увели́чить• (uvelíčitʹ) pf (imperfectiveувели́чивать)
perfective aspect | ||
---|---|---|
infinitive | увели́чить uvelíčitʹ | |
participles | present tense | past tense |
active | — | увели́чивший uvelíčivšij |
passive | — | увели́ченный uvelíčennyj |
adverbial | — | увели́чив uvelíčiv, увели́чивши uvelíčivši |
present tense | future tense | |
1stsingular (я) | — | увели́чу uvelíču |
2ndsingular (ты) | — | увели́чишь uvelíčišʹ |
3rdsingular (он/она́/оно́) | — | увели́чит uvelíčit |
1stplural (мы) | — | увели́чим uvelíčim |
2ndplural (вы) | — | увели́чите uvelíčite |
3rdplural (они́) | — | увели́чат uvelíčat |
imperative | singular | plural |
увели́чь uvelíčʹ | увели́чьте uvelíčʹte | |
past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
masculine (я/ты/он) | увели́чил uvelíčil | увели́чили uvelíčili |
feminine (я/ты/она́) | увели́чила uvelíčila | |
neuter (оно́) | увели́чило uvelíčilo |