Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Čas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o fyzikální veličině. Další významy jsou uvedeny na stránceČas (rozcestník).
Čas
Názevveličiny
a jejíznačka		Čas
t
Hlavní jednotka SI
a její značka		sekunda
s
Rozměrový symbol SIT
Dle transformace složekklas.:skalární
Zařazení jednotky v soustavě SIzákladní

Čas (značkat) je jednou ze základníchfyzikálních veličinsoustavy SI, která se měří v sekundách (s) pomocíhodin. Čas označujedobu, která uplyne mezi dvěma okamžiky. V jiném chápání je čas pojímán jakočtvrtý rozměr 3Dprostoru, v teorii relativity součástčasoprostoru.

Pojem „čas“ může také označovatčasový údaj, určitý okamžik načasové ose, která má počátek ve zvoleném nulovém referenčním bodě. Událost trvající dobut začala v časet1 a skončila v časet2 =t1 +t, kde hodnotyt1 at2 označují dobu, která v okamžiku začátku a konce události uplynula od referenčního okamžikut0 = 0 s. V běžné praxi například čas „jedna hodina“ může označovat nejen dobu trvání události, ale také okamžik, kdy hodinová ručička ukazuje „1“, tedy 1 h popůlnoci nebo 1 h popoledni – podle toho, co je tím referenčním okamžikem.

Pro lidský život má zásadní význam střídánídne anoci vlivemrotace Země. Proto se základem časového systému stalsluneční čas, který lze měřitslunečními hodinami. Z něj byly odvozeny jednotky času a z praktických důvodů jsou mu přizpůsobovány časové systémy jako jekoordinovaný světový čas ačasová pásma. Delší obdobíměsíc arok vycházejí z dalšíchastronomických cyklů, dle typukalendáře z dobyoběhu Země kolem Slunce aMěsíce kolem Země.

Definice

[editovat |editovat zdroj]
ikona
Tato část článku není dostatečněozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třebaověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí navěrohodné zdroje.
Ciferníkpražského orloje

Čas se dá také definovat jakoneprostorovélineárníkontinuum, v němž se události stávají ve zjevně nevratném pořadí. Jako takový je podstatnou složkou strukturyvesmíru. Je velmi obtížné, až nemožné, si čas nějak představit.Pokusy o pochopení času byly po dlouhou dobu především doménoufilozofů, později ipřírodovědců. Na povahu a smysl času existuje množství silně odlišných náhledů, a je proto obtížné nabídnout jeho nekontroverzní a jasnou definici. Důležitým pojmem je tzv.šipka času, která určuje smysl (směr) plynutí času a odpovídá směru rozpínánívesmíru. Čas se od starověku také měří, nejčastěji počítáním pravidelně se opakujících pohybů, například Slunce nebo kyvadla. Základní myšlenku tohoto měření využilAristotelés k definici:

„Čas je počet pohybu ve vztahu k před a po.“
— Aristotelés[1]

Ve fyzice

[editovat |editovat zdroj]

Ve fyzice je obecný pojem času konkretizován do podoby exaktně definovanýchfyzikálních veličin. Vklasické fyzice je čas absolutní, nezávislý na místě a stavu objektu (částice,tělesa, či jen myšleného boduprostoru), kterému je přiřazen. Plynutí se dá měřit hodinami a každýpozorovatel naměří stejný čas bez ohledu na vzájemný pohyb k místu měření.[2] Tento koncept narušila konstatnírychlost světla a vyřešilaspeciální teorie relativity (1905) zrušením absolutního času s tím, že existuje jen relativní čas, který lze srovnávat s časem jiných pozorovatelů v závislosti na relativní rychlosti jejich pohybu. Každému objektu je nutno přiřadit vlastní běh času. Vzájemná nezávislost času a prostoru se ztrácí, jevy je nutné popisovat včasoprostoru. Z toho plyne irelativnost současnosti, tedy že stejné události mohou pro různé pozorovatele nastat v různém pořadí,kauzalní závislost dvou jevů je omezena rychlostí světla a kauzální budoucnost lze znázornitsvětelným kuželem.[3]Obecná teorie relativity (1915) popisuje čas jako jeden z rozměrůzakřiveného časoprostoru a stanovídilataci času (jeho zpomalení) i pro působenígravitace azrychlení.[4] V oborukvantové fyziky studující mikroskopické částice nehraje čas a zejména šipka času prvotní roli, uvažují sehypotézykvantování časoprostoru nebo úplné primární neexistence času, vynořujícího se jako sekundárníemergentní jev ze vzájemných interakcí materiálních objektů, přičemž směřování jeho plynutí je důsledkem statistického chování složitějších systémů.[5][6] Hypotéza se opírá zejména otermodynamiku, kde systém časově směřuje ktermodynamické rovnováze s vyššíentropií.

Měření času a doby

[editovat |editovat zdroj]
Sypání písku vpřesýpacích hodinách se někdy užívá k odměřování uplynulého času
Související informace naleznete také v článku Měření času.

Stejně jako všechna jináměření je stanovování času založeno na srovnávání s jednotkou, v případě času s dobou opakovaného děje. Podmínkou měření je stanovení částí, jednotek jevů, rozdělení času na vhodné stupně, původně nutně podle přírodních jevů.

Oměření času a doby se lidé pokoušejí již tisíciletí počítáním (pravidelných) pohybů, a to tradičně na více úrovních, zejména pak:

  • pro delší intervaly – ode dnedatování. Systém uspořádání těchto jevů se nazývákalendář a jevy a jednotky bývají nazývány jako kalendářní.
  • pro kratší intervaly – počítáním rychlejších pravidelných jevů na jevech menšího měřítka nahodinách – slunečních, objemových (vodních, přesýpacích) a kyvadlových. Tyto kratší jevy a jejich měření, tedy čas v užším významu, nemají zvláštní název.

Obě tyto úrovně předvádí např. pražský staroměstský orloj s horním ciferníkem hodinovým a dolním kalendářovým, kde se delší jednotky času odvozují rovněž z pohybu kyvadla a ne z astronomických jevů.

K určování doby mohou být použity kromě ​hodin i různé nepřímé metody vhodné s ohledem na charakteristický děj, jehož dobu je potřeba určit, což umožňuje překonat i samotné schopnostiaktuálně nejpřesnějších hodin. Detekcemi interakcífotonu s frekvencí vrentgenové části spektra, prolétajícího molekulouvodíku, selektrony jejího obalu tak byl v r. 2020 určen vůbec nejkratší kdy naměřený časový úsek v historii, 247 zeptosekund, tj. 247 × 10−21 sekundy.[7][8]

Měřením času a doby se zabývají hlavně vědci (jeden z hlavních úkolůfyziky aastronomie) a technici.

Datování a kalendář

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kalendář.

Základ dělení času vznikl sledováním ročních období a roků, vývoje měsíce, dnů a částí dnů (noc, světlý den, rozbřesk (východ slunce, svítání), ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, západ slunce (stmívání, soumrak), večer) sledováním astronomických jevů, zejména zdánlivého oběhuslunce a změny tvaru osvětlené viditelné částiMěsíce. Už z doby kamenné (neolitu) jsou známy stavby, které sloužily ke stanoveníslunovratu arovnodennosti (např.Stonehenge). O pokročilejších způsobech kalendářního měření patrně svědčí nedávno nalezenýdisk z Nebry. Také zdánlivý roční pohyb některých hvězd (např.Siria) se užíval ke stanovení správného okamžiku pro polní práce.

Jednotky dobykvantifikujítrvání dějů aintervalů mezi událostmi proto vycházely z dějů vyvolanýchpravidelnými pohyby. Nejvýznamnějším takovým dějem je jistě stmívání a svítání, střídání světlého dne a noci a roční střídání částí roku. Dlouho sloužily jako standardy pohybSlunce po obloze, fázeMěsíce a kmitkyvadla. Z nich se vyvinuly a postupně ustálily jednotky nakonec nyní již bez přímé vazby na astronomické jevy a naopak se občas upravují tak, aby se zmenšil rozdíl od astronomických jevů.

Hodiny

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Hodiny.

První mechanické hodiny se podle nejistých zpráv objevily snad ve12. století, spolehlivé zprávy jsou však až z přelomu13. a14. století z anglických a francouzských klášterů. Mechanické hodiny se skládají ze tří částí: 1) oscilátoru, 2) zdroje energie a 3) počítacího a indikačního zařízení. První hodiny užívaly jako oscilátor poměrně nepřesnýlihýř, jako zdroj energie závaží a měly i bicí zařízení. Od 14. století se vyráběly přenosné a kapesní hodiny s pružinou, byly však málo přesné. Při pokusech s volným pádem měřil snadGalileo Galilei dobu počítáním srdečního tepu a krátce před smrtí zkonstruoval velmi důmyslné hodiny s využitímkyvadla jako oscilátoru (prvku určujícího rychlost chodu hodin).

Kyvadlové hodiny však poprvé realizoval až roku1657 holandský fyzikChristiaan Huygens, který také o něco později vybavil lihýř pružinou, čímž vzniklnepokoj, přesnější oscilátor, který se hodil i do přenosných a velmi malých hodinek. Přesnost mechanických hodin se dále zvyšovala a v 18. století se podařilo změřit nerovnoměrnosti v pohybu Země. Tím byl zdánlivý pohyb Slunce jako časový normál nahrazen mechanickými oscilátory a hodinami.

Ve20. století se začaly používat i jiné pohony a oscilátory. Nejrozšířenější jsou dnes hodiny s elektrickým pohonem apiezoelektrickým oscilátorem, např.křemenným (quartz crystal). Ten má vysokou přesnost, nízké výrobní náklady a snadno se propojuje selektronickými obvody. Pro nejpřesnější měření času (doby trvání) i jako standard pro sekundu se užívajíatomové hodiny, využívajících frekvencemikrovlnného záření při stavovém přechodu vatomucesia. Nejpřesnější světový čas se určuje statistickým průměrem několika set césiových hodin po celém světě.

Nepřesnost (lépe nerovnoměrnost čili variace chodu) hodin, která činila u prvních lihýřových hodin asi 100 s/den (0,1%), se u nejlepších kyvadlových hodin snížila na sekundu za rok, u křemenných hodin na sekundu za tisíc let a u césiových hodin na sekundu za 158 milionů let (2×10−16).[9]

Jako ještě slibnější se jeví nové typy tzv. optických atomových hodin, tedy hodin založených na kvantových přechodech s energiemi odpovídajícími frekvencím spektrálního pásmaviditelného čiultrafialového záření, u kterých proběhne za 1 sekundu o zhruba 4 až 6 řádů více oscilací a potenciálně tak umožňují řádově vyšší přesnosti než nejpřesnější hodiny cesiové. Mohou to být optické atomové hodiny založené na přechodu v iontuytterbia171Yb+[10],stroncia88Sr+[11][12][13],vápníku40Ca+,rtuti199Hg+ čihliníku27Al+.[14][15]

Jinou slibnou metodou je využití přechodů v neutrálních atomech v optické mřížce, tedy zachycených v potenciálustojatéelektromagnetické vlny ze dvou protichůdnýchlaserových paprsků. Limitující fundamentální (neodstranitelná) kvantová nepřesnost tak může být zredukována zprůměrováním a zvýšena tak stabilita a přesnost.[16][17] Mohou to být hodiny využívající přechodu v atomech stroncia87Sr, ytterbia171Yb či rtuti199Hg.[18][19][20][17][21][22][23][14] Rekordní relativní přesnost hodin tohoto typu, dosažená v r. 2018, je 2,5×10−19, tedy 1 sekunda za cca 120 miliard let.[24][25]

Od r. 2011 je znám princip tzv. jaderných hodin, založených na přechodu mezi energetickými stavy jádraiontuthoria, který by umožňoval dosažení ještě řádově nižší nepřesnosti.[26][27][28] Jaderné hodiny mají i další výhody. Jsou ze své podstaty robustnější než atomové, protože jádro a jeho energetické přechody jsou méně citlivé k vnějšímu rušení než jsou přechody v orbitálních elektronech u atomových hodin.[29] V r. 2024 již byly zkonstruovány všechny důležité technické prvky nutné pro plně funkční jaderné hodiny, které by principiálně mohly dosáhnout stability 10−20, tedy nepřesnosti pouhých 10ms za celý předpokládaný věk vesmíru (14 mld let).[30]

Během staletí od vynálezu hodin se tedy přesnost zlepšila o 19 desetinných řádů a nadále se zlepšuje. Měření doby a kmitočtu patří dnes k nejpřesnějším měřením vůbec.

Čas a doba jako veličiny

[editovat |editovat zdroj]

Čas je společné označení pro několik fyzikálních pojmů – objektů a veličin, zejména pro:

  • okamžik[31]: bod na časové ose. V tomto smyslu ("čas daného okamžiku") je veličinouprotenzivní, jejíž okamžitá hodnota (datum, časový údaj – viz níže) se stanovuje jako doba trvání (viz níže) od dohodnutého počátečního okamžiku k tomuto okamžiku. Prostorovou analogií je poloha (vzdálenost od dohodnutého počátku);
  • datum, časový údaj[32]: značka přiřazená okamžiku pomocí uvedené časové stupnice; prostorovou analogií jsou souřadnice polohy v daném souřadném systému;
  • doba trvání (pro spojité časové stupnice)[33]: rozsah časového intervalu[34], tedy části časové osy mezi dvěma okamžiky. Je to veličinaextenzivní. Prostorovou analogií je vzdálenost dvou míst.

Čas,doba jsouzákladní veličinou všech běžně používanýchsoustav veličin, tedy isoustavy SI. V klasické fyzice je čas absolutní, tedy doba je invariantní přiGalileově transformaci a jde o skalár. V relativitě je čas relativní a je třeba odlišitvlastní čas (vlastní doba je invariantemLorentzovy transformace) a lokální,souřadnicový čas (transformuje se jako 4. složka čtyřvektoru).

Doporučená značka veličiny (doby):t (angl.time,lat.tempus)

Běžně se ve fyzikální literatuře takto značí i čas daného okamžiku (zpravidla s identifikačním indexem), pak se pro označení doby trvání používá značka Δt nebo zápis pomocí rozdílu (tedy např.t −t0).

Doporučený zápis data a časového údaje pro vědecké a technické účely je např. 2014-08-14T09:25:10,33 pro 14. srpen 2014, v 9 h, 25 min a 10,33 sekundy[35]

V běžných písemnostech se v ČR za správný považuje i vzestupný zápis pouhého data (14. 8. 2014 nebo 14.08.2014) a zápis časového údaje zaokrouhleného na minuty s rozdělující tečkou a bez nuly u jednomístných hodin (9.25),[pozn. 1] přípustný je i zápis s dvojtečkou (9:25 či 09:25), způsob zápisu by však měl být v rámci dokumentu jednotný.[36][37]

Jednotky času

[editovat |editovat zdroj]
Běžné jednotky času
Jednotkazn.velikost
Attosekundaas10−18 s
Femtosekundafs10−15 s
Pikosekundaps10−12 s
Nanosekundans10−9 s
Mikrosekundaμs10−6 s
Milisekundams10−3 s
Sekundaszákl. jednotkaSI
Minutamin60 sekund
Hodinah60 minut, 3600 s
Dend24 hodin, 86 400 s
Týden7 dní
Měsíc28 až 31 dní
Rok12 měsíců
Rok52 týdnů + 1–2 dny
Běžný rok365 dní
Přestupný rok366 dní
Tropický rok⌀ 365,24219 dní
Desetiletí10 let
Generace25 až 30 let
Století100 let
Tisíciletí1000 let

Základní jednotkou času (doby) je vsoustavě SIsekunda (mezinárodní značkas), která je definována jako doba trvání 9 192 631 770 periodzáření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami hyperjemné struktury základního stavuatomucesia 133. Tato definice předpokládá cesiový atom v klidu při teplotěabsolutní nuly.[38][pozn. 2] Jedná se tedy ovlastní čas.

V běžném hovorovém jazyce se pro označení této jednotky používá výrazvteřina. Vefyzice atechnických oborech to však není vhodné kvůli nejednoznačnosti a neexistenci standardizované značky[pozn. 3]; nedoporučuje to ani odborná norma.[40][pozn. 4]

Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIPM) dovoluje používat v SI souběžně se základní jednotkou sekunda a jejími dekadickými násobky a díly, s názvy odvozenými standardními předponami (zejména milisekundou (značkams), mikrosekundou (µs), nanosekundou (ns) a pikosekundou (ps) ) také následující jednotky:[40]

  • minuta, značkamin, 1 min = 60 s
  • hodina, značkah, 1 h = 60 min = 3600 s
  • den, značkad, 1 d = 24 h = 86 400 s.

Větší mimosoustavové jednotky než den se používají např. vkalendáři. Nejsou však již definovány jednoznačně:

Jednotkyden arok jsou odvozeny z astronomických časových charakteristik otáčeníZemě kolem své osy a jejího oběhu kolemSlunce, astronomové proto od kalendářního dne a roku důsledně rozlišují přesně definované pojmypravý sluneční den,střední sluneční den,hvězdný den,tropický rok asiderický rok.

I některé přírodní vědy, zabývající se dlouhými časovými obdobími (astrofyzika,kosmologie,geologie), však potřebují větší jednotky, ale exaktně definované. Používají proto jednotku definovanou jako přesný násobek sekundy:

  • rok (annus, často i ve tvaruannum), značkaa, v různých verzích[42] (vzhledem k použití pro velmi velké doby charakterizovaných jevů, jejichž nepřesnost určení je řádově vyšší než rozdíl daný odlišnou definicí, nejsou zpravidla tyto rozdíly podstatné):
a z jejich násobků nejčastěji
  • 1 Ma = 106 a
  • 1 Ga = 109 a.

Naopak mimosoustavovou jednotkou menší než sekunda je

  • Planckův čas (jakožto jednotka ve smyslu doby trvání, i když se "doba" v názvu neužívá; v kosmologii používaný i pro čas okamžiku povelkém třesku), obvykle značenýtP, a jeho obdoby v jinýchsoustavách přirozených jednotek. Takto stanovené jednotky závisejí na znalosti hodnot univerzálních fyzikálních konstant a jejich velikost je stanovena experimentálně. Planckův čas se užívá v teoretické fyzice a kosmologii, pro malou přesnost není však v metrologii použitelný. Podle současné adjustace konstant je hodnota této jednotky:[48]
tP = 5,391 247(60)×10−44 s.

Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIMP) uvádí jako přirozené jednotky času mnohem přesněji stanovené (a proto pro metrologické účely vhodnější) konstanty (ve vztazíchℏ{\displaystyle \hbar } jeredukovaná Planckova konstanta,me{\displaystyle m_{\mathrm {e} }}hmotnostelektronu,c{\displaystyle c}rychlost světla ve vakuu aα{\displaystyle \alpha }konstanta jemné struktury):[49]

(Swatch) beat (česky překládaná jakotakt, případnězavináč), 1 beat = 1/1000 dne je příklad mimosoustavové jednotky používané konkrétním výrobcem hodinek pro udávání tzv.internetového času, nikoli pro dobu trvání děje.

Příbuzné veličiny

[editovat |editovat zdroj]

Fyzikální charakter doby má několik dalších fyzikálních veličin.Nejpoužívanější jsou:

  • perioda, doporučená značkaT, udávající nejkratší časový interval opakování periodického děje,
  • poločas přeměny, doporučená značkaT½, a
  • střední doba života, doporučená značkaτ, obě používané v jaderné fyzice jako charakteristiky nestabilních atomů a částic.

Zápis času

[editovat |editovat zdroj]

Zápis času stanovují české[50] i mezinárodní[51] normy. Hodiny a minuty se standardně („extended form“) oddělují dvojtečkou (např. 12:35) – většinou ve vědeckých a technických oborech (jako jsou například počítače), protože v jiných státech, kde se jakodesetinná značka používá tečka (v Československu se do 30. let 20. století také používala desetinná tečka),[52][53] by mohlo dojít k nejednoznačnostem. Pouzepravidla českého pravopisu v ČSN 01 6910 (ale i slovenského v STN 01 6910)[54] uvádějí (v jistých případech) jako oddělovač tečku (např. 12.35),[55] to se však používá spíše v literatuře a typografii (československá norma ČSN 01 6910 Úprava písemností psaných strojem z roku 1954 nahradila normu ČSN 1409:1949 Psaní na stroji). Tyto normy totiž sloužily i k rychlému psaní na psacím stroji,[56] kde se tečka psala rychleji než dvojtečka.

V mezinárodním zápisu času i s datem v kompletním, rozšířeném formátu se dle normyISO 8601 rok, měsíc a den (v tomto pořadí) navzájem oddělují spojovníkem, od hodiny písmenem T, např. 1982-02-28T12:00:00 v poledne 28. února 1982 (v základním formátu se spojovníky a dvojtečky vynechávají).[57]

Geologický čas

[editovat |editovat zdroj]

Velmi obtížným konceptem pro lidskou představivost jegeologický čas (také „hluboký čas“, angl. deep time), který zahrnuje řádově stovky tisíc až jednotky miliard let. Právě v těchto časových jednotkách zkoumají vývoj planetyZemě a života na nígeologové apaleontologové. Tento čas si lze přiblížit pouze vhodnými matematickými modely a přirovnáními.[58]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑Tento způsob může být ale matoucí, protože neznačí desetinnou tečku, která se používá hlavně v anglofonních zemích.
  2. ↑Definice je založena na cesiovém standardu. Protože jsou vyvíjenyhodiny s řádově lepší stabilitou a přesností, uvažuje se již dnes o budoucíredefinici sekundy, ke které by mohlo dojít v roce 2026.[14][39]
  3. ↑namísto ní se tak v tisku obvykle používá zkratkavt.
  4. ↑Někdy uváděné zdůvodnění, ževteřina je jednotkouúhlu je pochybná – minuta je bez obtíží názvem jednotek času i úhlu a název „sekunda“ se užívá i mezinárodně pro obě veličiny.

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑ANZENBACHER, Arno.Úvod do filozofie. Praha: SPN, 1990.Dostupné online.ISBN 80-04-25414-4. S. 106. Dostupné online po registraci. 
  2. ↑KVASNICA, Jozef; HAVRÁNEK, Antonín; LUKÁČ, Pavel; SPRUŠIL, Boris.Mechanika. 2., vázané vyd. Praha: Academia, 2004.Dostupné online.ISBN 80-200-1268-0. Kapitola 1.1 Prostor a čas, s. 7–9. 
  3. ↑KVASNICA, Jozef; HAVRÁNEK, Antonín; LUKÁČ, Pavel; SPRUŠIL, Boris.Mechanika. 2., vázané vyd. Praha: Academia, 2004.Dostupné online.ISBN 80-200-1268-0. Kapitola 12.1–12.3, s. 412–423. 
  4. ↑KUCHAŘ, Karel.Základy obecné teorie relativity. 1., vázané vyd. Praha: Academia, 1968. 
  5. ↑BARON, Sam. Time might not exist, according to physicists and philosophers – but that’s okay.The Conversation [online]. 2022-04-14 [cit. 2025-10-16].Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ROVELLI, Carlo.Řád času. Překlad Jiří Podolský. 1. vyd. [s.l.]: Dokořán, 2020. 208 s. (Aliter).ISBN 978-80-7363-951-8,ISBN 978-80-257-3125-3. Orig.L'ordine del tempo (2017). 
  7. ↑MIHULKA, Stanislav. 247 zeptosekund: Nejkratší naměřený časový úsek v historii.OSEL.cz [online]. Osel,s.r.o., 18. říjen 2020.Dostupné online.ISSN1214-6307. 
  8. ↑GRUNDMANN, Sven; TRABERT, Daniel; FEHRE, Kilian; STRENGER, Nico; PIER, Andreas; KAISER, Leon; KIRCHER, Max. Zeptosecond birth time delay in molecular photoionization. S. 339–341.Science [online]. American Association for the Advancement of Science, 16. říjen 2020. Svazek 370, čís. 6514, s. 339–341.Dostupné online. Takédostupné.ISSN1095-9203.doi:10.1126/science.abb9318.PMID33060359. (anglicky) 
  9. ↑Accuracy of the NPL caesium fountain clock further improved.PhysOrg, 19. únor 2014.Dostupné online (anglicky)
  10. ↑The tick-tock of the optical clock.PhysOrg, 29. březen 2012.Dostupné online (anglicky)
  11. ↑CAMPBELL, Gretchen K; LUDLOW, Andrew D; BLATT, Sebastian; THOMSEN, Jan W; MARTIN, Michael J; DE MIRANDA, Marcio H G; ZELEVINSKY, Tanya. The absolute frequency of the87Sr optical clock transition. S. 539–548.Metrologia [online]. 2008-10. Roč. 45, čís. 5, s. 539–548.Dostupné online.ISSN0026-1394.doi:10.1088/0026-1394/45/5/008. (anglicky) 
  12. ↑MADEJ, Alan A., Pierre Dubé, Zichao Zhou, John E. Bernard, Marina Gertsvolf.88Sr+ 445-THz Single-Ion Reference at the 10−17 Level via Control and Cancellation of Systematic Uncertainties and Its Measurement against the SI Second.Phys. Rev. Lett. [online]. 2012. Roč. 109, čís. 203002.Dostupné online.doi:10.1103/PhysRevLett.109.203002. (anglicky) 
  13. ↑RIEHLE, Fritz. Viewpoint: Optical Atomic Clocks Could Redefine Unit of Time (popularizační článek k předchozí referenci).Physics [online]. 12. listopad 2012. Roč. 5, čís. 126.Dostupné online.doi:10.1103/Physics.5.126. (anglicky) 
  14. ↑abcCCTF Strategy Document, květen 2016.Dostupné online (PDF) (anglicky)
  15. ↑HUNTEMANN, Nils. Trapped Ions Stopped Cold. S. 1–3.Physics [online]. American Physical Society, 30. leden 2017 [cit. 2017-02-07]. Svazek 10, čís. 9, s. 1–3.Dostupné online. TakéPDF. (anglicky) 
  16. ↑JIRSA, Jakub. Ultrastabilní optické hodiny.Aldebaran bulletin [online]. 3. únor 2017 [cit. 2017-02-08]. Roč. 15 (2017), čís. 5.Dostupné online.ISSN1214-1674. 
  17. ↑abWOGAN, Tim. New atomic clock sets the record for stability. PhysicsWorld.com, 27. srpen 2013.Dostupné online (anglicky)
  18. ↑MIDDELMANN, Thomas; FALKE, Stephan; LISDAT, Christian, STERR, Uwe. High Accuracy Correction of Blackbody Radiation Shift in an Optical Lattice Clock.Physical Review Letters [online]. 27. prosinec 2012. Svazek 109, čís. 26, 263004.Dostupné online. TakéPDF.ISSN1079-7114.doi:10.1103/PhysRevLett.109.263004. (anglicky) 
  19. ↑Optical strontium clock to become much more accurate (popularizační článek k předchozí referenci).Phys.Org, 9. leden 2013.Dostupné online (anglicky)
  20. ↑HINKLEY, N., SHERMAN, J. A.; PHILLIPS, N. B.; SCHIOPPO, M.; LEMKE, N. D.; BELOY, K.; PIZZOCARO, M.; OATES, C. W.; LUDLOW, A. D.;. An Atomic Clock with 10−18 Instability.Science Express [online]. 22. srpen 2013. Online před tiskem.Dostupné online.ISSN1095-9203.doi:10.1126/science.1240420. (anglicky) 
  21. ↑NIST ytterbium atomic clocks set record for stability.PhysOrg, 22. srpen 2013.Dostupné online (anglicky)
  22. ↑The atomic clock with the world's best long-term accuracy is revealed after evaluation,PhysOrg, 26. srpen 2011 (anglicky)
  23. ↑BLOOM, B. J.; NICHOLSON, T. L.; WILLIAMS, J. R., CAMPBELL, S. L.; BISHOF, M.; ZHANG, X.; ZHANG, W.; BROMLEY, S. L.; YE, J. An Optical Lattice Clock with Accuracy and Stability at the 10−18 Level.Nature [online]. 22. leden 2014. Online před tiskem.Dostupné online. TakéPDF.ISSN1476-4687.doi:10.1038/nature12941. (anglicky) 
  24. ↑MARTI, G. Edward; HUTSON, Ross B.; GOBAN, Akihisa; CAMPBELL, Sara L.; POLI, Nicola; YE, Jun. Imaging Optical Frequencies with 100  μHz Precision and 1.1  μm Resolution.Physical Review Letters [online]. American Physical Society, 3. březen 2018. Svazek 120, čís. 10: 103201.Dostupné online. TakéPDF.ISSN1079-7114.doi:10.1103/PhysRevLett.120.103201. (anglicky) 
  25. ↑VENGALATTORE, Mukund. A Boost in Precision for Optical Atomic Clocks. Kapitola Viewpoint.Physics [online]. American Physical Society, 5. březen 2018. Svazek 11: 22.Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑Campbell C. J., Radnaev A. G., Kuzmich A., Dzuba V. A., Flambaum V. V., Derevianko A.:A Single-Ion Nuclear Clock for Metrology at the 19th Decimal Place.ArXiv:1110.2490v1, 11. října 2011 (anglicky)
  27. ↑Bob Yirka:Research team shows nuclear clock could be 60 times more accurate than atomic clock.PhysOrg, 9. listopadu 2011 (anglicky) – popularizační článek k předchozí referenci
  28. ↑Bob Beale:Proposed nuclear clock may keep time with the Universe.PhysOrg, 8. března 2012 (anglicky)
  29. ↑(Editorial). Progress on nuclear clocks shows the benefits of escaping from scientific silos. S. 7.Nature [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-10-08]. Roč. 633, čís. 8028, s. 7.doi:10.1038/d41586-024-02829-0.PMID39232155. (anglicky) 
  30. ↑DUMÉ, Isabelle. Nuclear clock ticks ever closer.PhysicsWorld [online]. IOP Publishing, 2024-10-02 [cit. 2024-10-08]. (anglicky) 
  31. ↑ČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-08
  32. ↑ČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-12
  33. ↑ČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-13
  34. ↑ČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-10
  35. ↑ČSN ISO 8601, zprac. ing. Miroslav Kyncl, "extended format"
  36. ↑ČSN 01 6910 (2014)
  37. ↑Otázky a odpovědi k ČSN 01 6910 (2014)Archivováno 13. 8. 2014 naWayback Machine.. Ústav pro jazyk český, 2014
  38. ↑Definice sekundy v brožuře SI, oddíl 2.1.1.3 (anglicky)
  39. ↑RIEHLE, Fritz; GILL, Patrick; ARIAS, Felicitas; ROBERTSSON, Lennart. The CIPM list of recommended frequency standard values: guidelines and procedures. Kapitola 5. Towards a new definition of the SI second, s. 196–197.Metrologia [online]. IOP Publishing, 14. únor 2018. Svazek 55, čís. 2, s. 196–197.Dostupné online. TakéPDF.ISSN1681-7575.doi:10.1088/1681-7575/aaa302. (anglicky) 
  40. ↑abČSN ISO 80000-1:2001, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., odst. 6.5.6 Jiné jednotky, tab. 5 Jednotky užívané spolu s SI
  41. ↑ČSN ISO 80000-3:2007, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., Příloha C, pol. 3-7.C.a
  42. ↑BIEVER, Celeste. Push to define year sparks time war. Kapitola Daily News.NewScientist [online]. 2007. duben 2011.Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ČSN ISO 80000-3:2007, Příloha C, pol. 3-7.C.a
  44. ↑HOLDEN, Norman E.; BONARDI, Mauro L.; DE BIÈVRE, Paul; RENNE, Paul R.; VILLA, Igor M. IUPAC-IUGS common definition and convention on the use of the year as a derived unit of time (IUPAC Recommendations 2011). S. 1159–1162.Pure and Applied Chemistry [online]. Walter de Gruyter GmbH, 8. duben 2011. Svazek 83, čís. 5, s. 1159–1162.Dostupné online.ISSN0033-4545.doi:10.1351/PAC-REC-09-01-22. (anglicky) 
  45. ↑HOLDEN, N. E. Table of isotopes. In:CRC Handbook of Chemistry and Physics. Boca Raton: CRC Press, 2001. Sekce 11, s. 50–197. (anglicky)
  46. ↑ EarthTime: On using the correct units for geological time.www.earth-time.org [online]. [cit. 2010-11-04].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-13. 
  47. ↑ The Unified Code for Units of Measure, ver. 1.8.2, 2009, §31 (anglicky).aurora.regenstrief.org [online]. [cit. 2010-11-10].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-13. 
  48. ↑abcFundamental Physical Constants; 2022 CODATA recommended values. NIST, květen 2024.Dostupné online,PDF (anglicky); standardní odchylka vyznačená závorkou se týká posledních dvou platných číslic
  49. ↑Tabulka mimosoustavových jednotek s experimentálně určovanou hodnotou v příručce SI
  50. ↑ČSN ISO 8601, zprac. ing. Miroslav Kyncl
  51. ↑ISO 8601:2004, extended form
  52. ↑Početnice pro čtvrtou třídu obecných škol pětitřídních až osmitřídních [online]. 1921 [cit. 2023-12-28].Dostupné online. 
  53. ↑Logaritmické pravítko popis a návod k jeho použití. [s.l.]: [s.n.], 1938.Dostupné online. 
  54. ↑Pomlčka, spojovník, dátum a čas – ako ich správne písať? [online]. [cit. 2023-08-28].Dostupné online. 
  55. ↑http://prirucka.ujc.cas.cz/en/?id=820 - Časové údaje
  56. ↑Je ČSN 01 6910 určena výhradně pro úpravu obchodní a úřední korespondence? [online]. [cit. 2023-12-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-12-28. 
  57. ↑ISO/TC 154: Processes, data elements and documents in commerce, industry and administration. 2000. Oddíl 5.4.1 Complete representation, s. 18-19.Dostupné onlineArchivováno 20. 3. 2009 naWayback Machine. (anglicky)
  58. ↑SOCHA, Vladimír. Geologický čas pod pravítkem.OSEL.cz [online]. 7. září 2015.Dostupné online. (česky)

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • M. Brennan,Kameny času. Praha 1997
  • C. Rovelli,Řád času. Praha 2020
  • S. Hawking,Stručná historie času. Praha
  • J. Sokol,Čas a rytmus. 2. vyd. Praha 2004
  • N. Máčová,Čas. 1. vyd. Nová forma 2012

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

O měření času

[editovat |editovat zdroj]

Přesný čas a časové zóny

[editovat |editovat zdroj]

Fyzika

[editovat |editovat zdroj]

Chronologické společnosti na internetu

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čas&oldid=25583402“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2026 Movatter.jp