Měsíc únor stejně jakoleden vřímském kalendáři zpočátku neexistoval. Kalendář měl 10 měsíců, celkem 304 dny azima byla považována za období bez měsíců. V roce 713 př. n. l. legendární římský králNuma Pompilius do kalendáře začlenil i leden a únor, takže kalendář zahrnoval celýlunární rok. Únor byl v kalendáři poslední, tedy 12. měsíc v roce. Proto se k němu přidávaly nebo ubíraly dny, které dorovnávaly nepřesnosti ve vztahu ktropickému roku. Při přechodu z římského najuliánský kalendář, respektive zlunisolárního nasolární, zavedl v roce45 př. n. l.Julius Caesar pravidelné přidávání dne jednou za 4 roky. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář v roce 1582 se tento systém musel doplnit o další pravidlo. Roky, jejichž letopočet končí dvěma nulami, jsou přestupné pouze v případě, že letopočet je dělitelný číslem 400. Roky 1600, 2000, 2400 jsou tedy přestupné a 1700, 1800, 1900 či 2100 jsou nepřestupné.
Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jakobřezen alistopad, s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jakosrpen. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako předchozíčerven. Podležidovského kalendáře připadá únor obvykle na měsíceševat aadar.
Z astronomického hlediska seSlunce během února na obloze pohybuje zesouhvězdí Kozoroha dosouhvězdí Vodnáře. Podlezápadní astrologie se první přibližně dvě třetiny měsíce nachází veznamení Vodnáře a zbytek veznamení Ryb. Únor je také jediným měsícem v roce, ve kterém nemusí nastatměsíční fázeúplněk. Naposled se tak stalo v roce 2018 a znovu bude únor bez úplňku v roce 2037. Totéž platí i onovoluní. Naposled únorové novoluní nenastalo v roce 2014 a znovu se to bude opakovat roku 2033.
Během února se naseverní polokouli prodlužuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku50. rovnoběžky a15. poledníku, je první únorový den dlouhý okolo 9 hodin a 21 minut. Slunce vychází přibližně v 7.33 a zapadá 16.54 hodinstředoevropského času. Poslední den v únoru je delší o hodinu a 35 minut. Slunce vychází okolo 6.45 a zapadá 17.41 hodin.
Podle meteorologických měření v pražskémKlementinu byla od 18. století nejvyšší únorová teplota zaznamenána 25. února 1990 (18,5 °C) a nejnižší 11. února 1929 (-27,1 °C). Průměrné únorové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 0,3 do 2,1 °C s výjimkou 29. února v přestupných rocích, kdy byly průměrně 3 °C.[2] Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 27. února 1994 vČeském Krumlově (22 °C) a nejnižší 11. února 1929 vLitvínovicích na Českobudějovicku (-42,2 °C). Byla to také vůbec nejnižší naměřená teplota na území Česka. Nejvíce srážek za den spadlo 3. února 1909 vBedřichově u Špindlerova Mlýna (112,4 mm).[3]
Teplotní průměr v únorových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Při výpočtuúroků podle některých metod se únor bere jako ostatní měsíce, tzn. že má 30 dnů. V roce 1712 měli ve Švédsku v kalendáři30. únor a 30 dnů měl únor také vsovětském revolučním kalendáři v letech 1929–1940.
K únoru se váže řadapranostik. V následujícím seznamu jsou uvedeny jen ty, které se vážou k celému měsíci únoru. Vynechány jsou pranostiky, které se vážou ke konkrétním únorovým dnům (např.Hromnice, sváteksv. Háty/Agáty nebosv. Marka).
Únor bílý – pole sílí.
Sněhový únor – sílí úhor.
Únorová voda – pro pole škoda.
Únor – úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Když záhy taje, dlouho neroztaje.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.
Teplý únor – studené jaro, teplé léto.
Co si únor zazelená – březen si hájí; co si duben zazelená – květen mu to spálí.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
Můžeš-li se v lednu vysléci do košile, připravuj si na únor kožich.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne.
Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
Když v únoru mušky lítajú, to v marcu robky v ruce chuchajú.
Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb s námi ráda zima po Veliké noci zahrává.
Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi.
V únoru prudký severníček – hojné úrody bývá poslíček.
Když půlnoční větrové v tomto měsíci silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům.
↑MACHAČOVÁ, Pavlína.Měření času ve středověku. Původ staročeských výrazů pro části roku, měsíce, dny v týdnu.. Brno, 2010 [cit. 2017-07-02]. 131 s. Diplomová práce.Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ilona Janyšková. s. 46.Dostupné online.
↑Historická data – Praha Klementinum [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22].Dostupné online.
↑Historické extrémy [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22].Dostupné online.
%2c_detail_-_WGA13019.jpg)
