Spolu s dalšími městyŠumavského podhůří jakoSušice,Vimperk, neboPrachatice bývá nazývánoBranou Šumavy. Na přelomu 19. a 20. století byl Český Krumlov zvláště mezi šumavskými spisovateli a básníky vnímán jakohlavní město Šumavy,[6][7] jímž se v roce 1918 Český Krumlov po dobu existenceŠumavské župy i nakrátko stal.
Náměstí Svornosti s radnicí a morovým sloupem, Vnitřní město
JménoKrumlov pochází z německéhoKrumme Aue (českykřivý luh), což odkazuje na polohu města mezi esovitými zákruty řekyVltavy. Z podobného keltského základukamb je mimo jiné odvozen i název rakouské řekyKamp, na které leží městoKrumau am Kamp, jehož název taktéž pochází z obdobného starohornoněmeckéhokrump. V první dochované zmínce z roku1253[8] je Krumlov označován jakoChrumbenowe, na latinských listinách pak nese jménoCrumlovia neboCrumlovium. Také býval používán název Krumlov nad Vltavou. PřídomekČeský se začal ke jménu města připojovat již v roce 1439, aby se jasně odlišil odMoravského Krumlova. V německém jazyce se názevBöhmisch Krumau v minulosti příliš nepoužíval, jelikož nemohlo dojít k záměně s Krumlovem na Moravě (německyKromau). Oficiálně se však názevČeský Krumlov používá až výnosem Ministerstva vnitra z 30. dubna 1920. Během německé okupace v letech 1938–1945 bylo slovoČeský z názvu odstraněno a město se po onu dobu oficiálně jmenovaloKrummau an der Moldau (českyKrumlov nad Vltavou).
Českokrumlovská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3, se třemi vodorovnými pruhy, modrým, bílým a modrým, v poměru šířek 1:4:1. Ve středu prostředního pruhu je červenárůže se žlutýmsemeníkem a zelenýmikališními lístky. Podle doporučenípodvýboru pro heraldiku a vexilologii by růže měla mít průměr 1/2 či 2/3 šířky vlajky. Pětilistá růže pochází z původníhoerbu pánůz Rožmberka. Vlajka byla městu udělena 14. června 2001.[9]
Již od založení města vedle sebe žili čeští i němečtí obyvatelé. S rozvojem hornictví už ve středověku začala ve městě rychle převažovat němčina, pročež v 19. století mluvilo ve městě z 8 300 obyvatel 72 % německy a 18 % česky.Druhá světová válka však po 700 letech někdy divoké, jindy mírové soužití Čechů a Němců v Českém Krumlově ukončila. V roce 1938 musela město opustitvětšina českého obyvatelstva, po roce 1945 naopak naprostávětšina obyvatelstva německého.
K 24. září 2007 ze 14 056 obyvatel bylo 14,7 % mladších 15 let. Podle údajů ze sčítání lidu bylo 26 % obyvatel města věřících. Přibližně 93 % obyvatel se přihlásilo k národnosti české, 2 % k národnosti slovenské, 1 % k národnosti německé.
Transformace hospodářství po roce 1989 znamenala zánik některých krumlovských závodních podniků, např. oděvního závodu OTAVAN. Na druhou stranu však díky turistickému ruchu vznikla mnohá pracovní místa ve službách, zejména v ubytování a pohostinství. Turistický ruch je dnes základem místní ekonomiky. Zaměřuje se na české i zahraniční návštěvníky, účastníky místních festivalů a také vodáky na Vltavě. Hlavní turistická sezóna probíhá v letních měsících.
Na severu města, na předměstí Domoradic, byla v 90. letech založena nová průmyslová zóna. Z potravinářských provozů fungují ve městě pekárny, pobočka jihočeských mlékárenMadeta a místní pivovar Krumlov, dříve znám pod názvemEggenberg.
Nezaměstnanost ve městě k 30. dubnu 2018 dosahovala 3,61 %.
V Českém Krumlově je nemocnice se spádovou oblastí pro celý okres. Město má odpovídající množství školních zařízení (gymnázium, umělecko-průmyslovou školu, pobočku institutu CEVRO, učiliště, čtyři základní školy, základní uměleckou školu, speciální školu a sedm mateřských škol). Ve městě funguje Dům dětí a mládeže.
Na velkých sídlištích a v bezprostředním okolí centra města najdeme samoobsluhy či Vietnamské večerky, většinou provozované spotřebním družstvemCOOP v Kaplici. Na okraji města u Domoradic byl postaven hypermarketTERNO, supermarketLidl, supermarketPenny Market, hypermarketTesco a hypermarketKaufland.
Stravovacích a ubytovacích zařízení je ve městě nadprůměrně velký počet, což souvisí s velkým počtem návštěvníků města. Vzhledem k tomu, že Český Krumlov je jedna z hlavních stanic vodáků na horním toku Vltavy, se v jeho blízkosti nachází několik kempů. Západně od města směrem naDobrkovice se nachází sportovní areál, hokejový a fotbalový stadion a kurty.
Krytý plavecký bazén o parametrech 25×12,5 metru a hloubce 120–180 cm byl uveden do provozu v roce 1992, 7. září 2024 však vyhořel. V areálu byl k dispozici ještě dětský bazén o parametrech 10×6 metrů a hloubce 80 cm a dále pára. Podle webu města zařízení navštěvovalo v jednom roce přes 70 tisíc lidí.
Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž prochází severní částí města ačeskokrumlovské nádraží stojí na sídlišti Nádražní předměstí na úpatí hory Kleť. Vzdálenost od nádraží do centra města je přibližně dva kilometry. Na území města se ještě nachází železniční zastávkaDomoradice.
Autobusové nádraží, které v letech 2018–2019 prošlo rekonstrukcí a úpravou na moderní areál,[10][11][12] se nachází nedaleko křižovatky ulic Objížďková a Nemocniční u krumlovské nemocnice. Vyjíždí z něj velké množství regionálních i dálkových linek, zastávku zde má iMHD. Další větší autobusová zastávka je situována na sídlišti Špičák.
Přímé autobusové spojení s Prahou zajišťují autobusyStudent Agency a FlixBus, ČSAD Autobusy České Budějovice (autobusy zajíždějí pouze k autobusovému nádražíPraha – Na Knížecí) a M express ve spolupráci s Leo Express (tyto autobusy zajíždějí naÚAN Florenc a k vlakovému nádražíPraha hl. n.)
Zámek Český Krumlov je poPražském hradě druhý nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původně gotický hrad byl přestavěn zejména v obdobírenesance za vládyViléma z Rožmberka. První přestavba v barokním slohu se odehrála v 17. století za vlády vévodyJana Kristiána I. z Eggenbergu, avšak kompletní a zároveň poslední významná přestavba, která dala komplexu jeho současnou podobu, proběhla za vládyJosefa I. Adama ze Schwarzenbergu, který nechal vystavět jak dnešní zámecké divadlo, tak i jedinečný Plášťový most. Jednou z rarit Českého Krumlova jsou i hradní medvědi, kteří jsou chováni od dob Rožmberků v hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím.
Zámecký komplex, který je členěn na pět nádvoří, dnes tvoří několik větších celků:
Dolní hrad – nejpůvodnější část hradu, tzv. Hrádek s dominující věží
Horní hrad – hlavní část zámeckého areálu obklopující III. a IV. nádvoří
Plášťový most – několikaposchoďové přemostění Jelení zahrady spojující zámek, barokní divadlo a zámeckou zahradu z roku 1764
Zámecká zahrada – založena v 2. polovině 16. století, dlouhá 700 m, o celkové rozloze 10 ha
Zámecká zahrada je rozdělena na francouzskou a anglickou část. V první jmenované se nachází Kaskádová fontána, v druhé pak barokníletohrádek Belárie spolu sotáčivým hledištěm, využívaným v letní sezóně k divadelním a operním inscenacím pod širým nebem.
Morový sloup na náměstí SvornostiDomky ve Vnitřním městě
Vnitřní město je centrální městská část se spolu přiléhajícím Ostrovem, jež je zcela obklopena meandrem řeky Vltavy. Spojení s ostatními městskými částmi zajišťují tři mosty – Lazebnický most, most Dr. Edvarda Beneše, most Na Horní bráně; a tzv.Jelení lávka. Systém ulic s pravidelnýmnáměstím je téměř nezměněn od doby svého založení. Nalezneme zde velký počet zachovalých městských domů – gotických, renesančních a v menší míře i barokních.
Radnice –renesanční stavba ze druhé poloviny 16. století na náměstí Svornosti
Kašna s morovým sloupem– původně morový sloup z roku 1716 s přistavěnou kašnou z 19. století na náměstí Svornosti je dílem barokního sochařeMatěje Václava Jäckela, náklady hradila kněžnaMarie Ernestina z Eggenbergu, na vyvýšených podstavcích jsou sochy svatého Václava, Víta, Jana Evangelisty a Judy Tadeáše, ve výklencích pak sochy svatého Rocha, Františka Xaverského, Šebestiána a Kajetána
Kaplanka – pozdně gotický dům s raně renesančními prvky v Horní ulici
Kostel svatého Víta – gotický trojlodní kostel z let 1408–1439 v Kostelní ulici
Prelatura – sídlo českokrumlovského preláta. Dříve měla prelatura svůj rozsáhlý majetek v desítkách vesnic po okolí. U prelatury býval také vlastní pivovar, určený pro poddané prelatury.
Krčínův dům – stavba s renesanční fasádou ze 16. století v Kájovské ulici, tradičně spojována s osobouJakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan
Vlašský dvůr – gotická stavba s renesanční výzdobou a fasádou v Dlouhé ulici, jež v minulosti patřila Jakubu Krčínovi
Latrán, kdysi samostatné město, je další historická čtvrť za řekou, severně od Vnitřního města, v podhradí zámku, ke kterému ve středověku správně náležela. S Vnitřním městem je spojen dřevěným Lazebnickým mostem a i zde nalezneme velké množství menších gotických domů. Při čtvrti leží i bývalá městská část tzv. Neustadt, dnes uliceNové Město, kde bylo archeologickými výzkumy prokázáno nejstarší lidské osídlení ve městě z 5. tisíciletí před naším letopočtem.
Kostel sv. Jošta – tzv. Německý kostel (ul. Latrán č. p. 6), původněgotický kostel z období kolem roku 1330 založenýPetrem I. z Rožmberka, zaPetra Voka z Rožmberka byl v letech 1594–1599 renesančně přestavěn (architektDomenico Benedetto Cometta z Eckthurnu) a věnován krumlovským protestantům, tehdy byl zasvěcen Nejsvětější Trojici. Kolem roku 1615 byl kostel opět zasvěcensv. Joštovi a až do roku 1773 ho spravovalijezuité, v tomto období byl barokizován. V roce 1787 byl zajosefinských reforem zrušen. Od 20. století je využíván jako obytný dům. V budově také sídlí muzeum marionet.
Zámecký pivovar – dříve Schwarzenberský pivovar, dnesPivovar Eggenberg
Český Krumlov je významným českým kulturním střediskem hostícím řadu festivalů i pravidelných regionálních akcí spolu s velkým množstvím muzeí a galerií.
Mezi důležité divadelní instituce patří Městské divadlo, nacházející se při historickém centru v Horní ulici, a především pak technický divOtáčivé hlediště, jež je situováno v horní části Zámecké zahrady a které představuje jednu z nejvýznamnějších open-air scén v Evropě.
V centru se také nachází kino Luna a Městská knihovna s pobočkami ve čtvrtích Plešivec, Mír a Vyšehrad. Mimo oficiální kamenné instituce je třeba zmínit i projektUkradená galerie, který vznikl právě v tomto městě a kterou nalezneme v Hradební ulici. V téže ulici lze také narazit nastreetartovou tvorbu mnoha místních i zahraničních experimentálních umělců.
Historické jádro města nabízí velký počet galerií umění a muzeí.Regionální muzeum v Českém Krumlově představuje skrze nově zrekonstruovanou expozici historii města a regionu spolu s nálezy z archeologického nalezištěDobrkovické jeskyně.Egon Schiele Art Centrum návštěvníkům nabízí stálou expozici věnovanou dílu a životu nejslavnějšího krumlovského rezidentaEgona Schieleho spolu s výstavami světoznámých malířů, grafiků i sochařů. Mezi hlavní památky se řadí i muzeum Fotoateliér Seidel – jeden z mála dochovaných historických fotoateliérů v Evropě, a dále i městskásynagoga, kde lze zhlédnout výstavu věnovanou rodiněIgnáce Spira, zakladatele Větříňských papíren. V blízkosti města je také možné sestoupit do podzemních prostor bývaléhografitového dolu. V areálu Klášterů Český Krumlov se nachází Klášterní muzeum (bývalý konvent mužského kláštera minoritů) a 3+ galerie, kde je prezentována největší mezinárodní sbírka originálů dětské knižní ilustrace v Evropě.[zdroj?]
Město je během roku dějištěm několika regionálních a mezinárodních kulturních akcí. Patří mezi ně hudební festivalyMHF Český Krumlov nebo Festival barokních umění odehrávající se v prostoráchZámeckého barokního divadla. Historický festival oslavující dějiny města aRožmberský rod –Slavnosti pětilisté růže, je jednou z nejdůležitějších událostí města a regionu.
Na krumlovském zámku má chov medvědů tradici starou přes 400 let. Poprvé se medvědi v Krumlově objevili v 16. století. Jejich chovem chtěliRožmberkové demonstrovat svůj údajný původ a příbuzenství s římským rodemOrsiniů. V hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím je jejich chov doložen až po roce 1700 a s určitými přestávkami se tam chovají dodnes.
S krumlovskými medvědy také souvisí slavnost místních spoluobčanů probíhající každý rok naŠtědrý den, tzv.Medvědí Vánoce. Dopoledne mohou děti i dospělí za dozorumedvědářů sestoupit do hradního příkopu a vlastnoručně vyrobené pamlsky připevnit na velký vánoční stromeček. Následně jsou vypuštěni medvědi, kteří si na pamlscích a také na vánočním stromečku za pozornosti všech přítomných pochutnávají.
V poslední době[kdy?] se tu chovali následující medvědi – medvědi hnědí (Ursus arctos) Kateřina (* 1985 Český Krumlov) a Vok (* 1985 Český Krumlov) a medvěd brtník (Ursus arctos arctos) Marie Terezie (* 1994Innsbruck) . Medvěd Vok, pojmenovaný poPetru Vokovi, byl 12. července 2016 uspán kvůli zdravotnímu stavu a vysokému věku (31 let).[13] Tento medvěd byl mimo jiné znám jako otec tří medvědů, kteří hráli v dětském seriáluMéďové.[14] Jeho družka, medvědice Kateřina, pojmenovaná poKateřině z Ludanic, byla utracena ve věku 32 let v květnu 2017.[15] Medvědi se běžně dožívají 20 let. Novou generaci chovanou v Krumlově od léta 2019 představují medvědi hnědí Vilém (* 2017Rusko), pojmenovaný po Vilému z Rožmberka, a Polyxena (* 2017 Rusko), pojmenovaná po Polyxeně z Pernštejna. Byli zadrženi celníky na pražském letišti v září 2017, protože k nim chyběla potřebná dokumentace. Poté pobývali v ZOO v Olomouci.[16][17]
Ve městě lze téměř na každém kroku pozorovat nejrůznější rodovou symboliku. Nejčastěji je to všakvítkovská pětilistá růže. Pětilistou růžiRožmberků, kteří byli jedním z vítkovských rozrodů, tedy červenou růži na bílém poli, můžeme zahlédnout na velkém množství domů veVnitřním městě i naLatránu v nejrůznějších podobách. Ostatně všudypřítomnost tohoto ve městě symbolu dala jméno i největším krumlovským slavnostem –Slavnostem pětilisté růže.
Mimo také velmi početný symbol Schwarzenberské primogenitury v modro-bílém provedení s havranem klovajícím hlavu Turka, mohou návštěvníci pozorovat bohaté renesanční fasády městských domů, někdy až s nebývale komickým nádechem.
Na městské radnici jsou pak vyobrazeny znaky města, Českého království a rodové erby Eggenbergů a Schwarzenbergů.
V minulosti bydlel na zámecké věži nad městem věžný. Ten od osmi hodin ráno do čtyř odpoledne v letních měsících zatroubil na trubku každou hodinukrumlovskou fanfáru.Podle tradice se mu říkáVěžnej Nácl, podle nejznámějšího krumlovského věžného. Vedle povinnosti troubit fanfáru a tím udávat čas a případně ohlašovat požár ve městě, mohl věžný díky velkému rozhledu z věže odhadovat blížící se změny počasí. Měšťanům pak předpověď z věže sděloval pomocí barevných praporků. I když úřad věžného zanikl, dodnes je z věže hrána krumlovská fanfára každé tři hodiny od deváté hodiny ranní pomocí moderní techniky. O tzv.Věžném Náclovi dodnes koluje dětská říkanka.
Na zdejším hřbitově v místní částiHorní Brána se nachází kaple Bolestné Panny Marie. Jsou zde též udržované německé hroby. Mezi ně patří například hrob řediteleschwarzenberského panství Antona Wegwarta (1838–1898) nebo gymnaziálního profesora Gregora Hetteggera (1869–1928). Odpočívají tu ale také třeba akademický sochařStanislav Zadražil (1931–2003) či zpěvákPetr Muk (1965–2010).[18]
Ve městě se dodnes traduje mnoho nejrůznějších pověstí týkajících se osoby tajemné dobrodějkyAnnabelly, vědmy a léčitelky, která žila v dnešníDlouhé ulici. Její světnici s velkým ohništěm navštívilo za svůj život mnoho místních i lidí z daleka. Říká se, že každému dobrému člověku vždy pomohla a ulevila od jeho problémů. O tom kdy a jak Annabella, nebo dokonce Annabelly z města odešly se traduje více příběhů. Její světnice, o níž, kde se nacházela, víme, byla i se slovutným ohništěm zničena krátce po 2. světové válce při radikálních přestavbách domů vDlouhé ulici.
V blízkosti města se měly kdysi nacházet dvě podivné kamenné sochy. Ty přitahovaly kolemjdoucí, by i ty nejpočestnější poutníky natolik zvláštním způsobem, že se městští radní rozhodli sochy odstranit. Jámy, které po oněch kamenech, jimž se říkaloKamenní bratři, zůstaly v zemi, byly tak hluboké, že se je po několik dnů nedařilo zasypat. Bratry pak konšelé nechali odklidit do stodoly, avšak z té během nocí vycházelo tajemné světlo a ty nejroztodivnější zvuky, což děsilo místního šafáře, který se rozhodl sochy raději opět postavit, tentokrát ale daleko od sebe. V tom se však začaly u kamenů opět scházet zástupy poutníků a městské radě došla trpělivost. Kameny tak byly znovu vytrženy ze země, naloženy na povoz a odvezeny neznámo kam. Podle vyprávění, když povoz s kameny projížděl městy a vesnicemi, všechny tamní zvony kostelů a kapliček se samy od sebe rozezněly na pozdrav kamenným bratřím.
Podle pověsti stával v místě dnešníhoHrádkuklášter. Když klášter zanikl, na jeho místě se rozkládala louka a na ní býk vyryl rohem ze země veliký zvon. Zvonu se potom navždy říkaloBýčí zvon.
Jiná pověst vypráví o zvonu z kapličky sv. Jiří vLibomyšli. Když na konci 17. století byla kaplička velmi poškozena, rozhodli se lidé zvon prodat doLochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.
Vodník u kola Krumlovského mlýna
Ačkoliv je jménoLatrán odvozeno od umístění čtvrti v podhradí, dětem se často vypráví příběh o tom, že v dávných dobách v místních hlubokých lesích žili zlí lapkové. Ti těžce soužili karavany a nebohé obchodníky, kteří putovali přes zdejší brody přes řeku. Jednoho dne však udatný rytířVítek jejich doupě nalezl a do základů je vypálil. Na kamenném ostrohu si pak postavil svůj mocný krumlovský hrad, který měl zdejší lesy a brody již na vždy chránit. V nově založeném městě v podhradí pak měla být první ulice pojmenována ku připomínce vzniku hradu, tedy na paměť oněch lotrů.
Na březích Vltavy podle tradice žijí mnozí skřítci a vodníci, kteří si stráží svoje perlorodky, pro jejichž chov a kvalitu byl Krumlov kdysi znám.
↑Mezinárodní konference Český Krumlov: Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví 2009,www.npu.czArchivováno 9. 2. 2015 naWayback Machine.
↑ Autobusové nádraží v Českém Krumlově je na dva měsíce na Špičáku.iDNES.cz [online]. 2018-10-09 [cit. 2019-07-04].Dostupné online.
↑ Upozornění cestujícím v souvislosti s rekonstrukcí autobusového nádraží.obcan.ckrumlov.info l [online]. [cit. 2019-07-04].Dostupné online.
↑ Krumlov zmodernizoval za 82 milionů autobusové nádraží.Budějcká Drbna [online]. [cit. 2019-07-04].Dostupné online.
↑ Zemřel medvěd Vok, symbol zámku v Krumlově a otec medvíďat z večerníčku.iDNES.cz [online]. 2016-07-12 [cit. 2016-10-10].Dostupné online.
↑ Zemřel medvěd Vok, symbol zámku v Krumlově a otec medvíďat z večerníčku.iDNES.cz [online]. 2016-07-12 [cit. 2016-10-09].Dostupné online.
↑MACHAČOVÁ, Markéta.Medvědice Kateřina zemřela. Na zámku v Krumlově zůstala jen Marie Terezie [online]. iDnes.cz, 2017-05-23 [cit. 2020-03-21].Dostupné online.
↑GABAJOVÁ, Zuzana.Medvědí křtiny na zámku v Krumlově: Med pro Viliho a Poly tekl proudem [online]. Deník.cz, 2019-11-20 [cit. 2020-03-21].Dostupné online.
↑MLSOVÁ, Ludmila.Vilém a Polyxena. Medvědi na zámku v Českém Krumlově dostali nová jména [online]. iDnes.cz, 2019-11-23 [cit. 2020-03-21].Dostupné online.
Českokrumlovsko v době prvních Lucemburků 1310–1380. Český Krumlov: Státní okresní archiv Český Krumlov, 1996. 77 s.
Českokrumlovsko 1400–1460. Český Krumlov: Státní okresní archiv Český Krumlov, 1997. 89 s.
Českokrumlovsko v době Jagellonské 1470–1526. Český Krumlov: Státní okresní archiv Český Krumlov, 1998. 113 s.
Českokrumlovsko v proměnách staletí 1250–1850. Český Krumlov: Státní okresní archiv Český Krumlov, 1999. 69 s.
Českokrumlovsko. Mozaika dějin 1850–1990. Český Krumlov: Státní okresní archiv Český Krumlov, 2000. 83 s.
Českokrumlovsko 1620–1850. Třeboň: Státní oblastní archiv v Třeboni, 2003. 136 s.
GAŽI, Martin;PAVELEC, Petr.Český Krumlov. Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví. Příprava vydání Martin Gaži. České Budějovice: NPÚ, 2010. 1039 s.ISBN978-80-85033-26-7.
GAŽI, Martin;HANSOVÁ, Jarmila.Svatyně za hradbami měst : Křížová hora u Českého Krumlova v jihočeských a středoevropských souvislostech. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2012. 368 s.ISBN978-80-85033-40-3.
HAJNÁ, Milena.Rožmberkové. Cestovní průvodce. České Budějovice: NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 302 s.ISBN978-80-85033-32-8. S. 35–49.
PAVELEC, Petr.Český Krumlov
ŠORM, Antonín.Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
.jpg)
.jpg)
.JPG)
_-_Google_Art_Project.jpg)
.JPG)
