Tak dobře, kdo čeká komedii ve které se mihne většina francouzských hereckých osobností, utřete slinu. Není to totiž tak docela pravda. Nesledujeme dějovou linku vtipného příběhu, ale spíš navzájem se prolínající repliky, do kterých vchází a pak je zase opouští herci, kteří hrají sebe. Jsou stavěni do situací, které v kontextu s jejich životem, nebo tím jak jsou veřejností vnímáni, působí občas vtipně a absurdně a občas jízlivě. I bez větší znalosti většiny z nich vám dojde, že se často pouští do osobních zpovědí. Někdy jde o nadsázku, jindy o velmi intimní myšlenky. Herecké prostředí i herce znám vcelku dobře, takže mě ohromuje práce Bliera, který takový projekt zrealizoval. A co je tedy pointou této přehlídky hereckého mistrovství? Skládá se tady pocta především starší generaci herců, ale i těm, kteří už tady nejsou. A z posledního záběru je patrné, že je to i jakýsi vzkaz Bliera svému otci. Není to tedy komedie k popukání, ale spíše nostalgická zdravice francouzským hercům a jejich věrným divákům. Kdyby se v Hercích objevil i Pierre Richard a Jean Reno, asi bych hodnotil i líp...prostě proto, že by byl výčet legend téměř kompletní.(15.08.2020)

Já tedy musím říci, že jsem se pobavila královsky. Tak jasně, že mám "nakoukáno", ale to je v tomto případě asi povinnost, protože i tak nám musí plno věcí unikat. Další záležitosti jsem vnímala dosti intuitivně, ale protože mi to jakousi záhadou sepnulo a záhadně i dobře fungovalo, tak jsem se zkrátka musela usmívat, i když to často byl úsměv poněkud posmutnělý; sem, tam jakýsi lehký úšklebek... dalo by se říci... Trocha toho smutku a nostalgie... a docela dost ironie... Zkrátka pro milovníka francouzské kinematografie je to sousto vynikající :-)(10.11.2011)

Reklama

Francouzský režisér Bertrand Blier je znám svým ne příliš ortodoxním přístupem k filmovému vyprávění. Přesto jeho bláznivé až skoro surrealistické vtípky mají mnohdy dodnes své kouzlo. Tentokrát sezval nejvýznačnější žijící francouzské herce (ti zemřelí mají alepoň poctu v podobě hereckých židliček), s nimiž natočil opět absurdní komedii, v níž se prolínají různé příběhy a osudy a hlavně dialogy. Nic není dané. Někteří herci si stěžují na stále stejné typové obsazování do rolí, jiný na to, že nedostal šálek teplé vody. Gérard Depardieu je zas opilý a po bouračce na motorce hlavou v reklamním panelu. Alain Delon oddeklamuje text a odejde. Jiní herci zkoušejí, zda mohou být nahraditelní - třeba ženskou herečkou. Další přepadnou kolegu a jeho ženu v bytě, odkud se odmítají hnout. Podobných absurdních scének najdeme ve filmu spousty, záleží jen na nás, nakolik se jimi necháme bavit.(31.03.2012)

Příjemná absurdní komedie, která dokáže pobavit (někdy jen pousmáním, ale několikrát i nahlas), je celkem dobře promyšlená, co se různých scének týče a má dost originální námět. Slavných francouzských herců se tu vystřídá opravdu mnoho a protože se bůhvíjak o francouzskou kinematografii nezajímám (ačkoli francouzských filmů jsem neviděl zrovna málo...), poznal jsem jich tu zhruba jenom třetinu, ale odhaduji, že fanoušek si to užije o dost víc. I tak jsou tu ale dva zásadní problémy - 1. zbytečně pomalé tempo. kvůli kterému jsem se místy nudil, 2. ten fakt, že to nemá žádný ucelený příběh, ale jen pár mikropříběhů. Přičemž by se sem nějaký šílený děj naprosto hodil a o něco to oživil, jako třeba ve Studeném bufetu. Ten se mi líbil o něco víc, nicméně i Herci mají něco do sebe. Slabé 4*(08.09.2020)

Sakra, přinese už tady konečně někdo tomu Mariellovi šálek horké vody...? :o) Tímhle počinem mě Bertrand Blier jako režisér úplně dostal. V této velice vtipné a místy i dojemně sehrané poctě slavným hercům francouzského filmu účinkuje tolik známých tváří, většina z nich se navíc s krásnou chutí pouští do sebeparodie a ačkoliv tu někteří legendární francouzší herci v roce 2000 pořád žijící a aktivní, kteří by si rovněž zasloužili účast v tomto filmu, chybí (nicméně mě alespoň těší, že když už z nějakého důvodu se zde neobjevil Philippe Noiret, nabídl mu na oplátku Blier hlavní roli záhy na to ve svém nasledujícím filmu), s těmi, co Blier měl k dispozici, stvořil, rozehrál a natočil opravdu jedinečný film, který ještě po většinu času funguje i jako zdařilá a slušně promyšlená absurdní komedie plná zábavných dialogů a situací s výborným vyvrcholením. Úplně nejvíc mě tu bavili pánové Marielle, Yanne a Serrault, ale potěšili i mnozí další a to včetně několika těch, které v oblibě moc nemám (noo, když to napíšu cynicky: protože tu jednoduše dostali od Bliera slušně na frak :D ). Jen chudák Galabru si takový drsný konec po tak krátkém štěku nezasloužil. :o( Po většinu času jsem zamýšlel spíše udělit 4 hvězdičky, ale poslední půlhodina se Serraultem a Belmondem v jakémsi absurdně stylizovaném válečném thrilleru, zasazeném zčásti do děsivých modročerných prostorů, mě slušně rozsekala... dojímavý závěr s panem režisérem v akci, který završil věnování celého snímku svému tátovi, rovněž úžasnému herci Blierovi staršímu, mě o plném hodnocení jenom přesvědčil. Pro skalní příznivce francouzské kinematografie je tenhle film naprostá povinost a jsem rád, že jsem ho viděl v době, kdy díky spoustě viděných filmů s danými herci dokážu spoustu zdejších narážek ocenit... a současně se i těším, že třeba za pár let vHercích v tomto směru objevím toho i víc. :)[90%](06.01.2022)