Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Červen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
<<červen >>
PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930
2026

Červen je podlegregoriánského kalendáře šestýměsíc vroce. Má 30 dní. Název měsíce máslovanský původ a není jisté, od čeho je odvozen. Může připomínat, že v červnu se červenají jahody, třešně a jiné plody. V červnu se také začínají objevovatčervi v dozrávajícím ovoci. V tomto měsíci se také dříve sbíraličervci, ze kterých se získávalo červené barvivo pro textil.[1] Pro staré Slovany byl červen delším obdobím než dnes a zahrnoval i červenec. Staré názvy se později musely přizpůsobit dělení na dvanáct měsíců v roce a existovaly proto dva až tři červny. Dnešní květen byl označován jako červen menší, červen jako červen veliký a červenec jednoduše jako červen. Jindy se o červnu a červenci mluvilo jako o prvním a druhém červnu či menším a velkém červnu až se nakonec ustálily dnešní názvy.[2] V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglickyJune, německyJuni, slovenskyJún) odvozen od latinskéhoJunius, což mohlo odkazovat nařímskou bohyniJuno, manželku bohaJupitera. Podle jiné teorie má název připomínat jednoho ze zakladatelůŘímské republiky konzulaLuciua Iuniua Brutua.

Žádný jiný měsíc v běžném kalendářním roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako červen. Podležidovského kalendáře připadá červen obvykle na měsícesivan atamuz.

Z astronomického hlediska seSlunce během června na obloze pohybuje zesouhvězdí Býka dosouhvězdí Blíženců. Podlezápadní astrologie se první přibližně dvě třetiny měsíce nachází veznamení Blíženců a zbytek veznamení Raka.

Astrologicky jeSlunce asi první dvě třetiny června ve znameníBlíženců a zbytek měsíce ve znameníRaka. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Býka a končí v souhvězdí Blíženců.

Okolo 21. června nastáváslunovrat, naseverní polokouli začíná astronomickéléto a je nejdelší den v roce. Na území České republiky, přesněji na průsečíku50. rovnoběžky a15. poledníku, má tento den 16 hodin a 23 minut. Slunce vychází přibližně ve 4.50 a zapadá ve 21.13 hodinstředoevropského letního času. Od této doby se pak délka dne až do dalšího slunovratu (okolo 21. prosince) zkracuje. Najižní polokouli vše probíhá opačně: den je nejkratší v roce a nastávázima. Během června nastávají některémeteorické roje, jako napříkladArietidy (vrcholí 7. června),Beta Tauridy nebo na konci měsíceČervnové Bootidy.

Podle meteorologických měření v pražskémKlementinu byla od 18. století nejvyšší červnová teplota zaznamenána 30. června 2019 (37,7 °C) a nejnižší 6. června 1962 (3,6 °C). Průměrné červnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 16,5 do 20,2 °C.[3] Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 26. června 2019 vDoksanech na Litoměřicku (38,9 °C) a nejnižší 1. června 1997 naHorské Kvildě na Šumavě (-8,3 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 1. června 1921 naČervenohorském sedle v Jeseníkách (196,5 mm).[4]

Teplotní průměr v červnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Občané České republiky si v červnu připomínají dva významné dny: Den památky obětívyhlazení obce Lidice v roce 1942 (10. června) a Den hrdinů druhého odboje, který připomínáboj v kostele svatých Cyrila a Metoděje mezi příslušníky SS, gestapa a sedmi československými parašutisty ve stejném roce (18. června).

Ve světě se1. června slavíMezinárodní den dětí. Křesťané si24. června připomínají svátekJana Křtitele a slaví seSvatojánská noc. Na konci června v České republice po 10 měsících končí školní vyučování a na závěrškolního roku začínají dva měsíce prázdnin.

V katolické tradici je měsíc červen zasvěcenNejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.

Podle června jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. Ve dnech12.17. června 1848 proběhloPražské červnové povstání. V Paříži22.26. června 1848 proběhlo povstání nazvanéČervnové dny. V Bulharsku proběhlo9. června 1923Červnové povstání. V červnu 1993 se zase v Jugoslávii uskutečnilyČervnové demonstrace proti režimuSlobodana Miloševiče.

Pranostiky

[editovat |editovat zdroj]
Červen,Leandro Bassano
  • Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.
  • Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
  • Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
  • Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
  • Jaký červen, takový i prosinec.
  • Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
  • Červen stálý – prosinec dokonalý.
  • Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
  • Červen červený jako z růže květ
  • Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení.
  • Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
  • Červen studený – sedlák krčí rameny.
  • Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
  • Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi.
  • Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
  • Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
  • V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
  • Červen mokrý a studený – bývají žně vždy zkaženy.
  • Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. WACLAWIČOVÁ, Martina. Názvy letních měsíců: Původ června, července a srpna.Reflex.cz [online]. 2019-08-09 [cit. 2022-06-13].Dostupné online. 
  2. ŠŤOVÍČEK, Vladimír. Původ názvů letních měsíců.Český rozhlas Plzeň [online]. 2011-06-15 [cit. 2022-06-13].Dostupné online. 
  3. Historická data – Praha Klementinum [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22].Dostupné online. 
  4. Historické extrémy [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22].Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Kalendář
Leden •Únor •Březen •Duben •Květen •Červen •Červenec •Srpen •Září •Říjen •Listopad •Prosinec
Červen

123456789101112131415161718192021222324252627282930

Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Červen&oldid=25658825
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp