Název města se odvíjí od staré osadyBudivojovice. V průběhu věků výslovnost a transkripce jména mírně kolísala, přídomek České se začal objevovat v průběhuhusitských válek, původně stejnou měrou v češtině iněmčině (Böhmisch Budweis) a včistě územním smyslu. Od poloviny 18. století, kdy kulminovalo národnostní pnutí a název začal být brán i z národnostního pohledu, však došlo k diferenciaci: zatímco čeština dále používala České Budějovice, u Němců převážilo jméno bez přídomku, tedyBudweis[9] (záměna nehrozila,Moravské Budějovice jsou německyBudwitz). Tento stav už přetrval navzdory tomu, že v roce 1920 československé úřady za oficiální jméno města vyhlásily České Budějovice aBöhmisch Budweis v němčině.[9][10] Zaprotektorátu bylo oficiální jméno naopak pouzeBudweis v němčině aBudějovice v češtině.[9] Latinský název města jeBudvicium.
Obyvatelé používají zkrácený název městaBudějce, tvarBudějice považují za chybný, přestože se používá již dlouhou dobu[11] stejná změna koncovky se vyskytuje u sousedních obcíHrdějovice,Litvínovice čiHodějovice.
Na území budoucího centra městaarcheologové doložili lidskou přítomnost již v období 1800 až 1500 před naším letopočtem. Na dnešnímPiaristickém náměstí existovalo vraném středověku pohřebiště, tedy asi i sídliště.[12]
Další důležitou osadou na území dnešních Budějovic byly Stradonice (zhruba dnešníRožnov). Staly se prosperující obcí díky staré obchodní cestě zLince. Stradonice patřilyVítkovcům (Rožmberkům), nejmocnějšímu jihočeskému šlechtickému rodu. Existují náznaky, že Vítkovci z osady chtěli vybudovat město. To se ale vůbec nelíbilo královské moci. Ta cítila, že potřebuje na jihu Čech svou základnu a protiváhu Vítkovců. Tuto roli do té doby plnily jen nedostatečně královský hradZvíkov a městoPísek.
Město České Budějovice nechal založit český králPřemysl Otakar II. v roce1265. Obvykle uváděným datem založení je 10. března (den, kdydominikáni převzali parcelu pro stavbu nového kláštera).Lokaci a projekci města provedl králův rytíř a zvíkovskýpurkrabíHirzo z Klingenbergu. Ve městě patrně krátce existoval, nebo spíše měl existovatkrálovský hrad.[13]
Přemysl Otakar II. staveniště nového města osobně navštívil 11. června 1265. Sepsal zde zakládací listinukláštera v Melku a uvedl do ní „apud Budebins“. Jde o první písemné zaznamenání jména města. Toto jméno město převzalo od původní osady Budivojovice, kterou král vyměnil s Budivojovým synemČéčem zaHlubokou aVelešín.
Základní funkci, tedy potlačit vítkovský vliv na jihu Čech, město po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi budějovickými měšťany a Vítkovci, které pouze v průběhuhusitských válek potlačil společný mocný nepřítel –husité. Vítkovci založení města skutečně nesli těžce. Roku 1278 ho dobyli a zapálili, pod velenímOjíře z Lomnice. Dalšího roku do něj vtrhl další VítkovecZáviš z Falkenštejna. Napětí mezi trůnem a Vítkovci zmírnil až králVáclav II. Ten dal městu prvního a dědičnéhorychtáře, byl jím mincmistr Klaric. Za jeho správy již ve městě žilo 4000 lidí.[12] Osidlovali ho jakčesky, takněmecky mluvící.Klaricové byli dědičnými rychtáři až do 15. století. Měli italský původ a do Budějovic přesídlili zKutné Hory.
Velmi silný vztah k městu měliLucemburkové, kteří na český trůn usedli roku 1310. KrálJan Lucemburský Budějovice navštívil v letech 1318 a 1336.[10] Jeho synKarel IV. si Budějovice vyloženě oblíbil a učinil z nich časté místo svýchdiplomatických schůzek. Pobýval zde například celý měsíc na jaře 1351 a u té příležitosti městu udělil významná privilegia (mílové právo, jarmareční právo, osvobození od mýta), která se stala základem hospodářské prosperity zdejších měšťanů v příštích několika staletích. Zajímavostí je, že během celého pobytu byl Karel ochrnutý, patrně v důsledku zranění zturnaje, a byl přenášen na nosítkách.[6] Další Karlovy významné pobyty ve městě spadají do let 1361 a 1364. Při tom druhém zasáhl i do podoby města. Nebyl spokojen s podobou budějovického náměstí a nařídil zrušitmasné i chlebné krámy. Zbourány musely být rovněž domy uprostřed náměstí a rynek nařídil král vydláždit. Celkem byl Karel ve městě šestkrát. Spolu s Pískem šlo o jediné jihočeské město, které navštěvoval.[6] Naposledy pobýval Karel IV. v Českých Budějovicích v květnu 1378, půl roku před svou smrtí. Doprovázel ho tehdy následník trůnu, syn Václav, pozdější králVáclav IV. Roku 2009 byla v dominikánském klášteře odkryta unikátní freska, která Karla s Václavem zachycuje.[13] I Václav po korunovaci v Budějovicích nějaký čas pobýval, a to v létě 1394. Léčil si zde psychické šrámy způsobené nedávným zajetím vzbouřenou šlechtou.[10] Budějovičtí tehdy projevili k Václavovi velkou loajalitu a shromáždili k jeho osvobození početné vojsko. To nakonec zasahovat nemuselo, přesto vděčný Václav zamířil ze zajetí přímo do Budějovic.[14] Znovu v nich pobýval roku 1401.
Požár z roku 1641Pamětní deska Ondřeje Puklice naPuklicově domě v Krajinské ulici
Běhemhusitských válek i po nich Budějovice upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Město zůstalokatolické. Dobyto husity nebylo, ačkoli v září a říjnu 1420táboritské vojskoJana Žižky na svém tažení proti Rožmberkům prošlo okolo něj. Nezaútočilo však.
To, že náboženské konflikty zmítaly i Budějovicemi, dokazuje krutý osudpurkmistraOndřeje Puklice ze Vztuh. Ten se postavil na stranu kališnického králeJiřího z Poděbrad, což se nelíbilokatolíkům ve městě, kteří naPuklicův dům 3. května 1467 zaútočili a purkmistra zavraždili.[15] V 19. století byl jeho příběh aktualizován a objevil se pokus z Pukliceho udělat národního mučedníka, neboť byl Čech a útočníci převážně Němci.
V letech 1529–1531 se v Budějovicích čtyřikrát po sobě konalzemský sněm, který řešil vojenskou a finanční pomoc císaři proti Turkům. V letech 1547–1577 byla postavenaČerná věž. Stavbu inicioval Magistr Quirinus, který byl v letech 1553–1575purkmistrem města. Další zemský sněm, se stejným tématem jednání jako v minulosti, se zde konal roku 1614. Tentokrát panovníkMatyáš bydlel ve městě celý měsíc, tak moc o peníze, jež měl sněm uvolnit, stál. Byl však na sněmu také zaskočen požadavkyprotestantských stavů. Nevěděl si s nimi rady a náboženské napětí v zemi dále rostlo, až roku 1618 vyvrcholiločeským stavovským povstáním proti vládnoucímu roduHabsburků.
Rytina města z roku 1666Buquoy u Budějovic, rytina Arolsena Klebebanda
Tím také skončila éra mimořádného rozkvětu města, jenž vyplýval zejména z rozsáhlé těžby stříbra, příjmů z vaření piva, obchodu se solí, suknem či zrybníkářství. Budějovičtí se k povstání nepřipojili a zůstali na straně císaře.Přečkaly několikeré obležení, zejména vojskemJindřicha Matyáše hraběte z Thurnu.[14] Stavovské síly byly z jižních Čech vytlačeny pobitvě u Záblatí (10. června 1619), v níž triumfovala císařská vojskaKarla Bonaventury Buquoye. Budějovičtí zaplatili Buquoyově armádě, aby srovnala se zemíRudolfov, který hostil stavovská vojska obléhající České Budějovice.
Během třicátých let 17. století se díky bojůmtřicetileté války ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně, na 22 měsíců, hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. Byly tu uložené ikorunovační klenoty.[16]Svatováclavská koruna byla skryta v kostele sv. Mikuláše, kde ji střežiliValdštejnovi vojáci a ozbrojení měšťané. Znovu byly klenoty ve městě ukryty, před Švédy, v letech 1634–1635.
Vbarokní éře Budějovice získaly řadu svých dominant. V roce 1724 byla pro zásobování města užitkovou vodou postavenavodárenská věž s vodojemem. Roku 1727 byla dokončenaSamsonova kašna. V letech 1727–1730 byla na jihozápadním rohunáměstí Přemysla Otakara II. vystavěnaradnice, barokní přestavbou dvou gotických domů z 15. století. Jde o dílo rakouského architektaAntona Erharda Martinelliho, který podobu sídel jižních Čech ovlivnil i mnohde jinde, jako knížecí dvorní stavitel ve službáchSchwarzenbergů.
Hannibal – vůz linecko-budějovické koněspřežné dráhy
Běhemnapoleonských válek bylo město koncem roku 1805 obsazeno francouzským vojskem pod velením maršálaJeana-Baptista Bernadotte. Od prosince 1805 do ledna 1806 bylo obsazeno naopak bavorským vojskem.
Signálem, žeprůmyslová revoluce dorazila i do Budějovic, bylo otevření továrnyKoh-i-noor Hardtmuth v roce 1848. Epidemiecholery v roce 1866 (286 obětí za první čtyři měsíce) přinutila městskou správu, aby vybudovala kanalizaci a vodovod, ale až v letech 1881–1882 byl vybudován rozvod pitné vody; do té doby byla pitná voda získávána ze studní.[23][24]
V Českých Budějovicích, zvláště v 2. polovině 19. století a ve 20. století, bývala silná vojenská posádka.[25][26] Upomínkou jsou napříkladMariánská kasárna neboŽižkova kasárna.
Roku 1850 si Budějovičtí zvolili prvního starostu,staročecha atáborského rodákaFrantiška Josefa Klavíka (ve funkci 1850–1857 a 1861–1865). Následně však došlo k vyostření národnostního napětí. Jako ve skoro všech městech českéhopohraničí, i budějovické měšťanstvo bylo převážně německy mluvící.Čeští Němci (něm.Deutschböhmer) tvořili majetnější elity. Industrializace však do měst lákala ve velkém česky mluvící obyvatelstvo z venkova, které bylo chudší, méně vzdělané, ale mělo větší porodnost. Až kolem roku 1890 získali česky mluvící obyvatelé většinu. Kvůlivolebnímu cenzu, který omezoval volební právo méně majetných, ovšem od roku 1865 až do první republiky měly Budějovice německy mluvící starosty (např.Eduarda Claudiho).
Budějovice byly po staletí německy mluvícím jazykovým ostrovem, teprve koncem 19. století se ve městě prosadil český jazyk a národnost, etnografická mapa z roku 1905
Ustavení Československa 28. října 1918 se v Budějovicích obešlo bez problémů, k čemuž dopomohličeskoslovenští legionáři aitalská posádka ve městě. Právě přes Budějovice se zakladatel republikyTomáš Garrigue Masaryk 20.–21. prosince 1918 (17. prosince byl ještě v Itálii, vPadově) vrátil do vlasti.[28] Tuto skutečnost také dokládá pamětní deska na hlavním nádraží, kde tehdy T.G. Masaryk ve francouzském železničním vagóně svého vlaku z pátku na sobotu přenocoval. Pro dopravu z nádraží (a zpět) na po něm nově pojmenované centrální náměstí, kde bylo oficiální přivítání s projevy, použili Masaryk a jeho doprovod 14 nablýskaných automobilů jako „dopravní prostředky nové a demokratické“. Na náměstí mu byl také doručen novým starostou BudějovicAugustem Zátkou pozdravný telegram předsedy vládyKarla Kramáře. Dochované filmové záběry jsou pouze z českobudějovického nádraží, kde k uvítání hrála hudbaOtakara Jeremiáše a italské posádky, neboť náhlá sněhová přeháňka znemožnila v pátek 20. prosince 1918 filmování na náměstí i ve městě.[29]
V létě 1924 vyvolala velký ohlas v domácím i zahraničním tisku akce zaměřená proti šířenívztekliny na území města, která vešla do dějin pod názvemmasakr koček v Českých Budějovicích či „kočičí aféra“.[30]
Památník obětem fašismu. Zanikl při rozšíření knihovny v roce 2020.
V obdobíprvní republiky získalo ve městě rozhodující slovo české obyvatelstvo. Tento stav trval až dookupace města jednotkaminěmeckéhoWehrmachtu dne 15. března 1939. Okupační správa poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu. Budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost již 17. března. Vrcholné posty na městských úřadech ovládli budějovičtí a říšštíNěmci.
Běhemněmecké okupace byl v Českých Budějovicích protinacistický odboj. Mnoho českobudějovických odbojářů (vojáci, pedagogové, zaměstnanci pošt, železničáři a další) bylo nacisty popraveno nebo internováno v koncentračních táborech.[33][34] V koncentračních táborech zahynuly také stovky českobudějovickýchŽidů.[35]
Na koncidruhé světové války v březnu 1945 se Budějovice dvakrát staly cílemnáletůamerického letectva, které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech.[36][37][38] V květnu německáposádka město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám; přesto německé ustupující jednotky zastřelily v Českých Budějovicích několik lidí.[39] České Budějovice ležely nademarkační čáře, přičemž centrum Českých Budějovic leželo vsovětské zóně. Přestože jednotkyamerické armády kontrolovaly rozsáhlé oblasti jihozápadně od Českých Budějovic, kvůli průběhu demarkační čáry nemohla americká vojska do města vstoupit. Jejich předsunuté jednotky sice dojely k dnešnímuDlouhému mostu, ale tam se otočily.Rudá armáda vstoupila do Českých Budějovic bez boje 9. května 1945 v odpoledních hodinách. Jednalo se o 86. gardovou střeleckou divizi generála Vasilije Pavloviče Sokolovského, která byla součástí2. ukrajinského frontu pod velením maršálaRodiona Malinovského. Následující den se americké a sovětské jednotky setkaly na náměstí v Budějovicích na společných oslavách osvobození města a konce druhé světové války v Evropě.
Poválečnévysídlení Němců z Českých Budějovic postihlo asi 7 500 lidí (přibližně 16 % obyvatelstva). V roce 1948 sena letišti u Plané cvičili piloti nově založeného státuIzrael, kteří z výcviku odcházeli rovnou do bojůprvní arabsko-izraelské války.[40][41]Komunisté, kteří se toho roku domohli v Československu monopolu moci, začali židovský stát nenávidět až později. Letiště u Plané, od 50. let výhradně vojenské, se do dějin zapsalo ještě jednou. Právě zde své pilotní umění získal českobudějovický rodákVladimír Remek, který se později, v roce 1978, stal prvním českým kosmonautem a prvním neamerickým a nesovětským občanem ve vesmíru.[42]
1. ledna 1949 se České Budějovice staly správním centrem nově zřízenéhoČeskobudějovického kraje, při další správní reformě se staly 1. července 1960 centremJihočeského kraje.
Běheminvaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byly České Budějovice dne 22. srpna 1968 ráno obsazeny Sovětskou armádou, která zde setrvala do počátku listopadu 1968. Okupanti se snažili především obsadit budovuČeskoslovenského rozhlasu v Dukelské ulici, ale lidé na ni pověsili ceduli Mateřská škola, aby je zmátli, takže sovětští vojáci budovu dlouho marně hledali. I po obsazení budovy ale rozhlasáci ilegálně vysílali z Jihočeského divadla. Jednoho Budějičáka, čtyřiadvacetiletého Václava Balouna, okupanti zastřelili.[43] Dne21. srpna 1968 československá armáda znemožňovala sovětským letadlům přistávání na ranveji; letiště pak bylo sovětskou armádou obsazeno pomocí tanků.[43][44]
Sametovou revoluci, která v roce 1989 svrhlakomunistický režim, začali v Budějovicích studenti a herci Jihočeského divadla. 27. listopadu, v den generální stávky, zaplnilo náměstí Přemysla Otakara II. padesát tisíc demonstrantů.[50] K organizátorům těchto akcí patřili i budoucí známí politici: premiér ČeskaVladimír Špidla, místopředseda sněmovnyJiří Vlach nebo první polistopadový starosta BudějovicMojmír Prokop.[51][52]
Roku 1991 se Budějovice staly univerzitním městem, když byla založenaJihočeská univerzita. Vysoké školství mělo ovšem ve městě již starší tradici, od roku 1948 zde fungovala pobočkaPedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (později samostatná fakulta) a o něco později vznikla Provozně ekonomická fakulta (od roku 1960 pobočkouVysoké školy zemědělské v Praze). Právě tyto dvě starší vysokoškolské instituce se staly jádrem nové univerzity.
Městský znak se od roku 1965 vrátil ke své původní podobě, vyobrazené na nejstarší městské pečeti používané již ve 20. letech 14. století: na gotickém trojhranném štítě červené barvy stojí v dolní polovině stříbrná, kvádrovaná hradební zeď bez cimbuří, nad níž v horní polovině vynikají tři okrouhlé, stříbrné věže bez oken, se zlatými kuželovými střechami s makovicemi. Střední věž je vyšší a širší, postranní jsou užší a nižší. Na střední věži až přes hradební věž visí červený gotický trojhranný štít se stříbrným dvouocasým lvem se zlatou korunou.[69]
Pečeť města je kulatá, lemovaná opisem SIGILLVM CIVIVM DE BUDIWOYZ. Ve vnitřním pečetním poli je kvádrovaná zeď bez cimbuří s třemi okrouhlými věžemi ukončenými kuželovitými střechami s makovicemi. Prostřední z věží je širší a je na ní připevněn štít s českým lvem.[69]
Městská pečeť byla v Českých Budějovicích používána od počátku 14. století ve dvou provedeních – velká o průměru 67 mm a malá s průměrem 40 mm. Originály pečetí jsou uloženy veStátním okresním archivu České Budějovice.[69]
Logo Českých Budějovic je tvořeno červenými, stylizovanými písmeny „c” a „b”. Vpravo od nich je nápis České Budějovice (ve dvou řádcích) a pod ním žlutý čtvereček.
Čtverec poukazuje na nejvýraznější a nejzapamatovatelnější architektonickou charakteristiku města: čtvercovénáměstí Přemysla Otakara II. Barvy navazují na historický a heraldický standard.[69]
Logo vzniklo v roce 2000 a je používáno na prezentačních materiálech města.[69]
České Budějovice jsou častým cílem turistů zNěmecka,Rakouska, ale též zAsie a dalších částí světa. Jednak samy mají mnoho cenných historických památek, jednak jsou přirozeným centrem turisticky atraktivního Jihočeského kraje. Nejvíce památek je vměstské památkové rezervaci v historickém centru, zejména:
Budějovicképodnebí je mírně teplé, vlhké a s mírnouzimou. Projevuje se efekt blízkých pohoříŠumava,Novohradské hory a slabě i vlivAlp, což způsobuje fénové efekty při jižních a jihovýchodníchvětrech (srážkový stín a zvýšení teploty), na druhé straně k opačnému efektu dochází při severních a severozápadních větrech. Nejčastěji zde vanou západní a severozápadní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních.
Poloha na dně mělké široké pánve omezuje proudění vzduchu, což je patrné za zimníchinverzí. Rybníky v okolí způsobují časté a hustémlhy zejména v severozápadní části města. Hustá zástavba a široké betonové či vydlážděné plochy způsobují obecně nižší rychlost větru a vyšší teploty v centru města (oproti městským okrajům).
Dlouhodobý roční průměr teplot (pro období 1886–2004) činí 8,1 °C, nejnižší naměřená teplota vzduchu -42,2 °C[71] (11. únor 1929 vLitvínovicích, asi 1 km od Budějovic), nejvyšší 37,8 °C (27. červenec 1983).[72] Ve městě mrzne v průměru 111 dnů v roce, celodenní mrazy trvají v průměru 31 dní v roce. V průměru je šesttropických dnů ročně. Dlouhodobý průměrný úhrn srážek na rok činí 623 mm, většina z nich spadne v létě. Rekordní denní úhrn srážek pochází z 25. srpna 1925 (127,7 mm), měsíční z povodňového srpna 2002 (403,5 mm).
Poloha v mělké pánvi na soutoku dvou velkých řek vystavuje České Budějovice značnému rizikupovodní. Nejčastěji se rozvodňovalyDobrovodský potok a Malše. Lokální deště způsobují často problémy též v severozápadní části města (zejména v okolí ulice Branišovská), kde při větších srážkáchkanalizace nestíhá odvádět vodu stékající z okolních mírně výše položených polí, na což doplácí i kampusJihočeské univerzity.
Povodeň v roce 2002 v centru města - Česká ulice
Z kronik jsou známy četné případy velkých povodní, kdy voda zaplavila centrum města a způsobila rozsáhlé škody na městském opevnění. V první čtvrtině 20. století byly povodně omezeny regulací vodních toků (Malše, Vltava) či dokonce jejich přesměrováním (Dobrovodský potok). Velké povodně se i přesto vyskytly v lednu 1920, srpnu 1925, březnu 1940 ačervenci 1954. Riziko povodní od Vltavy výrazně pokleslo na konci 50. let, kdy byla postavenavodní nádrž Lipno. Město tak postihly ažpětisetletá povodeň v srpnu 2002, největší v historii Českých Budějovic (průtok vody Malší a Vltavou byl deset až patnáctkrát vyšší oproti průměru a asi o polovinu vyšší než při rozsahem následujících povodních z let 1888 a1890). Při všech těchto povodních trpělo jak centrum města, tak některé jeho další části (obzvlášť exponovaná jeHavlíčkova kolonie podél Malše).
České Budějovice byly k 1. lednu 2017 sedmýmnejlidnatějším městem v České republice.[74] Největšího počtu, 99 872 obyvatel, dosáhly České Budějovice v roce 1995. Podlesčítání roku 2011 už ale počet obyvatel města České Budějovice činil jen 93 883, což je za poslední desetiletí snížení o 3,5 tis. osob. Jde o projevsuburbanizace, protože v okolních obcích se počet obyvatel značně zvýšil[75], a tedy v celém správním obvoduobce s rozšířenou působností České Budějovice celkově také.[76] Tento správní obvod také zhruba odpovídá českobudějovickéaglomeraci, v níž žije cca 170 tisíc obyvatel.[5] Do vlastního města dojíždí 30 tisíc lidí za prací i za studiem.[77]
Drtivá většina budějovických obyvatel jsouČeši (94,9 % podlesčítání lidu 2001). Významnouetnickou menšinu tvoříRomové, kteří se ovšem většinou hlásí k českénárodnosti (oproti odhadovanému počtu necelých 2000 Romů[78] se k romské národnosti přihlásilo v roce 2001 jen 125 obyvatel). Počet obyvatelslovenské národnosti (1,15 %) je pod celostátním průměrem.
Na demografické složení Českých Budějovic má v akademickém roce výrazný vlivJihočeská univerzita (v roce 2008 měla přes 11 000 posluchačů[79]). Přespolní studenti bydlí na kolejích nebo si pronajímají byty především na blízkémsídlišti Máj, často v severozápadní části sídliště, kde jsou vzhledem k vyšší koncentraci sociálně slabých obyvatel nižší nájmy i ceny bytů.[80]
Věková struktura obyvatel obce České Budějovice roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce České Budějovice roku 2011
Po staletí byly Budějovice převážně německy mluvící město, podobně jako jiné částiPohraničí. Poměr německy a česky mluvícího obyvatelstva kolísal od založení Budějovic po asi 16. století, kdy čeští Němci získali značnou převahu jak v celkovém počtu obyvatel, tak v řadách vedoucích představitelů města. Nutno však dodat, že národnost či jazyk nehrály pro skupinovou sebeidentifikaci až do půli 19. století velký význam – ve srovnání například s náboženstvím či loajalitou k vládnoucí dynastii. Asi nejvýraznější projev národnostního rozštěpení města spočíval v tom, že zaměstnávalo dva písaře, českého a německého.[81][82]
Budějovice byly převážně německy mluvící město od 16. do konce 19. století. Etnografická mapa z roku 1855.
K výraznépolitické aspolečenské polarizaci došlo během poloviny 19. století. Tehdy také začal klesat podíl českých Němců v Budějovicích a to díky vyšší porodnosti Čechů a zejména příchodu nových obyvatel z česky mluvícího venkova, kteří v industrializovaném městě hledali práci coby dělníci. Až do roku 1890 tvořili německy mluvící obyvatelé většinu ve městě a v budějovickém jazykovém ostrově. Kvůli volebnímu cenzu, který dával větší váhu majetnějším obyvatelům, zůstali až do vzniku samostatného Československa v roce 1918 starosty města německy mluvící osobnosti. V roce 1930 klesl podíl německého obyvatelstva na 14 %.
Podle sčítání 1921 zde žilo v 2352 domech 44 022 obyvatel, z nichž bylo 22 878 žen. 35 577 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 7 006 k německé a 212 k židovské. Žilo zde 34 926 římských katolíků, 871 evangelíků, 4562 příslušníků Církve československé husitské a 1423 židů.[83] Podle sčítání 1930 zde žilo v 3 122 domech 43 788 obyvatel. 36 252 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 6 681 k německé. Žilo zde 33 006 římských katolíků, 1 191 evangelíků, 6 278 příslušníků Církve československé husitské a 1 138 židů.[84] Německámenšina přestala ve městě existovat podruhé světové válce, kdy byla drtivá většina obyvatel německé národnostivyhnána do Rakouska či Německa.
Druhou výraznou etnickou menšinu v historii města představovaliŽidé. První židovské rodiny se v Budějovicích usídlily v roce 1341, na počátku 16. století však byly Židům odebrány děti a dospělí vyhnáni z města. Až v roce 1849 byly státní i městské protižidovské restrikce zrušeny. Na přelomu 19. a 20. století činil podíl Židů mezi obyvateli města 4–6 %, pak výrazně klesl kvůliemigraci a patrně i opouštěnížidovského náboženství azvyků v rámciasimilace s ostatním obyvatelstvem. Přisčítání lidu v roce 1930 se přihlásilo k židovské národnosti již jen 168 osob. Židovská menšina přestala ve městě existovat za druhé světové války, kdy byla většina budějovických Židů vyvražděna běhemholokaustu a přeživší emigrovali.
Jako v celé republice je většina obyvatel Českých Budějovicbez vyznání (58,6 % z 97 339 v roce 2001), dalších 12,6 % obyvatel přisčítání lidu v roku 2001vyznání neuvedlo.[85].
V historii hrála významnou roli ižidovská komunita, ta zanikla běhemholokaustu, a monumentálnísynagoga bylaokupačními úřady zbořena. Její velký model je k vidění ve vstupní hale společnosti E.ON přímo naproti místu, kde stávala.
Významným místem je iVýstaviště České Budějovice, kde se pořádá mnoho důležitých a velkých akcí. Mezi tradiční a pravděpodobně nejznámější patříZemě živitelka. Dále se jedná o výstavy jako např. Hobby, Gastrofest, Pivní slavnosti, FreshFestival či hudební koncerty. I díky spojení města a Turistické oblasti Budějovicko se zde koná největší setkání a vzdělávání odborníků v jižních Čechách –konference Travelcon.
V srpnu 2008 představilJan Kaplický návrh koncertní síně.[87] Mělo se jednat o největší moderní stavbu ve městě. V roce 2020 však bylo rozhodnuto, že stavba nebude realizována.[88]
V rámci organizace cestovního ruchu v Jihočeském kraji, kterou má na starosti Jihočeská centrála cestovního ruchu, spadají České Budějovice do turistické oblastiČeskobudějovicko-Hlubocko.
Na přelomu roku 2017/2018 byl spuštěn nový turistický web města České Budějovice –www.budejce.cz. Název webu vychází z charakteristického pojmenování tohoto města místními obyvateli.
Ve vztahu k Českým Budějovicím je často uplatňován slogan „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý“. Jedná se o parafrázi replikyKarla Infelda Prácheňského vCimrmanově hřeZáskok:„V Českých Budějovicích by chtěl žít každý… kromě mě teda.“ PodleZdeňka Svěráka to nebylo vůči Českým Budějovicím míněno ironicky.[89][90]
České Budějovice bývaly dlouho baštouODS. Zvítězila ve všechkomunálních volbách od r. 1994, kdy měla primátora. V letech 1998–2002 však byla v opozici, neboť se proti ní sjednotilyKDU-ČSL,ČSSD,US aKSČM, které tak ovládly vedení města (na čemž nic nezměnily ani mimořádné volby v červnu 1999, vyvolané hromadnou rezignací 16 zastupitelů ODS v prosinci 1998). Po volbách 2002 ODS uzavřela koalici s KDU-ČSL, které zůstal primátor; učinila tak i v roce 2006, kdy získala těsnou většinu v zastupitelstvu (23) a primátora. ODS dlouhodobě dominovala i ve volbách de Sněmovny asenátních volbách (obvod č. 14, zahrnuje i východní část budějovického okresu a západní cíp jindřichohradeckého, volby r. 2000 atd.),Jiří Pospíšil zde byl zvolen třikrát za sebou (1996, 2000 a 2006). ODS v Budějovicích a přilehlých městech zvítězila dokonce i v jinak všeobecně neúspěšnýchvolbách do krajských zastupitelstev v roce 2008, ani to ovšem nezabránilo její celkové porážce v rámciJihočeského kraje.[91]
V roce 2010 došlo v Českobudějovické ODS k rozkolu, primátor za ODSJuraj Thoma byl odvolán, pak ale založil nové politické uskupeníObčané pro Budějovice (OPB), se kterým vyhrál následně komunální volby. Po sestavení koalice s ČSSD (5 členů v radě města), TOP09 (2 členy) a OPB (4 členové), bylThoma opět zvolen primátorem.
Ve 14. a 15. století je doloženo členění města na čtyřičtvrti, které se nazývaly podle některého místního bohatého měšťana, později byly označeny čísly I-IV.[99]
I – Pacovského čtvrť (Quartale Paczaueri) – jižní část, jižně od náměstí a dnešních ulic Radniční a Karla IV.
II – Rychtářova, později Prundlova čtvrť (Quartale Judicis / Prundlini) – západně od náměstí a Krajinské ulice
III – Dratlinova, později Píseckého čtvrť (Quartale Dratlini / Pieskeri) – severně od náměstí, mezi Krajinskou a dnešní U Černé věže
IV – Weissova či Steflova čtvrť (Quartale Stephlini, podle Štěpána Weise) – severně od dnešní ulice Karla IV. a východně od U Černé věže.
Tento stav vydržel až do konce 18. století, i když některé domy byly uváděny dle vlastníka v jiné čtvrti, než skutečně stály. Tou dobou byla zaváděnapopisná čísla, která převzala orientační i evidenční funkci.
Kolem města postupně vznikala předměstí, převážně kolem hlavních cest:Svinenské později Vídeňské;Linecké aPražské. V roce 1851 městský výbor stanovil, že se město České Budějovice skládá z vlastního města a předměstí.
Díky vybudování železničního uzlu ve městě vzrůstal počet obyvatel, a tak dne 8. června 1875 došlo k rozdělení města na čtyři okrsky,[100] což podle listu Budweiser Kreisblatt stanovilo základ budoucím „Velkým Budějovicím“:[99]
I – vnitřní město
II – Pražské předměstí
III – Vídeňské předměstí
IV – Linecké předměstí
Po vzniku samostatného Československa bylo toto členění oficiálně zrušeno, ale výměra města se nezměnila. K roku 1930 ve vnitřním městě žilo 5180 obyvatel, na Lineckém předměstí 6582, na Vídeňském předměstí 13 601 a na Pražském předměstí 18 425 obyvatel.
Zástavba se postupně zahušťovala, nejprve nejvíce na Pražském, později i na Vídeňském a Lineckém předměstí. V letech 1913–27 bylo postaveno větší množství domů v dnešnímPětidomí, v letech 1922–25 byla postavenaHavlíčkova kolonie, kolem roku 1925 i vilová čtvrť u nemocnice. V roce 1929 začala vznikat nová kolonie, které se začalo říkatHusova. Do roku 1938 srostlo Linecké předměstí sRožnovem a vznikla vilová čtvrť uOtýlie.
Již koncem 19. století vzniklo na katastruVráta dnešníNové Vráto, na katastruHodějovicNové Hodějovice, na hraniciSuchého Vrbného Nové Mladé, dále vznikalo Nové Roudné (kolonie Na Hraničkách), Nová Pohůrka, a Holanské domky (Nové Hlinsko). V letech 1925–6 pak i Nový Rožnov. Také se rozrůstaly okolní osady, jako např. hrdějovickéNemanice.
Po druhé světové válce byla předměstí přejmenována na Brněnské (Vídeňské), Krumlovské (Linecké) a nově pojmenováno vznikající Plzeňské předměstí.[99]
Součástí městské aglomerace tehdy byly i Čtyři Dvory, Kněžské Dvory, Mladé, Nemanice, Rožnov a Suché Vrbné, které ale až do roku 1952 zůstaly samostatnými obcemi.[101] Statistická ročenka z roku 1938 do českobudějovické aglomerace, v níž k roku 1930 žilo 56 tisíc obyvatel, ovšem započítala jen Čtyři Dvory, Mladé, Rožnov a Suché Vrbné.[102]
Již v roce 1929 se objevila v novinách první úvaha o připojení některých obcí k městu, prakticky se však debata začala až po roce 1945. V lednu 1946 byli na jednání pozváni zástupci obcíAdamov,České Vrbné,Čtyři Dvory,Dubičné,Dobrá Voda,Hrdějovice,Kněžské Dvory,Mokré, Pohůrka,Rožnov,Roudné,Srubec,Suché Vrbné,Šindlovy Dvory aVráto. V květnu 1951 bylo rozhodnuto podat na ministerstvo návrh na připojení obcí Čtyři Dvory, Dobrá Voda, Kněžské Dvory, Litvínovice, Mladé, Pohůrka, Suché Vrbné a Nové Vráto.[99]
Od začátku 1952 došlo k rozšíření města o tyto obce. V roce 1954 se osamostatnily Litvínovice a od Hrdějovic byly připojeny Nemanice[103] a České Budějovice byly od tohoto roku rozděleny na 10 osad: 1 – České Budějovice, 2 –Čtyři Dvory, 3 –Kněžské Dvory, 4 –Nové Vráto, 5 –Suché Vrbné, 6 –Dobrá Voda, 7 –Pohůrka, 8 –Mladé, 9 –Rožnov, a 10 –Nemanice, v obvodech 2–10 měly působit obvodní národní výbory.[99]
V roce 1963 se od města odpojilyHlinsko aVráto, naopak byly připojenyNové Hodějovice a městské obvody byly přečíslovány: 1 – České Budějovice, 2 – Čtyři Dvory, 3 – Dobrá Voda, 4 – Kněžské Dvory, 5 – Mladé, 6 – Nemanice, 7 – Nové Hodějovice, 8 –Nové Vráto, 9 – Pohůrka, 10 – Rožnov, a 11 – Suché Vrbné.
V roce 1967 se projednávala žádost o připojeníBorku, který si od připojení k městu sliboval zavedení městské dopravy. Dopravní podnik však neměl dostatečnou kapacitu, proto byla žádost postoupena na okres, kde byla zamítnuta a Borek se tak k Budějovicím nikdy nepřipojil.[99]
V roce 1970 došlo k územní reorganizaci, stávajících 11 částí bylo zrušeno a město bylo od 1. října nově rozděleno na 7 číslovaných částí a jim odpovídající katastrální území. Toto členění platí podnes, později připojené obce už byly sice připojeny k číslovaným částem, ale jejich katastrální území zůstala.[104]
Od 24. listopadu 1990 jsou Budějovicestatutární město, ale nemají žádnou městskou část; v roce 1991 bylo předloženo 6 návrhů na rozdělení města až na 12 obvodů, ale nebyl přijat ani jeden[99]. Dodnes se nejčastěji uvažuje o vlastní samosprávě levého břehu Vltavy (České Budějovice 2 – Čtyři Dvory).
České Budějovice jsou napojeny na tyto železniční tratě:
České Budějovice – železniční stanice
Plzeň – České Budějovice je v jízdním řádu pro cestující označená v úseku Plzeň – Strakonice číslem191, v úseku Strakonice – České Budějovice číslem190,
Praha – České Budějovice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem220) je součást IV. tranzitního železničního koridoru, který vede z Německa přes Prahu do Rakouska. Rychlíky Praha – České Budějovice zde jezdí převážně v hodinovém taktu a jízdní doba do stanicePraha hlavní nádraží činí v roce 2024 2 hodiny s osmi mezilehlými zastávkami. Vlakům EC/IC (pouze 1 zastavení v Táboře) trvá cesta okolo 1 hodiny a 40 minut.
Jihozápadně od města leží v katastrálních územích obcíPlaná aHomole veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodníletiště České Budějovice. Je to bývalé vojenské letiště, které je po celkové modernizaci a výstavbě terminálu od roku 2023 využíváno také pro mezinárodní charterové lety.[108][109][110]
Severně od města se v katastrálním území obceHosín nachází také menší veřejné vnitrostátníletiště Hosín, kde sídlí Aeroklub České Budějovice.[111] Je využíváno především pro rekreaci.
Od roku 2017 jsou České Budějovice napojeny na evropskou síť vodních cest splavnou Vltavou s tím, že v Týně nad Vltavou je most, pod kterým neprojedou lodě vyšší než 3 m; plavební zařízenívodní nádrže Orlík pro lodě do výtlaku 300 tun není dokončeno a dosavadní technické zařízení umožňuje překonat přehradní hráz jen lodím, které jsou široké do 3 metrů a které váží do 3,5 tun.[112][113] Velikost lodí je omezena plavebními komorami o velikosti 45 × 6 m a maximální tonáží 300 tun. V centru Českých Budějovic se nachází přístavištěLannova loděnice, v místní části České Vrbné je umístěn hlavní městský přístav pro rekreační a osobní lodě.
Českými Budějovicemi prochází třievropské silnice s označením E. Součástí evropské silnice E55, která spojuje Prahu s Českými Budějovicemi a Lincem jedálnice D3[114] a silniceI/3.
Silnice I/20, pro kterou platí mezinárodní označeníE49 a která spojuje České Budějovice s Plzní a dále na Německo. Po silniciI/34 vedou 2 evropské cesty E49 aE551. E551 vede z Budějovic na Humpolec a u Třeboně odbočuje E49 naVídeň po silniciI/24.
Městem dále prochází silnice II. třídy156,157,603 a634.
Přes České Budějovice vede dálkovácyklistická trasa EV7, která je součástí sítě evropských cyklotrasEuroVelo.
Přímé spojení s Prahou v roce 2018 zajišťovaly autobusyRegioJet, Flixbus a také M express ve spolupráci sLEO Express pod obchodním názvem LEO Express Easy. Několik spojů provozovala takéArriva Praha aGW Bus. Některé spoje končily v Praze Roztylech, autobusy RegioJet Na Knížecí (Anděl) a dvě linky Flixbus vždy na ÚAN Florenc. Jedna z těchto[jakých?] linek jezdila přes Tábor a Prahu Roztyly, druhá přes Písek a Prahu Na Knížecí. Autobusy LEO Express Easy jezdily na pražské hlavní vlakové nádraží aÚAN Florenc. České Budějovice a Prahu spojovaly také mezinárodní linky z Mestre (Benátky, Itálie), Solnohradu, Lince a Berlína. Městem projížděly také další mezinárodní autobusové spoje, v roce 2018 např. spoj z Košic přes Budapešť a Vídeň do Horní Plané.
První tramvajová trať byla označena P a vedla asi 3 kilometry od nádraží přes Pražské předměstí k dělostřeleckým kasárnám. V roce 1910 byla přidána druhá označená L na předměstí Linecké.
Protože se do systému zvláště přes válku neinvestovalo, v roce 1950, ačkoliv existovaly plány na rozšíření sítě, tramvajová doprava zanikla. Trolejbusy ji začaly nahrazovat již od roku 1946, avšak provoz vydržel jen do roku 1971.Městská autobusová doprava v Českých Budějovicích byla postupně rozšiřována a v roce 1988 měly tratě cca 200 km.
Trolejbus Škoda 33Tr - rok 2025
V roce 1991 byla síť trolejbusů znovu obnovena a přes finanční obtíže postupně rozšiřována. Trolejbusy v roce 2014 zajišťovaly dopravu na 6 denních a 2 nočních linkách o celkové délce 70,2 kilometru, autobusy na čtrnácti linkách o celkové délce 164,2 km[115] a zajížděly i do některých vzdálenějších obcí, které jsou zařazeny do vnějších tarifních pásem.
Ve městě fungovala zvonárna (Kněžská 370/16 založená po roce 1752 Antonem Pöglem, 1776 převzatá rodemPernerů, po roce 1904 přestěhovaná do prostor cihelny v Suchém Vrbném, v roce 1945 znárodněná a následně zaniklá), cukrovar (1872–1910), tabáková továrna (areál založen 1875, provoz v areálu ukončen 1997),chemická továrna (1890–1934). Kovozpracující Stegmannova vznikla roku 1898 na Lidické 13/6 přesunem provozu ze Široké ulice, kde fungovala do odsunu 1945, provoz zde ale fakticky fungoval do roku 1950, kdy byla budova převedena na kraj, který ji od té doby využívá pro administrativu. Sodovkárna založená 1899 (vznikla v areálu Zátkových skladů původně postavených v roce 1867, které byly v roce 1876 upraveny a pronajaty na kasárna, později přestavěny na sodovkárnu) ukončila činnost kolem roku 2000, v roce 2007 byla zničena požárem a následně odstraněna. Mlékárny zahájily výstavbu nového areálu (Rudolfovská 346/83) v roce 1947 (poté, co přestala dostačovat kapacita družstevní mlékárny z roku 1941 v Tovární ulici), výroba zde byla ukončena roku 2010. ZávodJihočeské tiskárny vzniklý roku 1950 převzetím německých tiskáren vybudoval v letech 1958—1962 areál ve Vrbenské ulici, kde probíhala výroba knih, ofsetový tisk etiket a rotační tisk novin. Tisk novin byl ukončen 31. července 2009,[118] tisk etiket k 31. lednu 2011.[119] Slévárna byla založena v roce 1961 na Okružní ulici, na přelomu tisíciletí několikrát změnila majitele a v roce 2017 ukončila činnost.
V Českých Budějovicích vychází měsíčník Barbar[122] a čtvrtletně českobudějovický magazín BUDlive.[123]
V Budějovicích má oblastní redakciČeská televize a působí zde několik malých soukromých televizních společností, poskytujících služby větším soukromým televizím.
Území města plně pokrývá lokálníDVB-T multiplex společnostiGimi, ve kterém mimo jiné vysílá stejnojmenná jihočeská regionální televize. Českobudějovicko je jednou ze dvou oblastí v České republice s lokálním multiplexem.
Chloubou budějovického sportu je především volejbalový klubJihostroj České Budějovice. V roce 2000 získal jeho mužský tým svůj první mistrovský titul a od té doby je lídrem českého mužského volejbalu. V roce 2024 si připsal již jedenáctý titul.[124] Kraluje tak s odstupem historické tabulce české nejvyšší soutěže. V roce 1998 se probojoval do Final Four Poháru CEV. Klub vznikl v roce 1995, ale navazuje na tradici Škody České Budějovice založené v roce 1968. Své domácí zápasy hrají volejbalisté ve Sportovní hale Stromovka, která má kapacitu 2500 diváků.
Budvar aréna
Jeden mistrovský titul má na svém kontě i hokejový klubBanes Motor České Budějovice, a to ze sezóny1950/51.[125] V sezóně1980/81 skončil na druhém místě. Dvě stříbra má i z předligovéhoMistrovství Československa (1930, 1935). Své domácí zápasy odehrává vBudvar aréně s kapacitou 6 421 diváků. Na jaře 2013 se vedení klubu, tehdy nesoucího název HC Mountfield, dostalo do zásadního sporu s pivovaremBudvar a s městem České Budějovice. Licence pak byla převedena doHradce Králové. Skupina bývalých českobudějovických hráčů v čele sRadkem Bělohlavem se s koncem hokeje v Budějovicích nechtěla smířit. Odkoupila druholigovou licenci Hradce a získala podporu budějovické radnice, která vlastní Budvar arénu.[126] Fanoušci v anketě prosadili návrat k názvu Motor, pod nímž hokejisté hráli v letech 1965–1991.[127] V sezóně2020/21 se Motor vrátil donejvyšší české soutěže.[128] Legendárním hokejistou slavné éry 50. let bylFrantišek Mizera, mistr světa z roku1949. Hvězdami 70. let byliMiroslav Dvořák neboJaroslav Pouzar, světoví šampioni z let1976 a1977. Lídrem silného mužstva 80. let bylJiří Lála, mistr světa z roku1985. Osobnostmi 90. let byli napříkladRadek Ťoupal nebo Radek Bělohlav, mistr světa z roku1996. Později to bylVáclav Prospal, mistr světa z let2000 a2005.
Ve městě též existuje řada sportovních zařízení poskytujících služby veřejnosti (atletický stadion,Plavecký stadion). Plavecký stadion z roku 1971 disponuje padesátimetrovým krytým bazénem, skokanským bazénem, saunami, venkovní plovárnou a dětským bazénem. Po modernizaci v roce 1998 přibyl krytý tobogán a po další modernizaci v roce 2017 vířivka.
Pokud jde o méně známé sporty, v Českých Budějovicích působí 1. český a dlouhou dobu jediný oficiální klubpodvodního hokeje v zemi, který pod jménemSerrasalmus (což je vědecké pojmenování pro rodpiraní) založili na přelomu 20. a 21. století členové Klubu sportovního potápění při Jihočeské univerzitě. Klub je zároveň oficiálním týmem ČR, kterou reprezentuje na mezinárodních turnajích. Hřiště veStromovce bylo v roce 2020 nejoblíbenějším hřištěm proDiscgolf v České republice.[131] A v roce 2021 na němBudweis Discgolf Club uspořádal MČR.
Tuto pětici ochránců uvádí například raně barokní verze obrazu Panny Marie Budějovické z roku 1677.[132] Zvon Bumerin z roku 1723 vyobrazuje krom svatého Mikuláše, svatého Auraciána a Panny Marie Budějovické téžsvatého Donáta.
Jako patronky města jsou dále uváděny i svatéKonkordie aOtýlie.[133] Jméno svaté Otýlie bylo s Budějovicemi spojeno v roce 1891, kdy nechal starosta městaJosef Kneissl na počest své zesnulé manželky Otýlie upravit obřadní síň na novémhřbitově na kapli zasvěcenou stejnojmenné světici.[134] Ostatky svaté Konkordie byly v Českých Budějovicích (v roce 1951 vkapli Smrtelných úzkostí Páně a poté vkatedrále svatého Mikuláše) uloženy v letech 1951–1969.[132]
Jako ochránci města předmorem byli krom patronů zpodobňováni:
Rozsah a chápání patronátu se postupem času měnilo, takže zdroje a historické dokumenty nemusejí být jednotné. Například pamětní listina sepsaná po restaurování českobudějovické katedrály v roce 1912 uvádí svatého Mikuláše jako patrona chrámu, kdežto svatého Auraciána jako patrona města.[132] V době fungování kláštera na Piaristickém náměstí (především pod správou dominikánů, tj. do roku 1785), byl uctíván téžblahoslavenýJindřich Librarius, zakladatel a první převor kláštera.[135] Patronyčeskobudějovické diecéze jsousvatý Mikuláš, svatýJan Nepomucký a svatýJan Nepomuk Neumann.[136]
Samson na vrcholu kašny na náměstí Přemysla Otakara II v Českých Budějovicích
Ochráncem a neoficiálním patronem města nazývá historikJan Müller biblickéhoSamsona zpodobněného na vrcholuSamsonovy kašny vprostřed náměstí Přemysla Otakara II.[137]
Statutární město České Budějovice udržuje partnerství s pěti zahraničními městy, a to jak na oficiální úrovni, tak i prostřednictvím vzájemných kontaktů mezi místními spolky a organizacemi.[138]
↑abOUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie.Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument [PDF online]. Regionální stálá konference Středočeského kraje, leden 2020 [cit. 2021-05-12]. S. 35–37.Dostupné online.
↑abcVýnos Ministerstva kultury ČSR č.j. 7096/80 ze dne 19. 3. 1980, kterým se historické jádro města České Budějovice prohlašuje za památkovou rezervaci
↑ab České Budějovice budou v roce 2028 Evropským hlavním městem kultury v České republice - Evropská komise.czechia.representation.ec.europa.eu [online]. [cit. 2024-07-05].Dostupné online.
↑abPORTÁL, České Budějovice | oficiální turistický. České Budějovice | Evropské hlavní město kultury 2028.www.budejce.cz [online]. [cit. 2024-07-05].Dostupné online.
↑abSTERNECK, Tomáš.Boj o České Budějovice v letech 1618–1619. [s.l.]: Bohumír Němec – Veduta 118 s.Dostupné online.ISBN978-80-88030-38-6. Google-Books-ID: UFItyAEACAAJ.
↑ Puklice ze Vztuh Ondřej.www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑ZAJÍČEK, Zdeněk; POLÁKOVÁ, Andrea. České Budějovice se v 17. století staly hlavním městem království. Byly tu uložené i korunovační klenoty.České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2020-07-19 [cit. 2022-08-15].Dostupné online.
↑STERNECK, Tomáš. Největší požár v dějinách města: V roce 1641 lehla popelem polovina Českých Budějovic.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2021-05-04 [cit. 2022-08-15].Dostupné online.
↑PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic: Požáry.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-12-10].Dostupné online.
↑CEMPÍREK, Jan. Panna Maria Budějovická – mocná ochránkyně města.www.budlive.cz [online]. 2020-09-23 [cit. 2022-08-24].Dostupné online.
↑CHVOJKA, Jiří.Město pod Černou věží : vyprávění z historie Českých Budějovic. České Budějovice: Actys, 1992.ISBN80-901234-0-6.
↑KOLDA, Vlastimil.Encyklopedie Českých Budějovic: Jihočeský kraj [online]. [cit. 2021-05-05].Dostupné online.
↑ Příběh stavitele koněspřežné dráhy.Novinky.cz [online]. 2007-02-13 [cit. 2022-08-15].Dostupné online.
↑LIPOLD, Jiří.Encyklopedie Českých Budějovic: vodovody a vodojemy [online]. [cit. 2021-03-17].Dostupné online.
↑DVOŘÁK, Jiří.Encyklopedie Českých Budějovic: Vojenská posádka [online]. [cit. 2021-04-19].Dostupné online.
↑KOVÁŘ, Daniel.Encyklopedie Českých Budějovic: Kasárny [online]. [cit. 2021-04-19].Dostupné online.
↑ZAJIČEK, Zdeněk; POLÁKOVÁ, Andrea. V Budějovicích jezdily 41 let tramvaje. Byly ale velmi pomalé a před mostem museli cestující vystoupit.České Budějovice [online]. 2020-03-03 [cit. 2022-08-16].Dostupné online.
↑Vratislav Preclík: Z Horního Dvořiště do Českých Budějovic (triumfální příjezd prezidenta Masaryka do vlasti 20. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, listopad – prosinec 2003, roč. XI. čís. 55–56. ISSN 1210-1648, str. 7–11
↑KERLES, Marek. Budějovický „kočičí masakr“ přitáhl pozornost světa. Archiv teď vydal tajemství celé události.Info.cz [online]. 2022-02-10 [cit. 2022-08-15].Dostupné online.
↑MLSOVÁ, Ludmila. Broukárna byla největší obchodní dům jihu Čech. Je z ní kulturní památka.iDNES.cz [online]. 2019-07-21 [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑Dějiny pošty v českých zemích. Praha: Česká pošta, 2000.ISBN80-86437-02-7. S. 106–116.
↑ Židé | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2021-04-22].Dostupné online.
↑ Bombardování Budějovic: ještě po 65 letech jsou po něm stopy.E15.cz [online]. [cit. 2022-08-15].Dostupné online.
↑ Desítky nevinných lidí zemřely při náletech na Budějovice.Českobudějovický deník. 2015-03-24.Dostupné online [cit. 2022-08-15].
↑ZAJÍČEK, Zdeněk; POKORNÝ, Martin. Za dva dny zničily bomby v Budějovicích přes 60 domů a zemřelo přibližně 200 lidí.České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2021-03-28 [cit. 2022-08-15].Dostupné online.
↑GÁLIS, Radek. Cvičili jsme piloty přímo do války.Českobudějovický deník. 2010-06-10.Dostupné online [cit. 2022-08-25].
↑HOCHMANOVÁ, Lucie. Větroň z první republiky i tepláky kosmonauta Remka vystavují na letišti.České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2017-06-11 [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑ZUZIAKOVÁ, Jana. Vladimír Remek žije díky letišti.Českobudějovický deník. 2017-06-26.Dostupné online [cit. 2022-08-25].
↑abPELÍŠEK, Antonín. Srpen 1968 v Budějovicích: vojáci obsadili redakci, novináři skákali z oken.iDNES.cz [online]. 2018-08-21 [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑PETRÁŠ, Jiří. rok 1968.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2025-05-13].Dostupné online.
↑TRÖSTER, Martin. Experiment a koldům, to jsou legendy mezi paneláky.Deník.cz. 2015-03-16.Dostupné online [cit. 2022-08-25].
↑ Koldům Perla v Českých Budějovicích.Kudy z nudy [online]. CzechTourism [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑OTTA, Edwin. Budějovický plavecký stadion a socha plavce se staly kulturní památkou.Českobudějovický deník. 2017-09-19.Dostupné online [cit. 2022-08-25].
↑MLASOVÁ, Ludmila. Hotel Gomel z Budějovic zmizí, místo něj bude Clarion Congres Hotel.iDNES.cz [online]. 2010-12-13 [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑DANĚK, Michal. Listopad 1989: Zhroucení komunistického systému a 50 tisíc lidí na náměstí v Budějcích.Budějcká Drbna [online]. 2020-11-17 [cit. 2022-08-25].Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-21.
↑ Před dvaceti lety mluvili z kašny na náměstí. Jak žijí teď?.E15.cz [online]. [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑KUCHTOVÁ, Pavla. Příběhy sedmi osobností připomínají na budějovickém náměstí události 17. listopadu 1989.České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2019-10-30 [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑POKORNÝ, Martin. Povodeň v srpnu 2002 rozdělila Budějovice, jídlo na sídliště vozili helikoptérou.České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2017-08-09 [cit. 2022-08-15].Dostupné online.
↑ Rekonstrukce a dostavba radnice.Archiweb.cz [online]. [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑ Obchodní centrum IGY 2.Archiweb.cz [online]. [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑ Dopravně obchodní centrum České Budějovice.Archiweb.cz [online]. [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑ZAHRADNÍKOVÁ, Andrea. Knihy budou vracet na univerzitě 24 hodin denně.Českobudějovický deník. 2010-01-14.Dostupné online [cit. 2022-08-25].
↑HOCHMANOVÁ, Lucie. V Českých Budějovicích vznikl nový vědeckotechnický park.České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2014-11-05 [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑ Komunitní centrum Máj.Archiweb.cz [online]. [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑GEBRIAN, Adam. Střízlivá základna pro rozmanitý život: Na sídlišti Máj mají komunitní centrum, na jehož střeše se hraje fotbal.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2016-06-10 [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑ Administrativní centrum PIANO.Archiweb.cz [online]. [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑PELÍŠEK, Antonín. Budějovické Piano v tichosti otevřelo. Funguje bez kolaudace.iDNES.cz [online]. 2018-07-09 [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑BARTOŠ, Jakub. Rejnok od Kaplického v Českých Budějovicích nebude, šanci má vodní svět.iDNES.cz [online]. 2020-02-28 [cit. 2022-08-25].Dostupné online.
↑TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan.Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s.ISBN978-80-87577-97-4. S. 150–151.
↑teplota [online]. Meteorologie.xf.cz [cit. 2012-03-14].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-22.
↑VAVRUŠKA, František.Encyklopedie Českých Budějovic [online]. Kapitola Podnebí.Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006.Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16.ISBN80-250-1311-1. S. 51–54.
↑Počet obyvatel v obcích – k 1.1.2017 [online]. Český statistický úřad, 2017-04-28 [cit. 2017-04-30].Dostupné online.
↑KUBEŠ, Jan; NOVÁČEK, Aleš. Suburbs around the Czech provincial city of České Budějovice – territorial arrangement and problems. S. 65-78.Hungarian Geographical Bulletin [online]. 2019 [cit. 2025-11-12]. Roč. 68, čís. 1, s. 65-78.Dostupné online.
↑ Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytu 2011, Jihočeský kraj.www.czso.cz [online]. [cit. 2014-02-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-16.
↑Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22].Dostupné online.
↑Čeština.Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích / základní údaje — WWW portál JU [online]. Jcu.cz [cit. 2012-03-14].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-18.
↑ Segregace sociálně slabých.denik.obce.cz [online]. [cit. 2009-06-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-17.
↑ Češi a Němci | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC.www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2025-01-15].Dostupné online.
↑BICKOVÁ, Daniela.V modrém domě se mohl radovat jen primátor [online]. 20.10.2008 [cit. 2011-01-14].Dostupné online.
↑ Českobudějovickým primátorem se stal Jiří Svoboda.Českobudějovický deník [online]. 2014-11-21 [cit. 2018-01-22].Dostupné online.
↑ Primátorem Budějovic se opět stal Jiří Svoboda. V politice je možné všechno, řekl.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2018-01-22].Dostupné online.
↑ Primátorem Budějovic je opět Svoboda. Prioritou zůstává doprava, řekl.iDNES.cz [online]. 2018-11-15 [cit. 2018-12-22].Dostupné online.
↑ Volby.cz – Český statistický úřad | ČSÚ.volby.cz [online]. [cit. 2022-04-10].Dostupné online.
↑ Mimořádné volby v Budějovicích vyhráli opět občanští demokraté.iDNES.cz [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-04-10].Dostupné online.
↑ Nyní komunisty straší, dříve s nimi na jihu Čech vládli.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-04-10].Dostupné online.
↑STAŇKOVÁ, Lucie.KOMUNÁLNÍ A KRAJSKÁ POLITIKA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V LETECH 1990–2014 [online]. Český Krumlov: 2018 [cit. 2022-04-10]. S. 62.Dostupné online.
↑abcdefghKOVÁŘ, Daniel; KOBLASA, Pavel.Ulicemi města Českých Budějovic. České Budějovice: Veduta, 2005. 310 s.ISBN80-86829-07-3. S. 10–23.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2012-03-10].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-08.
↑KUČA, Karel.Urbanistický vývoj [online]. Encyklopedie Českých Budějovic [cit. 2016-08-27].Dostupné online.
↑Kárník, Zdeněk.České země v éře první republiky (1918–1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri, 2003.ISBN80-7277-119-1. S. 117.
↑ 16/1954 Sb. Vládní nařízení o změnách územních obvodů některých národních výborů.Zákony pro lidi [online]. [cit. 2021-09-24].Dostupné online.
↑Souček: Retrospektivní rejstřík katastrálních území
↑KOVÁŘ, Daniel.Českobudějovicko – II. pravý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 324 s.ISBN978-80-86829-41-8.
↑Vládní nařízení č. 89/1951 Sb., jímž se připojují některé obce k Českým Budějovicím.Dostupné online.
↑KOVÁŘ, Daniel.Českobudějovicko – I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s.ISBN978-80-86829-40-1.
↑ Stavba začala. Jihočeské letiště potřebuje k uživení 80 tisíc cestujících.zdopravy.cz [online]. 2017-12-12 [cit. 2017-12-12].Dostupné online.
↑Jihočeské letiště České Budějovice [online]. [cit. 2021-03-06].Dostupné online.
↑ČTK.Letiště České Budějovice ukončilo první charterovou sezonu, odbavilo 5000 lidí [online]. Zdopravy.cz, 2023-10-14 [cit. 2024-01-05].Dostupné online.
↑Vltavská vodní cesta [online]. [cit. 2021-03-25].Dostupné online.
↑Vodní dílo Orlík [online]. [cit. 2021-03-24].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-30.
↑České dálnice: dálnice D3 [online]. [cit. 2021-03-14].Dostupné online.
↑Dopravní podnik města České Budějovice, a.s [online]. Dpmcb.cz [cit. 2012-03-14].Dostupné online.
↑ Integrovaný dopravní systém jihočeského kraje.www.idsjk.cz [online]. [cit. 2023-02-27].Dostupné online.
↑ Jihočeský kraj chce zavést jednotný integrovaný systém hromadné dopravy | ČeskéNoviny.cz.www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-02-27].Dostupné online.
↑AUST, Ondřej. VLP zavře tiskárnu v Budějovicích, můžou za to prý i internet a mobily.Lidovky.cz [online]. Lidovky.cz, 2009-06-17 [cit. 2024-01-02].Dostupné online.
↑GÁLIS, Radek. Jihočeské tiskárny v lednu skončí.Jihočeský deník [online]. Vltava-Labe Média, 2010-10-11 [cit. 2024-01-02].Dostupné online.
↑ Drama v tiebreaku na závěr. Budějovice slaví jedenáctý titul v extralize.iDNES.cz [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-26].Dostupné online.
↑HAVELKA, Michal. Těší se větší popularitě hokejový Motor nebo fotbalové Dynamo?.Jindřichohradecký deník. 2022-03-01.Dostupné online [cit. 2022-07-28].
↑ Budějovický hokej bude. Spasitel Bělohlav učinil zásadní krok k záchraně.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2013-08-12 [cit. 2022-07-28].Dostupné online.
↑ Už je to definitivní: jihočeský hokejový klub pokračuje jako HC Motor, obnovil i logo.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2013-08-20 [cit. 2022-07-28].Dostupné online.
↑PUBAL, Pavel. Hotovo! ČEZ Motor České Budějovice se vrací do extraligy!.www.jcted.cz [online]. 2020-03-12 [cit. 2022-07-28].Dostupné online.
↑S.R.O [WWW.ESPORTS.CZ, Project: eSports cz; GRAPHIC; SIMR, Coding: Roman. Reportáž ze zápasu: SK Dynamo - Olomouc 1:2.SK Dynamo České Budějovice [online]. [cit. 2025-07-07].Dostupné online.
↑BENEŠOVÁ, Alena; JÁŠA, Kamil. České Budějovice uvidí poprvé zápas české fotbalové reprezentace.iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2011-03-28 [cit. 2022-07-28].Dostupné online.
↑Česká dominikánská provincie.Librarius, Jindřich, kazatel, spoluzakladatel a první převor kláštera v Českých Budějovicích [online]. Česká dominikánská provincie [cit. 2019-02-02].Dostupné online.
↑RULÍŠEK, Hynek.Slovník křesťanské ikonografie, postavy / atributy / symboly. České Budějovice: Karmášek, 2006.ISBN80-239-7434-3.
↑MÜLLER, Jan. Přemítání o Samsonovi a jeho českobudějovické kašně. In:GAŽI, Martin.Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2010.ISBN978-80-85033-28-1. Díl 3. S. 167.
↑Partnerská města [online]. České Budějovice: Magistrát města České Budějovice [cit. 2019-04-30].Dostupné online.
ZEITHAMMER, Leopold M.České Budějovice a okolí: přírodní, národohospodářské, kulturní a národnostní poměry, dějiny jakož i staré stavitelské a jiné památky. České Budějovice: Leopold M. Zeithammer, 1904. 274 s.Dostupné online.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.svg)
.svg){kind=logo}
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_-_main_statue.JPG)
