Pláštěnci (Tunicata) jsou jeden z podkmenůstrunatců, pravděpodobněsesterská skupinaobratlovců. Jde o skupinu mořských živočichů, která se v tradičním pojetí dělí na třitřídy: na přisedle žijícísumky, volně žijícísalpy a malé, volně žijícívršenky. Evolučně se však salpy odvozují uvnitř sumek.
Pláštěnce spojuje jenom máloodvozených znaků, přičemž nejvýznamnějším je přítomnost tuniky tvořenépolysacharidem podobným rostlinnécelulóze. Z hlediskaevoluční teorie je významná zejménalarva pláštěnců, u níž se objevují všechny hlavní sdílené odvozené znaky strunatců, tj.struna hřbetní,žaberní štěrbiny,endostyl,neurální trubice aocas. Dospělci mají naproti tomu vysoce modifikované a v mnoha ohledech zjednodušené tělo. Až na výjimky se živí filtrováním vody, k čemuž sumkám a salpám slouží mohutnýhltan se žaberními štěrbinami, zatímco vršenky si za tímto účelem kolem sebe budují dočasnou schránku. Vršenky jsou zároveň jedinými pláštěnci, kterým do dospělosti zůstává ocas. Pláštěnci obvykle vykazujíhermafroditismus a majínepřímý vývoj přes zmíněnou planktonní larvu; v životních cyklech však došlo k rozmanitým modifikacím, ať už jde o nepohlavně vznikající kolonie některých sumek, aneborodozměnu a opuštění larválního vývoje u salp.
Bylo popsáno více než 3 000 druhů pláštěnců, z nichž drtivou většinu představují sumky. Pláštěnci obývají všechny oceány světa, od pobřeží až pohlubokomořské příkopy, a jde o důležité filtrátory, kteří nezanedbatelně zasahují dotoku uhlíku v mořskýchekosystémech. Objevují se mezi nimi i významnéinvazní druhy, rozšiřované zejména prostřednictvím lodní dopravy. Pro člověka mají pláštěnci klíčový význam jakomodelové organismy a objektfarmakologického výzkumu, využívají se však i jakomořské plody.Štvanická lávka přesVltavu spojila v červenci 2023Karlín,štvanický ostrov a Holešovice