| Čeng Siao-sü | |
|---|---|
 | |
| 1. Předseda vládyMandžukua | |
| Ve funkci: 9. března1932 – květen 1935 | |
| Nástupce | Čang Ťing-chuej |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Sdružení Concordia |
| Narození | 2. dubna1860 Su-čou, provincieŤiang-su .svg) Čína |
| Úmrtí | 28. března1938 (ve věku 77 let) Hsinking Mandžukuo  Mandžukuo |
| Národnost | čínská |
| Rodiče | Čeng Šou-lien |
| Děti | Čeng Jü |
| Příbuzní | Čeng Kuang-jüan[1] a Čeng Sün[1] (vnoučata) |
| Profese | diplomat,malíř abásník |
| Náboženství | Konfucianismus |
| Commons | Zheng Xiaoxu |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Čeng Siao-sü,zjednodušená čínština: 郑孝胥;tradiční čínština: 鄭孝胥;pinyin: Zhèng Xiàoxū; Wade–Giles: Chêng Hsiao-hsü (2. dubna1860Su-čou –28. března1938Hsinking) bylčínskýpolitik, státník, diplomat a umělec. Byl loajální čínskédynastii Čching V letech1932–1935 byl předsedou vlády vJaponci řízeném loutkovém státuMandžukuo.
Narodil se roku1860 ve městěSu-čou v provinciiŤiang-su. Roku1882 dokončil střední školu. O tři roky později se stal asistentem čínského státníkaLi Chung-čanga. V roce1891 byl jmenován tajemníkem na čínské ambasádě vTokiu. Pracoval na čínských konzulátech v Tokiu (čtvrťCukii) vOsace a vKóbe. Během svého pobytu v posledním zmíněném městě měl čilé styky s místní čínskou komunitou a pomáhal založit její spolek. Setkal se také s řadou japonských vlivných politiků a vědců, např.Ito Hirobumi,Mucu Munemicu aNaito Toradžiro.
Po vypuknutí prvníčínsko-japonské války roku1894 byl Čeng nucenJaponsko opustit. Vrátil se tedy doČíny, kde se připojil k sekretariátuČang Č'-tunga, císařského poradce pro reformy. Později dostal vysokou pozici v čínské zahraniční politice. Po neúspěšném programuSto dní reforem zastával vysoké vládní pozice ve střední a jižní Číně. Porevoluci roku 1911 zůstal Čeng loajální císaři a odmítl vykonávat úřady v nově vzniklé republice. Místo toho se stáhl z veřejného života a žil v ústraní vŠanghaji, kde se věnovalkaligrafii,poezii,umění a psal rozsáhlé kritické články, namířené protiKuomintangu, který považoval za „bandu zlodějů“.
Roku1929 bývalýčínský císař, nyní zajatec vZakázaném městě,Pchu I, povolal Čenga k sobě, aby mu pomohl reorganizovat císařskou domácnost. Stal se císařovým blízkým poradcem a pomohl mu odjet do zahraniční koncese vTiencinu potom, co byl vyhnán zezakázaného města. Tajně se zde stýkal s japonskými diplomaty a tajnými společnostmi v Číně a diskutoval s nimi o možnosti obnovit vládu dynastie Čching v Japonci okupovanémMandžusku. PoMukdenském incidentu a následné japonské okupaci Mandžuska roku1931 hrál Čeng důležitou roli při vytváření státuMandžukuo a o rok později se stal jeho prvním ministerským předsedou. Čeng také složil slova jeho prvnínárodní hymny. Po celou dobu své služby tomuto státu Čeng doufal, že by seMandžukuo mohlo stát odrazovým můstkem k obnově císařství v celéČíně, ale brzy zjistil, žeJaponci – skuteční vládci Mandžukua, jeho nadšení nesdílí.
Jako předseda vlády státuMandžukuo Čeng často nesouhlasil s postupyjaponské okupační moci. Roku1935 ze zdravotních důvodů odstoupil a o tři roky později, roku1938 zemřel za záhadných okolností. Byl mu vystrojen honosný státní pohřeb.
I když je Čeng většinou znám právě pro svoji spolupráci sJaponci, je mnohými ceněn také jako vynikajícíbásník akaligraf. Jeho deník dodnes slouží historikům jako cenný zdroj.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuZheng Xiaoxu na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuČeng Siao-sü na Wikimedia Commons| Předsedové vlád Mandžukua | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: funkce založena r. 1932 | Čeng Siao-sü | Nástupce: Čang Ťing-chuej |
| Mandžukuo (滿洲國/Mǎnzhōuguó / Manshū-koku) | |
|---|---|
| Státní symboly | |
| Ekonomika | |
| Ozbrojené síly | |
| Významné osobnosti | Císařská rodina:Pchu I (císař) |
