Útočná puška je kategorie samočinných ručníchzbraní střílejících nábojem střední balistické výkonnosti, schopná střílet bez opory přesně mířenými ranami na velkou vzdálenost a dávkami na kratší vzdálenost.[1] Odsamopalu se liší tím, že nepoužívá pistolové náboje, nýbrž náboje střední balistické výkonnosti, kterými jsou buď zkrácené puškové náboje, nebo puškové náboje ráže nižší, než je standardní pušková ráže.
Za předchůdce útočné pušky bývá považována ruská samočinná puškaAvtomat Fjodorova z roku1915, která byla zároveň první sériově vyráběnou samočinnou puškou. Používala japonský náboj6,5 × 50 mm SR Arisaka a bylo vyrobeno celkem 3 200 kusů.[2] Oficiálně první útočnou puškou byla německá puška Sturmgewehr 44 (v překladu doslovaÚtočná puška 44), zkráceně StG 44, kterou přijalWehrmacht do své výzbroje v roce 1943 pod názvem Maschinenpistole 43 (v překladuSamopal 43), zkráceně MP 43. Tato puška používala zkrácený puškový náboj 7,92 × 33 mm Kurz, měla hmotnost 5,2 kg a kadenci 500–600 ran/min. Umožňovala přepínání mezi samočinným a samonabíjecím režimem palby, vyznačovala se vyšší přesností, dostřelem a silnějším účinkem nábojů než tehdejší německý samopalMP 40.[3] Do konce války bylo vyrobeno přibližně 425 000 kusů. Po konci druhé světové války začali Sověti pracovat na vývoji vlastní pušky po vzoru StG 44, vznikla tak puška Avtomat Kalašnikova obrazca 47, zkráceněAK-47.[4] Tato puška se stala dosud nejpočetnější útočnou puškou světa. První americká útočná puška M16 vznikla až na přelomu 50. a 60. let. Byl pro ni zvolen náboj.223 Remington, následně nahrazený novým nábojem5,56 × 45 mm NATO o stejných rozměrech.[5][6] Tato útočná puška je druhou nejpočetnější na světě, na její náboj se adaptovalo mnoho států světa a navrhly pro něj vlastní útočné pušky. V 90. letech od ní byla odvozena karabinaM4. Známá je také obdobná puškaAR-15, která se vyrábí jednak ve vojenské samočinné verzi jako útočná puška, a dále v civilní samonabíjecí verzi jako samonabíjecí puška. Nejpočetnější československou útočnou puškou jeSamopal vzor 58, dle současné terminologie se však o samopal nejedná, neboť samopaly využívají pistolové náboje.[7]
Často jsou za útočné pušky označovány jejich civilní verze, které nemohou vést střelbu dávkou. Z tohoto důvodu nesplňují kritérium pro zařazení do skupiny útočných pušek a jedná se o pušky samonabíjecí. Napříkladpuška vz. 52 a její modernizovaná verze vz. 52/57 sice používá zkrácený puškový náboj, ale není schopná střelby dávkou, a proto se řadí mezi samonabíjecí pušky.[8]
České zákony ani technické předpisy pojem útočná puška neznají, avšak jakožto typsamočinné zbraně jsou útočné pušky vČesku procivilisty zakázané.
↑ Avtomat Fjodorova: Nadčasová zbraň, která přežila dvě války | 100+1 zahraniční zajímavost.www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2025-12-12].Dostupné online.
↑ARMYWEB.CZ. Sturmgewehr 44 – zrod první útočné pušky. Opisoval Kalašnikov od Němců?.www.armyweb.cz [online]. [cit. 2025-12-12].Dostupné online.
↑ Vývoj útočné pušky AK-47 (1): Kalašnikov jako vylepšený německý sturmgewehr? | 100+1 zahraniční zajímavost.www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2025-12-12].Dostupné online.
↑ARMYWEB.CZ. Colt M16 - legenda mezi útočnými puškami.www.armyweb.cz [online]. [cit. 2025-12-12].Dostupné online.
↑ Samopal vz. 58 vs. AK-74: Podobné, a přesto úplně jiné zbraně | 100+1 zahraniční zajímavost.www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2025-12-12].Dostupné online.
↑ 7,62 mm samonabíjecí puška vz. 52 : Česká republika / Československo (CZE).Valka.cz [online]. 2004-05-20 [cit. 2025-12-12].Dostupné online.
