
Žahavci (Cnidaria) jsoukmen radiálně symetrickýchživočichů, jenž zahrnuje přes 12 300 druhů. Zástupci žahavců zaujímají dva tělní plány: typicky přisedlé stádiumpolypa a typicky plovoucí stádiummedúzy. Jejich tělo vzniká pouze ze dvouzárodečných listů,epitelové tkáně z nich odvozené plní rovněž funkcisvalové soustavy. Trávení probíhá ve slepéláčce, jinak je vnitřní ústrojnost chudá, bezvylučovací,oběhové i dýchací soustavy. Jak medúza, tak polyp mívají chapadla.Nervová soustava je rozptýlená, ovšem s jistou úrovní centralizace. Zejména medúzy mívají i složitější smyslové orgány včetněočí. Nejdůležitějšímsdíleným odvozeným znakem žahavců je přítomnostžahavých buněk.
Žahavci mohou býtgonochoristy i hermafrodity.Pohlavní rozmnožování se opírá o larvu zvanouplanula, velmi časté je však i nepohlavní rozmnožování, podílející se i na vzniku kolonií polypů. Ty může vyztužovat „kostra“ z proteinů čiuhličitanů. Ve svých životních cyklech žahavci mohou – ale nemusí – střídat stádia polypa a medúzy, kdy medúza slouží jako stádium pohlavní, polyp jako nepohlavní. Výborná býváregenerační schopnost, proslavená zejména u nezmarů.
Žahavci se dělí do sedmitříd.Sesterskou skupinu vůči všem ostatním žahavcům tvoří třídakorálnatci. TaxonMedusozoa zahrnuje třídymedúzovci,polypovci,čtyřhranky akalichovky – u jejich zástupců se může objevovat stádium medúzy a polypovci žijí i ve sladké vodě. Zbývající dvě třídy zahrnují parazity: extrémně zjednodušenévýtrusenky a parazityjeseteřích vajíčekkaviárovky. Vyjma parazitů se žahavci živí dravě. V ekosystémech se podílejí například na vznikukorálových útesů, medúzy tvoří součást tzv.rosolovitého zooplanktonu. Velmi časté jsou různésymbiotické vztahy, zejména se řasamizooxantelami.
Kopiečeských korunovačních klenotů, včetněSvatováclavské koruny, v expoziciPříběh Pražského hradu veStarém královském paláci naPražském hradě