblovou specialistkou bylaHelena Suková, jež ve čtyřhře vyhrála čtrnáct grandslamových turnajů.
Ženská házenkářská reprezentace vyhrála mistrovství světa (1957), jednou přivezla stříbro (1986) a jednou bronz (1962).Muži vyhráli mistrovství světa roku 1967, krom toho mají dvě stříbra (1958, 1961) a dva bronzy (1954, 1964). Získali též stříbro na olympijských hrách v Mnichově roku 1972. Tým mužů Dukly Praha třikrát vyhrál Pohár mistrů evropských zemí (1957, 1963, 1984), ženský tým Sparty Praha jednou (1962).Filip Jícha byl roku 2010 vyhlášen nejlepším házenkářem světa.[283]
Ve volejbale mámužská reprezentace dva tituly mistra světa (1956, 1966), tři tituly mistra Evropy (1948, 1955, 1958), stříbro a bronz z olympijských her (1964, 1968).Ženy vyhrály roku 1955 mistrovství Evropy. Nejlepším českým volejbalistou 20. století byl vyhlášenJosef Musil, jenž se stal rovněž prvním Čechem uvedeným do mezinárodní volejbalové Síně slávy.[284]
Obecně česká jídla zapadají do středoevropských chutí, s některými místními originalitami – krom už uvedených např.smažený sýr,knedlíky,utopenci,olomoucké syrečky, vánočníkapr (Český kapr je obchodní značkou),hořické trubičky,škubánky,pivní sýr atd. Východní vlivy (slovenské,maďarské,polské čiruské) v české kuchyni zastupují např.boršč,trdelník,živáňská pečeně,guláš anebotlačenka. Ryby jsou v českém jídelníčku málo časté (tzv. mořské plody se rozmohly až v souvislosti s moderním stravováním a zásobováním potravinami z dovozu), naopak, v evropském kontextu mimořádné je použití jedlých hub a mletéhomáku. Tvary některých druhů pečiva – např.rohlíků – jsou také v Evropě (s výjimkou Slovenska) neobvyklé, i když samotné těsto, z něhož jsou vyráběny, je běžné.
Z českých nápojů vynikápivo, jehož vaření tu má staletou tradici a patří mezi nejznámější a nejkvalitnější na světě. (V rámci EU je názevČeské pivo chráněným zeměpisným označením.) První známýpivovar tu existoval už v roce 1118 a Česko má nejvyššíspotřebu piva na osobu na světě. Vysoce alkoholickáslivovice, pálená hlavně na východní Moravě, je běžně známa i v jiných státech východní a jihovýchodní Evropy, zato bylinné likéryFernet Stock aBecherovka jsou českými specialitami.Víno se vyrábí především na jižní Moravě, která má k pěstování révy podstatně lepší podmínky než jiné části republiky (byly tu i vyšlechtěny domácí odrůdy, např.Cabernet Moravia,Pálava neboMuškát moravský).Kofeinová limonádaKofola je další českou specialitou.
Připomínka studentských demonstrací a následného uzavření českých vysokých škol německými okupanty v roce1939 a studentské demonstrace z roku1989, která odstartovalaSametovou revoluci. (Mezinárodní den studentstva)
¹ Označuje tzv.ostatní svátky, které nesouvisejí s českou státností.
Odkazy
Poznámky
↑„Základní index HDI“, ve kterém je ČR s hodnotou 0,895 na 32. místě, ukazuje teoreticky dosažitelný potenciál lidského rozvoje, pokud by neexistovaly různé nerovnosti mezi lidmi.„Narovnaný HDI“ naproti tomu indikuje reálnou situaci. Narovnaný HDI má hodnotu 0,848, čímž se ČR v narovnaném rozvoji řadí o 13 míst výše, tedy na 19. místo.[3]
↑abNapříklad správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) stanoví: „V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském“ (§ 16, odstavec 1).[4]
↑abObčané náležející k menšinám, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo jednat před správními úřady a soudy ve svém jazyce. Článek 25Listiny základních práv a svobod stanoví, že občané příslušející k národnostním a etnickým menšinám mají za podmínek stanovených zákonem zaručeno právo na vzdělání v jejich jazyku a právo užívat jejich jazyka v úředním styku. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v § 16 (Jednací jazyk), odstavci 4 stanoví, že„Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správní orgán úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu v tomto případě nese správní orgán.“ Současně zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, v § 9 (Právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy) zajišťuje stejné právo i pro jednání před soudy. Oficiálně uznanými tradičními menšinami jsou Bělorusové, Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Slováci, Srbové, Ukrajinci a Vietnamci.[5] Status národnostní menšiny zatím nemají, ale usilují o něj: Mongolové.[6]
↑Některé systémy řadí Českou republiku doEvropy východní[9][10] a tzv. středovýchodní (například polský historik Jerzy Kłoczowski).
↑Na území Protektorátu se nacházela jen velmi malá částČeského Slezska v okolí Ostravy a Frýdku, zatímco zbytek, včetně východní poloviny československého Těšínska, byl připojen k Německu.
↑Již poválečné Československo nebylo plně unitární, ale mělo asymetrickou strukturu. Na Slovensku působila zákonodárnáSlovenská národní rada a do roku 1960 též její výkonný orgánSbor pověřenců, zatímco Česko obdobné orgány nemělo. Zatímco vzájemné hranice Čech, Moravy a Slezska byly poválečným krajským dělením rozrušeny, hranice mezi Českem a Slovenskem krajské členění respektovalo a zákon zakazoval vládě měnit krajské hranice oddělující kraje v českých zemích od krajů na Slovensku. Záležitosti, které na Slovensku spadaly do působnosti SNR či Sboru pověřenců, tak pro kraje v českých zemích vykonával československý parlament a vláda. Některé československé právní předpisy tak měly územní působnost omezenou na české kraje. Příkladem je státní ochrana přírody. Slovenská národní rada přijala zákon č. 1/1955 Zb. SNR, o štátnej ochrane prírody, platný jen pro slovenské kraje. Následně československé Národní shromáždění přijalo československý zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který však byl od počátku účinný pouze pro české kraje.
↑abUNDP (United Nations Development Programme).Human Development Report 2023-24: Breaking the gridlock: Reimagining cooperation in a polarized world [online]. New York: 2024. Kapitola Table 3, s. 283.Dostupné online.ISBN9789213588703. (anglicky)
↑ Správní řád, § 16 odstavec 1.portal.gov.cz [online]. [cit. 2013-05-27].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-09.
↑ Čeští Vietnamci chtějí status menšiny, pomoci jim může sčítání lidu.iDNES.cz [online]. 2010-11-28 [cit. 2017-10-18].Dostupné online.
↑abcdef Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry.vdb.czso.cz [online]. [cit. 2019-08-08].Dostupné online.
↑MLSNA, Petr; ŠLEHOFER, Lukáš; URBAN, Dan.Cesty české ústavnosti. K 90. výročí přijetí první československé ústavy [online]. Praha: úřad vlády české republiky, 2010. S. 10–11.Dostupné online.
↑ČUMLIVSKI, Denko.800 let Zlaté buly sicilské [online]. Národní Archiv České Republiky, 2012.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28. listopadu 2012.
↑HORÁK, Slavomír.Geografie cestovního ruchu České republiky. Studijní materiály pro posluchače Vyšší obchodně-podnikatelské školy [online]. 2005 [cit. 2020-04-13]. S. 8.Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-11.
↑Návrh zákona České národní rady ze dne 4. prosince 1992 o státních symbolech České republiky [online]. [cit. 2020-04-12].Dostupné online.
↑abStátní symboly ČR: Jejich historie a význam. Velký státní znak. Malý státní znak. Státní barvy. Státní vlajka. Vlajka prezidenta republiky [online]. [cit. 2020-04-12].Dostupné online.
↑ Sdělení ČSÚ dle zákona 489/2003 Sb. o vydání Číselníku zemí (ČZEM).portal.gov.cz [online]. [cit. 2013-10-13].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
↑Czechia: Anglický název českého státu v mýtech a faktech [online]. go-czechia.cz.Dostupné online.
↑ČIŽMÁROVÁ, Libuše.Jak se jmenuje naše vlast. 1.. vyd. Praha: Středisko společných činností Akademie věd České republiky, 2016. 24 s. (Věda kolem nás / Pro všední den č. 54).Dostupné online.ISBN978-80-270-0966-4.
↑Obyvatelstvo České republiky v dlouhodobé perspektivě [online]. Geografické rozhledy [cit. 2016-10-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ Pražské bouře roku 1897.Městská knihovna v Praze [online].Dostupné online.
↑ 1907: První svobodné volby bez ženských a opilců.Týden.cz [online]. 29. dubna 2010.Dostupné online.
↑ŠEDIVÝ, Ivan.Češi bojovali hrdinně za Rakousko-Uhersko, ale první republika to tutlala [online]. www.zpravy.idnes.cz, 2008-08-27 [cit. 2013-05-28].Dostupné online.
↑BALOUN, Pavel. J. Harna / Krize evropské demokracie a Československo 30. let 20. století. Srovnávací sonda..ČLOVĚK – Časopis pro humanitní a společenské vědy. 2008-10-15, čís. 12.Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-15.Archivováno 15. 12. 2013 naWayback Machine.
↑Tóth – Novotný – Stehlík,Národnostní menšiny..., s. 625. Převzato zČeskoslovenská statistika – svazek 9. Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921. Praha: [s.n.], 1924. S. 60*.
↑ NACISTICKÁPERZEKUCE OBYVATEL ČESKÝCH ZEMÍ (Studijní materiál pro učitele dějepisu).www.zivapamet.cz [online]. [cit. 2013-08-28].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-19.
↑ Česko přijalo víc Ukrajinců, než zvládne, myslí si 58 procent občanů. Ochranu dostalo přes 600 000 lidí.iROZHLAS [online]. 2024-04-15.Dostupné online.
↑ NOVÉ ČESKÉ NEJ: Hranická propast je nejhlubší na světě.National Geographic Česko [online]. [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑CULEK, Martin, a kol.Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s.ISBN80-86064-82-4.
↑ Archivovaná kopie.www.meteopress.cz [online]. [cit. 2016-12-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-22.
↑SMOLOVÁ, Irena.Hydrologické podmínky ČR – vodní toky [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie [cit. 2023-11-12]. S. 2.Dostupné online. Dostupné také na:[1].
↑ Klima České republiky | In-počasí.www.in-pocasi.cz [online]. [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑ Teplotní poměry v České republice.Příroda.cz [online]. [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie.www.hnutiduha.cz [online]. [cit. 2016-07-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
↑ Portál české flóry.flora.upol.cz [online]. [cit. 2016-09-04].Dostupné online.
↑WWW.MCCANNDIGITAL.CZ. Flora a fauna.www.czech.cz [online]. [cit. 2016-09-04].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-19.
↑Beran L., Kubíková J., Špryňar P., 2006: Výsledky výzkumu bezobratlých v CHKO Kokořínsko. [Results of invertebrate investigation in Kokořínsko Protected Landscape Area]. – In: Beran L. et al., 2006: Bezobratlí Kokořínska. [Invertebrates of Kokořínsko]. – Bohemia centralis, Praha, 27: 577-582.
↑Block, S.; Emerson, J.W.; Esty, D.C.; de Sherbinin, A.; Wendling, Z.A.2024 Environmental Performance Index [online]. New Haven, CT: Yale Center for Environmental Law & Policy, 2024-10-03 [cit. 2024-10-24].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Křivoklátsko se zřejmě dočká puncu národního parku [online]. ČT24, 2009-2-18 [cit. 2010-02-25].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23.
↑Nový národní park Křivoklátsko. Na tahu jsou poslanci [online]. 2015-10-20 [cit. 2016-09-04].Dostupné online.
↑About the Visegrad Group [online]. [cit. 2015-08-08].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Společné prohlášení ke strategickému dialogu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Spolkové republiky Německo jako novém rámci pro česko-německé vztahy [online]. German embassy in the Czech Republic [cit. 2015-08-08].Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Czech-U.S. Relations [online]. ministerstvo zahraničí ČR [cit. 2015-08-08].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Česko je věrnější než USA. Zatímco Izrael už kritizuje většina světa, Fiala dál chce přesouvat ambasádu.Hospodářské noviny [online]. 20. března 2024.Dostupné online.
↑ Česko podporuje násilné režimy a povstalce na Blízkém východě, tvrdí Nesehnutí. Může za to nedostatečná kontrola vývozu zbraní.Hospodářské noviny [online]. 20. září 2018.Dostupné online.
↑ Rusko zveřejnilo seznam nepřátelských zemí. Jsou na něm jen dvě: Česko a USA.Aktuálně.cz [online].Economia, 2021-05-14 [cit. 2022-03-02].Dostupné online.
↑ Czechs with few mates.The Economist. 30 August 2007.Dostupné online [cit. 8 August 2015].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Zdroj se vztahuje na období do roku 2007.
↑ Ministři a ministerstvo v historii | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.www.mzv.cz [online]. [cit. 2022-12-02].Dostupné online.
↑ Balkán, Irák, Afghánistán – česká armáda si v rámci zahraničních misí vydobyla v NATO respekt.Český rozhlas [online]. 12. března 2019.Dostupné online.
↑ České gripeny budou opět střežit Island, první piloti odletí v září.iDNES.cz [online]. 2016-03-16 [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑ Liberečtí chemici si na slavnostním nástupu připomněli významné svátky | Armáda ČR.www.army.cz [online]. [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑KOMÁREK, Michal.Diskriminace Romů v českých školách jako evropský problém [online]. [cit. 2016-09-04].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-01.
↑ Evropská komise žádá Česko o data kvůli diskriminaci Romů ve školách.iDNES.cz [online]. 2014-09-25 [cit. 2016-09-04].Dostupné online.
↑ Evropský soud tlačí vládu k odškodnění za nedobrovolné sterilizace romských žen - Liga lidských práv.llp.cz [online]. [cit. 2016-09-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-02.
↑ JPMorgan Chase přeřadila české dluhopisy z kategorie vyspělých zemí do indexů rozvíjejících se trhů.Investicniweb.cz.Dostupné online [cit. 2018-11-08].
↑ Banka přeřadí Česko z vyspělých zemí do rozvojových. Neplníme příjem na hlavu.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-04-11].Dostupné online.
↑ Česko je v kvalitě života na 22. místě na světě, dokonce před Itálií.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-09-04].Dostupné online.
↑Euro a Česká republika [online]. Ministerstvo financí ČR [cit. 2017-07-12].Dostupné online.
↑ČTK. Analýza: Rozhodnutí o vstupu Česka do eurozóny bude hlavně politické.ČeskéNoviny.cz [online]. 2017-06-01 [cit. 2017-07-12].Dostupné online.
↑ČERVENKA, Jan. Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura – duben 2017 - Centrum pro výzkum veřejného mínění.cvvm.soc.cas.cz [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2017-05-24 [cit. 2017-07-12].Dostupné online.
↑Tisková zpráva: Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura – duben 2017 [PDF online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2017-05-24 [cit. 2017-07-12]. S. 4.Dostupné online.
↑MRÁZEK, Otakar.Vývoj průmyslu v českých zemích a na Slovensku od manufaktury do roku 1918. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1964. 490 s.
↑ Ekonomika ČSSR v letech padesátých a šedesátých | 21. 7. 2011 | Pavel Rybák.Britské listy [online]. 2011-07-21 [cit. 2019-12-14].Dostupné online. (anglicky)
↑ ČR v pololetí získala z EU o 66,6 miliardy Kč více, než zaplatila | ČeskéNoviny.cz.www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2016-09-04].Dostupné online.
↑KŘEČEK, Štěpán.Žebříček největších firem v České republice [online]. kurzy.cz, 2020-08-14.Dostupné online.
↑ Největší firmy v Česku podle tržeb i zaměstnanců. Projděte si žebříček Czech Top 100.Aktuálně.cz [online].Economia, 2019-06-11 [cit. 2020-12-16].Dostupné online.
↑ V čem je české zemědělství jiné? | Statistika&My - měsíčník Českého statistického úřadu.www.statistikaamy.cz [online]. [cit. 2016-09-04].Dostupné online.
↑ Zemědělství (eAGRI).eagri.cz [online]. [cit. 2016-09-04].Dostupné online.
↑Avast not done with deal-making after AVG buy, but no rush [online]. Reuters, 2016-09-30.Dostupné online. (Anglicky)
↑ Praha je už čtyři roky sídlem Agentury pro evropský satelitní systém. Co z toho má Česká republika?.ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑ Stěhování evropské „NASA“ na Palmovku nabírá zpoždění. Kvůli tajným dokumentům.Seznamzpravy.cz [online]. 2024-01-31.Dostupné online.
↑ Vnější příčiny úmrtí v ČR v letech 1994 až 2006 PDF.www.czso.cz [online]. [cit. 2010-06-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-17.
↑ Dopravní infrastruktura – časové řady. ČSÚ, 1.8.2011.www.czso.cz [online]. [cit. 2012-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-14.
↑Doprava - Naturální ukazatele - časové řady [online]. Český statistický úřad, 2024-02-06 [cit. 2024-02-20]. Kapitola Osobní doprava - časové řady : Tab. 1 Přeprava cestujících železniční dopravou.Dostupné online.
↑Doprava - Naturální ukazatele - časové řady [online]. Český statistický úřad, 2024-02-06 [cit. 2024-02-20]. Kapitola Nákladní doprava - časové řady : Tab. 1 Železniční nákladní doprava.Dostupné online.
↑ Exkurze na okruh, kde se krotí ti nejlepší evropští „železní oři“ | PN.podebradskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-12-14].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-20.
↑Letiště v ČR [online]. czech.cz [cit. 2017-02-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-18.
↑ Pražské letiště má nový rekord, letos odbavilo už 13 milionů cestujících.iDNES.cz [online]. 2016-12-30 [cit. 2017-02-16].Dostupné online.
↑Magazín Terminál - zajímavá letadla za rok 2016 [online]. prg.aero, 2016-11-07 [cit. 2017-02-16].Dostupné online.
↑ Přístavní území ČR v Hamburku | ŘVC ČR.www.rvccr.cz [online]. [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑Žebříček nejlepších zoo na světě podle magazínu Forbes [online]. [cit. 2016-09-05].Dostupné online.
↑abNOVOTNÝ, Jiří. TOP 100 Nejnavštěvovanější místa v ČR - České hrady a zámky.www.hrady-zamky-cr.cz [online]. [cit. 2016-09-05].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-16.
↑ Muzea a galerie.www.czech.cz [online]. [cit. 2019-12-14].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-19.
↑S.R.O., World Media Partners,. Dvanáct českých divů světa.www.unesco-czech.cz [online]. [cit. 2016-09-05].Dostupné online.
↑ České a slovenské loutkářství je na seznamu UNESCO.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑ Veřejná databáze: Počet a pohyb obyvatel v Českých zemích (roční údaje).vdb.czso.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2024-11-28].Dostupné online.
↑Statistická ročenka České republiky - 2019 [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-06-21].Dostupné online.
↑ Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk.www.czso.cz [online]. [cit. 2008-05-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-09.
↑Population by religious belief and by municipality size groups [online]. Czech Statistical Office [cit. 2012-04-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 21 February 2015.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abVýsledky sčítání 2021 – otevřená data. Obyvatelstvo podle náboženské víry (data a schéma) [online]. Český statistický úřad, 2022-04-06 [cit. 2022-09-08].Dostupné online.
↑ Podrobné údaje – Náboženská víra podle krajů.www.scitani.cz [online]. [cit. 2011-12-16].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-06.
↑ 500 let od příchodu na jižní Moravu. Charváti? Vinaři milující fazolovou polévku.Brněnský deník [online]. 8. srpna 2015.Dostupné online.
↑ Boj za slezskou věc: Kdo usiloval o nezávislost Slezska?.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 31. prosince 2018.Dostupné online.
↑ Být Prajzákem.Historie.cs [online]. 26. října 2019.Dostupné online.
↑ab Cizinci v ČR v letech 2004 - 2022 (stav k 31. 12.).czso.cz (Český statistický úřad) [online]. [cit. 2023-06-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-23.
↑ Cizinci v ČR podle regionu soudržnosti, kraje a okresu v letech 1996 - 2022 (stav k 31. 12.).czso.cz (Český statistický úřad) [online]. [cit. 2023-06-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-23.
↑ Renaissance Houses at Slavonice.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-01-04].Dostupné online. (anglicky)
↑ Archivovaná kopie.architektura.klenot.cz [online]. [cit. 2017-07-11].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-28.
↑VESELKOVÁ, Ivana.Bruselský styl je pořád in [online]. Rozhlas.cz, 2014-12-08 [cit. 2017-07-12].Dostupné online.
↑ O českém brutalismu, high-tech stylu, o čase budovat, moci....Vltava. 2015-12-30.Dostupné online [cit. 2017-07-11].
↑PROS, Marek. Videohry jsou největším kulturní exportem Česka, tvrdí odborník.Aktuálně.cz [online].Economia, 2014-03-04 [cit. 2014-04-20].Dostupné online.
↑ Kniha mého srdce — Česká televize.www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2016-09-05].Dostupné online.
↑ Největší Čech: Jára Cimrman.iDNES.cz [online]. 2005-02-02 [cit. 2016-09-05].Dostupné online.
↑POLÁK, Lukáš. Hudební televize Óčko slaví patnáct let, diváci vyberou nejoblíbenější tuzemský klip.Český rozhlas. 2017-05-15.Dostupné online [cit. 2017-07-12].
↑ Satelitní televize v České republice.DigiZone.cz.Dostupné online [cit. 2017-07-12].
↑Zpravodajský trojboj: Hvězdná Nova oslabuje, Prima se tahala s Událostmi ČT o druhé místo [online]. Hospodářské noviny.Dostupné online.
↑Čechy nejvíce zajímá bulvár. Nejčtenější v zemi je deník Blesk [online]. ČTK, 2015-07-15 [cit. 2017-01-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-23.
↑ Unie vydavatelů ČR - Prodaný náklad deníků.www.unievydavatelu.cz [online]. [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑ Unie vydavatelů ČR - Prodaný náklad deníků.www.unievydavatelu.cz [online]. [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑FEREBAUER, Václav (fer);ČTK. České a slovenské loutkářství se dostalo na seznam UNESCO.iDNES.cz [online]. 2016-12-01 [cit. 2017-07-12].Dostupné online.
↑ Nejlepší hudební festivaly v ČR pro letošní rok 2015 | Magazín | TripZone.cz.magazin.tripzone.cz [online]. [cit. 2016-09-05].Dostupné online.
↑ Objevy, které změnily dějiny. Česká egyptologie je malá, ale extrémně úspěšná.ČT24.Dostupné online [cit. 2017-07-08].
↑ V Československu zkusili LSD vědci, umělci i mladý Miloš Zeman.iDNES.cz [online]. 2015-10-06 [cit. 2017-07-08].Dostupné online.
↑ Pavel Pavel, muž, který rozhýbal tajemné sochy na Velikonočním ostrově.Český rozhlas.Dostupné online [cit. 2017-07-08].
↑Tragický experiment „létajícího krejčího“ z Čech. Smrtelný pád z Eiffelovky v roce 1912 zachytila kamera [online]. Muži v Česku, 2018-09-28 [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑Velikáni české vědy [online]. [cit. 2010-11-01].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Faces of the Presidency [online]. EU2009.cz [cit. 2009-01-08].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-19.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Mendelova polární stanice, kterou vybudovala brněnská Masarykova univerzita, po osmi týdnech osiřela.Brno [online]. 2007-03-16 [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
↑KEMÉNYOVÁ, Zuzana. Žebříček českých vysokých škol: Brno výrazně porazilo Univerzitu Karlovu.Hospodářské noviny (IHNED.cz) [online]. 2015-01-22 [cit. 2019-12-14].Dostupné online.
.jpg)
-commons.JPG)
.jpg)
_%25C4%258D._3125_-_stanice_Malostransk%25C3%25A1.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(cropped_2).jpg)
_11.jpg)
%2c_Prague_-_9006.jpg)
_(1592-1670)._Tsjechisch_humanist_en_pedagoog._Als_voorganger_van_de_Moravische_of_Boheemse_Broedergemeente_verdreven_en_sedert_1656_gevestigd_te_Amsterdam_Rijksmuseum_SK-A-2161.jpeg)
.svg)
