Tento článek je o indickém státě. O čaji pojednává článek
Assam.
Ásám(dle starší podoby hindského názvu), oficiálněAsam (hindsky v současnosti:असम asam;ásámsky:অসম výslovnost "ochom",IPA: [ɔxɔm]) je severovýchodní stát na územíIndie s hlavním městemDispur. Má rozlohu 78 438 km², což odpovídá přibližně velikostiČeska. Stát má přes 26 miliónů obyvatel, většinu z nich tvoříÁsámci, početnými menšinami jsouBengálci aBodové. Největším městem jeGuváhátí, jedno z nejrychleji rostoucích měst světa, jehož aglomerace dosahuje milionu obyvatel.[1]
Stát leží v povodí řekyBrahmaputry, většinu území vyplňuje nížina, jen při severní a východní hranici se zvedají hory až do výše 1 960 m n. m. Podnebí je horké a vlhké (Ásám je nejdeštivějším státem Indie), časté jsou povodně. Pěstuje sečajovník (odrůdaAssam),rýže setá,damarovník obrovský,cukrová třtina,brukev řepka,kurkuma,bambus ajuta. Stát produkuje velké množstvíhedvábí, významná je i těžbaropy azemního plynu (uMakumu vznikla v roce 1867 první těžní věž v Asii).[2]
Na území Ásámu ležíNárodní park Manas aNárodní park Kaziranga, chráněné jakoSvětové dědictví. Žije zdetygr indický,nosorožec indický,slon indický,arni,hulman zlatý,sambar indický,prase zakrslé,drop bengálský,orel páskovaný,krajta tmavá a další vzácné druhy. Významnou přírodní památkou je také pralesDehing Patkai. Státním symbolem Ásámu je orchidejRhynchostylis retusa.
Ve středověku zde existovalo královstvíKámarúpa, pozdějikrálovství Ahom, které se neúspěšně pokoušela zabratMughalská říše. V letech 1821 až 1825 ovládla ÁsámBarma a potéBritská Východoindická společnost, která ho připojila kBengálské prezidencii. V roce 1911 byla vytvořena Ásámská provincie v rámciBritské Indie, která se roku 1947 stala jedním ze států nezávislé Indie. V šedesátých letech byly od Ásámu odděleny nové státyNágáland,Méghálaja (tím Asam přišel o své původní hlavní městoŠilaung),Arunáčalpradéš aMizóram. O nezávislost země usiluje paramilitární skupinaUnited Liberation Front of Assam (ULFA).[3]
.svg)
