Útok aktivního střelce,[1] v anglických zdrojích též označován jakomasová střelba, je incident, ve kterém dojde k útoku s použitímstřelných zbraní na větší množství lidí. Např.FBI a americká organizaceCongressional Research Service definují masovou střelbu jako střelbu, při které zemře čtyři nebo více lidí, útočníka v to nepočítaje,[2] mohou existovat definice zahrnující čtyři a více raněných,[3] a jiné. Mezi masové střelby se počítajíatentáty konkrétní osoby s dalšími oběťmi, zásahypolicie,[chybí zdroj] teroristické útoky s použitím střelných zbraní i případy, kdy nikdo kromě útočníka střelnou zbraň nemá a střelbu neopětuje. Naopak, nepočítají se mezi ně přestřelky v rámci bitvy dvou konvenčnícharmád.
Motivem útočníků může být pomsta za konkrétní událost, duševní nemoc, neboterorismus ve smyslu prosazení politické nebo náboženské ideje prostřednictvím násilí.
Frekvence výskytu masových střeleb může změnit politiku vůči držení a získávání střelných zbraní v dané zemi, jako se to již stalo v případěVelké Británie aAustrálie.
Relativně ke své lidnatosti má pravděpodobně nejmenší četnost masových střelebJaponsko, které hlásí dvě (ne nezbytně masové) střelby ročně.[4]
Poměrně vysoká četnost masových střeleb je veSpojených státech amerických.[5] V roce 2023 tam bylo zaznamenáno téměř 40 případů masové střelby s více než 200 oběťmi.[6] O několik let dříve tam ročně docházelo přibližně k 20 případům masové střelby se 4 oběťmi a více. Četnost masových střeleb v USA ale není v celosvětovém měřítku vysoká. V období mezi lety 1998 a 2012 činily USA 4.5 % světové populace a 3 % celosvětově mrtvých na následky masových střeleb, pokud jsou započítány i teroristické útoky a všechny incidenty s více než jedním střelcem.[7]
Často zmiňované mýty o vysokém počtu masových střeleb na školách v USA jsou sporné. V posledních desetiletích docházelo a dochází v průměru k jedné masové střelbě (4 usmrcení a více) ve škole za 2 roky. Školy v USA přitom navštěvuje 70 milionů studentů a zaměstnanců. V průměru zemře v důsledku násilí (tj. i např. bodnutí v konfliktu gangů) na půdě škol v USA v průběhu vyučování kolem 15 osob.[8]
Na území ČR se jednalo ostřelbu v motorestu Kadrnožka u Plzně, ukradenou vojenskou zbraní, se 4 mrtvými v roce 1980, o střelbu v Kolíně v roce 1989 (4 oběti, ukradené zbraně ze školy a legální sbírky otce), o sérii vražd 1. až 3. září 2008 (Roman Postl) se 4 mrtvými nelegálně drženou pistolí, o masovou střelbu v hostinci vPetřvaldě v roce 2009 se 4 mrtvými s nelegálně drženou pistolí, ostřelbu v Uherském Brodě v roce 2015 s 8 mrtvými s legálně drženou pistolí a revolverem astřelbu v Ostravě v roce 2019 se 7 mrtvými s nelegálně drženou pistolí a v neposlední řadě střelba naFilozofické fakultě Univerzity Karlovy 21. prosince 2023 s 15 mrtvými.
Obrázky, zvuky či videa k tématumasová střelba na Wikimedia Commons